Výpis všech autorů

Nitya Lacroix

Miroslav Antonín Liškutín

Miroslav Antonín Liškutín byl československý brigádní generál, československý letec RAF. Vyučil se zámečníkem. V srpnu 1938 vstoupil do armády. Po vyhlášení protektorátu odešel za hranice a v Anglii byl přijat do řad RAF. Účastnil se vzdušných soubojů s nepřítelem, doprovázel námořní konvoje a prováděl vzdušnou ochranu námořní základny. Během druhé světové války sestřelil tři nepřátelská letadla a jednu létající pumu V1. Nad nepřátelským územím uskutečnil celkem 131 letů během druhé světové války. Sloužil v 312. a 313. československé stíhací peruti.V srpnu 1945 se vrátil do Československa a působil ve funkci náčelníka štábu na letišti v Brně-Slatině. Po únoru 1948 byl na něj vydán zatykač a musel opět uprchnout do Anglie, kde na něj čekala manželka a dvě děti. Nastoupil zde službu u královského letectva, ze služeb RAF odešel v roce 1962.

Milena Lamarová

Dr., historička umění, popularizační práce z oboru bytové kultury též autorka Sci-fi, narozena 4.11. 1930, zemřela 30.1. 2006.

Milan Lukeš

Milan Lukeš byl český historik, překladatel a politik. Absolvoval katedru divadelní vědy a dramaturgie na AMU v roce 1955. Byl profesorem Filosofické fakulty Univerzity Karlovy, vedoucím oddělení divadelní a filmové vědy, proděkanem pro ideologickou práci, předsedou organizace KSČ – historiků. Překládal zejména anglickou a americkou dramatickou tvorbu. Byl autorem řady esejů a knih o Williamu Shakespearovi, alžbětinském divadle či o teorii dramatu. Působil jako redaktor časopisu Svět a divadlo. V letech 1985 až 1989 vedl činohru Národního divadla v Praze. Po roce 1989 byl ministrem kultury za KSČ, poslancem ČNR a místopředsedou české vlády. Slovník české literatury po roce 1945

Milan Lukáš

Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc. , internista, gastroenterolog , přední odborník v oblasti diagnostiky, léčby a výzkumu idiopatických střevních zánětů. Od roku 2007 je přednostou kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty - ISCARE v Praze, které se specializuje na diagnostiku a léčbu pacientů s Crohnovou nemocí a ulcerózní kolitidou. Je předsedou České gastroenterologické společnosti a šéfredaktorem časopisu Gastroenterologie a hepatologie. Je členem mezinárodních organizací American Gastroenterological Association, European Crohn’s and Colitis Association a International Organization For the Study of Inflammatory Bowel Disease a autorem více než 250 odborných prací publikovaných v odborných domácích a zahraničních časopisech.

Michèle Lecreux

Francouzská redaktorka a autorka pupulárně-naučných publikací.

Michael Leapman

Michael Leapman se narodil v Londýně v roce 1938 a ve dvaceti letech se stal profesionálním novinářem. Pracoval pro většinu britských celostátních novin a v současnosti píše o cestování a dalších tématech pro několik časopisů, mimo jiné i pro „The Independent“, „Independent on Sunday“, „The Economist“ a „Country Life“. Je autorem jedenácti knih, včetně oceněné „Companion Guide to New York“ a „Společníka cestovatele Londýnem“. V roce 1989 připravil k vydání úspěšnou „Book of London“.

Mark Lawrence

Lawrence se narodil ve Spojených státech. Se svými rodiči se přistěhoval do Británie když byl ještě malý. Pracoval jako romanopisec a výzkumník v oblasti umělé inteligence. Trnový princ je jeho prvotinou. Je ženatý a má čtyři děti, z nichž jedno je mentálně postižené. Má dvě občanství - britské a americké - , což mu umožnila tajná dohoda, kterou kdysi uzavřel s vládami obou zemí.

Ludiše Letošníková

PhDr. Ludiše Letošníková , práce z oboru historických militarií.

