Výpis všech autorů

Jancis Robinson

Kritička vín Jancis Robinson, držitelka Řádu britského impéria a mnohých žurnalistických ocenění, přispívající pravidelně do Financial Times, udělá znalce z každého. V této útlé příručce vás naučí poznávat různé druhy vín podle barvy a chutí, lahve a etikety, párovat vína s pokrmy, abyste se v tom množství nabízených druhů dokázali orientovat. Knížka je napsána břitkým jazykem, proto osloví zejména mladé lidi a konvencemi nesvázané milovníky dobrého pití.

J.-H Rosny

Společný pseudonym J. H. Rosny používali francouzští spisovatelé, bratři Boëxové.

František Roubík

František Roubík byl český historik a archivář. Studoval v letech 1911–1919 historii a PVH na filosofické fakultě Univerzity Karlovy a poté v letech 1919–1921 na Státní archivní škole. V době studií začal pracovat v archivu v Jindřichově Hradci , poté v Archivu hl. m. Prahy a do roku 1939 pracoval v archivu ministerstva vnitra. Vedle toho učil na Státní archivní škole, roku 1934 byl jmenován docentem na FF UK , na filosofické fakultě také učil do roku 1967 paleografii novověku. V letech 1952–1959 vedl oddělení historické geografie Historického ústavu ČSAV . Jeho práce má velmi široký záběr, důležitými tématy byly zejména historická geografie, či historická vlastivěda, zde zejména dějiny kartografie, dále to byly sociální dějiny, dějiny správy, novověká diplomatika a paleografie.

František Roček

Narozen 16. 4. 1955 v Liberci. Spisovatel a regionální publicista Liberecka a Ústecka, autor sci-fi.

František Antonín Rössler

František Antonín Rössler , známý také jako Francesco Antonio Rosetti, byl skladatel českého původu z 18. století, který se významně zapsal do éry klasické hudby. Rössler se narodil kolem roku 1750, jeho raný život není dobře zdokumentován, ale předpokládá se, že studoval hudbu v Praze. Později se přestěhoval do Německa a stal se členem dvorního orchestru knížete z Oettingen-Wallersteinu, kde působil jako skladatel a kontrabasista.

Chris Roberts

Chris Roberts je hudebním kritikem, jenž napsal mnoho publikací a článků nejen o populární hudbě, mezi něž patří ABBA, Scarlett Johansson, Heath Ledger nebo Lou Reed.

Auguste Rodin

Auguste Rodin, celým jménem François Auguste René Rodin , byl jedním z největších sochařů 19. století, ústředním představitelem směru Beaux-arts. Vycházel ze studia antiky, gotiky, renesance a orientálního umění. Za základ své umělecké činnosti pokládal přírodu, z níž vycházel a zůstal jí věrný až do smrti. Lidské tělo bylo pro něj nejvhodnějším prostředkem, kterým je možné vyjádřit každý duševní stav. Rodinem začíná éra moderního sochařství. Pocházel z konzervativní úřednické rodiny. Jeho otec Jean-Baptiste byl policejní úředník. Rodiče nebyli bohatí, ale svému synovi se snažili poskytnout nejlepší vzdělání. Jako desetiletý začal brát hodiny kreslení, které mu šlo lépe než ostatní předměty. Navzdory talentu nikdy nebyl přijat na pařížskou École des Beaux-Arts, která poskytovala nejlepší akademické umělecké vzdělání. Ve věku 13 let se stal žákem École Spéciale de Dessin et de Mathématiques. V následujícím roce přechází do École des Arts décoratifs – takzvané „petite école“, tedy malé škole. Na ní se na rozdíl od akademické École des Beaux-Arts učilo spíš umělecké řemeslo a užité umění. Zde objevil hlínu a její tvárnost. Rodinné poměry jej záhy přinutily, aby si sám vydělával na živobytí. Paříž byla v té době dynamicky se rozvíjejícím městem, velkolepé přestavby, opravy domů a výstavba nových bulvárů žádaly velké množství řemeslníků. Jedním z nich byl i dekoratér Auguste Rodin. Na „velké“ umění mu zůstával čas jen po celodenní náročné práci. Rok 1862 byl pro něj zlomový. Smutek ze smrti milované sestry jej přivedl do řádu „Pères du Très Saint-Sacrement“. Tam potkal otce Pietra Juliena Eymarda, který pochopil, že z Rodina sice může být mnich, ale štěstí mu to nepřinese. Povzbuzoval jej, aby pokračoval v umělecké tvorbě. O rok později se už mladý Rodin připravoval na svůj debut na pařížském Salonu. Jeho modelem se stal dělník Bibi. Bibi byl škaredý a měl zlomený nos. Rodina však zaujal výraz jeho tváře, a tak vzn...

