Výpis všech autorů

Lesley Kara

Lesley Kara je absolventkou kurzu „Writing a Novel“ na Faber Academy. Vyštudovala angličtinu a PGCE na Greenwichskej univerzite. Predtým pracovala ako zdravotná sestra a sekretárka, neskôr sa stala prednášateľkou a manažérkou ďalšieho vzdelávania. Žije na pobreží severného Essexu.

Ladislav Kabelka

Narozen 11. 2. 1972 v Třebíči. MUDr., internista, geriatr . Publikace z oboru.

Klára Kaplanová

Překladatelka z ruštiny a francouzštiny.

Klára Kakáčková

Narozena 1996. Blogerka, autorka sci-fi příběhu.

Klára Kaiserová

Narozena 1970. Mgr., psycholožka, práce z oboru.

Kazue Kato

Katarína Karovičová

Karel z Reichenbachu

Německý chemik, vynálezce výroby parafinu. působil v Blansku na Moravě.

Karel Kadlec

Narozen 11.1.1865 v Přehořově u Soběslavi, zemřel 4.12.1928 v Praze. JUDr., profesor slovanského práva na právnické fakultě University Karlovy v Praze. Práce v oboru, překladatel z chorvatštiny a francouzštiny.

Josef Kalus

Josef Kalus byl moravský pedagog, básník a spisovatel. Jeho otec byl Philip Kalus , matka Johanna Theimer , svatbu měli 10. 11. 1824. Narodil se do chudé tkalcovské rodiny jako čtrnácté dítě. Od mala se musel zapojit do práce na stavu, tkalcovství se také vyučil. V roce 1880 se nechal zapsat do třetí třídy měšťanské školy. V letech 1881–1885 absolvoval učitelský ústav v Příboru. Byl učitelem , nejdéle učil v Čeladné, kde se stal ředitelem obecné školy. 4. února 1891 se oženil ve Frenštátě pod Radhoštěm se svou příbuznou Marcelou Fialkovou , se kterou měl dvě děti – Marii a Jaromíra. Byl členem Moravského kola spisovatelů. Do důchodu odešel v roce 1925 a vrátil se do rodného Frenštátu, kde bydlel na adrese Rožnovská 239. Úmrtí Josefa Kaluse široce zaznamenal tisk. František Sekanina zveřejnil v Národní politice laskavý fejeton, kde např. uvádí, že mezi jeho ctitele patřil Jaroslav Vrchlický. Poezie Josefa Kaluse byla ovlivněna tvorbou Josefa Václava Sládka; vyjadřoval v něm lásku k rodnému kraji. Významnou část tvorby věnoval dětem. Přispíval do časopisů a novin Květy, Lidové noviny, Lumír, Malý čtenář a dalších.

Jonas Karlsson

Jonas Karlsson je ztělesněním pojmu všestranného nadání. Jakožto jeden z nejvýznamnějších švédských herců ztvárnil role nejen v řadě divadelních her inscenovaných národním divadlem Dramaten, ale také v několika velmi kladně hodnocených celovečerních filmech a televizních seriálech. V roce 2005 debutoval jakožto dramatik divadelní hrou Noční procházka pro přední stockholmskou scénu Stockholms Stadsteater, která si u kritiků i publika vysloužila nadšené ohlasy. Po pozitivní zkušenosti s divadelní tvorbou se Jonas Karlsson začal věnovat i psaní prózy. Dráhu spisovatele zahájil sbírkou vzájemně propojených, humorných a inteligentních povídek Druhý gól , která dává vzpomenout například na tvorbu Raymonda Carvera, Karlsson dokládá svou dovednost provázat jednotlivé povídky tak, že výsledkem je víc než pouhý součet částí.

Jiří Kalina

Narozen 2.4.1940. Letecký modelář, publicista.

Jaroslav Kándl

Narozen 17.1.1917 v Szegedinu , zemřel 1979. Ing.architekt, grafik, autor ilustrací a kreslených filmů.

