Všichni Autoři a témata

Thomas Michael Zottmann (1)

Dětský psychoterapeut, spisovatel, autor knih pro mládež, populárně naučných knih, rozhlasových her a televizních scénářů.

Wolfgang Köppen (1)

Wolfgang Koeppen byl německý spisovatel. Dle literárního kritika Marcela Reicha-Ranického patří k nejvýznamnějším německým poválečným autorům. Narodil se jako nemanželské dítě, v jeho dvou letech se odstěhoval spolu s matkou z Greifswaldu ke strýci do polského Ortelsburgu, odkud se zase roku 1919 navrátil zpět do rodného Greifswaldu. Proslavil se především trilogií Tři romány . Trilogie pochází z počátku padesátých let a skládá se z románů Holubi v trávě , Skleník a Smrt v Římě . Autobiografický charakter má např. prozaické dílo Jugend .

Moström Jonas (1)

narozen 6. května 1973 Švédsko Švédský lékař píše detektivky jen v úterý, zbytek týdne ordinuje… Vystudoval medicínu na univerzitě v Uppsale. Už od dětství projevoval tvůrčí sklony, neomezoval se jen na jednu formu. Psal básně, písňové texty, scénáře k revuím. K završení nejvyšší tvůrčí mety – napsání vlastní knihy – přišel čas až na otcovské dovolené. V té době sloužil v nemocnici v oblasti Sundsvall, jejíž prostředí ho inspirovalo k napsání detektivky. Námět Moströma tak chytl, že využíval každou chvilku, kdy dcera usnula, a psal a psal. Nakonec tandem vyšetřovatelů inspektor Axberg a lékař Jensen vydržel autorovi na dalších sedm pokračování. Od roku 2014 píše novou sérii s novou hrdinkou – psychiatričkou Nathalií Svenssonovou, expertkou na psychopaty. Série má zatím tři díly a česky vydalo první díl nakladatelství XYZ. Jonas Moström žije se svou rodinou na kraji Stockholmu, kde pracuje jako rodinný lékař. Pouze v úterky vypíná mobil a relaxuje nad otevřeným rukopisem…

Benjamin Farrington (2)

Benjamin Farrington se narodil v Corku, v Irsku, v roce 1891. Vystudoval na univerzitě v Corku a na Trinity College v Dublině, přednášel na univerzitách v Belfastu, v Kapském městě , v Bristolu a od roku 1936 ve Walesu, kde byl profesorem klasických věd na univerzitě ve Swansea. Kromě překladů z latiny a dřívějších studií o jihoafrických domorodcích, jakož i výňatků z lékařských spisů Vesaliových a Boerhaaveových napsal: Věda ve starém Řecku, Věda ve starověku, Řecká a římská civilisace, Věda a politika ve starověkém světě a Hlava a ruka ve starém Řecku. Zemřel v roce 1974.

Andrea de Nerciat (1)

Jiří Malinský (1)

Narozen 1929 v Olomouci. Prof., MUDr., DrSc. Lékař, zabývá se mikroskopickými metodami. Autor prací z oboru, také autor autobiografické knihy.

Ludwig Kapeller (1)

Ludwig Kapeller byl populární německý autor kriminálních románů v letech 1940–1960. Používal také pseudonym Hans Nirwan.

Otto Sverdrup (1)

