Všichni Autoři a témata

Rudolf Zahradník (5)

Rudolf Zahradník byl český fyzikální chemik, v letech 1993–2001 předseda Akademie věd ČR. Byl členem skauta a obdržel junácký bronzový kříž . V roce 1952 vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze a od roku 1961 byl pracovníkem Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie Jaroslava Heyrovského. Zabýval se zejména teoretickou kvantovou chemií konkrétněji teorií molekulových orbitalů, teorií chemické reaktivity, slabými mezimolekulovými interakcemi, molekulovou spektroskopií, teorií relativity aj. Je autorem více než 300 odborných článků a asi desítky odborných knih. 24. února 1993 byl zvolen předsedou Akademie věd České republiky a v této funkci působil do roku 2001. Byl zakládajícím členem a v letech 1994 až 1997 předsedou Učené společnosti ČR. Po roce 1993 nesl jako předseda AV ČR hlavní tíhu snahy o likvidaci AV ČR a základního výzkumu, vedoucí k rozsáhlé a kontroverzní redukci Akademie věd v roce 1993 na polovinu. Ve funkci předsedy Akademie věd se zasazoval proti snahám o byrokraticko-politická a jednostranně tržní hodnocení vědeckých výsledků, neberoucím v úvahu zásadní rozdíly mezi vědními obory a nesouměřitelnost různých typů badatelských výsledků. Na Akademickém sněmu roku 2000 shrnul svou sedmiletou aktivitu ve funkci předsedy AV ČR jako „usilování o náležitou pozici vědy a vzdělanosti ve společnosti a úsilí spojené s náležitým legislativním postavením badatelství a vzdělávání“. Současně však konstatoval, že dvě třetiny aktivit v tomto směru byly „zbytečné, iracionální a dílem trapné“, a pokračoval: Během své kariéry získal řadu cen a dalších ocenění, mimo jiné získal čestné doktoráty na univerzitách v Pardubicích, v Drážďanech, ve Fribourgu a Washingtonu. V roce 1999 mu papež Jan Pavel II. udělil vyznamenání Pro ecclesia et pontifice. V roce 2003 obdržel z rukou francouzského premiéra vyznamenání Chevalier dans l'Ordre des Palmes Académiques, apod. Je laureátem Ceny Neuro...

Rudolf Urbanec (4)

Český hudební skladatel, aranžér, dirigent vojenských a dechových orchestrů, vedoucí nahrávek Supraphonu. Narozen 3. prosince 1907 v Dačicích , zemřel 28. prosince 1976 v Praze .

Rudolf Švaříček (4)

Ing., český cestovatel, fotograf, horolezec, vodák, potápěč a dobrodruh.

Rudolf Schwarz (5)

Rudolf Schwarz byl rakouský dirigent, narozený 29. srpna 1905 ve Vídni. Je známý především díky svému působení v polovině 20. století a svému přínosu pro klasickou hudební scénu. Schwarz se významně uplatnil jako dirigent, vedl různé orchestry po celé Evropě. Během druhé světové války byl internován v britském táboře jako nepřátelský cizinec, ale pokračoval zde v hudební tvorbě, což přispělo k upevnění jeho pověsti.

Rudolf Rost (5)

Rudolf Rost byl český mineralog, petrograf, odborný publicista a vysokoškolský pedagog. V roce 1942 objevil nerost Kladnoit. Působil jako pedagog Vysoké školy báňské v Ostravě, v letech 1949–1950 rektor, od roku 1951 pedagog na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Zabýval se ložisky nerostů, původem a vznikem tektitů, zejména českých vltavínů.

Rudolf Drössler (1)

Rudolf Drößler (1)

Německý novinář zaměřený na vědu, autor literatury faktu, učitel.

