Výpis všech autorů

Lucy Lidell

Britská autorka knih z oblasti léčebné terapie a duchovní transformace.

Leo G Linder

Německý spisovatel a producent dokumentárních filmů.

Kateřina Lišková

Narozena 28. 2. 1976 v Teplicích. Doc., Ph.D., socioložka, práce z oboru sociologie, gender studies, feminismus.

Gilles Lipovetsky

Gilles Lipovetsky je francouzský filosof, sociolog, esejista a profesor v Grenoblu. Snaží se o analýzu dnešní postmoderní a hyperkonzumní společnosti. Mimo jiné tvrdí, že člověk v dnešní době prodělává antropologickou mutaci, která z něj postupně před našima očima činí tvora narcisticky, hédonisticky a individualisticky založeného. Člověk je čím dál víc zotročován svou slabou vůlí, podléhá tlaku společnosti a žije povětšinou sám, protože láska k druhému člověku je pro něj nesnesitelným jařmem.

Denise Linn

Její cesta začala, když v sedmnácti letech prožila klinickou smrt. Zážitky, které ji změnily život ji zavedly na cestu duchovního hledání, která ji dovedla ke studiu léčitelských tradicí mnoha kultur včetně kultury jejich čerokézských předků. Toto hledání ji dovedlo k hawajské "Kahuně", k učitelce reiki Hawayo Takatě, k domorodcům v australské buši a příslušníkům kmene Zulu v Bophuthatswaně. Byla také přijata do novozélandského kmene Maori. Dva roky žila v zen-buddhistickém klášteře. Je léčitelkou a zakladatelkou hnutí "Interior Aligment" .

Bruce H Lipton

Bruce Harold Lipton je americký vývojový biolog, zabývající se vlivy vlastního myšlení na epigenetiku. Bruce H. Lipton, Ph.D., vystudoval buněčnou biologii a působil jako pedagog na lékařské fakultě University of Wisconsin, později přednášel na Stanford University. Často vystupuje v televizních a rozhlasových pořadech a je účastníkem národních a mezinárodních konferencí. Je známý svou prací v oblasti epigenetiky a výzkumem možností ovlivňování genů a DNA prostřednictvím myšlení. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bruce Lipton na anglické Wikipedii.

Vladimír Liščák

Vladimír Liščák je český sinolog, vědecký pracovník Oddělení východní Asie Orientálního ústavu AV ČR. Je autorem desítek odborných článků a několika knih. Do češtiny přeložil několik publikací zejména z angličtiny i jiných jazyků. PhDr. Vladimír Liščák, DSc. je od roku 2001 členem Názvoslovné komise ČÚZK, zabývající se jako poradní orgán standardizací geografických jmen včetně exonym. Od roku 2010 je po prof. Rudolfu Šrámkovi její druhým předsedou od obnovení činnosti komise v roce 2001. Je spoluautorem většiny publikací z řady Geografické názvoslovné seznamy OSN-ČR a vedoucím autorského koletivu u publikací věnovaných jménům států.

Titus Livius Patavinus

Sun Light

Sun Light je pseudonym Sergeje Neapolitánského , což je ruský orientalista, spisovatel a překladatel, též teolog a inicializovaný krišnovec. Zajímá se učením védické kultury, je následovníkem metodik gnostických škol minulosti. Je prezidentem petrohradského fondu védické kultury , vede četné semináře a školení věnované přilákání energie hojnosti. Napsal desítky knih o tom, jak dosáhnout blahobytu, harmonie a štěstí. Dle mínění jeho příznivců se výborně vyzná v otázkách motivace k úspěchu, zajímá se o finanční prognozy a vyučuje etiku byznysu.

Roland Liebscher-Bracht

Německý fyzioterapeut se specializací na terapii bolesti, publikace z oboru.

Rob Liefeld

Americký autor a ilustrátor komiksů, editor a nakladatel.