Andrej Romaňák

Slovenský historik, vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě. Dlouhodobě pracoval v Historickém ústavu Armády České republiky. Specializuje se na dějiny vojenství v 16. - 18. století.

Vladimír Rogl

Ing. Vladimír Rogl je původním povoláním, jakožto absolvent Zeměměřické fakulty ČVUT, redaktorem map. Téměř 30 let pracoval jako programátor samočinných počítačů. Od roku 1993 spolupracuje s Vydavatelstvím Gelton, po devíti letech začal působit i ve Slánských listech, kde se zaměřuje především na rozhovory, reportáže, krimipříběhy i exkurze do nedávné historie Slaného. V devadesátých letech působil také v pražském Dobrém večerníku a Zemských novinách. Od roku 1945 byl členem Junáka, v letech 1968-1970 působil v Ústřední radě Junáka. Dlouhá léta vedl dětský turistický oddíl v Praze na Vinohradech a je autorem či spoluautorem osmi publikací pro mládež s turistickou a tábornickou tematikou. Jeho kniha U táborového ohně byla v roce 1968 oceněna výroční cenou nakladatelství Olympia. Za svou činnost v Junáku byl v průběhu padesátých až sedmdesátých let několikrát vyšetřován orgány StB.

Vladimír Rocman

Vladimír Rocman byl český akademický malíř, ilustrátor, grafik, typograf, kurátor výstav, pedagog a fotograf. Vladimír Roman se vyučil chromolitografem a pak v letech 1946–1950 vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze u profesora Antonína Strnadela. Roku 1947 se dostal na tiskařskou praxi do Švýcarska a pak se živil jako grafik v Praze. Od roku 1950 do roku 1953 byl činný jako fotoreportér a grafik armádního časopisu, V letech 1963–1970 připravoval výstavy v Galerii Vincence Kramáře v pražských Dejvicích, v letech 1970–1979 učil na Střední odborné škole výtvarné v Praze. Knihy ilustruje od roku 1953 a čtyřikrát získal ocenění za nejkrásnější knihu roku..

Václav Rošický

Narozen 1857 v Sušici. Učitel, učebnice a příručky z oboru fyziky, různých řemesel, též z oboru fotografie a výtvarného umění.

Stewart Ross

Anglický spisovatel a překladatel.

Rachael Roberts

Patrick Roth

Patrick Rothfuss žije ve svém rodném Wisconsinu, kde vyučuje na univerzitě. Sám byl věčným studentem, který si nevěděl rady s tím, jakým směrem se má vydat. Řadu let studoval chemické inženýrství, klinickou psychologii, filosofii, středověkou historii, orientální drama, antropologii, sociologii... po devíti letech strávených na vysokých školách byl profesory donucen studium ukončit a absolvovat v oboru anglického jazyka. Mezitím zjistil, že umí psát. Psal poezii, satirické sloupky pro noviny, humorné scénáře do rádia. Dva měsíce před tím, než absolvoval, dokončil projekt, na němž strávil dlouhých sedm let tvrdé práce, rozsáhlý příběh o životě muže jménem Kvothe. Vrátil se na univerzitu, kde se naučil tolik milovat studium, aby na ní sám vyučoval, a dlouho čelil dopisům odmítajícím Kvothův příběh. Přesto se Jméno větru stalo jedním z nejlépe přijatých fantasy románů současnosti. Jde o první svazek Kroniky Královraha, další budou následovat pod předběžnými názvy Strach moudrého muže a Dveře z kamene.

