Výpis všech autorů

Josef Poulík

Josef Poulík byl český archeolog, odborník na tzv. střední dobu hradištní . Proslul zejména výzkumy lokality Valy u Mikulčic. Narodil se v Jiříkovicích u Brna. Studoval nejprve na Průmyslové škole textilní a na reálném gymnasiu. Zájem o archeologii, resp. archeologické nálezy v okolí svého rodiště, projevovaný již od dětství, ho přivedl k zaměstnání technika v laboratoři archeologického oddělení Moravského zemského muzea v Brně, kde působil v letech 1934-1942. Vystudoval archeologii na Karlově univerzitě v Praze. Od roku 1942 pracoval v brněnské pobočce Státního archeologického ústavu v Praze, kde byl od roku 1945 vedoucím. Roku 1953 se jeho pracovištěm stal Archeologický ústav ČSAV. Zkoumal hlavně archeologické lokality a sídliště starých Slovanů. Pod jeho vedením bylo v květnu a červnu roku 1941 prozkoumáno rozsáhlé keltské pohřebiště ze 4. až 3. století př. n. l. v Brně-Maloměřicích. Josef Poulík byl spolu se dvěma kolegy vedoucím archeologického výzkumu hradiska Staré Zámky u Líšně v letech 1948-1965, v letech 1948-1950 prokopal knížecí mohylu doby stěhování národů na Žuráni u Brna. Koncem roku 1949 vedl záchranný výzkum v lokalitě Špitálky ve Starém Městě; ten ho přivedl k výzkumu velkomoravského období. Věhlas v oblasti slovanské archeologie však získal především díky svým výzkumům na lokalitě Valy u Mikulčic, dnes známé pod oficiálním označením „Slovanské hradiště v Mikulčicích“, kde byl po celou řadu let vedoucím systematického archeologického výzkumu v období 1954- 1975. Vedl i práce na vytvoření dalších muzejních expozic na Valech, kde byly prezentovány dosavadní archeologické nálezy. Ve známost v českých zemích, v Evropě i ve světě vešly Mikulčice díky jeho odborným i populárně naučným pracím, knihám a článkům, jichž bylo přes 230. V roce 1962 obhájil docenturu na tehdejší brněnské Universitě Jana Evangelisty Purkyně a v roce 1964 byl na této univerzitě ...

Josef Podzimek

Josef Podzimek je český stavební inženýr a podnikatel. 28. října 2008 obdržel z rukou prezidenta republiky státní ocenění Medaile Za zásluhy III. stupně. Po druhé světové válce se stal členem skautského oddílu a získal přezdívku Egil. Vystudoval průmyslovou školu stavební a následně fakultu inženýrského stavitelství. Tam posléze působil mezi lety 1958 a 1961 jako asistent. Posléze pracoval v podniku Labe-Vltava a později také na povodí Dolní Vltava. Od roku 1968 do roku 1990 pracoval v podniku Povodí Vltavy. Mezi lety 1990 a 1994 působil jako ředitel společnosti Ekotrans Moravia a od roku 1994 působil jako jednatel rodinné firmy v Třešti. Mezi jeho koníčky patří krom jiného i fotografování.

Jan Poláček

Vystudoval ČVUT FEL technickou kybernetiku. Pracoval jako asistent na VŠ, později byl organizátorem provozu v podniku výpočetní techniky a od roku 1990 se zabývá elektronickou sazbou textu. Ve svých dílech se orientoval především na science fiction. Stal se jedním z českých představitelů literárního stylu kyperpunk a v roce 1992 získal cenu Karla Čapka doprovázenou soškou Mloka za nove "duchovního kyberpunku" Pán sítí .

Antonín Polách

Antonín Polách je český lékař a spisovatel historických románů. Po maturitě v roce 1978 studoval na lékařské fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde promoval v roce 1984. Vojenskou službu si odbyl na Slovensku, na Vysoké letecké škole v Košicích, poté pracoval až do roku 1995 na interním oddělení Nemocnice s poliklinikou v Popradě. Odtud odešel do Rakouska, do nemocnice ve štýrském Stolzalpe, kde dodnes pracuoval do roku 2012 jako zástupce primáře interního oddělení. Poté přešel do nemocnice ve Wagně v Jižním Štýrsku, kde pracuje ve funkci Ausbildungsoberarzta, tedy lélaře zodpovědného za vzdělávání mladých lékařů. Vedle oboru vnitřního lékařství získal i specializace v oborech nefrologie a gastroenterologie . V době svého popradského působení vstoupil v roce 1989 do komunální politiky a pracoval jako poslanec městského zastupitelství v Popradu a člen městské rady. Po vzniku samostatné Slovenské republiky patřil k zakládajícím členům Českého spolku na Slovensku. Do literatury vstoupil v roce 1989 rozsáhlým historickým románem Stín Persepole, ve kterém vylíčil vznik perské říše jako tehdejší velmoci za králů Kýra, Kambýse a Dareia v 6. století př. n. l. Mladý autor, ani ne třicetiletý, prokázal nejen hluboké znalosti historie, ale i vypravěčské mistrovství, připomínající slavného Miku Waltariho. Po jeho vzoru nechává celý příběh vyprávět očitého svědka, Dareiova přítele z dětství, který se po Dareiově boku zúčastnil Kambýsovy dobyvačné výpravy do Egypta a po králově nečekané smrti pomohl Dareiovi na trůn a stát se největším ze všech perských panovníků. Významnou postavou románu je i prorok Zarathuštra. V dalším románu, Bratři ze Soluně, použil kombinovanou metodu. V římském klášteře umírá Konstantin, od mládí zvaný pro své neobyčejné vzdělání a schopnosti Filozof, který nedávno přijal mnišské jméno Cyril. Každý den ho navštěvuje jeho starší bratr Michal, mnišským jménem Metoděj, kterému Konstantin vypráví o sv...