Rina Lin

Petr Liška

Petr Liška je český politik a projektant pozemních staveb, od roku 2002 starosta obce Malé Žernoseky na Litoměřicku, člen STAN. Vystudoval obor pozemní stavitelství na Vojenské akademii v Brně . Po ukončení vysoké školy nastoupil do Armády ČR na Vojenskou ubytovací a stavební správu v Litoměřicích, kde podstatnou část jeho pracovní náplně tvořila majetkoprávní oblast správy majetku. V roce 1998 ukončil služební a pracovní poměr v Armádě ČR a začal se živit jako projektant pozemních staveb. Práci projektanta přerušil v roce 2003, když se stal uvolněným starostou. Je zakládajícím členem několika občanských sdružení včetně Místní akční skupiny České Středohoří . Angažuje se také jako člen a místopředseda Mikroregionu Porta Bohemica. Od roku 2007 je jednatelem a společníkem s vkladem ve firmě EKOPORTA Bohemica, která provozuje kompostárnu na zpracování bioodpadů . Od roku 2015 je pak ještě jednatelem společnosti MTS – Maložernosecké technické služby. Petr Liška žije v obci Malé Žernoseky na Litoměřicku. Je ženatý a má jedno dítě. Od roku 2011 je členem STAN. V hnutí působí jako předseda Krajského výboru STAN v Ústeckém kraji a člen Celostátního výboru. Do komunální politiky vstoupil, když byl jako nezávislý zvolen za sdružení nezávislých kandidátů v komunálních volbách v roce 1994 zastupitelem obce Malé Žernoseky. Mandát pak obhájil ve volbách v roce 1998 , 2002 , 2006 , 2010 a 2014 (lídr kandidátky, člen STAN na kandidátce "Za per...

Marcela Lippertová-Grünerová,

Konrad Paul Liessmann

Konrad Paul Liessmann je rakouský literární vědec a filosof. Do širšího mezinárodního povědomí se zapsal především knihou Teorie nevzdělanosti . V roce 2006 získal v Rakousku titul Vědec roku. V roce 2010 mu byla udělena cena nadace Vize 97 Dagmar a Václava Havlových.

Kleypas Lisa

Kate Little

Spisovatelka romantických příběhů a literatury pro mládež.

Jan Lipold

Jan Lipold je český novinář, publicista a politický komentátor. Novinářské činnosti se věnuje od roku 1991. Postupně působil v ČTK , Mladé frontě Dnes , Týdnu , Hospodářských novinách , Instinktu a opětovně v Týdnu , od ledna 2010 do července 2019 byl šéfkomentátorem Aktuálně.cz. Od roku 2019 je komentátorem a editorem Seznam Zpráv. V roce 2014 obdržel Novinářskou cenu za rok 2014 za nejlepší komentář, za text „Chléb, hry a Amazon. Vulgární logika pracovních příležitostí“. Příležitostně spolupracuje s Českým rozhlasem Plus.

Irena Liščáková

Slovenská romanistka, práce z oboru.

František Link

Narozen 15. 8. 1906 v Brně, zemřel 28. 9. 1984 v Paříži . RNDr., DrSc., astronom, astrofyzik, zaměřoval se na výzkum Slunce a vztahů Slunce-Země, průkopník vesmírného výzkumu.

Bartošová Linda

Amanda Li

Editorka, redaktorka a autorka literatury pro děti.

Yiwu Liao

Čínský básník, prozaik a hudebník, od roku 2011 žije v Německu.

Vít Libovický

Narozen 19. 11. 1996. Podnikatel v oblasti osobního rozvoje.

Vil' Vladimirovič Lipatov

Tomáš Linhart

Tomáš Linhart je český hokejista hrající na postu obránce. Dorostenecká a juniorská léta své kariéry strávil v Pardubicích, za něž v sezóně 2003/2004 i poprvé nastoupil v extralize, tedy nejvyšší české soutěži v ledním hokeji. V sezónách 2001/2002, 2003/2004 až 2006/2007 nastupoval vedle pardubického mužstva též za prvoligové HC VČE Hradec Králové. Sezónu 2007/2008 již odehrál výhradně za pardubické mužstvo. Začátek další – 2008/2009 – sice ještě začal v Pardubicích, avšak v jejím průběhu se přesunul do Zlína. Od sezóny 2013/2014 hájí barvy HC Oceláři Třinec. Českou republiku reprezentoval v jejích reprezentacích do sedmnácti, osmnácti i dvaceti let. V roce 2004 se zúčastnil i mistrovství světa hráčů do 20 let, na němž reprezentace získala čtvrté místo. V tomtéž roce nastoupil i v jednom přípravném zápase mužské reprezentace České republiky. Statistiky Tomáše Linharta

Přemysl Liška

Ing. Přemysl Liška, CSc., významný kriminalista a přední odborník na kriminalistickou balistiku, je dobře znám především široké komunitě kriminalistů, forenzních vědců a právníků. Více než dvacet let pracoval jako kriminalistický expert v oboru zbraní a balistiky v Kriminalistickém ústavu v Praze a dodnes je soudním znalcem v oboru kriminalistika. Balistika je mu celoživotním koníčkem a láskou. Byl též místopředsedou občanského sdružení Společnost pro kriminalistiku. Je autorem vědeckých pojednání především z oboru kriminalistická balistika. Od 90. let se věnuje literárně-vědecké práci a píše odborně naučné knihy věnované kriminalistice a zejména balistice.