Nino Rota

Nino Rota byl italský hudební skladatel, klavírista, dirigent a akademik, který se proslavil především svou filmovou hudbou, zejména k filmům Federica Felliniho a Luchina Viscontiho. Narodil se 3. prosince 1911 v Miláně a již od útlého věku projevoval pozoruhodný hudební talent. Rota absolvoval milánskou konzervatoř a později studoval na Curtisově hudebním institutu ve Filadelfii.

Muriel Romana

Francouzská spisovatelka.

Michael Romberg

Michael Borisovič Romberg byl československý malíř, ilustrátor, grafik, typograf, scénograf, kostýmní výtvarník a pedagog ruského původu. Michael Romberg se narodil v Poltavě na Ukrajině, kam se jeho rodiče přestěhovali z Petrohradu. Roku 1925 celá rodina emigrovala do Československa do Mukačeva na Podkarpatskou Rus. Michaila nechali rodiče zapsat do Ruského gymnázia s internátem a přípravnými třídami na úrovni základní školy v Moravské Třebové. Roku 1935 odjel Michail do Prahy, aby zde pod vedením profesorů Zdeňka Kratochvíla a Františka Kysely studoval na Umělecko-průmyslové škole, kterou zakončil maturitou roku 1941. Během studií se stýkal s emigrantským ruským prostředím, věnoval se ikonografii a podílel se na freskové výzdobě pravoslavné kaple Zesnutí přesvaté Bohorodice v Praze na Olšanských hřbitovech a na restaurátorských pracích v pravoslavném Chrámu svatého Petra a Pavla v Karlových Varech. Roku 1944 odjel na Slovensko a zúčastnil se Slovenského národního povstání. Později působil v partyzánském odboji na Příbramsku a pomáhal Rudé armádě při osvobozování Československa. V létě roku 1945 se však dostal do transportu do Sovětského svazu. V Budapešti se mu ale podařilo uprchnout a pak se nějaký čas skrýval v Brně. Po roce 1945 přerušil Michail většinu styků s ruským emigrantským prostředím a snažil se splynout s prostředím českým . Intenzivně se věnoval knižním ilustracím a v průběhu dalších let ilustroval více než dvě stě titulů především od ruských autorů, ale i od českých klasiků, dále pohádkových knih, knih s folklórní tematikou a také učebnic ruštiny i hudební výchovy. Jeho ilustrační tvorba vychází z ruského lidového umění a z avantgardní grafiky 20. let. Roku 1950 se oženil s malířkou Dagmar Kunzovou, která s ním později spolupracovala na grafické úpravě knih. Od roku 1952 začal spolupracovat s Národním divadlem...

Matti Rönkä

Finský spisovatel Matti Rönkä vyrůstal v severní části Karélie poblíž hranic s Ruskem. Vystudoval politologii a stal se novinářem. Psal pro různé časopisy, pracoval v rozhlase a také v televizi. Coby moderátor zpravodajství ve veřejnoprávní televizi YLE TV patří mezi nejznámější finské mediální osobnosti. Žije s rodinou v Helsinkách. Matti Rönkä debutoval novelou Muž s tváří zabijáka - německý překlad publikovaný v roce 2007 obsadil třetí místo v mezinárodní soutěži kriminálních románů Deutscher Krimi Preis. Na úspěch této detektivky s hlavní postavou Viktora Kärppy navázal čtveřicí dalších příběhů, z nichž jeden získal prestižní skandinávské žánrové ocenění Glasnyckel .

Marta Rosická

RNDr., odborná asistentka na katedře matematiky VŠE Praha, autorka učebnic matematiky.

Maria Rodziewiczówna

Polská prozaička.

Ludmila Rozkovcová

Autorka učebnic ruštiny.