Jaromír Kazda

PhDr., divadelní historik, publikace z oboru. Narozen 30.12. 1948 v Praze.

Jaromír Kaloš

Autor kuchařských knih, zaměřuje se na zdravou výživu.

Jana Kawuloková

Narozena 29. 2. 1963. Polská spisovatelka působící v Česku.

Jan Kašpar

Jan Kašpar byl český inženýr, průkopník české aviatiky, nejznámější z prvních českých leteckých konstruktérů a pilotů. Proslavil se zejména svými průkopnickými dálkovými lety. Pocházel ze zámožné pardubické rodiny. Otec provozoval známý hotel Veselka. Jan začal v roce 1893 chodit do místní reálky, od dětství se zajímal o techniku. Už od roku 1900 měl svůj vlastní motocykl. Vystudoval strojní inženýrství na C. a k. české vysoké škole technické v Praze . Po složení státní zkoušky dne 28. února 1907 absolvoval jeden semestr vyšší automobilové školy v Německu. Pro žaludeční chorobu byl zproštěn vojenské služby a v roce 1908 nastoupil na čas do zaměstnání u firmy Basse & Selve v Alteně v německém Vestfálsku. Se synem majitele továrny A.Selvem se zúčastnil automobilových závodů, jezdil na motorovém člunu. Zde se začal intenzivně zajímat o letectví. Po návratu do Čech nastoupil do zaměstnání v automobilce Laurin & Klement v Mladé Boleslavi, ale již 1. července 1909 laurinku opustil, vrátil se do rodných Pardubic, kde se spolu se svým bratrancem Ing. Evženem Čihákem věnoval konstrukci letadel. Po čase se bratranci rozešli a Evžen Čihák se pustil do stavby letadel spolu se svým bratrem Hugem nezávisle na něm. Nejprve zkonstruoval jednoplošník po vzoru letadla Antoinette francouzského konstruktéra Lathama. V průběhu stavby ho zastihla zpráva, že dne 25. července 1909 přeletěl Francouz Louis Blériot Lamanšský průliv. Kašpar letadlo dokončil, ale nedokázal s ním vzlétnout. Potýkal se s řadou potíží plynoucích z nedostatku zkušeností, především ale z velké hmotnosti letadla a malého výkonu motoru. V březnu 1910 odjel tedy do Paříže a zde v Blériotově továrně koupil letadlo typu Blériot XI . Letadlo nejprve vybavil vlastním motorem, později motorem typu Anzani. První úspěšný let provedl dne 16. dubna 1910, kdy proletěl dráhu 2 km ve výši 20-25 metrů. Po získání ...

Jan Karník

Narozen 16. 8. 1870 v Novém Městě na Moravě, zemřel 27. 12. 1958 tamtéž. MUDr., lékař, básník, prozaik, publicista , překladatel z polštiny.

