Výpis všech autorů

Jiří Pražák

Jiří Pražák byl český právník, odborník na rakouské správní a ústavní právo. Po studiích na právnické fakultě v Praze vykonával soudní a advokátní praxi. Habilitoval nejprve v oboru práva správního, posléze si však habilitaci rozšířil i na právo ústavní. Po rozdělení pražské univerzity působil jako profesor veřejného práva na české univerzitě a byl i děkanem a rektorem. Jde o autora významného čtyřsvazkového díla Rakouské právo ústavní . Byl rovněž zvolen do českého zemského sněmu a byl jmenován rytířem Řádu železné koruny III. třídy.

Jiří Polák

Narozen 13.5.1947 v Drahůnkách u Teplic. Malíř, grafik a ilustrátor, zejména naučných publikací. Práce o pohlednicích.

Jiří Pinkas

Jiří Pinkas byl český dirigent a skladatel, známý především svou tvorbou v žánru vážné hudby. Narodil se 10. února 1926 v Brně v Československu a zemřel 15. dubna 1979. Pinkas významně ovlivnil českou hudbu jako dirigent i svým pedagogickým působením. Působil jako šéfdirigent Státní filharmonie Brno a byl také spojen s Janáčkovou operou. Jeho repertoár zahrnoval širokou škálu děl z různých období, ale proslul zejména interpretací českých skladatelů, jako byli Leoš Janáček, Bedřich Smetana a Antonín Dvořák. Pinkas sice nezískal široký mezinárodní věhlas, ale jeho přínos české hudbě byl značný a přispěl k propagaci českého hudebního dědictví doma i v zahraničí. Pokud jde o konkrétní zmíněná alba - Jihočeská Suita / Maryša, Kate And The Devil, Opera In 3 Acts, Jakobín - není jasné, zda se Jiří Pinkas na těchto dílech či nahrávkách přímo podílel.

Jiří Pešek

Jiří Pešek je český historik působící na Univerzitě Karlově v Praze. Vystudoval archivnictví a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, poté působil v Archivu hlavního města Prahy. Specializoval se na raný novověk a obecně na dějiny měst, vzdělanosti a kultury. Jako zástupce ředitele AHMP se na počátku 90. let podílel na vypracování nové archivní legislativy a v téže době začal externě přednášet na Katedře pomocných věd historických a archivnictví FF UK. V průběhu let se těžiště jeho badatelské práce postupně přesunulo do oblasti moderních dějin se specializací na německy hovořící země. Od roku 1994 do roku 2012 působil na Institutu mezinárodních studií FSV UK, dlouhodobě jako vedoucí Katedry německých a rakouských studií a po několik let ve funkci ředitele. Momentálně je profesorem Historického modulu FHS UK. Tři roky předsedal Sdružení historiků ČR a sedm let české sekci Česko-německé komise historiků. Spolu s Jaroslavem Pánkem vede redakci Českého časopisu historického, je členem řady vědeckých orgánů a pravidelně přednáší na univerzitách v zahraničí. V roce 2007 obdržel od německého prezidenta Horsta Köhlera Kříž za zásluhy I. stupně za přínos v dialogu o česko-německých vztazích. Od roku 2013 člen Učené společnosti ČR.

Jiří Pavlovský

Jiří Pavlovský píše jen okrajově a většinou kratší věci. Svůj hlavní zájem ovšem soustřed'uje do zakládání comicsových časopisů, překládání comicsů, vydávání comicsů , psaní comicsů, distribuci comicsů, filmovou publicistiku. Kromě toho se ještě věnuje psaní vlastních profilů pro fantasy časopisy.

Jiří Pauer

Jiří Pauer byl významný český skladatel a dirigent, který se narodil 22. února 1919 v Libušíně v Československu a zemřel 21. prosince 2007. Byl známý svým přínosem v oblasti opery, ale i orchestrální a komorní hudby. Pauerův styl byl hluboce zakořeněn v klasické tradici, ale zahrnoval i soudobé prvky a byl ovlivněn českou lidovou hudbou.

Jiří Pánek

Narozen 4. 7. 1960 v Praze. Spisovatel, editor a nakladatelský redaktor, překladatel. V letech 2000-2002 šéfredaktor v nakladatelství Slovanský dům. Majitel nakladatelství Litera.

Jindřich Pejchar

Narozen 13. 11. 1919. Sportovní redaktor, práce o osobnostech československé kopané.

