Všichni Autoři a témata

Michael Dahlie (1)

Americký spisovatel.

Krista Nevšímalová (2)

Kristýna Nevšímalová byla česká pedagožka, spolková činovnice, novinářka, politička, sufražetka a feministka, z překladatelka z francouzštiny a nizozemštiny. Spolupracovala s předními osobnostmi českého ženského emancipačního hnutí, jako byli například Karla Máchová či Eliška Krásnohorská. Krásnohorské pak řadu let vypomáhala s redakčním řízením časopisu Ženské listy. Narodila se v Lhotě u Pačlavic na Hané, nedaleko Kroměříže. Kristině se dostalo dobrého, zejména jazykového, vzdělání. Jako emancipovaná mladá žena se rozhodla stát učitelkou a přihlásila na učitelský kurz. Toto povolání bylo v té době při výkonu spojeno s příslibem celibátu, Nevšímalová tak zůstala svobodná. Posléze se Nevšímalová přesunula do Prahy, kde spolupracovala s předními osobnostmi českého ženského emancipačního hnutí, jako byli například Eliška Krásnohorská či Karla Máchová. Angažovala se rovněž v tzv. Ženském výrobním spolku českém, založeným roku 1871 Karolínou Světlou, Emílií Bártovou či Věnceslavou Lužickou. Ten si dal za cíl zaopatřit zejména, také válečné, vdovy a matky samoživitelky, které po ztrátě manžela nebyly schopny zajistit sobě, případně rodině, obživu a často tak upadaly do chudoby. Dva roky po založení Ženského výrobního spolku začala skupina jeho členek vydávat měsíčník Ženské listy, jedno z prvních tištěných periodik zaměřených na ženy, výkonnými redaktorkami se stali Eliška Krásnohorská a Věnceslava Lužická. Nevšímalová se pak v 80. letech 19. století zapojila do redakční práce, v následujících dvaceti letech působila ve vedoucím okruhu listu . List zároveň přednostně informoval o aktivitách a stanoviscích spolku, zároveň byl až do svého zániku roku 1926 možná nejrozšířenějším tištěným médiem určeným ženám. Činnost listu, stejně jako celého emancipačního hnutí, byla částí, především mužské, společnosti kritizován...

Nora Nowatzyk (1)

Německá ilustrátorka.

Gustav Erhart (1)

Básník a esejista Gustav Erhart se narodil 18. února 1951 v Praze. Absolvoval dějiny umění na pražské Filosofické fakultě UK, víc než třicet let je zaměstnaný jako archivář v České televizi. Poezii píše od konce 60. let, debutoval v roce 1996 sbírkou Purgatorium; od té doby publikoval další čtyři knížky poezie.

Jindřich Slabý (1)

Narozen 10. ledna 1930 v Praze, zemřel 15. 11. 2021. Evangelický duchovní, teolog, biblista, vysokoškolský učitel biblistiky a biblických jazyků, v letech 1978-1984 spoluautor Ekumenického překladu Nového zákona, též překladatel z němčiny.

Lissa Price (1)

Lissa Price studovala fotografii a kreativní psaní, ale svět se jí otočil naruby díky jejímu skvělému učiteli. Kráčela se slony v Botswaně, plavala s tučňáky na Galapágách a spolu s tisíci nomády pozorovala západ slunce v Gudžarátu v Indii. Obklopovaly ji stovky afrických buvolů v Jihoafrické republice a naslouchala nejtiššímu pěveckému sboru na světě - když pozorovala stovky divokých sviňuch na pobřeží Oahu. Tančila v hliněné chatrči na svatbě v Indii a popíjela čaj s nejproslulejší celebritou v Kjótó. Když začala psát, nalezla nejpřekvapivější cestu k myšlenkám svých čtenářů. Žije na úpatí kalifornských kopců s manželem, kde je příležitostně navštěvuje jelen.

Barbara Cox (1)

Autorka publikace o dějinách módy.

