Všichni Autoři a témata

Peter Roberts (1)

Celým jménem John Peter Roberts, britský autor publikací o automobilech.

Josef Doškář (1)

Josef Doškář , metalurg, odborník v oblasti výroby přesných odlitků pomocí vytavitelných modelů.

Suchdolský M. (1)

Vlastním jménem Metod Nečas. Středoškolský profesor . V letech 1902–04 na reálném gymnáziu v Třebíči, 1905–06 na gymnáziu v Ostravě, 1909–20 na reálce v Olomoucí, 1920–38 na 1. českém gymnáziu v Brně. Napsal také několik knih literatury faktu, např. Zapřáhneme vítr o větrných mlýnech, nebo My před 2000 lety , což je historická studie o minulosti našeho území. In: Adamovič – Slovník české literární fantastiky a science fiction

Peter H Nengelken (1)

Autor příruček pro kutily.

Radek Bičovský (1)

Autor příručky o grafologii.

Miroslav Herzán (1)

Zabývá se výzkumem a vývojem technologie pro vyhledávání zdrojů podzemních vod.

Petr Bauer (6)

Ing., botanik, pracovník Správy CHKO Labské pískovce.

František Knotek (1)

Narozen roku 1905 v Praze, zemřel roku 1961. Profesor na Vysoké škole pedagogické v Českých Budějovicích. Práce v oboru antických a ranně středověkých dějin, básník.

Dominick Graham (1)

Vojenský historik, publikace z oboru, narozen 24.7. 1920, celým jménem Dominick Stuart Graham.

Shelford Bidwell (1)

Britský armádní důstojník a vojenský historik. Práce z oblasti 2. světové války.

Pavel Soldán (1)

Žurnalista, spisovatel dobrodružných románů. Vyučil se knihkupcem, pracoval v nakladatelství a v propagaci barrandovských ateliérů, byl redaktorem svazarmovského a vojenského tisku. 1928 spoluzakládal časopis Tramp, v trampském hnutí byl znám pod přezdívkou Irčan. V poúnorovém období se podílel na rehabilitaci trampingu. Publikoval pod mnoha pseudonymy westerny, dobrodružné a chlapecké romány.

Edith Unnerstad (1)

Edith Alice Unnerstadová je švédská autorka zejména knih pro děti, psala rovněž povídky pro dospělé, rozhlasové a televizní hry, filmové scénáře.

Zdeňka Kavalová-Maixnerová (2)

Narozena 3.5.1952 v Praze. Astroložka a výtvarnice, věnuje se grafice, ilustracím knih, tvoří plakáty a neonové reklamy.

Šárka Horáková (1)

Šárka Horáková Maixnerová, dramaturgyně, scenáristka a autorka, stálá spolupracovnice České televize . Autorsky se podílela na řadě dokumentárních cyklů , i dlouhometrážních dokumentů . Je také autorkou několika knih. Za svou tvorbu získala několik ocenění, v r. 2006 ceny Trilobit a Elsa za cyklus Příběhy železné opony a v r. 2009 cenu E. E. Kische za knihu Podobenství o F. Vláčilovi. V nakladatelství Vyšehrad vydala v roce 2010 knihu Hoří déšť aneb Zpráva o „Akci K„.

Norbert Kleinz (1)

Německý evangelický farář a zahrádkář.

Katka Maria Delventhal (1)

Autorka příručky středoškolské matematiky.

Alfred Kissner (1)

Autor příručky středoškolské matematiky.

Malte Kulick (1)

Autor příručky středoškolské matematiky.

Jean Delumeau (1)

Jean Delumeau byl francouzský historik, specializovaný na dějiny křesťanství, především na období raného novověku.

Srečko Kosovel (1)