Penelope Lively

Penelope Lively je britská autorka mnoha románů pro dospělé i děti. Získala řadu ocenění, mimo jiné Carnegieho medaili za dětskou literaturu, a dvakrát byla nominována na Bookerovu cenu: v roce 1977 za román The Road to Lichfield a v roce 1984 za román According to Mark . Cenu nakonec dostala v roce 1987 za román Měsíční tygr, který se probojoval i mezi finalisty prestižního ocenění Golden Man Booker za nejlepší román osmdesátých let. Ve své spisovatelské dráze pokračuje až do současnosti, i ve svých šestaosmdesáti letech stále vydává nové knihy — jejím posledním počinem je beletrizovaný esej Život v zahradě . Penelope Lively má dceru, syna, šest vnoučat a žije v Londýně.

Olga Limburská

Filoložka, germanistka, německé slovníky a příručky německé gramatiky.

Míla Linc

Míla Linc je český spisovatel žánru sci-fi a fantasy. Působí jako knihovník v Městské knihovně v Praze. Publikovat začal v roce 1999 s povídkou Žlutý drak, v dalších letech se jeho povídky objevovaly zejména ve sbornících Drakobijci a v časopise Pevnost. Kromě žánrových prací napsal i příručku pro autory fantasy a pány jeskyně Středověký svět. Napsal též několik textů pro skupinu Hakka Muggies. V roce 2011 získal ocenění Gandalfovo brko za sérii článků Hrdinové třicetileté války publikovanou v časopise Pevnost .

Matěj Liška

Narozen 1993 v Dačicích. Student lesního inženýrství a fotograf. Též spoluautor publikace o počítačové úpravě fotografií.

Martin Ližičiar

Slovenský novinář a ředitel vydavatelství Cesta+.

Laura Lippman

Laura Lippman dnes patří k nejrenomovanějším autorkám detektivních příběhů, je držitelkou všech nejprestižnějších cen, které jako autorka tohoto žánru mohla získat. Pracovala dvanáct let jako reportérka pro baltimorský Sun. Za své příběhy s ústřední postavou Tess Monaghanovou získala cenu Edgara, Agathy, Shamuse, Anthonyho a Nero Wolfa. Žije v Baltimoru v Marylandu.

Josef Linhart

Narozen 1.12.1917 ve Rtyni v Podkrkonoší, zemřel 1992. PhDr., DrSc., profesor psychologie, ředitel Psychologického ústavu Československé akademie věd. Práce v oborech psychologie, filosofie a pedagogiky.

Jorge A Livraga Rizzi

Argentinský profesor filosofie, historie a archeologie, básník, proazik a esejista, zakladatel mezinárodní organizace Nová Akropolis.

Jonathan Littell

Jonathan Littel je francouzsky píšící americký spisovatel v současnosti žijící v Barceloně. Jeho nejznámějším dílem je román Laskavé bohyně. Narodil se v židovské rodině , která emigrovala z Polska do Spojených států na konci 19. století, jeho otcem je spisovatel Robert Littell. Vystudoval pařížské lycée Fenelon a odjel do Ameriky studovat na Yale. Po třech letech na Yale odjel na tehdy válčící Balkán. V průběhu sedmi let se účastnil humanitárních akcí neziskové organizaceAction contre la faim, hlavně v Bosně a Hercegovině, ale také na různých místech po celém světě jako např. v Čečensku, Afghánistánu, Kongu nebo dokonce v Moskvě. V roce 2001 se rozhodl ukončit humanitární činnost a začal psát svůj nejznámější román Laskavé bohyně, rozsáhlou fresku vykreslující pomocí fiktivních vzpomínek vzdělaného důstojníka SS Maxmiliana Aue druhou světovou válku a východní frontu. Laskavé bohyně získaly v roce 2006 Goncourtovu cenu a Velkou cenu Francouzské akademie za román. Jorge Semprún tuto knihu označil za „událost století“. Jediné jeho předchozí vydané dílo, kyberpunkový román Bad Voltage, vyšlo v roce 1989 ve vydavatelství Signet Book. Kniha sice neobsahuje žádné zmínky o autorovi, ale časté odkazy na Francii a autory jako Jean Genet a Charles Baudelaire a na Paříž bezpochyby ukazují na téhož autora. Několikrát zde ostatně zmiňuje pařížské podzemí, kde se děj odehrává pařížského podzemí). V roce 2006 zveřejnil obsáhlou a podrobnou zprávu o ruských tajných službách v letech 1991–2005 The Security Organs of the Russian Federation - A Brief History 1991–2005 V současnosti žije s manželkou, synem a dcerou v Barceloně....