Otto Neumann Knoph Sverdrup byl norský námořník, polárník a objevitel. Spolu s Nansenem a Amundsenem patří mezi tři nejvýznamnější norské polárníky. V roce 1888 se Sverdrup a další čtyři muži zúčastnili Nansenovy grónské expedice, během které na lyžích překonali ostrov z východu na západ. Jednalo se o první zdokumentovaný přejezd Grónska v historii. V roce 1892 pomáhal Nansenovi při stavbě lodi Fram, která byla určena pro norské polární expedice. Když se Fram vydala v roce 1893 na slavnou Nansenovu expedici na sever, loď byla pod Sverdrupovým velením. Během cesty se Nansen a Johansen oddělili od posádky lodi a pokusili o postup na severní pól. Expedice trvala až do roku 1896 a Sverdrup bezpečně dovedl Fram zpět do Osla. V letech 1898–1902 se Sverdrup, opět na palubě lodi Fram, pokusil o obeplutí Grónska. Pokus se nezdařil a posádka přezimovala na Ellesmerově ostrově. V této části světa stále zůstávala bílá místa na mapě a Sverdrup pokračoval v mapování východní části Kanadského arktického souostroví, některé jím objevené ostrovy nesou jeho jméno, Sverdrupovy ostrovy. Expedice měla vědecký charakter, na palubě lodi byl kromě lékaře a kartografa též geolog, botanik a zoolog. Místo plánovaných tří zim se kvůli ledovému sevření zdrželi o jednu zimu déle. Tato Sverdrupova expedice se stala historicky nejúspěšnější polární expedicí co se týče rozlohy zmapovaného území – zmapovala 150 000 km² kanadské Arktidy. Historik vědy William Barr nazývá tuto expedici „jedním z nejpůsobivějších úspěchů, jakého kdy bylo dosaženo v polárním průzkumu“, a Peter Dawes ji považuje za „nejúspěšnější expedici v historii arktického výzkumu“. Sverdrup se později též zúčastnil dalších polárních výprav. Bylo to ve spolupráci s ruskými expedicemi v Karském moři....

Birgit Essich (1)

Spoluautorka příručky o výrobě ovocných destilátů.

Franta Štěpánek (1)

Narozen 1.10.1891 v Praze. Ing., práce z oborů chemie a radioamatérství, prózy, překladatel z francouzštiny a z němčiny.

Václav Wagner (1)

Václav Wagner byl historik umění, klasický archeolog a památkář. Narodil se jako jediný potomek v rodině c. a k. finančního komisaře v Rumunsku. Po otcově smrti roku 1898 bydlel s matkou v rodném městě rodičů Pacově, kde absolvoval základní školu. Po absolutoriu klasického gymnasia v Táboře se roku 1912 s matkou Zdenkou Wagnerovou, rozenou Fišerovou odstěhoval do Prahy na Královské Vinohrady. Po matčině smrti bydlel na Malé Straně ve Vlašské ulici č.2. Václav Wagner v letech 1912-1917 studoval dějiny umění a klasickou archeologii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a ukončil studium rigorózní zkouškou. V letech 1917-1919 byl kurátorem Waldesova muzea na Královských Vinohradech. Po roční praxi v Archeologickém ústavu UK nastoupil jako praktikant do Státního památkového úřadu v Praze a setrval zde až do roku 1949. Za druhé světové války a potom v letech 1945-49 tento ústav řídil. Během války zachránil množství nacisty zabavených památek tak, že je nechal zakopat na pražském ostrově Maniny, drobné artefakty uchovával doma a po válce některé předal do Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. V letech 1921-1939 a 1945-1949 byl lektorem památkové péče v Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze. Od roku 1926 spolupracoval s Archeologickou komisí při České akademii věd a umění v Praze. Byl aktivním členem Klubu Za starou Prahu, členem UB a předsedou jejího výtvarného odboru. Byl členem Kruhu pro pěstování dějin umění. V době války úředně nutně musel spolupracovat s protektorátním přednostou památkové péče Kristianem Turnwaldem a prof. Karlem Friedrichem Kühnem, který vedl soupis a evakuaci památek. Na druhé straně se přátelsky stýkal s lidmi nacismem postiženými, například s baronkou Sidonií Nádhernou, nebo s malířem Jaroslavem Dědinou, po válce také s francouzským a americkým velvyslancem v Praze. V roce 1948 byl v konkuren...

Bertram Wallrath (1)

Německý autor esoterické literatury.

Viktor Levonovič Israèljan (1)

Ruský diplomat, historik, autor pamětí, kromě ruštiny psal i anglicky a francouzsky.

Josef Tichý (3)

Narozen 12.12.1909 v Kladně, zemřel 25.5.1973 v Praze. PhDr., CSc., historik, muzejní pracovník a knihovník, věnoval se dějinám česko-polského pohraničí, česko-polských vtahů, vystudoval v Pardubicích a věnoval se též regionálním dějinám Pardubicka.