Zdeněk Pokorný

Zdeněk Pokorný byl český astronom a popularizátor tohoto oboru. Působil na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně, v posledních letech života jako ředitel.

Václav Pokorný

Ing., profesor, publikace z oboru vytápění. Překlad z ruštiny.

Miloslav Pospíšil

Miloslav Pospíšil byl československý člen protikomunistického odboje. Roku 1951 byl za svou činnost v odbojové skupině Hory Hostýnské odsouzen za velezradu a rozvracení státu k trestu smrti. Narodil se roku 1918 v obci Bystřice pod Hostýnem do dělnické rodiny. V mládí se vyučil kamenosochařem. Roku 1939 nastoupil do armádní služby v době mobilizace. Na podzim roku 1939 již byl nasazen na práci do Říše, kde pracoval na stavbách. Roku 1942 byl zatčen gestapem za drobné sabotáže, za které byl vězněn až do roku 1944. Během spojeneckého náletu se mu podařilo z vězeňského tábora uprchnout zpět na Moravu, kde se přidal k partyzánům. Po válce se usadil v Odrách, kde provozoval kamenosochařství. Živnost řídil až do roku 1948, kdy začal mít po únorovém převratu jako živnostník problémy s komunistickými úřady. V dubnu téhož roku mu bylo odebráno povolení podnikat. Nebyl však ani z daleka jediným komu se to stalo, s dalšími třemi bývalými živnostníky se tedy rozhodl emigrovat. Všichni byli zatknuti SNB již v Olomouci a uvrženi do vyšetřovací vazby, kde strávili dva měsíce než dostali prezidentskou milost. Poté se znovu usadil, přijal práci v kamenické dílně a oženil se. Brzy poté však byl znovu vyšetřován SNB, kdy byl udán, že neohlásil ukryté zbraně z dob působení u partyzánů. Hrozilo mu až patnáct let vězení, a tak uprchl. Spolu s Vlastimilem Perutkou a Ladislavem Palou, které potkal stejný osud, se ukryli v horách a posléze se přidali k odbojové skupině zvané Hory Hostýnské. Jeho skupina poté například odcizila 170 tisíc československých korun z kampeličky v Blazicích, které rozdali rodinám odbojářů. Také stáli za přepadeními lokálních komunistických funkcionářů. Od roku 1949 skupina Hory Hostýnské čelila řadě zátahů, při kterých byla většina členů zatčena. Na jaře roku 1950 se tedy skupina ukryla na severu Moravy, ale brzy se vrátila zpět na Hostýnsko. Mezitím však státní složky s pomocí informátorů zí...

Miloslav Pojsl

Miloslav Pojsl byl církevní historik, památkář a historik umění, působící na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého. V r. 1969 ukončil studium dějin a archivnictví na Filosofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně. Roku 1971 obhájil disertační práci, složil rigorózní zkoušku a získal doktorát filosofie. V letech 1969–1971 studoval na olomoucké pobočce Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty v Litoměřicích a byl formován v arcibiskupském kněžském semináři tamtéž. Studia zde však již nedokončil a rozhodl se zůstat laikem. V letech 1971–1974 působil ve Slováckém muzeu v Uherském Hradišti a v letech 1974–1977 v Lidovém spotřebním družstvu Jednota Olomouc jako plánovač. Od roku 1977 byl odborným pracovníkem a vedoucím oddělení evidence a dokumentace na Okresním středisku státní památkové péče a ochrany přírody v Olomouci. Zde působil až do konce roku 1990, kdy se rozhodl toto povolání opustit a věnovat se plně již jen pedagogické a vědecké činnosti. V říjnu 1990 byl přijat do funkce odborného asistenta na CMBF UP a následně vedoucího katedry církevních dějin a práva. Po reorganizaci a přejmenování fakulty se následně reorganizovala i katedra a stala se z ní Katedra církevních dějin a dějin křesťanského umění a Miloslav Pojsl pak byl až do své smrti jejím vedoucím a budovatelem její rozsáhlé knihovny. V letech 1989–1993 absolvoval rozšiřující postgraduální studium dějin umění na FF UK v Praze. V letech 1991–1994 byl proděkanem CMTF UP. Roku 1991 se habilitoval na katedře historie FF UP a koncem roku 1999 byl jmenován profesorem dějin křesťanského umění. Roku 1990 spoluzakládal Historickou společnost Starý Velehrad a stal se jejím prvním předsedou a význačným podporovatelem zejména v oblasti knižní . Pravidelně v rámci Univerzity Palackého dělal čím dál více úspěšné exkurze po církevních památkách u nás i v zahraničí. Byl redaktorem ...