Miroslav Koubek (1)

Miroslav Koubek je bývalý český fotbalový brankář, od srpna 2016 asistent trenéra české reprezentace. Jako kouč trénoval mimo Česko na klubové úrovni v Německu a Číně. Svoji fotbalovou kariéru začal v Unionu Žižkov. V průběhu mládeže zamířil do Admiry Praha, jejíž je odchovanec. V roce 1971 odešel do klubu VTJ Slaný. O dva roky později se stal hráčem týmu SONP Kladno. Následně přestoupil do Sparty Praha, kde v roce 1982 ukončil svoji hráčskou kariéru. V československé lize chytal v 35 utkáních a ve 12 utkáních vychytal nulu. Svoji trenérskou dráhu zahájil na Kladně, přes angažmá v mužstvu VTŽ Chomutov a německém klubu 1. FC Amberg se do týmu znovu vrátil. Poté koučoval jako asistent Union Cheb a následně podruhé zamířil na Kladno. V roce 2000 podepsal smlouvu s Viktorií Plzeň. V sezóně 2000/01 s ní sestoupil do druhé ligy. V polovině dalšího ročníku ve Viktorii skončil a od léta 2002 vedl opět Kladno, se kterým vybojoval postup do nejvyšší soutěže. I když mužstvo zachránil , od klubu sám odešel. Jaro 2008 strávil v čínském týmu Tianjin Teda FC, kde byl asistentem Jozefa Jarabinského. Po konci sezóny zamířil do Zenitu Čáslav, s nímž vybojoval postup. Poté přijal nabídku Baníku Ostrava, se kterým bojoval o titul, ale nakonec skončil na třetím místě. Jeho následné angažmá u českého ligového mužstva bylo v celku FK Mladá Boleslav, se kterým dosáhl na 4. místo. Na podzim 2012 ale po nepřesvědčivých výsledcích a neshodách se staršími hráči klubu sám rezignoval. Poté trénoval českou reprezentaci do 19 let. V září 2013 přijal nabídku na hlavní trenérský post u Slavie Praha, která tou dobu prožívala vleklou výsledkovou i herní krizi. První bod jeho svěřenci získali 19. října 2013 za remízu 1:1 s Viktorií Plzeň, první vítězství o týden později v derby proti klubu Bohemians Praha 1905 . Během jara 2014 skončil jako kouč Česka U19, aby se mohl naplno soustředit jen na trénování Slavie. Začátkem března 2014 byl překvapiv...

Sergej Michajlovič Ivanov (1)

Ruský novinář, redaktor nakladatelství Znanije, spisovatel, autor populárně vědeckých knih z oblasti psychologie paměti, myšlení, vnímání a psychologie práce.

Rudolf Landa (1)

Ing., spoluautor publikací o rekonstrukcích budov.

Kamil Kyš (1)

Spoluautor publikací o rekonstrukcích budov, autor překladu z němčiny.

Oldřich Slavík (1)

Ing. dr., spoluautor publikace o rekonstrukcích budov.

Bogdan Pejcic (1)

Karel Hlávka (2)

Narozen 24.5.1895 v Praze, zemřel 20.12.1965 tamtéž. RNDr., geolog, mineralog, památkář, vojenský geograf, literatura z oboru geologie, rozhlasové pásmo o dožínkách.

Jaroslav Pišl (1)

Milovník a velký znalec bonsají a všeho okolo nich. Provozuje největší a nejstarší bonsaj centrum v České republice. Najdete ho v obci Libčany nedaleko Hradce Králové. Zde pořádá pravidelné semináře věnované péči o bonsaje.

Alfred North Whitehead (2)

