143701–143760 z 143972 Autoři
Alexander Werth (1)
Narodil sa v Sankt Peterburgu. Po boľševickom prevrate celá židovská rodina emigrovala na Západ. Werth získal občianstvo Spojeného kráľovstva. Stal sa z neho profesionálny novinár, ktorý po vypuknutí druhej svetovej vojny začal pracovať, ako vojnový spravodajca. Písal o Francúzsku v predvojnovom období a o Rusku počas druhej svetovej vojny.Prielomom v jeho vojnových reportážach sa stala bitka pri Stalingrade a obliehanie Leningradu. Ruštinu aj angličtinu ovládal dokonale a dokázal v oboch jazykoch písať ako profesionál. Jeho najznámejším dielom je: Rusko vo vojne 1941-1945, pohľad na život v Sovietskom zväze počas vojny. Takmer celú druhú svetovú vojnu strávil ako korešpondent BBC v ZSSR. Mal bezkonkurenčný prístup k informáciám vďaka kombinácii svojho novinárskeho preukazu a schopnosti fungovať ako rodený Rus. Werth bol medzi skupinou novinárov, ktorí ako prví navštívili koncentračný a vyhladzovací tábor Majdanek bezprostredne po oslobodení Červenou armádou. Podal správu o zverstvách, ktoré tam boli spáchané. BBC spočiatku odmietla odvysielať jeho reportáž, pretože nacistami spáchané zverstvá boli natoľko neuveriteľné, že ich považovali za sovietsku propagandu. Od roku 1946 do roku 1949 pracoval v Moskve, ako korešpondent pre Guardian. Jeho syn, Nicolas Werth je známym francúzskym historikom, ktorý sa špecializuje na históriu Sovietskeho zväzu .
Více od autora
G. B Harrison (1)
Britský literární historik a kritik, univerzitní profesor, editor edice děl W. Shakespeara.
Více od autora
Ivan Krejčí (1)
Ivan Krejčí je český politik a divadelní režisér, stínový ministr kultury v ČSSD, od roku 2009 člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání , člen ČSSD. V letech 1980 až 1983 se vyučil důlním elektromontérem, v roce 1985 složil maturitu na SPŠ stavební. Po absolvování základní vojenské služby se na začátku 90. let postupně živil jako umyvač oken, posunovač a redaktor TV 19 Plzeň. Zároveň v letech 1992 až 1997 vystudoval režii na DAMU v Praze. Následně působil jako režisér ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti a jako režisér a umělecký šéf v Městském divadle v Karlových Varech . Krátce působil jako pedagog na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Od roku 2005 je divadelním režisérem a uměleckým šéfem Komorní scény Aréna v Ostravě. V květnu 2009 byl zvolen členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Dne 5. března 2014 byl zvolen předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání . V dubnu 2015 jej ČSSD opět nominovala do RRTV, ale v prvním kole nebyl zvolen. Do druhého kola postoupil s bývalým šéfem Českého rozhlasu Radiožurnálu Miroslavem Konvalinou, kterého nominovala hnutí ANO 2011. Ve druhém kole nakonec vyhrál a zůstává tak členem RRTV. Na začátku června 2015 byl navíc opět zvolen předsedou RRTV. Je členem ČSSD, pracoval jako oblastní volební manažer této strany a asistent poslance Lubomíra Zaorálka. V komunálních volbách v roce 2006 kandidoval jako člen ČSSD do Zastupitelstva Městského obvodu Ostrava-Moravská Ostrava a Přívoz, ale neuspěl. Po 37. sjezdu ČSSD vystřídal v dubnu 2013 na postu ministra kultury ve stínové vládě ČSSD poslance Vítězslava Jandáka. Při sestavování kandidátek pro předčasné volby do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 usiloval o místo v Moravskoslezském kraji, ale na kandidátku se nedostal....
Více od autora
Eduard Polívka (1)
Pro ty kteří ho třeba osobně neznali, šlo o významného sběratele našich mincí a medailí, známého autora numismatických článků i publikací, bývalého jednatele a čestného člena ČNS, spolupracovníka Numismatického oddělení Národního muzea i Akademie věd ČR, pořadatele spolkové činnosti, popularizátora numismatiky a jistě i mnohem více.