Jo Litchfield

Jo Litchfield je ilustrátorka, stavitelka modelů a autorka. Jo vytvořila nebo přispěla k tvorbě doslova stovky dětských knih.

Jiří Liška

Jiří Liška je český zvěrolékař a politik ODS, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a v letech 1996–2010 senátor Parlamentu České republiky. V Senátu zastával po určité období posty místopředsedy komory a předsedy klubu ODS. V letech 1994 až 2002 a opět pak 2012 až 2014 byl starostou města Jičín, od roku 2017 člen Rady ÚSTR. Po ukončení Střední zemědělské školy v Hradci Králové , nastoupil na Vysokou školu veterinární v Brně, kterou absolvoval v roce 1974. Do sametové revoluce pracoval jako veterinář v Praze, Táboře a Jičíně. S manželkou Zuzanou má dva syny, Petra a Jana. V roce 1990 se stal přechodně předsedou Městského národního výboru v Jičíně. Ve volbách roku 1992 byl jako člen ODS, respektive za koalici ODS-KDS, zvolen do Sněmovny lidu ČSFR . Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. V letech 1994–2002 pak působil v úřadu starosty Jičína. Do horní komory parlamentu byl poprvé zvolen v roce 1996, znovuzvolen v letech 1998 a 2004 za volební obvod č. 37 – Jičín. Působil zde mj. jako místopředseda Senátu a předseda klubu ODS. Ve volbách 2010 svůj mandát senátora neobhájil, přestože v prvním kole porazil sociálního demokrata Josefa Táborského v poměru 27,21 % ku 24,97 % hlasů, ovšem ve druhém kole Táborský zvítězil se ziskem 54,09 % hlasů. V roce 2011 se stal členem dozorčí rady státní společnosti Lesy České republiky. V září 2012 byl opět zvolen starostou Jičína, když se městské zastupitelstvo dostalo do krize a nebylo schopné tři měsíce zvolit starostu. Liška byl jedinou osobou, na které nakonec panovala shoda. V komunálních volbách v roce 2014 již nekandidoval, v listopadu 2014 jej ve funkci starosty vystřídal Jan Malý. V prosinci 2017 byl zvolen členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů....

Jiří Ignác Linek

Jiří Ignác Linek byl český hudební skladatel 18. století, známý svým přínosem v oblasti klasické hudby, zejména v rámci české tradice. Narodil se 23. ledna 1725 v Bakově nad Jizerou a byl významnou osobností ve vývoji české hudby v období baroka. Linkovy skladby zahrnují řadu chrámových skladeb, symfonií, komorních děl a vokálních skladeb. Jeho styl se vyznačoval včleňováním lidových prvků do klasických forem, což bylo u českých skladatelů té doby běžné.