Alfred North Whitehead byl filosof, fyzik a matematik, který se zabýval logikou, matematikou, filosofií vědy a metafyzikou. Teprve v druhé polovině 20. století začal být uznáván jako jeden z nejvýznamnějších anglo-amerických filosofů. Whitehead se narodil v Ramsgate v hrabství Kent v rodině anglikánského duchovního. Vystudoval na Trinity College v Camdridgi, kde po ukončení studií sám působil jako profesor matematiky. V letech 1911–1924 vyučoval aplikovanou matematiku a fyziku v Londýně a poté se na dalších 12 let stal profesorem filosofie na Harvardu. Od roku 1924 žil trvale v USA a plně se věnoval filosofii. Whiteheadův myšlenkový vývoj bývá rozdělován do tří období. V prvním se věnoval především matematice. Vedle "Pojednání o obecné algebře" napsal se svým bývalým studentem Bertrandem Russellem slavné Principia Mathematica , na jejich druhém vydání se však už nepodílel. V druhém, londýnském období se Whitehead zabýval především fyzikou a filosofií vědy v dialogu s Einsteinovou teorií relativity a kvantovou teorií. Zároveň se věnoval také filosofii výchovy a napsal "Cíle výchovy" . Kritizoval zejména mechanistické pojetí vzdělávání jako nabývání vědomostí. Mezi jeho nejvýznamnější filosofická díla patří Věda a moderní svět . Jeho nejznámější dílo, Proces a realita , již spadá do třetího období, kdy Whitehead usiloval o syntézu vědeckého, etického a estetického pohledu na svět. Jedním z hlavních pojmů této procesuální filosofie, kterou označoval jako „spekulativní“, je událost. Tvrdí, že celý vesmír je tvořen předivem událostí, jež neustále vznikají a zanikají. Událost je jakési dynamické kvantum časoprostoru. Whiteheadovo kumulativní pojetí vesmíru zpětně ovlivnilo některé zakladatele kvantové mechaniky, např. Nielse Bohra. Po emeritování roku 1937 Whitehead pokračoval v pravidelných neformálních semin...

R. F Willetts (1)

Anglický básník a pedagog.

František Antonín Šídlo (1)

Narozen 25.2.1868 v Lipníku nad Bečvou, zemřel 7.5.1955 v Brně. Učitel, autor učebnic, spisy z oboru estetiky, matematiky a o alkoholismu, kniha citátů, redakční činnost, překlady z angličtiny a němčiny.

Mariela Sartorius (1)

František Novosád (1)

František Novosad je český politik ČSSD, v letech 2006 až 2013 poslanec Parlamentu ČR za Zlínský kraj. V roce 1966 se vyučil na SOU nábytkářském v Novém Jičíně, poté nastoupil základní vojensku službu. Roku 1990 maturoval na Stavební škole ve Valašském Meziříčí. V letech 1997-2001 studoval Univerzitu Palackého v Olomouci, kde mu byl udělen titul bakaláře. V období 2001-2003 pokračoval ve studiu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a za diplomovou práci „Projekt marketingové komunikace obce Nový Hrozenkov s turistickou veřejností“ získal titul inženýra. V letech 1969-1982 pracoval v podniku Bezkyd v Novém Hrozenkově jako pracovník zakázkového odbytu. Mezi lety 1982-1994 vedl vsetínskou pobočku Bezkydu. Je ženatý, má tři dcery. V komunálních volbách roku 1994, komunálních volbách roku 1998, komunálních volbách roku 2002, komunálních volbách roku 2006 i komunálních volbách roku 2010 byl zvolen do zastupitelstva městyse Nový Hrozenkov, v roce 1994 jako bezpartijní za ČSSD, v následných volbách již jako člen ČSSD. Profesně se uvádí k roku 1998 a 2002 jako zástupce starosty, v roce 2006 coby starosta a k roku 2010 jako poslanec. V letech 1994-2004 působil jako místostarosta a mezi roky 2004-2006 jako starosta města. V krajských volbách roku 2004 byl zvolen do Zastupitelstva Zlínského kraje za ČSSD. Mandát krajského zastupitele zastával do roku 2008. Byl předsedou výboru pro zahraniční vztahy. Ve volbách roku 2006 se stal členem dolní komory českého parlamentu . Angažoval se v Zahraničním výboru a Zemědělském výboru. Byl místopředsedou Podvýboru pro lesní a vodní hospodářství a předsedá Podvýboru pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství. Poslanecký mandát obhájil ve volbách v roce 2010. Je členem zahraničního výboru sněmovny a místopředsedou výboru pro evropské záležitosti. Zastává post předsedy MO ČSSD Nový Hrozenkov, člena OVV ČSSD Vsetín a místopře...

Franck Évrard (2)

Franck Évrard vyučoval na univerzitě Paris-VII. Je autorem děl jako Erotika brýlí či Mýty a mytologie Řecka.

Hans Steen (1)

Autor dobrodružných a válečných románů.

Marie Pivodová (1)

Spoluautorka metodické příručky z oblasti předškolní výchovy.

