Všichni Autoři a témata

Václav Vincenc Mašek (4)

Václav Vincenc Mašek , známý též jako Wenzel Vinzenz Masek , byl český hudební skladatel a varhaník, který působil na konci 18. a na počátku 19. století. Je uznáván pro svůj přínos české hudbě v období klasicismu. Mašek byl plodným skladatelem, mezi jeho díla patří opery, symfonie, komorní hudba a skladby pro klávesové nástroje. Proslul také svou pedagogickou činností; byl autorem klavírní metody, která byla ve své době hojně využívána. Maškova hudba se vyznačuje klasickým stylem své doby, s jasnými strukturami a melodickými liniemi. I když není tak známý jako někteří jeho současníci, Maškovo dílo zůstává důležitou součástí českého klasického hudebního dědictví. Co se týče konkrétních zmíněných alb, nejsou k dispozici žádné snadno dostupné informace potvrzující jejich výrobu nebo vydání Václav Vincenc Mašek .

Václav Upír Krejčí (7)

Václav Upír Krejčí je český bavič, herec, zpěvák, scenárista, režisér a spisovatel. Společně s Ivo Pešákem tvořili pěvecké duo Dýza Boys. Společně s Michalem Nesvadbou a Světlanou Nálepkovou založil pantomimický soubor Mimtrio . Účinkoval v pořadech jako například: Čundrcountryshow, Country estráda a další. Je ženatý se Zuzanou Krejčí a společně mají dvě dcery.

Václav Širl (2)

Narozen 1944. Mistr sportu, horolezec, metodik horolezectví, publicista.

Václav Rošický (6)

Narozen 1857 v Sušici. Učitel, učebnice a příručky z oboru fyziky, různých řemesel, též z oboru fotografie a výtvarného umění.

Václav Petříček (3)

Narozen 11.1.1926 v Rapatově . Ing., vědecký pracovník Ústavu jaderné fyziky Československé akademie věd, elektrotechnik. Popularizační práce v oboru, publikovány časopisecky, též práce z regionální historie.

Václav Niederle (4)

Narozen 25.7.1867 v Klatovech, zemřel 17.11.1946 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, klasický filolog, literatura z oboru, překlad z angličtiny.

Václav Malovický (7)

Narozen 31. 7. 1943 v Plzni, zemřel 24. 2. 2018. Ing., televizní, filmový a rozhlasový scenárista, spisovatel, publicista v oboru bydlení, architektury, regionalistiky a gastronomie, autor kulinářskch publikací.

Václav Malina (8)

Mgr. Plzeńský rodák. Výtvarný umělec , ale i odborný pedagog a galerista . Publicista a příležitostný básník.

Václav Machek (6)

Český jazykovědec. Byl profesorem tehdejší univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně na katedře slavistiky a srovnávací jazykovědy. Zabýval se srovnávací indoevropskou jazykovědou a mytologií, baltistikou a zvláště etymologií. Byl členem ČSAV a je nositelem Řádu práce.

Václav Liška (6)

Doc. Dr. Ing. Václav Liška působí na ČVUT, přednáší ekonomickou teorii, věnuje se též otázce finanční teorie a kapitálových trhů se zvláštním zřetelem na kolektivní investování a otázky regulace a dohledu. Je členem oborové rady Dr. studijního programu, vede doktorské kurzy z ekonomické teorie a kapitálového trhu. Vedle výuky patří k jeho koníčkům historie - je předsedou historického spolku Svatobor. Hlouběji se zajímá o dvě významné osobnosti - českého krále Jiříka z Poděbrad a renesančního umělce Leonarda da Vinci. Zajímá se také o sport, zejména pak o házenou a volejbal. Mezi další hobby patří práce ve Sdružení hasičů ČMS a České společnosti Sherlocka Holmese. Vykonává funkci prezidenta Památkové komory České republiky.

Václav Kuhn (6)

Narozen 21.1.1894 v Žiželevsi, zemřel 2.7.1982 v Chrudimi. Dr. ing., docent, agronom, práce z oboru.

