Všichni Autoři a témata

Henri Silberman (1)

Franz Pohl (1)

Ředitel sklárny ve městě Sklářská Poruba .

Johann Gabriel Seidl (1)

Rakuský učenec, archeolog, dramatik a prozaik.

Léon Verleye (1)

Francouzský autor publikací o špercích.

Lauran Paine (1)

Americký historik, publikuje o vojenské historii a špionáži, též westerny a dopbrodružné příběhy.

Miroslav Nyč (1)

Narozen 1970. Stavební ing., práce o sádrokartonu.

Egon M Binder (1)

Německý publicista, redaktor turistické literatury, též autor kutilských příruček.

Joanne O'Brien (1)

Americká astroložka.

Robert Hamerling (1)

Rakuský lyrik a autor veršovaných eposů.

William Cullen Bryant (1)

Americký romantický básník, novinář a redaktor New York Evening Post. Jedna z nejrespektovanějších osobností amerického žurnalismu 19. století; komentoval defakto každou významnou událost své doby. Jeho básně zachycují často motivy přírody, počasí a flory, ale byl také vlasteneckým básníkem popisujícím významné americké osobnosti a událost nebo indiánské legendy. Po formální stránce jsou jeho básně psány blankversem. Bryant se těšil velké oblibě a oceňovali jej třeba i Poe, Whitman nebo Emerson. Přeložil Homérovu Illias a Odysseu. Mezi jeno nejznámější básně patří: "Thanatopsis", "To a Waterfowl", "The Prairies" a básnické sbírky Poems, Lectures on Poetry nebo politická satira The Embargo.

Anne L Biwer (1)

Německá vychovatelka, zabývala se waldorfskou pedagogikou a antroposofií, též autorka knih o předpovídání budoucnosti a čtení z ruky.

Rostislav Rajchl (1)

Narozen 1.1.1910 v Uherském Brodě, zemřel 1987. RNDr., fyzik, astronom, archivář Památníku odboje. Práce z oboru a o Milanu Rastislavovi Štefánikovi.

F. V Beránek (1)

Georges-Marie Haardt (1)

Louis Audouin-Dubreuil (1)

Anna Strunská (2)

Henri Lichtenberger (1)

Francouzský germanista a filolog. Psal také latinsky.

Anatol Rubín (1)

Narozen 28.12.1867 v Praze, zemřel 12.5.1929 tamtéž. JUDr., básník, prozaik, dramatik.

Jennifer Schleich (1)

Švadlena a módní návrhářka. Autorka knihy o ručním pletení.

Brenda Mallon (1)

Autorka se zabývá terapií pomocí snů. Pořádá mezinárodní semináře o kreativitě, snech a léčení. Brenda Mallon je psychoterapeut / poradce, učitel tvůrčího psaní, dílna vůdce a autor. Brenda se narodila v Anglii irským rodičům, vyrůstala v Manchesteru v tavící kotlík poválečného Ardwick. Později se cvičil jako učitel a začal pracovat s základních škol děti před pracuje ve školní psychologické služby. Ona se cvičil jako poradce av roce 1980 byl jedním z prvních lidí, zavést poradenství na školách v Británii. Po ukončení své Masters ve vzdělávání V Manchesteru Victoria University začala se soustředit na školení učitelů pracujících s dětmi v tísni a stresující. Později založila vlastní praxi v psychoterapii Didsbury, Manchester a začal její spisovatelské kariéry. Ona nabízí jeden na jeden spolupracovat s oběma dospělými a dětmi a se specializuje na práci s úmrtím, ztráty a oddělení a s těmi, kteří mají život ohrožující onemocnění. Brenda Mallon, byl ve správní radě ředitelů Mezinárodní asociace pro studium snů a místopředseda zármutku Manchester oblast fóra, odst. smutek středisko). Je také členem Společnosti autorů a Národní asociace spisovatelů v oblasti vzdělávání. Je vdaná a má tři děti, tři Grand děti, jednoho psa a dvě kočky.

