13981–14040 z 142739 Autoři
Iva Frühlingová (5)
Narozena 1982 v Litvínově, žije ve Francii. Modelka a zpěvačka, vydala album s názvem Litvínov.
Více od autora
István Örkény (4)
István Örkény byl maďarský dramatik a prozaik. Jeho hry se vyznačují satirickým pohledem na společenské problémy a groteskním ztvárněním jednotlivých příběhů. Narodil se v rodině lékárníka a po ukončení školy začal studovat na vysoké škole chemii. Poté mění své rozhodnutí a věnuje se farmacii, kterou ukončuje v roce 1934 a vydává se na cesty po západní Evropě. Vrací se domů a dokončuje i studia chemie. Jeho první kniha krátkých příběhů vyšla v roce 1941. V roce 1942 je poslán na východní frontu, coby žid v pomocné pracovní jednotce, je zajat a odveden do lágru nedaleko Moskvy, kde napsal mimo jiné i hru Voroněž. V roce 1946 se vrací konečně domů, do Budapešti. Po revoluci v roce 1956 nesmí až do roku 1960 publikovat. Velmi populárním se stal, mimo jiné, díky svým krátkým povídkám groteskně-absurdní povahy, které vyšly v několika menších svazcích, například Minutové povídky . V roce 2004 po něm bylo pojmenováno jedno z divadel v Budapešti . * Kočičí hra – tragikomedie, hra o dvou stárnoucích sestrách, jedna z nich je pořádkumilovná a druhá má neuspořádaný život, ale přesto je to ona, kdo má nakonec více sil k boji za plnohodnotný život. 'Orkény tuto hru napsal nejprve jako filmovou anekdotu, až později ji zdramatizoval pro divadlo. Byla přeložena do velmi mnoha jazyků a je často hrána v různých evropských i amerických divadlech. * Rodina Tóthů – drama * Třináctý zpěv, 1999, Volvox Globator, ISBN 80-7207-224-2 – výbor povídek
Více od autora
Isabella Tylínková (2)
Narozena roku 1944. Filmová herečka, manželka fotografa Ericha Tylínka , spoluautorka fotografických publikací.
Více od autora
Irina Grekova (4)
Původním povoláním matematička, práce z oboru, spisovatelka, autorka románů.
Více od autora
Ippolito Desideri (2)
Ippolito Desideri byl italský jezuitský misionář v Tibetu a první evropský expert na tibetský jazyk a kulturu.
Více od autora
Ion Creangă (5)
Ion Creangă, také známý jako Nica al lui Ştefan Petrei, Ion Torcălău nebo Ioan Ştefănescu byl populární rumunský spisovatel, klíčová postava rumunské literatury 19. století. Narodil se jako nejstarší z osmi dětí v rolnické rodině v dnešním Moldavsku a s městským způsobem života se ani později úplně nevyrovnal. Na přání své energické matky studoval v Jasech na pravoslavného kněze, zvolil si však povolání učitele. Byl velmi originální vyprávěč s velkou fantazií a smyslem pro humor, se svým okolím se ale často dostával do konfliktů i kvůli každodenním zvykům. Hojně čerpal z rumunského folklóru, psal o životě na venkově. Psal též originální pohádky a erotickou literaturu. V politice se angažoval v nacionalistické skupině Fracțiunea liberă și independentă. Jeho literární debut byl poměrně pozdní a následoval krátce poté, co se spřátelil s národním rumunským básníkem Mihaiem Eminescem. Oba se stali členy literární společnosti Junimea. Jeho přímým potomkem byl Horia Creanga, jeden z předních rumunských architektů v meziválečném období. V anketě 100 největších Rumunů , kterou uspořádala roku 2006 rumunská veřejnoprávní stanice Televiziunea Română, a v níž hlasující měli hledat největší osobnosti rumunských dějin, skončil na 43. místě. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ion Creangă na anglické Wikipedii.
Více od autora
Inge Walz (6)
Německá autorka publikací a návodů pro výtvarnou tvorbu dětí a mládeže.