Bohumír Němec (3)

Narozen 16.5.1964 v Chebu. Nakladatel a vydavatel historických publikací, majitel českobudějovického nakladatelství Veduta, též autor publikací z oboru historie, genealogie a též autor turistické literatury Chebska.

Josef Konstantin Miklík (1)

Narozen 21. 3. 1895 v Žopech u Holešova, zemřel 31. 12. 1966 v Riu de Janeiru. PhDr., redemptorista, teolog, filozof, překladatel a historik, zaměřený na české a církevní dějiny.

Heda Bartošová (1)

Autorka metodických příruček pro pedagogické fakulty.

Aleksander Brückner (1)

Aleksander Brückner byl polský jazykovědec zabývající se slovanskými jazyky a literaturou , filolog, lexikograf a historik literatury. Patří mezi nejvýznačnější učence konce 19. století a počátku 20. století. Byl prvním, který připravil kompletní monografii historie polského jazyka a kultury. Vydal více než 1 500 titulů. Narodil se v Berežany v Haliči, tehdy v rakouském císařství do rakousko-polské rodiny, která sídlila na východě. Studoval ve Lvově u Omeliane Ohonovského, ve Vídni u France Miklošiče a v Berlíně u Vatroslava Jagiće. Nejprve vyučoval na univerzitě ve Lvově). V roce 1876 získal doktorát na vídeňské univerzitě a v roce 1878 habilitoval za studii slovanského osídlení v okolí Magdeburgu . V roce 1881 začal učit v Berlíně, kde byl dlouhodobým vedoucím katedry slovanské filologie. Byl členem mnoha učených společností, včetně Polské akademie učení v Krakově, Petrohradské akademie věd, Ševčenkovy vědecké společnosti ve Lvově a Bulharské akademie věd, stejně jako akademií v Praze a Bělehradě. Brückner psal především polsky a německy o historii slovanských jazyků a literatury, především polské, o folklóru, starověké slovanské a baltské mytologii a o historii polské a ruské literatury. Jeho nejvýznamnější díla zahrnují historii polského jazyka , několik historií polské literatury v polštině a němčině, historii ruské literatury, etymologický slovník polského jazyka , díla o slovanské a baltské mytologii, encyklopedii starého Polska, čtyřdílnou historii polské kultury . Brückner byl specialistou na starší období polské a slovanské kultury a byl objevitelem, interpretem a vydavatelem nejstaršího známého rukopisu v polštině "Svatá křížová kázání/Kazania Swietokrzyskie". Měl neporovnatelné znalosti středověké polské ...

Jindřich Skopec (1)

Narozen 12.6.1873 v Sadské, zemřel 3.5.1942 v Praze. Katolický kněz, středoškolský profesor, literární historik, publikace z oboru.

Aplhonse de Lamartine (1)

Wassily Kandinsky (1)

Vasilij Vasiljevič Kandinskij také Wassily Kandinsky nebo Kandinský, rusky Василий Васильевич Кандинский byl ruský malíř, grafik a teoretik umění, který později žil a pracoval v Německu a ve Francii. Spolu s Františkem Kupkou, Kazimirem Malevičem, Mikolajusem Čiurlionisem a Pietem Mondrianem patří k průkopníkům abstraktního malířství. Kandinský se narodil v zámožné rodině obchodníka s čajem, která se v roce 1871 odstěhovala z Moskvy do Oděsy. Rodiče se rozvedli a o Vasilije pečovala teta. Po maturitě na gymnáziu v Oděse studoval v letech 1886–1892 na univerzitě v Moskvě právo, národohospodářství a etnologii. Roku 1889 podnikl v rámci výzkumného programu Společnosti pro přírodní vědy výpravu do Vologdské oblasti, kde studoval právní systém syrjanských kmenů, jejich náboženství a kulturu. Neobyčejně ho zaujaly geometrické a abstraktní malby na jejich bubnech, což se zřetelně projevilo na jeho obrazech. Ještě během studií se oženil: V roce 1892 si vzal svou sestřenici Annu Šemjakinovou. Žil s ní ale jen do roku 1902, kdy poznal malířku Gabriele Münterovou. Manželství s Šemjakinovou bylo rozvedeno teprve roku 1911. Poté, co obhájil dizertaci na téma O zákonnosti dělnické mzdy, začal od roku 1893 učit jako asistent právo na moskevské univerzitě. Pro jeho rozhodnutí ukončit akademickou dráhu a zcela se věnovat malířství byly určující dva zážitky: zhlédnutí Wagnerovy opery Lohengrin a moskevská výstava francouzských impresionistů, kde ho uchvátil Monetův obraz Kupky sena. V roce 1896 odešel do Mnichova, který byl v té době po Paříži druhým uměleckým centrem v Evropě. Začal studovat v soukromé škole malíře Antona Ažbe, kde poznal krajany Alexeje Javlenského a Marianne Werefkinovou. V roce 1900 byl na druhý pokus přijat na tamní akademii do třídy renomovaného malíře Franze von Stucka. Po roce ale školu opustil a založil s přáteli skupinu Phalanx, zaměřenou proti akademickému způsobu malb...

