Všichni Autoři a témata

Sara Blædel (6)

Dánská novinářka a televizní programová pracovnice, spisovatelka, zejména detektivních příběhů.

Sapfó (4)

Sapfó, řecky v attickém dialektu Σαπφώ, v aiolském dialektu Ψάπφω , byla starořecká básnířka z Mytilény na ostrově Lesbos, kulturním centru 7. století př. n. l., vedla zde dívčí internátní školu. Sapfó se údajně narodila v Eresu na ostrově Lesbos v Egejském moři a v Mytileně na stejném ostrově nejenom prožila většinu života. Pocházela z aristokratické rodiny, která se angažovala v politickém životě. Provdala se za bohatého kupce z ostrova Andros – Kerkilase, s nímž měla dceru Kleis a po němž zdědila značné jmění. Boje o moc ji roku 604 př. n. l. přiměly k útěku na Sicílii, odkud se vrátila na rodný ostrov krátce před svou smrtí. S jejím životem je spojena řada legend. S jistotou lze tvrdit, že není pravdou, že z nešťastné lásky ke krásnému Faonovi skočila z Leukadské skály do moře, ačkoli je toto místo dodnes cílem mnoha turistických výprav. Sapfó vedla dívčí kroužek, který uctíval hudbou a poezií bohyni lásky Afroditu a devět Múz. Do obecného povědomí se Sapfó zapsala upřímnou a citovou náklonností ke členkám svého kroužku, která vyzařuje z dochovaných písní a básní. Jméno básnířčina rodiště dodnes přežívá v označení ženské homosexuality – lesbická láska či lesbismus. Sapfó pravděpodobně nebyla vyhraněná lesba, což naznačuje její manželství. Doklady o kontaktu s opačným pohlavím lze najít i v literatuře, kde je jedna z Alkaiových básní věnována právě jí. Sapfó byla představitelka tzv. sólové lyriky. Z jejího díla se zachovaly pouze zlomky milostné a svatební písně . Pohybovala se mezi politicky aktivními a vzdělanými lidmi. Pro toto období je charakteristická závislost na pravidlech ústní poezie, ze které autoři čerpali náměty, větnou skladbu i literární pravidla. Její vliv na další řeckou milostnou lyriku byl poměrně velký a prakticky po celé trvání starořecké poezie se k její tvorbě řada básníků vracela. Je známo, že Sapfó skláda...

Sandra Grimmová, (12)

Sammy Davis Jr. (5)

Sammy Davis Jr. byl všestranně nadaný americký bavič, jehož kariéra trvala více než pět desetiletí. Narodil se 8. prosince 1925 v Harlemu v New Yorku a začal vystupovat téměř hned, jakmile začal chodit, a připojil se ke svému otci a strýci v kapele Will Mastin Trio. Davis byl známý svým zpěvem, tancem, herectvím a imitacemi. Stal se významnou osobností zábavního průmyslu a byl jedním z nejpopulárnějších a nejvšestrannějších umělců své doby.

Sam McBratney (11)

Severoirský spisovatel knih pro děti a učitel dějepisu.

Salvador Dalí (9)

Salvador Felip Jacint Dalí i Domènech byl katalánský malíř, který se proslavil svými surrealistickými díly. Mezi pařížské surrealisty byl přijatý v roce 1929 po natočení filmu Andaluský pes, na kterém spolupracoval s Luisem Buñuelem. Později se s nimi rozešel, protože byl považován za příliš komerčního umělce. Mnohé jeho obrazy jsou založeny na snové imaginaci. Předměty každodennosti na nich dostávají nezvyklé formy, tak jako např. rozteklé hodinky na obraze Persistence paměti. Obrazy vzniklé po 2. světové válce jsou klasičtější a v důsledku Dalího konverze ke katolictví mívají náboženské náměty. Jeho obrazy se vyznačují pečlivým kresebným zpracováním a smyslem pro realistický detail. Používal výrazné barvy. Kromě malby a kresby se Dalí také zabýval grafikou, vytvářel sochy, ilustroval knihy, navrhl parfém, designoval šperky, pro divadelní představení navrhoval kostýmy a scénu. Napsal rovněž libreto k baletu a několik autobiografických a beletristických knih. Názory na vlastní tvorbu formuloval v několika studiích a manifestech. Dalí se narodil ve městě Figueres v Katalánsku 11. května 1904, tedy zhruba devět měsíců po smrti jeho bratra, který zemřel na gastroenteritidu. Nejspíše právě z toho důvodu byli Salvadorovi rodiče přesvědčeni, že je pouhou reinkarnací svého vlastního bratra, čemuž nakonec sám uvěřil. Na tuto skutečnost odkazuje například v obraze Portrét mrtvého bratra . Od dětství projevoval vlohy pro malířství. Už jako osmiletému mu rodiče zřídili malý ateliér v podkroví bytu. První školení v kresbě získal Dalí na soukromém gymnáziu maristů , které navštěvoval od roku 1916. Zde se také seznámil s 4i';oosionismem a pointilismem. V roce 1918 mu místní divadlo uspořádalo výstavu, která vzbudila mezi kritiky zájem. Zajímal se o dějiny malířství a v roce 1919 publikoval v regionálním časopise články o starých mistrech. Roku 1922 byl přijat na Akademii výtvarného umění v Mad...