Více od autora
Jiří Čížek (1)
Narozena 31.7.1884 v Malíně u Kutné Hory, zemřela 19.8.1955 v Praze. Autorka dívčích románů.
Více od autora
Stuart Wilde (1)
Stuart Wilde byl britský spisovatel směru New Age a New Thought a lektor, který se specializoval na práce o metafyzice, soběstačnosti a spiritualitě. Byl též učitel, humorista, scenárista, textař a hudební producent. Vydal dvacet knih, včetně řady The Taos Quintet: Miracles, The Force, Affirmations, The Quickening a The Trick to Money is Having Some, z níž česky vyšla kniha Kormidluj svůj člun . Zemřel ve věku 66 let na srdeční infarkt během jízdy po Irsku. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stuart Wilde na anglické Wikipedii.
Více od autora
Libor Melkus (1)
Narozen 6.7.1921 v Brně. CSc., asistent katedry hudební výchovy, publikace a překlad z oboru.
Více od autora
Blake Clark (1)
Americký spisovatel, editor, autor publikací a povídek z oblasti anglického dramatu a historie Anglie 18. století, historie Havaje a druhé světové války.
Více od autora
Bedřich Stožický (1)
Autor byl jeden z prvních českých námořníků a posléze i kapitánem lodi. Napsal řadu zajímavých publikací o moři a svém působení jako námořníka. Po 1. světové válce studoval na Královské námořní akademii v Bakru, kterou absolvoval, oženil se zde
Více od autora
Karel Čulík (1)
Narozen 10. 7. 1926 ve Skalici , zemřel 21. 6. 2002 ve Farmington Hills , prof., PhDr., DrSc., matematik, informatik, učitel matematiky v Liberci a Jablonci nad Nisou , aspirant, odborný asistent na Přírodovědecké fakultě MU, vědecký pracovník Matematického ústavu ČSAV ; v roce 1976 emigroval do USA, vysokoškolský učitel na University of Massachusetts at Amherst, Pennsylvania State University a Wayne State University; věnoval se teorii grafů a stromů, teorii algoritmů, formálním jazykům a gramatikám, booleovským rovnicím, asynchronním automatům, algoritmizaci algeber a algoritmickým algebrám počítačů, paralelním počítačům, Petriho sítím, programovacímu jazyku ALGOL.
Více od autora
Helene Uri (1)
Lingvistka, dříve badatelka humanitní fakulty Univerzity v Oslu. Napsala řadu knih pro děti a mládež a dva romány pro dospělé.
Více od autora
Pavla Gomba (1)
Pavla Gomba je výkonná ředitelka UNICEF v České republice. Před tím působila jako finanční analytička na Nizozemské obchodní komoře a v obchodním oddělení Dánského velvyslanectví v Praze. Jako konzultantka pracovala rovněž na finančním oddělení Magistrátu města Masvingo v Zimbabwe. V letech 2004–2010 působila ve funkci členky Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Od roku 2008 je členkou správní rady Nadace rozvoje občanské společnosti. V roce 2013 byla zvolena členkou vládního Výboru pro práva dítěte. Od roku 2018 je členkou Rady DMS Fóra dárců. Pavla Gomba absolvovala obor Finance a Řízení lidských zdrojů na VŠE Praha, kde také pravidelně přednáší v předmětu „Financování neziskových organizací“. Pravidelně publikuje na aktuální témata z oblasti rozvojové pomoci a mezinárodního dění, na základě zkušeností z cest do krizových oblastí vydala knihu Slyšíte nás. Od roku 2013 je magazínem Forbes nepřetržitě řazena mezi nejvlivnější ženy České republiky, stejně tak se pravidelně umisťuje v žebříčku nakladatelství Economia TOP ženy Česka v kategorii Veřejná sféra. V roce 2014 byla zařazena mezi European Young Leader .
Více od autora
Jeffrey Cooper (1)
Autor literárních adaptací filmových hororů Noční můra z Elm Street.