Jaroslava Potměšilová

Český varhaník, narozen 1. září 1936 v Praze.

Jaroslav Preis

Jarmila Pospíšilová

Vystudovala práva a od roku 1993 pracuje jako advokátka. K literatuře ji to táhne celý život, je pro ni zdrojem nových vědomostí, ale i rozptýlení. Její oblíbenou četbou jsou detektivky, věnuje se jim i jako autorka. Je přesvědčená, že tento žánr má velký potenciál, dobrý detektivní román může být současně i kvalitním literárním dílem. Kromě několika knih s touto tematikou napsala i společenský román a v současné době pracuje na dalším. Psaní je pro ni nejen záliba, ale poskytuje jí i určitou protiváhu k náročné profesi. Náměty čerpá výlučně ve své vlastní fantazii, jakékoli popisování skutečných událostí by ji nejspíš neuspokojovalo. Díky své práci poznala mnoho lidských příběhů a osudů, a to jí umožňuje vytvářet zápletky svých knih a nechávat jednat vymyšlené postavy tak, aby působily věrohodně a čtenář z nich měl autentický dojem. Jarmila Pospíšilová žije v malé vesnici na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny a kromě literatury ráda zahradničí, houbaří a chodí se psem na dlouhé procházky do přírody. Její detektivky jsou vesměs zasazeny na venkov a kloubí se v nich znalost tohoto prostředí s problémy současného života. Ve společenských románech klade spíše důraz na mezilidské vztahy.

Janusz Przymanowski

Narodil se 20.1.1922 ve Waršavě. Účasnil se války v roce 1939. V letech 1940-1943 internován. V roce 1943 nastoupil jako dobrovolník do Rudé armády. Již za války i po ní pracoval pro polské vojenské noviny. V roce 1961 byl povýšen do hodnosti plukovníka. V letech 1962-1964 absolvoval katedru historie na univerzitě ve Varšavě. Řadu let byl členem vedení Svazu bojovníků za svobodu. Nejznámější dílo: Čtyři tankisté a pes. Natočen stejnojmenný populární televizní serál. Sám autor si zahrál v posledním dílu epizodní roli fotografa. Napsal ještě asi 20 prací: Šít a meč, Všichni a nikdo, Poláci na cestě k vítězství, ....

Jana Pronská

Najúspešnejšia slovenská spisovateľka historických romancí. Narodila sa v Gelnici, žije na samote neďaleko Nálepkova, spolu s rodinou. Vyštudovala strednú priemyselnú školu geologicko-banícku, no venuje sa ekonomike. Miluje romantické príbehy a stredovek. Historické príbehy a rozprávky začala písať ako deväťročná. Inšpirácie vždy čerpala z historických kníh a celkovo z hodín dejepisu.

Ján Poničan

Narodil sa v Očovej. Po stredoškolských štúdiach v B.Bystrici a v Lučenci odišiel na techniku do Prahy, ale prešiel na práva, ktoré skončil. Patril k najaktívnejším členom Voľného združenia študentov socialistov na Slovensku. Pôsobil ako advokát v Bratislave a vo Zvolene. Po druhej svetovej vojne pracoval ako verejný notár v Bratislave. Roku 1971 bol vymenovaný za národného umelca. Zomrel v Bratislave. Tvorba: Som, myslím, cítim, vidím, milujem všetko, len temno nenávidím /1923/, Demontáž /1929/, Večerné svetlá /1931/, Angara /1934/, Póly /1937/, Divný Janko /1941/, Sen na medzi /1942/, Povstanie /1946/, Riava neutícha /1958/, Držím sa zeme-drží ma zem /1967/, Híbky a diaľky /1973/, Stroje sa pohli /1953/, Jánošík /1941/

Jan Píšala

Narozen 28.5.1982 v Opavě. Chemik, též astronom, popularizační práce z oboru chemie a astronomie.

Jan Petr

Jan Petr byl český lingvista-slavista, literární historik, profesor FF UK v Praze. Věnoval se hlavně otázkám polské a lužickosrbské filologie. Je autorem více než 500 odborných prací se slavistickou tematikou. Napsal učebnici slovinštiny pro Čechy Základy slovinštiny, r. 1971 a spolu s Albínou Lipovec r. 1976 Učebnici slovinštiny.

Ivo Petr

Český cestovatel, autor cestopisných knih.