Ilja Matouš (1)

Ilja Matouš byl československý lyžař. Po skončení aktivní kariéry působil jako trenér. Trénoval mj. Květu Jeriovou, Blanku Paulů nebo Stanislava Henycha. Na VII. ZOH ve Cortina d'Ampezzo 1956 skončil v běhu na lyžích na 15 km skončil na 13. místě, na 30 km na 10. místě a ve štefetě na 4x10 km na 8. místě. Na mistrovství Československa získal šestkrát titul ve štafetě.

Inka Loreen Minden (1)

nemecká autorka erotických a paranormálnych kníh a kníh pre mládež. Má mnoho pseudonymov a preto ju ľudia nazývajú „Mnohomenná žena“. Žije v Mníchove so svojim manželom a synom. Jej manžel si niekedy myslí, že je viac mimozemšťan ako človek, pretože často hraje/napodobňuje svoje charaktery. Medzi jej záľuby patrí čítanie, sledovanie televízie s rodinou a hranie na husle. Najradšej ma písanie a čokoládu a obe súčasne. Od roku 2008 napísala viac ako 26 kníh.

Tara Bahrampour (1)

Autorka je absolventkou žurnalistické fakulty při Kolumbijské universitě, píše do předních amerických časopisů, žije v New Yorku

Gregory D Young (1)

Americký autor.

Nate Braden (1)

Americký autor.

Josef Brůža (1)

Práce z oboru tiskařství, publikoval v 50. letech 20. století.

Ed Kelleher (1)

Americký spisovatel.

Harriette Vidal (1)

Scénáristka, spoluautorka románů s E. Kelleherem.

Charles Squire (1)

Anglický autor knihy o mýtech, legendách a pověstech.

Frank Maclean (1)

Vera C Barelay (1)

Vladimír Drha (1)

Vladimír Drha byl český filmový a televizní scenárista a režisér. Od svého absolutoria pražské FAMU patřil mezi přední české filmové a televizní tvůrce.

Tylda Meinecková (1)

Tylda Meinecková, v matrice Mathilda Hermina Karolina Meinecke byla česká spisovatelka, překladatelka a učitelka cizích jazyků. Matylda Meinecková byla katolička, měla německého otce dr. Fridricha Meinecke evangelíka, kontrolora v cukrovaru v Čáslavi a českou matku Marii Mayerovou , katoličku z Radboře, svatbu měli 10. 11. 1886. Měla tři sourozence: Marii , Bertu a Bedřicha . Věnovala se nejdříve umění, studovala malbu, teprve posléze se začala věnovati studiu cizích jazyků, a to němčině a francouzštině, které také na několika školách v Praze vyučovala. Od 30. let 20. století udržovala písemnou korespondenci s českou pěvkyní a organizátorkou kulturního dění v Luhačovicích Marií Calmou–Veselou. O jejím úmrtí zpravil někdejší československou veřejnost deník, Národní politika, dne 11. prosince 1938, a to mj. těmito následujícími slovy: „Její pohřeb byl tak tichý a smutný, jak byl spisovatelčin život.“.

Miro Holúbek (1)

Ilustrátor povídkové knihy.

Zdeněk Vávra (3)

Práce z oboru sociologie.

Brian Brennan (1)

Marion Röbkes (1)

Německá léčitelka, psychoterapeutka.

Ladislav Burket (1)

