Výpis všech autorů

Kousuke Oono

Japonský komiksový scenárista a ilustrátor.

Jan Orlický

PhDr. Jan Orlický se narodil 14. listopadu 1924 v Praze. Po maturitě v roce 1943 byl pracovně nasazen v Říši - v Horním Slezsku a ve středním Německu, v pohoří Harz. Když se po Velikonocích 1945 přiblížila fronta, uprchl do Československa. V Praze se aktivně zúčastnil Pražského květnového povstání. Odzbrojoval Němce a podílel se na stavbě dejvických barikád. Po válce vystudoval FF UK, obor filozofie a sociologie, a dva roky působil jako učitel-brigádník v pohraničí. Aby se mohl z pohraničí vrátit, musel na počátku 50. let na čas nastoupit do dolů na Kladně. Po krátkém působení na Osvětovém institutu při ÚNV Praha, byl vyhozen za kritiku stranického funkcionáře. Poté střídal různá manuální zaměstnání, mimo jiné ve sladovně nebo u soustruhu. Nakonec získal místo dokumentátora v Akademii věd. Po podpisu rezoluce na podporu Dubčekova vedení po srpnové invazi 1968 dostal sice z Akademie věd výpověď, ale dokázal se jí vyhnout předstíráním duševní choroby, dokud mu nebyl přidělen invalidní důchod, a Orlický se dal na spisovatelskou dráhu. Jan Orlický je autorem více než desítky knih.

Hiroo Onoda

Japonský armádní důstojník, autor vzpomínkové publikace na období 2. světové války.

Georges Ohnet

Francouzský romanopisec, fejetonista a dramatik.

Eiichirō Oda

Czechoslovak Radio Dance Orchestra

Czechoslovak Radio Dance Orchestra , v češtině známý jako Taneční orchestr Československého rozhlasu , byl významným tělesem, které hrálo významnou roli na hudební scéně v době existence Československa. Orchestr se specializoval na lehkou hudbu, včetně taneční hudby, jazzu a swingu, a byl známý svým vysíláním v Československém rozhlase. Soubor spolupracoval s řadou skladatelů a hudebníků a přispíval k popularizaci soudobých hudebních směrů v zemi. Hráli jak instrumentální skladby, tak doprovázeli zpěváky a hráli úpravy domácích i zahraničních hitů. Činnost orchestru trvala několik desetiletí a odrážela měnící se hudební vkus i politické klima té doby.

Carl Orff

Carl Orff byl významný německý skladatel a hudební pedagog, známý především svou kantátou "Carmina Burana". Orff se narodil 10. července 1895 v Mnichově a od útlého věku se věnoval hudbě. Studoval na mnichovské hudební akademii a během své kariéry byl ovlivněn různými hudebními styly, včetně německé romantické tradice a později i odtažitou estetikou avantgardy počátku 20. století.

Aleš Opatrný

Mons. doc. Ing. Mgr. Aleš Opatrný, Th.D. , je český katolický kněz, teolog a autor duchovní literatury. Byl vedoucím Pastoračního střediska pražské arcidiecéze , je mimo jiné spoluzakladatelem a členem Společnosti pro studium sekt a nových náboženských směrů a vedoucím katedry pastorálních oborů na KTF UK. Dne 8. září 2011 jej papež Benedikt XVI. jmenoval čestným prelátem Jeho Svatosti. Je stoupencem hnutí katolické charismatické obnovy.

Sara Orwig

Americká autorka milostných románů.

Omega

Omega je známá maďarská rocková skupina, která je považována za jednu z nejvlivnějších skupin střední Evropy. Vznikla v Budapešti v roce 1962 a dosáhla významných domácích i mezinárodních úspěchů. Omega 'Jejich hudba zahrnuje různé styly, včetně progresivního rocku, hard rocku a psychedelického rocku. Během své bohaté kariéry vydali řadu alb, která upevnila jejich postavení na rockové hudební scéně.

Nikolaj Aleksejevič Ostrovskij

Ruský prozaik.