Jan Kameníček

Jan Kameníček je český spisovatel, dramatik a malíř. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební, poté studoval na Pražské konzervatoři obor violoncello. Po ukončení studia pracoval rok v Československém rozhlase. Od roku 1980 je ve svobodném povolání. Literární historik František Kautman jej označil za pokračovatele Franze Kafky, respektive za spisovatele kafkovského typu. Jan Kameníček se narodil do rodiny s výrazným technickým a uměleckým zaměřením. Zatímco jeho osobnost tíhla k múzickému odkazu příbuzných ze strany jeho matky, rodiči byl nucen ke studiu technických oborů, blízkých aktivitám příbuzných ze strany jeho otce. Hru na violoncello vystudoval až po absolvování střední průmyslové školy. Po krátkém profesionálním hraní se začal věnovat výhradně psané tvorbě. Zpočátku se věnoval životopisným povídkám z hudebního prostředí. Pozdější texty mají výrazně kafkovský charakter. Vedle své spisovatelské činnosti také maluje abstraktní obrazy, ilustroval i některé své knihy. Psal životopisné povídky a rozhlasové hry, mj. Třináct krásných let , Zrání , Interview , Variace na Paganiniho téma , Kontrapunkty , Z mého života , Hodiny u Bachů , Podzim v Novém světě aj. Pro televizi napsal spolu se svým dlouholetým spoluautorem Svatoslavem Gosmanem televizní hudební scénáře, mj. Obrazy z dějin české hudby nebo balet Alenka v říši divů. Začal publikovat časopisecky, první rukopisy vycházely samizdatově. V oficiální knižní tvorbě debutoval Jan Kameníček roku 1988 knihou Rekviem za kantora Bacha. Ve svých prvních knihách Kameníček přirozeně pokračoval v rozvíjení námětů, které předtím připravoval pro rozhlas a televizi. Brzy se však začal stále více věnovat otázkám lidské existence nebo přímo existencialismu. Už v roce 1990 a pak opakovaně i později český literární historik František Kautman označil Jana Kameníčka za v jistém smyslu následovníka Franze Kafky, respektive za spisovatele kafkov...

Jan Kabíček

Narozen: 21.12.1923 v Praze, zemřel 19.6.1985 v Nitře . Fotograf, muzejní pracovník.

James Kahn

Americký autor.

Jacqueline Kahn-Nathan

Dr. Jacqueline Kahn-Nathan je lékařka specializující se na gynekologii a plánováné rodičovství.

Ivo Kasal

Zástupce firem v oblasti loterií jako advokát, člen redakce irského loterijního časopisu "Coin Op News", poradce české Komory zábavního průmyslu.

Ivan Kadlečík

Narodil sa v Modre v rodine evanjelického farára. Základnú školu vychodil v Rači, zmaturoval na Jedenásťročnej strednej škole v Senci roku 1956. Vysokoškolské štúdium slovenského jazyka a literatúry absolvoval na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave v rokoch 1956 – 1961. Pracovať začal v Košiciach v Mestskom archíve, potom nastúpil na základnú vojenskú službu a po jej skončení pracoval ako novinár v krajskej redakcii denníka Pravda v Košiciach. Popritom spolupracoval s Východoslovenským vydavateľstvom, podieľal sa na vzniku košického literárneho štvťročníka Krok 66 a dvojmesačníka Krok 67, ktoré aj spoluredigoval. Roku 1968 sa presťahoval do Martina, kde bol v rokoch 1968 – 1970 šéfredaktorom kultúrneho dvojtýždenníka Matičné čítanie, od roku 1970 pracoval v Biografickom ústave Matice slovenskej. Pre politické postoje vyslovované najmä v publicistickej tvorbe ho roku 1971 zo zamestnania prepustili, vylúčili zo Zväzu slovenských spisovateľov a počas celého obdobia normalizácie nemohol publikovať. Roku 1977 sa presťahoval do Pukanca, kde pracoval ako vedúci v predajni Slovenskej knihy. Rokoch 1982 – 1990 pôsobil aj ako organista v evanjelickom kostole. Od roku 1990 je zamestnaný v Ústave slovenskej literatúry SAV v Bratislave. Od mája 2004 je členom korešpondentom literárnej sekcie Bavorskej akadémie krásnych umení. Ženatý je s maželkou Ivou a má štyri deti - Martin , Ivan , Juraj a Zuzana . Vnúčatá - Ivica, Júlia, Ivan, Martina.

