Všichni Autoři a témata

Radana Přenosilová (5)

Věnuje se počítačové ilustraci do knih a časopisů, zejména pro děti, tento obor také vystudovala na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Žije a ilustruje v Praze - Vršovicích.

Rachel Hawkins (5)

Rachel Hawkinsová vystudovala angličtinu na Auburn University a pracovala jako učitelka, dokud se nestala spisovatelkou na plný úvazek. Je autorkou trilogie Hex Hall . Rachel žije v Alabamě s manželem a dvěma dětmi.

Rachel Delahaye (5)

Britská spisovatelka.

Rachel Bailey (6)

Těžkou závislost na knížkách si Rachel vytvořila už v dětství s první knihou pohádek a dodnes se z toho nevzpamatovala. A je s tím spokojená. Vystudovala a získala tituly v psychologii a sociální práci a dnes žije svůj sen - píše romance pro nakladatelství Harlequin. Žije v malém kousku ráje na východním pobřeží Austrálie spolu se svým hrdinou a čtyřmi psy. Nejraději ze všeho sedává s dobrou knihou a se psy u nohou na verandě. Obklopuje je nádherná příroda, nikde prý nejsou západy slunce krásnější. V majestátu přírody také čerpá inspiraci pro psaní. A pak také v čokoládě. Dobrou romanci přirovnává k tabulce hořké čokolády, jejíž intenzivní chuť je možné si vychutnat jen tak, nebo z ní udělat teplý pudink, a stejně tak lze námět a jeho intenzitu dávkovat a zpracovávat na více způsobů. Rachel se také přiznává, že při psaní příběhů si za své hrdiny dosazuje známé herce, že jí to pomáhá k lepšímu vykreslení charakterů i živějším a reálnějším reakcím jejích postav. A když knihu dopíše, nejlepší relax pro ni představuje dobrý film na DVD nebo procházka přírodou.

Rachael Roberts (6)

R.D Lawrence (1)

R. I. M Dunbar (1)

Anglický profesor evoluční psychologie na univerzitě v Liverpoolu, působí též na univerzitách v Cambridgi a Londýně.

R. F Garner (7)

Německý autor dobrodružných příběhů.

Quintus Flaccus Horatius (6)

Římský básník, autor satirické i reflexivní a filozofující lyriky.

Quintin Jardine (5)

Matthew Quintin Jardine: Skotský spisovatel Quintin Jardine je autorem dvou řad velmi uznávaných a bestsellerových sérií detektivních románů. Sympatický, drsný, ale přesto uhlazený muž v nejlepších letech si přísně střeží své soukromí. O jeho životě proniklo na veřejnost jen minimum informací. Narodil se v Motherwellu v hrabství Lanarkshire ve Skotsku. Pracoval jako novinář, vládní informační zmocněnec, politický a mediální konzultant. Pak se rozhodl najít si zaměstnání, které by bylo v těsnějším kontaktu s realitou, a začal psát detektivní příběhy. Je podruhé ženatý s Eileen, která už si zvykla na bouřlivý život se spisovatelem a s úsměvem toleruje většinu jeho výstředností včetně nenasytné záliby ve sledování sportovních přenosů v televizi a přehrávání velmi hlasité hudby. Jeho první manželka Kate, s níž žil přes třicet let, od dob, kdy mu ještě nebylo ani dvacet, v roce 1997 zemřela. Má čtyři dospělé děti a do rodiny počítá i své dvě kočky a psa. S rodinou žije střídavě ve Skotsku a Španělsku. Dnes má na svém kontě téměř dvě desítky knih. Přízeň českých čtenářů si Quintin Jardine získal sérií se soukromým detektivem Ozem Blackstonem, které jsou příslibem jak napětí, tak i dobré zábavy. Pod drsnou slupkou hlavního hrdiny se skrývá vnímavý a citlivý chlápek. Série literárních mystery s Ozem Blackstonem je psána v první osobě a sleduje vypravěčovu kariéru nedobrovolného detektiva.