Václav Kubín (6)

Václav KUBÍN * 1. 3. 1920, Praha † 26. 9. 2007, Praha Básník, literární vědec a editor Jako nemanželský syn vyrůstal bez otce, jeho matka byla švadlenou. Byl manželem literární teoretičky Marie Kubínové. V rodišti Kubín vychodil obecnou a čtyřletou měšťanskou školu, pak se vyučil obchodním příručím. V letech 1936–1947 prošel několika zaměstnáními ; roku 1943 byl totálně nasazen v Berlíně. Bez maturity na základě tzv. psychotechnické zkoušky byl roku 1947 přijat na Novinářskou fakultu Vysoké školy politické a sociální; absolvoval roku 1951 . Po studiích krátce působil na Akademii múzických umění jako lektor marxismu-leninismu, v letech 1953–1958 byl redaktorem v nakladatelství Svoboda, poté v letech 1959–1962 absolvoval interní vědeckou aspiranturu na Institutu společenských věd při ÚV KSČ. V letech 1962–1967 pracoval v oddělení teorie v Ústavu pro českou literaturu; v této době se jako výkonný redaktor podílel na zrodu časopisu Estetika . V letech 1968–1971 byl znovu redaktorem v nakladatelství Svoboda, od roku 1972 až po odchod do důchodu v roce 1990 byl vedoucím redaktorem literární teorie v nakladatelství Československý spisovatel. Publikoval od roku 1962. Recenzemi, kritickými i teoretickými články a eseji, posléze však i beletristickými pracemi, postupně přispíval do Rudého práva, Tvorby, Impulsu, Světa práce, České literatury, Estetiky, Romboidu , Literárního měsíčníku aj. Pro své kratší příspěvky používal šifer VK, -vk-, vlk, -vkn-. V druhé polovině 60. let psal Václav Kubín recenze i kritické a teoretické stati o české i cizí beletrii, přičemž zvláštní pozornost věnoval science fiction. V 70. a 80. letech se naproti tomu soustředil na činnost editorskou, v níž se zabýval výhradně poezií . Jeho ediční debut, rozsáhlá antologie Ars poetica, představuje bohaté pásmo výroků ...

Václav Králíček (6)

Václav Králíček byl český a československý politik Československé strany socialistické a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za normalizace. K roku 1971 se profesně uvádí jako vedoucí provozu Státních lesů. Ve volbách roku 1971 tehdy zasedl do Sněmovny lidu . Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do voleb v roce 1976.

Václav Král (6)

Narozen 17. 10. 1924 v Roudnici nad Labem, zemřel 11. 7. 2005. RNDr., CSc., profesor geografie, pedagog PřF UK, v letech 1984-90 předseda České geografické společnosti, publikace z oboru karsologie, regionální geografie a toponomastiky, autor učebnic.

Václav Kaplan (3)

Narozen 8. 11. 1926 v Bystřici u Benešova, zemřel 8. 3. 1996 v Náchodě. Historik, zástupce ředitele Okresního muzea v Náchodě, autor prací o vojenských opevněních.

Václav Ježek (3)

Václav Ježek byl československý fotbalový trenér a hráč. Trenérskou kariéru zahájil jako mládežnický trenér v Jaroměři a Liberci, odkud se přesunul do Lokomotivy Česká Lípa, se kterou během dvou let postoupil z kraje až do divize. V roce 1964 však odstartovala jeho úspěšná trenérská klubová kariéra ve Spartě, kromě které působil v československé lize také na lavičce Dukly. Na úspěchy však navázal i v zahraničí, a sice v Nizozemsku i ve Švýcarsku . Vedl také československou reprezentaci, kterou dovedl k triumfu na Mistrovství Evropy 1976 v Bělehradě. I tento úspěch pomohl Ježkovi k vítězství v anketě o nejlepšího českého fotbalového trenéra 20. století. Ježkovo jméno nese i fotbalový turnaj – Memoriál Václava Ježka – pořádaný od roku 1994 pro mládežnické reprezentační výběry.

Václav Jeřábek (4)

Václav Jeřábek byl český architekt. Absolvoval Odbornou školu pro zpracování dřeva v Chrudimi, Všeobecnou uměleckoprůmyslovou školu v Praze a Speciální pro architekturu při rakouském muzeu pro umění a průmysl ve Vídni. 20 let působil jako profesor odborného kreslení na Státní průmyslové škole v Jaroměři. Vedle povolání učitelského se zaměstnával stále uměleckým tvořením. Zúčastnil se různých soutěží na uměleckoprůmyslové návrhy a předměty a ve většině těchto získal ceny, nebo uznání. Od roku 1925 bydlel a pracoval v Prostějově – navrhl vnitřní zařízení malé obřadní síně Pax v Prostějově, urnový háj na městském hřbitově, mimo to navrhl celou řadu umělecky řešených interierů soukromých i veřejných. Nejprve byl zaměstnán u několika brněnských firem . Člen Jednoty výtvarných umělců v Praze. Podle jeho návrhů byla mj. realizována křížová cesta na Hostýn, spolkový dům v Uherské Skalici a nemocnice v Přerově. Zemřel roku 1939 a byl pohřben na Městském hřbitově v Prostějově.