Rudolf Čavojský (4)

Rudolf Čavojský byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Autonomistický blok. Od roku 1919 byl členem Vzdělávacího spolku. Působil jako divadelní ochotník. Byl funkcionářem křesťansko sociální odborové organizace v Čachticích. V roce 1919 se uvádí i jako člen Orla. Papež Pius XII. mu roku 1941 udělil Řád svatého Řehoře Velikého. Profesí byl vrchním tajemníkem. Podle údajů z roku 1935 bydlel v Bratislavě. V parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění za Autonomistický blok, který vytvořila Hlinkova slovenská ľudová strana. Poslanecké křeslo si oficiálně podržel do zrušení parlamentu roku 1939. V prosinci 1938 byl také zvolen do slovenského sněmu. Profesně se tehdy uvádí jako hlavní tajemník odborové organizace dělníků, bytem Bratislava.

Rudolf Berka (5)

Narozen 12. 6. 1933 ve Vodňanech, zemřel 29. 4. 2019 tamtéž. Odborník v oboru rybářství, spisovatel a badatel, též autor regionální publikace o Vodňanech.

Roy Lewis (1)

Anglický ekonom, žurnalista a spisovatel.

Rowan Keats (4)

Kanadská spisovatelka, autorka romantické historické beletrie ze skotského prostředí. Původní profesí bankéřka, makléřka a marketinková ředitelka.

Rosalind Miles (4)

matka dvou dětí, provdaná za historika Robina Crosse

Ros Jay (3)

Nakladatelka. Publikace o marketingu.

Ronald W Chan (7)

Zakladatel a investiční ředitel Chartwell Capital Limited.

Roman Nikolajevič Kim (4)

Narodil se ve Vladivostoku. Do roku 1917 žil v Tokiu, kde také chodil do školy. Po VŘSR se vrátil do vlasti, kde vystudoval Vladivostockou univerzitu. Od roku 1923 se věnoval literatuře, převážně psal detektivní a špionážní romány v prorežimním politickém duchu.

Roman Mrázek (4)

Narozen 21.11.1921 v Letovicích u Blanska, zemřel 17.11.1989. PhDr., CSc., profesor katedry rusistiky a literární vědy na filosofické fakultě. Práce v oboru, překladatel z ruštiny.

Roman Ludva (6)

Roman Ludva je český prozaik, scenárista a fejetonista. Ve čtyřech letech se s rodiči přestěhoval do Olomouce, kde se svou rodinou žije dodnes. V roce 1985 maturoval na Střední průmyslové škole strojnické Olomouc. Poté pokračoval ve studiu na Fakultě strojní VUT v Brně, ze které však po roce odešel a začal se živit manuální prací. Pracoval mimo jiné i jako dělník či konstruktér, dramaturg v Divadle hudby v Olomouci, redaktor nakladatelství Votobia , v redakci Českého rozhlasu . Od roku 2005 pracuje jako lektor v Arcidiecézním muzeu Olomouc. Pravidelně přispíval do literárních příloh deníků Právo, Mladá fronta DNES, Hospodářské noviny, Reflex, Literární noviny a Listy, a to především svými fejetony . Ludva je také tvůrcem několika scénářů. Nejúspěšnější je televizní pohádka Království potoků z roku 2005, která získala Cenu dětské poroty na Festivalu Oty Hofmana v Ostrově nad Ohří.

Roman Kaliský (4)