Šafrán (6)

Ryszard Kapuściński (8)

Ryszard Kapuściński byl polský reportér, novinář a publicista. Je to v současnosti nejpřekládanější polský autor . Narodil se v učitelské rodině. V létě 1940 utekl spolu s matkou ze Lvova před deportacemi na Sibiř. Otec, jako záložní důstojník, byl povolán do armády na jaře 1939 a odjel do polského vnitrozemí. Bojoval na západní frontě, posléze padl do sovětského zajetí. Hnán ve velké zajatecké koloně na východ směrem ke Katyni a Starobilsku utekl spolu s několika druhy během průchodu lesem. Převlečen za poleského venkovana se nakrátko vrátil na podzim do Pińsku, obsazeného již sovětským vojskem, aby se viděl se ženou a dětmi. Ryszard Kapuściński strávil válku v Sierakowě, v Kampinoském pralese, nedaleko vsi Palmiry. V 17 letech debutoval básněmi v týdeníku Dziś i jutro . Maturoval v roce 1950 na varšavském gymnáziu Stanisława Staszica. V roce 1956 absolvoval historii na Varšavské univerzitě. Novinářskou dráhu zahájil v novinách Sztandar Młodych . V roce 1956 obdržel první cenu – Zlatý kříž za zásluhy – za reportáž To też jest prawda o Nowej Hucie popisující těžké životní podmínky dělníků na socialistické stavbě hutnického kombinátu Nowa Huta nedaleko Krakova. Z novin odešel v roce 1958 po odvolání redakce za podporu týdeníku Po prostu , který byl kritický vůči státním úřadům. Přešel do týdeníku Polityka. Od roku 1962 pracuje pro polskou tiskovou kancelář PAP jako stálý zahraniční korespondent Africe, Latinské Americe a Asii. Dokumentoval pád císařství v Etiopii a Íránu. Od roku 1974 působil v týdeníku Kultura. V roce 1987 uvedlo londýnské divadlo Royal Court Theatre scénickou adaptaci knihy Cesarz , která popisuje pád režimu Haile Selassie v Etiopii . Celkově obdržel přes 40 cen a vyznamenání....

Růžena Dostálová (8)

Růžena Dostálová byla česká filoložka, historička, literární historička, překladatelka a přední byzantoložka. V letech 1945–1950 vystudovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy klasickou filologii a zároveň v letech 1949–1952 i novořečtinu. V roce 1952 na téže univerzitě obhájila disertační práci Řecký román o Ninovi na papyrových zlomcích a získala titul PhDr. V roce 1959 získala titul CSc. Po studiu pracovala v ČSAV.V roce 1993 se habilitovala pro obor byzantská a novořecká filologie na Univerzitě Karlově a v roce 1996 byla jmenována profesorkou v oboru klasické filologie. Byla autorkou velkého množství knih, odborných studií i překladů. Externě přednášela na Univerzitě Karlově v Praze a na Masarykově univerzitě v Brně.

Ruth Ware (13)

Ruth Ware vyrostla v Sussexu na jižním pobřeží Anglie. Po absolvování manchesterské univerzity žila načas v Paříži a posléze se vrátila do Británie. Pracovala jako servírka, knihkupkyně, lektorka angličtiny pro cizince a tisková mluvčí. V současné době žije s manželem a dvěma malými dětmi v Londýně.

Rudolf Subík (5)

Rudolf Šubík - zahradník Mládí prožil v Čelákovicích, kde se vyučil zahradníkem. V roce 1941 nastoupil do Botanické zahrady UK v Praze, kde se zpočátku staral o tropickou sekci. Od roku 1947 měl na starosti sbírku kaktusů, kterou však v prvních letech ošetřovat vůbec nechtěl. Pod nátlakem profesora Nováka však u kaktusů zůstal a „z odříkaného chleba se stal nejlepší krajíc.“ Z Rudolfa za pár let vyrostl velmi úspěšný pěstitel sukulentů a pražské botanické zahradě v ulici Na Slupi byl věrný až do roku 1983, kdy odešel do důchodu. Služební byt BZ UK v Praze užíval v letech 1947 až 1996, kdy ho byl nucen opustit a díky svému andělu strážnému se přestěhoval do Luštěnic u Mladé Boleslavi. Luštěnický starosta a známý kaktusář by měl dostat medaili za zásluhy, neboť se celá ta dlouhá léta o Rudolfa staral tak, jako by to byl jeho vlastní otec. Rudolf Šubík - fotograf a spisovatel Ano, při vyslovení tohoto jména si drtivá většina přítel společné záliby vybaví mnoho skvělých fotografií různých exotických rostlin. Až do nástupu digitální fotografie patřil mezi naše nejlepší amatérské fotografy, který měl především úžasný cit pro záběr, úhel pohledu na fotografovaný objekt. Jeho snímky zdobí řadu knih a stovky článků v odborných časopisech. Na textové části knih se podílel ve dvou případech ale po roce 1970 už odmítal psát texty a věnoval se jenom fotografování. Do posledních dnů svého života se Rudolf věnoval svému bohatému archívu, který si neustále prohlížel a pokoušel se ho přehledně uspořádat. Snil o tom, že mu někdo pomůže sepsat a vydat jeho zážitky z cest, nebo že se někdo ujme velmi obtížného úkolu a převede do digitální podoby alespoň základ jeho sbírky barevných diapozitivů 6x6 cm. Rudolf Šubík - cestovatel Rudolf byl opravdu nadšeným cestovatelem, který se nebál jít vstříc neznámému dobrodružství. Za K+S podnikl celkem 12 výprav do obou částí Ameriky, na Kubu, do Jižní Afriky a na Kanárské ostrovy. Poslední ces...

Rudolf Štechmiler (6)

Narozen 1917, zemřel 20.9.1958 v Praze. Redaktor, technické práce.

Rudolf Málek (9)

Narozen 19.10.1919 v Polici u Jemnice, zemřel 2. 1. 2001. PhDr., knihovník, publikační a redakční činnost z oboru.

Rudolf Černý (8)

Narozen 12.12.1920 v Praze, zemřel 4.2.1982 v Přerově nad Labem. Prozaik, publicista.