Srečko Kosovel byl slovinský básník, kritik a esejista. Narodil se v učitelské rodině, měl bratra Stana a tři sestry Tončku, Karmelu a Anici. Část dětství prožil v Pliskavici na Krasu, nakonec se ale roku 1908 přestěhovali do Tomaje. Po dokončení základní školy roku 1916 se zapsal na lublaňskou reálku, kde se vyučovalo v němčině. Již na střední škole spolupracoval s literárním kroužkem, který vydával středoškolské noviny Lepa Vida, ale kvůli finančním problémům od toho musel upustit. Po maturitě roku 1922 se rozhodl pro studium romanistiky, slovenistiky a pedagogiky na Filozofické fakultě v Lublani. Podílel se na vydávání avantgardního časopisu Tři labutě, který vznikl roku 1921 v Novem mestu. Organizoval literárně-dramatický kroužek, přednášky a literární večery. Roku 1925 převzal se svými vrstevníky revui Mladina, sdružující nejvýznamnější představitele slovinské poválečné generace. Připravoval také sbírku Zlatý člun , která ale nikdy nevyšla. V únoru 1926 se poprvé ohlásila nemoc, kterou se mu sice tenkrát podařilo překonat, podlehl jí, až když se ohlásila podruhé a to v březnu 1926. Začátek jeho tvorby byl především pod vlivem moderny a impresionismu. Převládajícími motivy jeho poezie byl rodný Kras, matka a smrt. Později přešel k expresionismu, z běžných věcí k disharmonii. Rozvinul vizionářskou, společenskou a věrnou tematiku. Roku 1925 přešel ke konstruktivismu, tím ale expresionismu úplně neopustil. Konstruktivistické básně vyšly posmrtně ve sbírce Integrály 26 . Psal také krátkou prózu a eseje. Kosovel je považován za jednoho z nejvýznamnějších slovinských expresionistů vůbec.

Jan Drašar (1)

Spisy o včelařství.

Dagmar Šašková (1)

Bioložka, autorka atlasu "Trávy a obilí".

Julka Chlapcová-Gjorgjevič (1)

Richard Bösmüller (1)

Erich Gierach (1)

Narozen 1881, zemřel 1943. Dr., německý germanista, univerzitní pedagog, historik, práce o pravěkých dějinách Čech, vlastivědné práce z Jizerských hor, práce o Sudetech.

Nancy Ostrander (1)

Americká spoluatorka knihy o učení.

Daniel Jacobs (1)

Autor turistických průvodců.

Jessica Jacobs (1)

Autorka turistických průvodců.

I. J Andrews (1)

Bristský ornitolog, zabývá se ptactvem na blízkém a středním východě. Též spoluautor průvodce po Jordánsku.

Tony Howard (1)

Autor turistických průvodců po Jordánsku.

Rana Husseini (1)

Jordánská novinářka, spoluautorka turistického průvodce po Jordánsku.

Emanuel Škorpil (1)

Narozen 15. 2. 1886 v Litomyšli, zemřel 1. 2. 1953 ve Vysokém Mýtě. Učitel, redaktor vlastivědných sborníků, regionální historik, osvětový a vlastivědný pracovník.

Britta Danger (1)

Německá spoluautorka prací z oblasti vlastivědy a přírodních věd.

Igor Drobný (1)

Slovenský zahradník.

Karel Tomeš (2)

Karel Tomeš byl československý politik, v letech 1925–1935 starosta Brna. Jeho vnukem je právník Igor Tomeš. V roce 1882 se jeho rodina přestěhovala do Brna. Zde absolvoval gymnázium a poté studoval práva, která ale nedokončil. Pracoval u Moravského zemského výboru, kde se stal účetním ředitelem. Na začátku první světové války narukoval a již na konci roku 1914 se vzdal ruským vojákům. K československým legiím se přihlásil v roce 1917, o dva roky později se vrátil do Brna. V dalších letech působil v Československé obci legionářské. Od roku 1924 byl městským zastupitelem za Československou stranu socialistickou , na konci roku 1925 se stal starostou Brna. Zvolen byl i podruhé, v roce 1929, a ve funkci zůstal do roku 1935. V roce 1940 byl zatčen na Poldovce a poté vězněn v různých věznicích v Německu. Po uplynutí trestu o délce 3,5 roku byl vrácen do Brna, tam se však ani po osmi měsících strávených v Kounicových kolejích nedočkal propuštění. V srpnu 1944 byl převezen do koncentračního tábora Dachau, kde v lednu 1945 zemřel na skvrnitý tyfus, který mu byl naočkován. V Brně je po něm ve čtvrti Staré Brno pojmenována ulice Tomešova, kde sám bydlel.

Václav Čermák (4)

Narozen 25. 11. 1932 v Králíkách. Prof., Ing., DrSc., asistent katedry statistiky, literatura z oboru.

Hanns-Ulrich Haedeke (1)

Vítězslav Sommer (1)

Absolvent FF UK oboru historie a české dějiny . Zaměřuje se na české a československé dějiny ve 20. století; československý komunismus; teorii a metodologii historiografie; dějiny dějepisectví a dějiny společenských věd.

J. P Franco (1)

Marie Adamcová (1)

Narozena 5.5.1905 ve Skramníkách u Českého Brodu. Odborná učitelka v Československém ústavu práce, odborné práce.