Rosa Musílková (1)

Narozena 10.1.1928 v Kumanovu, zemřela 2.10.1972. Docentka na katedře obrábění Strojní fakulty ČVUT, práce v oboru.

Albert Thibaudet (1)

Francouzský literární kritik a historik, profesor filozofie.

Jan Průžek (1)

Práce o lokomotivách.

Martin Hajný (1)

Narozen 30. 7. 1963 v Praze. PhDr., Ph.D., psychoterapeut, speciální pedagog. Publikuje a překládá v oboru.

Marie Řepková (1)

Narozena 9.8.1923 v Praze, zemřela 7.4.1990 v Praze. PhDr., pracovnice Ústavu české literatury, publikace z oboru.

Ladislav Zich (1)

Publikace o lokomotivách.

Josef Ladra (1)

Publikace v oborech Elementární částice a fyzika vys.energií, Stavebnictví, Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika, Obecná matematika, Termodynamika, Teoretická fyzika.

Karel Kešner (1)

René Depestre (1)

René Depestre se narodil roku 1926 na Haiti. Podílel se na založení časopisu La Ruche, jehož zvláštní číslo, které bylo vydáno při příležitosti návštěvy Andrého Bretona v Port – au – Prince, bylo zakázáno tehdejším diktátorem Olič Leskotem. Depestre byl uvězněn. Díky roli, kterou pak po propuštění sehrál v lidovém hnutí, byl diktátor sesazen. Moci se ale ujala vojenská junta. A tak odešel mladý básník do exilu. Nejdříve žil ve Francii a po několika kratších pobytech v řadě zemí, včetně ročního pobytu v Československu v padesátých letech, prožil dvacet let na Kubě. V roce 1978 se vrátil do Francie a pracoval jako atašé při UNESCO. S tím ale v roce 1986 přestal a usadil se v jihofrancouzském městečku Lézignan – Corbieres nedaleko Narbonne. Od té doby se také věnuje výhradně literatuře. René Depestre je autorem řady knih pozie. Svou první sbírku publikoval už v devatenácti letech. Napsal ale také několik esejistických děl. Do francouzštiny přeložil významná díla kubánské literatury, hlavně pak knihy Nicoláse Guilléna. S přibývajícími roky se začal soustředit na psaní beletrie. Vydal několik románů a souborů povídek. V roce 1988 obdržel za román Hadriana ve všech mých snech cenu Renaudot. Českým čtenářům se poprvé představil v roce 2001, když u nás vyšla povídková kniha Chvalozpěv na ženu-zahradu.

Ernest Barker (1)

Britský historik a politolog, autor publikací v oboru.