Ľudo Ondrejov

Ľudo Ondrejov, vlastním jménem Ľudovít Mistrík, jiný pseudonym Ľ. M. Ondrejovič byl slovenský básník a prozaik. Narodil se ve slovenské rodině stolaře v chorvatském Slanje , většinu svého dětství však prožil na Slovensku, v obci Kostiviarska . Vzdělání získal v Banské Bystrici. Nejprve působil jako notář, později pracoval v automobilových dílnách a jako šofér z povolání. Byl také úředníkem Matice slovenské v Martině. V roce 1938 se přestěhoval do Bratislavy a stal se profesionálním spisovatelem. V tomto období arizoval antikvariát patřící židovské rodině. V letech 1944-45 byl členem partyzánské skupiny, po osvobození se stal referentem na Pověřeníctví pro informace, od roku 1947 byl redaktorem časopisu Partizán a později správcem Domova Svazu slovenských spisovatelů v Budmericích. Od roku 1950 byl v plném invalidním důchodu. Zemřel v roce 1962 v Bratislavě. Svá první básnická díla uveřejňoval ve slovenských Národných novinách, Proletárce či Slovenském učiteli. V roce 1928 mu zveřejnili báseň i Slovenské pohľady, které se staly jeho oblíbeným časopisem, ve kterém vydával hlavně svoji poezii. První kniha mu vyšla až v roce 1932. Psal poezii a prózu nejen pro dospělé, ale i pro dětské čtenáře. Svojí tvorbou se řadí mezi neosymbolické a naturistické autory. Jeho lyrika je emotivní, hledá východiska v ideách lidskosti, svobody a rovnosti, které ztělesňuje tužba po dálkách, nicméně zároveň si uvědomuje marnost svého snění. V próze se věnuje např. psaní cestopisů, které však nejsou dokumentárními díly, ale autorskou fikcí. V době druhé světové války arizoval antikvariát židovské rodiny Steinerových v Bratislavě . Navíc, když bylo započato s deportacemi Židů, prohlásil, že ve svém podniku žádné židy nepotřebuje a ohlásil je ú...

Ladislav Ovsík

Narozen 27.6.1926 v Merklíně u Přeštic, zemřel 2002. Fotograf.

František Omelka

František Omelka byl učitel češtiny a zeměpisu a autor knih pro mládež, z nichž některé sám přeložil do esperanta. František Omelka se narodil 19. srpna 1904 ve Starém Městě u Uherského Hradiště. Vystudoval klasické gymnázium v Uherském Hradišti a složil doplňovací maturitu na učitelském ústavu v Přerově. Seznámil se se svou jmenovkyní Františkou Omelkovou, také učitelkou, uzavřeli sňatek a učili na různých místech na Zlínsku a Uherskohradišťsku. Oba přispívali povídkami do různých časopisů. Po válce byl František Omelka krajským metodikem českého jazyka, získal titul „vzorný učitel“. Zemřel 23. července 1960 v Otrokovicích. V roce 1976 se Františce Omelkové podařilo vydat román Velký admirál v edici Karavana. Omelkovy knihy později zmizely z veřejných knihoven a zůstaly jen ve vědeckých. V roce 2000 mu bylo in memoriam uděleno čestné občanství města Otrokovic. Jeho povídky pro mládež vycházely někdy pod vlastním jménem, jindy pod pseudonymem Rabatin. Výtvarně je doprovázeli různí ilustrátoři, mezi nimi i Zdeněk Burian a Jaromír Vraštil. Jeho nejúspěšnější knihou je Štafeta, která vyšla i německy, esperantsky, nizozemsky, islandsky a anglicky. Zachycuje skutečnou událost z roku 1925, kdy v aljašském městě Nome propukla epidemie záškrtu v zimních měsících. Pro mrazy 60 stupňů pod nulou nemohla letadla přivést sérum. Tehdy pět statečných mužů vytvořilo štafetu a s psím spřežením každý z nich urazil zhruba 100 km mezi nejbližšími městy a tak s nasazením vlastního života zachránili životy pro ně neznámých lidí, především dětí. Omelka si o události přečetl stručný článek, pomocí kanadských esperantistů získal podrobnosti a v době války – kdy světem vládlo sobectví nejvyššího stupně – oslavil hrdinství lidí ochotných obětovat se za jiné, i zcela neznámé lidi. Posmrtně vydaný román Velký admirál popisuje život Fernaa Magalhaese , který jako první uskutečnil plavbu kolem svět...

Chris Oxlade

Anglický autor dětské naučné literatury.

Adam Václav Michna Z Otradovic

Adam Václav Michna z Otradovic byl významný český skladatel, básník a varhaník barokní doby. Bývá považován za jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů své doby, jeho dílo je významným přínosem pro hudební kulturu v českých zemích v 17. století. Michnovy skladby jsou hluboce zakořeněny v katolické liturgii a odrážejí vliv italské hudby té doby, přičemž obsahují i české lidové prvky.