Více od autora
Pavel Vošický (1)
Pavel Vošický byl český malíř a grafik. Vyrůstal v rodině policejního úředníka, který byl v únoru 1948 propuštěn z politických důvodu. V letech 1954–58 absolvoval střední uměleckoprůmyslovou školu v Turnově, obor umělecké kovářství a zámečnictví. V říjnu 1959 byl vojenskou kontrarozvědkou zatčen a následně odsouzen k odnětí svobody na 18 měsíců nepodmíněně poté, kdy byl sledován jako podezřelý ze špionáže. V květnu 1960 byl z vězení propuštěn na základě amnestie prezidenta republiky. Základní vojenskou službu dokončil jako příslušník technických praporů. Po dvou letech dělnického povolání byl přijat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou , kterou absolvoval v roce 1969. V šedesátých letech vystupoval jako zpěvák, například v Divadle Apollo. V roce 1969 odešel do exilu, v roce 1976 se stal občanem USA. Pracoval jako grafik, podílel se vedle jiného jako art director na prezidentské kampani Jimmyho Cartera. V první polovině devadesátých let se přestěhoval zpět do České republiky. Své obrazy a kresby vystavoval ve Vídni, Norimberku, New Yorku a Praze. O jeho díle, včetně reprodukcí, více na stránkách Art for Good.
Více od autora
Dan Hope (1)
Odborník na horská kola. V 18 letech závodil za Velkou Británii na mistrovství světa v Durangu ve státe Colorado. Je uznávanou autoritou v nejnovější technice horských kol a se svým partnerem konstruuje kola na zakázku, prodávaná v jejich speciálním obchodě v Londýně. Autor publikace La mountain bike z roku 1998.
Více od autora
Jan Duchoň (1)
Narozen 18.11.1898 v Horažďovicích, zemřel 1977.. Autor loutkových her, maloval též divadelní dekorace. Jan Duchoň se narodil 18. listopadu 1898 v Horažďovicích, zemřel 1. února 1977 v sušické nemocnici ve věku 78 let. Bydlel s rodiči v Horažďovicích v čísle 165. Nejlepší léta svého života věnoval loutkovému divadlu. V roce 1923, když se vrátil z vojny, založil pod tělovýchovnou jednotou Sokol v Horažďovicích kroužek loutkového divadla. Začali v podstatě z ničeho. Sami členové loutkového divadla vyrobili za tím účelem konstrukci samotného loutkového divadla a vyřezali první dřevěné marionety. I pan Jan Duchoň vyrobil sám několik loutek, malování kulis bylo jeho výhradní záležitostí., sháněl a rozepisoval scénáře. Pro loutkové divadlo psal pan Duchoň sám i divadelní hry.
Více od autora
Alfonso Vinci (1)
Italský horolezec, geolog a spisovatel. „Indiana Jones z Valtelliny.“
Více od autora
Daniel-Henry Kahnweiler (1)
Daniel-Henry Kahnweiler byl německý obchodník s obrazy, vydavatel a spisovatel. Je spojen s nástupem kubismu v letech 1907–1914. Narodil se v rodině německého židovského finančníka. Jeho strýc vlastnil zlaté doly v Jižní Africe. Vystudoval gymnázium ve Stuttgartu. Zabýval se hudbou a uvažoval o kariéře dirigenta. Otec jej poslal na zkušenou do Paříže, kde pracoval u burzovního makléře. Ve volném čase intenzivně navštěvoval muzea, galerie a divadla. Spřátelil se s Eugène Reignierem. V letech 1903–1904 zakoupil první grafické listy. V roce 1904 se oženil s Lucií Godon. V roce 1905 odešel do strýcovy firmy v Londýně. Vedle práce i zde hojně navštěvoval galerie a cestoval po Anglii. Na konci roku 1906 mu strýc nabídnul místo v jeho dolech v Jižní Africe. Kahnweiler se ale rozhodl stát se obchodníkem s uměním. Strýc mu poskytl částku 1 000 liber a dal mu roční lhůtu na to, aby se jeho galerie stala soběstačnou. Na Salonu nezávislých nakoupil obrazy nebo kresby od Henri Matisse, André Deraina, Maurice de Vlamincka, Kees van Dongena, Paula Signaca, Othona Friesze, Charlese Camoina a Georgese Braqua. S většinou z těchto malířů se osobně seznámil. Kahnweiler se rozhodl obchodovat s obrazy svých vrstevníků. V létě se seznámil s Pablem Picassem a byl jedním z prvních, kdo v jeho ateliéru viděl přelomový obraz Avignonské slečny. V roce 1908 otevřel svou první galerii ve Vignonově ulici. Zde vystavil i obrazy Georgese Braqua, které byly odmítnuty na Podzimním salonu. Při této příležitosti použil kritik Louis Vauxcelles poprvé pojem kubismus . Galerie neměla žádnou inzerci ani propagaci, informace o ní se šířily pouze ústně. Obrazy ze své sbírky zapůjčoval na výstavy mimo Francii. Byly to výstavy především v Německu, ale též v Rusku, Anglii, USA i jinde. Paradoxně byly tedy kubistické obrazy nejméně známé ve Francii. Kahnweiler postupně získával smlouvy o výhradním zastupování malí...