Ignatij Nikolajevič Potapenko

Ruský spisovatel a dramatik.

Helena Přikrylová

Spoluautorka publikace ze mzdového účetnictví, zabývá se pojistným na sociální zabezpečení a dávkami nemocenského pojištění.

Harry Potter

Harold Pinter

Harold Pinter , známý též pod pseudonymy Horold Pinta a David Baron, byl anglický dramatik a básník, scenárista, herec a politický aktivista, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2005. Narodil se v Londýně, kde se neúspěšně pokoušel vystudovat Královskou akademii dramatických umění. Poté publikoval své verše pod pseudonymem Harold Pinta, a od roku 1949 používal pro svou hereckou kariéru pseudonym David Baron. Zhruba od roku 1968 se začal zabývat divadelní režií a od roku 1973 pracoval jako režisér v National Theatre. Roku 1977 se rozešel se svou ženou – herečkou Vivien Merchantovou, roku 1980 se oženil se spisovatelkou Lady Antonií Fraserovou. Byl velkým fanouškem kriketu a předsedou Gaieties Cricket Clubu. Kromě svých literárních děl byl Pinter znám svými velmi provokativními politickými názory. Vystupoval ostře proti Georgovi Bushovi, kterého označil za masového vraha, tak proti britské vládě. Kromě toho byl členem organizace bojující za osvobození Slobodana Miloševiće. V novinách odsoudil invazi do Iráku, bombardování Jugoslávie i invazi do Afghánistánu. Jeho dramatická tvorba byla ovlivněna absurdním divadlem a Artaudovým divadlem krutosti. Literárními vzory mu byli Franz Kafka a Samuel Beckett. Pro jeho hry z počátečního období se používal termín groteska hrůzy. V pozdější době pod vlivem své politické angažovanosti se svých hrách stavěl proti diktatuře a tyranii. Švédská akademie ve Stockholmu mu v roce 2005 udělila Nobelovu cenu za literaturu. Jeho silně vyhraněné politické názory byly trnem v oku některým kritikům, kteří toto udělení ceny označili za víceméně politický akt. V roce 1999 byl hostem Pražského festivalu spisovatelů.

Hans Pfeiffer

Narodil sa 22.2.1925 v Swidnici a zomrel 27.9.1998 v Wurzene. Bol nemecký spisovatel , dramatik a rozpravač. Študoval v Lipsku na univerzite Karl-Marxa filozofiu,historiu a literatúru. Neskor sa živil ako lektor, profesor a spisovatel na volnej nohe.

Giovanni Papini

Taliansky spisovateľ, esejista, kritik literatúry, novelista a básnik.

František Pover

Narozen 9.10.1862 v Pecce u Nové Paky, zemřel 14.7.1943 v Klebech u Pecky. Středoškolský profesor, učebnice francouzštiny a italštiny, překlady z francouzštiny, italštiny a rumunštiny.

František PON

František PON., celým jménem František Poněšický, je společný pseudonym, pod kterým manželé Jitka Baliharová a Oldřich Přibík malují obrazy a píší knihy střídavě v jihočeské vesničce Poněšice poblíž Hluboké nad Vltavou a v Praze. V 80. letech spolu začali připravovat pro děti omalovánky a leporela. Časem přestalo být zřejmé, čí je nápad, obrázek nebo text. To konec konců platí i o obrazech, litografiích a knihách podepisovaných zkratkou František PON. Jitka Baliharová se narodila roku 1942 v Praze. Původně grafička a výtvarná redaktorka prošla různými zaměstnáními, naposledy jako výtvarnice \"na volné noze\". Oldřich Přibík se narodil roku 1956 v Plzni a v současné době pracuje jako novinář. Jitka je specialistkou na jemné detaily, jako jsou například květiny, ptáci, perské koberce, skleničky s likérem či elegantní vázanky. Olda je naopak na hrubší práci. Na něm je například vytvořit nebe, postavit dům či prkennou ohradu kolem hřiště. Oba ovšem milují kočky a ty také najdete na většině jejich obrazů i grafik. O kočkách a životě s nimi také píší ve svých knihách.

František Patočka

Narozen: 10. března 1909 v Lomnici nad Popelkou, zemřel 30. června 1996 v Liberci. Akademický malíř, grafik, ilustrátor a pedagog. Studoval u F. Kysely na UMPRUM v Praze, věnoval se malbě, kresbě a grafice, zachycoval především zákoutí Lomnice a jejího okolí.