Cecil (1)

Cecily von Ziegesarová sama navštěvovala jednu z elitních středních škol na newyorském Manhattanu, a tak má mnoho příhod z knih řady Gossip Girl a To je ona reálný základ v jejích zážitcích. Po maturitě nastoupila na vysokou školu Colby College ve státě Maine, kde se věnovala umění. Po dokončení studia odešla pracovat do rozhlasu v Budapešti, odkud se po roce vrátila do Spojených států a nastoupila na Arizonskou univerzitu ke studiu uměleckého psaní. Poté se přestěhovala do Londýna, kde pracovala ve vydavatelství. Když se i odtud vrátila domů, našla práci ve společnosti zabývající se balením knih a právě zde ji napadla myšlenka začít se psaním první knížky nesoucí titul Gossip Girl. V současné době se plně věnuje psaní dalších dílů této úspěšné řady, kterou rozšířila o další úspěšnou sérii To je ona. Americká společnost CW natočila televizní seriál Gossip Girl a v Americe se vysílá od poloviny září 2007.

C. V Rock (1)

Německý spisovatel detektivních a gangsterských románů, věcných příruček a filmových libret. Psal pod vlastním jménem, jeho různými variantami a mnoha pseudonymy.

Pomnen Matuska (1)

Slovenský autor publikace o nápojích.

Vladimir Dmitrijevič Michajlov (1)

Novinář a spisovatel, vědeckou fantastiku píše od začátku šedesátých let. Pracoval jako vedoucí redaktor v lotyšském nakladatelství Liesma v Rize.

Jan Racek (1)

Jan Racek byl český hudební vědec, pedagog a organizátor hudebního života. Maturoval na gymnáziu v Bučovicích v roce 1924. Studoval na Masarykově univerzitě v Brně hudební vědu u profesora Vladimíra Helferta a dále historii, filosofii, zeměpis a dějiny umění. Vedle toho studoval hru na klavír u M. Kuhlové a Anny Holubové a nauku o harmonii a o hudebních formách u Josefa Blatného. V roce 1929 získal titul PhDr. na základě disertační práce: Idea vlasti, národa a slávy v díle Bedřicha Smetany. Stal se ředitelem hudebního archivu Moravského muzea v Brně a tuto funkci zastával až do roku 1948. Vykonal řadu studijních cest do Itálie, Belgie, Francie, Německa, Rakouska, Jugoslávie, Polska a Maďarska, na nichž se zabýval studiem knihovnické a archivní techniky. Shromáždil tisíce pramenů, které pečlivě archivoval Moravském muzeu. Jeho hlavním cílem byl soupis hudebních moravik a bohemik v zahraničních knihovnách. Dalším střediskem jeho zájmu byla raná italská monodie 17. století a posléze vztah českého a světového hudebního baroka a klasicismu v 18. století. Na Masarykově Univerzitě se v roce 1937 habilitoval docentem, ale následující okupace Československa a uzavření vysokých škol mu znemožnilo další pedagogickou činnost. V roce 1948 byl na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity jmenován profesorem hudební vědy. Stal se ředitelem hudebněvědného semináře a vedoucím katedry dějin umění. Jeho činnost mimoškolní byla rozsáhlá a rozmanitá. Byl vedoucím Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Brně, předsedou Společnosti Pavla Křížkovského, místopředsedou Matice moravské, spoluzakladatelem hudebně vědecké sekce Svazu českých skladatelů, redaktorem edice Musica Antiqua bohemica i čestným členem Pěveckého sdružení moravských učitelů. Aktivně se účastnil mnoha zahraničních kongresů. Byl členem vídeňské společnosti Gesellschaft zur Herausgabe von Denkmälern der Tonkunst in Östereich a švýcarské společnosti Société Internatio...

Xun Lu (1)

Čínský povídkář, esejista, literární kritik a překladatel.

Josef Kaucký (1)

Narozen 22. 5. 1895 v Praze, zemřel 1. 6. 1982 v Brně. PhDr., vysokoškolský profesor matematiky a fyziky, práce z oboru.

Stan Telchin (1)

Stan Telchin, renomovaný autor, veřejný řečník a misionář, se narodil 14.září1924 v New Yorku. Jeho rodiče byli Źidé, do Ameriky přišli z Ruska na začátku dvacátého století. Díky své dceři a studiu Bible Stan Telchin uvěřil, že Ježíš je židovský Mesiáš. Stal se misionářem mezi Židy. Kázal v USA, Kanadě, Anglii, Norsku, Irsku, Rusku, Dánsku, Německu, na Ukrajině a v Izraeli. Jeho kniha Zrada byla přeložena do 30-ti jazyků a je , v nedávné době, nejčtenějším svědectvím Žida, který uvěřil v Ježíše. Zemřel 4. června 2012.