Více od autora
Bibhútibhúšan Bandjopádhjáj (1)
Narodil se ve vesničce Muratipuru jako nejstarší z pěti dětí vesnického bráhmana. Prostředí svého dětství vylíčil ve své románové prvotině s autobiografickými rysy Píseň o cestě. Po studiích pracoval několik let jako úředník u různých firem a nakonec zakotvil v učitelském povolání. Ačkoliv druhou polovinu života strávil v městském prostředí, vracel se ve své tvorbě na bengálský venkov, zejména do povodí řeky Ičhámatí, kam zasadil děj několika svých děl. Napsal 17 románů a mnoho povídek. Svým osobitým stylem si zajistil pevné místo v moderní bengálské literatuře.
Více od autora
L. A. Čarská (1)
Lydie Čárská, Лидия Алексеевна Чарская, vlastním jménem Čurilová , rozená Voronová byla ruská herečka a spisovatelka, která se proslavila na poli penzionátního dívčího románku. U nás byla hojně překládána ve 20. letech. Na rozdíl od ostatních evropských autorek líčila život nikoli bohatých měšťanských dívek, nýbrž mladých ruských šlechtičen, jak to odpovídalo situaci v Rusku. Názory na výchovu se v nich sice nelišily, ale rozdílné jsou vnější znaky, charakterizující prostředí domovů šlechtických dívek. Jako Ruska mohla Čárská poskytnout svým hrdinkám širší pole působnosti, umístit je na Kavkaz nebo na Sibiř . Charakteristický rys Čárské: literární konstrukce neopírající se o skutečný život. Byla oficiální hlasatelkou ideologie rozkládající se buržoazně-feudální ruské společnosti. Její hrdinky byly sentimentální a falešně humánní šlechtické slečny, hrdinové skvělí důstojníci, ušlechtilí aristokraté. Nejraději pracovala s tajemstvím, intrikami, neuvěřitelnými dobrodružstvími, milostnými zápletkami s žárlivostí. Nelze jí přitom upřít značnou řemeslnost dovednost, schopnost, fabulovat, fantazii, kterou se lišila od ostatní průměrné dívčí literatury a která byla příčinou, proč Čárská pronikla daleko za hranice své země a zaplavovala evropské knižní trhy.
Více od autora
Milena Černohorská (1)
Narozena 4. 7. 1933 v Opavě, zemřela 11. 1. 2009. Promovaná historička, hudební teoretička, publicistka, práce z oboru.
Více od autora
John Gunn (1)
John Gunn je australský spisovatel především knih pro mládež. John Gunn se narodil Anglii, ale již ve třech letech se s matkou odstěhoval do Austrálie. Roku 1939 začal studovat na Royal Australan Naval College a roku 1942 se stal navigátorem na torpédoborci a plavil se po Tichem oceánu a ve Středomoří. Jeho zájem o létání jej však brzy přivedl do řad Fleet Air Arm, kde působil jako pilot. Kromě toho se začal věnovat literatuře a stal se velmi oblíbeným autorem dětských knih a knih zaměřených na australskou historii. Nyní žije poblíž Sydney. Poklad v horách. Na motivy knihy Johna Gunna Chatrč v horách s použitím překladu Ladislava Pekaře napsala Martina Drijverová. Výběr hudby a režie Jan Berger. Dramaturg Ivan Hubač. Režie Jan Berger. Účinkují: Ota Sklenčka, Bořík Procházka, Josef Vinklář, Filip Žák, Radim Špaček, Jiří Janát, Šárka Krásová, Tomáš Longa, Martin Bouček, Jiří Neužil, Kristýna Píchová, Vilemína Kracíková a Helena Ševčíková a Markéta Danhelová. Natočeno v roce 1984.
