Všichni Autoři a témata

Hana Rakušanová (1)

Esoterička, zakladatelka ducovního centra, skladatelka a zpěvačka.

Robert Beer (1)

Autor odborných i populárně naučných knih o tibetském buddhismu.

Igor&apos Narskij (1)

MUDr. Igor Bukovský, PhD. je slovenský lekár, ktorý sa od roku 1992 venuje otázkam výživy a trendom v oblasti zdraviu prospešnej životosprávy. Absolvoval lekársku fakultu na Jeseniovej fakulte v Martine v rokoch 1984-1990 a lekársku fakultu Univerzity Komenského v Bratislave. Titul PhD. získal v roku 1999 v odbore Normálna a patologická fyziológia za výskum včasných štádii aterosklerózy. Výživou a prevenciou ochorení sa zaoberá vyše 16 rokov. Napísal knihy Miniencyklopédia prírodnej liečby, ktorá bola vydaná v štyroch jazykoch, Vegetariánske dieťa, Hľadá sa zdravý človek, Recepty na fajn časy a Návod na prežitie muža. Je členom Britskej spoločnosti pre výživu, Americkej spoločnosti klinickej výživy a niekoľkých ďalších odborných spoločností. Pôsobí ako lekár v Ambulancii klinickej výživy v Bratislave.

Lawrence Kushner (1)

Lawrence Kushner je americký reformní rabín, k roku 2011 přednášející v kongregaci Emanu-El v kalifornském San Franciscu a prezident Komise pro reformní judaismus ve Spojených státech. Myšlenkově navazuje na linii tradiční kabaly. Narodil se v Detroitu roku 1943. Absolvoval kolej Williama a Mary na Cincinnatské univerzitě. Poté na koleji Hebrejské společnosti v Cincinnati přijal rabínské svěcení a začal svou duchovní dráhu v kongregaci Beth-El v massachusettském Sudbury, kde setrval dvacet osm let. Poté přesídlil do sanfranciské kongregace Emanu-El. Na částečný úvazek působí jako asistent na Hebrew Union College v Los Angeles. Dříve přednášel spiritualitu a mysticismus. Také byl školitelem v pozici hostujícího profesora studentů připravujících na poslání rabína na Hebrew Union College-Jewish Institute of Religion v New Yorku. Je ženatý a má tři děti. Jeho dcera Noa je rabínka kongregace Rodef Šolom v kalifornském San Rafaelu. K roku 2011 byl autorem či spoluautorem řady článků, prací a více než 18 knih, které byly přeloženy do několika jazyků. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lawrence Kushner na anglické Wikipedii.

Erwin Drinneberg (1)

Autor cestopisů z oblasti východní Asie. Činný okolo roku 1926.

Sun Xue Quan (1)

Charles Poor Kindleberger (1)

Americký ekonom, byl zaměřený na ekonomické dějiny.

František Hejl (1)

František Hejl byl český historik a účastník odboje za druhé světové války. Byl synem kamnáře Jana Hejla a jeho manželky Františky, rozené Konopáčové . Obecnou a měšťanskou školu vychodil v Letovicích, maturoval v roce 1940 na gymnáziu v Boskovicích. Po maturitě pracoval jako úředník. V roce 1943 byl totálně nasazen, nejprve ve Vídni, poté ve Štraburku a nakonec ve slovenské Dubnici nad Váhom. Na Slovensku se zapojil do partyzánského hnutí a aktivně se zúčastnil Slovenského národního povstání. Po druhé světové válce vystudoval v letech 1945–1948 obory historie a anglistika na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, po ukončení studií se na univerzitě věnoval historii jako pedagog. Tamtéž získal v roce 1953 titul PhDr. a v roce 1962 titul CSc. v oboru historické vědy. Mimořádným profesorem se stal v roce 1968, řádným profesorem v oboru slovanské dějiny feudalismu v roce 1979. V letech 1960–1966 a 1973–1980 byl prorektorem univerzity. V bádání pokračoval i po odchodu do důchodu. Dne 4. června 1949 se oženil s Alenou Hejlovou . Manželé Hejlovi měli dvě dcery. V počátcích se zabýval dějinami Polska, později i Ukrajiny a Ruska. Ve svých pracích se věnoval také fenoménu Velké Moravy a osvobozeneckému hnutí za druhé světové války. Za svou odbojovou i odbornou činnost obdržel řadu ocenění: Byl členem KSČ, resp. KSČM.