Václav Freml (6)

Narozen 28.8.1911 v Doubravce u Plzně, zemřel 6.7.1989. Středoškolský profesor, literatura z oboru administrativy a psaní na stroji, překlady z ruštiny.

Václav Franc (5)

Narozen 26. 10. 1961 v Jičíně. Stomatolog, regionální publicista, básník a prozaik.

Václav Dolejšek (5)

Autor učebnic z oboru strojnictví.

Václav Bolemír Nebeský (8)

Václav Bolemír Nebeský byl český raně obrozenský básník, novinář, literární teoretik a kritik. Václav Bolemír Nebeský byl synem šafáře. Pocházel ze smíšeného manželství, jeho matka byla Němka. Od roku 1830 studoval v České Lípě na Německém gymnáziu, později v Litoměřicích. Od roku 1836 studoval v Praze filozofii. Zde se pod vlivem četby J. Kollára a přátelství s J. K. Tylem, K. J. Erbenem a B. Němcovou přimkl k češství a začal se věnovat poezii. Při studiích na univerzitě se Václav Bolemír Nebeský věnoval převážně německé a starořecké literatuře a filozofii. Svůj vzor pro své básnické začátky spatřoval v Lenauovi. V roce 1846 začal Václav Bolemír Nebeský studovat medicínu v Praze a ve Vídni, ale studium nedokončil. Stal se vychovatelem, studoval literární historii a z Vídně přispíval do českých časopisů. Jeho Listy z Vídně, které otiskovaly Květy, znamenaly pokusy o český fejeton. Po návratu do Prahy byl Václav Bolemír Nebeský vychovatelem v rodině rytíře Jana Norberta z Neuberku, sběratele starých literárních památek. V roce 1848 se zúčastnil po boku J. Palackého a K. H. Borovského politického života jako člen Národního výboru a delegát Slovanského sjezdu. Stal se také dočasným redakčním zástupcem K. H. Borovského v Národních novinách. Václav Bolemír Nebeský se však brzy vzdal politické aktivity. V roce 1849 se Václav Bolemír Nebeský stal docentem dějin české literatury a českého básnictví na univerzitě v Praze, ale nepřednášel. Od roku 1851 se stal sekretářem Národního muzea a správcem muzejní pokladny. V letech 1850 - 61 působil i jako redaktor Časopisu Českého muzea. V roce 1852 byl jmenován sekretářem Matice české. Přispíval do Květů, České včely, České besedy, Lumíra, Rodinné kroniky atd. Jako literární historik první u nás odmítl Václav Bolemír Nebeský zastaralou knihopisnou metodu svých předchůdců Dobrovského a Jungmanna. Pokusil se, metodologicky závislý hlavně na liberálním německém historikovi G.G.Gervinovi, vyložit při respektu k estetickým a psycholo...

Václav Bernard (3)

Reportážní práce.

Václav Beneš Šumavský (6)

Václav Beneš Šumavský, v Knize narozených Waclaw Benesch , byl český novinář, spisovatel a překladatel. Václav Beneš se narodil v rodině kočího Ondřeje Benesche a Cateriny Beneschowé-Haischmannowé. Základní školu absolvoval v Plzni a reálku v Praze. Po maturitě v roce 1868 pracoval jako novinář a redaktor. Roku 1871 nastoupil jako elév do redakce pražských novin Čech, kde byl v letech 1876–1878 šéfredaktorem. Roku 1872 se oženil s Marií Fučíkovou , se kterou měl pět dětí: Václava operního pěvce, Kamila , Josefa Vladimíra , Jaroslava a Bohumilu . Kolem roku 1875 si zvolil přídomek Šumavský, aby se odlišil od Václava Beneše Třebízského. V letech 1878 až 1883 působil v brněnském listu Moravská orlice. Po návratu do Prahy byl krátce redaktorem Českých novin , České politiky a Hlasu národa, kde redigoval literární přílohu Nedělní listy. V letech 1884–1886 pracoval jako redaktor deníku Národní politika, kam se vrátil opět na konci 90. let 19. století a podle jednoho odkazu měl být jeho šéfredaktorem. Podle jiných zdrojů byl šéfredaktorem až v letech 1906–1927, což bylo v rozporu s tiráží deníku, v níž byla uvedena jiná jména odpovědných redaktorů. Roku 1925,byl hostem společnosti Lázně Poděbrady. V témže roce se oženil s Josefou Jáchymovou , spisovatelkou. V roce 1927 odešel na odpočinek a věnoval se převážně překladatelské činnosti. Kromě povídek v lidovém vypravěčském stylu a se svěžím humorem byl tvůrcem dobových románů, vzpomínkových publikací o osobnostech české žurnalistiky a literatury a řady překladů historické a dobrodružné beletrie z francouzštiny, polštiny, ruštiny, angličtiny a němčiny. Jeho konvenčním románům a humoreskám jsou vlastní patos a didaktismus. Je spoluautorem libreta k opeře Vanda od Antonína Dvořáka. Bydlel v Praze-Spořilov Bl. 56, č. 18, pohřben byl na hřbitově Šárka v Praze...