Více od autora
Ladislav Dostál (1)
Mgr., učitel základní školy, též herec a autor regionální publikace.
Více od autora
Antonín Dolejší (1)
Narozen 15.1.1932. Historický a politický pracovník, zabývá se hlavně dějinami ruského revolučního hnutí.
Více od autora
Michal Kubát (2)
Michal Kubát je český politolog. Působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a Fakultě filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Zabývá se především komparativní politologií. Vystudoval politologii na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy . Absolvoval řadu studijních pobytů, včetně ročního studia na Institutu politických věd Jagellonské univerzity v Krakově. Doktorát získal v roce 2005 v oboru mezinárodní teritoriální studia na FSV UK. Habilitoval se v roce 2009 v oboru politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. V roce 2019 byl na návrh vědecké rady Masarykovy univerzity jmenován profesorem v oboru politologie. V letech 2010–2016 působil jako proděkan nejprve pro doktorské studium a následně pro vědu a výzkum na FSV UK. Je členem vědecké rady Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a řady oborových a redakčních rad. Působí jako garant a předseda oborové rady doktorského studijního programu Mezinárodní teritoriální studia na FSV UK. Kromě domovské FSV UK působí také na částečný úvazek na Katedře politologie a mezinárodních vztahů Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni. Zabývá se komparativní politologií a politickými systémy zemí střední Evropy. Věnuje se také analýze díla slavného italského politologa Giovanniho Sartoriho, který je jeho hlavním odborným vzorem. Je autorem mnoha odborných monografií a časopiseckých studií publikovaných v češtině, polštině, angličtině, němčině a francouzštině. Věnuje se také překladatelské činnosti. Byl aktivním účastníkem diskusí o reformách českého demokratického režimu. Ve svých komentářích a odborných publikacích se vyslovoval proti zavedení přímé volby prezidenta. Namísto toho navrhoval celkovou racionalizaci českého parlamentarismu včetně zavedení doukolového většinového volebního systému pro volby do Poslanecké sněmovny ...
Více od autora
J. L Cloudsley-Thompson (1)
Britský přírodovědec, zoolog, vysokoškolský učitel se zaměřením na pouštní faunu. Profesor zoologie na univerzitě v Chartúmu a správce Súdánského přírodovědného muzea.
Více od autora
Pavel Škranc (1)
Čes. historik umění, pedagog, publikace v oboru umění, architektura, kulturní dědictví.
Více od autora
Vladimír Peša (1)
Narozen 20.9.1972 v Praze. Archeolog a etnolog, specialista na speleoarcheologii, práce z oboru.
Více od autora
Antonín Přecechtěl (3)
Narozen 6.11.1885 v Srbcích u Přerova, zemřel 5.2.1971 v Praze. MUDr., DrSc., profesor otorinolaryngologie, práce z oboru.
Více od autora
Pavel Bartušek (1)
Narozen v Hranicích, Ing., CSc., odborník v oboru ochrana a integrovaná prevence životního prostředí, čištění odpadních vod a ekologicky šetrné technologie výroby především v textilním průmyslu.
Více od autora
Ladislav Rosival (1)
Prof. MUDr., DrSc., slovenský hygienik, publikace v oboru hygiena a preventivní lékařství.