Roman Kaliský byl slovenský a československý spisovatel, dramatik, publicista a politik. V poválečné době byl členem Demokratické strany. Po únorovém převratu v roce 1948 jedním z funkcionářů Strany slovenské obrody, která byla loajálním spojencem komunistického režimu. Zasedal za ni v Národním shromáždění republiky Československé. Po roce 1968 politicky pronásledován, po roce 1989 opětovně aktivní ve veřejném a politickém životě. V letech 1936–1943 vystudoval gymnázium v Banské Bystrici a v Liptovském Svätém Mikuláši. Pak studoval chemické inženýrství na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě, ale studia nedokončil. V roce 1944 se účastnil Slovenského národního povstání. Po válce v letech 1946–1948 pracoval jako redaktor deníku Práca. Během únorového převratu patřil mezi hlavní postavy Strany slovenské obrody, která vznikla transformací prokomunistické frakce Demokratické strany. Strana slovenské obrody sice byla oficiálně deklarována jako loajální spojenec KSČ a nového režimu, ale její špičky přesto neunikly podezření komunistů. To se týkalo zejména Milana Poláka, který v rámci strany vedl spory s křídlem okolo Jána Ševčíka. Státní bezpečnost ve svém hlášení označovala Ševčíkovu frakci za skutečně loajální vůči státu a KSČ, zatímco Poláka a jemu blízké považovala za skryté stoupence Jozefa Lettricha. Polák měl být dokonce dohodnut s Lettrichem, že zůstane na Slovensku. Do Polákovy frakce byl počítán i Roman Kaliský. Ve straně zastával post šéfredaktora stranického tiskového orgánu Ľud . V hlášení StB se o něm píše: „I když se zdá, že píše v duchu lidovědemokratickém, naladěný je protikomunisticky a v kruhu svých straníků se s tím ani netají.“ V letech 1948–1954 byl poslancem Slovenské národní rady. Ve volbách v roce 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za Stranu slovenské obrody ve volebním obvodu Bratislava I. V parlamentu setrval až do ko...

Rolf Schneider (4)

Německý výtvarný umělec, spoluautor encyklopedických biografických slovníků.

Roland Barthes (6)

Roland Barthes byl francouzský literární kritik a teoretik, filosof a sémiotik. Ovlivnil rozvoj strukturalismu a sémiologie. Rozpracoval pojem mýtus, kde popisuje referování o znaku jako o druhém řádu označování . U Barthova mýtu tedy splývá původní význam a stává se z nich jedno, ke kterému referuje jiný znak, u něhož ale chybí původní podstata . Svoji teorii objasňoval na příkladu titulní obálky časopisu Paris Match, na kterém byl vyobrazen salutující černoch. Pomocí mýtu však v něm lidé neviděli černocha, který salutuje, ale příslušnost kolonizovaných území a jejich oddanost Francii. Posmrtně vydané soubory

Roger Mugford (5)

Anglický srovnávací psycholog, zabývá se vztahem mezi lidmi a domácími zvířaty. Má veterinární praxi, která je zaměřena na léčbu poruch chování psů a koček. Práce z oboru.

Robin Neillands (7)

Robin Hunter Neillands byl britský spisovatel, narozený v Glasgow, který se specializoval na cestování a vojenskou historii. Psal pod různými pseudonymy : Robin Hunter, Rob Hunter, Neil Lands a Debbie Hunter.

Robert Service (3)

Robert Service, jeden z předních odborníků na moderní ruské dějiny a profesor na Oxfordské univerzitě, si vytyčuje úkol prozkoumat historii komunismu ve světě. Čerpá z četných zdrojů, mimo jiné i z nově zpřístupněných dokumentů, a nabízí jak lidský pohled na tuto problematiku, tak i globální analýzu.

Robert Schwartz (4)

Americký ezoterik.

Robert Palmer (2)

Robert Palmer byl anglický zpěvák, skladatel a hudebník, známý svým hladkým, oduševnělým hlasem a eklektickou směsicí hudebních stylů, včetně rocku, popu, blues a jazzu. Palmer se narodil 19. ledna 1949 v Batley v Anglii a značnou popularitu získal na konci 70. a v 80. letech 20. století. Nejprve se proslavil jako člen skupiny Vinegar Joe, poté se vydal na sólovou dráhu. Jeho sólový úspěch upevnily hity jako "Addicted to Love", "Simply Irresistible" a "Bad Case of Loving You ". Tyto písně předvedly jeho charakteristický hlas a doprovázely je povedené videoklipy, které se staly stálicemi na MTV.