Více od autora
Indro Montanelli (3)
Indro Montanelli byl italský novinář, spisovatel a historik. Jeho četné články a publikace z něj učinily jednu z nejdůležitějších, nejpopulárnějších a nejvlivnějších osobností 20. století v Itálii. Po absolvování lycea v Rieti Montanelli studoval právo ve Florencii. Jeho disertační práce, která se zabývala reformou fašistického volebního práva z roku 1923 a konstatovala, že jde v podstatě o zrušení svobodných voleb, byla oceněna nejvyšší možnou známkou. Poté absolvoval několik kurzů politických a sociálních věd v Grenoblu. Poprvé veřejně vystoupil v příspěvcích do čtrnáctideníku Il Selvaggio, který Mino Maccari vydával v nákladu 500 výtisků a jehož autoři, včetně fašistů, byli první, kdo vyzýval k nekonformitě vůči režimu. V roce 1932 spolupracoval s fašistickým mládežnickým časopisem L'Universale, který vydával Berto Ricci v nákladu 500 000 výtisků. V roce 1934 začal Montanelli pracovat v Paříži jako zpravodaj o zločinech a neštěstích pro Paris-Soir. Brzy byl vyslán jako korespondent do Norska, poté do Kanady a Spojených států, kde se stal zaměstnancem United Press International. Tehdy udělal rozhovor s Henrym Fordem; výsledkem byl originální portrét průmyslníka. Montanelli se nabídl jako zpravodaj pro Etiopii, ale zpravodajská agentura jeho žádost zamítla. Potom se nadchnul pro fašismus a chtěl odejít do Afriky jako dobrovolník, aby velel praporu askariů. Zde začaly jeho pochybnosti o režimu, vyvolané neschopností a špatnou organizací armády, která se však zato pyšnila množstvím vyznamenání a medailí. Sotva se vrátil do Itálie, odešel do Španělska jako korespondent pro noviny Il Messaggero, aby informoval o tamní občanské válce. Zde se jeho názory na fašismus radikalizovaly. Poté, co popsal bitvu o Santander ne jako skutečnou ofenzívu ozbrojených sil, ale jako procházku, kde jediným nepřítelem bylo horko, byl jako novinář suspendován, poslán zpět do Itálie a vyloučen z fašistické strany. Jeho sy...
Více od autora
Indigo (2)
Slovenská rocková skupina z Bratislavy Vznik 1983 Členové: Peter Nagy, Michal Kovalčík, Braňo Valánsky, Marek Mečiar, Laco Kováč Předchozí členové: Laco Kozuszník, Ivo Volejníček, Peter Zvolenčák, Palo Matuska, Miro Okál, Peter Kliment.
Více od autora
India Knight (5)
India Knight se narodila r. 1965 v Bruselu. Povoláním je novinářka, píše fejetony a romány. Ty byly přeloženy do 28 jazyků. Má pravidelnou rubriku v Sunday Times a také je pravidelným hostem v britských rozhlasech a televizních vysíláních. V současné době žije v Londýně a má tři děti.
Více od autora
Imogen Edwards-Jones (4)
Imogen Edwards- Jones je britská spisovatelka a novinářka. Nejvíce proslula sérií Babylon, která byla založena na románu Hotel Babylon z roku 2004, ve kterém nahlížíme do zákulisí hotelového prostředí, zdejších zaměstnanců i hostů. V roce 2006 psala pravidelný sloupek pro The Daily Telegraph, ve kterém se věnovala detailům ze svých pokusů o umělé oplodnění, ze kterého se jí nakonec narodila dcera. Píše blog na stránkách www.doyoutravel.com.