Václav Benda (9)

Václav Benda byl český filosof, kybernetik, katolický aktivista, pravicový politik a protikomunistický disident, politický vězeň komunistického režimu a zakladatel a první předseda Křesťanskodemokratické strany. Jeho syn Marek Benda rovněž působí v politice. Václav Benda vystudoval bohemistiku a filosofii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy , v této době byl aktivní ve studentském hnutí a podílel se na zakládání klubů katolické mládeže. Na FF UK působil v letech 1969 až 1970 jako asistent. Poté v letech 1970–1975 vystudoval teoretickou kybernetiku na MFF UK. Pro svou katolickou víru a neochotu vstoupit do KSČ vystřídal mnoho povolání. V letech 1975 až 1977 pracoval jako počítačový odborník ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Až do roku 1976 nevystupoval proti komunistickému režimu. Avšak otřásl jím proces s hudebníky ze skupiny The Plastic People of the Universe. Byl jedním z iniciátorů a prvních signatářů Charty 77. Za to byl vyloučen z Revolučního odborového hnutí a posléze i propuštěn z práce. V letech 1979 až 1984 byl mluvčím Charty 77, v roce 1978 se pak podílel na založení Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Za svou činnost byl v letech 1979 až 1983 vězněn pro podvracení republiky. Mimo to se on i jeho rodina stali terčem různého šikanování ze strany státní moci – byl propuštěn z práce, vyslýchán, byl mu vypnut telefon a kontrolována pošta, v jeho bytě byla domovní prohlídka, při které mu byly zabaveny některé věci. Tyto ústrky ho podle jeho slov učinily ještě zatvrzelejším v boji s režimem. V roce 1984 byl pozván na kongres Wege zu einer Europäischen Friedensordnung, který se konal v západoněmeckém Heidelbergu. Kongresu se rozhodl nezúčastnit, protože měl obavy, že by mu československé orgány nedovolily návrat do vlasti. Místo toho poslal účastníkům dopis, ve kterém jim vyjádřil podporu a sympatie a poprosil je, aby protestovali proti uvěznění disidenta Lad...

Václav Běhounek (5)

Narozen 12.9.1902 v Lounech, zemřel 10.12.1980 v Praze. Novinář, literární historik a kritik, autor bibliografií a sborníků, přeložil knihu z ruštiny.

Václav Baner (3)

Mjr. Václav Erban je bývalý český televizní moderátor, major Sboru národní bezpečnosti a autor detektivek, které publikoval pod pseudonymem Václav Baner. V letech 1978–1989 působil jako starší referent specialista IX. správy Federálního ministerstva vnitra v Ústřední redakci armády, bezpečnosti a brannosti Československé televize , kde uváděl relaci Federální kriminální ústředna pátrá, radí, informuje a patrně také provázel televizním pořadem Fakta, oficiální reakcí ministerstva vnitra na kritiku zásahu proti studentské demonstraci 17. listopadu 1989. Zahrál sám sebe v několika filmech. Je spoluautorem scénáře čs. filmu Pavučina . zdroj Wikipedie

V Hořejší (4)

Ursula Barff (6)

Umberto Simonetta (1)

Italská spisovatelka.

Uladzìmìr Sjamenavìč Karatkevìč (4)

Běloruský spisovatel, dramatik a scénárista.

Tracy Deonn (6)

Americká spisovatelka, autorka fantasy. Divadelní a televizní scenáristka, producentka videoher a lektorka akademického a tvůrčího psaní.

Tony Sheridan (7)

Tony Sheridan byl britský rokenrolový zpěvák, kytarista a skladatel, který hrál důležitou roli v počátcích kariéry skupiny The Beatles. Sheridan se narodil 21. května 1940 v anglickém Norwichi a na počátku 60. let 20. století byl součástí vzkvétající hudební scény v Hamburku. Právě tam spolupracoval se skupinou The Beatles, která v té době vystupovala jako doprovodná skupina pro různé umělce. Sheridan a The Beatles společně nahrávali a výsledkem některých z těchto nahrávek bylo album "The Beatles' First", které obsahovalo skladby, v nichž Sheridan zpíval hlavní vokály a The Beatles mu poskytovali instrumentální doprovod.