Longos

Longos, řecky Λόγγος , byl starověký řecký spisovatel známý svým milostným románem z pastýřského prostředí Dafnis a Chloé . O jeho životě není prakticky nic známo. To, že žil pravděpodobně ve druhém století, bylo určeno na základě lingvistického rozboru románu. Má se za to, že pocházel z ostrova Lesbos, protože se tam jeho román odehrává. Existuje dokonce hypotéza, že jeho jméno vzniklo na základě chyby písaře, který slovo "λογου" z názvu románu chybně naspal jako "λογγου" a z toho pak vznikl nominativ "λογγος", který byl interpretován jako jméno autora. Pokud se opravdu jmenoval Longos, byl pravděpodobně osvobozeným římským otrokem. Longos byl stoupencem atticismu, směru v řecké próze, který vznikl již ve 2. století př. n. l. jako reakce na květnatost a patetičnost. Tomu také odpovídá klidný a jednoduchý styl vyprávění jeho románu, jehož hlavním tématem je rozvíjení lásky mezi mladým pastýřem a krásnou mladou pastýřkou na pozadí různých dobrodružství. Román byl oblíben hlavně v období renesance a rokoka, stal se námětem mnoha výtvarných děl, Jean Jacques Offenbach podle něj napsal operetu a Maurice Ravel balet.

Limahl

Limahl je anglický popový zpěvák a skladatel, známý především jako zpěvák synthpopové skupiny Kajagoogoo z 80. let, než se vydal na sólovou dráhu. Narodil se jako Christopher Hamill 19. prosince 1958 ve Wiganu v hrabství Lancashire a své umělecké jméno přijal anagramováním svého příjmení. Limahl se proslavil hitem skupiny Kajagoogoo "Too Shy", který se v roce 1983 dostal na první místo britské singlové hitparády. Poté, co byl později téhož roku propuštěn z kapely, se vydal na sólovou dráhu a dosáhl úspěchu s písní "The NeverEnding Story", která se stala ústřední písní stejnojmenného filmu a stala se hitem v několika zemích.

Lev Davidovič Landau

Lev Davidovič Landau byl sovětský fyzik židovského původu, který přispěl k rozvoji mnoha oblastí teoretické fyziky. Mezi jeho úspěchy patří podíl na formulování matice hustoty – metodě kvantové mechaniky, kvantově mechanické teorie diamagnetismu, teorie supratekutosti, teorie fázových přechodů druhého druhu, Ginzburgovy-Landauovy teorie supravodivosti, vysvětlení Landauova tlumení ve fyzice plazmatu, Landauova pólu v kvantové elektrodynamice, a dvousložkové teorie neutrin. V roce 1962 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za svou práci v oboru supratekutosti. Narodil se roku 1908 v Baku v židovské rodině. Otec byl inženýr-naftař, matka lékařka v oboru fyziologie. Landau byl velice matematicky nadán a sám o sobě říkal, že integrovat se naučil ve 13 letech a derivovat uměl od nepaměti. Po maturitě na židovském gymnáziu studoval jeden rok na obchodní škole. V roce 1922 začal studovat na Univerzitě v Baku dva obory současně – fyzikálně matematický a chemický. V roce 1924 přešel na fyzikální oddělení Leningradské univerzity, kterou absolvoval v roce 1927. Nastoupil jako vědecký aspirant do Leningradského fyzikálně-technického institutu, který vedl A. F. Ioffe. V letech 1926–1927 publikoval své první práce z teoretické fyziky. Od roku 1929 strávil půldruhého roku v zahraničí, v Dánsku, Anglii a Švýcarsku, kde pracoval s předními teoretickými fyziky, především s Nielsem Bohrem, kterého od té doby pokládal za svého jediného učitele. Po konfliktu s Ioffem opustil Leningradský institut a od roku 1932 působil Landau v Charkově, na Ukrajinském fyzikálně-technickém institutu. Pracoviště se brzy stalo centrem teoretické fyziky v Sovětském svazu. Zde také začal spolu s Lifšicem i dalšími spolupracovníky psát svůj kurs teoretické fyziky . Pobývalo zde na stážích též několik mladých a významných zahraničních fyziků, jako maďarský fyzik Laszlo Tisza a československý fyzik Georg Pl...

Ladislav Lenk

Narozen 8.4.1953 v Karlových Varech. Vojenský novinář, publikace s vojenskou tématikou a z oblasti záhadologie.

Kateřina Lovis-Miler

Výtvarnice, malířka a kreslířka, ilustrátorka dětské literatury, autorka leporel , též ilustrace učebnic pro základní školy.

Karen Lynch

Josef Lukášek

Narozen 15. 2. 1952. PaedDr., představitel regionální literatury Východočeského kraje, autor pohádek, politik, středoškolský učitel.