Frédéric Joliot-Curie (1)

Frédéric Joliot-Curie byl francouzský fyzik, držitel Nobelovy ceny za chemii, kterou spolu se svou ženou Irène Joliot-Curie obdržel v roce 1935 za syntézu nových radionuklidů. Frédéric Joliot vystudoval vyšší odbornou školu chemie a fyziky v Paříži. Školu ukončil v roce 1923 a nastoupil do železáren v Luxenburgu. Po necelých dvou letech byl propuštěn. S pomocí profesora Langevina získal v roce 1925 místo v laboratoři Marie Curie. Aby se uživil, přibral k tomu suplování matematiky a fyziky na soukromé koleji. Po necelém roce se oženil s Irène Curie, dcerou Marie Curie. V roce 1930 získal doktorát přírodních věd za práci o elektrochemii polonia. Od roku 1932 publikoval řadu prací společně se svou ženou. Používali pak také oba příjmení Joliot-Curie. V letech 1950–1959 byl předsedou Světové rady míru. Na jeho památku vydala Německá demokratická republika v roce 1980 poštovní známku v nominální hodnotě 10 feniků. Stejně tak je po něm pojmenován kráter Joliot na Měsíci a např. zastávka metra v bulharské Sofii, otevřená v roce 2009.

Hans Rüssmann (1)

Německý autor publikace z oboru vulkanizace gumy.

Martin Dzúr (1)

Martin Dzúr byl slovenský a československý politik Komunistické strany Slovenska, armádní generál, dlouholetý ministr národní obrany ČSSR a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace. V roce 1941 nastoupil základní vojenskou službu v armádě Slovenského státu, v lednu 1943 na východní frontě z ní přeběhl k Rudé armádě. Příslušníkem československé vojenské jednotky v SSSR se stal 5. července 1943, odveden byl v Novochopersku. Zúčastnil se bojů o Kyjev, Dukelský průsmyk, také i o své rodné město Liptovský Mikuláš. V roce 1946 se stal vojákem z povolání. Vykonával řadu funkcí, především v týlu 2. vojenského okruhu. V letech 1958 až 1968 byl náčelníkem týlu – zástupcem ministra národní obrany. V dubnu 1968 byl jmenován do funkce ministra národní obrany v první vládě Oldřicha Černíka. Na post se dostal díky přátelství s Alexanderem Dubčekem. Zároveň měl, coby absolvent válečné školy Generálního štábu SSSR, dobré jméno i v Moskvě. V srpnu 1968 byl prvním členem československé vlády, který se oficiálně od sovětských míst dozvěděl o začínající invazi a byl varován, aby československá armáda nekladla odpor. Sověti mu tvrdili, že invaze probíhá se souhlasem vedení KSČ a Dzúr tak přislíbil, že okupaci nebude vojensky bráněno. Ještě v noci na 21. srpna byl nicméně invazními jednotkami internován. O rok později v srpnu 1969 dal příkaz ČSLA k násilnému potlačení demonstrací při příležitosti prvního výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Po nástupu normalizace se udržel ve vysokých funkcích. Ministerskou funkci zastával až do roku 1985 v druhé vládě Oldřicha Černíka, třetí vládě Oldřicha Černíka, první vládě Lubomíra Štrougala, druhé vládě Lubomíra Štrougala, třetí vládě Lubomíra Štrougala a čtvrté vládě Lubomíra Štrougala. V dubnu 1969 se účastnil schůzky mezi československými představiteli a sovětským maršálem Andrejem Antonovičem Grečke...