Robert M Youngson (4)

Dr. Robert Youngson- oftalmolog, nyní spisovatel. Robert Youngson je absolventem lékařské Aberdeen University postgraduálních diplomů tropické medicíny a oftalmologie z Royal vysoké školy lékařů a Royal College-oftalmolgie s těmito tituly: MB ChB., DTM&H., DO., FRC Ophth MB ChB., DTM a H., DO., FRC Ophth Je důstojník Řádu svatého Jana Jeruzalémského odst. O.St J) a člen Royal Society of Medicine. Jeho práce jako lékaře armády ho zavedla do mnoha částí světa a zhruba polovinu jeho zdravotní kariéry strávil v zahraničí, především v Singapuru, Malajsii a Hongkongu. Pracoval také v Německu, Nepálu, Jeruzalém, a na Kypru. Když odešel z klinické práce, dělal konzultanta oční chirurgie a vedoucího armádní oftalmologie v hodnosti plukovníka. Poté velmi přispěl k popularizaci lékařství, vědy a techniky. Kromě jeho vlastních knih produkoval mnoho další prací v publikacích, kde byl jedním z hlavních přispěvovatelů. Nyní se věnuje více tvůrčí a umělecké tvorbě jako spisovatel, některé z prvních románů sám považuje za učednické práce. Nyní věnuje svůj čas k revizi a zlepšování novějších titulů.

Robert Kurson (2)

Americký redaktor a spisovatel.

Robert C Tucker (4)

Americký historik, politolog a vysokoškolský učitel, odborník na dějiny a politiku Sovětského svazu a Ruska. Též diplomat, v letech 1949-1953 pracoval jako atašé na americkém velvyslanectví v Moskvě.

Robert Burton (3)

Robert Burton byl anglický učenec na Oxfordské univerzitě. Jeho nejznámějším dílem je Anatomie melancholie.

Robert Browning (5)

Robert Browning byl přední anglický básník viktoriánského období. Narodil se v Camberwellu, předměstí Londýna, v rodině Roberta a Sarah Anny Browningových. Jeho otec byl původně vyslán do východní Indie jako správce plantáží cukrové třtiny. Instituce otroctví byla ale pro něho nepřijatelná a proto se vrátil, ve zlém se rozešel se svým otcem a pracoval jako úředník v Bank of England. Přestože se touto změnou připravil o rodinné dědictví a měl podstatně menší příjmy, dokázal si vybudovat postavení, oženit se, založit rodinu a shromáždit knihovnu o 6000 svazcích. Matka byla silně věřící evangelička a vynikající klavíristka z rejdařské rodiny ve skotském Dundee. Jeho vzdělání bylo soukromé, i když v roce 1828 navštěvoval i přednášky Londýnské university . Hodně cestoval . Hmotně zajištěn otcem se cele věnoval literatuře. V roce 1845 se seznámil s Elizabeth Barrett, se kterou si déle než rok dopisovali. V září 1846 se tajně nechali oddat proti vůli Elizabethina otce a odcestovali do Itálie. Po krátkém pobytu v Pise přesídlili do Florencie, kde žili až do Elizabethiny smrti v roce 1861. Poté se Robert Browning vrátil do Londýna spolu se svým synem Robertem . Vydal manželčinu literární pozůstalost a účastnil se literárního života. Podnikal cesty do Evropy, při takové cestě po Itálii v roce 1889 zemřel v Benátkách. Pohřben je ve Westminsterském opatství v tzv. "koutku básníků" v jižním transeptu. Ve své tvorbě se Browning inspiroval dílem Byronovým, Keatsovým a především Shellyovým. Typicky osobní romantickou poezii začal kombinovat s popisem objektivní skutečnosti. Své verše obohatil tehdy neobvyklými nepravidelnými rytmy a nezvyklými rýmy. Na příklad v básni Meeting at night využil schému abccba., kter...