Josef Laichter

Narozen 9.1.1864 v Dobrušce, zemřel 23.5.1949 v Praze. Romanopisec, literární kritik, autor memoárů.

Jorge Livraga,

John Cunningham Lilly

Americký neurolog, specializuje se na komunikaci člověk-delfín.

Jitka Ludvíková

Narodila se v Jindřichově Hradci v roce 1981. Po absolvování zdejšího gymnázia se rozhodla pro studium Právnické fakulty na Západočeské univerzitě v Plzni, kterou dokončila v roce 2004. Od té doby se věnovala právnické praxi. Od nudného psaní smluv a přípisů však utíkala k psaní povídek, ze kterých posléze vznikla autorčina prvotina Zkrocení mlsného muže, která se u čtenářů těší značné oblibě. K psaní a k lásce ke knihám ji potažmo přivedla prababička, která již vedle kolíbky seděla s třetím vydáním Erbenovy Kytice a neúnavně předčítala. Když si autorka osvojila zázrak čtení a propadla černobílé realitě, přispěla svou troškou další babička, která ji celé dětství zásobila haldami knih. Zatímco jiné děti trávily dětství na hřišti, pubertu po diskotékách, autorka seděla na lavičce, namísto jointa svírala knihu a četla. K řadě informací se tak dostala dříve než její vrstevníci, což urychlilo její vývoj a již ve dvanácti nabyla dojmu, že je jí předurčena dráha literárně činorodé osoby a sesmolila svoji první pětiaktovku. Záhy však pochopila, že svět o druhého Shakespeara nestojí a zaměřila se na milostnou poezii. Následovaly drobné fejetony a absurdní minihry s politickou tématikou, které naštěstí nikdy nepublikovala. Nakonec vsadila na psaní povídek, které ji dodaly odvahu napsat svou první knihu. A protože napsat a vydat první knihu je jako droga, silný nával euforie , nehodlá se této euforie vzdát a hodlá v psaní pokračovat, dokud to „půjde“!

Jiří Linhart

Sestavovatel slovníku cizích slov.

Jean Laffitte

Mons. Jean Laffitte, Comm. l'Emm. je francouzský římskokatolický kněz, biskup a sekretář Papežské rady pro rodinu. Po střední škole, studoval Univerzitu v Toulouse, kde roku 1973 získal titul z politologie. Navštěvoval také kurzy Univerzity v Cambridgi a Univerzity v Salamance. Roku 1984 vstoupil do Francouzského papežského semináře v Římě. Svá filosofická a teologická studia získal na Papežské Gregoriánské univerzitě, kde roku 1988 dostal titul bakaláře teologie a filosofie. Na kněze byl vysvěcen 2. července 1989 a byl inkardinován do diecéze Autun. Je členem Komunity Emmanuel. Poté pokračoval ve svých studiích na Papežském institutu Jana Pavla II. pro studium manželství a rodiny, kde získal doktorát z morální teologie. Od roku 1994 vyučuje na institutu jako profesor manželské etiky a na Lateránské univerzitě jako profesor antropologie a spirituality. Roku 2003 se stal konzultorem Kongregace pro nauku víry. Dne 28. ledna 2005 se stal podsekretářem Papežské rady pro rodinu. V letech 2006 až 2009 byl vice-předsedou Papežské akademie pro život. Tuto funkci vykonával do 22. října 2009 kdy jej papež Benedikt XVI. jmenoval sekretářem Papežské rady pro rodinu a titulárním biskupem z Entrevaux. Biskupské svěcení přijal 12. prosince 2009 z rukou kardinála Tarcisia Bertoneho a spolusvětiteli byli kardinál Renato Raffaele Martino a arcibiskup Giuseppe Molinari. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Laffitte na anglické Wikipedii.

Jan Lellák

Narozen 16. 1. 1926 v Helcmanovicích u Gelnice , zemřel 31. 7. 1993. Prof., RNDr., CSc.,biolog, vysokoškolský pedagog, specializace na hydrobiologii, práce v oboru.

James Last

James Last , narozený jako Hans Last 17. dubna 1929 v Brémách v Německu, byl uznávaný skladatel a vedoucí big bandu, známý svými aranžemi pro easy listening a pop music. Během své kariéry, která trvala několik desetiletí, vydal celou řadu alb a proslavil se svým " James Last Orchestra". Jeho styl se vyznačoval vlastní formulí "veselé hudby", díky níž se stal oblíbeným mezi posluchači vyhledávajícími optimistické a přístupné melodie.