Lauren Roberts

Karen Rose

Karen Rose se zamilovala do knih v okamžiku, kdy se naučila číst. Jejími nejlepšími kamarády v dětství byly Jo z knihy Malé ženy a Nancy Drewová. Sama začala psát v okamžiku, kdy se jí v hlavě začaly líhnout postavy, jež mluvily a nedaly se utišit. Když Karen nepíše pro své čtenáře, píše pro počítače – programování jí pomáhá zaměstnávat druhou část mozku. Žije na slunné Floridě se svým skvělým manželem, náruživým rybářem, a dvěma krásnými dcerami, které rovněž rády čtou – a píší! Je autorkou deseti knih, z nichž romány Nic neříkej! a Zemři! vyšly česky.

Kamil Rodan

Mgr. Kamil Rodan, Ph.D. Po absolvování gymnázia vystudoval historii na filozofické fakultě Ostravské univerzity v Ostravě , v roce 2008 získal tamtéž doktorát z hospodářských a sociálních dějin. Vedle řady odborných článků a studií z oblasti regionálních dějin Slezska a severní Moravy, československé kultury v období normalizace a evropských panovnických rodů v 19. a 20. století je autorem vědeckých monografií Dějiny zemědělstąví v Rakouském Slezsku v letech 1848–1914 , Historie novoveských hostinců ve světle dobových dokumentů , Neklidné století aneb Žít se ctí a populárně‑naučných knih Ženy s korunou a Život s korunou . V současnosti působí jako vědeckovýzkumný pracovník Oddělení historického výzkumu – Slezského ústavu Slezského zemského muzea v Opavě.

Justin Roiland

Americký filmový a video producent, animátor, herní vývojář a hlasový herec.

Josef Rozman

Narozen 1932. Ing., CSc., středoškolský pedagog, autor učebnic o chovu hospodářských zvířat, publikace z oboru živočišné výroby a historie chovu hospodářských zvířat.

Josef Roden

Josef RODEN se narodil 12. 12. 1891 v Praze, zemřel 12. 1. 1950 tamtéž. Pseudonym Roden si zvolil podle francouzského sochaře Rodina, kterého obdivoval. Jméno však převzal ve fonetickém tvaru. Do české literatury se zapsal ve dvojí roli, a to jako prozaik a autor knih pro mládež, ale též jako majitel knihtiskárny a knihkupectví. Jeho nejpopulárnějším dílem se stal cyklus dívčích románů: Irčin románek , Irča v pensionátě , Irča a Lexa , Irča v hnízdečku , Irčino tajemství . Irčin románek byl zfilmován, poprvé režisérem Budinským ještě jako němý film, podruhé Karlem Hašlerem . Stejně romanticky jsou zabarveny novely a romány o lásce: Snílkové , Fantom , Martička kouzelnice , Hudba srdcí a j. Prostředí peněžních burs a pražského obchodnictva probírá román Vítr v haluzích , zatím co Bíla rakev sleduje osud několika lidí v horském tuberkulosním sanatoriu . Roden vydal také několik pohádek a povídek pro děti: Rozmarné pohádky , Naše maličká, Tulinek a Bulínek, Křehnoucí ptáče Jediná básnická sbírka nese název Uzlíček na cestu .

Josef Ročák

Upravovatel klasických světových děl pro děti, činný v letech 1935-1948.

Jindřich Roubal

Narozen 10.2.1899 v Praze, zemřel 29.7.1976. RNDr., středoškolský profesor, autor učebnic a publikací z oboru orientalistiky, zoologie, botaniky, chemie a vlastivědy.

Jindřich Rohlík

Vystudoval fakultu elektrotechniky na ČVUT. Už během studií psal pro časopisy Excalibur, Score, Level, VTM a Ikarie a psal scénáře k TV pořad Game Page, který také moderoval. Designoval a produkoval počítačové hry Brány Skeldalu, Brány Skeldalu: Pátý učedník a Brány Skeldalu: 7 mágů, dále Dreamkiller, Fish Odyssey, Mutant a nyní pracuje na projektu pro virtuální realitu, kde se každý může stát hercem: Theatre VR. Kromě toho na pokračování vydává čtřdílný román Brány Skeldalu a věnuje se i psaní další nefantastické literatury.