Robert Beatty (6)

Robert Beatty žije v horách Blue Ridge v Asheville v Severní Karolíně se svou ženou Jennifer a třemi dcerami, které mu pomáhají vytvářet a vylepšovat jeho příběhy. Píše nyní na plný úvazek, ale v minulosti byl Robert jedním z prvních průkopníků cloud computingu, zakladatelem, generálním ředitelem Plex Systems a předsedou ČTÚ Narrative Magazine. V roce 2007 byl jmenován Podnikatelem roku. Než začal psát na plný úvazek, Robert byl úspěšným podnikatelem v technologickém světě. Byl zakladatelem, generálním ředitelem a hlavním architektem společnosti Plex Systems, který poskytuje informační systémy pro řízení automobilového, leteckého a obranného průmyslu a dalším výrobním podnikům po celém světě. Je patentovým vynálezcem. V časopise Narrative Magazine, působil v řadě úloh, včetně hlavního technického ředitele a předsedy představenstva. S komunitou více než 150 000 zanícených čtenářů je Narrative Magazine jedním z předních literárních hlasů v zemi. Publikuje vítěze Pulitzerovy ceny i talentované vznikající spisovatele. Robert se zapojil do redakce Narrative v roce 2005 kvůli úsilí o jeho celoživotní cíl zlepšovat své psaní. Jeho vztah s redaktory vedl k jeho zapojení do technické stránky časopisu. Redigoval webovou stránku, nastavil databázový řídící systém publikací, vytvořil programovací tým a stal se hlavním technickým ředitelem časopisu. V průběhu let se zabýval obchodním vedením časopisu. Byl požádán, aby se stal členem představenstva v roce 2009. V roce 2011 se stal předsedou představenstva. V roce 2013 odešel z Narrative, aby se více soustředil na své psaní. Časopis se zabývá publikováním literárních příběhů, esejů, poezie, fotografie, kreseb v New Yorku. Koníčky: Kromě psaní se Robert zajímá o historii, přírodu, ptáky, jízdu na koni, rehabilitaci divoké zvěře , vědu, techniku, počítače, Jane Austen a další britské a americké dramaturgie, psi , kočky, architektonický design, filmy a knihy všeho dru...

Robert B Stone (5)

Autor publikací o alternativním lékařství.

Robert Antonín (4)

Robert Antonín je český historik zabývající se dějinami vrcholného středověku ve střední Evropě, speciálně pak česko-polskými vztahy. V letech 1996–2002 vystudoval obor historie-filozofie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 2002 až 2008 absolvoval doktorské studium na Historickém ústavu FF MU. Mezi lety 2005 a 2011 zde pracoval jako výzkumný pracovník Výzkumného střediska pro dějiny střední Evropy. V roce 2008 se stal odborným asistentem na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde působil do r. 2013. Od roku 2013 pak pracuje na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity, kde nyní působí jako děkan. V roce 2015 byl jmenován docentem. Je výkonným redaktorem časopisu Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis. Od roku 2009 je výkonným redaktorem Časopisu Slezského zemského muzea, řada B. Je autorem několika knih a většího množství článků zabývajících se především dějinami za vlády posledních Přemyslovců. Svou knihou Zahraniční politika krále Václava II. v letech 1283–1300 zásadním způsobem obohatil české historické bádání.

Robert A Lovett (1)

Rob Thurman (5)

Americká autorka fantasy románů.

Rob Preece (4)

Rob Preece praktikuje buddhismus od roku 1973, převážně v tibetské tradici. Strávil řadu let na intenzivním ústraní v Himálajích pod vedením významných tibetských mistrů. Od roku 1987 pracuje jako psychoterapeut a pořádá srovnávací workshopy jungovské a buddhistické psychologie. Je zkušený učitel meditace a malíř thangk.

Rob Humphreys (6)

Autor turistických průvodců.

Rob Ashman (4)

Britský spisovatel, autor thrillerů.