Jacques de Lacretelle

Francouzský spisovatel.

Gotthold Ephraim Lessing

Gotthold Ephraim Lessing , byl německý básník, literární a divadelní kritik, spisovatel, filosof a tvůrce německého měšťanského dramatu. Ovlivnil v období osvícenství formování nových představ o literatuře a to zejména díky určení rozdílů mezi výtvarným uměním a poezií. Narodil se ve městě Kamenec v Horní Lužici, kde od roku 1737 studoval gymnázium, poté studoval v Míšni. Studia zakončil studiem medicíny a teologie v Lipsku v letech 1746–48. Od roku 1748 do roku 1760 pracoval jako recenzent mj. pro Vossische Zeitung. V letech 1760–1765 pracoval ve Vratislavi. Od roku 1767 byl dramaturgem u Německého Národního Divadla v Hamburku. Od 1770 pracoval jako knihovník Herzog-August-Bibliothek ve Wolfenbüttelu. Roku 1776 se oženil s Evou Königovou, která zemřela po porodu o dva roky později . Poslední léta strávil v Brunšviku, kde Gotthold Ephraim Lessing zemřel po krátké nemoci v zimě roku 1781. Příčinou smrti byl zápal plic spojený se zavodněním plic. Byl pohřben na hřbitově 'Magnifriedhof' v Braunschweigu. Lessing je jedním z nejvýznačnějších spisovatelů německého osvícenství. Pro jeho díla ať kritická, náboženská či teoretická je typická ironie, vtip a polemika. V polemice používal i argumenty, které by mohli použít oponenti, což mu umožnilo vidět problematiku z více úhlů pohledu. Především v jeho náboženských spisech lze najít toleranci k jiným náboženstvím, je u něj patrná víra v rozum. Jeho dílo provází zájem o německé divadlo, které jeho tvorba, především v oblasti teoretické a kritické, ovlivnila. Jeho vlastní hry nedosáhly významu teoretických prací. V teorii se zaměřil především na kritiku tehdy převládající literární teorie, kde kritizoval především kopírování francouzského divadla a propagoval hledání vzorů v antickém divadle, především pak Aristotela. Dalším vzorem, ke kterému se obracel, byla Shakespearova díla, která v Německu propagoval jako první. Tímto vystoupením proti klasicismu vl...

Gentry Lee

Gentry Lee je hlavní inženýr projektu Galileo, ředitel vědeckých analýz a skupiny, která plánuje pro NASA cestu Vikingu na Mars. Byl partnerem Carla Sagana při zrodu a realizaci televizního seriálu Kosmos a spoluautorem Arthura C.Clarka na dílech Návrat Rámy, Zahrada Rámova a Ráma tajemství zbavený. V současné době žije v Texasu a pracuje na novém románu.

Gabriel Laub

Gabriel Laub byl česko-polský esejista a aforista židovského původu. Narodil se v Polsku, vyrůstal v Krakově. Po německé invazi do Polska odešel s rodiči, kvůli židovskému původu, do SSSR. Od roku 1948 byl občanem Československa, kde vystudoval žurnalistiku a pracoval jako redaktor. Po okupaci Československa v srpnu 1968 emigroval do Německa.

František Lstibůrek

Práce z oboru elektrotechniky a automatizační techniky.

Franco Lucentini

V roce 1952 došlo k setkání Carla Fruttera s Francem Lucentinim. Stali se skvělými kamarády a taky vytvořili autorskou dvojice, která psala kriminální romány. Autorské duo bylo taktéž editory sci-fi série Urania.

Eva Lacinová

Autorka učebnic angličtiny a překladatelka.