Publilius Syrus (3)

Publilius Syrus, také Publius Syrus byl římský dramatik a básník 1. století př. n. l. Jeho "Myšlenky" byly velice oblíbenou četbou ve středověku i v raném novověku. Dnes málo známý, ale kdysi významný dramatik a filosof se narodil na počátku prvního století př. n. l. v syrské oblasti Antiochia. Už jako mladý však padl do otroctví a byl převezen do Říma, kde působil na dvoře jednoho dramatika. Zde se poprvé setkal s hranými příběhy, které ho okouzlily a inspirovaly k vlastní tvorbě. Nejdříve pomáhal s tvorbou svému pánovi a pro svůj talent a moudrost si tak vysloužil propuštění na svobodu. Následně, již jako svobodný plebej, začal shrnovat a ucelovat své vlastní myšlenky a živil se psaním improvizovaných mimů a herectvím. S přibývajícím časem byla jeho divadla stále známější a žádanější, a oblibu v něm nacházel dokonce i samotný Gaius Julius Caesar, který Publilia Syra považoval za jednoho z nejmoudřejších lidí v Římě. Často ho zval ke svému stolu a rozmlouval s ním, což vyvolalo nevoli druhého významného dramatika – starého Decima Laberia. Ten se po letech tvorby pro svého císaře cítil zrazený a odstrčený a záviděl Publiliovi ohromnou slávu. Caesar proto s ohleduplnosti k oběma tvůrcům uskutečnil v roce 46 př. n. l. umělecký souboj, jehož vítězem se stal Publilius Syrus. Tím jeho sláva v Římě ještě vzrostla. Caesar chtěl dokonce tomuto umělci za zásluhy udělit čestný titul a chtěl mu nechat vystavět palác, ovšem 15. března roku 44 př. n. l. byl sám zabit. V Římě nastaly zcela jiné poměry. Publilius Syrus přestal psát mimy a hrát v amfiteátrech, zbytek života strávil v ústraní a věnoval se dokončení svého celoživotního díla „Sententiae“, z něhož se dodnes zachovalo asi 700 citátů. O konci Publilia Syra z Antiochie se tak, vzhledem k jeho „ústupu ze slávy“, nedochovaly žádné spolehlivé zprávy....

Przemysław Wechterowicz (4)

Polský autor publikací pro děti.

Prokop Paul (4)

Narozen 34.3.1939 v Praze. Fotograf, zejména fotografie uměleckých děl a památek.

Prokop Hugo Toman (4)

Prokop Hugo Toman byl český právník, výtvarný a literární kritik, bibliofil a operní pěvec. Stejně jako jeho otec, vystudoval Právnickou fakultu UK a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Psal do odborných časopisů články o různých umělcích . Byl vydavatelem bibliofilských edic Trianon a Protos. S otcem spolupracoval na dodatcích k jeho slovníku o výtvarných umělcích. Jeho všestranný talent dokládá i fakt, že se úspěšně věnoval opernímu zpěvu. Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze, ve stejném hrobě se svým otcem. Spolupráce s Prokopem Tomanem na Dodatcích k třetímu, rozšířenému vydání:

Primus Sobotka (3)