Více od autora
Ilja Ilf (2)
Ilja Ilf , vlastním jménem Ilja Arnoldovič Fajnzilberg , nedílná součást nerozlučné autorské dvojice Ilf – Petrov, ruský spisovatel a publicista sovětské éry, byl rodákem z Oděsy a patřil ke skupině oděských spisovatelů a básníků , které spojoval jejich smysl pro humor a snaha žít život naplno. Spolu s Jevgenijem Petrovem , bratrem známého spisovatele Valentina Katajeva v roce 1927 píší svůj první román Dvanáct křesel, následuje celá řada fejetonů, povídek a článků otiskovaných v předních sovětských časopisech a posléze vydávají další knihy. Společným jmenovatelem jejich tvorba je především humor, místy přecházející v břitkou satiru, poukazující na nešvary tehdejší společnosti
Více od autora
Ildefonso Falcones (3)
Ildefonso Falcones de Sierra je španělský právník specializující se na občanské právo a autor historických románů Katedrála moře, Ruka Fátimy a nejnověji Bosá Královna. Momentálně je nejpřekládanějším španělským autorem v zahraničí – jeho dvou předcházejících románů se prodalo více než 8 miliónů výtisků ve více než 43 zemích a získal za ně mnoho prestižních ocenění. Je ženatý a má čtyři děti. Román je zasazený do středověké Barcelony. Jde o životní příběh Arnaua Estanyola, který se z nevolníka stal baronem a dosáhl velkého úspěchu, dokud nezasáhla všemocná inkvizice. Kulisou příběhu je stavba skutečného kostela Santa Maria del Mar. Kniha se stala bestsellerem – ve Španělsku dosáhla 1,5 miliónu prodaných výtisků a na prvním místě žebříčku bestselerů se držela 13 měsíců. Byla přeložena do třiceti jazyků.
Více od autora
Igor' Dmitrijevič Novikov (2)
Ruský astronom a astrofyzik, zabývá se problematikou teorie černých děr a relativistické kosmologie.
Více od autora
Igor Lukes (6)
Igor Lukeš je český historik od 70. let 20. století žijící v Americe a honorární konzul České republiky v Bostonu. Vystudoval filosofii a historii na Univerzitě Karlově, působí jako profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University se zaměřením na historii a politiku střední a východní Evropy a současného Ruska. Byl členem Vědecké rady Ústavu pro studium totalitních režimů, odstoupil kvůli nesouhlasu s odvoláním ředitele ústavu Daniela Hermana, ke kterému podle něj došlo „pomocí lží a v důsledku konspirace“. Přispívá do českých novin a časopisů. Je autorem řady knih, např. Inside the Apparat či Gorbachev’s USSR: A System in Crisis , kniha Czechoslovakia between Stalin and Hitler: the diplomacy of Edvard Benes in the 30´s získala cenu Boston Authors Club a Kahn Award. Historik Vít Smetana při recenzi jeho knihy „Československo nad propastí“ kvůli chybám, omylům a metodologickým proviněním, jichž se Lukeš v knize dopustil, doporučil, aby se do budoucna věnoval historickým románům. Lukeš kritizoval Čechy za odmítavý postoj vůči imigrantům během evropské migrační krize v roce 2015 a také vyzdvihl multikulturní společnost ve Spojených státech, když prohlásil: „Sám žiji v zemi, kde se střetávají desítky různých kultur, desítky různých náboženství a podle mého názoru to funguje mnohem lépe tam, než tady.“ V dubnu 2016 Lukeš v rozhovoru s Tomášem Klvaňou v Reflexu označil amerického whistleblowera Edwarda Snowdena za „zrádce“ a prohlásil coby veřejný podporovatel Demokratů, že pokud americké volby vyhraje Donald Trump, dojde k oslabení NATO a v České republice by se mohli dostat k moci „putinovci“. Po smrti George Floyda začaly být v USA a západní Evropě strhávány a vandalizovány sochy historických osobností, například Winstona Churchilla, George Washingtona nebo Kryštofa Kolumba. Lukeš prohlásil, že by ve veřejném prostoru neměla být „socha nebo cokoliv jiného, co symbolizuje něco, co...
Více od autora
Ida Myslikovjanová (4)
Ida Myslikovjanová se narodila v Olomouci. Po gymnáziu studovala filozofickou fakultu na olomoucké Univerzitě Palackého, po jejímž absolvování se stala středoškolskou učitelkou. Pedagogiku vykonávala až do roku 2006, kdy už úplně přesedlala na astrologii, které se v té době věnovala již dvanáct let. Napsala několik knih o astrologii, ale i o lidských vztazích. S manželem psychologem a astrologem pořádají od roku 2000 kurzy, kam se sjíždějí zájemci z celého Česka. Má dvě děti a žije se svým mužem v Olomouci.