Jane Rollason

Autorka učebnic a adaptací knih, určených pro výuku angličtiny.

George Brydges Rodney

Americký autor westernů.

Eva Rolečková

Vystudovala latinu a filosofii na Univerzitě Karlově, jako třetí obor studovala divadelní vědu, tu však nedokončila. V 80. letech 20. století se věnovala autorskému divadlu jako autorka scénářů a režisérka, příležitostně i vystupovala v souboru Lucerna a v souboru Iris. Pro tento soubor vytvořila texty Majoránková pohádka, Proč musí Kulihrášek chodit světem, Pohádka za pět prstů. Pro divadlo adaptovala pohádku Jana Drdy Jak princezna hádala až prohádala, dále knihu Prospera Merimée Kronika vlády Karla IX. pod názvem Hry něžně krvavé, Týden v tichém domě Jana Nerudy pod názvem Táčky s múzou na pavlači, Kaplického Kladivo na čarodějnice a anonymní středověký text Historie o kralevici Vasiliji z České země a o princezně Polimestře z Francouzské země. Při všech autorských inscenacích úzce spolupracovala s manželem Václavem Rolečkem, který se na inscenacích podílel jako autor hudby i jako houslista. Po roce 1989 působila jako šéfredaktorka časopisu Amatérská scéna, pak kulturní redaktorka a divadelní recenzentka deníku Lidová demokracie, posléze zástupkyně šéfredaktora. V dalších letech pracovala jako poradkyně a tisková mluvčí ministrů kultury Jindřicha Kabáta a Pavla Tigrida, posléze poradkyně místopředsedy vlády Josefa Luxe, dále jako tisková mluvčí KDU – ČSL. V letech 2000–2006 byla tiskovou mluvčí České inspekce životního prostředí, od roku 2006 do roku 2009 mluvčí Strany zelených. Nyní pracuje v sekci vodního hospodářství Ministerstva zemědělství. Je členskou Správní rady Nadačního fondu Josefa Luxe.

David Rollins

Americko-australský spisovatel.

Dan Roberts

Kanadský spisovatel, dramatik a herec.

Claude Roy

Claude Roy – francouzský básník, spisovatel a esejista.

Charles George Douglas Roberts

* 10.01.1860 † 26.11.1943 Sir Charles G.D. Roberts byl kanadský spisovatel a básník. Narodil se v New Brunswicku jako nejstarší dítě. Je označován za "otce kanadské poezie", protože sloužil jako inspirace, pro jiné spisovatele své doby. On a jeho tři bratranci byli známi jako "Komfederace básníků" Jeho bratr a sestra byli také spisovatelé.

C. Francis Roe

Boris Rösner

Prof. Boris Rösner byl český herec a divadelní pedagog. Jeho maminkou byla Jarmila Horská a otcem Mirko Čech . Boris Rösner pocházel z umělecké rodiny. Matka byla herečka a otec hudebník. Manželství se však brzy rozpadlo a malý Boris již zůstal s matkou, se kterou se následně kvůli jejímu angažmá odstěhoval do Čech. Ve škole prospíval ve všem kromě matematiky, a proto když se hlásil na střední školu, tak bylo pro jeho talent předem rozhodnuto Vystudoval DAMU v roce 1973. Poté měl postupně angažmá v divadlech F. X. Šaldy v Liberci , v Městských divadlech pražských a na konec v Národním divadle v Praze . Jeho postava a výraz ho předem určovali pro záporné role. V reálném životě však byl známý svým chováním gentlemana. V sedmdesátých letech měl kvůli své matce drobné politické problémy, protože nesouhlasila se vstupem vojsk varšavské smlouvy do Československa. Stejně tak nevstoupil ani do komunistické strany ač mu to bylo na DAMU jen tak mimochodem na schodišti nabízeno. Mnoho let vedle divadla a filmu působil i jako pedagog. Poslední větší role na divadelních prknech byla hlavní role v Molierově Lakomci. Druhou úspěšnou sezónu však již ani nedohrál. Podlehl zákeřné formě rakoviny plic, vyvolanou silným a dlouhodobým kouřením. Zemřel ve věku pouhých 55 let v kladenské nemocnici. Od mládí neviděl na levé oko, to s jeho vizáží mu dodávalo předurčení pro záporné role.