Fayrene Preston

Fayrene Preston Nevyrůstala jsem s touhou stát se spisovatelkou. Kdyby mi byl někdo řekl, že jednoho dne budu psát romance pro známé vydavatelství, byla bych mu odsekla, ať si lehne do postele a vstane, až mu bude lépe. O moc lépe! Moje spisovatelská kariéra to bylo skutečné dobrodružství. Plánovala jsem si život a on se mi vymknul z rukou a zahnul kamsi za roh. A pokračoval úplně jiným směrem. Svou první romanci jsem začala psát, abych si zkrátila dlouhé chvíle během rekonvalescence po rozsáhle operaci. Asi po osmi letech jsem ji objevila a na návrh přítelkyně jsem ji oprášila, upravila a poslala do nakladatelství. To, co následovalo, je jako román – nádherný, rozkošný s překvapivým rozuzlením. Od té doby píšu romance a mám radost, že mohu dělat to, co mě baví. Dostávám áopisy od věrných čtenářů romantických příběhů a jejich ohlasy mě,vždy dojímají. Jsem plachá, vyrovnaná a beznadějně romantická. Když mi bylo třináct let přečetla jsem si poprvé a naposledy Odváté větrem. Byla jsem z toho úplně vedle kvůli tomu, jak ta kniha skončila. Snila jsem o jiném, šťastnějším konci, kde by se Rhett Butler vrátil zpět k Scarlett O’Harové. Dodnes se nemohu dívat na filmy, anebo číst knihy, které se neskončí šťastně. A proto tak ráda píšu romance. Jsem si jistá, že všechny postavy mých příběhů budou žít šťastně na věčné věky.

Eva Pitrová

Emanuel Jindřich Popera

Narozen 7.1.1895 v Kopidlně, zemřel 24.1.1964 v Palma de Mallorca . Propagátor kulturních styků česko-amerických, básník, autor knih pro mládež, překladatel z angličtiny, emigrant po 1948.

Dimităr Petrov Pamukov

Bulharský autor příručky o sběru a sušení rostlin.

Devney Perry

Americká spisovatelka románů pro ženy.

Denisa Prošková

Denisa Prošková je novinářka a spisovatelka. V roce 2003 získala s textem Titulovaná blbost cenu v soutěži Evropský fejeton. Na Vysoké škole uměleckoprůmyslové vystudovala obor atelier knižní ilustrace a grafiky. Po narození dětí se shodou okolností a náhod dostala k novinařině. Přestože tento \"přestup\" brala jako \"provizorium\" věnuje se jí do dnes. S odstupem bere tuto zkušenost jako velmi obohacující a pro svůj osobnostní rozvoj důležitou. Přesně podle hesla: věci, které se na začátku mohou jevit jako prohra se ukáží jak výhra a naopak. Když děti odrostly, vrací se zpět k ilustrátorské činnosti a zkušenosti z novinařiny využívá i při samostatné literární tvorbě. Denisa nevypadá jako typická Češka. Její portugalský pradědeček jedné bezbožné noci koncem 19. století svedl svou třináctiletou africkou otrokyni. Vzniklý potomek v dospělosti úspěšně zatloukl otrocký status matky a oženil se s Egypťankou z lepší rodiny. Jejich potomek se shodou neuvěřitelných náhod spojil s Denisinou středoevropskou matku. Ta si ovšem věnem přinesla genetickou infuzi babičky ze švýcarského Lugana.

David J Pelzer

Daniel Pastirčák

Narozen 29.1.1959 v Prešově. Slovenský básník, prozaik, esejista, výtvarník a kazatel Církve bratrské.

Dagmar Pleská

Německý slovník.

Ctibor Povýšil

Narozen 10. 3. 1943 v Praze. Prof. MUDr., DrSc., patolog, anatom, vedoucí Ústavu patologie 1. LF UK a VFN v Praze a vedoucí katedry patologie IPVZ. Předseda Společnosti patologů. Zabývá se klasifikací nádorů kostí. Manželka je rovněž lékařka-patoložka doc. MUDr. Viera Povýšilová .

Carl Proujan

Carl Proujan, narozen 15.II.1929 v New Yorku, je americký redaktor a spisovatel. Obdržel vícero ocenění v letech 1975-1976. Člen americké asociace pro rozvoj vědy.