Ladislav Burket byl český odborný spisovatel, entomolog, spoluzakladatel a první ředitel lesnických škol v Písku. Narodil se na Slovensku ve Staré Ľubovni, kde služebně působil jeho otec. Vystudoval gymnázium v Plzni a hospodářskou školu v Táboře. Později využil svých znalostí šesti jazyků k pokračování studia v cizině, konkrétně ovocnářství v Klosterneuburgu a vinařství ve Francii a Belgii. Jako kočovný zemědělský učitel poté působil v letech 1879–1883 na mnoha místech. Od roku 1883 byl pověřen reorganizací rolnické školy v Písku, kde se stal jejím ředitelem. Zanedlouho po jeho nástupu, od 1. října 1885, byl při této rolnické škole zahájen dvouletý český lesnický praktický i teoretický kurs s celkem 30 studenty. V roce 1888 byl organizován jako dvouletá česká revírnická škola, která byla v roce 1910 rozšířena na tříletou. K jejímu zrušení došlo v roce 1921. V listopadu 1899 byl rovněž otevřen první ročník českého Vyššího lesnického ústavu. Této škole bylo v roce 1921 s platností od 1. ledna 1928 odevzdáno cvičné polesí Hůrky s tehdejší rozlohou 672 ha. V letech 1912 až 1914 byla zřízena výzkumná stanice lesnická a v březnu 1913 založeno arboretum s 250 druhy dřevin. V letech 1907–1912 vydával Burket odborný časopis Les a lov. Už v době jeho života byly oceněny nejen jeho zásluhy o rozvoj rolnické školy a zřízení lesnické školy v Písku, ale také jeho aktivita v městském zastupitelstvu, v odborných spolcích a činnost literární. Bylo mu uděleno čestné občanství královského města Písku a několika dalších českých obcí. Stal se rovněž rytířem řádu Františka Josefa. Jeho jméno je v Písku trvale připomenuté, a to pojmenováním ulice v níž stojí historická budova tehdejší lesnické školy jako Burketova. Ladislav Burket si v lesnické praxi rovněž všímal otázek ochrany lesů před chorobami a škůdci, zejména hmyzu. Byl autorem mnoha zemědělských a lesnických spisů a učebnic. V tomto článku byl použit překlad textu ...

Wolfgang Niedecken (1)

Richard Gott (1)

J. Richard Gott III. je profesorem astrofyzikálních věd na Princetonské univerzitě. Čtrnát let pracoval jako předseda poroty na vyhledávání talentů pro Westinghouse a Intel - prestižní americkou vědeckou soutěž pro studenty středních škol. Gott, držitel ceny Vynikajícího učitele, udělované rektorem Princetonu, psal o cestování časem pro týdeník Time a o jiných tématech pro časopisy Scientific American, New Scientific a American Scientific. Žije v Princetonu ve státě New Jersey.

Robert Charles Wilson (1)

R. C. Wilson se narodil v roce 1953 v Kalifornii. Otec pracoval pro Gibson Greeting Cards a když otevřela tato společnost pobočku v Torontu, tak se v roce 1962 Robert přestěhoval s rodiči do Kanady . Svůj první román napsal v roce 1986 a nesl název A Hidden Place. Robert Charles Wilson žije v Torontu v Kanadě. Jeho román Darwinia byl nominován na Huga a obdržel kanadskou národní SF cenu za román. SF povídky publikuje od r. 1974, upozornil na sebe ale až svými romány z 80. let. Román A Hidden Place rozvíjí motiv alternativního světa, do paralelního světa pro změnu pronikají protagonisté románů Memory Wire a Gypsies . Román The Divide líčí melodrama muže s dvěma odlišnými osobnostmi. Válka v čase a časové posuny tvoří děj knihy A Bridge of Years . Výrazněji se prosadil až tituly z dalších let, počínaje ambiciózním románem The Harvest , v němž je lidstvo vystaveno mimozemské nabídce nesmrtelnosti a věčné moudrosti. V románu Mysterium je pozemské městečko tajemně přemístěno do paralelního dystopického světa. John Clute spatřuje ve Wilsonově díle typicky kanadský „pocit geografického odcizení“.

Peter Schmidt (1)

Německý kunsthistorik a germanista, specializace na středověké rukopisy, práce z oboru.

James Barrett (1)

Anglický psycholog.

Frank Paolo (1)

M Delly (1)

M. Delly je pseudonym dvou francouzských bratří Jeanne Marie Henriette Petitjeana de la Rosiére a Frédérica Henri Petitjeana de la Rosiére .

David Bergamini (1)

Americký novinář, spisovatel, autor populárně naučných knih z oboru historie 20. století, pořizuje fotografie k vědeckým knihám. Je autorem přírodovědných publikací, knih z oboru matematiky a románu.

Jaroslav Mikoška (1)

Jaroslav Mikoška je skladatel, textař, producent a kytarista zlínské skupiny Premier. Již jako šestiletý začal studovat hru na klasickou kytaru v LŠU Malenovice. Později přidal také hru na klavír. Po neúspěšné snaze vystudovat konzervatoř, se plně začal věnovat hře na elektrickou kytaru. Prošel několika kapelami, než přijal nabídku skupiny Premier. Skupina Premier je známá řadou hitů české hudební scény z nich nejznámější je zřejmě píseň Hrobař z roku 1995. Působil například v metalové formaci Fakultura. V letech 2004-2006 se podílel na sólovém projektu Takahe, který se dostal až do finále soutěže CocaCola PopStar. Má jednu dceru Lauru. Ovládá hru na ukulele a keyboard. Používá kytarový aparát Mesa Boogie Dual Rectifier a Orange Rockeverb.