Milan Polák

Milan Polák byl slovenský a československý voják, účastník slovenského národního povstání, politik, poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění, Slovenské národní rady a Ústavodárného Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Po roce 1948 poslanec Národního shromáždění ČSR a funkcionář Strany slovenské obrody coby loajální součásti komunistického režimu. V letech 1948-1951 pověřenec zdravotnictví. Absolvoval obecnou a měšťanskou školu v Žilině a učitelský ústav Ostřihomi. Působil jako učitel, později jako vládní úředník. V meziválečném Československu se angažoval v Republikánské straně zemědělského a malorolnického lidu . Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za slovenské agrárníky na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze. Za druhé světové války působil v odboji, podílel se na přípravě slovenského národního povstání. Ještě před vypuknutí povstání se stal členem Slovenské národní rady, která sdružovala komunistické a nekomunistické špičky odboje. Působil jako kapitán na velitelství pozemních vojsk v povstaleckém centru v Banské Bystrici. Byl pobočníkem Jána Goliana. Zastával post pověřence pro zdravotnictví. Byl mu udělen roku 1945 Řád Slovenského národního povstání a roku 1969 in memoriam Řád Rudé hvězdy. Patřil mezi zakladatele Demokratické strany jako hlavní politické síly nesocialistického odboje. Na sjezdu DS v dubnu 1945 byl zvolen jedním z jejích místopředsedů. Ve funkci ho potvrdil sjezd v červenci 1945. Předsedal vlivnému Svazu vojáků Slovenského národního povstání. Účastnil se v delegaci Slovenské národní rady, která 1. června 1945 jednala s prezidentem Edvardem Benešem a řešila mimo jiné postavení Slovenska v obnovené republice. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Po parlamentních vo...

Ľudmila Podjavorinská

spisovateľka, poetka, prozaička, zakladateľka modernej slovenskej literatúry pre deti * 26.04.1872 Horné Bzince † 02.03.1951 Nové Mesto nad Váhom Životopis: Ľudmila Riznerová-Podjavorinská patrí spolu so Šoltésovou, Timravou a Vansovou medzi štvoricu spisovateliek, ktoré v druhej polovici 19. storočia pozdvihli ženskú slovenskú literárnu tvorbu na profesionálnu úroveň. Ľudmila sa narodila ako ôsme z desiatich detí učiteľa Karola Rudolfa Riznera a Márie Riznerovej, rod. Klimáčkovej v Horných Bzinciach , dedinke pod Veľkou Javorinou. Dostalo sa jej len základného vzdelania, a to u svojho otca v ľudovej škole. Ako dvanásťročná mala prečítanú celú vtedajšiu slovenskú literárnu tvorbu, z českých autorov boli jej obľúbencami Božena Němcová, Karolína Světlá a Alois Jirásek. Na sklonku života sa venovala prekladom diel ruských a juhoslovanských básnikov. Veľkými podporovateľmi a zároveň kritikmi boli jej strýko Ľudovít V. Rizner, vynikajúci slovenský bibliograf a národný buditeľ, ako aj miestny evanjelický farár a literárne rozhľadený vzdelanec Ján Pravoslav Leško. S písaním začala už v mladom veku – ako pätnásťročná. Vtedy jej vyšla Turecká svadba v Slovenských novinách, o rok neskôr to bola črta Na Štedrý večer. Pod svoje práce sa podpisovala rôznymi pseudonymami - Ružodolská, Damascéna, Nechtík, Božena, Podjavorinská, Šeršelínová, Špirifangulínová, Ľudka, Ľudmila, Ľudmila R., Veselohorská, Vrzalovská, M. Ružodolský, Milko Ružodolský, Nevädza, Podjavorinský, Podjavorský, Sojka, Teta Ľudmila, Teta Ľudmila Podjavorinská. Publikovala v peštianskych Slovenských novinách a v promaďarsky orientovanom časopise Vlasť a svet , no do literárnych Slovenských pohľadov si svoje práce posielať netrúfala. Zmenilo sa to v roku 1892, kedy začala svoje príspevky posielať nielen do Slovenských pohľadov, ale aj do martinských Národných novín. Vyspelosťou básní v jej prvotine Z vesny života ju kritika uznala prvou sloven...