Roy Orbison

Roy Orbison byl americký zpěvák, skladatel a hudebník známý svým výrazným, vášnivým hlasem, složitými písňovými strukturami a temnými emotivními baladami. Jeho kariéra trvala od 50. let 20. století až do jeho smrti v roce 1988. Orbison se proslavil hity jako "Only the Lonely" , "Crying" a "Oh, Pretty Woman" . Jeho hudba se vyznačovala melodramatickými texty a Orbisonovým silným hlasovým rozsahem. Přestože koncem šedesátých let zažil pokles popularity, v osmdesátých letech zažil opětovné oživení, částečně díky svému působení v superskupině Traveling Wilburys, v níž hráli Bob Dylan, George Harrison, Jeff Lynne a Tom Petty. Orbisonův vliv je široký, ovlivnil mnoho umělců napříč různými žánry. V roce 1987 byl uveden do Rokenrolové síně slávy, což svědčí o jeho trvalém odkazu v hudebním průmyslu.

Mahavishnu Orchestra

The Mahavishnu Orchestra byla průkopnická jazzrocková fusion skupina, kterou v roce 1971 založil kytarista John McLaughlin. Hudba skupiny se vyznačovala složitými rytmy, rychlými kytarovými riffy a směsicí východních a západních hudebních vlivů. McLaughlin, který předtím spolupracoval s Milesem Davisem na přelomových fusion albech jako "Bitches Brew", vnesl do skupiny svou virtuózní kytarovou techniku a zájem o indickou klasickou hudbu. V původní sestavě hráli Billy Cobham na bicí, Jan Hammer na klávesy, Jerry Goodman na housle a Rick Laird na baskytaru.

Love Unlimited Orchestra

The Love Unlimited Orchestra byl čtyřicetičlenný smyčcový orchestr, který založil americký soulový hudebník Barry White a který sloužil jako doprovodný soubor Whitea a ženského vokálního tria Love Unlimited. Od počátku 70. let byl orchestr významnou součástí soulové a diskotékové scény a poskytoval svěží, romantické a filmové aranže, které se staly synonymem Whiteova charakteristického zvuku. Orchestr je nejznámější díky instrumentálnímu hitu "Love's Theme", který se v roce 1974 dostal na první místo žebříčku Billboard Hot 100. Tato skladba je často považována za jednu z prvních diskotékových písní, které se na tuto pozici dostaly. Práce skupiny Love Unlimited Orchestra zahrnovala nejen doprovod Whitea a tria, ale také několik úspěšných vlastních instrumentálních alb. Jejich hudba byla hojně samplována a nadále ovlivňuje zvuk soulové a R&B hudby.

Karel Oliva

Doc. RNDr. Karel Oliva, Dr. je český jazykovědec a současný ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR. Zabývá se matematickou lingvistikou a formální syntaxí. Externě vyučuje na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Oliva dříve působil také na Bulharské akademii věd v Sofii, na univerzitě v Saarbrückenu a v Rakouském institutu pro výzkum umělé inteligence ve Vídni.

Jiří Opelík

Jiří Opelík je český literární kritik, historik, editor a učitel. Narodil se v rodině bankovního úředníka, po maturitě na gymnáziu studoval češtinu a němčinu na Univerzitě Palackého, byl žákem také Oldřicha Králíka a Pavla Trosta, absolvoval roku 1955 diplomovou prací Zakarpatské dílo Ivana Olbrachta. Poté byl asistentem na katedře bohemistiky v Olomouci a zároveň dva roky musel nuceně pracovat jako pomocný dělník ve slévárně. Své tituly získal za práci na tématech: Románové dílo Václava Řezáče a monografii Josefa Čapka. Od roku 1954 publikoval své kritiky, články a studie v mnoha časopisech, pracoval v Ústavu pro českou literaturu v Praze, později začal též redigovat, pravidelně přispíval do Zpravodaje Společnosti bratří Čapků. Napsal mnoho předmluv a doslovů k českým dílům 20. století, kterými se celoživotně zabývá. Již na počátku své kariéry se etabloval jako lexikograf svým autorským a redakčním podílem na Slovníku českých spisovatelů. Věnoval se studiu některých autorů, obzvláště Olbrachta, Závady, Kainara, Mikuláška, Skácela, Strnadela, Kundery a Vaculíka. Díla i autory soudil důkladnou analýzou tvaru a významového směřování, jako oponentovi ideologického hodnocení literatury mu byla kritériem přesnost pojmenování evokované skutečnosti, důslednost, nedůslednost či hranice spisovatelovy umělecké metody a míra autonomnosti jeho uměleckého světa. Oceňoval zejména díla směřující k intelektualizaci, k úvahovosti, analytičnosti a koncepčnímu pojetí reality, toto vše realizoval ve svém reprezentativním výboru ze svých kritik a to pojmenoval Nenáviděné řemeslo. Po počátku normalizace se vzdal literární kritiky a věnoval se literární historii, lexikografii a ediční činnosti. Podílel se spolu s J. Slavíkem na Lexikonu české literatury. V Opelíkově díle dominuje zájem o dílo bratří Čapků, vyniká jeho ediční počin výboru z literárněvědných prací Oldřicha Králíka a soubor poezie Jana Skácela. Jiří Opelík byl jedním z vůdčích...