Tony Scott (3)

Tony Scott byl proslulý jazzový klarinetista a aranžér, který se zasloužil o rozvoj bebopu a cool jazzu. Narodil se jako Anthony Joseph Sciacca 17. června 1921 v Morristownu ve státě New Jersey a stal se jedním z mála klarinetistů, kteří si oblíbili styl bebop. Během své kariéry Scott spolupracoval s řadou jazzových legend, včetně Billie Holiday, Sarah Vaughan a Bena Webstera. Byl také známý svým zájmem o world music, který ho vedl k tomu, že do své tvorby začleňoval prvky východní hudby. V padesátých a šedesátých letech strávil Scott nějaký čas v Africe a Asii studiem místních hudebních tradic, což ovlivnilo jeho pozdější nahrávky. Jeho zkoumání různých kultur se odráží v některých tématech a názvech jeho alb. Tony Scott zemřel 28. března 2007 a zanechal po sobě odkaz inovativního hudebníka, který se snažil rozšířit hranice jazzu prostřednictvím svých globálních vlivů.

Toňa Revajová (10)

Toňa Revajová Žije a tvorí v Bratislave Štúdium: Stredná všeobecnovzdelávacia škola v Žiline Práca: Pracovala ako učiteľka, odborná referentka, redaktorka vo viacerých periodikách. Pred odchodom na dôchodok v slobodnom povolaní prekladala z nemčiny a češtiny seriály pre dabingové štúdio. V súčasnosti rediguje detské knihy a beletriu pre vydavateľstvo Slovart Bratislava a sporadicky i pre EDIS - vydavateľstvo Žilinskej univerzity Žilina.

Tomio Okamura (5)

Tomio Okamura je český podnikatel a politik japonského původu. Od října 2012 byl členem Senátu Parlamentu České republiky a od října 2013 je členem Poslanecké sněmovny. V květnu 2013 založil politické hnutí Úsvit přímé demokracie a od srpna 2015 je předsedou hnutí Svoboda a přímá demokracie . V listopadu 2017 byl zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny PČR. Narodil se v Tokiu, kam se jeho česká matka Helena Okamurová, rozená Holíková, po svatbě s Japoncem Matsuem Okamurou v roce 1966 přestěhovala. V Japonsku však Tomio Okamura strávil necelých 10 let. Většinu života prožil v České republice. Jeho matka se nesmířila s osamělým životem v Japonsku a vrátila se se svými syny do Česka, když mu bylo šest let. Část dětství strávil v dětském domově v Mašťově u Podbořan, kde zažil šikanu, takže přibližně do 22 let koktal. Po základní škole vystudoval střední chemickou průmyslovku. Zhruba v letech 1982–1987 chodil spolu s bratry do ilegálního skautského oddílu. Tehdejší vedoucí a spolučlenové se dívají na jeho politické názory kriticky, mluvčí organizace Junák – český skaut konstatuje, že jeho politické jednání je v rozporu se skautskými hodnotami. Po maturitě odcestoval do Japonska, kde pracoval jako popelář a poté v kině jako prodavač popcornu. Jelikož se zde cítil diskriminovaný, rozhodl se k návratu do Prahy. Od roku 2008 se věnuje práci dobrovolníka v Asociaci českých cestovních kanceláří a agentur , kde zastával funkce viceprezidenta a mluvčího. Podniká od roku 1994, a to především v pohostinství, obchodu, průvodcovské činnosti a překladatelství. Je spoluautorem několika knih. Účinkoval jako jeden z investorů televizní reality show Den D v České televizi. Roku 1999 investoval do spoluvlastnictví sítě restaurací. Jeho společníkem ve firmě Gastro-sport Praha s.r.o. byl podnikatel Jan Hájek, který byl později ve styku s kontroverzním podnikatelem Václavem Ko...

Tomi Adeyemi (6)

Nigerijsko-americká spisovatelka. Vystudovala anglický jazyk na Harvardově univerzitě a poté získala stipendium ke studiu západoafrické mytologie a kultury v brazilském Salvadoru. Nyní vyučuje tvůrčí psaní v kalifornském San Diegu. Její debut Děti krve a kostí je inspirován vlastními zážitky.