Blanka Rokosová

PhDr., novinářka, redaktorka časopisu České lékařské komory Tempus Medicorum, též autorka publikací o tenise, publikací s tématem sport a též publikace o lidových léčitelích.

Bao Rou

Antonín Roháček

Antonín Roháček se narodil v malé vísce na rozhraní Podbl anicka a Českomoravské vysočiny. Po skončení devítiletky v roce 1950 se stal žákem Vojenského výcvikového střediska pro dorost v lesnictví na Valdeku v Brdech. Seznámil se zde s lesy, krásnou přírodou, lesáky a lesními dělníky největšího českého vnitrozemského lesnatého pohoří. Dobrovolně se přihlásil ke službě lesníka u Vojenských lesů na Šumavě v pramenné oblasti Blanice na Knížecím Stolci. Po absolvování lesnické školy v Písku a složení státních zkoušek pro samostatné lesní hospodáře se seznámil s významnými lesními celky ve Slavkovském a Českém lese, v Posázaví, na Českomoravské vysočině a v Jizerských a Krkonošských horách. Svoji odbornost lesníka-ekologa měl možnost uplatnit v hlavním městě Praze. Zakládal zde nové parkové lesy a veřejnou zeleň, stavěl lesní areály zdraví, lesní dětská hřiště, zookoutky, naučné stezky či Školu v lese. Podílel se na řízení pražského lesního, vodního a komunálního hospodářství, energetiky a zemědělství. Napsal řadu odborných článků a publikací s přírodní tématikou i brevířů stromů, keřů a bylin.

Antonín Robek

Narozen 31.8.1931 v Zeměchách u Kralup, zemřel 2008. PhDr., CSc., docent etnografie, publikace z oboru.

Aleksandr Germanovič Rozen

Ruský prozaik.

Zbyněk Roček

Doc. RNDr. Zbyněk Roček, DrSc., vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, obor zeměpis-biologie. Na této fakultě působí na katedře zoologie, přednáší předměty související s vývojovou morfologií živočichů. V laboratoři paleobiologie Geologického ústavu AV ČR se zabývá evolucí obojživelník a systematikou třetihorních plazů. Za rok 2002 mu byla udělena cena Českého literárního fondu za knihu „Historie obratlovců“.

Vera Rosival

Dr., česká emigrantka v Německu, publikuje převážně německy literaturu z oboru alternativní medicíny a homeopatie.

Tibor Eliot Rostas

Slovenský publicista, výtvarný umělec, hudebník, filozof a politický aktivista.

Teodor Rotrekl

Teodor Rotrekl byl český výtvarník a ilustrátor, věnující se především žánru sci-fi, ale i naučné literatuře pro děti. Theodor Rotrekl se narodil v Brně jako Teodor Rothröckel, ale v roce 1950 si nechal jméno počeštit. Už jako chlapec se zajímal o vědu, techniku a fantastiku. Studoval na gymnáziu a Škole uměleckých řemesel v Brně, v roce 1942 pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kterou vlivem válečných událostí dokončil až v roce 1949. Nejprve začal v roce 1950 pracovat pro SNDK, kde ilustroval například knihu komunistických pohádek Pavla Kohouta O černém a bílém. V roce 1954 nastoupil do Mladé fronty. Ilustroval řadu vědeckofantastických románů od Stanislava Lema, Františka Běhounka a dalších autorů, pracoval i pro další nakladatelství a časopisy. V roce 1959 se zapojil do umělecké skupiny Radar, která se snažila vytvářet moderní umění proti tehdy upřednostňovanému socialistickému realismu. V roce 1970 byla skupina rozpuštěna. V 70. letech měl kvůli odmítnutí invaze sovětských vojsk zakázáno vystavovat své práce v pražských galériích. Po roce 1980 mohl znovu publikovat a věnoval se prakticky výhradně sci-fi až do své smrti. V roce 1991 žil se svou manželkou Tamarou v Horním Bezděkově. Vystavoval své práce v Divadle Semafor , Galerii Čs. spisovatelů , v Německu , Galerii bratří Čapků , DK Šumperk , DK Jihlava . Poprvé ilustroval v časopise Československý voják v roce 1955, dále byl autorem nástěnných maleb pro poštu v Přelouči. Ilustroval 50 knih, desítky různých publikací i učebnic, stovky čísel časopisů vč. ttl.stránky SF časopisu Ikarie. Zemřel v Horním Bezděkově u Kladna v r. 2004. Jeho obrazy vlastní m.j. i Národní galerie.