Jiří Olšovský

Narozen 11.3.1952 ve Vrchlabí. Po vysokoškolských studiích působil jako encyklopedista v Encyklopedickém ústavu ČSAV v Praze. Od roku 1992 pracoval v Masarykově ústavu AV ČR, kde se zabýval edicí Masarykových Základů konkretné logiky a myšlením našeho prvního prezidenta; napsal zde několik studií týkajících se Masarykova pojetí subjektivity a objektivity, nihilismu a titanismu, jeho chápání zbožnosti. Od roku 1997 působí jako vědecký pracovník ve Filozofickém ústavu AV ČR v Praze, kde se zabývá existencialismem, zejména myšlením Kierkegaardovým, Patočkovým a Heideggerovým; ve směru myšlení těchto myslitelů prozkoumává i vztah filozofie a poezie. Napsal Slovník filosofických pojmů současnoti, v němž vyjadřuje základní pohyby filosofického myšlení dneška; slovník je komponován jako filosofická encyklopedie, probouzejcí otevřenou lidskou existenci k vlastnímu tvůrčímu myšlení.

Jiří Olič

Jiří Olič je český básník, prozaik, esejista a literární kritik. Od roku 1976 žije v Bratislavě, po roce 1995 střídavě také v Dlouhé Loučce na Olomoucku. Středoškolské vzdělání získal na Střední zemědělsko-technické škole v Olomouci, poté pokračoval studiem na Agronomické fakultě Vysoké školy zemědělské v Brně, kde získal roku 1973 titul Ing. Do roku 1989 pracoval jako agronom, poté jako redaktor v časopisech Fragment K a Kultúrny život. Působil také v nakladatelstvích Paseka a Votobia a v olomouckém Muzeu umění . Je držitelem ceny Toma Stopparda a rytířem Řádu zelené berušky. V 70. a 80. letech přispíval do samizdatových časopisů Koruna, Kontakt, Vokno, Revolver Revue, Pražská komunikace, Střední Evropa, Doutník, Listopad, Někdo něco, Výběr zajímavostí z domova i ciziny. Po roce 1989 publikoval ve Fragmentu, Architektu, Slovenských pohľadech, Proglasu, Literárních novinách, Výtvarném umění, Profilu, Respektu, Souvislostech, Boxu, Kurzu, Ateliéru, Umění a řemeslech, Kritické Příloze Revolver Revue, Mladé frontě Dnes, v Lidových novinách atd. V současné době přispívá do dvouměsíčníku Listy. Počátek Oličovy tvorby charakterizuje především tvorba básnická. Později se Olič profiluje také jako demlolog a váchalolog , jako výtvarný kritik, a nakonec také jako prozaik. Na počátku devadesátých let se začal plně věnovat žánru, který je mu nejbližší, a sice ironickému komentáři. Mezi Oličova nejvýznamnější díla patří soubor Marná snaha , který obsahuje kritické glosy, eseje a parodickou prózu a vyznačuje se naivismem a tematickým zaujetím banalismem, populární kulturou a kýčem. Další osobitou knihou je Molitan , ve které autor polemizuje s moderní „televizní“ kulturou formou aforismů a miniesejů. Sbírka Velký strážce se vyznačuje úmyslnou rezignací na ...

Gustav Brom Orchestra

The Gustav Brom Orchestra , známý také jako Big Band Gustava Broma, je proslulý český jazzový orchestr s bohatou historií, která sahá až do roku 1940, kdy jej založil kapelník a klarinetista Gustav Brom. V průběhu desetiletí se orchestr stal jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších big bandů v Evropě, známý svými energickými vystoupeními a rozmanitým repertoárem, který zahrnuje swing, bebop i moderní jazzové skladby.