John Louis Styan (1)

Amalie Kožmínová (1)

Amalie Kožmínová-Cimrhanzlová, pseudonymem Jiří V. Prokop byla česká etnografka a spisovatelka. Narodila se 11. července 1876 v Plzni v rodině Tomáše Cimrhanzla, profesora na tamějším gymnáziu a Polky Amalie Madle. Absolvovala měšťanskou a poté vyšší dívčí školu a po ní soukromé studium na učitelském ústavu. Po vykonání zkoušky na učitelském ústavu v Příbrami v roce 1911 se stala učitelkou ručních prací na měšťanských školách. Získala vlastní koncesi jako odborná učitelka šití šatů a kreslení střihů a zároveň i tovaryšský výuční list opravňující vyučovat na živnostenských školách. Našla si místo na pokračovací škole v Plzni, kde se svými svěřenkyněmi šila šaty až do roku 1918. Z tohoto skromného základu pak vzešlo její pozdější etnografické dílo. Provdala se za poštovního úředníka Františka Kožmína a měli spolu syny Jiřího , Václava a Prokopa . Tím se objasňuje pseudonym Jiří V. Prokop, pod kterým později vydala své beletristické spisy. Roku 1911 se s manželem rozvedli. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 byla ministerstvem školství a národní osvěty vyslána na Slovensko, aby tam vedla kurs pro výcvik učitelek ručních prací. V této činnosti byla velmi úspěšná a díky tomu byla ustanovena inspektorkou ručních prací na Podkarpatské Rusi přivtělené k Československu a zároveň byla pověřena průzkumem národopisně zachovalých tamních míst. Posléze byla vyzvána k organizaci a vedení státních kurzů lidové výšivky v oblasti Verchoviny. Její působení zde se opět setkalo s úspěchem. Výšivky vzniklé pod jejím vedením se staly základem I. národopisné výstavky na Podkarpatské Rusi a po přenesení do Prahy byly vystaveny v Uměleckoprůmyslovém muzeu. Tam také poprvé přednášela o Podkarpatské Rusi. Během svého pobytu na Podkarpatské Rusi se zajímala nejen o folklor jejích obyvatel, ale i o kulturní ...

Patrick Moore (2)

Sir Patrick Alfred Caldwell-Moore byl anglický amatérský astronom, který v astronomii dosáhl významného postavení jako spisovatel, badatel a rozhlasový a televizní moderátor. Moore byl prezidentem Britské astronomické společnosti , spoluzakladatelem a prezidentem Společnosti pro lidovou astronomii , autorem více než 70 knih o astronomii a moderátorem nejdéle běžící televizního seriálu se stejným původním moderátorem, pořadu BBC The Sky at Night. Jako amatérský astronom se proslavil jako odborník na pozorování Měsíce a vytvořením Caldwellova katalogu. Díky svým typickým vlastnostem, tedy rychlé řeči a nošení monoklu, se stal oblíbenou a okamžitě rozpoznatelnou postavou britské televize. Jako samouk hrál také na xylofon, zvonkohru a klavír a byl uznávaným hudebním skladatelem. Dříve také hrál amatérsky kriket, golf a šachy. Kromě velkého počtu knih popularizujících vědu napsal i mnoho beletrie. Moore byl odpůrce honů na lišku, otevřený kritik Evropské unie, příznivec Strany nezávislosti Spojeného království a sloužil jako předseda krátce trvající strany United Country Party, která bojovala proti imigraci. Během druhé světové války sloužil v Královském letectvu RAF. Neoženil se a neměl děti. Moore napsal mnoho oblíbených knih. Stránky Astronomy Now Online odhadují, že vydal více než tisíc knih popularizujících vědu, pokud započteme všechna vydání a dotisky. Mezi lety 1962 a 2011 psal také dlouho trvající a každoročně vydávanou ročenku Yearbook of Astronomy a v tomto období také vydal mnoho dalších vědeckých knih. Psal také sci-fi povídky pro děti a pod pseudonymem R. T. Fishall psal humorná díla. Proto není následující seznam úplný: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Patrick Moore na anglické Wikipedii....