Valerian Vladimirovič Kujbyšev (1)

Valerian Vladimirovič Kujbyšev byl bolševický revolucionář a prominentní sovětský politik. Valerian Kujbyšev se narodil v rodině židovského armádního důstojníka. Studoval v Omsku vojenské učiliště. V roce 1904 vstoupil do Ruské sociálně demokratické dělnické strany a přistoupil k její bolševické frakci. V roce 1905 docházel Kujbyšev do Petrohradské vojenské akademie, z níž byl o rok později vyloučen. Poté se Kujbyšev pohyboval v Omsku, Petrohradu, Vologdě, Charkově a Samaře. Časem byl poslán na Sibiř, kde se spřátelil s Jakovem Sverdlovem. V roce 1917 odjel Kujbyšev do Samary, kde se stal předsedou místního sovětu. Za říjnové revoluce se podílel na ustanovení bolševické moci v Samaře a stal se předsedou Samarského revolučního výboru. Za občanské války byl Kujbyšev členem Východního frontu, bojoval proti vojsku admirála Kolčaka, řídil domobranu v Astrachani a vojsko ve střední Asii. Roku 1927 se Kujbyšev stal členem politbyra. V letech 1928–1930 byl předsedou nejvyšší Rady národního hospodářství, v roce 1930 se stal vedoucím Gosplanu. Kujbyšev se stal organizátorem první pětiletky, kolektivizace a industrializace. Valerian Kujbyšev zemřel 25. ledna 1935 na infarkt při vyšetřování Kirovovy vraždy. Dva roky po jeho smrti byli jeho manželka Jevgenija a bratr Nikolaj zastřeleni. Spekuluje se, jestli i on nebyl zavražděn. Kujbyševovo jméno dodnes nosí město Kujbyšev v Novosibirské oblasti. V letech 1935–1991 jej nosila i Samara. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Куйбышев, Валериан Владимирович na ruské Wikipedii.

Gordon Schaffer (1)

Jacques Chailley (1)

Francouzský hudební skladatel a muzikolog.

Marie Trhlínová (1)

Historička a publicistka, autorka publikací o koncentračních táborech.

Tereza Skoumalová (1)

Tereza Skoumalová je česká modelka a Česká Miss World pro rok 2014. Pochází z Ostravy, kde navštěvovala základní školu. V letech 2006–2010 studovala na Střední zahradnické škole v ostravských Hulvákách obor Zahradnictví. Poté studovala bakalářský obor Zahradnictví na Fakultě agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity a v roce 2013 absolvovala studium a získala titul Bc. Nyní pokračuje ve studiu v navazujícím magisterském studiu oboru Produkční zahradnictví. Žije a studuje v Praze. V roce 2012 si zahrála ve videoklipu charitativného projektu Číslo na boha Zdeňka Podhůrského a UNDERHILLU. Jako modelka se zúčastnila dvou ročníku veletrhu Styl-Kabo, přehlídky i natáčení se zahraniční produkcí.

Pavel Kafka (1)

Pavel Kafka je český manažer, bývalý diplomat, viceprezident Podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj, národní pobočky Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj . a čestný prezident České manažerské asociace , jediného sdružení manažerů napříč obory a regiony v České republice, které propaguje nové trendy v managementu a manažerské osobnosti, přispívá k etice podnikání a rozvoji manažerských kompetencí. Byl také agentem StB, poté co v šestadvaceti letech podepsal spolupráci, mu bylo přiděleno krycí jméno Daxl. Pavel Kafka je absolventem ekonomiky zahraničního obchodu na Vysoké ekonomické škole v Praze a hovoří plynně anglicky, německy a rusky. Od roku 1992 působil Pavel Kafka ve skupině SIEMENS Česká republika, kterou od roku 1994 řídil v pozici generálního ředitele následujících patnáct let, v současné době je členem konzultativního grémia předsedy představenstva koncernu SIEMENS v Německu. Pavel Kafka byl od roku 2011 prezidentem České manažerské asociace , od června 2019 je čestným prezidentem ČMA. Od roku 2016 je viceprezidentem České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj CBCSD, národní pobočky Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj . V minulosti působil také jako viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, Česko-německé průmyslové a obchodní komory nebo Českomoravské elektrotechnické asociace. Do roku 2016 byl prezidentem České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj. Pavel Kafka byl také předsedou Fóra průmyslu a vysokých škol ČR, členem správní rady ČVUT a členem vědecké rady VŠE Praha. Je dosud členem správní rady VŠE Praha a správní rady nadace J. A. Komenského PANGEA. Od roku 2010 je odborným ekonomickým poradcem mnoha podniků, institucí a vlád. V roce 2005 byl Sdružením pro zahraniční investice AFI oceněn za mimořádný přínos pro rozvoj zahraničních investic v ČR a v roce 2006 se stal nositelem čestné vědecké hodno...