Louise Labe (1)

Louise Labéová byla francouzská básnířka a provozovatelka salonu. Za svého života byla známá především jako emancipovaná žena avant la lettre, od svého znovuobjevení koncem 18. století je považována za jednu z nejdůležitějších francouzských básnířek. Louise Labéová vzešla z druhého manželství zámožného provazníka Pierra Charlyho, známého jako L'abbé nebo Labé, a vyrostla v Lyonu, který tehdy ekonomicky a intelektuálně prosperoval. Získala vynikající a pestré vzdělání a naučila se nejen několik jazyků a hrát na loutnu, ale také - pokud věříme její třetí elegii - umně vyšívat, jezdit koni a dokonce i šermovat. Provdala se ve velmi mladém věku za mnohem staršího a bohatého provazníka a od té doby se jí říkalo „la Belle Cordière“, Krásná provaznice. Ve svém salonu shromažďovala lyonské intelektuály a spisovatele, účastnil se např. známý lyrický básník Maurice Scève. Nechala se opěvovat a povzbuzovala je, aby diskutovali a psali o všech aspektech lásky a v neposlední řadě o postavení a roli žen v poezii a společnosti. Sama alespoň příležitostně psala poezii. Po svém brzkém ovdovění sestavila v roce 1555 sbírku poezie a vydala ji ve slavné lyonské tiskárně Jeana de Tournes pod názvem Œuvres de Louise Labé, Lyonnaise . Kromě 24 básní spřátelených autorů obsahuje svazeček tři práce samotné editorky: prozaický text Le Débat d'Amour et de Folie, nevážný spor mezi Amorem a Pošetilostí doplněný řečmi obhájců Apolla a Merkura a uzavřený Jupiterovým rozsudkem; dále tři kratší elegie ve stylu Clémenta Marota; a především slavných 24 sonetů, z nichž tři nebo čtyři nejkrásnější patří mezi nejlepší francouzské básně vůbec. Zabývají se vášní ženy, ztotožňované se samotnou autorkou, pro vzdáleného milence, který se zdá být spíše vlažný - za touto postavou se skrývá nyní prakticky neznámý literát Olivier de Magny, který strávil nějaký čas v Lyonu na cestě z Paříže do Ří...

Toralf Staud (1)

Toralf Staud vystudoval žurnalistiku a filosofii. V letech 1998-2006 působil jako politický redaktor a dopisovatel deníku Zeit. Dnes je autorem na volné noze, mimo jiné píše pro Greenpeace Magazin.

Nick Reimer (1)

Nick Reimer, diplomovaný inženýr se zaměřením na problematiku energetiky, pracuje jako ekonomický redaktor deníku Taz v Berlíně.

Stanislav Havlíček (1)

Stanislav Havlíček je český farmaceut a účastník misí Lékařů bez hranic, v letech 2007–2011 prezident a v 2011–2012 viceprezident České lékárnické komory, jejíhož představenstva je dosud členem. V roce 2011 zastával funkci viceprezidenta Svazu lékárníků Evropské unie. Vystudoval obor všeobecná farmacie na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové . Na stejné fakultě obhájil v roce 2009 rigorózní práci a získal titul doktor farmacie. Po promoci pracoval pro farmaceutickou firmu KRKA a následně jako lékárník asistent ve veřejné lékárně v Přešticích a nemocniční lékárně ve Stodu. V roce 2016 vyjel do Jižního Súdánu na svou první půlroční misi s mezinárodní humanitární a zdravotnickou organizací Lékaři bez hranic. Na své druhé misi vedl v Bangladéši lékárnu pro uprchlický tábor v projektu zaměřeném na pomoc Rohingům. Třetí mise jej zavedla v roce 2019 do Jemenu, do lékárny v traumacentru v přístavu Mokka.

Cyril Zálešák (1)

Cyril Zálešák byl slovenský choreograf, hudebník a folklorista. Zkoumal slovenské lidové tance a vydal několik metodických příruček a sborníků. V díle Opisovanie ľudových tancov vytvořil systém názvosloví pro popis tanců. Jako choreograf a vedoucí působil 25 let ve folklorním souboru Technik. Režíroval několik scénických programů na folklorních festivalech. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cyril Zálešák na slovenské Wikipedii.