Antonín Sum (1)

Antonín Sum byl český právník, účastník domácího odboje za druhé světové války, osobní tajemník Jana Masaryka, politický vězeň v procesu s M. Horákovou, kominík, spisovatel, skaut a činovník Junáka a YMCA. Začátkem 20. let bydlel v Americe, kde jeho otec pracoval na vyslanectví. Tam jej Jan Masaryk poznal jako malého kluka . Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Za druhé světové války byl účastníkem domácího odboje, aktivně bojoval proti německé okupaci a v květnu 1945 patřil k účastníkům Pražského povstání. Po válce v letech 1946–1947 pracoval na Úřadě předsednictva vlády. V roce 1947 nastoupil na Ministerstvo zahraničních věcí a stal se osobním tajemníkem Jana Masaryka, jímž byl až do Masarykovy smrti. V roce 1949 byl Antonín Sum zatčen a v roce 1950 odsouzen na 22 let za velezradu. Hrozil mu i trest smrti, od něhož jej zachránil svými známostmi a přímluvami jeho přítel hudebník dr. Emil Ludvík. Ve vězení zůstal do roku 1962. Až roku 1968 se dočkal rehabilitace. Byl zastáncem teorie Masarykovy "demonstrativní sebevraždy" . V roce 1968 byl zvolen starostou skautské organizace Junák během krátké období její činnosti; v letech 1969 a 1970 se snažil za cenu ústupků v rozporu se skautskými principy udržet jeho existenci, ale nakonec se spolupodílel na jeho sebelikvidaci schvalováním postupu ústřední stranické skupiny. Po sametové revoluci znovu krátce působil jako starosta...

Josefine Winkler (1)

Zora Straube (1)

František Kubát (1)

Zemědělský ekonom.

Vladimír Sálík (1)

Autor publikace o americké armádě.

Jindřich Musílek (1)

Autor publikace o americké armádě.

Nikolaj Semenovič Nikitin (1)

Iva Nedomlelová (1)

Vysokoškolská pedagožka, autorka prací z oblasti mikroekonomie a makroekonomie.

Ulrich Gregor (1)

Německý filmový teoretik a kritik, producent.

Vivian Fuchs (1)

Sir Vivian Ernest Fuchs byl britský cestovatel, který jako první člověk projel napříč Antarktidou. Narodil se na ostrově Wight, jeho otec byl přistěhovalec z Německa. Vystudoval geologii na Univerzitě v Cambridgi, v roce 1929 se zúčastnil vědecké výpravy Jamese Wordieho do Grónska. Později cestoval po Africe, spolu s Louisem Leakeym zkoumal rokli Olduvai, s manželkou Joyce navštívil jezera Turkana a Rukwa. Za druhé světové války sloužil jako dobrovolník, zúčastnil se bitvy o Normandii a díky znalosti němčiny působil v okupační správě města Plön. Od roku 1947 byl zaměstnancem British Antarctic Survey a v letech 1958–1973 stál v jejím čele. Spolu s Edmundem Hillarym vedl transantarktickou expedici v rámci mezinárodního geofyzikálního roku, která od listopadu 1957 do března 1958 na vozidlech Tucker Sno-Cat podnikla 3473 kilometrů dlouhou cestu přes kontinent z Vahselovy zátoky přes jižní pól do Scottovy základny. Po návratu byl povýšen do rytířského slavu a v roce 1974 byl zvolen členem Královské společnosti. Spolu s Hillarym napsal knihu Napříč Antarktidou . Na jeho počest se uděluje od roku 1973 antarktickým výzkumníkům Fuchsova medaile.