Více od autora
Ian Black (4)
Ian Black je novinářem v prestižním britském deníku Guardian a jeho někdejším jeruzalémským korespondentem. Spolu s Bennym Morrisem napsal knihu Mossad, která bezesporu patří k nejčastěji citovaným studiím o problematice izraelských tajných služeb.
Více od autora
Ian Baxter (6)
Americký autor prací o 2. světové válce, německé armádě a zbraních SS. Ian Baxter je vojenský historik, specializující se na německou vojenskou historii dvacátého století. Je autorem více než dvaceti knih. Recenzoval také četné vojenské studie určené k publikaci, poskytl tisíce fotografií a důležitých dokumentů různým nakladatelům a filmovým producentům po celém světě. Přednáší na celé řadě univerzit napříč Velkou Británií a Severním Irskem.
Více od autora
Hugo Vavrečka (4)
Hugo Vavrečka byl český novinář, národohospodář, politik a diplomat. Byl dědečkem Václava a Ivana Havla. Reálku v Moravské Ostravě úspěšně ukončil maturitní zkouškou v roce 1899, poté se přihlásil ke studiu elektrotechniky na německém Vysokém učení technickém v Brně. Po jeho absolvování v roce 1904 nastoupil vojenskou službu jako jednoroční dobrovolník u rakousko-uherského námořnictva v Pule. V říjnu 1905 se do Brna vrátil, získal místo odborného asistenta na české technice a začal s technickým poradenstvím v oboru strojním a elektrotechnickém. Pozice asistenta na Vysokém učení technickém jej neuspokojovala, a proto přešel do redakce Lidových novin, kde měl na starost otázky národohospodářské. Od počátku působení v Lidových novinách rozvíjel svůj literární talent psaním humorných povídek a fejetonů. Pod pseudonymem Hugo Vavris vydal roku 1908 oblíbenou novelu František Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa, která se později stala předlohou filmu Lelíček ve službách Sherlocka Holmese s Vlastou Burianem v hlavní roli. Novinářská činnost jej také zavedla na bojiště První balkánské války, kde v roce 1912 působil jako dopisovatel Lidových novin při bulharském hlavním stanu. V této době se již osobně znal s významnými českými politiky i novináři a také se seznámil s Tomášem Baťou. Po vypuknutí první světové války narukoval k námořnímu velitelství v Terstu a od roku 1916 spolupracoval s českými odbojovými politiky z Maffie. Závěr války již předznamenal jeho budoucí diplomatickou kariéru, když v Terstu vytvořil československou vojenskou jednotku a působil zde jako zplnomocněnec československé vlády. Od ledna 1919 působil v československé delegaci na mírové konferenci v Paříži jako národohospodářský expert. Do vlasti se vrátil koncem léta 1919 a již v únoru 1920 nastoupil do funkce generálního konzula v Hamburku. Po dvou letech přesídlil do Budapešti, stal se tak prvním řádným československ...
Více od autora
Hugo Salus (6)
Hugo Salus , byl pražský německy píšící spisovatel a básník. Povoláním byl lékař, gynekolog. Pohřben byl pohřben na Olšanských hřbitovech
Více od autora
Hubert Kříž (2)
Hubert Kříž je český hydrolog a vědec. V roce 1959 absolvoval obor fyzická geografie na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Hodnost kandidáta věd v oboru fyzická geografie získal v roce 1986, v roce 1992 se stal doktorem technických věd v oboru hydrologie a vodní hospodářství na ČVUT v Praze a v r. 2000 se habilitoval na VUT v Brně. Pracoval v Hydrometeorologickém ústavu jako hydrolog , později v n. p. GEOtest jako hydrogeolog. V té době se věnoval především hydrogeologickému průzkumu oblasti Březové nad Svitavou, čímž přispěl k řešení zásobování Brna vodou. Od roku 1968 byl vědeckým pracovníkem Geografického ústavu ČSAV. V Akademii věd ČR působil do roku 1997. V letech 2001–2009 byl členem Kontrolní rady Grantové agentury ČR. Do roku 2015 byl členem komise pro životní prostředí s celostátní působností. V současné době působí jako hodnotitel projektů v oboru aplikovaného výzkumu v Technologické agentuře ČR. Publikoval více než 220 vědeckých publikací a odborných článků, z toho 41 v zahraničí, v nichž uveřejnil výsledky svých výzkumů z hydrologie, hydrogeologie, vodního hospodářství, životního prostředí aj.