Roy Lancaster (5)

Anglický zahradník, autor publikací o zahradě a pěstování rostlin.

Roxann Hill (8)

Česko-německá autorka romantických a detektivních románů. Narodila se v Brně, ale během svého dětství v letech Pražského jara s rodiči emigrovala do Německa. Spisovatelka, dříve projektová a public relations manažerka.

Rolf Fremont (9)

JUDr., spisovatel a skladatel. Narozen 10.11. 1879 v Mladé Boleslavi, zemřel 13.5. 1962 v Praze. Skladby psal pod vlastním jménem Rudolf Fiedler. Ministerský úředník, hudební skladatel. Působil také jako starosta Spolku českých beletristů Máj. Je autorem cyklu pěti historických dobrodružných románů Ve stínu věčnosti , historickým tématem se zabývá i v románu Mistr černého umění .

Roger Highfield (3)

Roger Highfield je vedoucím vědeckým redaktorem deníku The Daily Telegraph a autorem řady populárně naučných publikací, které již byly přeloženy do mnoha jazyků. Česky vyšly Soukromý život Alberta Einsteina , Šíp času a Mezi chaosem a řádem – poslední dvě napsal ve spolupráci s Peterem Coveneyem. Kromě toho pořádá každoročně soutěže vědecké fotografie a publicistiky a veřejné diskuse v Královské vědecké společnosti mezi vědci a zástupci médií, které bývají značně bouřlivé. Je nositelem četných ocenění, mj. British Press Award.

Robert Musil (7)

Robert Musil byl rakouský romanopisec, dramatik a esejista. Jeho monumentální nedokončený román Der Mann ohne Eigenschaften je pro svou intelektuální hloubku a vysokou literární úroveň řazen na roveň dílu Marcela Prousta či Jamese Joyce. Narodil se v korutanském Klagenfurtu, velkou část života strávil ve Vídni či v Berlíně. Zemřel v emigraci ve švýcarské Ženevě. Narodil se roku 1880 v Klagenfurtu do rodiny inženýra a pozdějšího profesora brněnské Technické univerzity Alfreda Musila a jeho manželky Herminy, rozené Bergauerové . Rané dětství strávil zejména v hornorakouském Steyru, až roku 1891 se rodina přestěhovala do Brna. Musil jako dítě byl velmi samotářský až stydlivý, kterážto vlastnost jej provázela celý život. Jeho literární prvotinu ovlivnil pětiletý pobyt na vojenských školách v letech 1892 až 1897 – nejprve v Eisenstadtu , poté v Hranicích . Zde se také nadchl pro pozdější dráhu inženýra. V roce 1897 nastoupil na Technische Militärakademie ve Vídni, obor strojírenství. O rok později přešel na Technickou univerzitu v Brně, kterou zakončil po dvou letech inženýrským titulem. Poté pracoval v technických laboratořích při universitě ve Stuttgartu. Od roku 1903, stále pracuje jako inženýr, studoval ještě filosofii a psychologii v Berlíně. Byl ovlivněn dílem německého filosofa Friedricha Nietzscheho stejně jako dílem ruského spisovatele Fjodora Michajloviče Dostojevského. Roku 1906 byl publikován jeho první román Die Verwirrungen des Zöglings Törless . Fakt, že román byl úspěšně přijat, rozhodl o jeho osudu spisovatele. V roce 1908 definitivně opustil slibnou strojírenskou kariéru , přestože...

Robert Conquest (2)

George Robert Acworth Conquest byl anglicko-americký historik, věnující se především tématu stalinismu. Proslul svou knihou Velký teror z roku 1968, která odhalila míru Stalinových zločinů a na západě uprostřed velmi levicových nálad způsobila šok. Roku 1986 vydal další přelomovou práci The Harvest of Sorrow: Soviet Collectivisation and the Terror-Famine, v níž se věnoval ukrajinskému hladomoru a dokázal, že šlo ze strany Stalina o akt genocidy. Conquest sám byl v mládí členem Komunistické strany Británie, vystoupil z ní však v roce 1939, poté, co na pokyn Kominterny druhou světovou válku komunisté označili za souboj dvou imperialismů. Krom prací historických psal i básně a sci-fi romány. S Kingsley Amisem napsal populární humoristický román Egyptologové . Roku 1956 obdržel Řád britského impéria, v roce 2005 získal americkou Prezidentskou medaili svobody.

Rob de La Rive Box (9)

Nizozemský autor prací o automobilech žijící ve Švýcarsku.

Renata Štulcová (11)

Narodila se 23. října 1969 v Rakovníku, když Slunce přecházelo ze souhvězdí Vah do souhvězdí Štíra. Roku 1976 se přestěhovala do Litoměřic. Na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem vystudovala matematiku a geografii a poté na Karlově univerzitě anglický jazyk a literaturu. Během studia angličtiny se zajímala o využití dramatu ve výuce a absolvovala jsem kurzy Dramatické výchovy na Masarykově univerzitě v Brně. Od roku 1993 učí na základní škole s rozšířenou výukou jazyků a matematiky v Litoměřicích.

Renáta Drábová (7)

Mgr., pedagožka, autorka učebních textůa didaktických materiálů k výuce českého jazyka.