Rita von Eggeling (5)

Německá germanistka, autorka učebnic němčiny. Též se zabývá mediální výchovou. Působila též ve Španělsku, Spojených státech amerických a Singapuru.

Rita Vémolová (6)

Editorka sborníku z mezinárodního kolokvia o řízení osvojovacího procesu.

Rita Monaldi (4)

Rita Monaldi je italská novinářka a spisovatelka žijící v Římě a Vídni. Se svým manželem Francescem Sortim spolu zatím napsali první tři díly sedmidílné románové fresky z období pozdního baroka. Vystudovala klasickou filologii a specializovala se na historii náboženství. Předtím než se stala spisovatelkou, pracovala mnoho let jako novinářka. Autorům zbývají dopsat ještě další čtyři díly. Názvy knih tvoří větu: "Imprimatur secretum, veritas mysterium. Unicum..." Názvy posledních dvou knih autoři prozatím tají. Věta má prozatím tento význam: "I přesto, že je tajemství vytištěno, pravda je vždy tajemná. Jediné, co zbyde, je..."

Richard Zdráhala (2)

Richard Zdráhala byl československý voják, major dělostřelectva. Roku 1930 vstoupil dobrovolně do armády a v letech 1931–1933 vystudoval Vojenskou akademii v Hranicích. Po okupaci českých zemí uprchl přes Slovensko a Maďarsko do Jugoslávie, odtud se dostal přes Sýrii do Francie, kde vstoupil do řad československých jednotek. Byl přidělen k dělostřeleckému pluku v Port-la-Nouvelle, který však již do bojů zasáhnout nestačil. Zdráhala pak byl spolu s dalšími čs. vojáky evakuován do Anglie. Kvůli rozčarování z poměrů ve zdejších československých jednotkách a perspektivě lepšího uplatnění vstoupil v roce 1941 do de Gaullova vojska Svobodné Francie. V jeho řadách se v hodnosti kapitána účastnil bitvy o Bir Hakeim, jako velitel baterie protitankových děl. Během evakuace pevnosti byl zraněn a upadl do zajetí. Následně prošel několika zajateckými tábory v Itálii a Německu, během této doby se několikrát pokusil o útěk. Nakonec skončil ve zvláštním zajateckém táboře na zámku Colditz, kde se dočkal osvobození americkou armádou. Po skončení války vystřídal několik velitelských postů a poté vyučoval na Vojenské akademii v Praze. Roku 1958 byl propuštěn z armády. Následně pracoval jako vedoucí studijního oddělení VŠE, až do odchodu do penze v roce 1967. Podle jeho vzpomínek sepsal František Fajtl knihu Válčil jsem v poušti.

Richard Pogoda (2)

Richard Pogoda se narodil 16. 8. 1944 v Olomouci. Jeho otec byl dlouholetým ředitelem Divadla hudby a Filmového klubu v Olomouci. Vystudoval Slovanské gymnázium, typografickou školu v Praze, dále klavír a dirigování u prof. Františka Preislera na olomoucké konzervatoři. Od r. 1965 byl členem Amatérského studia při olomouckém Divadle Oldřicha Stibora a spolu s Pavlem Dostálem výraznou autorskou a hereckou dvojicí . V letech 1966-1967 působil společně s Pavlem Dostálem v legendárním DEX-klubu . V době normalizace se živil jako diskžokej, s Emilem Viklickým psal jazzové pořady pro Divadlo hudby, hrál na klavír v kapele Falešní hráči s Karlem Plíhalem. Přátelil se s Miroslavem Horníčkem – zkomponoval hudbu k jeho hře Tvrďák a od konce 80. let se stal doprovodným pianistou a jevištním kolegou v představení Hovory H o V+W. S Pavlem Dostálem upravili Horníčkovu hru Dva na smetišti. Je spoluautorem deseti muzikálů, ze kterých jsou dodnes hrané např. Případ Grendwall, Výtečníci, Gaudeamus Igitur, Princ a chuďas, též autorem řady písní na texty Lubomíra Feldeka, Aloise Mikulky, Jiřího Žáčka. Od začátku své umělecké kariéry se věnuje pořadům pro mládež, uváděl např. koncerty Moravské filharmonie pro mládež. Spolupracoval s Českým rozhlasem Ostrava a Brno a v devadesátých letech se stal na krátkou dobu kmenovým hudebním redaktorem Českého rozhlasu Olomouc. Od roku 1997 až do roku 2013 vysílal v olomouckém rozhlase své Jazzoviny.