Více od autora
Howard Roughan (4)
Howard Roughan se původně živil jako kreativní ředitel v jedné manhattanské reklamní agentuře.Po deseti letech v New Yorku se ale s manželkou rozhodli založit rodinu a odstěhovali se proto do Connecticutu, aby jejich děti vyrůstaly v klidnějším prostředí.Při dojíždění do práce začal Howard Roughan spřádat své první napínavé příběhy a dnes už se psaní věnuje naplno.Inspiraci k jeho druhému románu Příslib lži mu byl rozhovor se ženou, která navštěvovala psychologa.Říkala mi, jak velice je při terapii důležitá důvěra mezi pacientem a terapeutem, vysvětluje Roughan,a já se zamyslel nad tím, jak by se to dalo využít v zápletce románu.Co kdyby se dalo důvěřovat lékaři, ale pacient měl v úmyslu jejich vztah zneužít?Dal by se psycholog zmanipulovat někým, kdo se vydává za jinou osobu?
Více od autora
Horst Hegewald-Kawich (3)
Německý chovatel a cvičitel psů, rozhodčí turnajů služebních psů, pracuje u policie.
Více od autora
Hoboes (1)
Více od autora
Hillary Rodham Clinton (6)
Hillary Clintonová, nepřechýleně celým jménem Hillary Diane Rodham Clinton je americká politička, členka Demokratické strany, bývalá první dáma USA za vlády Billa Clintona , senátorka USA za stát New York a ministryně zahraničních věcí Spojených států amerických ve vládě Baracka Obamy . V roce 2008 se ucházela o demokratickou nominaci do amerických prezidentských voleb, ale porazil ji Barack Obama. Kandidátkou Demokratické strany na prezidenta se tak stala až ve volbách v roce 2016, kdy ji ovšem porazil republikánský kandidát Donald Trump. Jedná se o první ženu v americké historii, která byla na funkci prezidenta nominována. Pochází z republikánského předměstí Chicaga. Její otec Hugh Ellsworth Rodham byl republikán a vlastnil textilní továrnu a velkoobchod. Matka Dorothy Howell Rodham byla v domácnosti a zastávala názory blízké Demokratické straně. Hillary Clintonová má mladší bratry Hugha Rodhama, právníka a politika, a Tonyho Rodhama. Od mládí byla aktivní v různých spolcích. V letech 1965–1969 absolvovala dívčí univerzitu Wellesley College, kde se v té době odehrávaly důležité změny - ke studiu byly přijímány první černošské studentky. V roce 1973 absolvovala právnickou fakultu Yaleovy univerzity. V roce 1974 pracovala pro Sněmovnu reprezentantů na prošetřování dokumentů v Nixonově aféře Watergate. Po krátkém zaměstnání jako právní poradkyně v americkém Kongresu se v roce 1974 přestěhovala se svým přítelem Billem Clintonem do Arkansasu. V říjnu 1975 uzavřeli manželství. Roku 1979 byla jako první žena jmenována partnerem v právnické kanceláři Rose Law Firm; dvakrát byla uvedena v seznamu jednoho sta nejvlivnějších amerických právníků. V letech 1979–1981 a opět 1983–1992 byla arkansaskou první dámou, když se její manžel stal guvernérem tohoto státu. Působila v řadě organizací zabývajících se dobročinností pro děti. Od roku 1978, kdy pracovala jako advokátka v právnické firmě Rose Law...