Více od autora
Lubomír Hájek (1)
Lubomír Hájek byl ředitel Hlavní báňské záchranné stanici a uznávaný odborník v oblasti báňského záchranářství. V roce 1967 se stal předsedou Štábu báňské záchranné služby . Následně se podílel na vybudování nového moderního areálu Hlavní báňské záchranné stanici v Ostravě na ulici Lihovarská, která byla uvedena do provozu v roce 1979. Lubomír Hájek se narodil v Tisovci na Slovensku dne 15. srpna 1927 v rodině vojáka z povolání. Po maturitě v roce 1946 v Bratislavě se zapsal na studium oboru hornictví na tehdejší Vysoké škole technické v Bratislavě. Po první státní zkoušce v roce 1948 v polovině studia přestoupil na Vysokou školu báňskou v Ostravě, kterou úspěšně dokončil v roce 1950. Na této škole pak pedagogicky působil jako odborný asistent profesorů Karla Vorálka a Vojtěcha Sládečka až do roku 1956, kdy přešel do provozu na tehdejší Důl Stalin v Ostravě Heřmanicích do funkce vedoucího větrání, a ihned také převzal tehdy ještě kumulované vedení závodní báňské záchranné stanice. Dnem 14. října 1958 nastoupil na HBZS Ostrava jako její vedoucí. V této funkci, která započala dne 14. října 1958 a postupně se změnila na ředitelský post setrval dlouhých 27 let, až do 31. ledna 1986. Stal se v celé naší vlasti i v zahraničí uznávaným odborníkem v oblasti záchranářství, a to nejen báňského. Jeho působení v báňské záchranné službě je nerozlučně spojeno s rozsáhlou modernizací v celém pojetí organizace, taktiky a technického vybavení báňského záchranářství v OKR. V aktivním věku se zúčastnil mnoha záchranářských akcí, kde působil jako velitel záchranářských sborů. Zúčastnil se důlního neštěstí na dole Hlubina v roce 1960, které si vyžádalo 54 obětí a o rok později na dole Dukla v roce 1961 v Dolní Suché se 108 mrtvými horníky. Pracoval také ve Vědecko výzkumném uhelném ústavu v Ostravě Radvanicích a spolupracoval také s Hlavní báňskou záchrannou stanici v Essenu. Rostoucí poče...
Více od autora
Petr Faster (1)
Petr Faster byl český vlastenec, místopředseda Svatováclavského výboru a člen Národního výboru v revolučním roce 1848. Narodil se a vyrůstal v rodině řezníka Kašpara Fastra a Salomeny, rozené Čechové. Studoval gymnázium v Klatovech, z něhož byl za svoji vzpouru-roztrhání „knížky hanby“ ze studia vyloučen. Vyučil se mlynářem a pak byl na „vandru“ po mlýnech v Čechách, Rakousku a Štýrsku. Brzy však odešel do Prahy, kam ho vedlo jeho vlastenecké smýšlení i snaha najít práci. Zde se 19. července 1824 oženil v Břevnově s Marií Kejmarovou; spoluvlastnil zde krupařský obchod. V roce 1834 se přestěhovali Fastrovi na najatý mlýn a pilu v Zadní Třebáni. V manželství se narodilo celkem čtrnáct dětí, z toho se dospělosti dožilo osm . S rodinou se opět v roce 1839 usadil v Praze; nejprve na Smíchově, najal si zájezdní hospodu „U čísla prvního“. Od roku 1843 vlastnil kafírnu ve Svatováclavských lázních a později byl hoteliér U zlaté husy na Koňském trhu . Kafírna v lázních se brzy stala střediskem literátů, malířů a dalších svobodomyslných vlastenců. Faster se podílel na založení české průmyslové školy a na vzniku Besedy měšťanské v Praze-spolku českého měšťanstva, prvního v celých Čechách. Stal se členem Tajné politické společnosti Český Repeal . V roce 1848 byl spolupracovníkem Josefa Václava Friče, Františka Braunera, Antonína Strobacha. Právě u něj doma se konaly tajné i veřejné schůze. Rozšiřoval také české knihy; zasloužil se o shromáždění 11. března v Praze ve Svatováclavských lázních, kde jako mluvčí shromáždění přednesl petici za zrovnoprávnění češtiny s němčinou. Byl v deputaci s peticí k císaři do Vídně . Patřil ke...
Více od autora
Eduard Skarnitzl (1)
Narozen 22.5.1894 v Chlumci nad Cidlinou, zemřel 9.9.1970 v Praze. PhDr., PhMr., profesor farmakologie, práce z oboru.
Více od autora