Tadeusz Rožniatowski

Polský praktický lékař, redaktor lékařských publikací, překladatel odborné lékařské literatury z angličtiny a němčiny, autor prací o zdravém životním stylu.

Steve Ross

Americký psycholog původem z Polska, autor autobiografie o přežití holokaustu v nacistických táborech.

Rudolf Robl

Narozen 23. 3. 1886 v Sádku, zemřel 10. 8. 1963 v Pardubicích. Učitel, dramatik, legionář. Autor publikací pro děti a mládež, též publikací věnovaných legionářům.

Roger z Taizé

Roger Louis Schütz-Marsauche , známý jako Bratr Roger , byl mnich, zakladatel a převor ekumenického společenství ve francouzském Taizé. Bratr Roger vyšel ze své rodné protestantské víry a „přijal plnost katolické víry“, aniž by se celkově zřekl svého protestantského dědictví. V letech 1937 až 1940 studoval Schütz teologii v Lausanne a Štrasburku. Roku 1940 přišel do Taizé v Burgundsku a založil zde komunitu Taizé, ekumenický mužský řád. V roce 1949 složilo sliby prvních sedm bratří, nyní společenství čítá asi 100 bratrů, katolíků i růzých protestantských vyznání. Toto společenství v Taizé se věnuje praktickému ekumenismu a to zvláště mezi mladými křesťany. V Taizé vznikl nový způsob soužití lidí různých vyznání a putují sem každoročně statisíce mladých lidí z celé Evropy. Za své „dílo smíření“ obdržel Schütz mj. Templetonovu cenu , mezinárodní Cenu Karla Velikého a Cenu UNESCO za výchovu k míru. 16. srpna 2005 byl při večerní modlitbě v kostele Smíření v Taizé napaden duševně vyšinutou ženou, které ho několikráte bodla do krku. Na následky těžkých zranění během několika minut zemřel. Vražedkyně byla zadržena věřícími a předána policii.

Richard Rokyta

Richard Rokyta je český fyziolog specializující se na neurofyziologii, emeritní proděkan 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a bývalý přednosta Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie. Narodil se v Užhorodu, kde jeho otec působil jako veterinární lékař. V roce 1961 absolvoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Plzni, do roku 1982 pracoval jako odborný asistent Ústavu patologické fyziologie LF UK v Plzni, a do 1990 jako vedoucí katedry fyziologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze . V období 1990-2009 byl přednostou Ústavu normální, patologické a klinické fyziologie 3. LF UK v Praze . V roce 1991 získal titul profesora normální a patologické fyziologie a v letech 1990-1996 byl proděkanem 3. LF UK. Zabývá se centrálními talamokortikálními spojeními, bolestí a její projekcí do různých mozkových struktur a také možnostmi její diagnostiky prostřednictvím biochemických metod a ovlivňováním bolestivých stavů. Je členem redakčních rad několika mezinárodních časopisů a šéfredaktorem časopisu Bolest. Od francouzské vlády převzal rytířšký Řád akademických palem. Jeho manželkou je doc. MUDr. Věra Rokytová, CSc. . Má dva syny, prof. MUDr. Richard Rokyta, Ph.D. je internista zabývající se intenzivní medicínou a kardiologií a MUDr. Pavel Rokyta je gynekolog.