Helena Kadečková

Helena Kadečková byla nordistka, vysokoškolská pedagožka, překladatelka z islandštiny, staroislandštiny, norštiny a dánštiny, editorka a autorka beletrie, odborných i popularizačních prací o severských autorech, literatuře, kultuře a dějinách. Zvláštní pozornost věnovala mytologii a skandinávskému středověku. Po maturitě na gymnáziu v Kubelíkově ulici v Praze pracovala jako referentka v oddělení mezinárodních styků Československého rozhlasu. V letech 1952–1957 studovala na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V průběhu let 1957–1965 absolvovala tři roční studijní pobyty na univerzitě v Reykjavíku. Od roku 1958 do roku 2011 působila jako vysokoškolská pedagožka na tehdejší katedře germanistiky a nordistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Na Univerzitě Karlově získala v roce 1969 tituly PhDr. a CSc. Roku 1991 se stala docentkou. Přednášela a publikovala odborné studie o severských literaturách, např. Dějiny severských literatur, středověk či Moderní skandinávské literatury 1870–2000, část Islandská literatura . Z nejstaršího severského písemnictví přeložila Ságu o Ynglinzích, Eddu Snorriho Sturlusona a Příběh Amleta, prince jutského z dánské kroniky Saxona Grammatika . Napsala také několik beletristických titulů inspirovaných severskými zeměmi, např. Óli, tvůj kamarád z Islandu , Soumrak bohů, staroseverské mýty a báje . V roce 2002 vydala v Nakladatelství LN knihu Dějiny Islandu. Helena Kadečková je držitelkou medaile Karla Čapka udělované Mezinárodní federací překladatelů FIT, islandského Sokolího řádu, norské královské medaile Sv. Olava a norského královského Řádu sv. Olava.

Grigorij Kanovič

Rusky píšící litevský spisovatel, scénárista a dramatik Grigorij-Jakov Kanovič , člen ruského a izraelského PEN klubu, je jedním z nejznámějších židovských spisovatelů na světě. Narodil se v roce 1929 ve městě Jonava v židovské rodině. Na začátku 2. světové války společně s rodiči odešel z Litvy, válku přečkali nejprve v Kazachstánu, poté přesídlili na Ural. V roce 1945 se rodina vrátila do Litvy a usadila se ve Vilniusu, kde Kanovič vystudoval filologii na Vilniuské státní univerzitě. Od roku 1993 spisovatel žije v Izraeli. Jeho první kniha, básnická sbírka "Доброе утро" , vyšla v roce 1948. Z Kanovičova pera pochází také první autobiografická novela s židovskou tematikou vydaná v poválečném Sovětském svazu "Я смотрю на звёзды" , která se setkala s kladnými ohlasy nejen čtenářů, ale také spisovatelů, např. Konstantina Paustovského. Kanovič napsal více než 10 románů, několik filmových scénářů a divadelních her. Nejznámější se stala inscenace prózy Čingize Ajtmatova "И дольше века длится день" . Kromě toho přeložil do ruštiny mnoho děl litevské literatury, například knihu Les bohů od Balyse Sruogy . Autorovy knihy byly přeloženy do 12 jazyků. Téměř všechny romány redigovala jeho manželka Olga. Angažoval se také v politice, především v otázkách antisemitismu a nezávislosti Litvy. V letech 1989 až 1993 byl předsedou litevské židovské obce, v současnosti je čestným předsedou. Kanovič je oceňovaným spisovatelem v Litvě a v Izraeli. Patří mezi laureáty Národní ceny Litvy v oblasti umění a kultury za rok 2014, jeho knihy se několikrát dostaly do nominací na Bookerovu cenu.

Garri Kimovič Kasparov

Ruský šachista, šachový publicista a politik.