Jindřich Lion

Jindřich Lion se narodil 19. března 1922 v Praze. Chodil do židovské národní školy, kde vyučujícím jazykem byla čeština. Tato škola se od ostatních škol lišila jenom v tom, že tam byly dodržovány židovské svátky. Židovská střední škola v Praze neexistovala, takže absolvoval reálné gymnázium a také Obchodní akademii v Praze. Doma mluvili německy i česky. Otec se nikdy netajil, že je Žid. Po nástupu Hitlera k moci v roce 1938 strýc Jindřicha Liona v Palestině zařídil, že se mohla celá rodina přistěhovat. Jindřich Lion tam pracoval jako zámečník, ale poté, co v Izraeli nastala mobilizace, šel k policii a přestěhovali se do Jeruzaléma. Po skončení války se Jindřich Lion vrátil do Prahy k demobilizaci. Ještě v roce 1945 nastoupil do redakce Mladé fronty, ale jakmile nakladatelství stejného jména připravovalo vydávání kromě knížek a deníku také týdeník pro mladé lidi, přešel do jeho nové redakce. Po rozpadu týdeníku byl přijat v redakci Svobodného slova. Ještě v roce 1967 – tedy rok před vpádem okupantských vojsk Varšavské smlouvy do naší země – vyslala redakce Jindru Liona jako svého zpravodaje do Vídně. Jakmile vojska Varšavské smlouvy vpochodovala do Československa, odcestoval s rodinou do Izraele. Vydržel to zde až do roku 1969, kdy emigroval do Vídně natrvalo. Psal do Vídeňských svobodných listů, do krajanského měsíčníku Kulturní klub, působil v Českém centru a v Klubu Čechů a Slováků ve Vídni. S manželkou Hannah byli oba velcí Sokolové. Při posledním sčítání lidu v Rakousku se přidali k oněm 6000 Čechům, kteří se přihlásili k české národnosti. Spolupracoval s českým vysíláním BBC v Londýně, s exilovým tiskem ve Švýcarsku a Austrálii, od roku 1989 ho znovu redakce Svobodného slova jmenovala svým akreditovaným redaktorem v Rakousku. Napsal a vydal také několik knížek. Zemřel 25. února 2012 ve Vídni....

Jevgēņija Ļisicina

Jevgēņija Ļisicina je významná lotyšská varhanice, známá svým mistrovstvím ve hře na varhany a přínosem pro klasickou hudbu. Je spojena s Rižským dómem , v němž se nacházejí jedny z nejvýznamnějších a nejhistoričtějších varhan v Lotyšsku. Ļisicina kariéra se vyznačuje výkony, které ukazují její technickou zručnost a hluboké porozumění varhannímu repertoáru. Její tvorba často zahrnuje interpretaci klasické a barokní hudby, což jsou žánry, které jsou pro bohaté zvukové možnosti varhan obzvláště vhodné.

Jan Liška

Nadějný začínající autor z Kladrub. Se svými povídkami zkusil poprvé štěstí loni v soutěži O ledovou Naju a umístil se hned na pěkném druhém místě. Jeho povídka vyšla následně ve sborníku Ledová Naja 94. Spolupracuje se SFK Hexaedr, v jehož fanzinu Zlatý drak vyšlo několik jeho reportáží.

Isabela Liebers

Hana Librová

Hana Librová , rozená Nechutová, je česká bioložka, socioložka a environmentalistka. Odborně se zabývá především environmentálními souvislostmi životního způsobu/životního stylu a hodnotovými řešeními ekologických otázek. Dle vlastních slov ji velmi ovlivnila Milena Rychnovská. Je sestrou klasické filoložky Jany Nechutové. Je vdaná, má dceru. V roce 1967 absolvovala biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity J. E. Purkyně v Brně a nastoupila jako technička v Algologické laboratoři Mikrobiologického ústavu ČSAV v Třeboni. Od roku 1968 pracovala na Katedře sociologie Filozofické fakulty UJEP. Byla zapojena do Ekologické sekce Biologické společnosti při ČSAV, v níž se formovala ideová environmentalistická opozice. Zde poznala Bedřicha Moldana, Josefa Vavrouška, Emila Hadače, Václava Mezřického anebo Igora Míchala. Od roku 1997 profesorka sociologie. V roce 1998 založila studijní obor Humanitní environmentalistika a následně v roce 1999 Katedru environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, kterou do roku 2003 vedla. V roce 1998 jí Nadace Charty 77 udělila Cenu Josefa Vavrouška. V roce 2004 získala Cenu ministra životního prostředí za celoživotní výzkumnou a popularizační práci v oblasti ekologicky příznivého životního způsobu. Popularizační úsilí věnuje především časopisům Respekt, Vesmír a Sedmá generace. V roce 2009 obdržela Medaili Ministerstva školství 1. stupně a v roce 2010 byla nominována na cenu Milady Paulové. V roce 2004 byla pro změnu nominována na Cenu předsedy Grantové agentury ČR za řešení badatelského projektu Trvale udržitelný způsob život jako marginální a jako perspektivní fenomén. Je členkou vědecké rady Fakulty sociálních studií a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a předsedkyní oborové komise oboru Humanitní environmentalistika. Dále je kupříkladu členkou čestného předsednictva Společnosti pro trvale udržitelný život....