Rebecca Raisin (8)

Raymond Buckland (8)

Raymond Buckland je dnes pravděpodobně nejznámějším zasvěcencem Geralda Gardnera. Jestliže je Gardner považován za "otce" čarodějského kultu Wicca v celosvětovém měřítku, je Buckland považován za otce a průkopníka Wiccy v USA. Byl to totiž právě on, kdo v roce 1964 zavedl Gardnerovské čarodějnictví v Americe a kdo zde později rozšířil i svoji vlastní tradici čarodějnictví známou jako Seax-Wica. Buckland se narodil v Londýně 31. srpna 1934. Jeho rodiče byli Stanley Thomas Buckland a Eileen Lizzie Wells . Jako dítě byl Buckland vychován v Anglikánské církvi, ale neměl o náboženství žádný zvláštní zájem. Když mu bylo 12 let, podnítil v něm jeho strýček George , praktikující spiritista, jeho celoživotní zájem o všechno okultní. Buckland byl vášnivým čtenářem, a tak začal číst všechno, co mu přišlo pod ruku o alternativních náboženstvích. Nejvíce ho zajímali témata jako: Duchové, ESP, Magie, Voodoo a čarodějnictví. V roce 1951 se rodina Bucklandových přestěhovala zpět do Londýna a Raymond zde studoval nejprve na Kings College School ve Wimbledonu a poté získal doktorát z antropologie v Brantridge College v Sussexu. Po odchodu z akademie působil jako zpravodaj pro strojírenské firmy.V roce 1955 se oženil se svojí první ženou Rosemary Moss. Měli spolu dva syny a Roberta a Regnaulda. V roce 1957 nastoupil ke Královské letecké společnosti , ale pobyl v ní pouze krátce. V roce 1959 z RAF odešel a působil dva roky v Londýně jako manažer maloobchodu u vydavatelské firmy.V té době se naučil hrát na pozoun a vstoupil do Dixieland jazzové kapely, se kterou ve svém volném čase, po večerech a o víkendech, hrál v Jazzovém Clubu Piccadilly, Baker Street Jazzovém Clubu Baker Street a dalších. V únoru 1962 se Buckland s rodinou přistěhoval do Spojených států a usadil se v Brentwood na Long Island v New Yorku. Následujících deset let pracoval u společnosti British Airways , která mu umožnila cestovat po světě. Buckland měl stále zájem o spiritismus a okultn...

Ray Rigby (7)

Ray Rigby se narodil roku 1917 v Anglii. Byl spisovatelem, scénáristou a také autorem divadelních her. Získal řadu prestižních ocenění. Jako voják se účastnil bojů za druhé světové války a dvakrát se ocitl ve vězeňském internačním táboře. Zážitky a zkušenosti zde získané využil v knihách Pahorek a Pahorek z písku.

Rainer M Schröder (9)

Rainer Maria Schröder je německý autor historických příběhů a románů pro děti i dospělé. Publikoval jednak pod svým vlastním jménem , jednak i pod pseudonymy, z nichž nejznámější je Ashley Carrington . V mládí vystudoval operní zpěv, divadelnictví a televizní a filmové obory. Hodně cestuje, od roku 1977 se věnuje jen psaní a sbírání podkladů pro tuto činnost. Je znám velmi pečlivým studiem pramenů a reálií, jímž se připravuje na psaní každého románu. Žije střídavě v Německu a na Floridě.

Rainer Bernfeld (9)

Autor detektivních románů.

Rafael Sabatini (8)

Rafael Sabatini, byl anglický spisovatel historických dobrodružných románů. Mnoho jeho děl bylo několikrát zfilmováno. Narodil se 29. dubna roku 1875 ve městě Jesi v jižní Itálii v rodině operních pěvců. Jeho matka byla Angličanka a otec Ital. Byl světoběžníkem, žil v Itálii, v Portugalsku, ve Švýcarsku a natrvalo se usídlil v Anglii ve městě Wye na hranicích Anglie a Walesu. Sabatini mluvil plynně šesti jazyky, ale pro psaní svých děl si vybral angličtinu, protože podle jeho názoru „všechny nejlepší příběhy jsou napsány anglicky“. Za svůj život napsal třicet jedna románů, jednu divadelní hru a několik povídkových sbírek a historických prací. Zemřel během své pravidelné návštěvy švýcarského města Adelboden dne 13. února roku 1950. Na jeho náhrobku dala jeho žena vytesat slova, kterými začíná jeho slavný román Scaramouche: „Byl mu vrozen dar smíchu a přesvědčení, že svět se zbláznil“. Oblíbeným námětem jeho románů je život statečného muže, který se bez vlastního zavinění dostane do situace, v níž se jeho okolí zdá, že se zachoval zločinně či nečestně, a je proto všemi odsouzen – včetně ženy, kterou miluje. Pravda však nakonec vždy vyjde najevo a muž získá zpět nejen ztracenou čest, ale i svou lásku.

Radovan Šimáček (10)

Radovan Šimáček byl český publicista a spisovatel především historických románů. Radovan Šimáček se narodil roku 1908 v Praze, v rodině nakladatele Bohuslava Šimáčka a jeho manželky Milady, rozené Šimáčkové . Pocházel z rodiny, jejíž členové byli činní v kultuře. Jeho příbuznými byli spisovatel M. A. Šimáček a nakladatel František Šimáček. Strýc Vladimír Šimáček byl herec a sestra Dagmar, provdaná Outratová byla spisovatelka a překladatelka. Po ukončení reálného gymnázia v Křemencově ulici v Praze roku 1926 absolvoval roční abiturientský kurz na obchodní akademii a v letech 1927-1929 dvouletý studijní pobyt na École libre des sciences politiques v Paříži. Poté pracoval rok jako úředník v exportním oddělení Zbrojovky v Brně, v letech 1930-1942 byl redaktorem časopisu Hospodářský rozhled a v letech 1942-1944 redaktorem Světového literárního klubu v nakladatelství Máj. Pak byl nasazen do výroby a pracoval až do konce druhé světové války jako pomocný dělník. Od roku 1945 do roku 1951 působil jako šéfredaktor tiskové služby na ministerstvu zahraničního obchodu a jako redaktor časopisu Zahraniční obchod, v letech 1951-1952 byl redaktorem národohospodářských publikací v Průmyslovém vydavatelství a v letech 1952-1959 v nakladatelství Orbis. Poté pracoval jako korektor ve Středočeských tiskárnách a od roku 1964 byl redaktorem Československé vlastivědy při Socialistické akademii a působil i v jejím nakladatelství Horizont. Roku 1971 odešel do výslužby, ale i nadále spolupracoval s ministerstvem zahraničního obchodu při vydávání ekonomických příruček. Radovan Šimáček aktivně provozoval jezdecký sport. V letech 1927-1930 o něm psal články do časopisu Gentleman a v letech 1930-1934 vydával specializovaný časopis Turf a podílel se na činnosti jezdeckých organizací. Časopisecky debutoval Radovan Šimáček roku 1926. Své literární příspěvky otiskoval v různých novinách a časopisech a...