Vasilij Aleksejevič Puškarev (1)

Ruský historik umění.

Aleksej Sergejevič Bogomolov (1)

Ruský filozof, publikace i z historie filozofie.

Peter Prusák (1)

Slovenský filozof, zaměřený na osvětu v oblasti vědeckého ateismu.

Luc Théler (1)

Autor publikací z oboru náboženství, též mimokřesťanských, lékařství, léčitelství, filozofie.

Glen Park (1)

Britská autorka publikace o alternativní léčitelské metodě, propagátorka Alexandrovy techniky.

Jules Boucher (1)

Autor, který se pohyboval v okruhu Fulcanelliho přátel.

Karel Filipů (1)

Magik, věštec, publicista, působí v Centru Mahatma.

Jeremy Naydler (1)

Jeremy Naydler Dr., který je filozof, který se specializuje na náboženský život starověkých kultur. Je člen Temenos akademie a autor několika knih. Žije v Oxfordu v Anglii.

Richard Evans Schultes (1)

Richard Evans Schultes, Ph. D., M. H. F. L. S., može byť považovaný za otca modedrnej etnobotaniky, študoval domorodé národy a ich požívanie posvatných a halucinogénnych rastlín . Bol riaditeľom Harvardského botanického muzea a profesorom prírodovedy na Harvardskej univerzite , založil zopár botanických záhrad a do konca života bol pokladaný za jednu z najvačších kapacít pre etnobotaniku - často publikoval vo vedeckých periodikách.

Greg Bailey (1)

Australský docent sanskrtu, autor knih a článků o hinduistické a australské mytologii a buddhismu.

Maria-Gabriele Wosien (1)

Taneční lektorka, choreografka a spisovatelka zaměřená na vztah tance a posvátných tradic Východu i Západu.

Paschal Beverly Randolph (1)

Americký lékař, okultista a spisovatel.

Max Heindel (1)

Dánsko-americký křesťanský okultista, astrolog a mystik.

Richard Noll (1)

Americký psycholog.

Ravindra Kumar (1)

Fulton J Sheen (1)

Biskup diecéze Rochester, filozof.

James Wasserman (1)

Americký autor a výtvarník děl o tajném duchovním světě, zakladatel lóže Tahuti.

Volker Bretz (1)

Cvičitel a propagátor jógy, vlastní více jak 100 jógových škol a vyškolil na 1000 cvičitelů.

Paula Horan (1)

Paula Horan - psycholožka, vedoucí seminářů, autorka Jako dítě jsem vyrůstal mimo své vlastní kultury a cítila rozdíly ve způsobu, jakým lidé interpretují své zkušenosti. V mládí pokračovala v hledání odpovědi na to, co opravdu lidi pohání. Byla zasvěcena do Reiki, které ztišilo její mysl a životní cesta ji nakonec dovedla do Indie ke Guru Sri HWL Poonjaji v roce 1992. "Papaji" byl jeden z hlavních učedníků Sri Ramana Maharshi, kteří se plně probudil v jeho přítomnosti. Pod jeho láskyplnou péči, našla odpovědi na své otázky. vydala 7 knih a meditační kazetu, vyučuje po celém světě Reiki, EFT, džňána jógu

Petr Geisler (1)

Narozen 5. 1. 1949 v Praze, zemřel 3. 1. 2009 tamtéž. Japanolog, autor publikace o kaligrafii.