Primus Sobotka byl český novinář, spisovatel, překladatel a etnograf. V mládí přispíval překlady i vlastními drobnými pracemi do literárních časopisů. Později pracoval jako redaktor Světozoru, populárně-vědecké edice Matice lidu, Riegrova a Ottova slovníku naučného. Věnoval se slovanské mytologii a etnografii, především ve vztahu venkovského lidu k přírodě. Sbíral lidové pověsti a vyprávění. Překládal z angličtiny a v menší míře ze slovanských jazyků. Narodil se 31. ledna 1841 ve mlýně Horní Nouzov u Velimi. Vystudoval akademické gymnázium a pražskou filozofickou fakultu, obor klasické a slovanské jazyky. Koncem 60. let působil jako vychovatel u Dobřenských na Potštejně a v následujícím desetiletí u rytíře Neuberka v Čejeticích u Mladé Boleslavi. Pobytem na šlechtických sídlech získal vybrané chování. V 70. letech spolupracoval při tvorbě Riegrova slovníku naučného, určitou dobu byl i členem redakce společně s profesory Josefem Perwolfem a Janem Gebauerem. V letech 1879–84 řídil časopis Světozor, poté byl až do důchodu zaměstnán jako oficiál české univerzitní kanceláře. Vedle toho literárně tvořil , v letech 1886–92 vedl populárně-naučnou edici Matice lidu a 1896–1908 byl ředitelem redakční kanceláře Ottova slovníku naučného. Jako dlouholetý člen se podílel na činnosti literárního odboru Umělecké besedy. Zemřel na mrtvici, pohřben byl na Olšanech. Jeho bratr Ferdinand Sobotka byl známý jako básník-samouk. První literární práce, vlastní i překlady, uveřejňoval v časopisech počátkem 60. let. Roku 1865 mu v Literárních listech vyšel překlad anglické povídky Vypravování starého mládence a vlastní novela Márinka. Zaujaly i jeho překlady básní Alfreda Tennysona a dalších anglických textů. V menší míře překládal i z ruštiny, polštiny a srbštiny. V pozdější době se začal podrobně zabývat slovanskou mytologií a folklórem, zejm...

Priest (7)

Přemysl Raban (5)

Narozen 29.6.1949 v Údolí Sv. Kryštofa. Doc., JUDr, Csc., advokát, publikace z oboru práva a investiční a bytové výstavby.

Pražské Smyčce (3)

Pravoslav Hykeš (7)

PhDr. Pravoslav Hykeš . Pedagog, práce z oboru pedagogiky literatury.

Posuka Demizu (5)

Japonská ilustrátorka komiksů manga.

Poppy J Anderson (3)

Německá spisovatelka, vystudovala dějiny a germanistiku.

Polybios (4)

Polybios, řecky Πολυβιος, byl starověký řecký politik a nejvýznamnější historik období helénismu. Polybios se narodil v Megalopoli v Arkádiii, ale rok jeho narození není přesně znám . Jako syn stratéga Achajského spolku Lykorta pocházel z bohaté rodiny a získal pečlivé vzdělání, které mu přineslo hluboký pohled na politické a vojenské záležitosti. Během třetí makedonské války podporoval neutralitu Achájů, čímž si vysloužil podezření z obou stran. Po vítězství Římanů v bitvě u Pydny roku 168 př. n. l. byl proto Polybius Římany jako jeden z tisíce rukojmích převezen roku 166 př. n. l. do Říma, kde byl nucen strávit dalších sedmnáct let. V Římě byl na základě svého vysokého vzdělání přijímán nejvýznačnějšími patricijskými rodinami, mezi nimiž byl i vítěz od Pydny Lucius Aemilius Paullus, který Polybiovi svěřil výchovu svých dvou synů, Fabia a Scipiona, známého jako Scipio Africanus mladší. Se Scipionem pak spojilo Polybia hluboké přátelství, které vydrželo až do Scipionovy smrti. Když roku 150 př. n. l. získal Polybius osobní svobodu, odjel za svým přítelem do Afriky, kde se zcela oddal historickým studiím, navštívil západní Afriku a Španělsko a byl také osobně přítomen zničení Kartága během třetí punské války roku 146 př. n. l.. V tom samém roce, co bylo poraženo Kartágo, byl jako výsledek čtvrté makedonské války srovnán se zemí Korint a Makedonie se stala definitivně římskou provincií. Polybius, který na základě svého výzkumu římské společnosti dospěl k názoru, že být poddán Římu je pro podmaněné národy z právních, ekonomických i vojenských hledisek velice výhodné, byl poslán do Řecka, aby zde pomohl konzulovi Luciovi Mummiovi organizovat novou formu vlády, za což získal veliké uznání. Po dokončení své práce v Řecku navštívil Polybios východní města Římské říše a pak se vrátil do Říma, kde se věnoval dokončení svých Dějin. Pro objasnění detailů popisovaných událostí jedna...