Michael Kumpfmüller (1)

Michael Kumpfmüller je německý novinář a spisovatel. Studoval historii, germanistiku na univerzitě v Tübingenu, Vídni a na Svobodné univerzitě v Berlíně. Disertační práci psal na téma "Die Schlacht von Stalingrad: Metamorphosen eines deutschen Mythos". Se svojí manželkou Evou Menasse, rakouskou spisovatelkou, žije v berlínské čtvrti Schöneberg.

Milan Konvit (1)

Prof, Ing., PhD., slovenský vysokoškolský pedagog v oboru knihovních věd a informatiky, v letech 1003-2005 koordinátor centra Mezinárodní telekomunikační unie v Ženevě.

Jiří Střecha (1)

Narozen 13. 5. 1954 v Praze. Filmový režisér.

Václav Jírovský (1)

Doc. Ing. Václav Jirovský, CSc. Vystudoval elektrotechnickou fakultu Českého vysokého učení technického v Praze. V letech 1975 a 1986 pracoval v Oblastním výpočetním centru vysokých škol. V roce 1987 byl pod jeho vedením dokončen pilotní projekt řízení MHD pro hlavní město Prahu a tentýž rok přešel na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, kde působil do roku 2007. Tuto svoji činnost přerušil v letech 1991 až 1998, kdy pracoval jako ředitel útvaru výzkumu a vývoje firmy Advanced Computer Applications v USA a po návratu v letech 2001 až 2002 jako výkonný ředitel pro technologie v Českém Telecomu. Nyní je vedoucím Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství na Fakultě dopravní ČVUT, kde se věnuje otázkám počítačové kriminality a protiprávního jednání na sítích. V těchto oblastech rovněž působí jako soudní znalec jmenovaný ministrem spravedlnosti.

Marcel Nijland (1)

Marcel Nijland publikoval nespočet článků v kynologických časopisech. Kynologií se aktivně zabývá již od roku 1975 a na základě zkušeností získaných v této oblasti zpracoval již řadu témat, která zajímají jak začínající milovníky psů, tak zkušené kynology. Kromě toho organizuje též semináře a dílny týkající se psích sportů.

Karel Balík (1)

Karel Balík byl český válečný letec, příslušník RAF. V roce 1942 se stal jedním z prvních dvou Čechoslováků, kteří přeletěli Atlantik. Na obecnou školu a měšťanku chodil v Plzni, pak se vyučil strojním zámečníkem. Byl spoluzakladatelem Západočeského aviatického klubu Plzeň, kde se svým bratrem Jaroslavem získal letecký diplom. Dvanáct let pak pracoval jako dopravní pilot, byl kapitánem Československé letecké společnosti. Jako první nalétal milion kilometrů, z čeho pramenila jeho přezdívka Milionář. Na začátku 2. světové války z obav z nacistů odešel do Polska. Byl však zajat a odvezen do gulagu. V Moskvě byl pak nucen zakreslovat do map letecké trasy a polohy evropských letišť. Byl propuštěn díky přispění Heliodora Píky a Ludvíka Svobody. V roce 1940 byl přijat k RAF. O rok později byl převelen k zvláštnímu útvaru RAF Atlantic Ferry Command, který zajišťoval přelety letounů z USA do Británie. Dne 5. dubna 1942 se stal jedním z prvních dvou Čechoslováků, kteří přeletěli Atlantský oceán. Trasu delší než pět tisíc kilometrů absolvovali na trase z Kanady do Skotska na dvoumotorovém hydroplánu Catalina. Po válce nastoupil k ČSA, brzy však plánoval změnu zaměstnání, neboť mu přijetí nabídla holandská společnost KLM. Při svém posledním letu ČSA, kterým bylo otevření linky na trase z Prahy do Paříže, před přistáním v Praze havaroval a na následky zranění zemřel. Za špatného počasí se tehdy třikrát neúspěšně pokusil přistát, při čtvrtém pokusu se letadlo dostalo příliš nízko a narazilo na silnici z Prahy do Slaného. Začalo hořet a požár se dlouho nedařilo uhasit, paradoxně přitom letadlo skončilo ve vypuštěné retenční nádrži. Z 15 lidí na palubě přežili tři cestující a druhý pilot. Balík ještě pomáhal při vyprošťování, sám pak ale zemřel ve vojenské nemocnici v Praze. Spisovatel Jiří Stránský byl na základě informací od Balíkových známých a kolegů z RAF, se kterými se setkal v 50. letech ve vězení, přesvědčen, že šlo ...