František Kalenda

František Kalenda je český publicista, spisovatel, autor historických románů a dobrodružného románu pro děti a mládež. Mezi jeho knihy patří historická detektivka Ordál ze středověké Transylvánie, kterou vydalo na podzim roku 2012 nakladatelství Vyšehrad a obdrželo pozitivní hodnocení recenzentů. Doslovem jej opatřil literární historik Martin C. Putna. V roce 2016 nakladatelství Meander a Vyšehrad společně vydaly román pro děti a mládež ze středověku Pes, kocour a sirotek, ilustrovaný Renátou Fučíkovou. Ve stejném roce nakladatelství Vyšehrad publikovalo jeho historickou detektivku Vraždy ve znamení hvězdy z prostředí dvora Karla IV, v roce 2018 pak vyšlo volné pokračování Zlomený král. Vedle spisovatelské činnosti působí jako doktorand na Univerzitě Karlově a zabývá se také publicistikou; pravidelně přispívá pro Deník Referendum, pro který jako stálý spolupracovník v Brazílii pokrýval demonstrace během brazilských protestů v létě 2013 a kde působí jako expert na Latinskou Ameriku. Kromě toho spolupracuje s dalšími weby, například zpravodajským portálem Tiscali.cz.

Feliks Solomonovič Kamov

Ruský spisovatel, autor příběhů pro děti.

Eva Pourová Kadlecová

Eva Kašparová

Vystudovala filozofickou fakultu, obor němčina. Dosáhla titulu doktorka filozofie. Napsala několik brožur a učebnic o němčině.

Eduard Karkan

Fotograf.

Dalibor Kačmář

Narozen 1967. Přednáší a publikuje o programování, operačních systémech a sítích.

Blažena Karasová

Blažena „Bláža“ Karasová rozená Cvrková , povoláním kreslířka, byla československá horolezkyně, vedoucí a trenérka ženského reprezentačního družstva, sportovní funkcionářka, mistryně sportu a čestná členka Českého horolezeckého svazu. Studovala Grafickou školu v Praze, profesí byla kreslířka, zaměstnaná v Archeologickém ústavu ČSAV. Ilustrovala řadu knih, mezi jinými Dostálův Botanický klíč, Květenu ČSSR, lékařské učebnice nebo Kuttovu Horolezeckou abecedu. Lezla také na pískovcích, v Českém ráji byla spoluautorkou několika prvovýstupů. Byla aktivní členkou mezinárodního ženského horolezeckého spolku RHM , díky svému umu a kontaktům se jako jediná žena z východního bloku pravidelně účastnila mezinárodních akcí.

Ben Kane

Irský spisovatel Ben Kane se narodil v roce 1970 v Nairobi v Keni, kde jeho otec pracoval jako veterinář. V sedmi letech se vrátil s rodiči do Irska, odkud pocházeli. Po dokončení střední školy uvažoval o studiu historie, k níž ho jako vášnivého čtenáře přivedla láska ke knihám, ale nechtěl se stát učitelem. Nakonec vystudoval veterinární medicínu na University College Dublin, ale neklidná povaha a touha cestovat ho přivedly na Hedvábnou cestu a do Turkmenistánu, což vzbudilo jeho zájem o římské tažení do Parthie v r. 53 před Kr. Poté se vypravil na téměř tři roky trvající cestu kolem světa, při níž navštívil na 60 zemí a 7 kontinentů. Po návratu se znovu vpravil do „běžného života“ a práce veterináře ho zavedla do Northumberlandu a k Hadriánovu valu, na místa, která vždy živila jeho představivost a dodnes jsou připomínkou někdejší římské přítomnosti. Nedlouho poté se rozhodl, že se stane spisovatelem a dnes má za sebou už několik úspěšných historických románů. S manželkou a dvěma dětmi žije v North Somersetu.

Arnošt Kavka

Czech vocalist, bandleader, songwriter. Born March 4, 1917 in Prague , died May 2, 1994 in Prague.

Annette Kast-Zahn

Německá dětská psycholožka.

Anna Kaminski

Ruská cestovatelka, autorka cestopisných průvodců.

Andrea Kane

Andrea Kane je americká autorka romancí historických i těch ze současnosti. Sama o sobě tvrdí, že je zajímavou kombinací idealistky a pragmatičky – idealistka v ní miluje psaní romancí a pragmatička zas miluje psaní románů plných napětí. Jakmile má volnou chvilku, ráda si trénuje mozek nad křížovkami ). Během studií milovala Agathu Christie, četla jednu její knihu za druhou a snažila se přechytračit Hercula Poirota. Má ráda staré filmy pro pamětníky, ale nadevše miluje svou rodinu – manžela Brada a dceru Wendi. S rodinou žije v části Bridgewater Township nazvané Martinsville, ve státě New Jersey, USA.