Lenka Požárová

Lenka Požárová je česká spisovatelka a autorka kuchařek. Lenka Požárová vystudovala střední ekonomickou školu v Brně. Následovalo roční studium německého jazyka, studium na rakouské obchodní akademii a studium Masarykovy univerzity v Brně, ekonomicko-správní fakulty. Několik let pracovala jako daňový poradce. Po více než pětiletém působení v poradenské kanceláři a prožitém syndromu vyhoření profesi opustila. Ve vlastním nákladu vydala čtrnáctidílnou edici kuchařek "Což takhle dát si...". Ta byla poprvé v české historii oceněna zahraniční cenou Gourmand Cookbook Awards. Její doménou jsou nevšední kombinace surovin. Recepty na zakázku vymýšlela pro známé značky a postupně se začala uplatňovat i jako fotografka svých výtvorů. Vydala knihu "Jak jsem projela svět", kde shrnula své zážitky z cest, recepty a fotografie. Později vydala román "Muž s vůní kávy, žena se špetkou skořice", která obsahuje autobiografické prvky. Následovala "Kuchařka z románu s vůní kávy a špetkou skořice", která je proložena fotografiemi z cesty do Střední Ameriky. Dva roky měla svou rubriku s kulinárními reportážemi a vlastními fotografiemi v IN magazínu Hospodářských novin, přispívala i do dalších časopisů. Odmítla být tváří několika reklam i natočit kulinární show, která měla být kopií zahraniční předlohy.

Jozef Ponec

Jozef Ponec sa narodil 17. októbra 1918 v Bíňovciach. Vyštudoval kartografiu na odbornej škole kartografickej v Bratislave . Už počas štúdia pracoval ako kartograf vo Vojenskom zemskom ústave v Bratislave , neskôr bol redaktorom v nakladateľstve P. Gardelána , v nakladateľstve Obzor v Trnave , od roku 1950 technickým redaktorom máp v Slovenskej kartografii. Od roku 1976 pôsobil v slobodnom povolaní a venoval sa svojej záľube – fotografovaniu prírody a písaniu o nej. Na dôchodku žil v Bratislave. Zomrel 6. novembra 2006 v Bratislave. Jozef Ponec bol nestorom prírodovedeckej fotografie, priekopníkom populárno-náučných kníh o slovenskej prírode a naším prvým autorom literatúry faktu. Vo svojich knihách propagoval slovenskú prírodu a jej ochranu, pričom umelecké fotografie spájal s textom, sprvu poetizovaným, neskôr sa prepracoval k pútavému autentickému rozprávaniu o zážitkoch z potuliek prírodou. V prípade Ponca išlo totiž o výnimočnú osobnosť slovenskej prírodovednej fotografie, o človeka, ktorý za takmer päťdesiat rokov urobil pre prezentáciu našej fauny a flóry naozaj jedinečnú prácu. Dôkazom toho nie sú iba vysoké náklady jeho kníh, ktoré robili mnoho rokov propagáciu originálnej slovenskej prírody doma aj v zahraničí, ale aj tisíce unikátnych autorových fotografií, ktoré sú ich súčasťou. Výnimočnosť a veľkosť Poncovho posolstva spočíva v sile obrazového momentu. Jeho obrázky sú vytvorené s jasným zámerom dať vyniknúť nádhernej symbióze s prostredím. Sú vierohodné, a preto majstrovské. Vystáte čakaním a odmenené úľavou zo sebatrýzne úspešnej sekundy, tej pravej, ktorú si autor želá zo všetkých najviac. Dojem pokoja je vyjadrený v postoji autora. Napriek tomu je tu dynamika formy, v detailoch i v celku, dokazujúca Poncovu mnohoročnú skúsenosť. Je autorom kníh: Potulky lesom , Kde vtáky hniezdia, Naše motýle , Na ostrove kormoránov , V ríši plazo...

Jiří Polák

Narozen 13.5.1947 v Drahůnkách u Teplic. Malíř, grafik a ilustrátor, zejména naučných publikací. Práce o pohlednicích.

Cyril Podolský

Narozen 10. 7. 1974 ve Frýdlantě v Čechách. Spisovatel, scenárista, režisér, animátor, též herec.

Brian Posehn

Celým jménem Brian Edmund Posehn. Americký herec, bavič, dabér a autor komiksů s Deadpoolem.

Radij Petrovič Pogodin

Ruský prozaik, spisovatel pro děti.

Mark E Pocha

Mark E. Pocha prišiel na svet v Komárne. Po promóciách vystriedal niekoľko zamestnaní, až skončil ako Charles Manson československej literárnej scény. Je autorom explicitných hororových poviedok, románu Krajina kanibalov , Kontakt: Záhuba prichádza z nebies , Na dušičky zonrieš , editor antológií a dekadentný facebookový umelec. Momentálne pripravuje do vydania svoj štvrtý román Dom 490: Zlo má novú adresu, ktorý má vyjsť v jeseni.

Karel Polomis

Publikace o pionýrských táborech.

Karel Polák

Narozen 31.10.1912, zemřel 13.3.1987. Akvarista, práce z oboru.