Emanuel Lešehrad

Emanuel Lešehrad, vlastním jménem Josef Maria Emmanuel Lešetický z Lešehradu byl český spisovatel, básník, dramatik, kritik a překladatel, sběratel, propagátor okultismu a svobodného zednářství. Byl členem Universalie. Narodil se v rodině majora rakousko-uherské armády Josefa Lešetického a matky Marie, rozené Zunové . Otec byl v roce 1889 povýšen do šlechtického stavu. Syn Emanuel studoval na gymnáziích v Plzni v Praze , Českých Budějovicích a opět v Praze . Pokračoval ve studiích na německé obchodní akademii v Praze a středoškolská studia dokončil na České obchodní akademii v Praze, kde maturoval v roce 1897. Na této poslední střední škole byl jeho profesorem Josef Václav Sládek. Poté pracoval jako úředník ve státním zástavním úřadu a na pražském Magistrátu . Od roku 1903 pracoval v archivu Zemské banky v Praze jako úředník, archivář a nakonec jako přednosta archivu. Dne 25. ledna 1905 se oženil se sochařkou, malířkou, spisovatelkou a překladatelkou Marií Hladíkovou . Manželství bylo rozvedeno v roce 1913 a v roce 1919 prohlášeno za rozloučené. V letech 1906–1913 navštívil mnoho evropských zemí. Během těchto cest se zasloužil o četné kulturní styky. V průběhu první světové války spolupracoval s Maffií. Vedle svého zaměstnání spolupracoval s redakcemi nakladatelství Sfinx a Alois Srdce. Byl členem generace Moderní revue. Počátky jeho básnické tvorby jsou ovlivněny především "prokletými básníky", jejichž díla rovněž překládal. Jeho romány a povídky obsahují řadu odkazů na okultní vědy a končí obvykle tragicky. Dnes je jeho literární tvorba považována za okrajovou. Je autorem řady překladů , v některých případech s využitím starších českých překladů. Ani tyto Lešehradovy práce nebyly kritikou příznivě přijaty. Ne...

David Lambert

David Lambert je americký herec. Známý je díky roli Jasona Landerse v Disney XD seriálu Aaron Stone. Během let 2013 až 2018 hrál hlavní roli Brandona Fostera v seriálu stanice Freeform The Fosters. David Lambert se narodil v Baton Rouge v Louisianě. Jeho matka je portoričanka. Byl vzděláván doma. Žil v Anglii, Texasu, Tchaj-wanu a Georgii. Umí hrát na piáno, trumpetu a učí se na elektrickou kytaru. V divadlech se objevuje už spoustu let. Začal ve 3 letech, když získal roli ve hře Čaroděj ze země Oz. Dále se objevil jako pan Tumnus ve filmu Letopisy Narnie: Lev, čarodějnice a skříň, pan Mayor v muzikálu Seussical nebo jako Phao v Knize džunglí. V roce 2006 se objevil v seriálech House of Payne a Agentura Jasno. Davida objevil agent Joy Pervis na otevřeném castingu v Atlantě. Při něm Lambert nejdříve předvedl pár monologů, a pak byl požádán, aby udělal něco jiného a první, co ho napadlo, bylo recitovat slib věrnosti a vyšlo to. Byl zrovna v Georgii, když dostal telefonát, aby se sbalil a odjel do Kanady na natáčení Aarona Stona. V seriálu si zahrál postavu Jasona Landerse, bratra Charlieho Landersona aka Aarona Stoneho. V roce 2010 získal roli ve filmu vlastní produkce Disney Channel Bratr Rádce. 29. ledna 2010 měl premiéru film A Smile As Big As The Moon, ve kterém David také hrál. Během let 2013 až 2018 patřil k obsazení seriálu stanice Freeform The Fosters, kde hrál šestnáctiletého Brandona Fosterse, biologického syna Steff Foster. Získal hlavní roli ve filmu The Lifeguard, který byl poprvé představen 30. července 2013 na filmovém festivalu Sundance. Ve filmu mimo jiné hrála Kristen Bell. V tomto článku byl použit překlad textu z článku David Lambert na anglické Wikipedii.

Chytilová Lenka

Bruce Lansky

Humorista.

Blanka Lipińska

Polská kosmetička a spisovatelka, autorka erotických románů.