Alex Kava

Sharon M. Kava vyrůstala na venkově ve státě Nebraska, v malém městečku Silver Creek, které mělo pouhých 500 obyvatel. Jako dítě často psala povídky na zadní stranu starých kalendářů a různé útržky papíru a schovávala si je v krabici od bot pod postel. Aby mohla vystudovat vysokou školu, musela si přivydělávat jako pomocná pracovnice v nemocnici mytím chirurgických nástrojů. Vystudovala dějiny umění a anglický jazyk. Pracovala v grafickém studiu a v reklamní agentuře, psala různé brožurky a letáky, a nakonec vedla oddělení pro styk s veřejností v televizní společnosti. Během léta 1996 Alex opustila své zaměstnání a začala se plně věnovat psaní a publikování svých psychologických románů. Aby si zpočátku vydělala na živobytí, založila si doma malou grafickou firmu. To léto byl popraven masový vrah Joubert. S tímto případem se Alex poprvé setkala v roce 1983 při své práci v místních novinách, kde se jeho řádění věnovalo několik stránek. Jeho poprava jí připomněla děs a hrůzu, kterou tehdy vyvolal v mnoha lidech. A to ji inspirovala k napsání Absolutního zla.

Aben Kandel

Americký scénárista, romanopisec a v mládí boxer. Napsal scénáře ke klasickým filmům jako jsou "I was A Teen-Age Werewolf", "Trog" a "Kid Monk Baroni". Skandální úspěch zaznamenal jeho román Město se vzdává , zfilmovaný v roce 1940.

- Kajká'ús

`Unsur al-Ma`ali Kaykavus ibn Iskandar ibn Qabus

Perský státník.

Wladimir Kaminer

Wladimir Kaminer je německý novinář a spisovatel, ruského původu. Narodil se v ruské židovské rodině. Jeho otec byl inženýrem, jenž pracoval ve státním podniku, orientujícím se na oblast vnitrozemské lodní dopravy, a matka Žanna je profesí vystudovanou inženýrkou v oboru strojírenství, jež si vydělávala na živobytí jako učitelka na technické škole. Wladimir vystudoval nejdříve obor zvukové inženýrství, se zaměřením na divadlo a rozhlas, a teprve posléze obor dramaturgie na Divadelní umělecké a technické vysoké škole v Moskvě . V roce 1990 požádal, ještě před znovusjednocením Německa, jako uprchlík z Moskvy o udělení azylu v tehdejší Německé demokratické republice , jejíž občanství posléze obdržel stejně jako následně Spolkové republiky Německo . Wladimir Kaminer je ženatý a žije s rodinou v Berlíně. Se svojí paní, Olgou Kaminer, jež je rovněž ruského původu a spisovatelkou, se seznámil roku 1995 v Berlíně. Společně vychovávají dvě děti, Nicole a Sebastiana.

Wally Kahl

Německý autor knih o akvarijních rybách.