Poggio Bracciolini (5)

Gianfrancesco Poggio Bracciolini ; 11. února 1380 dnešní Terranuova Bracciolini – 30. října 1459 Florencie) byl jedním z nejslavnějších humanistů italské renesance. Byl jedním z průkopníků humanistického hnutí, protože znovu objevil některá důležitá díla starověku a znovu je zpřístupnil evropským intelektuálům. Významný je též jeho příspěvek k vývoji latinky; je považován za vynálezce humanistického písma. Jako papežský tajemník byl přítomen na kostnickém koncilu. Do doby jeho tamního pobytu spadá list, který napsal jako očitý svědek odsouzení a popravy mistra Jeronýma Pražského svému příteli Leonardovi z Arezza. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poggio Bracciolini na německé Wikipedii.

Plautus (5)

Titus Maccius Plautus byl římský dramatik. Společně s Terentiem je nejvýznamnějším římským autorem komedií. Z jeho divadelních her čerpali náměty např. Molière nebo Shakespeare. O jeho životě se nám zachovaly jen kusé informace. Pravděpodobně pocházel z plebejského prostředí a možná byl i propuštěným otrokem. V mládí odešel do Říma, kde začal pracovat u divadla. Později se rozhodl věnovat podnikání, ale nepřálo mu příliš štěstí a přišel téměř o všechny peníze. Musel se pak živit manuálně jako nádeník ve mlýně. Během této práce začal psát své komedie, které se staly brzy velmi populární, a proto se mohl vrátit zpět k divadlu. Často přejímal komedie od řeckých autorů, např. od Filémóna. Nejednalo se ale přímo o překlady, protože většinou děj her libovolně měnil. Občas docházelo i ke sloučení více děl v jedno a naopak, což však často narušilo logiku děje. Přesto byly jeho komedie u publika velmi oblíbené a to především díky tomu, že byly plné slovních hříček a někdy i poněkud vulgárních vtipů. Důležitou součástí jeho her byla také zpívaná sóla . V mnoha dílech se opakuje stejný dějový motiv – mladík se zamiluje do krásné dívky, která je v moci kuplíře. Peníze, které kuplíř za dívku požaduje opatří mladíkovi otrok, tím že podvede mladíkova bohatého otce. Většinou se zjistí, že dívka není původem otrokyně, a proto jim otec odpustí a souhlasí se svatbou. Většina jeho děl se nezachovala v původní podobě, ale v přepsaných a často stylisticky upravených verzích. Ve středověku a v renesanci byl uváděn značný počet jeho komedií - ne všechny však skutečně napsal . V českých zemích byly jeho hry také uváděny, např. v roce 1533 sehrála skupina studentů pražské univerzity v sále Novoměstské radnice komedii Chlubivý vojín. První český překlad Plauta však pochází až z roku 1821. Ze značného množství děl jemu připis...

Planet Lonely (7)

Placido Domingo (8)

Plácido Domingo je světoznámý španělský operní pěvec, dirigent a umělecký manažer. Je jedním z nejvšestrannějších a nejuznávanějších tenorů v historii opery, jeho repertoár zahrnuje více než 150 rolí. Domingo se narodil 21. ledna 1941 v Madridu ve Španělsku, poté se s rodinou přestěhoval do Mexika, kde vystudoval hudbu a začal svou pěveckou kariéru. Na operním jevišti debutoval v roce 1961 v malé roli v Národní opeře v Mexico City.

Pitigrilli (5)