Radomíra Sedláková (8)

Narozena 25.8.1950 ve Zlíně. Ing., CSc., architektka, práce z oboru historie architektury a umění.

Radomír Choděra (8)

Narozen 20.2.1925 v Ústí n. Labem. Dr. CSc., docent katedry ruštiny, práce z oboru.

Radka Hrevušová (6)

Autorka kuchařské knihy.

Radim Palouš (8)

Radim Palouš byl český filosof, pedagog a komeniolog, mluvčí Charty 77 a v letech 1990–1994 rektor Univerzity Karlovy. Narodil se v rodině novináře a aktivního sportovce Jana Palouše. Po maturitě v Praze byl vůdcem skautského vodáckého oddílu, za války totálně nasazen, od roku 1945 studoval filosofii na FF UK a v roce 1948 obhájil disertační práci Masarykovo filosofické mládí. Působil jako učitel a vystudoval obor chemie na Vysoké škole pedagogické v Praze, kde od roku 1957 pracoval jako asistent. Habilitoval se v oboru pedagogika , zabýval se dílem J. A. Komenského a moderní vyučovací technikou. Svými příspěvky obohatil zejména filosofii výchovy. Pořádal domácí filosofické semináře, vydával samizdat , v roce 1976 podepsal Chartu 77, což bylo výslovně uvedeno jako důvod jeho propuštění z pracovního poměru na pedagogické fakultě UK, kde byl v té době docentem. V letech 1982–1983 byl mluvčím Charty. Od roku 1989 byl členem Masarykova demokratického hnutí. V listopadu 1989 se jako jeden z představitelů Občanského fóra účastnil schůzí a jednání, v lednu 1990 se stal rektorem Univerzity Karlovy. Podílel se na její obnově, na reformě vysokého školství a na obnovení mezinárodních styků UK. Hodně cestoval a přednášel v Evropě, v Americe, v Africe i v Asii a získal devět čestných doktorátů . Za práci na vydávání Patočkových spisů byl vyznamenán Cenou ČSAV , Scheideggerovou cenou a za celoživotní působení Řádem T. G. Masaryka III. třídy . Dále publikoval řadu odborných článků v Československu i v cizině.

Radim Kopáč (9)

Radim Kopáč je český literární a výtvarný kritik, publicista, editor, nakladatelský a časopisecký redaktor. Absolvoval bakalářský cyklus žurnalistika na Fakultě sociálních věd University Karlovy a magisterský cyklus mediální komunikace tamtéž . Od roku 2010 je zaměstnancem Oddělení literatury a knihoven Ministerstva kultury ČR. Žije v Praze. V roce 1999 spoluzaložil kulturně-společenský měsíčník na internetu Dobrá adresa, jehož byl v roce 2000 šéfredaktorem. V letech 2001–2007 byl redaktorem časopisu Psí víno, v roce 2002 redaktorem kulturního magazínu Uni, v letech 2002–2005 literárním redaktorem kulturní redakce Českého rozhlasu Vltava, v letech 2002–2005 šéfredaktorem literárního čtvrtletníku Intelektuál, v letech 2005–2009 šéfredaktorem internetového Portálu české literatury, v letech 2007–2015 členem redakční rady literární revue Weles, v letech 2010–2015 editorem časopisu Živel. Své literární a výtvarné recenze, kritiky, rozhovory, studie a další texty publikuje od roku 1998 v různých časopisech, novinách a v rozhlase. Je autorem řady doslovů a předmluv, zejména k titulům ze současné české literatury. Jeho texty byly přeloženy mj. do angličtiny, francouzštiny, maďarštiny, němčiny, rumunštiny, španělštiny a ukrajinštiny. Spolupracuje s různými nakladatelstvími, např. Academia, Karolinum, Paseka, Pulchra, Slovart. Uspořádal výbory nebo soubory děl E. Boka, E. Bondyho, E. Brikciuse, G. Erharta, I. Haráka, J. Hiršala, A. Klimenta, M. Koryčana, O. Maleviče, O. Mizery, J. A. Pitínského, R. Ráže, M. Růžičky, J. Řezáče, P. Řezníčka, J. Suka, J. Šavrdy, I. Vöröse, J. Wolkra aj. Z angličtiny přeložil knihy Em & Lo: Sex. Jak na to a Steven J. Schneider: 101 hororů, které musíte vidět, než zemřete . Byl kurátorem výstav Slovem i obrazem , Michal Singer: Muž s ohnivou koulí , Umění komiksu / komiksovost v umění , Ivo Vodseďálek: Dva úsměvy a...

Radek Ptáček (8)

Narozen 26. 12. 1975. PhDr., psycholog, práce o komunikačních a sociálních dovednostech, věnuje se také otázkám hypnoterapie a hyperaktivity dětí, též překladatel odborné literatury angličtiny.

Radek Laudin (9)

Pracuje v MF DNES jako redaktor od začátku roku 2001. Působí v jihlavské redakci a přispívá především do regionální přílohy MF DNES Vysočina.