Bechynková Lucie

Artur London

Artur London byl československý komunistický politik, diplomat a publicista. Od mládí byl členem Komunistické strany Československa , působil v řadách Interbrigád, po válce pracoval jako diplomat a náměstek ministra zahraničních věcí ČSR. V roce 1951 byl zatčen, donucen k přiznání se k protistátním zločinům, a nakonec v roce 1952 v procesu s Rudolfem Slánským odsouzen k trestu doživotí. Po uvolnění politických poměrů byl roku 1956 propuštěn a zproštěn viny, o sedm let později se natrvalo odstěhoval do Francie. Jeho manželkou byla komunistická politička a aktivistka Lise London. Artur London se narodil v židovské rodině jako čtvrté z pěti dětí Emila Londona, dělníka a později zakládajícího člena Komunistické strany Československa. Pod otcovým vlivem se od raného mládí zapojil do politické činnosti v řadách komunistické mládeže. Ve čtrnácti letech byl poprvé vězněn, znovu pak o tři roky později. Následně přešel z příkazu vedení KSČ do ilegality a v roce 1934 tajně odcestoval do Moskvy. Tam poté působil v řadách mládežnické sekce Komunistické internacionály. Seznámil se zde se stenografkou Lise Ricolovou, s níž se v roce 1935 oženil. Spolu pak měli dceru Françoise a syny Gérarda a Michela. V březnu 1937 byli manželé Londonovi vysláni do Španělska během občanské války, aby zde působili v řadách interbrigád. Od dubna 1937 do ledna 1938 pracoval London v bezpečnostních složkách ve Valencii a Barceloně, pak ve štábu interbrigád v Albacete jako vedoucí slovansko-balkánského oddělení SIM , která byla pod kontrolou NKVD. Později povýšil na zástupce velitele SIM. Od července 1938 byl členem kádrového oddělení ústředního výboru Komunistické strany Španělska a prováděl čistky v její katalánské odnoži PSUC. Na frontě ve Španělsku nikdy nebojoval, působil pouze v zázemí. Po porážce republikánů uprchli manželé Londonovi do Francie. Po porážce Francie v roce 19...

André Laurie

André Laurie , byl francouzský spisovatel poměrně úspěšných dobrodružných románů. Nedokončil studia medicíny a stal se novinářem, nejprve spolupracovníkem časopisu Le Figaro a později redaktorem pokrokového časopisu Marseillaise. Kromě uměleckých zájmů měl také politické ambice. Byl aktivním účastníkem Pařížské komuny, ve které dokonce zastával funkci předsedy komise pro zahraniční věci, za což byl roku 1872 odsouzen k deportaci na galeje na Nové Kaledonii. Roku 1874 se mu ale podařilo uprchnout. Přes Austrálii a Ameriku se dostal do Evropy a žil po dlouhá léta v Anglii, kde přijal jako spisovatel pseudonym Philippe Daryl. Teprve amnestie v roce 1881 mu otevřela opět cestu do Francie, kde byl roku 1893 zvolen poslancem za Socialistickou stranu. Ve své literární činnosti se André Laurie jeví jako výrazný epigon Julese Verna, se kterým rovněž na některých dílech spolupracoval. Verne byl například z komerčních důvodů vydáván za spoluautora Laurieho románu Trosečník z Cynthie a základem dvou dalších Vernových knih jsou původní Laurieho rukopisy.

Alena Lochmannová

Ing. Alena Lochmannová, Ph.D., MBA je česká etnoložka a ekonomka, jejímž primárním výzkumným zájmem jsou reprezentace tělesných modifikací odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody včetně technik jejich provedení a symbolického významu, druhý život odsouzených a otázka identity v totální instituci. Dále se zaměřuje na problematiku radikalizace a extremismu, diváckého násilí a násilí páchaného na pomáhajících profesích.

Zdeňka Leiblová

Právnička, zabývá se problematikou pracovního práva.

Zdenek Los

Farmář, autor autobiografické knihy o životě v kanadských horách, původem z Česka, dlouhodobě žijící v Kanadě.

Werner Lansburgh

Werner Lansburgh bol nemecký spisovateľ a publicista. Pretože bol židovského pôvodu, musel v r. 1933 opustiť Nemecko a utiecť do exilu. Vtedy začala jeho odysea krajinami Európy, pracoval v Španielsku, Švédsku, promoval vo Švajčiarskom Basele, kde študoval právo. Po 40 ročnom exile sa mu v 1977 podaril spisovateľský debut anglicko-nemeckou učebnicou učebnicou a milostným románom "Dear Doosie, ktorá sa rýchlo stala bestselerom. V nasledujúcich rokkoch vydal ďalšie knihy. Do svojej smrti žil striedavo v Upsalle a Hamburgu.

Wendy Leigh

Novinářka Wendy Leighová pravidelně píše do Mail on Sunday a Daily Mail a příležitostně do listů Observer, Sunday Times, Daily Telegraph, Independent a Guardian. Je také úspěšnou autorkou životopisně laděných knih o JFK mladším, Lize Minnelliové, neautorizovaného životopisu Arnolda Schwarzeneggera i knihy fiktivních dopisů mezi Marilyn Monroe a Jacqueline Kennedyovou. Svůj život dělí mezi Anglii a Ameriku; dvakrát se vdala, z toho jednou za profesionálního hráče hazardních her.