František Lízna

František Lízna byl moravský kněz, jezuita a předseda redakční rady časopisu Akord a spoluzakladatel Misijních ostrůvků. Zaměřoval se zejména na pastoraci Romů, vězňů a bezdomovců. Pocházel z komunisty pronásledované rodiny, sám byl z politických důvodů pětkrát vězněn a vojenskou službu vykonával u PTP na Slovensku. V roce 1968 byl přijat do noviciátu jezuitského řádu a v roce 1974 vysvěcen na kněze, podle jeho vlastního vyjádření mu byla veřejná kněžská činnost zakázána ihned po jeho primiční mši svaté a tento zákaz platil až do roku 1990. Do roku 1989 působil převážně v dělnických profesích a v oblasti zdravotnictví. Veřejně mohl své kněžské povolání vykonávat až po roce 1989. V roce 1978 podepsal Chartu 77. Po sametové revoluci působil v Brně a ve věznici v Kuřimi. V roce 1993 se ujal Evy Kováčové, dívky s agresivními sklony právě propuštěné z pardubické věznice, kde si odpykávala trest za založení požáru Ústavu sociální péče v Měděnci v roce 1984. Pomáhal jí a její životní příběh sledoval až do její předčasné smrti v roce 2014. V letech 1995–2004 působil jako vězeňský duchovní na Mírově a do své smrti byl farářem ve Vyšehorkách. V roce 2000 se stal členem vládní Rady pro lidská práva. Podnikl taky několik pěších cest – poutí. Nejvýznamnější z nich byly pouť ze Svaté Hory u Příbrami ke Svatému Jakubu do Santiaga de Compostela v roce 2004 a později, už s diagnostikovanou rakovinou prostaty, podle vlastních slov už v neoperovatelném stádiu, pouť z hory Kremenec na ukrajinsko-slovensko-polském pomezí do města Chersones na Krymu, tedy do místa, kde svatí Cyril a Metoděj našli ostatky svatého Klementa I., papeže, a místem křtu svatého Vladimíra, čímž chtěl podle vlastních slov propojit křesťanský Východ a Západ. Zemřel v olomoucké fakultní nemocnici po nákaze nemocí covid-19. V roce 2001 mu byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikaj...

Élisabeth Livolsi

Autorka příručky o malířských efektech a nástěnných dekoracích.

Daniel Lipscombe

Britský autor publikací o videohrách, pracovník v oblasti nakladatelského průmyslu, organizátor akcí.

Dagmar Lisá

Autorka učebnic hudební nauky.

Clarice Lispector

Clarice Lispectorová byla brazilská spisovatelka a novinářka židovského původu narozená na území dnešní Ukrajiny. Její povídky a romány byly povětšinou psychologické, psala ale i literaturu pro děti. Narodila se v typickém ukrajinském štetlu. Ten se během občanské války stal obětí pogromu, během nějž byla její matka znásilněna. To rodinu přimělo k emigraci, nejprve do Rumunska a následně, roku 1922, v Clariciných dvou letech, do Brazílie. Rodina se usadila nejprve v malém městečku Maceió a později v Recife. Roku 1930, v Clariciných devíti letech, její matka zemřela. V roce 1933, tedy ve třinácti letech, se Clarice pod silným dojmem z četby knihy Hermanna Hesseho Stepní vlk rozhodla, že bude spisovatelkou. Roku 1935 se rodina přestěhovala do Rio de Janeira. Zde Clarice vystudovala práva na univerzitě. Ve dvaceti, roku 1940, publikovala první literární text, povídku Triunfo v časopise Pan. V tom roce zemřel i její otec. Ještě na univerzitě se Clarice začala živit jako novinářka, nejprve v tiskové agentuře Agência Nacional a poté v deníku A Noite. Zlomovým se pro ni stal rok 1943. Tehdy získala brazilské občanství a vzápětí se vdala za diplomata Maury Gurgela Valenteho. Ve stejném roce také vydala, tedy ve svých 23 letech, první román. A hned šlo o velký úspěch – kniha Perto do Coração Selvagem , přel. Pavla Lidmilová) patří dodnes k jejím nejznámějším. Forma silně introspektivního vnitřního monologu hrdinky kritiku zaujala. Začala Lispectorovou okamžitě přirovnávat k Virginii Woolfové a Jamesi Joyceovi. V roce 1944 začala Clarice cestovat spolu s manželem po jeho diplomatických misích. Nejprve šlo o Neapol, kde ale zpočátku pracovala především v nemocnici, v níž pečovala o zraněné brazilské vojáky, kteří se vylodili při spojenecké invazi. V Neapoli napsala také svůj druhý román O Lustre. Vyšel roku 1946. Ve stejném roce byl její muž převelen na velvyslanectví do švýcars...