Rachel Reid (10)

Rabindranath Tagore (8)

Rabíndranáth Thákur, bengálsky রবীন্দ্রনাথ ঠাকুর , v anglickém přepisu Rabindranath Tagore byl bengálský básník, prozaik, dramatik, hudební skladatel, malíř, pedagog a filosof, propagátor nezávislosti Indie a indického kulturního dědictví, hlasatel sbližování Východu a Západu, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1913. Rabíndranáth Thákur se narodil roku 1861 v sídle svých rodičů zvaném Jorasanko v bengálské části Kalkaty jako nejmladší ze čtrnácti dětí. Pocházel z bohaté a prominentní rodiny. Jeho dědeček byl velice bohatý muž, který financoval mnohé veřejné projekty , jeho otec byl náboženský reformátor a učenec. Matka mu zemřela, když byl velmi mladý. Jako dítě žil v literárním, hudebním a divadelním prostředí. Jeho nejstarší bratr byl respektovaný filozof a básník, další bratr talentovaný hudebník a dramatik a jedna z jeho sester byla uznávanou spisovatelkou. Sám Thákur začal psát první básně ve věku osmi let. Prvního vzdělání se Thákurovi dostalo od domácích vychovatelů. Později navštěvoval několik indických škol . V mladí se příliš nestýkal se svým otcem, který byl neustále někde na cestách. Roku 1873 však s ním otec podnikl dlouhou několikaměsíční cestu po Indii, při které ho rovněž vzdělával v angličtině, sanskrtu, astronomii a historii. Začátkem října roku 1878 pak Thákur odjel do Anglie studovat práva. Nejprve se zapsal na střední školu v Brightonu a později studoval na univerzitě v Londýně. V roce 1880 však studium ukončil, vrátil se do vlasti a začal pracovat na své básnické sbírce Večerní zpěvy, jejichž zasněná nespokojenost připomíná díla anglického básníka Shelleyho, na svém prvním románu Tržiště mladé královny i na dramatu Génius Válmíkiho. Roku 1883 se oženil s desetiletou Mrinalini Devi Raichaudhuri, se kterou měl dva syny a tři dcery. V letech 1890 až 1901 žil Tháku...

R. Kuang, (7)

Prokop Toman (10)

Narozen 21.12.1872 v Praze, zemřel 6.7.1955 tamtéž. JUDr., soudní úředník, básně, publikace z oboru výtvarného umění, překlady z francouzštiny.

Přemysl Pražák (8)

JUDr. Přemysl Pražák byl český hudební kritik a publicista. Přemysl Pražák byl nejstarším synem literárního historika Alberta Pražáka. Po absolvování gymnasia v Křemencově ulici v Praze vystudoval na Univerzitě Karlově v Praze práva a současně studoval hru na klavír a hudební teorii. Po roce 1945 ještě vystudoval literární historii a knihovnictví na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Po absolvování práv Pražák absolvoval osmnáctiměsíční prezenční vojenskou službu a po ní působil jako právník na Ředitelství pošt krátce v Bratislavě a od roku 1934 v Praze. V roce 1943 se oženil s Emmou, rozenou Trundovou , která si do manželství přivedla dceru Jitku ze svého prvního manželství. S manželkou měl Pražák dvě děti – dceru Radmilu a syna Bořivoje . V květnu 1945 byl Českou národní radou pověřen zabráním a prozatímní správou Rudolfina včetně veškerého inventáře, který následně předal vedení Pražské konzervatoře a České filharmonie. Pražák po roce 1945 přešel na Ministerstvo zahraničních věcí, kde vedl odbornou knihovnu. V roce 1958 musel z kádrových důvodů z ministerstva odejít, a až do konce života pak byl zaměstnán jako knihovník nejprve v Univerzitní knihovně a po reorganizaci knihoven ve Státní knihovně v Praze. Vedle svého zaměstnání se Pražák od studentských let zajímal o literaturu a hudbu a začal záhy publikovat odborné a populární publikace, zejména o české hudbě a o Bedřichu Smetanovi. Pražákův zájem o Národní divadlo a jeho interprety se mimo jiné projevil redigováním sborníku o tenoristovi Otakaru Mařákovi a následně zorganizováním sbírky, díky které se tento pěvec po svém onemocnění v Americe mohl na sklonku života navrátit do Čech. Podobně byl Pražák redaktorem sborníku věnovaného skladatelce Vítězslavě Kaprálové. Pražák půs...

Přemysl Hauser (10)

Přemysl Hauser byl český jazykovědec, přední představitel didaktiky českého jazyka, profesor Masarykovy univerzity v Brně. Prof. Hauser zdůrazňoval nezastupitelnou úlohu učitelů českého jazyka a nutnost dbát na kultivované vyjadřování ve všech sférách veřejné komunikace, odmítal jakékoli podceňování znalostí českého jazyka.

Přemysl Doberský (7)

Doc. MUDr. Přemysl Doberský, DrSc. byl český lékař interní medicíny, představitel české obezitologie a v šedesátých letech hlavní dietolog Ministerstva zdravotnictví. Byl zakladatelem Pracoviště experimentální dietetiky a vědecký pracovník IKEM v Praze 4. Je autorem kontrastní diety, která slouží k redukci nadváhy. a další dietetické příručky. V roce jeho úmrtí 1983 byl vydán Dietní systém MUDr. Přemysla Doberského a kolektivu pro nemocnice a lázeňská zařízení jako závazná celostátní norma.

Posuka Demizu (10)

Japonská ilustrátorka komiksů manga.