Bohumíra Peychlová

ejí otec byl právník, po 1948 však pracoval jako skladník. Po maturitě na střední zdravotnické škole vystudovala Peychlová na FAMU dramaturgii . 1961–67 pracovala jako dramaturgyně ve Filmovém studiu Barrandov, poté byla ve svobodném povolání. Otcem její dcery Dominiky byl skladatel a herec Jiří Šlitr. 1970 Peychlová odjela do Jugoslávie, kde byla krátce provdána za korvetního kapitána B. Jeremiče. Od 70. let externě překládala a upravovala dialogy pro dabing. V 60. letech přispívala humornými povídkami, fejetony, reportážemi a rozhovory do časopisů: Kino, Literární noviny, Mona, My aj. Je autorkou filmových scénářů Hledá se táta , Hvězda , jakož i autorkou námětů a scénářů seriálů pro televizní Večerníčky . Užila pseudonymů B. G. Umirov, Bibi Bellová. Peychlová debutovala v polovině 60. let novelou o milostném vztahu studentky divadelní fakulty a ženatého režiséra a dramatika . Ve sledu drobných faktů z dívčina života a jejích psychologických problémů zachytila s určitou dávkou vtipu a ironie peripetie lásky, končící hrdinčinou deziluzí. Po vydání dvou detektivních románů se věnovala psaní muzikálových textů, v nichž se pokoušela postihnout řadu muzikálových poloh od komických, milostných a lyrických scén až po happy end.

Bohumil Prusík

Bohumil Prusík byl český lékař, internista a univerzitní profesor. Jeho specializací byly srdeční, cévní a plicní choroby. Stál u vzniku české angiologie. Bohumil Prusík se narodil v Klatovech, kde byl jeho otec profesorem na místním gymnáziu. Od dětství patřil k nadaným žákům, studoval jazyky, hrál na několik hudebních nástrojů. Po maturitě na gymnáziu se zapsal na lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze , kterou absolvoval v roce 1910. V následujícím roce nastoupil na II. interní kliniku UK k profesoru Thomayerovi. Absolvoval několik studijních pobytů v zahraničí a získané poznatky uplatňoval v klinické praxi. V roce 1920 se stal asistentem profesora Pelnáře s titulem soukromého docenta. Habilitoval se prací Periferní cévy a jejich účast na oběhu krevním a této problematice se věnoval téměř celý život. V roce 1921 přešel na nově otevřenou propedeutickou kliniku a stal se jejím přednostou. V roce 1935 byl jmenován řádným profesorem. V roce 1938 byl jako první český lékař navržen na Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství. Po uzavření vysokých škol působil od roku 1940 na interním oddělení nemocnice na Vinohradech, současně předsedal Spolku českých lékařů. Jeho kariéra po 2. světové válce byla poznamenána obviněním z kolaborace, kdy mu bylo na určitou dobu znemožněno přijímat veřejné funkce a vědecky se prezentovat v zahraničí. V letech 1945–1958 byl přednostou IV. interní kliniky FVL UK a od roku 1952 vedl zároveň katedru interní propedeutiky. Na přelomu 50. a 60. let řídil angiologickou laboratoř. Od roku 1961 zastával funkci prezidenta Mezinárodní angiologické unie. V roce 1956 byl zvolen členem Československé akademie věd a u příležitosti 70. narozenin vyznamenán Řádem práce. Bohumil Prusík zemřel na srdeční infarkt při regeneračním pobytu v Mariánských Lázních ve věku 78 let, rok po odchodu do důchodu. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově. Bohumil Prusík jako je...

Benito Pérez Galdós

Benito Pérez Galdós byl španělský romanopisec, dramatik a memoárista. Je považován za největšího představitele španělského realistického románu a vůdčí postavu španělské literatury 2. poloviny 19. století. Galdós byl znalcem španělského lidu a jeho každodenního jazyka, kterým mnohdy mluví také postavy jeho románů. Jeho romány se sociální tématikou jsou zaměřeny spíše liberálně a místy též antiklerikálně; zejména ve Španělsku jsou dodnes populární, zatímco jeho pokusy dramatické takový úspěch nezaznamenaly.