Jaromír Polášek

Mgr. Jaromír Polášek se narodil ve Frýdku-Místku, v tomto městě také v současné době žije. Od roku 1981 pracuje v okresním muzeu, dnešním Muzeu Beskyd Frýdek-Místek, v různých funkcích - krátce působil i jako ředitel této instituce - v současné době pracuje jako lektor odborných kurzů. Vystudoval specializační studium muzejnictví v Praze a na Univerzitě Palackého v Olomouci obor andragogika. Spolu se svoji ženou se zabývá popularizací regionální historie a vlastivědy, ať už prostřednictvím přednášek a vlastivědných vycházek pro veřejnost, nebo psaním odborných a populárních článků. Spolu se svoji ženou napsal řadu knih, např. : "Pověsti a legendy Moravy a Slezska", "Moravskoslezské pohádky" a další.

Jan Pohribný

Jan Pohribný je český fotograf, umělec a pedagog. Věnuje se zejména inscenované krajinářské fotografii a land-artu. Jeho tvorba je charkteristická užitím instalací, barev a světelné malby, kterou autenticky „zviditelňuje“ energie zvolených přírodních lokalit, posvátných míst a bytostí, které jsou součástí „ztraceného ráje“, jehož je autor věčným hledačem. Je držitelem titulu MQEP . K fotografii se dostal v roce 1969 „náhodou“, když nalezl svůj první fotoaparát v bazilice svatého Marka v Benátkách, v počáteční tvorbě byl však ovlivněn rodiči . Vzdělání absolvoval na Střední průmyslové škole grafické v Praze a pak na Filmové a televizní fakultě AMU v Praze . Po jejím dokončení odjel na půlroční stáž na Taideteollinen korkeakoulu v Helsinkách . Od roku 1986 pracuje jako samostatný fotograf-výtvarník. Vedle své volné tvorby se věnuje převážně reklamní a ilustrační výtvarné fotografii, příležitostně i grafickému designu. Spolupracuje s řadou předních agentur, firem, vydavatelství a časopisů i s některými výraznými umělci doma a v zahraničí. Od roku 1990 je členem a od roku 2017 prezidentem Asociace profesionálních fotografů . APF zastupuje od roku 2018 ve správní radě Evropské federace profesionálních fotografů a je členem vedení Světového fotografického poháru . Od roku 1990 je členem Pražského domu fotografie , kde v letech 1992–1997 byl lektorem a hlavním koordinátorem Letních dílen PHP a od roku 2003 je členem jeho správní rady. Od roku 1995 je zakládajícím členem a do roku 2016 i prezidentem Spolku pro obnovu únětické kultury. Od roku 1998 – 2013 byl pedagogem na Institutu tvůrčí fotografie při Slezské univerzitě v Opavě. Od roku 2011–15 byl externím pedagogem na VOŠ Michael. Od r. 2020 přednáší na Vysoké škole kreativní komunikace. Od r. 1990 působí jako lektor workshopů doma i v zahraničí, ...

Ivo Pospíšil

Narozen 14. 5. 1952 v Budišově u Třebíče. Prof., PhDr., DrSc. slavista, rusista, slovakista, literární kritik, publicista, překladatel, editor.

Anne-Marie Pol

Fr. spisovatelka a překladatelka. Autorka narozena v Maroku, žije ve Francii. Publikuje beletrii pro děti a mládež, též překlady ze španělštiny do francouzštiny.

Zdeněk Pospíšil

Nakladatelský pracovník, dříve též působil jako vychovatel a asistent na vysoké škole, filozofické fakultě. Autor knihy úvah o evoluci myšlení, perspektivách a existenci člověka.

Vilém Pospíšil

Narozen 19.7.1911 v Praze, zemřel 19.9.1988 tamtéž. JUDr., hudební kritik, redaktor, muzikologická literatura.

Milan Polášek

Ing.Milan Polášek – zakladatel jogy v Československu a na Slovensku.

Kurt Pollak

Lékař, soustředil se na zdravotnickou osvětu a dějiny medicíny.

František Pover

Narozen 9.10.1862 v Pecce u Nové Paky, zemřel 14.7.1943 v Klebech u Pecky. Středoškolský profesor, učebnice francouzštiny a italštiny, překlady z francouzštiny, italštiny a rumunštiny.

František Pospíšil

Narozen 27. 4. 1927, zemřel 27. 9. 2017. RNDr., DrSc., autor publikací z oboru botaniky a pedologie, zabýval se rostlinnou fyziologií a biochemií. Ředitel Ústavu experimentální botaniky ČSAV .