Richard O'Neill (5)

Richard O'Neill je anglo-irský autor a redaktor. Richard O'Neill se narodil v Northamptonu v Anglii. Byl vojákem, profesionálním boxerem, dělníkem, hercem, romanopiscem, autorem divadelních a televizních her. V posledních letech se soustředil na historickou literaturu faktu. Jeho rozsáhlé publikační řady vycházejí v řadě zemí, u nás pak v nakladatelství Orbis Pictus .

Richard Novák (2)

Richard Mason (4)

Vystudoval anglickou literaturu na New College v Oxfordu. Na počátku 90.let pobýval dva roky v Praze, hrál zde na piano v barech. Později uvedl, že právě zdejší pobyt ho inspiroval k napsání knihy Podvojná hra.

Richard Jura (2)

Narozen 28.06.1909 Zastávka u Brna, okr. Brno-venkov, sběratel lidových pověstí.

Richard Dehmel (4)

Richard Fedor Leopold Dehmel byl německý básník a spisovatel. Zdroj: https://citaty.net/autori/richard-dehmel/

Richard D Evans (5)

Narozen 16.4.1949 v Rožňavě . Ing. chemie, vědecký pracovník, spisovatel, překladatel současné sci-fi, autor časopiseckých povídek. Dlouhodobě žije a publikuje v ČR.

Richard Corben (7)

Americký spisovatel a ilustrátor, autor komiksů.

Richard Acklam (6)

Autor a spoluautor učebnic angličtiny.

René Melichar (5)

Televizní kameraman, střihač, ale hlavně táta a manžel. Ošklivý plešatý pán, který doufá, že vás jeho "kydy" aspoň trochu pobaví. Autor 4 knih "K ČEMU ŽENY MAJÍ MUŽE" a "KDYŽ ŽENA MUŽE KÁRÁ" a "PROČ MAJÍ ŽENY VŽDYCKY PRAVDU" a "BLB NA VÝLETĚ", které vznikly z jeho blogu.

Rene Cloke (7)

Anglická autorka a ilustrátorka literatury pro děti. Rene Cloke se narodila 4. října 1905 v Plymouth ve Velké Británii. Hodně z její kariéry spočívala v ilustraci pohlednic a pohlednic. Její velmi hravá Alice je kreslena v klasickém dětském knižním stylu.

René Clair (3)