Jean-Luc Godard (1)

Jean-Luc Godard je francouzský režisér, herec, producent a scenárista. Je jedním z hlavních členů francouzské nové vlny a rovněž jedním z nejznámějších a nejuznávanějších francouzských režisérů vůbec. Proslavil se především experimentováním s filmovou formou a filmově esejistickou tvorbou.

Alain Resnais (1)

Alain Resnais byl francouzský filmový režisér. Této činnosti se začal věnovat ve druhé polovině čtyřicátých let. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří například film Hirošima, má láska z roku 1959. Za svůj film Stará známá písnička z roku 1997 získal Césara pro nejlepší film; za film Smoking/No Smoking z roku 1994 pak Césara pro nejlepšího režiséra. Natočil mnoho dalších filmů, jako například Loni v Marienbadu , Muriel neboli v čase návratu , Můj strýček z Ameriky nebo Ještě jste nic neviděli . Zemřel v roce 2014 ve svých jedenadevadesáti letech.

Bítek (1)

Petr Holzhauser (1)

Narozen 1977 v Praze. RNDr., Ph.D., anorganický chemik, vysokoškolský pedagog.

Jiří Ullmann (1)

Hudební skladatel a pedagog, autor učebnic hry na klávesové nástroje.

Jiří Moulis (1)

Jiří Moulis je bývalý československý reprezentant a první čs. mistr Evropy v jízdě na skibobech. V registrech svazků StB je vedený jako agent StB s krycím jménem Jiří.

Ludmila Vachtová (1)

Ludmila Vachtová byla česká historička a teoretička umění, výtvarná kritička, kurátorka výstav moderního a soudobého umění a překladatelka. V 60. letech 20. století působila jako kurátorka Galerie na Karlově náměstí a Galerie Platýz. Od roku 1972 žila ve Švýcarsku. Byla manželkou významného švýcarského sochaře a kreslíře Florina Granwehra . Po maturitě se roku 1951 neúspěšně pokusila o přijímací zkoušky na Akademii výtvarných umění v Praze a ještě v témže roce byla přijata na obor výtvarná výchova na Pedagogické fakultě UK. Jejími profesory byli Martin Salcman, Karel Lidický, V. Denkstein, M. Míčko, J. Uždil, jako asistenti na katedře působili Kamil Linhart a Zdeněk Sýkora. Linhart půjčoval studentům samizdatové texty o moderním výtvarném umění, které překládala jeho žena Věra Linhartová. Ludmila Vachtová ukončila studium v roce 1954 dvěma diplomovými pracemi: Alegorie a symbol v české barokní plastice, Renesanční plastika v Čechách. Od roku 1954 pracovala v časopisu Výtvarné umění, 1962–1965 v časopisu Knižní kultura, od roku 1969 v časopisu Umění a řemesla. V letech 1957–1963 externě studovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Studium ukončila diplomovou prací František Kupka , kterou roku 1968 obhájila jako doktorskou disertaci. Roku 1964 přednášela dějiny moderního umění na Katedře žurnalistiky FFUK. Od roku 1966 je členkou Mezinárodní asociace výtvarných kritiků AICA. Od roku 1955, kdy vyšel její první článek o Kupkovi, publikovala v časopisu Tvar články o moderním umění . Spřátelila se s Mikulášem Medkem, Janem Kotíkem, Anetou a Liborem Fárovými a Zdeňkem Sklenářem. Na popud italského literárního historika Giancarlo Vigorelliho, který vydával časopis L‘Europa litteraria, napsala článek o Medkovi, Istlerovi, Koblasovi, Kotíkovi a Sklenářovi, který vyšel roku 1960 pod názvem Cingue pittori cechoslovacchi v L...

Philip Taubman (1)

Americký novinář a redaktor, zabývá se problémy národní bezpečnosti USA.

William O Steele (1)

Americký spisovatel a novinář.

Bill Scott (1)

Spoluautor manažerské příručky.