Ctirad Václav Pospíšil

Prof. Ctirad Václav Pospíšil, Th.D. OFM se narodil v roce 1958 v Trnavě. Roku 1977 vstoupil do České provincie svatého Václava Řádu menších bratří. Po roce 1989 na papežské univerzitě Antonianum studoval dogmatickou teologii. Na začátku roku 1996 jsem se vrátil do České republiky a v únoru téhož roku začal přednášet dogmatickou teologii na CMTF UP v Olomouci. Od února 2002 přednáší dogmatickou teologii na KTF UK v Praze. V roce mu byl udělen titul univerzitního profesora sytematické teologie Karlovy univerzity v Praze. Vedle odborných článků je autorm i několika knih: Problematika vědění a vědomí vlastní osobní identity Ježíše z Nazareta. , Soteriologie a teologie kříže Bonaventury z Bagnoregia , Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel

Vladimir Pozner

Vladimír Solomonovič Pozner byl francouzský spisovatel a překladatel rusko-židovského původu. Jeho rodina utekla z ruska, aby se usadila ve Francii. Pozner v meziválečném období rozšířil kulturní socialismus spojením písemné tvorby s politikou antifašistických a komunistických skupin. Jeho psaní bylo důležité, protože se spojil s mezinárodně uznávanými představiteli komunismu a odmítal sovětský útisk.

Vladimír Poklop

Autor trilogie pro starší děti.

Vladimír Pohorecký

Narozen 1946. Publikace o rozhlednách a starých hradech, průvodce.

Václav Potužník

MUDr. Václav Potužník, lékař, primář ORL v někdejší nemocnici v Lomnici n. P., cestovatel a spisovatel, narozen 4.1.1928 v Trenčíně, zemřel 1.11.2003 v rakouském Schwarzachu.

Pierre Alexis de Ponson du Terrail

Petr Poslední

Narozen 7.2.1945 v Písku. Doc., PhDr., CSc., literární historik a publicista. V letech 1989-96 přednášel na katedře slavistiky Varšavské univerzity.

Milan Pobořil

Mgr., Ph.D., autor publikací z oboru geometrie a globální analýzy.

Margaret Evans Porter

Vyštudovala britskú históriu na Oxfordskej univerzite.Pracovala i ako producentka pre film.Okrem beletrie píše autorka i články o britskej histórii a cestovaní.Medzi jej hobby patrí zahradníčenie a cestovanie.Žije s manželom v New Hampshire.

Karel Polák

Narozen 26.9.1903 v Kojetíně, zemřel 24.8.1956 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, literární kritik a historik, pracovník Ústavu pro českou literaturu, publikace z oboru, literární monografie.

Jiřina Polášková

Jiřina Polášková-Kneblová je česká publicistka a převypravovatelka pohádek a pověstí narozená 8. 7. 1966 v Dolním Novém Dvoře u Bílovce . Od roku 1993 žije ve Frýdku-Místku. Pracuje ve výboru Beskydské muzejní a vlastivědné společnosti. V rámci této činnosti často přednáší a organizuje četné vlastivědné vycházky. Sbírá pohádky, pověsti a historické příběhy, které následně převypravuje ve vlastních sbornících, nebo je spoluautorkou různých knihy pohádek z rodného kraje.

Jaroslava Potměšilová

Český varhaník, narozen 1. září 1936 v Praze.

Jaroslav V Polc

Narozen 14.9.1929 v Chicagu , zemřel 15.1.2004 v Praze. ThDr., Prof., teolog a historik.

Jaroslav Pospíšil

JUDr. Jaroslav Pospíšil se vedle svého dlouholetého povolání právníka zabývá také literaturou faktu. Je členem Obce spisovatelů a Klubu autorů literatury faktu. Regionální tematice se věnoval v pracích Svatý Hostýn , Svatý Hostýn a jeho kraj v pověstech , Svatý Hostýn v historii a povídkách , Toulky dávnou historií podhostýnského kraje , Tichá noc , Prusinovice v minulosti a současnosti , Podhostýnské vzpomínání , Žeranovice , Z pamětí Inocence Krutila, podhostýnského rodáka , Mrlínek v minulosti a současnosti , své rodné obci Jankovicím věnoval práci V objetí vzpomínek a Dějiny Jankovic . Jeho hlavní doménou je však problematika druhého a třetího odboje, které se věnuje v knihách: Radista skupiny Clay Eva vzpomíná , Nesmiřitelní – Hory Hostýnské , Nešli stejnou cestou – osudy parašutistů a konfidentů gestapa , Sluha dvou pánů , Soumrak demokracie , Alexej Čepička – šedá eminence rudého režimu . Za knihy Hyeny , Hyeny v akci a Alexej Čepička – šedá eminence rudého režimu obdržel mezinárodní cenu za literaturu faktu E. E. Kische. Spolupracoval také s Českou televizí na dokumentech Major Antonín Bartoš, Světlana, Tajemství bunkru, Ploština – krvavá paseka, Vizovická Mata Hari, Neznámí hrdinové – Čestmír Šikola, Zabíjení po česku, dokument o Alexeji Čepičkovi a dalších pořadech....

Ignatij Nikolajevič Potapenko

Ruský spisovatel a dramatik.

Harry Potter

Eva Pospíšilová

Scenáristka, též autorka povídek.

Emil Posledník

Malíř, spisovatel pro mládež.