Nikolaj Leonidovič Glinka (1)

Ruský chemik, autor učebnic chemie.

Jindřich Fritz (1)

Narozen 15.6.1912, zemřel 1984. Dr., šachista, literatura z oboru.

Peter Barnes (1)

Britský dramatik a scénárista.

Harald Steffahn (1)

Harald Stefahn se narodil roku 1930 v Berlíně. V letech 1949-1951 byl volontérem u jednoho hamburského deníku. V letech 1951-59 studoval dějiny a politické vědy v Hamburku a Berlíne, poté byl promován doktorem filozofie. Opět se věnoval žurnalistike, působil v: "Spiehel"-archiv, Deutsche Presse-Agentur, "Die Zeit". Od roku 1975 je novinářem a spisovatelem na volné noze.

Šárka Pitrová (1)

Narozena 18. 12. 1947 v Praze. Doc. MUDr., CSc., oční lékařka, předseda České oftalmologické společnosti. Od roku 1997 v Privátní oční klinice JL. Práce z oboru.

Norbert Dokoupil (1)

Slovenský autor prací z oboru akvaristiky.

Nino Bussoli (1)

Miroslav Wanek (1)

Miroslav Wanek je český textař, básník, skladatel, hudebník, pedagog. V roce 1981 založil jednu z prvních českých punkových skupin FPB. V roce 1985 přišel do skupiny Už jsme doma, které vtiskl svůj způsob práce a díky svým kontaktům s Jazzovou sekcí ji uvedl na českou a později i na evropskou a světovou scénu. Během 35 let existence této skupiny objeli Už jsme doma více než 40 zemí a odehráli téměř 3000 koncertů, natočili 8 řadových alb, několik DVD, jejich skladby jsou na mnoha desítkách kompilací po celém světě. Hudba Miroslava Waneka se objevila i v několika filmech, např. Fimfárum nebo Kouzelný zvon , Knoflíkáři . Za hudbu k filmu Fimfárum byl Miroslav Wanek nominován na Českého lva. Je autorem hudby k večerníčkovskému seriálu Krysáci , který produkovala Česká televize. V roce 2010 vydal básnickou poému Máj a v roce 2012 knihu Výlov šuplíka , obsahující 6 rozsáhlých rozhovorů, téměř kompletní textařskou tvorbu, velmi podrobnou diskografii a bibliografii a také více než 150 archivních fotografií. V letech 2004–2012 působil jako pedagog na Vyšší odborné škole filmové ve Zlíně a na Universitě Tomáše Bati tamtéž. Od roku 2008 do roku 2013 učil na FAMU v Praze. Je ženatý, má 4 děti – Jakuba Čermáka , Anežku Wanekovou , Lucii Wanekovou a Antonína Waneka , a vnučku Agátu Čermákovou .

Odolen Smékal (1)

Odolen Smékal - - lingvista a literární historik, indolog, překladatel a básník. Syn učitele. Vystudoval reálné gymnázium v Kroměříži a hindštinu a španělštinu na FF UK . Po dvouleté prezenční vojenské službě se na FF UK vrátil a věnoval se zde indologii, zprvu jako asistent, od 1957 jako odborný asistent . 1990 se habilitoval prací Slovesné vazby v hindštině a byl jmenován docentem. Od 1991 byl lektorem češtiny na univerzitě v indickém Dillí. 1992 pak vstoupil do služeb ministerstva zahraničních věcí a 1993–1996 působil v Novém Dillí jako první velvyslanec České republiky s akreditací pro Indii, Nepál, Srí Lanku, Bangladéš a Maledivy. 1979 byl vyznamenán indickou vládou za zásluhy o rozvoj a propagaci hindštiny, jako velvyslanec obdržel vyznamenání od nepálského krále a získal čestný doktorát na univerzitě v Hardváru a Kángrí . Po návratu do Prahy se věnoval literární činnosti. Publikoval v časopise Nový Orient a v Indii hindsky v řadě předních literárních časopisů: Dharmjug,Amar udžálá, Gaganáňčal, Sáptahik Hindustán, Bhášá, Kádambarí, Rádžbhášá aj. V indické televizi jednak recitoval v řadě literárních pořadů své verše, jednak pro ni připravil několik pořadů o České republice. V českém prostředí se Smékal prezentoval především ligvistickými pracemi věnovanými hindštině a studiemi o literatuře psané hindsky i v některých dalších asijských jazycích. Přispěl do skriptLiteratury jihovýchodní Asie a hindské problematice jsou věnovany také anglicky publikované literárněvědné studie A Contribution to the Study of the Hindi Village Novel , On the Question in Periodisation of Modern Hindi Literature a Notes on the Conception of Tradit...