Vojtech L Levský

Vojtech L. Levský sa už roku 1922 sa stal inštruktorom sebaobrany. Prešiel mnohými odbornými kurzami doma i v zahraničí. Získané bohaté praktické poznatky a skúsenosti inštruktora sebaobrany plným priehrštím odovzdáva aj našej mládeži. Napísal veľa odborných článkov a seriálov, spolupracoval s Československou televíziou a je autorom dvadsiatich príručiek o sebaobrane, ako napríklad: Sambo , 500 chmatov sebaobrany , Az önvedelem 500 fogása , Sebaobrana milicionára , Základy sebaobrany karate . Všetky Levského diela našli k čitateľovi správny prístup, ich štýl, metódy rozvrhu podávanej problematiky a popis je zrozumiteľný a prezrádza bohaté skúsenosti praktika. Jeho diela sa stretli s veľkým úspechom doma i v zahraničí. Aj táto nová, prepracovaná a doplnená kniha o sebaobrane je napísaná prístupnou a zrozumiteľnou formou. Autor v nej dôsledne dodržiava zásady zákona a vystríha pred zneužitím karate na útočné ciele. Autor vykonal veľa užitočnej práce pri popularizovaní branných športov. Za svoju činnosť dostal od ČSZTV čestný odznak a verejné uznanie III. stupňa. Pri príležitosti 55-ročnej aktívnej činnosti v ozbrojených zložkách jeho prácu odmenili viacerými pochvalnými uznaniami a telovýchovnými vyznamenaniami.

Vladimír Leksa-Pichanič

Slovenský biochemik, práce z oblasti imunologie a nádorové biologie. Autor publikace o slovenských vědcích.

Valerij Dmitrijevič Lobko

Botanik, autor publikace o kaktusech.

Václav Ledvinka

Václav Ledvinka je český historik a archivář, někdejší ředitel Archivu hlavního města Prahy. Po absolutoriu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze nastoupil v roce 1976 do Archivu hl. m. Prahy, kde působí doposud a jehož byl ředitelem v letech 1987–2016. Zabývá se především dějinami Prahy, a to zejména v kontextu odborného zaměření na české dějiny 15.-17. století, hospodářské a sociální dějiny, dějiny každodennosti a životního stylu aristokracie a obecně dějiny měst. Po řadu let předsedal Vědecké archivní radě, spolupracuje s Filozofickou fakultou Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem i FF UK, je členem řady odborných komisí a vědeckých rad i dalších orgánů. Podílel se na řadě odborných publikací a za svou činnost byl oceněn medailí Za zásluhy o české archivnictví.

Václav Láska

Narozen 4. 8. 1974 v Rakovníku. Advokát, senátor, bývalý policejní vyšetřovatel. Předseda správní rady Transparency International. Autor románů a knihy o hospodářské kriminalitě.

Tessa Lochowski

Sue Limb

Britská spisovatelka Sue Limbová vystudovala anglickou literaturu na univerzitě v Cambridge a pak tři roky učila na střední škole v St. Ives. V té době se stala náruživou čtenářkou časopisů pro teenagery, které s oblibou zabavovala svým studentům. Kvízy a články v časopisech ji zaujaly natolik, že je nakonec začala sama psát. A odtud už zbýval jen krůček k psaní knížek. Dnes má Sue Limb na kontě celou řadu knih pro děti i dospělé, ale nejradši píše o životě teenagerů, protože ten je obrovským zdrojem komických situací. Její Dívka, 15, milá, ale praštěná byla přeložena do 17 jazyků a velkého úspěchu dosáhla i další tři pokračování. Také napsala sérii Zoe a Chloe, jejíž dvě hlavní hrdinky chodí do stejné školy jako Jess Jordanová, takže čtenáři tu narazí i na spoustu starých známých.

Stanisław Jerzy Lec

Stanisław Jerzy Lec – 7. května 1966, Varšava, Polsko) byl polský básník, aforista a satirik. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Stanisław Jerzy Lec na slovenské Wikipedii.