Zdenka Procházková

Zdenka Procházková pochází z rodiny komerčního právníka, matka byla klavíristkou. Díky ní také měla Zdenka od dětství podporu ve svých uměleckých sklonech, hrála na klavír, zpívala a tančila. V době gymnaziálních studií začala hrát ochotnické divadlo a sporadicky pohostinsky vystupovala i na stálých scénách, například ve Vinohradském divadle , ale prošla také důkladnou jazykovou průpravou, která se jí později velmi hodila. Po maturitě nastoupila na Státní konzervatoř v Praze, po jejím uzavření okupačním režimem byla totálně nasazena. Po válce pokračovala ve studiích, ale musela přejít na konzervatoř do Brna, protože přes zákaz pražských pedagogů hrála ve dvou filmech. V letech 1946-1948 zároveň pohostinsky vystupovala ve Slezském národním divadle v Opavě a konzervatoř dokončila v roce 1948. Následně se vrátila do Prahy, kde působila v Divadle státního filmu a vynikla například ve hře Morálka paní Dulské. V letech 1952-1968 byla pak angažována v Městských divadlech pražských, kde zaujala svými výkony v představeních Pygmalion, Hra lásky a náhody, Slečna Maličevská nebo Othello. Hostovala také v Národním divadle . Jevištní využití Zdenky Procházkové využívalo především jejího oduševnělého výrazu ve tváři, sama herečka pak kladla důraz na kvalitu mluveného slova, díky baletní průpravě proslula i mimořádnou pohybovou kulturou. Vytvářela složité charakterní role v komediálním i dramatickém repertoáru, svým postavám dokázala vdechnout širokou škálu odstínů. Kromě práce na jevišti pořádala také zájezdová představení s literárními pořady, v roce 1958 se díky jazykovým znalostem uplatnila také jako konferenciérka Laterny Magiky na výstavě Expo 58 v Bruselu. Dokonalá znalost němčiny jí pak umožnila po roce 1968 dlouhodobě účinkovat na divadelních jevištích v Rakousku a Německu . Její odchod do zahraničí byl podmíněn nabídkou stálého angažmá ve Vídni a také následováním druhého manžela,...

Zdeňka Papoušková

Autorka učebnic angličtiny.

Zdeněk Pešat

Zdeněk Pešat byl český literární vědec, historik a estetik. Narodil se v Místku, kde studoval na reálném gymnáziu. Kvůli uzavření školy během okupace maturoval až v roce 1947. Poté studoval slovanské literatury, literární vědu a estetiku na filosofické fakultě Univerzity Karlovy. Ještě během studií v roce 1950 začal na katedře působit jako asistent. V roce 1952 získal titul PhDr. obhajobou práce Boj o Aloise Jiráska v zrcadle kritiky . V roce 1958 získal titul kandidáta věd prací J. S. Machar, básník. Tato práce rovněž vyšla knižně v roce 1959. Doktorandskou práci Jaroslav Seifert obhájil v roce 1992 V roce 1953 přešel do Ústavu pro českou literaturu ČSAV, kde pracoval až do roku 2007. V letech 1964-1967 a 1968-1970 byl zástupcem ředitele, v letech 1989-1993 byl ředitelem ústavu. V době normalizace mohl publikovat jen omezeně. Zabýval se českou poesií konce 19. a první poloviny 20. století. Podílel se na kolektivních pracích o dějinách české literatury

Vladimír Poklop

Autor trilogie pro starší děti.

Vladimír Pohorecký

Narozen 1946. Publikace o rozhlednách a starých hradech, průvodce.

Vladimír Pelc

PhDr. Vladimír Pelc je ekonomickým poradcem s daňovou specializací, renomovaným autorem daňových publikací. Absolvent Univerzity Karlovy v oborech filozofie a ekonomie, prošel profesemi publicista, ekonom; nyní je podnikatelem a ekonomickým poradcem s daňovou specializací. Publikoval pětašedesát odborných knih, převážně z oboru daní a účetnictví, množství článků v různých časopisech.

Village People

The Village People je kultovní americká diskotéková skupina, která se proslavila na konci 70. let. Skupinu, známou svými křiklavými kostýmy a chytlavými melodiemi, založili v roce 1977 producenti Jacques Morali a Henri Belolo spolu se zpěvákem Victorem Willisem. Název skupiny odkazuje na newyorskou čtvrť Greenwich Village, která byla v té době známá velkým počtem homosexuálů. Skupina Village People se rychle proslavila ztvárněním mužských postav, jako jsou policista, indiánský náčelník, kovboj, stavební dělník, voják a motorkář.