Více od autora
Hérodotos (5)
Hérodotos z Halikarnássu byl prvním významným antickým historikem, proto byl Ciceronem nazván otcem dějepisu. Je po něm pojmenován měsíční kráter Herodotus. Mnoho cestoval . Soudil, že k historii je třeba přistupovat geograficky a ke geografii historicky . Ve svých Dějinách vytvořil v devíti knihách nejúplnější popis světa , známého Řekům ve druhé polovině 5. století př. n. l. Hérodotos se narodil v Halikarnássu v Malé Asii, kde se i politicky angažoval a zúčastnil se pokusu svrhnout místního tyrana Lygdamida. Po neúspěchu celé akce musel odejít do exilu na ostrov Samos, později se však vrátil a opět se zapletl do komplotu proti Lygdamidovi; tentokrát se zdarem. Přesto krátce nato rodné město navždy opustil a přesídlil zpátky na Samos. Kolem roku 447 př. n. l. pobýval v Athénách, kde navázal kontakty s řadou významných osobností, mj. se Sofoklem, který na Hérodota dokonce odkazuje ve svém díle Oidipus na Kolónu, a Periklem. V Athénách předčítal úryvky ze svého díla, zač dostával od města finanční odměnu; později odešel do nově založené kolonie Thúrie v jižní Itálii. Své Dějiny zveřejnil v úplné podobě nejpozději v roce 424 př. n. l. a brzy nato pravděpodobně zemřel. Pohřben byl v Thúriích. Hérodotos ve svém díle podrobně rozebral vznik a vývoj největší mocnosti soudobého světa – perské říše – a její konflikt s evropskými Řeky v prvních desetiletích 5. století př. n. l. Řecko-perské války vyplňují podstatnou část druhé poloviny jeho Dějin, bez jeho údajů by bylo jen velmi obtížné rekonstruovat složité předivo vztahů mezi jednotlivými řeckými obcemi, Peršany i dalšími aktéry zá...
Více od autora
Hermann Sudermann (5)
Narozen 30. 9. 1857, zemřel 22. 11. 1928. Německý spisovatel a dramatik.
Více od autora
Hermann Kant (5)
Hermann Kant se narodil v Hamburku jako syn chudého zahradníka. Jeho bratr Uwe Kant se později stal známým dětským autorem. Vzhledem k hrozbě bombardování Hamburku, se rodina přestěhovala v roce 1940 do Parchim, kde jeho dědeček z otcovy strany žil jako mistr hrnčíř. Po základní škole se začal učit na elektrikáře v Parchim, což úspěšně dokončil v roce 1944 jako mechanik. 8. prosince 1944 byl povolán jako voják. Dostal se do polského válečného zajatce a byl později uvězněn ve vězení ve Varšavě v pracovním táboře, který se nacházel na místě varšavského ghetta. Byl spoluzakladatelem protifašistického výboru a učitel na Antifa Ústřední škole. Během této doby on se setkal se spisovatelkou Annou SEGHERS, která na něj zanechala trvalý dojem. Po jeho vydání jako válečného zajatce, odešel v roce 1949 ve východním Německu a připojil se k SED.
Více od autora
Henry Nelson (4)
Narozen 1895 v Praze, zemřel 27.9.1946 tamtéž. Detektivky a dobrodružné příběhy pro dospělé, literatura pro mládež s přírodní tematikou.
Více od autora
Henrik Fexeus (6)
Mentalista, spisovatel, přednášející, televizní moderátor, specialista v oblasti komunikace verbální i neverbální.
Více od autora
Henri de Régnier (6)
Henri de Régnier, plným jménem Henri-François-Joseph de Régnier, byl francouzský symbolistický básník, spisovatel a kritik. Pocházel ze šlechtické rodiny. Studoval práva v Paříži. Jeho přáteli byli Stéphane Mallarmé a Francis Vielé-Griffin. V roce 1895 se oženil s dcerou básníka José-Maria de Heredii. V roce 1911 byl zvolen do Francouzské akademie. Byl pochován na pařížském hřbitově Père-Lachaise. Jeho první básně jsou ještě ovlivněny parnasismem. Zásadní vliv na něho mají romantici, Charles Baudelaire a José-Maria de Heredia. Jeho verše do češtiny překládali mimo jiné Jaroslav Vrchlický, Arnošt Procházka, Karel Čapek, Hanuš Jelínek.