Tomáš Trávníček (5)

Tomáš Trávníček byl český a československý lékař, vysokoškolský učitel, politik Komunistické strany Československa a poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace. V roce 1937 začal studovat na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Po uzavření českých vysokých škol v roce 1939 byl až do roku 1942 vězněn v koncentračním táboře Oranienburg-Sachsenhausen. Po návratu byl aktivní v protinacistickém odboji. Po válce mu byl udělen Československý válečný kříž a vojenská medaile Za zásluhy 1. stupně. V roce 1947 dokončil studia medicíny a promoval. Pak pracoval ve Fyziologickém ústavu. Od roku 1963 dlouhodobě působil jako přednosta Ústavu patologické fyziologie. V roce 1965 byl jmenován profesorem. Zastával i post proděkana, v letech 1955–1961 děkana Lékařské fakulty a v letech 1961–1962 působil jako prorektor Univerzity Karlovy. Specializoval se na obor experimentální hematologie. Podílel se na založení Společnosti pro patologickou a klinickou fyziologii při České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, jejímž prvním předsedou byl. Publikoval četné odborné studie a vysokoškolské učebnice. Členem KSČ byl od roku 1938. V letech 1953–1968 byl členem Krajského výboru KSČ ve Středočeském kraji, přičemž po téměř celou dobu byl i členem předsednictva KV KSČ. Jeho politická kariéra vyvrcholila po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa za normalizace. 14. sjezd KSČ ho zvolil kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Za člena ÚV KSČ ho zvolil 15. sjezd KSČ, 16. sjezd KSČ a 17. sjezd KSČ. Od roku 1971 byl místopředsedou Ústředního výboru Národní fronty, od roku 1974 zastával i post člena předsednictva Světové rady míru. Roku 1973 mu byl udělen Řád Vítězného února, v roce 1978 získal Řád republiky a roku 1978 obdržel Zlatou medaili míru. Kromě toho dvakrát získal vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Po federalizaci Československa usedl do Sněmovny lid...

Tomáš Nový (2)

Jako scénárista Čtyřlístku: 1990-1992. Příběhů Čtyřlístku: 3 knižní Další seriály ve Čtyřlístku: Pohádky , Klofáč & Tlamáč

Tomáš Míček (4)

Fotograf.

Tomáš Koutek (6)

Narodil se v roce 1966 v Praze, kde dodnes žije. Po maturitě na Gymnáziu Jana Keplera navštěvoval dva roky nástavbové studium cestovního ruchu při Střední hotelové škole. Po vojně pracoval v několika cestovních kancelářích a reklamních a mediálních agenturách, v současnosti je zaměstnán ve státní správě. Jeho koníčky jsou zejména historie a poznávání kulturního dědictví naší vlasti. Výsledkem jeho objevných cest jsou publikace Městské brány v Čechách Nejkrásnější české rybníky , Zapomenuté české kostely , Křížem krážem zemí českou , Románské kostely Čech a Pražské pamětní desky , vše v Nakladatelství Brána. Spolupracoval rovněž na vydání Motoristického průvodce po silnicích ČR . Spolupracoval i s turistickými časopisy, zaměřenými na poznávání České republiky. Je členem Společnosti F. A. Hebera, jejímž cílem je poznávání a popularizace historických a technických památek ČR. Na výpravách za poznáním cestuje jen s batohem, spacákem a celtou, podle turistických značek a map, buď sám, nebo v doprovodu přátel.

Tomáš Klimek (5)

Narozen 12. 4. 1979 v Českých Budějovicích. Historik publikačně zaměřený na dějiny středověku, zejména dějiny myšlení a mentalit, cestování, vývoj krajiny, dějiny komunikací. Pracovník Národní knihovny ČR.

Tomáš Feřtek (6)

Tomáš Feřtek je dramaturg, scenárista a publicista. Věnuje se zejména vzdělávání, je spoluzakladatelem informačního centra o vzdělávání EDUin. Absolvoval učební obor mechanik-elektronik, během osmdesátých let minulého století studoval na Pedagogické fakultě UK, pracoval v antikvariátu a jako čerpač vody jezdil s maringotkou po Čechách a Moravě. V letech 1992 až 2007 pracoval pro týdeník Reflex jako reportér a šéfreportér. Od roku 2007 působil ve vývoji televize Nova a firmy Media Pro Production jako dramaturg, kreativní producent a později scenárista při vývoji a výrobě docusoapů a detektivního seriálu Kriminálka Anděl. S Českou televizí spolupracoval při přípravě série skutečných kriminálních případů Případy 1. oddělení a návratu do kriminální historie v sérii Četníci z Luhačovic. Jako dramaturg se podílel na seriálu Svět pod hlavou . Je autorem několika turistických průvodců po Česku, kromě toho se věnuje propagaci vzdělávání v obecně prospěšné společnosti EDUin. S Martinem Janoškou napsal průvodce Křížem krážem po českých a moravských horách, 2011) a podílel se na knize Proměny sudetské krajiny . V roce 2015 navázal spolupráci s nakladatelstvím Nová beseda, pro nějž napsal knihu Co je nového ve vzdělávání, která se stala bestsellerem celé edice Co je nového.