Miloš Kašlík (2)

Společenský pracovník a publicista. Narozen 25. 11. 1894 , zemřel 2. 3. 1974 . Po absolvování valašskomeziříčského gymnázia se stal učitelem ústavu pro hluchoněmé a později ředitelem valašskomeziříčského muzea. Studoval i výtvarné umění u V. H. Brunnera v Praze a dějiny umění na Masarykově univerzitě v Brně. Věnoval se národopisu, hudbě, baletu, loutkovému divadlu, byl předsedou muzejní společnosti. Zakládal valašské kroužky a externě učil lidový tanec na ostravské konzervatoři. Popsal valašské tance a napsal libreto k filmu Valašské tance. Vydal knihu Valaské povědačky, kterou sám ilustroval, nakreslil soubor 25 pohlednic Staré valašské kroje. V době krize se ujal vydávání časopisu Naše Valašsko, kam napsal řadu statí.

Alena Prágerová (1)

Publikace z oboru matematiky.

Zoltán Bedrna (1)

Narozen 27.2.1933 ve Svidníku. Slovenský půdoznalec a agrochemik.

Siegfried Kapper (1)

Siegfried Kapper byl český a německý romantický básník, spisovatel, cestovatel a lékař. Narodil se jako Isaac Salomon Kapper v rodině židovského učitele, navštěvoval českou školu na Smíchově a od roku 1830 gymnázium na Malé Straně. V letech 1836-1839 studoval filosofii na Karlově univerzitě, zajímal se o českou literaturu a spřátelil se s mladými českými básníky, zejména s Karlem Sabinou a V. B. Nebeským. Hlásil se k české, německé i židovské totožnosti a snažil se smiřovat nacionální nepřátelství, což mu mnozí vytýkali. Po ročním pobytu jako domácí učitel v Rusku vystudoval v letech 1841-1847 medicinu ve Vídni a stal se lékařem v chorvatském Karlovaci. Roku 1843 vydal svoji prvotinu „České listy“, kterou však česká kritika odmítla. Roztrpčen odmítavými postoji českých vzdělanců , začal se zajímat o jihoslovanské jazyky a kulturu, hodně cestoval a psal většinou německy. Roku 1848 odejel do Vídně, kde působil jako novinář, a po porážce revoluce cestoval po Uhrách a Bosně a napsal několik cestopisů. Po cestách v Německu a v Itálii se roku 1854 vrátil do Čech, oženil se a působil jako lékař v Dobříši a od roku 1860 v Mladé Boleslavi. Po roce 1870 se přestěhoval do Prahy a publikoval také česky. Předválečný Spolek akademiků židů přijal jeho jméno a na jeho rodném domě zasadil pamětní desku. V německém prostředí měly Kapprovy spisy velký úspěch. Jeho živé cestopisy po Srbsku, Chorvatsku, Bosně, Bulharsku a Rumunsku spojují nadšení pro lidové kultury a poezii s ostrou pozorovací schopností etnografa. Řada jeho německých básní, inspirovaných českou a srbskou lidovou poezií, byla zhudebněna např. J. Brahmsem a zlidověla nejen v Německu.

František Kvapil (2)

František Kvapil byl český básník a překladatel, především z tehdejší moderní polské literatury. Studoval filosofii v Praze a později v Paříži, už za svých studentských let se intenzivně věnoval překládání i tvorbě vlastní poezie. V letech 1880–1883 pracoval jako profesor na gymnáziích a učitelských školách, poté se věnoval výhradně literární a překladatelské činnosti. Publikoval také řadu časopiseckých článků o slovanských literaturách. Jeho nejvýznamnějším dílem je mimo překlady z polštiny a podrobné studie o slovanských literaturách cyklus epických básní Zpěvy knížecí, v níž přepracovává v parnasistním stylu, napodobujícím především Victora Huga, ruské byliny. Dalším významným dílem je lyrická sbírka Zaváté stopy, vydal i několik dalších lyrických sbírek. Směrově příslušel k parnasismu. V původní poezii byl v mnohém pouhým epigonem Jaroslava Vrchlického, nicméně jako překladatel a literární vědec byl ve své době velmi oceňován. zdroj: wikipedie

Boleslav L Černý (1)

Narozen 11.7.1881 v Hradci Králové, zemřel 12.5.1930 v Pelechách u Domažlic. Učitel, prozaik a básník.