Pospíšilová Zuzana (13)

Pierre Teilhard de Chardin (6)

Pierre Teilhard de Chardin , Francie – 10. dubna 1955, New York, USA) byl francouzský náboženský myslitel a vědec, geolog a paleontolog, člen Tovaryšstva Ježíšova . Je znám především pro svůj koncept Vesmíru jako skutečné evoluce, jež není předurčená či plánovaná, ale směřuje ke svému cíli v bodu Omega, který rozmanitost světa aktivně spojuje a přitahuje. Ve svém hlavním díle Le Phénomène humain , jež mohlo vyjít až po jeho smrti, předkládá originální syntézu biblické představy Stvoření a konce světa s tím, co o evoluci víme dík moderní vědě. Jeho metoda „nereduktivní fenomenologie“ mu dovolila skloubit vědecký pohled na Vesmír jako celek s křesťanskou spiritualitou. Na jeho myšlenky navázala řada myslitelů, kteří se také snažili vytvořit soudržný obraz Vesmíru a lidstva jako celku. Pierre Teilhard de Chardin se narodil jako čtvrtý ze sedmi dětí zámožné a zbožné rodiny na venkovském sídle Sarcenat blízko Clermont-Ferrand, na úpatí hory Puy de Dôme. Od dětství jej přitahovala příroda, kameny a „hmota“, v níž cítil cosi víc než jen hmotnou rozlehlost. Po maturitě na jezuitském gymnáziu vstoupil roku 1899 do noviciátu v Aix-en-Provence, v roce 1901 však musel s ostatními jezuity opustit Francii a pokračoval ve studiu na britském ostrově Jersey. V letech 1905–1908 učil fyziku a chemii na jezuitské koleji v Káhiře v Egyptě, v letech 1908–1912 studoval teologii v Hastingsu ve Velké Británii a v roce 1911 byl vysvěcen na kněze. V této době se setkal s dílem francouzského filosofa Henri Bergsona, jehož dílo o „Tvořivém vývoji“, jak později napsal, „katalyzovalo jeho myšlenky“. V letech 1912–1914 studoval geologii a pracoval v paleontologickém oddělení Přírodovědného musea v Paříži, kde se zabýval třetihorními savci a rekonstrukcí Neandertálce. V srpnu 1914 byl mobilizován a sloužil jako nosič raněných čtyři roky na frontě; za statečnost dost...

Pierre Corneille (11)

Pierre Corneille byl francouzský dramatik, básník a lyrik. Jeho otec, taktéž Pierre Corneille, byl královským advokátem pro Normandii a správce lesů a vod rouenského vikomství. Matka, Marthe Le Pesant de Bois-Guilbert, rovněž pocházela ze vznešené rodiny. Ze sedmi dětí byl Pierre nejstarší. Kromě něj se proslavil i mladší bratr Thomas Corneille a jejich synovec, slavný Bernard le Bovier de Fontenelle. Vzdělání získal na jezuitské koleji v Rouenu a advokátem se stal jen, aby nezklamal svého otce. Přísahu složil v roce 1624. První hru, Mélite, napsal Corneille jako poctu své první tajné lásce Madame du Pont. Jednalo se o jistou vysoce postavenou dámu města Rouen, manželku účetního správce. Corneille zapomněl na právnickou kariéru a rozvíjel svou vášeň k poezii. V roce 1634 měl za sebou již vydání tří her, když jej rouenský arcibiskup pověřil sepsáním oslavné básně pro krále Ludvíka XIII. a kardinála Richelieu. Po úspěšném uvedení her následovala další spolupráce s kardinálem. V roce 1636 potkal v Rouenu paní De Chalon, která mu vnukla myšlenku inspirovat se španělským divadlem. Tak v roce 1637 vzniklo jeho vrcholné dílo Cid. Hru čekalo vřelé přijetí jak od krále, tak od královny. U kardinála vzbuzovala spíše žárlivost, což se projevilo na celkové kritice, které se tomuto dílu dostalo od Akademie. Ta jej pod tlakem kardinála označila jako nepravou klasicistní tragédii, která plně nevyhovuje daným pravidlům. Nakonec ale uznala její bohatost a přijala Corneillovy kvality. V roce 1640 potkal Pierre Corneille svou osudovou lásku, mladou dívku Marii, ale protože byl přesvědčen, že se s ní nikdy nebude moci oženit, upadl do smutku. Kardinál proto pozval Mariina otce, Mathieu de Lamperière, do Paříže a sňatek nařídil. Sňatek spisovateli přinesl šest dětí , z nichž dva chlapci předčasně zemřeli. Ve stejném roce napsal Corneille své hry Horatius, Cinna a Polyeucte. Od roku 1647 byl členem Francouzské a...

Philippe Hériat (6)

Philippe Hériat byl multi-talentovaný francouzský romanopisec, dramatik a herec.

Philippa Perry (9)

Britská psychoterapeutka, práce z oboru.

Philip K Dick (12)

Philip Kindred Dick byl americký spisovatel science fiction. Svým ojedinělým stylem psaní si získal popularitu. Jeho dílo bylo však ovlivněno braním drog a později i psychickými poruchami. Po střední škole strávil Philip Kindred Dick rok na univerzitě v Berkeley v Kalifornii a potom prodával gramofonové desky, připravoval pro jednu rozhlasovou stanici programy s vážnou hudbou. Byl pětkrát ženat a měl tři děti. Až do své smrti žil poblíž San Francisca. Philip Kindred Dick se na spisovatelskou dráhu vydal v roce 1951. Svoji první povídku publikoval v roce 1952 v magazínu Planet Stories. Během let 1952–56 napsal 75 povídek a zařadit se mezi slibné mladé autory. V letech 1962–72 vydal 20 románů. Začátkem 70. let 20. století je Dick považován za nejvýznamnějšího filozofa současné americké sci-fi scény a kritika ho bere zvolna na vědomí. Tíživá finanční situace donutila Dicka hodně psát a to pod vlivem povzbuzujících prostředků. Velmi ho tížily i manželské problémy. Na veřejnosti se kriticky stavěl k americké vládě a Nixonův aparát veřejně označil za bandu zločinců. Dostal se do pozornosti undergroundové kultury. Po otištění svého článku v hudebním časopisu Rolling Stone se stal slavným v kruzích antiamerické mládeže. Díky svému postoji byl vystaven policejnímu teroru ze strany severokalifornských úřadů, proto na čas opustil Spojené státy a odjel do Kanady. Teprve v roce 1972 se vrátil do Los Angeles na jihu Kalifornie. Po desítkách let nastal v Dickově životě zlom. Rozhodl se rozejít se vším, co předtím prožil. Tvrdil, že se stal svědkem božího zjevení. Několikrát se o tom zmínil v různých esejích a rozhovorech. Philip Kindred Dick zemřel na následky srdečního infarktu a nedožil se tak fenomenálního úspěchu filmu Blade Runner ani souborného vydání svého díla.