Tom Wittgen (2)

Tom Wittgen je pseudonym, pravé jméno je Ingeburg Siebenstädt

Tom Stevenson (4)

Tom Stevenson byl Sdružením vinařů Velké Británie zvolen nejlepším autorem, píšícím o víně. Je autorem vysoce uznávané a ceněné knihy Champagne a také publikace Good Wine Guide.

Tobias Pehle (7)

Svobodný technický novinář, publicista, autor řady úspěšných příruček pro domácí kutily a knih kuchařských předpisů, redaktor obrazových publikací o kulturním dědictví UNESCO.

Titus Lucretius Carus (3)

Titus Lucretius Carus byl římský básník a filosof. O jeho životě máme velmi málo spolehlivých zpráv. Jeho hlavní dochovanou prací je didakticko-epická báseň O přírodě , sestávající z 6 knih a objasňující Epikúrovo učení. Tvrdí, že příroda se řídí odvěkými zákony, kde vše vzniká, trvá a zaniká. Bohové nemohou zasahovat do světa, který povstal z atomů. Podle něj neexistuje ani podsvětí a bohové žijí v nečinnosti v nebesích, kde se radují ze své blaženosti.

Tina St. John (4)

Autorka žije na pobřeží Nové Anglie se svým manželem, který je předlohou všech jejích hrdinů a zároveň největším fanouškem. Podle autorky jsou oba na světě hlavně proto, aby se mohli starat a hýčkat dvě kočkovité šelmy.TSJ je často citovaná, chválená nebo zmiňovaná jinými, nám někdy známějšími, autorkami. Její knížky u nás začaly vydávat teprve v nedávné době hned dvě nakladatesltví. Americká autorka středověkých romancí, se už od dětství toužila stát spisovatelkou. Přání si splnila románem LORD OF VENGEANCE , dále následovaly: LADY OF VALOR , BLACK LION´S LADY , HEART OF THE HUNTER , HEART OF THE FLAME a romance WHITE LION´S LADY . Žije s manželem v Nové Anglii. * Tinina debutová knížka Lord of Venegance - česky nevyšla * Rytířská série White Lion’s Lady - Nevěsta Bílého lva Black Lion’s LADY - česky nevyšla Lady of Valor - česky nevyšla * Série o Dračím kalichu Heart of the Hunter - Srdce lovce Heart of the Flame - Srdce plamene Heart of the Dove - Holubičí srdce Heart of the Dragon - ještě nevyšla ani anglicky

Tina Frennstedt (6)

Švédská krimi reportérka, novinářka, editorka zpráv v novinách, manažerka vysílání televizní produkce zaměřené na současný zločin a spisovatelka. Autorka krimi série odložených případů.

Tim Newbury (4)

Autor publikací o zahradní architektuře.

Tim Marshall (6)

Britský novinář, zahraniční zpravodaj, specialista na válečné zpravodajství a zprávy z průběhu prezidentských voleb v USA.

Tim F LaHaye (6)

Americký pastor, autor literatury faktu s křesťanskou tematikou, televizní komentátor, zakladatel a prezident organizace Family life seminars.

Tijan (6)

Americká spisovatelka.

Tibor Honty (3)

Tibor Honty byl československý fotograf. Tibor Honty maturoval na klasickém gymnáziu v Bratislavě v roce 1927. V letech 1930–1933 studoval keramiku na Škole uměleckých řemesel. Svou keramiku pak vystavoval v Praze a v Paříži. Přestěhoval se natrvalo do Prahy, kde deset let pracoval v tiskárně jako chemigraf a retušér. Začal fotografovat v roce 1935. Věnoval se reportážní a sociální fotografii a fotografování uměleckých plastik. Po válce vstoupil do Spolku výtvarných umělců Mánes, kde se v roce 1948 podílel na vzniku fotografické sekce. V 60.letech fotografoval dokumentární fotografie uměleckých děl pro muzea a pro Národní galerii v Praze i v Bratislavě, které byly publikovány v knihách o výtvarném umění, například monografie Majster levočského oltára.

Thomas R Hoffmann (3)

Německý autor publikací o dějinách výtvarného umění.