Ferdinand Havlík Orchestra

Ferdinand Havlík byl český hudebník, skladatel a dirigent, známý především svou tvorbou v žánru jazzu a swingu. Byl vedoucím souboru Ferdinand Havlík Orchestra , který byl významným souborem zejména v 60. a 70. letech 20. století. Orchestr byl známý svými svižnými swingovými melodiemi a podílel se na soundtracku české kulturní scény. Havlíkova tvorba se často prolínala s populárním pražským divadlem Semafor, kde spolupracoval s významnými českými umělci, jako byli Jiří Suchý a Jiří Šlitr. Repertoár orchestru zahrnoval směs původních skladeb a úprav populárních standardů, což ukázalo jeho všestrannost a Havlíkovu aranžérskou zručnost.

Brno Radio Pops Orchestra

Orchestra of the Czechoslovak Radio Brno. Founded in 1951 as “Brněnský Estrádní Rozhlasový Orchestr” . In 1965 split to “Orchestr Studio Brno” conducted by Erik Knirsch and “Velký Smyčcový Orchestr Československého rozhlasu” conducted by Miloš Machek or Jiří Hudec , reunited as OSB in 1970.

Beth O'Leary

Britská spisovatelka.

Yotam Ottolenghi

Britský kuchař izraelského původu, majitel restaurace, spoluautor kuchařek.

Vojtěch Omasta

Autor příruček o karetních hrách.

Severin Ondřej

Severin Ondřej byl český architekt. Nejznámějšími jeho stavbami jsou budovy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze 6 – Dejvicích. Narodil se v rodině učitele v Hořepníku Františka Ondřeje a jeho manželky Marie, rozené Kupšovské . Od roku 1893 byla rodina policejně hlášena na Smíchově , kde byl František Ondřej učitelem na měšťanské škole. Severin Ondřej byl druhý z pěti dětí. Jeho starší bratr Augustin se stal profesorem mineralogie. Maturoval v roce 1907 na vyšší reálce v Praze. Poté studoval na vysoké škole architektury a pozemního stavitelství ČVUT, kde složil v roce 1912 druhou státní zkoušku a v roce 1917 doktorát technických věd . Během studia pracoval v ateliéru profesora Theodora Petříka. V roce 1921 byl jmenován profesorem pozemního stavitelství na České vysoké škole technické v Praze. Současně byl státním radou při ministerstvu veřejných prací. Po uzavření českých vysokých škol nacisty byl poslán na "dovolenou s čekatelným". K výuce se vrátil v červnu 1945. V březnu 1948 navrhl rozdělení studia na fakultě architektury a pozemního stavitelství na dva obory: architekturu a urbanismus a občanské stavby. Tento jeho návrh byl fakultní radou schválen. V roce 1955 byl jmenován proděkanem fakulty pro vědecko-výzkumnou činnost. Dne 21. března 1936 se v Českých Budějovicích oženil s Mariannou Weberovou. Přispíval rovněž do odborných časopisů, jako byly Architektonický obzor, Architekt, Zprávy veřejné služby technické či Zemědělský archiv.

Scott O'Dell

Scott O'Dell, vlastním jménem O'Dell Gabriel Scott byl americký spisovatel, autor dvaceti osmi historických a dobrodružných románů pro děti a mládež, tří románů pro dospělé čtenáře a několika knih literatury faktu. O'Dell studoval na několika vysokých školách , ale studium nikdy nedokončil. Během 2. světové války sloužil u amerického letectva. Poté byl kameramanem a novinářem . Knihy začal O'Dell psát roku 1934, koncem padesátých let 20. století začal psát knihy pro děti a mládež, které mají vzrušující zápletky, živě vykreslené charaktery a jasný morální záměr . Většina z nich se odehrává v historických dobách v Kalifornii a v Mexiku. Za své dílo obdržel O'Dell roku 1972 prestižní Cenu Hanse Christiana Andersena.

Ovid

Ovid byl římský básník, který žil za vlády císaře Augusta.

Jurij Karlovič Oleša

Ruský prozaik a dramatik.

Jiří Outrata

Narozen 21.11.1903 v Čáslavi, zemřel 17.9.1981 v Praze. Podniktel, technik, úředník, spolupracovník Státního technického nakladatelství, autor technických příruček a učebnic.

Janette Oke

Kanadská spisovatelka. Autorka románů pro ženy, děti a mládež.