Karel Viktora (1)

Narozen 19. 11. 1882 v Bělé u Ledče nad Sázavou, zemřel 6. 11. 1963 v Praze. Odborový předák, novinář, práce ze sklářství.

F Anstey (1)

Toto jméno bylo ve skutečnosti pseudonymem Thomase Anstey Guthrieho a je výsledkem sazečovy chyby. Ten nebohý muž špatně přečetl podpis „T. Anstey“, ale autor se svou typickou dobromyslností chybu přehlédl a rozhodl se, že bude chybné jméno nadále používat k podpisu svých děl. Anstey se měl původně stát právníkem, avšak dosáhl svým prvním románem Vice-Versa takového úspěchu, že se této kariéry vzdal a soustředil se na psaní fantastických povídek. Řada z nich se objevila v Punchi a v dalších předních časopisech viktoriánské éry. Proslul jako novátor humoristické fantastiky. K dalším jeho význačným dílům jsou řazeny romány a Fallen Idol a The Brass Bottle , ale i několik sbírek povídek – např. Humour and Fantasy . Když v roce 1915 nečekaně upustil od psaní beletrie a pustil se do překládání Molièrových her pro londýnskou scénu, doznala jeho proslulost jistého poklesu. Teprve když se jeho díla chopil filmový a televizní průmysl, byl jeho přínos humorné fantasy náležitě oceněn.

Dimitrij Ivanovič Blochincev (1)

Dimitrij Ivanovič Blochincev — byl ruský sovětský fyzik, doktor fyzikálně-matematických věd , jedne ze zakladatelů Fyzikálně-energetického ústavu A. I. Lejpunského a Spojeného ústavu jaderných výzkumů, prezident Mezinárodního svazu teoretické a praktické fyziky.

Victor Thaddeus (1)

Americký prozaik irského původu, autor historických biografií a povídek.

Gustav Weiß (1)

Narozen 24.6.1922 v Bratislavě. Německý výtvarník, keramik, autor prací o dějinách a technikách keramiky.

Eva Hochmanová-Burianová (1)

Autorka publikace o Zdeňku Burianovi.

Karel Exler (1)

Karel Exler byl český entomolog žijící v Přerově. Zabýval se sběrem a studiem motýlů, o kterých zpracoval příručku především pro učitele, žáky středních škol a sběratele motýlů, v jeho době velice ceněnou.

Marcela Kašpárková (1)

Několik let pracovala jako sekretářka ve výzkumném ústavu a s redakcemi spolupracovala pouze externě. Po listopadu 1989 nastoupila do Lidové demokracie, kde působila jako vedoucí přílohy. Od roku 1993 je redaktorkou Magazínu Dnes.

Semen Isakovič Selešnikov (1)

Ruský autor populárně vědeckých výkladů z různých oborů.

Gérard Grée (1)

Francouzský autor a ilustrátor knih pro děti.

Klára Bartoníčková (1)

Narozena 1981. Mgr., právnička, autorka prací z oblasti práva a společenských věd.

Josef Kovalčuk (1)

Josef Kovalčuk byl český divadelní dramaturg, scenárista a pedagog. Vystudoval bohemistiku a historii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a dramaturgii na DAMU v Praze. V roce 1974 v Prostějově spoluzakládal HaDivadlo, ve kterém působil i po jeho přesídlení do Brna jako dramaturg, a to až do roku 1996. V roce 1990 byl krátce poslancem ČNR, kam byl zvolen v rámci procesu kooptací jako bezpartijní poslanec. Podílel se rozhodující měrou na znovuvybudování Divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a v letech 1990 až 1996 byl jejím děkanem. V roce 1996 se stal dramaturgem činohry Národního divadla v Praze a v letech 1997 až 2002 byl jejím uměleckým šéfem. V letech 2002 do roku 2008 byl znovu děkanem Divadelní fakulty JAMU. V roce 2002 byl jmenován profesorem. Od roku 2009 působil jako dramaturg Divadla Husa na provázku. Je autorem či spoluautorem řady scénářů a studií.