Vlastním jménem Dino Segré . Syn židovského otce, po matce katolíkem. Narodil se v Turínu, kde vystudoval právnickou fakultu. Živil se především jako novinář, ale také jako spisovatel. Jeho nejznámější dílo je "Kokain". Od roku 1930 hodně cestoval, hodně času trávil v Paříži, která mu byla velikou inspirací. Založil literární časopis Grandi Firme, který byl vydávaný v Turínu od roku 1924 do roku 1938, kdy ho zakázali v rámci nově přijatých antisemitských rasových zákonů fašistické vlády. Byť pokřtěný jako katolík, Segre byl v té době klasifikovaný jako Žid. Jeho otec byl Žid a Pitigrilli si vzal židovskou ženu. V útlém dětství projevoval vysokou hyperaktivitu a dost často utíkal z domova. Měl dobrodružnou povahu a nikdy se nebál světa. Troufal si na mnohem starší žáky a vždy o něm bylo slyšet. S odstupem puberty velmi zmoudřel a dostal se na právnickou fakultu, kde studoval s velmi dobrým prospěchem. Své choutky po úprcích nechal ve svém dětství a zavřel nad tím dveře. Ihned po škole se dal na to, co mu bylo nejmilejší a to sepisování. Hra s písmeny ho natolik uchvátila a navíc v ní prokazoval veliké nadání, že ho zaměstnaly turínské noviny, kde dostal svou vyhraněnou rubriku. Mimo jiné se dal i do větších samostatných děl v podobě knížek a si nejznámějším románem, který se prodávají dodnes se stala kniha nesoucí název „Kokain“. Od roku 1930 se dal na kratší výlety po Evropě. Velice oblíbenou destinací se stala Paříž. Po uklidnění války se opět navrátil do rodného Turína.

Pilkey Dav (7)

Pierre Paolo Passolini (7)

Pierre Lemaitre (2)

Pierre Lemaitre, narozený 19 dubna 1951 v Paříži, původně učitel literatury, je francouzský spisovatel a scénárista. Jeho první román přeložený do angličtiny Alex vyhrál cenu CWA International Dagger za nejlepší detektivní román roku 2013. V listopadu 2013, obržel nejvyšší francouzské literární ocenění za knihu Na shledanou tam nahoře .

Pierre Dukan (6)

Pierre Dukan, francouzský lékař a autor celkem 19 knih o hubnutí a zdravém životním stylu , se narodil v roce 1941 v Alžíru. V mládí Dukan působí jako praktický lékař v Paříži, později vystuduje neurologii. V sedmdesátých létech přichází Pierre Dukan s převratným systémem hubnutí – Dukanova dieta je na světě. Brzy se stala hitem ve Francii a celé západní Evropě, postupně dobyla i Spojené státy americké, jídelníček Dukanovy diety dodržují i takové celebrity jako celebrity Gisele Bündchen a Jennifer Lopez. Podle vlastních slov se Pierre Dukan rozhodl věnovat se dietologii a zdravé výživě v okamžiku, kdy na základě jeho rad jedna z jeho pacientek snížila svoji hmotnost za necelý týden o pět kilogramů. Celých třicet let je systém Dukanovy diety rozvíjen, základní myšlenkou je přitom ta, která říká, že každý člověk má svoji ideální váhu a té by se měl snažit dosáhnout. Doktor Dukan je nepřítelem počítání kalorií a omezování se v jídle, které vede velmi často k jo-jo efektu. Svoji dietu Pierre Dukan postupně úspěšně aplikuje na více než 40 000 pacientech své klinické praxe. Knihy o hubnutí Pierra Dukana byly přeloženy do dvaceti jazyků, velmi kladně je Dukanova dieta přijímána i v tak západní Evropě odlišných kulturách jako je korejská či ruská.

Pierre Augustin Caron de Beaumarchais (4)

Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais byl francouzský dramatik proslulý svými třemi hrami o Figarovi. Za svého života byl také hodinářem, vynálezcem, hudebníkem, politikem, tajným agentem, nakladatelem, obchodníkem se zbraněmi a v neposlední řadě i revolucionářem ve dvou revolucích . Pierre-Augustin Caron se narodil v neurozené rodině pařížského hodináře jako jediný syn mezi pěti dcerami. Rodina jeho otce byla obstojně zámožná, a tak Pierrovo dětství proběhlo šťastně a bezstarostně. Ve třinácti letech byl vzat do učení, aby mohl pokračovat v otcově podniku. Pierre v učení dobře prospíval, někdy mezi léty 1751–1753 dokonce vylepšil hodinový strojek co do přesnosti určování času. O tento vynález se rozhořel spor s dalším hodinářem M. Lepautem, královským hodinářem, který si vynález nárokoval, a spor byl přednesen až před Akademii a rozřešen ve prospěch mladého Carona. Tato aféra z něj udělala svým způsobem celebritu jak mezi pařížskými měšťany, tak u dvora. Král si ho dal předvést a získal i skvělé zakázky, např. vytvořil hodinky připevněné na prsten pro Madame de Pompadour. Caron se při první příležitosti zbavil své živnosti a zařídil si u dvora sinekuru – stal se v roce 1756 jako výborný flétnista a harfeník učitelem hry na harfu dcer Ludvíka XV. K tomuto postu mu pomohla Marie-Madeleine, žena nižšího královského úředníka Francqueta . O rok později její manžel zemřel a vdova se brzy nato – 22. listopadu 1756 – provdala znovu – za Pierre-Augustina Carona. Caron tak získal podstatné jmění a podle vyženěných pozemků le Bois Marchais začal po brzké manželčině smrti užívat jméno Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais. V letech 1759–1760 se spřátelil s M. Pâris-Duverneym, stárnoucím podnikatelem a bankéřem a pod jeho vedením se pustil do spekulací. S Pâris-Duverneyho pomocí získal roku 1760 úřad královského sekretáře. V roce 1763 si zakoupil další úřad a stal se tak ve...

Piero Cattaneo (2)

Italský knižní ilustrátor.

Philippe Soupault (5)

Philippe Soupault byl francouzský dadaistický a surrealistický básník, spisovatel a dramatik. Vyrůstal v bohaté rodině, hodně cestoval. Spolu se svými přáteli André Bretonem et Louisem Aragonem patřili k předním osobnostem hnutí Dada. Spolu také v roce 1919 založili literární revui Littérature, ve které byly otištěny první surrealistické texty. V roce 1927 navštívil spolu s Léonem Pierre-Quintem Prahu, kde se spřátelil se členy Devětsilu. Ve stejném roce napsal též báseň Do Prahy. V mládí jej ovlivnili Arthur Rimbaud, Comte de Lautréamont, Rainer Maria Rilke a Walt Whitman. V roce 1919 napsali spolu s André Bretonem sbírku Les Champs magnétiques , což byla první kniha automatických textů. Během druhé světové války pracoval jako reportér. V pracích z této doby opouští surrealismus. Jeho dramatická tvorba neměla výraznější ohlas.

Philippe Masson (4)

Philippe Masson , univerzitní profesor filozofie a historie, byl vedoucím historické sekce francouzského námořnictva. V letech 1964-1993 působil jako profesor historie a strategie na Vojenské námořní akademii. V nakladatelství Perrin vydal několik prací o dějinách námořních sil: Histoire de l' armée allemande , Histoire de l' armée francaise . La Puissance maritime et navale .

Philip Wilkinson (4)

Britský autor populárně naučných knih pro mládež.

Philip Miele (4)

Americký spuluautor publikace z oboru psychoanalýzy o Silvově metodě kontroly mysli.

Philip Matyszak (6)

Britský historik a vysokoškolský pedagog, zaměřený na starověký Řím.

Phil Lee (7)

Philip Lee . Autor cestopisných průvodců. V minulosti se plavil jako člen pomocného personálu na dánských obchodních lodích a nyní už více než dvacet let píše pro nakladatelství Rough Guides. Pravidelně píše o cestování do britských novin a časopisů. Pracoval mimo jiné na průvodcích Kanadou, Amsterdamem, Norfolkem a Suffolkem, Mallorkou, Belgií a Lucemburskem. Žije a pracuje v Nottinghamu, kde se narodil a vyrostl.

Petronius (7)

Petra Trnková (6)

Narozena 12. 5. 1976 v Kladně. Historička umění, vědecká pracovnice, kurátorka sbírky fotografií Oddělení dokumentace, vedoucí Centra pro výzkum fotografie.

Petra Růčková (5)

Narozena 18.6. 1971 v Ostravě. Ing. ekonomie, vysokoškolská pedagožka, odborné práce z firemního finančnictví a pojišťovnictví.

Petra Navrátilová (6)

Narozena 1983. PhDr., ekonomka, autorka středoškolských a vysokoškolských učebnic ekonomie.