Věra Olivová

Věra Olivová byla přední česká historička, věnující se především dějinám první republiky a dějinám sportu. Věra Olivová vystudovala historii a geografii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Krátce pracovala v Politickém archivu kanceláře prezidenta republiky, kde získala přístup k soukromému archivu Edvarda Beneše. Poté nastoupila na Vysokou školu politických a hospodářských věd a mezi léty 1953–1970 působila na Katedře československých dějin na FF UK, kde se zabývala převážně obdobím první republiky. Po roce 1970 nesměla pedagogicky působit a jejím pracovištěm se stala Katedra etnografie FF UK, kde se věnovala nepolitickým tématům, zejména pak dějinám sportu v kontextu jeho antické kulturní tradice. Po roce 1989 pokračovala ve své badatelské práci, především se zaměřila na svou činnost ve Společnosti Edvarda Beneše, jejíž je dlouholetou předsedkyní. Jejím manželem byl klasický filolog profesor Pavel Oliva. Dne 28. října 2014 jí prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy I. stupně.

Petra Ostrá

Spoluautorka knihy vizitek restaurací oceněných pečetí se zlatým lvem.

Monika Ondráčková

Pedagožka, autorka materiálů pro výuku Občanské výchovy.

Miroslav Olehla

Narozen 1939. Práce z oboru matematické statistiky.

Miloš Osten

Narozen 29. 4. 1923 v Praze, zemřel 3. 10. 1992 v Pardubicích. Chemik, odborník v oblasti plastických hmot a lepidel, práce z oboru.

Milan Otáhal

Milan Otáhal byl český historik soudobých dějin a bývalý disident. Zabýval se především obdobím tzv. normalizace. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval československé a světové dějiny a dva roky zde působil jako asistent. Od roku 1955 byl vědeckým pracovníkem Historického ústavu ČSAV. Jako člen KSČ se v 60. letech účastnil reformního procesu a později se stal spoluautorem knihy Sedm pražských dnů , což mu přineslo trestní stíhání, vyloučení ze strany a zákaz povolání. V 70. a 80. letech působil jako spoluautor samizdatového sborníku Historické studie a náležel k zakládajícím signatářům Charty 77. Po roce 1989 vedl oddělení dějin tzv. normalizace nově založeného Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, přednášel na filozofických fakultách v Praze a Brně a absolvoval též stáže v zahraničí. Kromě toho vydal řadu publikací k období let 1969–1989, mezi nimi rozsáhlou knihu Sto studentských revolucí, obsahující rozhovory s účastníky listopadového převratu. I v penzi nadále zůstával členem redakční rady Soudobých dějin a redakčního okruhu Českého časopisu historického.

Michal Osif

Práce z oblasti síťových operačních systémů a informačních technologií.

Josef Oktábec

Narozen 15.7.1922 v Obecnici u Příbrami, zemřel 21.7.1989. Sportovní redaktor, spoluautor sportovních publikací.

John O'Hara

John O'Hara je britský dirigent, který od roku 2003 hraje na klávesy a akordeon ve skupině Iana Andersona Rubbing Elbow Band, od roku 2006 pak ve skupině Jethro Tull. O'Hara je docentem Bath University a Bristol University a hostujícím docentem Royal Welsh College of Music and Drama. John O'Hara na oficiálních stránkách Jethro Tull V tomto článku byl použit překlad textu z článku John O'Hara na nizozemské Wikipedii.

Jiří Obenberger

Narozen 29.7.1956 v Praze. MUDr., CSc., neurolog, práce z oboru.

Jaroslav Oplt

Narozen 29.10.1912 v Motyčíně u Kladna. Zahradník, pracovník katedry fyziologie rostlin a půdní biologie, publikace z oboru květinářství.

Gunter Oettel

Německý nakladatel a vydavatel knih z oblasti historie, umění, archeologie a památkové péče.

Gregg Olsen

Velmi úspěšný autor New York Times, Olsen napsal sedm populárně naučných knih, dva romány. Olsen, rodák ze Seattlu, žije v Olalla ve Washingtonu se svou ženou a dcerou, třemi kuřaty, kokršpanělem Milem a Suri odst. jezevčík mini tak rozmazleným, že nosí svetr.