Thomas Enger (5)

Thomas Enger je norský spisovatel a hudebník. Po studiích sportu, žurnalistiky a historie pracoval devět let jako novinář v norských internetových novinách Nettavisen. Narodil se v roce 1973 v Oslu v rodině učitele cizích jazyků a fyzioterapeutky. Má jednu sestru, která je lékařkou. Od mládí se věnoval sportu, který později také vystudoval a rok vyučoval tělocvik na škole v Jessheimu. Mezi studii dalších dvou oborů prošel několika zaměstnáními jako popelář na letišti, číšník v hotelu nebo prodavač v kiosku v nákupním centru. Zkušenosti z těchto povolání a znalosti získané studiem žurnalistiky a historie zúročil plně ve své spisovatelské profesi, které se věnuje od svých 20 let. Kromě literární činnosti také komponuje instrumentální skladby a hudbu k filmům a muzikálům. Ve volném čase hraje golf. Žije v Oslu se svojí ženou a dvěma dětmi. Po čtyřech neúspěšných pokusech vydal v roce 2010 svůj první román Skinndød , který se stal až nečekaně úspěšným bestsellerem. Od té doby byl přeložen do řady různých jazyků a práva na tento román byla prodána do patnácti zemí po celém světě, mimo jiné i do Anglie, Dánska, Koreje, Itálie a USA. Hlavní postava románu, novinář Henning Juul má, podle vyjádření autora, četné autobiografické rysy . Současně s tištěnou knihou byla pořízena i e−kniha, která byla za rok 2011 v anglickém Bristolu nominována na cenu eDunnit Award. V Polsku vyšla v roce 2012 audio verze tohoto titulu pod názvem Letarg. Engerovo norské nakladatelství, Gyldendal, popsalo jeho román Skinndød jako „pravděpodobně ten nejlepší rukopis detektivního románu, který jsme kdy od začínajícího autora přijali.“ Tento titul je zároveň prvním autorovým detektivním románem o novináři Henningu Juulovi. Druhá kniha ze série s názvem Fantomsmerte (angl. Phantom Pain, v českém překladu Fant...

Thomas Carlyle (5)

Thomas Carlyle byl skotský spisovatel a historik, jehož dílo velmi ovlivnilo britskou viktoriánskou literaturu. Pocházel z přísně kalvinistické rodiny, touto konfesí byl velmi ovlivněn. Jeho rodiče očekávali, že se stane kazatelem, nicméně křesťanskou víru ztratil při studiu na University of Edinburgh. Celý život ale ctil kalvinistické zásady. Po studiu se Carlyle stal učitelem matematiky. V letech 1819–1821 se vrátil na univerzitu, kde začal intenzivněji studovat německou literaturu. Byl velmi ovlivněn německým transcendentalismem, především dílem Fichteho. Díky sérii časopiseckých esejů a překladů z němčiny začal být považován za odborníka na německou literaturu. Většinu života žil v Craigenputtocku, sídle v Dumfrieshire, kde také napsal většinu svých děl. Před svým sňatkem s Jane Welshovou měl řadu románků, nejznámější z nich je vztah s Margaret Gordonovou. I po seznámení s Welshovou se zamiloval do Kitty Kirkpatrickové. Vztah byl obapolný, nicméně sňatek se neuskutečnil ze společenských důvodů. Jak Kirkpatricková tak Welshová jsou předobrazem jeho Blumine ze Sartora Resartra. Jane Welshovou si vzal v roce 1826, manželství ale nebylo příliš šťastné. Podle dochovaných dopisů se často hádali. Byla již delší dobu invalidní a v roce 1866 nečekaně zemřela. Po její smrti byl Carlyle zoufalý, odešel ze společenského života, byl jmenován rektorem University of Edinburgh. Později se odstěhoval do Londýna, ale stále si přál vrátit se do Craigenputtocku. V mládí napsal několik nedokončených románů, přeložil Goethův román Viléma Meistera léta učednická. Jeho největším dílem je filozofický román Sartor Resartus , napsaný v roce 1832. Román jakousi útržkovitou biografií německého „filozofa šatů“ Diogena Teufelsdröckha, popisující jeho duchovní cestu od “věčného Ne“ přes „střední lhostejnost“ až k „věčnému Ano“. Velká čás...

Tessa S Bailey (8)

Tess Whitehurst (5)

Tess Whitehurstová je poradkyní v oblasti využití intuice, věnuje se práci s energií a poradenství v oblasti feng-šuej. Žije v Los Angeles. Vystupuje v amerických médiích a vede odborné semináře.

Tereza Semotamová (4)

Tereza Semotamová absolvovala scenáristiku a dramaturgii na JAMU a germanistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně; překládá z němčiny, věnuje se publicistice a je autorkou řady literárních pořadů a rozhlasových her. Společně s Jakubem Vítkem vydala roku 2015 v nakladatelství Větrné mlýny knihu Počong aneb O pinoživosti lidské existence.

Tereza Schillerová (6)

Narozena 1980. Blogerka, profesně se věnuje marketingovým aktivitám a public relations.