Otto M Urban (1)

Studoval dějiny umění a estetiku na katedře dějin umění Filosofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde také posléze pracoval jako asistent na katedře dějin umění, poté jako vědecký pracovník Ústavu dějin umění ČAV v Praze. Od roku 1993 externě přednáší dějiny moderního českého umění v kurzech CIEE , The School of the Art Institute in Chicago , New York University, Prague . V letech 1999, 2001, 2003 a 2005 přednášel dějiny moderního českého umění na University of Texas v Austinu a v roce 2007 na The School of the Art Institute in Chicago. Od počátku 90. let se intenzivně věnuje studiu středoevropského symbolismu a zejména problematice dekadence. Byl autorem nebo spoluautorem řady výstav, publikoval odborné studie o dekadenci a symbolismu ve vědeckých časopisech doma i v zahraničí. V roce 2002 byl autorem a editorem monografie Výtvarné a kritické dílo Karla Hlaváčka. V roce 2006 připravil rozsáhlou výstavu a knihu o dekadenci v českých zemích, V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích 1880 - 1914. Tato výstava byla také oficiální součástí prezentace české kultury v době českého předsednictví Evropské unii. Kniha V barvách chorobných. Idea dekadence a umění v českých zemích 1880 - 1914 byla nominována na cenu Magnesia Litera 2007 v kategorii naučné literatury. Za tuto knihu a za monografii Edvard Munch: Být sám. obrazy - deníky - ohlasy byl autor navržen na cenu F. X. Šaldy pro rok 2007 a 2008.

Eduard Valentík (1)

Autor publikace o zenovém učení.

Mária Puškárová (2)

R. 1965 – 68 študovala na gymnáziu v Bratislave, 1968 – 74 latinčinu a francúzštinu na Filozofickej fakulte UK v Bratislave, absolvovala študijné pobyty na univerzite v Grenobli a v Paríži . Po štúdiách pôsobila r. 1974 – 86 v Ústrednej knižnici SAV, 1986 – 92 pracovala v oblasti tvorby a propagácie filmov, 1992 – 97 bola asistentkou medicínskeho oddelenia farmaceutickej firmy Hoechst Marion Roussel v Bratislave, od 1998 tvorí v slobodnom povolaní. Preklady poviedok i noviel z ruského a francúzskeho jazyka uverejnila knižne, časopisecky, v Slov. rozhlase, v rádiu Twist a i. Do francúzštiny preložila hru Jána Soloviča Strieborný jaguár a dialógové listy viacerých slov. detských filmov. Okrem prekladateľskej činnosti sa venuje psychoanalytickým rozborom diel slov. autorov a skúma analytickú psychológiu S. Freuda, G. C. Junga , A. Adlera a ich pokračovateľov. Autorka výkladových slovníkov snov Kto má v rukách nevedomie? a Svet v symboloch .

Andrej Vasil'jevič Šestakov (1)

Hans Biedermann (1)

Antropolog z university ve Štýrském Hradci. Rodák z Vídně, na tamní univerzitě vystudoval PhD v antropologii a přírodních vědách. Zúčastnil se vědeckých expedic do jihovýchodní Afriky a Záapadní Sahary a navštívil archeologická naleziště v Mexiku a Bretani a jeskyně v jižní Francii. Byl presidentem "Institutum Canarium," vice-presidentem GISAFu, Society of Interdisciplinary Saharan Research.

Constance C Kirk (1)

Dr., odbornice na zdravý způsob života.

Marlies Burghardt (1)

Narodila se r.1945 v Hamburku, studovala germanistiku, sociologii a psychologii. Od r.1976 působí jako nezávislá novinářka v oblastech ženské problematiky, cestování a kultury. Cesty do Asie a zážitky z přírody v Americe u ní podnítily zájem o duchovní tématiku a o nevědomé představy. Od počátku osmdesátých let min.století se zabývá Tarotem, pořádá semináře Tarotu, přednášky, vystupuje na toto téma v rozhlase a působí jako individuální poradkyně v této oblasti. Je jednou z nejvýznačnějších osobností ve znalosti Tarotu.

Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský (1)