René Clair byl francouzský filmový režisér a spisovatel, člen Francouzské akademie. Narodil se jako René Lucien Chomette v rodině výrobce mýdla a dětství strávil v centru kolem tržnice v Les Halles. Studoval na Lycée Montaigne a na Lycée Louis-le-Grand a roku 1917 byl odveden k armádě. Po válce začínal jako filmový a divadelní novinář a hrál v několika filmech už pod pseudonymem René Clair. V letech 1922-1924 napsal scénář a režíroval film „Paříž spí“ a pro přestávku v baletu Relache v Théâtre des Champs-Élysées natočil dadaistický krátký film „Přestávka“, který ho proslavil. Roku 1929 napsal scénář k filmu „Soutěž krásy“ a roku 1930 získal filmem „Pod střechami Paříže“ mezinárodní uznání. Následovaly úspěšné filmy „Milion“ a „Ať žije svoboda" , satiru na moderní průmyslovou výrobu, za niž získal diváckou cenu v Benátkách. Když Charlie Chaplin natočil roku 1936 „Moderní dobu“, chtěl ho Clairův německý producent žalovat pro plagiát, ale Clair to odmítl. Roku 1934 přijal pozvání do Londýna, kde natočil „Strašidlo jde na západ“ , ale po neúspěchu dalšího filmu se 1938 vrátil do Francie. Práci na dalším filmu přerušila válka a Clair s rodinou uprchl přes Španělsko do New Yorku a do Hollywoodu, kde natočil čtyři filmy, mezi nimi „Krásná čarodějka“ a „Stalo se zítra“ . Po válce ve Francii natočil své nejslavnější filmy: „Mlčeti zlato“ , faustovský příběh „Ďáblova krása“ , „Krásky noci“ a „Velké manévry“ , za něž získal Cenu Louise Delluca. Roku 1956 dostal čestný doktorát univerzity v Cambridge a 1960 byl jako první filmař zvolen členem Francouzské akademie. V dalších letech natočil vedle krátkých filmů ještě „Všechno zlato světa“ a „Galantní slavnosti“ , roku 1967 dostal čestný doktorát Royal Colle...

Renate Hudak (5)

Německá autorka, dipl. ing. v oboru zahradnictví, specialistka na léčivé rostliny.

Renate Dolz (2)

Publicistka, autorka publikací o psech.

Renata Vytejčková (3)

Mgr., práce z oboru ošetřovatelské péče.

Renata Tyršová (5)

Renáta Tyršová, v Geburts Buch Renata Maria Adelina Fügner byla česká historička umění a umělecká kritička, etnografka. Renáta Tyršová byla dcera zakladatele Sokola, obchodníka a později generálního zástupce italské pojišťovací společnosti Jindřicha Fügnera a jeho manželky Kathariny, rozené Turecký. Majetkové poměry rodiny byly dobré a základní vzdělání Renátě poskytoval domácí učitel . Učila se dvoujazyčně, otec s ní hovořil německy a matka česky, další učitelé ji vzdělávali v kreslení a hře na piano. Znalost jazyků rozšířila o francouzštinu, angličtinu a ruštinu. Na přání otce jí nebyla poskytnuta náboženská výchova. Situace se změnila, když otec Renáty 15. listopadu 1865 zemřel. Od jejích čtrnácti let se ujal jejího vzdělávání Fügnerův přítel a spolupracovník Miroslav Tyrš, který se věnoval zejména dějinám umění. Renáta se postupně stávala aktivní Tyršovou spolupracovnicí v jeho vědecké práci. Stávala se pomocnicí pro přípravu přednášek a chystala podklady pro Tyršovu vědeckou činnost, zejména třídila jeho sbírky fotografií a vedla korespondenci s nakladatelstvími. Aktivně vystupovala i v Sokole, kde byla od roku 1871 zvolena cvičitelkou Tělocvičného spolku paní a dívek pražských. V roce 1871 požádal Tyrš o její ruku. 28. srpna 1872 se Renáta, po nutném souhlasu poručníka a matky se sňatkem nezletilé, stala manželkou Miroslava Tyrše. Manželství zůstalo bezdětné a Renáta se soustředila na podporu činnosti svého manžela. Spolupracovala s ním na zahraničních studijních cestách, zejména v Itálii, a postupně se vypracovala na samostatnou uznávanou autorku studií o výtvarném umění. První samostatný kritický text, který zveřejnila v Národních listech v dvaceti letech, se věnoval obrazu Jaroslava Čerm...

Renata Špačková (6)

Narozena 6. 9. 1963 v České Lípě. Regionální historička Mělnicka. Autorka sborníku k výročí narození J. Stáhlíka.

Renata Škaloudová (5)

PhDr., speciální pedagožka, logopedka, zaměřená na výuku dětí s vadami řeči a tréning jazykových schopností.