R Rošek

Pierre Rousseau

Pierre Rousseau . Astronom, novinář, esejista, epistemolog.

Paul Roland

Anglický novinář, hudebník a spisovatel, meditační poradce.

Patrick Rothfuss

Patrick James Rothfuss je americký spisovatel fantasy a přednášející na vysoké škole. Je autorem předpokládané trilogie Kronika Královraha, která byla odmítnuta několika nakladatelstvími před tím, než první knihu série, Jméno větru, vydala v roce 2007 společnost DAW/Penguin. Kniha získala kladný ohlas kritiků a dostala se na seznam bestsellerů deníku The New York Times. Narodil se v Madisonu ve Wisconsinu a kvůli nevlídnému počasí a nepřítomnosti kabelové televize vyrůstal jako vášnivý čtenář. V roce 1991 se zapsal na University of Wisconsin–Stevens Point. Původně plánoval vystudovat jako chemický inženýr, pak se ale rozhodl pro klinickou psychologii a nakonec si po třech letech, kdy studoval každý pro něj zajímavý předmět, nezvolil žádný hlavní obor. Během té doby pracoval na nesmírně dlouhém fantasy románu s názvem The Song of Flame and Thunder . V roce 1999 absolvoval s bakalářským titulem z angličtiny. Dva roky po získání titulu MA na Washington State University se vrátil učit na Stevens Poin. Po dokončení The Song of Flame and Thunder poslal tento román několika nakladatelům, ale byl odmítnut. V roce 2002 vyhrál soutěž Writers of the Future s výňatkem z knihy. Poté prodal práva na knihu společnost DAW Books. The Song of Flame and Thunder se rozdělila na trilogii a byla přejmenována na Kronika Královraha. První díl s názvem Jméno větru byl publikován v dubnu roku 2007. Kniha vyhrála Quill Award a dostala se na seznam bestsellerů deníku The New York Times. Trilogie byla původně zamýšlená jako jeden dlouhý příběh s pracovním názvem The Song of Flame and Thunder . Byl rozdělen na tři části kvůli své délce a jméno bylo změněno, aby se nepletlo s Píseň ledu a ohně spisovatele George R. R. Martina. Série je v podstatě autobiografií známého hudebníka, sympatika, studenta Univerzity a dobrodruha Kv...

Natalie A Rollko

Narozena 19. 8. 1973 v Bratislavě. Fyzioterapeutka, autorka prací z alternativní medicíny, o masážní terapii, léčitelství a zdravém způsobu života, též prací z oblasti marketingu, bytové architektury, umělecké činnosti a sportu.

Mstislav Rostropovich

Mstislav Rostropovich byl světoznámý ruský violoncellista, dirigent a skladatel, všeobecně považovaný za jednoho z nejlepších violoncellistů 20. století. Narodil se 27. března 1927 v Baku v Ázerbájdžánské SSR a již od mládí projevoval mimořádný hudební talent. Rostropovič byl virtuosem s rozsáhlým repertoárem od baroka až po současnou hudbu. Premiéroval více než 100 skladeb, z nichž mnohé složili významní skladatelé jako Dmitrij Šostakovič, Sergej Prokofjev a Benjamin Britten přímo pro něj.

Miklós Rónaszegi

Miklós Rónaszegi je maďarský spisovatel především knih pro děti a mládež. Miklós Rónaszegi vystudoval Univerzitu Loránda Eötvöse v Budapešti. Stal se učitelem, ale zároveň pracoval v různých nakladatelstvích. Vydal dvacet šest knih různých žánrů určených především mladým čtenářům. Psal historické romány , science-fiction, indiánské příběhy i literární biografie v podobě románů . Jeho díla se vyznačují dynamickým stylem a důrazem na autentické historické i etnografické detaily. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rónaszegi Miklós na maďarské Wikipedii.