Petra Pleskotová (5)

Publicistické práce o vaření a o hodinách a chronologii.

Petr Kratochvíl (10)

Narozen 12. 3. 1950 v Praze. Doc., PhDr., CSc., teoretik a historik architektury a urbanismu, také autor prózy a překladů z němčiny.

Petr Chotěbor (11)

Ing. arch. Petr Chotěbor, CSc. , pracovník v oboru památkové péče Pražského hradu. Petr Chotěbor historii a architektuře doslova propadl už v dětství. Na fakultě architektury ČVUT promoval v roce 1975. V současné době pracuje v odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky, kde se věnuje památkové péči v areálu Pražského hradu, spolupracuje na výzkumech, podílí se na zpracování sbírek i přípravách výstav a publikací. Kromě toho v posledních letech pracoval nebo se podílel na stavebně-historických průzkumech historických staveb, na terénních průzkumech tvrzí, dokumentacích kamenických značek nebo dokumentacích středověkých stavebních technologií.

Petr Chelčický (9)

Petr Chelčický byl spisovatel, překladatel a radikální český teolog, náboženský a sociální myslitel, je považován za jednoho z nejvýznamnějších představitelů české reformace. Jméno Petr Chelčický je jen literárním pseudonymem. Český historik F. M. Bartoš jej ztotožnil se zemanem Petrem Záhorkou ze Záhorčí , který se narodil asi v roce 1379 a zemřel ve 2. třetině 15. století. Toto ztotožnění je považováno za nejpravděpodobnější hypotézu. Pocházel pravděpodobně z nižší venkovské šlechty, zastával názor, že správný křesťanský život může člověk vést pouze prací v zemědělství. To, že mohl žít v letech 1419–1421 v Praze, jeho znalosti latiny a čas, který mohl věnovat literatuře, politice a náboženství, nasvědčují tomu, že asi nemohl být prostým poddaným, pracujícím v zemědělství. Ačkoli Chelčický neměl univerzitní vzdělání, měl základní znalosti latiny, byl velice sečtělý, rozsahem a hloubkou svých znalostí vysoce převyšoval naprostou většinu svých současníků. Ve svých literárních dílech vedl kritický dialog s vůdčími mysliteli své doby. Ovlivnilo ho především učení Jana Husa a Jana Viklefa, ale i Tomáše Štítného. Je známo, že osobně navštívil svého učitele Jakoubka ze Stříbra na Betlémské faře a své rozdílné názory na ospravedlnění války zahrnul do svého spisu „O boji duchovním“ . V teologické rozepři dvou proudů husitství, která vyvrcholila diskusí Mikuláše Biskupce z Pelhřimova s Janem Rokycanou, stál Petr Chelčický na straně Biskupcově. Chelčického učení zahrnují myšlenky, které později přijala Jednota bratrská, anabaptisté, kvakeři a baptisté. Byl prvním pacifistickým spisovatelem renesance, který předběhl Erasma Rotterdamského a Menna Simonse téměř o sto let. Ve svých teologických a sociálních názorech byl Petr Chelčický radikální, kritizoval například feudalismus nebo klerikalizaci církve, byl proti náboženskému zdůvodňování války, vystupoval proti trestu smrti atd. Jeho kritika, zdůvo...

Peter Gabriel (9)

Peter Gabriel je anglický hudebník, zpěvák, skladatel, hudební producent a aktivista, který se poprvé proslavil jako zpěvák a flétnista progresivní rockové skupiny Genesis. Po odchodu z Genesis v roce 1975 se Gabriel vydal na úspěšnou sólovou dráhu. V roce 1977 vydal debutové eponymní album a v 80. letech a později vydal řadu kritikou oceňovaných alb. Jeho album "So" z roku 1986 je komerčně nejúspěšnější, obsahuje hitový singl "Sledgehammer", který získal rekordních devět cen MTV na MTV Video Music Awards 1987 a zůstává jeho nejpopulárnější písní.

Peter Benchley (9)

Po absolvování Harvardu se stal reportérem Washington Post, týdeníku Newsweek a poté sepisoval projevy pro Bílý dům. V roce 1974 vydal román Jaws a rázem bylo rozhodnuto - následovaly další bestsellery Hlubina, Bestie, Bílý žralok a Ostrov. Tři jeho romány byly zfilmovány. Přispíval také jako autor do prestižního časopisu National Geographic a napsal a namluvil mnoho komentářů k dokumentárním filmům.

Per Wahloeoe (2)

Pavlo Zahrebel'nyj (5)

Autor se narodil v rodině poltavského rolníka. Jeho literární práce začaly vycházet od roku 1949. Napsal řadu povídek, novel a filmových scénářů, ale s největším ohlasem se setkaly jeho historické romány.

Pavlína Jurková (10)

Narozena 18. 3. 1977. Herečka a spoluautorka knihy pro děti.