Eugene Ormandy

Eugene Ormandy byl uznávaný americký dirigent maďarského původu, známý především díky svému dlouholetému působení ve Filadelfském orchestru. Ormandy se narodil 18. listopadu 1899 v Budapešti a původně se vzdělával jako houslista na Královské hudební akademii v Budapešti, poté se začal věnovat dirigování. Jeho kariéra se výrazně změnila, když se v roce 1921 přestěhoval do Spojených států. V roce 1936 se stal hudebním ředitelem Filadelfského orchestru a tuto funkci zastával úctyhodných 44 let až do svého odchodu do důchodu v roce 1980.

Duke Ellington And His Orchestra

Duke Ellington, narozený 29. dubna 1899 jako Edward Kennedy Ellington, byl slavný americký skladatel, pianista a kapelník, který se nesmazatelně zapsal do světa jazzu i mimo něj. Jeho kariéra trvala více než půl století, během něhož vedl svůj orchestr od roku 1923 až do své smrti v roce 1974. Ellingtonův orchestr se stal jedním z nejvlivnějších jazzových souborů, známý svým jedinečným zvukem a hudební všestranností. Za svůj život složil tisíce skladeb, včetně koncertů, suit a filmové hudby.

Daša Ostertágová

Ing. Dáša Ostertágová patrí k zakladateľom Slovenskej spoločnosti racionálnej výživy. V posledných rokoch sa venuje poradenskej, publikačnej a normotvornej činnosti. Je spoluriešiteľkou desiatok výskumných úloh zameraných na ozdravovanie výživy detí, s následným upevňovaním zdravia dospelej populácie. Publikovala niekoľko sto odborných článkov v dennej domácej a zahraničnej tlači, v odbornej literatúre, zúčastňovala sa aktívne na rôznych domácich a zahraničných odborných akciách /seminároch a konferenciách/, pôsobila v rozhlase i televízii. Externe spolupracovala s Vysokou školou ekonomickou a príslušnými výskumnými ústavmi. Za svoju odbornú, publikačnú a výchovnú prácu dostala niekoľko ocenení, okrem iného Medailu J.A. Komenského. Pochádza z Bratislavy-Rače. Zmaturovala ako diétna sestra a v tejto profesii pôsobila viac ako 13 rokov. Potom ukončila pomaturitné štúdium na strednej zdravotníckej škole, popri tom písala odborné články. Na doplnenie ekonomických poznatkov absolvovala vtedajšiu Vysokú školu ekonomickú. Fakultu cestovného ruchu, spoločného stravovania a služieb, ktorú ukončila promóciou. Po ukončení štúdia odchádza zo zdravotníctva pracovať na GR LIKO, na oddelenie inovácie nových výrobkov so zameraním na výživu detí a školskej mládeže, potom istý čas pôsobila na Výskumnom ústave životnej úrovne, kde sa tiež venovala stravovaniu žiakov, študentov a závodnému stravovaniu. Neskôr prešla s celou problematikou pracovať na Ministerstvo školstva, kde pôsobila až do odchodu do dôchodku viac ako 15 rokov. Je členkou redakčnej rady odborného časopisu Slovenský výber, spolupracuje s časopisom Slovenka, kde vedie rubriku Varíme deťom a Lacno, zdravo.

Zdeňka Ortová

Zdeňka Ortová je česká spisovatelka, autorka aforismů, fejetonů a povídek. Pracuje jako vedoucí Městské knihovny ve Velvarech. Publikuje od osmdesátých let minulého století, kdy psala fejetony a povídky pro sobotní přílohy celostátních deníků. V roce 1990 se stala jednak kmenovou autorkou humoristického časopisu Nový Dikobraz, pro který několik let psala zejména aforismy, epigramy a fejetony, a dále pak kmenovou autorkou časopisu Vlasta, kde uveřejňovala své fejetony. Je nejznámější českou aforistkou a jedinou ženou, které je věnována samostatná kapitola v Antologii českých aforistů a jejíž soubory aforismů vycházejí knižně.

Wolfgang Ott

Spisovatel Wolfgang Ott, narozený roku 1923 v Pforzheimu, byl za Druhé světové války povolán do německého námořnictva, Kriegsmarine. Své bohaté zkušenosti ze služby na moři využil ve svých románech. První román se jmenuje Žraloci a malé ryby a byl poprvé vydán v roce 1956. Několik Ottových děl bylo i zfilmováno.

Wiesław Ochman

Wiesław Ochman je proslulý polský tenorista, který vystupuje v operních domech po celém světě. Ochman se narodil 6. února 1937 ve Varšavě a svou hudební kariéru zahájil jako barytonista, poté přešel k tenorovým rolím. Studoval na Státní vyšší hudební škole ve Varšavě a debutoval ve Vratislavské opeře jako Bogdan v Moniuszkově "Strašidlech".