Šebastián Labo

Š. Labo se narodil v roce 1931 ve Valašské Bělé. Maturoval v roce 1951. Roku 1956 absolvoval studium archívnictví, dějin, marxismu-leninismu a latiny na Filozofické fakultě v Bratislavě. Do exilu odešel v roce 1963, v Římě studoval filozofii a teologii. V Římě byl 1.března 1969 vysvěcen na kněze. Hned po vysvěcení odešel do novinciátu Společnosti Ježíšovi. Od roku 1971 pracoval pro společnost "Pro fratribus", vydávající informační brožury a tiskoviny. Od roku 1979 je odpovědným redaktorem pro německou verzi tohoto periodika, které pravidelně informuje o situacích Církví v zemích, kde je církev pronásledovaná. Napsal knihu - Zabijem Pastiera .

Rudolf Linc

Narozen 15. 12. 1921 ve Znojmě. MUDr., docent anatomie a kineziologie , morfolog. Působil na katedře anatomie FVL UK v Praze a fyziologie na FTVS UK v Praze. Práce z oboru anatomie, antropologie, studoval funkční význam vnitřní krkavice a funkční význam variací očnicové tepny. Měl práce o venae pulmonales, o transperikardiální pneumonektomii, o sezamských kostech, sledoval variety žil páteře, zaměřil se na morfologické problémy živého organismu, sledoval podíl jednotlivých svalových vláken . Sepsal publikaci o české anatomické nomenklatuře. Pro výtvarníky na AVU a VŠUP připravoval dokumentaci, vydal učebnici "Technika figurální kresby". Jeho bratr Vladimír působil jako defektolog.

Rosa Liksom

Rosa Liksomová, vlastním jménem Anni Ylävaara, je finská spisovatelka a fotografka. V literatuře se proslavila zejména svými povídkami, ve kterých z nezúčastněného pohledu líčí život lidí v odlehlých částech severního Finska i ve velkoměstech. Za román Hytti nro 6 získala v roce 2011 Cenu Finlandia.

Renate Luscher

Německá autorka učebnic němčiny a pomůcek pro studium německé gramatiky.

Radovan Lukavský

Radovan Lukavský byl český herec, divadelní pedagog a recitátor. Ztvárnil stovky divadelních, filmových, televizních rolí i rozhlasových rolí, jeho vytříbený a kultivovaný hlas z něj dělal jednoho z nejlepších a nejznámějších českých vypravěčů a recitátorů poezie. Krom četných rozhlasových i televizních recitací namluvil 17 biblických příběhů v projektu Bible pro malé i velké. Za svého dlouholetého vystupování v Národním divadle ztvárnil desítky velkých rolí, z nichž nejvýznamnější jsou Hamlet a Tomáš Becket. Jako vysokoškolský pedagog na Akademii múzických umění vychoval na desítky skvělých herců a je autorem dvou knih o herectví. Narodil se v Praze v poměrně chudé rodině. Jeho otec byl truhlářský mistr Rudolf Lukavský, který pocházel ze Stodu u Plzně, matkou bývalá služka a ochotnická herečka Marie Lukavská, rozená Čačalová, která pocházela z Bystřice pod Hostýnem. Jeho matka byla hluboce věřící katolička, která svého syna od útlého dětství vodila do kostela. Radovanovi se v kostele líbilo a rád chodil ministrovat a pomáhat při zahradních pracích do blízkého kláštera anglických panen. Jedna z tamních sester, mater Stránská, se kterou si často povídal při práci na zahradě, hrála patrně rozhodující roli v tom, že se rozhodl stát se knězem. Studoval na jezuity řízeném Arcibiskupském gymnáziu v Praze–Bubenči, které opustil po 5 letech poté, co dostal consilium abeundi pro rostoucí dluh . Dostudoval na reálném gymnáziu v Českém Brodě, kde odmaturoval v roce 1938. Nastoupil ke studiu češtiny a francouzštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, po zavření vysokých škol pracoval u železnice jako telegrafista. V roce 1941 začal studovat na pražské konzervatoři a v roce 1942 nastoupil spolu s dalším posluchačem konzervatoře Jaromírem Pleskotem krátce do divadla Větrník Josefa Šmídy. Již ve druhém ročníku studia však byl nuceně nasazen...

Radana Lencová

Narozena 2. 11. 1975 v Žatci, zemřela v srpnu roku 2023. Grafička, fotografka. Autorka alternativního písma Comenia Script.

Pošumavská Dechovka Lesanka

Czech brass band.

Petr Liška

Ilustrátor, převážně populárně naučné knihy.