Viliam Plevza

Datum narození: 22.říjen 1934 PhDr. Viliam Plevza, DrSc. je bývalý stranícky historik, od roku 1980 univerzitný profesor , organizátor historickej vedy v ČSSR, od 1980 akademik SAV a od 1982 ČSAV. Zaoberal sa dejinami revolučného robotníckeho hnutia, komunistickej strany a novšími politickými dejinami Česko-slovenska, od roku 1969 riaditeľ Ústavu dejín KSS . Po novembri 1989 vlastník súkromnej galérie Galéria Excelent v Bratislave. Od 1978 člen Predsedníctva SAV. V rokoch 1976-1986 kandidát ÚV KSS a a od r. 1986 člen UV KSS. V rokoch 1977, 1980, 1985 získal Národnú cenu SSR. V roku 1984 Rad práce a 1985 získal štátnu cenu Klementa Gottwalda.

Vilém Pospíšil

Vilém Pospíšil byl český národohospodář, právník a publicista. Byl blízkým spolupracovníkem Aloise Rašína a stoupencem jeho měnové a finanční koncepce. Aktivně se podílel na měnové odluce v roce 1919 a jako významný finanční odborník byl v letech 1926 až 1934 guvernérem tehdy nově vzniklé Národní banky Československé. Během první republiky byl navíc členem několika významných finančních institucí. Řadil se mezi vyznavače spíše měnové stability a opatrné úvěrové politiky. Ovládal několik světových jazyků a našel také zálibu ve vážné hudbě. Jeho manželkou byla Zdenka , dcera politika a podnikatele Prokopa Sedláka. Pospíšilovým synovcem je český právník Jan Pospíšil. Pospíšil po maturitě na pelhřimovském gymnáziu vystudoval práva na Karlově univerzitě v Praze. Vzhledem k tomu, že pocházel z chudších poměrů, přivydělával si například jako člen redakce časopisu Politik, což mu pomohlo získat značný rozhled a známosti. Po dokončení studií se věnoval národohospodářství a přispíval odbornými články do tehdejších novin Národní politika. Pracovat začal v soudní službě, avšak již roku 1902 přestoupil na pozici úředníka do Městské spořitelny pražské. Roku 1917 se stal jejím ředitelem a v letech 1919 až 1926 dokonce zastával funkci jejího vrchního ředitele. Během první světové války byl činný v odbojovém uskupení Maffie. Spolu s Jaroslavem Preissem navíc během válečných let sepsali návrh takzvaného základního hospodářského zákona, který obsahoval jak krátkodobé, tak dlouhodobé cíle nutné k převzetí hospodářské moci po očekávané porážce Centrálních mocností. Po válce se aktivně podílel na československé měnové odluce v roce 1919. Během působení v Městské spořitelně pražské coby vrchní ředitel byl také místopředsedou Bankovního výboru Bankovního úřadu při ministerstvu financí, což byla tehdejš...

Vašo Patejdl

Vašo Patejdl je významný slovenský hudebník, skladatel a zpěvák, který je široce uznáván za svůj přínos slovenské hudební scéně. Patejdl se narodil 10. října 1954 v Karlových Varech a je klíčovou postavou žánru populární hudby ve své zemi. Svou kariéru zahájil v 70. letech jako člen skupiny Modus, která se stala jednou z nejpopulárnějších hudebních skupin v Československu. Po odchodu z Modusu se věnoval úspěšné sólové kariéře.

Vasko Popa

Vasko Popa, původním jménem Vasile Popa byl srbský básník. Pocházel z rodiny Vojvodinských Rumunů. Za druhé světové války byl za odbojovou činnost vězněn v koncentračním táboře v Bečkerku, po válce vystudoval romanistiku na Bělehradské univerzitě a pracoval jako nakladatelský redaktor a překladatel z francouzštiny. V roce 1953 vydal svoji první básnickou sbírku Kora . Ve své tvorbě propojuje tradici s vlivy modernismu , věnoval se také vlastenecké angažované poezii. K příznivcům Popovy poezie patřil Ted Hughes, který napsal předmluvu k anglickému vydání jeho veršů. Byl členem Srbské akademie věd a umění, z jeho iniciativy byla založena Književna opština Vršac. Obdržel Zmajovu cenu, Brankovu cenu a Rakouskou státní cenu za evropskou literaturu . Posmrtně byl zařazen do publikace Sto nejvýznamnějších Srbů.