Vladimíra Kašťáková

Vladimír Karfík

Vladimír Karfík byl československý architekt a vysokoškolský pedagog. V letech 1919–1924 studoval na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, s podporou Masarykovy akademie práce absolvoval 1925–1926 studijní praxi u Le Corbusiera v Paříži a 1928–1929 praxi u Franka Lloyda Wrighta v jeho studiu Taliesin. V letech 1930–1946 byl vedoucí projekčního oddělení firmy Baťa ve Zlíně. Patřil k výrazným postavám na poli české a slovenské moderní architektury 20. století. Je zároveň osobností kontroverzní – v socialistickém Československu patřil k prominentním osobnostem, roku 1956 byl vyznamenán Státní cenou a jako architekt působil zejména v oboru teorie architektury jako profesor na SVŠT v Bratislavě. Vladimír Karfík se narodil ve Slovinské Idriji v rodině českého závodního lékaře Františka Karfíka, který léčil choroby z povolání a úrazy pracovníků tamějších rtuťových dolů, a jeho manželky Hermíny jako nejstarší z třech sourozenců se stal profesorem Lékařské fakulty UK v Praze, sestra Jarmila byla právničkou). V roce 1904 se rodina přestěhovala do Prahy. Počátky jeho profesní dráhy sahají do 20. let 20. století, kdy se jako čerstvý absolvent architektury uplatnil s podporou Masarykovy akademie práce jako kreslič u Le Corbusiera v Paříži, zde se také osobně setkal s architektem Adolfem Loosem a poté delší dobu působil v ateliéru významného průkopníka moderní architektury v USA Franka Lloyda Wrighta. Právě při pobytu v Americe jej poprvé oslovil a později ve svých zlínských ateliérech zaměstnal Tomáš Baťa, který již tehdy rozpoznal jeho nadání a cenil si zejména jeho americké zkušenosti. Právě ve Zlíně jako zaměstnanec firmy Baťa pak v průběhu 30. let realizoval celou řadu velmi progresivních a účelně navržených staveb. Mezi ně patří například Baťův mrakodrap, Společenský dům , firemní...

Viktor Karlík

VIKTOR KARLÍK výtvarník, redaktor Revolver Revue. V roce 1981 absolvoval Střední průmyslovou školu grafickou v Praze a pak pracoval v depozitáři Orientální sbírky Národní galerie, pro niž i restauroval, například čínské hrobové figury. V osmdesátých letech se podílel na řadě samizdatových a jiných neoficiálních kulturních aktivit. Roku 1985 spoluzaložil časopis Revolver Revue, v roce 1995 Kritickou Přílohu Revolver Revue. Stál u zrodu týdeníku Respekt , graficky upravil několik desítek knih. Jako redaktor a příležitostný kurátor se zasloužil o prosazení díla mnohých autorů do povědomí kunsthistorické i širší veřejnosti. Značná část jeho vlastní výtvarné práce je spojena s rodnou čtvrtí Smíchov. O Karlíkově tvorbě psal zejména Zbyněk Hejda, Jaromír Zemina, Pavla Pečinková, Pavel Brázda, Egon Bondy, Marcel Fišer, Viktor Šlajchrt. V roce 1999 natočil režisér Svatopluk Vála Karlíkův portrét pro TV cyklus Ateliéry. Samostatně i kolektivně vystavuje v Čechách a v zahraničí. V roce 2001 mu Galerie Klatovy-Klenová uspořádala retrospektivní výstavu a vydala knižní monografickou publikaci. Katalog Karlíkových serigrafických prací na překližce vyšel v Praze roku 2003 nákladem autora a Galerie Ztichlá klika. Vlastním nákladem vydal album Památník a album Linolea . Je autorem Ceny RR – bronzové plakety s motivem RR -, dále bronzové pamětní desky Milana Mejly Hlavsy a bronzových cen Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava.

Věra Karfíková

Narozena 14. 2. 1932 v Českých Budějovicích, zemřela 12. 5. 1989. Promovaná filoložka, redaktorka, literární historička a kritička, práce z oboru dějin české literatury, autorka učebnic literární výchovy.