Janko Leskovar (1)

Chorvatský spisovatel.

Romuald Rudolf Perlík (2)

Romuald Rudolf Perlík byl premonstrát, archivář na Strahově a pedagog zabývající historií církevní hudby. V roce 1900 vstoupil k premonstrátům, na kněze vysvěcen roku 1905. V roce 1923 absolvoval Státní archivní školu a působil jako archivář a knihovník na premonstrátské kanonii na Strahově. Vědecky se zabýval starší církevní hudbou . Narodil se 11. března 1882 v Mýtě u Rokycan jako Rudolf Vendelín Perlík. Studoval na gymnasiu v Klatovech v letech 1893–1898 a poté na Vinohradech . Do řádu premonstrátu s řeholním jménem Romuald vstoupil 11. října 1900 a v něm složil slavné sliby v květnu 1905 o měsíc později svěcen na kněze. Následně působil v církevní správě, do roku 1911 studoval na filosofické fakultě. Za první světové války působil jako vojenský kaplan. Po válce se stal kantorem a archivářem na Strahově, dále si doplňoval vzdělání, účastnil se druhého běhu kursu Státní archivní školy a poté složil rigorózní zkoušku a získal titul PhDr. s prací K dějinám hudby a zpěvu na Strahově až do první poloviny XVIII. století. Dne 10. července 1929 se habilitoval na Teologické fakultě Univerzity Karlovy v oboru dějiny církevní hudby. Zemřel 26. května 1947 po delší nemoci, přičemž v té době probíhal proces o jeho jmenováním profesorem .

Jane Dahle (1)

Autorka knihy o UFO.

Karel Zima (1)

Karel Zima je český herec v současnosti na volné noze. Jeho jediné angažmá bylo v divadle Drak v Hradci Králové. V současnosti hraje ve filmech, televizních seriálech a také v zahraničních reklamách. Je členem týmu Real TOP Praha, v jehož dresu se zúčastňuje charitativních zápasů a akcí. Jeho otec se jmenuje Karel, maminka Marcela a pochází ze Slovenska. Má sestru Mariku. V Liberci chodil do základní školy v Barvířské ulici, kde zpíval v dětském sboru Ještědská nota. V lidové škole umění navštěvoval hodiny klavíru, trombónu a liturgicky dramatický kroužek. V Liberci byl také členem Stanice mladých reportérů při Českém rozhlasu, odkud pravidelně už jako dítě přispíval reportážemi a rozhlasovými rozhovory. Poté vystudoval herectví na Státní konzervatoři v Praze. Už při studiu na konzervatoři hostoval v Divadle v Řeznické ulici, v Otevřené Divadelní Společnosti a v divadelní skupině Just, poté v divadle v Kladně a Mladé Boleslavi. V roce 1994 se oženil se slovenskou herečkou Magdalenou Matejkovou. Od roku 1995 byl i s manželkou pět let v angažmá v Divadle Drak v Hradci Králové, v roce 1999 se společně s manželkou přestěhoval zpět do Prahy, kde je od té doby na volné noze. Spolupracoval mimo jiné s Divadlem AHA!, Divadlem Na blízko, Divadlem Bratří Formanů, Divadlem Na Prádle, Komorní scénou divadla Pod Palmovkou a dodnes také s Divadlem v Dlouhé. Od roku 2008 je předsedou O.S. Divadlo Pro malý, které do roku 2013 sídlilo v divadle Gong. Počátkem roku 2014 zaniklo jako o.s. a jeho činnost pokračuje pod názvem Divadlo z praku. V tomto divadle hraje ve většině představení, současně k nim píše scénáře. Téměř 20 let se průběžně objevuje v televizi a ve filmu v menších i větších rolích různého charakteru. V roce 2001 také účinkoval v muzikálu Evangélium podle Beatles. V minulosti spolupracoval na mnoha zahraničních projektech a pravidelně hraje ve filmech českých i zahraničních studentů, filmových škol . Rolí,...

Vilém Velet (1)

Narozen 23.3.1879 v Kolíně, zemřel 24.4.1948 tamtéž. JUDr., beletrista.