Petra Miketová (7)

Petra Luňáková (1)

Narozena 5. 1. 1983 v Jilemnici. Knihovnice, lektorka angličtiny, překladatelka z angličtiny, autorka knihy pro děti o Semilech.

Petra Červinková (7)

Publikace pro střední školy z oboru matematiky.

Petra Bubeníčková (6)

Narozena 30. 1. 1974 v Hradci Králové. Mgr., Ph.D., vedoucí oddělení českého jazyka a literatury pro 1. st. ZŠ a MŠ na Univerzitě Hradec Králové.

Petr Veselý (5)

Petr Veselý je bývalý fotbalový obránce, reprezentant. S fotbalem začínal v FK Přerov, odkud v dorostu přestoupil do FC Baník Ostrava. Po vojně v Hradci Králové se vrátil a v Baníku Ostrava hrál do roku 1995. V letech 1996–1998 hrál za Petru Drnovice. V letech 1999–2001 hrál opět za Baník Ostrava. V roce 2002 odešel do řeckého Ethnikos Patraikos. V roce 2003–2004 hrál za ŠK Slovan Bratislava. Kariéru končil v letech 2004–2006 v týmu FC Hlučín. V lize odehrál 294 utkání a dal 17 gólů.

Petr Skalka (6)

MVDr. Petr Skalka je absolventem Vysoké školy veterinární v Brně. Po deseti letech na obvodě se dostal do Zoologické zahrady v Ústí nad Labem, kde strávil jako zoolog a zvěrolékař čtvrt století. Po skončení aktivní kariéry byl jmenován čestným členem Unie čs. zoo. Nyní žije v Krkonoších. Kromě knih, z nichž některé byly vydané dvakrát či v elektronické podobě, je také autorem více než 200 článků otištěných v různých časopisech a sbornících.

Petr Samojský (6)

Narozen 10. 7. 1966 v Jindřichově Hradci. Dr. teologie, unitářský duchovní, autor náboženských studií, hudebník, kytarista, autor hudebních projektů . Od r. 1995 žil a studoval několik let v Americe, kde se věnoval i studiu indické hudby.

Petr Ryneš (7)

Narozen 1963. Ing., auditor, ekonom, publikace z oblasti jednoduchého a podvojného účetnictví.

Petr Polehla (5)

Narozen 1974 v Třebíči. Mgr., Ph.D., klasický filolog, historik a estetik, zabývá se latinskou, zejména náboženskou literaturou raného novověku a recepcí antiky v daném období, autor učebnice latiny a překladů z latiny.

Petr Paul (2)

Fotograf, ilustrační fotografie historických, geografických a uměleckých prací.

Petr Luňák (6)

Český historik. Narozen 3.5.1966 v Kolíně. PhDr., historik, práce z oboru novodobé historie a mezinárodních vztahů. Je také diplomat - řadu let pracuje v centrále Severoatlantické aliance v Bruselu, momentálně v odboru komunikace se členskými a partnerskými státy NATO. V barvách Aliance působil také v Moskvě . Na Rusko a Západ se dlouhodobě specializuje.

Petr Lukič Proskurin (3)

Ruský prozaik.

Petr Lindner (5)

Petr Lindner patří ke zkušeným publicistům a odborníkům digitální fotografie. Je šéfredaktorem magazínu DIGIfoto, který je určen amatérským i profesionálním fotografům. Věnuje se zejména fotografické technice. Je autorem nesčetných recenzí a praktických článků pro časopisy DIGIfoto, Computer, Mobility či DIGIarena.cz.

Petr Kroupa (4)

Ing. Petr Kroupa je český basketbalista. V české basketbalové lize získal stříbrnou medaili v roce 1995. Je vysoký 185 cm. V české basketbalové lize hrál za kluby Sokol Vyšehrad , Sparta Praha a BK Nymburk . S družstvem Sokol Vyšehrad skončil v sezoně 1994/95 na 2. místě. Se Spartou Praha získal páté, šesté a sedmé místo a celkem zaznamenal 515 bodů. S BK Nymburk skončil na desátém místě . S týmem Sparta Praha se zúčastnil tří ročníků FIBA Poháru Korač v letech 1997 až 2000, zaznamenal celkem 110 bodů v 15 zápasech FIBA evropských pohárů klubů. Po skončení hráčské kariéry se věnuje zejména podnikatelské činnosti. Je jednim z Partnerů poradenské společnosti Partners a předsedou dozorčí rady Partners investiční společnosti .