Věra Kalábová

Věra Kalábová se narodila 20. července 1932 v New Yorku, ale své dětství prožila na Slovensku. Osobní zkušenost se slovenským prostředím využila ve své novele Ve městě jsou bratři Steinové. Od roku 1958 působila ve filmovém studiu Barrandov jako dramaturgyně a scenáristka. V šedesátých letech se ve funkci dramaturgyně podílela na vzniku kritikou vysoce oceňovaných filmů, jako jsou Nebeští jezdci , Spalovač mrtvol , Sedm havranů , Smuteční slavnost a další. Je autorkou scénáře pro filmy Všude žijí lidé a pro filmovou adaptaci Páralova modelového románu Soukromá vichřice . Kalábová dokonce spolupracovala jako dramaturgyně právě s Hanou Bělohradskou, a to na adaptaci novely Bez krásy, bez límce, jež dostala název …a pátý jezdec je Strach . Věra Kalábová se více proslavila jako filmová scenáristka a dramaturgyně než jako literátka. Její prozaickou prvotinou je novela Ve městě jsou bratři Steinové, která byla vydána v nakladatelství Mladá fronta v edici Mladé cesty roku 1967. Po úspěšném přijetí první knihy Kalábová napsala dvě televizní hry Kůzlátka otevřete! a Raději po tmě.

Undine Kalmus

Autorka příručky o zahradní architektuře.

Tomás Katrnák

Doc. PhDr. Tomáš Katrňák, Ph.D., proděkan pro zahraniční vztahy Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Vystudoval sociologii na MU v Brně. Zabývá se sociálními nerovnostmi, třídní analýzou, sociální a vzdělanostní mobilitou, sociální statistikou.

Tomáš Kašpar

Narozen 29. 10. 1959. Autor publikace zaměřené na péči o zdraví, zabývá se poradenstvím v oblasti rozvoje osobnosti, rozvoje lidského potenciálu a rozvoje budovatelů podnikání.

Tomáš Kafka

Narozen 1965. Diplomat, básník, překladatel z němčiny, publicista.

Tania Kambouri

Tania Kambouri je německá policistka a také spisovatelka literatury faktu řeckého původu, která na sebe upozornila autentickou zpovědí ve knize Deutschland im Blaulicht: Notruf einer Polizistin , ve které jako bochumská policistka podala syrovým způsobem reálný stav soužití s migranty v Německu, co se jejich agresivního chování, vzrůstajícího násílí a despektu k německé společnosti týče. Tania Kambouri kritizuje především mladé muslimy, kteří nemají před německou policií vůbec žádný respekt, o to větší uvidí-li před sebou ženu. V říjnu roku 2015 pak v rozhovoru s Christophem Heinemannem uvedla, že je takřka denně na ulici verbálně napadána mladými muslimy, při provedené dopravní kontrole agrese ještě dokonce vzrůstá. Tania Kambouri také dodává, že je spolu s kolegou kritizována, vyjádří-li se o cizincích hanebně, a to i z politických kruhů, odkud kritika hlavně vychází, neboť se jim to nehodí do krámu. Také v roce 2015 předhodila Spolkovému kriminálnímu úřadu , že falšují skutečná čísla o páchané kriminalitě migrantů. „Importovali jsme si kriminalitu, kterou jsme dříve neměli. “

Slávo Kalný

Slovenský publicista, novinář, dramatik.

Serhij Kabačenko

Ukrajinský autor kuchařky pro děti.

Semen Jul'jevič Karatov

Ruský spisovatel.

Roman Kanda

Roman Kanda je literární vědec, editor a publicista. Zabývá se marxistickým myšlením o literatuře, teoriemi postmodernismu a moderní českou a polskou prózou. Je hlavním editorem a spoluautorem knih Trhliny světa. Kniha studií o Bohumilu Hrabalovi a Podzim postmodernismu. Teoretické výzvy současnosti . Připravil edici knihy Roberta Kalivody Moderní duchovní skutečnost a marxismus a spolupracuje s Filosofickým ústavem AV ČR na edičním projektu Sebraných spisů Karla Kosíka. Působí v Ústavu pro českou literaturu AV ČR v Praze.

Renata Kaminská

Narozena 3. 1. 1983 v Ostravě. Pedagožka, autorka knih pro děti předškolního a mladšího školního věku o zdravém životním stylu.