Josef Rohan (1)

Narozen 1.3.1896 v Praze, zemřel v březnu 1964 v Kostelci nad Orlicí. Akademický malíř, básník.

Jan Vaněk (1)

Jan Vaněk byl český a československý politik a poslanec Prozatímního Národního shromáždění za Československou sociální demokracii. Absolvoval studium práv na Univerzitě Karlově v Praze. Od roku 1918 byl členem sociální demokracie. Od roku 1921 do roku 1938 pracoval jako zahraničně politický redaktor deníku Právo lidu. Za druhé světové války působil v domácím odboji. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za ČSSD. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946. Působil jako novinář a překladatel, v letech 1945–1948 byl šéfredaktorem ústředního deníku sociální demokracie Právo lidu a členem ústředního výkonného výboru i představenstva strany. Od roku 1948 pracoval v tiskovém odboru ministerstva zahraničních věcí. Byl aktivní jako překladatel. Z francouzštiny překládal díla autorů jako Honoré de Balzac nebo Guy de Maupassant, z němčiny práce Ernsta Tollera. Překládal i ze španělštiny.

Michael J Benton (2)

Marcela Žáková (1)

Mgr., pedagožka, věnuje se Montessori pedagogice.

Tiberio Faraci (1)

Italský duchovní učitel a léčitel. Tiberio Faraci je tvůrcem programu Začni sám od sebe, který aplikuje ve svých centrech v Miláně a Luganu. Osobním růstem a filantropií se zabývá od mládí a několik desítek let působí v mnoha různých organizacích, majících společného jmenovatele: pomoc lidem, kteří se octli v obtížných životních situacích. Je profesionálním léčitelem těla a duše pomocí metody rebirthing, která přináší obrodu mysli, a působí jako trenér osobního růstu, certifikovaný řadou světových organizací a uznávaný v západním světě.

Andy Thomas (1)

Andrew Sydney Withiel Thomas je australsko-americký strojní inženýr a kosmonaut. Ve vesmíru byl čtyřikrát, na orbitální stanici Mir strávil 140 dní. Vysokoškolské studium absolvoval v rodném městě na University of Adelaide, kde v roce 1975 získal doktorát. Zaměstnání získal v roce 1977 u společnosti Lockheed Corporation v . V roce 1989 nastoupil k Jet Propulsion Laboratory v Pasadeně, stát Kalifornie, kde zůstal tři roky. V letech 1992 až 1993 absolvoval výcvik budoucích kosmonautů v Houstonu, poté byl zařazen do tamní jednotky astronautů NASA. Oženil se, jeho manželkou se stala astronautka Shannon Walkerová . Má přezdívku Andy. Na oběžnou dráhu se v raketoplánu dostal čtyřikrát ve funkci letového specialisty, pracoval na orbitálních stanicích Mir i ISS, strávil ve vesmíru celkem 177 dní, 9 hodin a 14 minut. Vystoupil jednou do volného vesmíru , strávil zde 6 hodin a 21 minut. Byl 346 člověkem ve vesmíru.

Petr Soukup (1)

Narozen 22.2.1943 v Praze. Ing., CSc., ekonom, vysokoškolský pedagog, práce z teorie hospodářské politiky.

Josef Pitlík (1)

Uspořádával vtipy pro sérii Anektody.

Vlasta Prokešová (1)

Narozena 8.3.1922 v Opočně. Lékárenská laborantka, prozaička, básnířka.

Edwin Balmer (1)

Edwin Baumer se narodil v Chicagu 26.07.1883 a studoval na Northwestern University a Harvardu. Novinář a spisovatel. Autor science fiction a mystery. Mladší bratr Williama Briggse MacHarga.

Joachim Scholl (1)

Německý literární kritik a publicista, původně literární redaktor.