Petr Křenek (3)

Studoval na Pedagogickém institutu v Olomouci a pak v tehdejším Gottwaldově, obor matematika, fyzika, hudební výchova. Odmalička hrál na housle a později udělal mistrovské zkoušky na cimbál . Na institutu promoval v roce 1965. Začal učit ve Vlašských Kloboukách, pak pracoval v nakladatelství Svět a doba v Praze a v propagaci Ústředí veterinárních asanačních ústavů v Dobřejovicích. Nakonec se vrátil na Valašsko jako učitel v Liptále, ve Velkých Karlovicích a Novém Hrozenkově. První povídku otiskl v časopise Voják, prózy a reportáže publikoval řadě periodik. Knižně debutoval románem Ondřejovo srdce, kniha povídek Okamžik života obsahuje povídku Račie klepeto . Následovaly knihy Devět Martinových dnů, Květenství smrku, Lukášova naděje a Nejlepší Cyrilův sen. Psal televizní a rozhlasové scénáře. Zemřel tragicky 5. listopadu 1983 při stavbě svého rodinného domku a je pohřben v rodných Velkých Karlovicích.

Petr Koura (4)

Petr Koura je historik a politolog, který se věnuje nejnovějším českým dějinám. Odborně se zaměřuje na české politické a kulturní dějiny dvacátého století, dále pak na dějiny Protektorátu Čechy a Morava, na vzpomínkovou kulturu, na filmy s historickou tematikou a na reflexi historických událostí ve filmech. Jako odborný poradce se podílel na tvorbě českého televizního seriálu České století a filmu Jan Palach. Je laureátem Ceny Neuron pro mladé vědce v oboru „Společenské vědy“ za rok 2015. V letech 1992 až 1996 navštěvoval Gymnázium Jaroslava Vrchlického v Klatovech. V letech 1996 až 2002 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze obor historie – politologie se specializací na nejnovější české dějiny. Po absolvování několikaměsíčního pobytu na Vídeňské univerzitě se pod vedením profesora Roberta Kvačka začal věnovat systematicky osobnosti podplukovníka Josefa Balabána, čelního představitele protektorátního protinacistického nekomunistického odboje. Tento hrdina protiněmeckého odporu byl i tématem Kourovy diplomové práce, která obdržela v říjnu roku 2002 Cenu dr. Edvarda Beneše. Studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze završil Petr Koura rigorózní zkouškou a získal akademický titul PhDr. V letech 2002 až 2010 absolvoval postgraduální studium v Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Toto studium zakončil disertační prací na téma: „Swingová mládež a okupační moc v Protektorátu Čechy a Morava“ . Petr Koura byl v letech 2001 až 2003 zaměstnán v Česko-německém fondu budoucnosti – v Kanceláři pro oběti nacizmu. Od února 2003 až do ledna 2007 pracoval v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR jako odborný pracovník „Oddělení pro dějiny 2. světové války, okupace a odboje“. Následovalo krátké působení na Ministerstvu vnitra ČR a pak v ...

Petr Kotvald (2)

Petr Kotvald je český zpěvák a herec, který se stal známým v bývalém Československu zejména v 80. letech 20. století. Zpočátku se proslavil jako člen popového dua Stanislav Hložek & Petr Kotvald , které bylo v zemi velmi populární. Po rozpadu dua se Kotvald věnoval sólové kariéře a nadále sklízel úspěchy. Jeho hudba zahrnuje různé žánry, včetně popu a adult contemporary, a během své kariéry vydal řadu alb. Kromě hudebních aktivit se Kotvald objevuje také v České televizi a v divadelních představeních, čímž ukazuje svou všestrannost jako bavič...