Více od autora
Helene Tursten (6)
Mimořádná osobnost švédského literárního nebe – královna detektivek, jak jí doma přezdívají. Narodila se v roce 1954 v Göteborgu. Dlouho pracovala jako zubařka. Kvůli revma toto povolání v devětatřiceti letech opustila a začala se věnovat psaní. Od roku 1993 píše detektivní romány. Helene přivedla na svět komisařku Irenu Hussovou a nadchla švédskou kritiku i veřejnost. Irena Hussová je dnes hrdinkou již šesti románů – Skleněný ďábel, Porcelánový koník z dynastie Tang, Noční vizita, Tetované torso, Ohnivý tanec a Dvojí tvář. Její detektivky měly velký úspěch nejen ve Švédsku, ale byly přeloženy a vyšly i v Dánsku, Finsku, Německu a Norsku – a jako málokterému švédskému spisovateli jí byla vydána kniha i v USA. Série případů inspektorky Ireny Hussové byla ve Švédsku zfilmována a vysíláná v roce 2009 na televizi Barrandov. Autorka žije v Sunne/Värmland a je vdaná za bývalého policistu.
Více od autora
Helena Wernischová (5)
Helena Wernischová se narodila v roce 1942 v Praze, vystudovala střední průmyslovou školu keramickou v Karlových Varech, maturovala v červnu 1961. Během studií vystavovala kresby na školních výstavách, psala a kreslila do školního časopisu, recitovala, byla dramaturgyní a scénografkou studentských představení. V září 1961 nastoupila na umístěnku jako mistrová v porcelánce na Karlovarsku a provdala se za básníka Ivana Wernische. V roce 1962 narození syna Martina, 1964 syna Michala. Rozvod 1973.
Více od autora
Helena Třeštíková (4)
Helena Třeštíková, rozená Böhmová je česká režisérka a pedagožka. Jejím manželem je architekt Michael Třeštík. Ve své filmové tvorbě se věnuje dokumentaristice zaměřené zejména na mezilidské vztahy a sociální problémy. V roce 2007 byla krátce ministryní kultury České republiky v druhé Topolánkově vládě. Jejím synem je fotograf Tomáš Třeštík a dcerou producentka Hana Třeštíková. Helena Třeštíková vystudovala dokumentární tvorbu na FAMU. Studium dokončila roku 1975. V letech 1974–1977 působila jako dramaturgyně. Později se začala věnovat režii. Většinu její tvorby tvoří filmové dokumenty, jejichž tématy jsou většinou konkrétní obyčejní lidé. Několik z nich tvořila tzv. časosběrnou metodou v průběhu mnoha let, kdy své postavy jezdila pravidelně navštěvovat a z každé návštěvy něco natočila a poté použila. Na přelomu století začala spolupracovat s Radou České televize jako externí spolupracovník jejího „etického panelu“. V prosinci 2017 byla jmenována profesorkou pro obor Filmové, televizní a fotografické umění a nová média se zaměřením Dokumentární tvorba na Akademii múzických umění. V roce 2018 jí UMPRUM udělila titul dr.h.c.. Na počátku července 2019 se stala členkou americké Akademie filmového umění a věd, která každoročně uděluje ceny zvané Oscar. Krátce se angažovala také v politice, od 9. do 26. ledna 2007 byla ministryní kultury České republiky v druhé Topolánkově vládě. Byla navržena KDU-ČSL jako nezávislá. Její nominace se mezi členy a voliči lidové strany setkala s tvrdou kritikou, řada z nich argumentovala, že je nepřípustné, aby strana navrhovala osobu s nepřátelským postojem vůči církvím a s názory, které jsou neslučitelné s křesťanským světonázorem. Na stejném základě se nad její nominací podivovali i někteří politologové, například Lubomír Kopeček. Třeštíková na post 26. ledna rezignovala, což oficiálně odůvodnila spor...
Více od autora
Helen R Myers (6)
O šest týdnů předčasně narozená v Irvington, New Jersey. Helen objevila sílu slova již ve druhé třídě když napsala svoji první báseň, i když očekávaného uznání se nedočkala. Přece jen získává čestné uznání v Digest 's 1981 v soutěži spisovatelů národní poezie. Dalších úspěchů se dočkala ziskem "Zlatý Medailon" nominace. V roce 1993 pro další Silhouette Desire románu, Navarrone získala další nominaci RITA. Její knihy byly vydány ve více než 25 zemí světa. Helen si pečlivě střeží své soukromí.
Více od autora