Emanuel Jindřich Popera

Narozen 7.1.1895 v Kopidlně, zemřel 24.1.1964 v Palma de Mallorca . Propagátor kulturních styků česko-amerických, básník, autor knih pro mládež, překladatel z angličtiny, emigrant po 1948.

Ctibor Povýšil

Narozen 10. 3. 1943 v Praze. Prof. MUDr., DrSc., patolog, anatom, vedoucí Ústavu patologie 1. LF UK a VFN v Praze a vedoucí katedry patologie IPVZ. Předseda Společnosti patologů. Zabývá se klasifikací nádorů kostí. Manželka je rovněž lékařka-patoložka doc. MUDr. Viera Povýšilová .

Zdeněk Pošíval

Zdeněk Pošíval byl český divadelní režisér, scenárista, dramatik a spisovatel. Vystudoval režii na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze, pátý ročník strávil na stáži v Šumperku a po absolvování nastoupil do svého prvního angažmá v Divadle pracujících Gottwaldov . V letech 1965 až 1969 působil v ostravském Divadle Petra Bezruče, hostoval ve Státním divadle a spolupracoval s televizí. V roce 1969 opustil Ostravu a přijal nabídku, aby s dramaturgem Miloslavem Klímou umělecky vedl novou scénu NA FORBÍNĚ , orientovanou na zapomenuté české texty. Na návrh normalizačního komisaře byl provoz scény NA FORBÍNĚ zrušen ze dne na den. Následně nesměl být zaměstnáván v „nomenklaturním oboru“, kam patřila i režie. Část rodiny jeho ženy a starší syn emigrovali na Západ. Poté s nemalými obtížemi pokračoval v umělecké činnosti a teprve roku 1990 obdržel od rehabilitační komise Pražského kulturního střediska dekret s omluvou za politickou a sociální diskriminaci. Během normalizace působil převážně ve svobodném povolání a směl jako prověřovanou vedlejší činnost režírovat přes agentury pořady a činohry pro stagionové scény. Je autorem řady divadelních her a televizních scénářů. V knihách se cíleně věnoval české tematice a historii. Prvním pokusem o obsažnější beletrii se stal román z prostředí porevoluční české společnosti v silně chaotické demokratizační proměně, jenž vyšel pod názvem Vražedný týden . Román Té noci svítil úplněk situuje do závěru prvního tisíciletí v údobí vyvrcholení sporů nejvýznamnějších rodů Přemyslovců a Slavníkovců. Další román Pokušení a pomsta se odehrává na Pelhřimovsku v údobí po třicetileté válce. Román Satanovi koně je samostatným pokračováním předchozího románu. Naznačuje však, že autorovou snahou je zároveň postižení pohnutých osudů českých zemanských rodů jako určité sá...

Vlastimil Podracký

Ing. Vlastimil Podracký je český spisovatel, konzervativní myslitel, a publicista. Vlastimil Podracký je synem československého legionáře, který byl komunistickým režimem odsouzen v roce 1949 na 23 let vězení a v roce 1960 omilostněn. V šedesátých letech vystudoval Vlastimil Podracký dálkově obor měřicí technika na VUT v Brně. V roce 1968 a od roku 1990 byl členem Klubu angažovaných nestraníků, v roce 2005 se stal členem Konzervativní strany a později i členem jejího předsednictva . Své články a komentáře publikuje zejména na stránkách: Neviditelný pes, svobodné universum, České národní listy, Česká pozice, Nový polygon, Svobodný svět, Pravý prostor a řady dezinformačních webů. Má též blog na webových stránkách iDnesin. Vytvořil teorii Nadčasového humanismu viz web nadcasovy-humanismus.cz / timeless-humanism.com

Vilém Pospíšil

Vilém Pospíšil byl český národohospodář, právník a publicista. Byl blízkým spolupracovníkem Aloise Rašína a stoupencem jeho měnové a finanční koncepce. Aktivně se podílel na měnové odluce v roce 1919 a jako významný finanční odborník byl v letech 1926 až 1934 guvernérem tehdy nově vzniklé Národní banky Československé. Během první republiky byl navíc členem několika významných finančních institucí. Řadil se mezi vyznavače spíše měnové stability a opatrné úvěrové politiky. Ovládal několik světových jazyků a našel také zálibu ve vážné hudbě. Jeho manželkou byla Zdenka , dcera politika a podnikatele Prokopa Sedláka. Pospíšilovým synovcem je český právník Jan Pospíšil. Pospíšil po maturitě na pelhřimovském gymnáziu vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Vzhledem k tomu, že pocházel z chudších poměrů, přivydělával si například jako člen redakce časopisu Politik, což mu pomohlo získat značný rozhled a známosti. Po dokončení studií se věnoval národohospodářství a přispíval odbornými články do tehdejších novin Národní politika. Pracovat začal v soudní službě, avšak již roku 1902 přestoupil na pozici úředníka do Městské spořitelny pražské. Roku 1917 se stal jejím ředitelem a v letech 1919 až 1926 dokonce zastával funkci jejího vrchního ředitele. Během první světové války byl činný v odbojovém uskupení Maffie. Spolu s Jaroslavem Preissem navíc během válečných let sepsali návrh takzvaného základního hospodářského zákona, který obsahoval jak krátkodobé, tak dlouhodobé cíle nutné k převzetí hospodářské moci po očekávané porážce Centrálních mocností. Po válce se aktivně podílel na československé měnové odluce v roce 1919. Během působení v Městské spořitelně pražské coby vrchní ředitel byl také místopředsedou Bankovního výboru Bankovního úřadu při ministerstvu financí, což byla tehdejš...