Valentina Aleksandrovna Osejeva

Ruská spisovatelka pro děti.

Sheila O'Flanagan

Sheila O'Flanagan prožila celý svůj život v irském Dublinu. Už jako dítě milovala čtení a vyprávění příběhů. Svou kariéru však začala v Central Bank of Ireland. Stala se velmi úspěšnou v obchodování s devizovými hodnotami a řízení finančních prostředků. Svou první knihu napsala po třicítce, když dostala nabídku smlouvy s irským vydavatelstvím. V současnosti je spisovatelkou na plný úvazek, píše týdenní sloupek pro Irish Times a ve svém volném čase hraje badminton na závodní úrovni.

Philharmonia Orchestra

Philharmonia Orchestra je jedním z předních světových symfonických orchestrů, který je proslulý svými vystoupeními a nahrávkami klasického i současného repertoáru. Orchestr byl založen v roce 1945 Walterem Leggem, nahrávacím producentem společnosti EMI, a stal se všeobecně uznávaným pro svou vysokou úroveň hry pod taktovkou mnoha nejlepších světových dirigentů, včetně Otto Klemperera, Riccarda Mutiho, Giuseppe Sinopoliho a Esa-Pekky Salonena, který je od roku 2008 jeho šéfdirigentem.

Otakar Odložilík

Otakar Odložilík byl český historik, žák Václava Novotného, profesor na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, později také jako profesor na několika amerických univerzitách . Odborně se zabýval především dějinami českého protestantismu. Studoval postupně na gymnáziích v Přerově, ve Valašském Meziříčí a v Kroměříži. Následně absolvoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl žákem Václava Novotného. Studia zakončil v roce 1923 získáním doktorátu za práci "Jednota bratří Habrovanských". Současně v letech 1920-1923 absolvoval studium na Státní archivní škole a poté nastoupil do archivu ministerstva vnitra. Na FF UK se habitoval pro československé dějiny prací "Z počátku husitství na Moravě. Šimon z Tišnova a Jan Vavřinec z Račic" a 1926 byl jmenován docentem československých dějin. Po habilitaci začal přednášet na FF UK. V roce 1934 byl jmenován mimořádným profesorem na FF UK. V roce 1939 emigroval do USA, kde působil nejdříve na Univerzity of Colorado v Boulderu, poté na Univerzity of Pennsylvania ve Washingtonu, Northwestern University v Evanstonu a nakonec na Columbia University v New Yorku. V roce 1945 se vrátil z exilu zpět do Československa a začal opět přednášel na FF UK již jako řádný profesor. V květnu 1948 odjel na pozvání do USA a přednášel tam na University of Colorado v Boulderu. V USA již zůstal a působil na Univerzity of Kansas a na Columbia University v New Yorku. Od roku 1955 působil až do svého odchodu do důchodu v roce 1969 jako profesor na University of Pennsylvania ve Philadelphii. V USA žil až do své smrti, podnikal ale četné cesty do Evropy. Při jedné z nich v roce 1973 zemřel a byl pohřben.

Oleg Lundstrem Orchestra

Legendární sovětský jazzový orchestr. Založen v roce 1934 První z orchestru Alt Onopyuk - saxofon Vladimir Serebryakov - saxofon Igor Lundstrom - saxofon Vitaly Serebryakov - trubka Alex Kotyakov - trubka Anatoly Minenkov - trombon Alexander Gravis - kontrobas Ilya Umanets - bicí Oleg Lundstrem - klavír

Miroslav Orel

MUDr. PhDr. Miroslav Orel , psychiatr, ředitel Krajské pedagogicko-psychologické poradny ve Zlíně. Vystudoval lékařskou fakultu a posléze jednooborovou psychologii. Pracoval jako odborný asistent Ústavu lékařské fyziologie Univerzity Palackého v Olomouci, psychiatr a vyučující na Psychiatrické klinice FN Olomouc. Dlouhodobě působí na katedře psychologie FF UP – kde přednáší základy anatomie a fyziologie, neurofyziologii a psychopatologii obecnou a speciální a v rámci UP vyučuje také psychopatologii, otázky zdraví a nemoci, psychosociální výcviky a studenty Univerzity třetího věku. Věnuje se psychologickému poradenství a lektorské činnosti. Profesně se zajímá o psychoterapii, psychosomatiku, psychologickou práci se sny apod.