Stephen Gascoigne (1)

Lékař.

Josef Vondráček (1)

Narozen 21. 4. 1906 v Zájezdě u České Skalice, zemřel 29. 8. 1983 v České Skalici. Výtvarník, kreslíř a malíř.

Milan Málek (1)

Autor učebních textů s modelářskou tematikou.

Alois Váša (2)

Autor publikace o konstrukci, řízení a údržbě motorových vozidel.

Vladimír Váša (1)

Spoluautor publikace o motorových vozidlech.

Susan Chatfield (1)

Autorka romantických novel.

Janet Kebbell (1)

Lauryn Chandler (1)

Autorka romantických příběhů.

Elizabeth Sites (1)

Autorka romantické novely.

Blažena Przybylová (1)

Blažena Przybylová byla česká archivářka a ředitelka Archivu města Ostravy. Po absolvovaní Střední všeobecně vzdělávací školy v Ostravě v roce 1970 vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně v roce 1975 obor archivnictví. V letech 1975–77 pracovala v Okresním archivu v Blansku a poté do roku 1992 jako vedoucí podnikového archivu Železáren a drátoven Bohumín. V Archivu města Ostravy pracovala od roku 1993 jako archivářka a od 1. července 1995 jako ředitelka. Zemřela 31. října 2017 po střetu s trolejbusem u křižovatky Sokolská třída a Na Hradbách.

Andrej Dmitrijevič Sacharov (1)

Andrej Dmitrijevič Sacharov byl přední sovětský fyzik, disident a obránce lidských práv, nositel Nobelovy ceny míru a manžel Jeleny Bonnerové. Narodil se v Moskvě v rodině ruské inteligence. Jeho otec, Dmitrij Sacharov, přednášel fyziku na vysoké škole a psal učebnice a populárně vědecké knihy. Jeho matka Jekatěrina Sacharova se plně věnovala rodině. Do školy nastoupil až v sedmé třídě. Když mu bylo 14 let, rozhodl se, že bude stejně jako jeho otec ateistou. Svou nešikovnost a neústupnost, jak uvedl, zdědil po své matce a babičce. Byl to introvert soustředěný na své pocity a myšlenky. Mimo jiné se též zajímal o poezii a život Alexandra Sergejeviče Puškina. Měl zvláštní schopnost psát oběma rukama najednou. V roce 1938, když začal studovat na Moskevské státní univerzitě na fakultě fyziky, probíhaly stalinské čistky, které postihly nejlepší učitele. Poté, co nacistické Německo napadlo Sovětský svaz, lékaři zjistili, že Sacharov není schopen vojenské služby. Díky tomu byl s ostatními univerzitními studenty a učiteli evakuován do Ašchabadu v Turkmenistánu, kde v roce 1942 dokončil studium s vyznamenáním. Během války Sacharova zařadili k laboratorní práci v muničním skladě. Roku 1945 po skončení války na území Ruska se Sacharov vrátil ke studiu teoretické fyziky. V roce 1946 byl Sacharov přizván k účasti na projektu sovětské atomové bomby, ale tuto nabídku odmítl. V témže roce obdržel doktorát za svou práci v oboru fyziky částic. V roce 1948 byl v pomocné skupině Jakova Zeldoviče, která se zabývala výzkumem termonukleární fúze, a spolupracoval na vývoji vodíkové bomby. Tento projekt vodíkové bomby byl označován jako „truba“. Sacharov odhalil závažné nedostatky projektu „truba“ a navrhl zcela odlišné schéma pod názvem „slojka“. Vývoj probíhal v utajeném městečku , kde se zabývali vývojem jaderných zbraní. Slojka se stala první vodíkovou bombou, úspěšně otestována byla 12. 8. 1953. Téhož roku se stal čle...

Marie Vojtová (1)

Marie Vojtová byla česká a československá politička a bezpartijní poslankyně Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace. K roku 1971 se profesně uvádí jako dělnice. Ve volbách roku 1971 zasedla do české části Sněmovny národů . Ve FS setrvala do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1976.

Tereza Vrbová (1)

Dr., chemie.

František Kolísek (1)

Moravský katolický kněz, hudební znalec a spisovatel, působil u dómu v Brně. Věnoval se povznesení církevního zpěvu na Moravě. Jeho Cyrilský kancionál vyšel v mnoha tisícových vydáních. Podobně jako jeho bratři-kněží byl velkým mariánským ctitelem.