Bruce Lipton,

Bentley Little

Americký spisovatel.

Antonín Linhart

Český hudebník. Narozen 3. dubna 1940 - zemřel 8. ledna 2021 Otec Martina Linharta.

Ann Liang

Čínsko-australská spisovatelka románů pro mládež.

Zdenka Lifková

Slovenská autorka publikací z oboru zbožíznalství, zaměřená na uchovávání potravin a jejich kvalitu.

Vladimir Germanovič Lidin

Medzi význačných autorov tridsiatych rokov patrí aj Vladimír Germanovič Lidin. Na jeho literárnu tvorbu vplývali z ruských spisovateľov Bunin, s ktorým sa priatelil, a Čechov, ďalej impresionisti a západní autori. V románoch, ktoré nasledovali po poviedkach, badať pátos individualistického hľadačstva. Typickým pre Lidinove romány je konflikt silného jedinca so slabým, ktorý sa nevie prispôsobiť životu.

Věra Linhartová

Věra Linhartová je česká spisovatelka, zakladatelka české experimentální prózy, historička umění, básnířka, překladatelka, editorka a výtvarná teoretička žijící ve Francii. Věra Linhartová se narodila roku 1938 v Brně coby dcera právníka, referenta nemocenské pojišťovny. Matka byla v domácnosti, byla duševně nemocná a svůj život ukončila sebevraždou. Rodina bydlela v Botanické ulici. Po absolvování brněnské jedenáctileté střední školy nastoupila v roce 1955 na Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity, kde vystudovala dějiny umění. Úspěšně absolvovala v roce 1960, jako téma diplomové práce si zvolila barokní architekturu na Moravě. Externě také vystudovala estetiku na FF UK. Roku 1957, kdy přechodně pracovala jako průvodkyně na hradě Bítov a začínala psát své první texty, se přidala k uskupení umělců, kteří si říkali „šestařicátníci“ . Členy této skupiny byli např. Jiří Paukert, Václav Havel, Josef Topol, Viola Fischerová, Pavel Švanda, Jan Zábrana, a další. V první polovině 60. let pracovala nejprve na Krajském středisku památkové péče v Brně a v Pardubicích , poté jako kurátorka v Alšově jihočeské galerii . Během jejího působení se z regionální galerie za pár let stala instituce, která kvalitou svých sbírek i výstavní politikou konkurovala galeriím v hlavním městě. Díky Věře Linhartové se galerijní fond rozšířil o české moderní umění. Jejím přičiněním se začala vystavovat díla do té doby tabuizovaná, jako abstraktní umění, imaginativní malba nebo nefigurativní tvorba. Za svého působení zde uspořádala např. výstavu Imaginativního malířství let 1930-1950, která vyvolala bouřlivé ohlasy, a to jak negativní, tak i pozitivní. Bohužel její snahy narazily na bariéru nepochopení u stranických orgánů KSČ. Byly označeny za „útok proti linii strany v ideologické a kulturní oblasti“. Tyto události její působení v Alšově jihočeské galerii ukončily. Posléze uspořádala v Brně a Pr...

Tomáš Liškutín

Narozen 1984. Mgr., právník, advokát, práce z teoretické právní vědy a občanského práva.

Roman Linhart

Narozen 1973, zemřel 2021. RNDr., zoolog, entomolog, včelař a středoškolský učitel, zaměřený na evoluční biologii včel medonosných, jejich sociobiologii, etoekologii a epizootologii chorob včel a včelího plodu.

Qingzhao Li

Čínská básnířka a esejistka.

Olga Lipecká

Narozena 1934 v Praze. Ing. v oboru lesnictví, dokumentaristka v oblasti zpracování informací pro lesní hospodářství. Autorka knihy Bordelmamá.