Valerie Parv

Australská spisovatelka dobrodružné literatury.

Václav Petříček

Narozen 11.1.1926 v Rapatově . Ing., vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky Československé akademie věd, elektrotechnik. Popularizační práce v oboru, publikovány časopisecky, též práce z regionální historie.

Tim Powers

Timothy Thomas Powers je americký spisovatel sci-fi a fantasy literatury. Narodil se 29. února 1952 v Buffalu . Od sedmi let žije v San Bernardinu v Kalifornii. Zde zakončil v roce 1976 studium anglického jazyka. Většina Powersových románů je založena na skutečných historických událostech kombinovaných s autorovou fantazií. Stejně tak se zde setkávají fiktivní postavy se skutečnými.

Tasmina Perry

Tasmina Perry opustila právnickou kariéru a vrhla se do světa žurnalistiky a dámských časopisů. Psala o celebritách a životním stylu do mnoha národních časopisů, včetně Marie-Claire, Glamour nebo Heat. V současné době pracuje jako zástupkyně šéfredaktora časopisu InStyle. Zároveň založila i vlastní časopis, Jaunt, zaměřený na cestování a módu. Obě její knihy, Tatínkovy holčičky a Zlatokopky byly zařazeny do seznamu bestsellerů Sunday Times. Tasmina Perry žije s manželem a synem v Surrey.

Steve Perry

Steve Perry se narodil a vyrůstal daleko na jihu Spojených států. Žil ve státech Louisiana, California, Washington a Oregon. Oženil se s manažerkou přístavu Port of Portland Dianne Wallerovou, mají spolu dvě dospělé děti, čtyři vnuky a nyní se věnují jen svému psovi, neměckému ovčákovi, a kočce. Než se ze Steva Perryho stal spisovatel na plný úvazek absolvoval ve svém životě mnoho zaměstnání, byl například instruktorem plavání, záchranářem, prodavačem v upomínkovém obchodě, prodavačem v půjčovně aut, věnoval se i obchodování s lehkými kovy, působil jako instruktor bojového umění Silat, jako soukromý detektiv, zdravotní ošetřovatel a získal i licenci jako asistent lékaře. Steve Perry napsal tucty povídek, které posílal do antologií a magazínů. Stejně tak je autorem značného množství novel, článků, esejí a revue. Napsal i několik scénářů, bohužel k filmům, které se nakonec nenatočili . I přesto byl nominován na cenu Emmy za nejlepší nezfilmovaný scénář. Perry také znovelizoval film Men in Black a Tom's Clancy Net Force, za což se dostal na seznam New York Times. Poté se již naplno věnoval psaní knih, v současnosti pracuje na svém padesátém čtvrtém románu... Perry je také členem mnoha organizací: Organizace amerických spisovatelů Science-fiction a Fantasy, The Animation Guild, Spolek amerických spisovatelů. Jak již bylo zmíněno věnuje se indonéskému bojovému umění Silat, byl žákem slavného Maha Guru Stevana Plicka z Vencouveru. Za zmínku stojí i to, že Steve Perry je zapsán v Guinessově knize rekordů, jako účastník největšího setkání hráčů na kytaru. Mezi jeho nejznámější díla patří: série Matador; série Conan; Star Wars, Aliens, Aliens vs. Predator; Time Machine serie a Tom's Clancy Net Force serie...

Stephanie Perkins

Stephanie Perkins je autorka románů pro dospívající . Narodila se v Jižní Karolíně, vyrůstala v Arizoně, kde navštěvovala univerzitu v San Francisku a Atlantě a nyní žije v horách Severní Karolíny uprostřed vodopádů a divokých borůvek. Žije s manželem Jarrodem a kočkami. Každý pokoj v jejich domě je vymalován jinou barvu duhy. Tráví své dny čtením a psaním Vždycky milovala vyprávění příběhů, ale trvalo roky, než se začala snažit, aby to bylo její živobytí.

Soňa Pilková

Autorka pionýrských příruček pro mládež.

Simona Pišlová

Narozena 18.11.1952 v Praze. PaedDr., Dr., bohemistka a vysokoškolská pedagožka. Autorka učebnic češtiny.

Sibéal Pounder

Žije v Londýně a je dobrovolníkem v Media Trust, kde učí děti žurnalistiku. Psala pro časopis Financial Times a vogue.com. Vystudovala dějiny na St. Andrews.