Emanuel Salomon von Friedberg byl český voják v rakouské armádě a všestranně činný intelektuál – spisovatel, překladatel, malíř, ilustrátor a dramatik, ale také propagátor abstinence a vegetariánství. Pocházel z rodu Salomonů z Friedbergu původem ze slezského Frýdku, který je poprvé písemně zmiňován roku 1541. Mezi nejslavnější členy tohoto rodu patřil Václav Mořic Salomon von Friedberg , ale také další významné osoby, např. několik důstojníků rakouské armády. Emanuelova matka, Maria Theresia, zase pocházela z chrudimského rodu Granitzer von Gränzenstein, ze kterého pocházela například také manželka Alfonse Muchy- Marie Chytilová. Protože matka Emanuela Salomona zemřela pár dní po Emanuelově narození, přenechal otec, hospodářský rada August Ignác Salomon von Friedberg, syna první tři roky v péči své sestry Františky. Teprve když se znovu oženil, jeho novou ženou se stala Franciska Josefa Staël von Holstein, vzal si syna zpátky k sobě. Emanuelovo dětství na zemědělských usedlostech kolem Prahy, které rodina často střídala, bylo idylické. Do rodiny přibyli i další sourozenci. Emanuel byl už od dětství velmi nadaný výtvarně i jazykově. Od roku 1837 navštěvoval Akademické gymnázium Štěpánská a chodil na kurzy kreslení, které pořádali František Xaver Tkadlík a Antonín Mánes na pražské Akademii výtvarných umění. Chtěl se stát malířem, ale vzhledem k tomu, jak nevalnou pověst umělecké řemeslo v té době mělo, byla mu nakonec, po debatě s otcem, předurčena vojenská kariéra. Emanuelův strýc z matčiny strany- Moric Fialka, vyučoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a protože Emanuelovy studijní výsledky byly vynikající a přijímací zkoušku složil jako jeden z nejlepších, byl přijat právě tam. Na akademii nastoupil 28. září 1840, v jedenácti letech. Vedle vojenského výcviku se tam utvrzoval i v českém vlastenectví, v čemž ho podporovali jak s...

Anselmo Marabini (1)

Italský politik, autor vzpomínek na italské socialistické hnutí v letech 1870-1900.

Brigitte Gärtner (1)

Německá lektorka jógy a meditace, autorka publikace o talismanech Feng-šuej.

Reinhard Florek (1)

Německý autor knih o runách a léčivých drahých kamenech.

Michael Maloney (1)

Jiří Bureš (2)

Jiří Bureš byl duchovní církve československé husitské z Vlašimi, český a československý politik, po sametové revoluci poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění za Občanské fórum, později za ODS. V 70. letech vystudoval Husovu československou bohosloveckou fakultu. V letech 1973-2000 působil jako duchovní církve československé husitské ve Vlašimi. Zde se podílel na vydávání časopisu Kazatelna. Ve volbách roku 1990 zasedl do české části Sněmovny národů Federálního shromáždění za OF. Po rozkladu OF v roce 1991 přešel do poslaneckého klubu Občanské demokratické strany. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. Zemřel 7. dubna 2010 a o pět dní později se ve Vlašimi konalo poslední rozloučení, které vykonal slovenský biskup Jan Hradil, jenž s ním studoval bohoslovectví.

Peter Lange (1)

Phil Hine (1)

Britský spisovatel, okultista.

Laurence Gardner (1)

Laurence Gardner, též „Rytíř Labhrán de Saint Germain“, byl britský burzovní makléř, malíř, hudební skladatel a spisovatel se zájmem o historii.

Dr. František Štampach Antonín Juppa (1)

Three Initiates (1)

Práce z oblasti filosofie a hermeneutiky.

Jozef Markov (1)

Autor publikace o slovenském lidovém oděvu.

Bella Chagall (2)

Herečka. Židovka. Vdala se za slavného ruského malíře Marca Chagalla, se kterým pocházela ze stejné vesnice.

Lester A Mitscher (1)

Dr. Lester A. Mitscher vystudoval organickou a fyzikální chcemii a pracoval jako vedoucí výzkumného týmu v Lederleho laboratořích. Je profesorem lékařské chemie na Kansaské univerzitě a na farmaceutické fakultě Univerzity Monash v australském Melbourne. Publikoval přes 200 vědeckých článků a napsal 5 knih o chcemickém působení léčiv.

Lihua Wang (1)

Lékařka, publikace o tradiční čínské medicíně.

Rosemary Ellen Guiley (1)

Američanka velšsko-keltského původu žijící ve státě New York. Novinářka a spisovatelka. Vydala práce o parapsychologii, mysticismu, reinkarnaci, holistickém léčení, planetárním vědomí a příbuzných tématech. Pod pseudonymem také napsala několik futuristických románů.