Vasko Popa

Vasko Popa, původním jménem Vasile Popa byl srbský básník. Pocházel z rodiny Vojvodinských Rumunů. Za druhé světové války byl za odbojovou činnost vězněn v koncentračním táboře v Bečkerku, po válce vystudoval romanistiku na Bělehradské univerzitě a pracoval jako nakladatelský redaktor a překladatel z francouzštiny. V roce 1953 vydal svoji první básnickou sbírku Kora . Ve své tvorbě propojuje tradici s vlivy modernismu , věnoval se také vlastenecké angažované poezii. K příznivcům Popovy poezie patřil Ted Hughes, který napsal předmluvu k anglickému vydání jeho veršů. Byl členem Srbské akademie věd a umění, z jeho iniciativy byla založena Književna opština Vršac. Obdržel Zmajovu cenu, Brankovu cenu a Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu . Posmrtně byl zařazen do publikace Sto nejvýznamnějších Srbů.

Sibéal Pounder

Žije v Londýně a je dobrovolníkem v Media Trust, kde učí děti žurnalistiku. Psala pro časopis Financial Times a vogue.com. Vystudovala dějiny na St. Andrews.

Ricchi E Poveri

Ricchi e Poveri je italská popová skupina, která dosáhla významných úspěchů v 70. a 80. letech 20. století. Původní kvarteto, které vzniklo v Janově v roce 1967, tvořili Angela Brambati, Angelo Sotgiu, Franco Gatti a Marina Occhiena. Poprvé na sebe upozornili na mezinárodní scéně, když v roce 1978 reprezentovali Itálii na písňové soutěži Eurovize s písní "Questo Amore". Největší komerční úspěch však Ricchi e Poveri zaznamenali na počátku 80. let, zejména s hity jako "Sarà perché ti amo" a "Mamma Maria", které se staly klasikou italské pop music.

Petra Johana Poncarová

Petr Podhajský

Bc. Petr Podhajský. Narozen 19.12.1973 v Praze, ekonom, práce o marketingu, též autor publikací o digitálních fotoaparátech.

Martin Pohl

Martin Pohl alias Marty je český režisér, scenárista, herní vývojář, kreslíř, podnikatel a hudebník, jako horrorcorový rapper vystupující pod pseudonymem Řezník nebo M.Engele . Na úplném začátku své kariéry se mihnul pod pseudonymem Marty Da Virgin Slappa, pod kterým v angličtině nahrál The Day Of Defloration EP, při jehož tvorbě se inspiroval americkou horrorcorovou kapelou Insane Clown Posse. Až v roce 2004 nahrál několik prvních českých skladeb jako např. Takhle to chodí, Drtič sanic a svůj první český mixtape Penetrační chtíč. Ve své tvorbě má různé odkazy na českou či zahraniční kulturu. Je známý také svými černohumornými kresbami „Martyho frky“. Titul inženýr získal Pohl na Vysoké škole ekonomické v Praze v roce 2012, a to obhájením diplomové práce na téma „Marketing v pohřebnictví“. Autor se mimo hudební tvorby věnuje rovněž filmařskému řemeslu, což se odráží také v kvalitě jeho klipů. Na serveru ČSFD o svých filmech sám napsal toto: „Snažim se k tvorbě přistupovat trochu jinak než většina českejch tvůrců, mam rád tvrdej černej humor bez hranic, syrovost a naturalismus. Herce si vybírám z řad kamarádů - alkoholiků, drogově závislých a jinak narušených jedinců, takže autenticita je zajištěna, jedná se vlastně o takovej art brut“. I díky svému osobitému přístupu si jeho filmy získaly značnou popularitu nejen mezi fanoušky jeho hudební tvorby, o čemž svědčí počty zhlédnutí na platformě YouTube, kde jsou filmy volně dostupné. Život není krásný je zatím sedmidílná série freewarových počítačových her. Patří do žánru adventur, díly 4 a 6 obsahují také prvky RPG. Celá série je známá černým, rasistickým, xenofobním, sexistickým, homofobním, vulgárním a celkově veskrze politicky nekorektním humorem. Z toho důvodu jsou hry krajně nevhodné pro děti a osoby mladší patnácti let a skupiny, kterých se hra může dotknout. Toto upozornění umístil ...

Marie Pösingerová

Autorka kuchařských receptů, překladatelka učebnic společného stravování ze slovenštiny.

Lukáš Pollert

Narozen 24.3.1970 v Praze. Lékař a kanoista.