Všichni Autoři a témata

Francesco Sorti (5)

Francesco Sorti je italský novinář a spisovatel žijící v Římě a Vídni. Se svojí manželkou Ritou Monaldiovou spolu zatím napsali první tři díly sedmidílné románové fresky z období pozdního baroka. Francesco Sorti vystudoval muzikologii a specializoval se na hudbu 17. století. Předtím než se stal spisovatelem, pracoval mnoho let jako novinář. Autorům zbývají dopsat ještě další čtyři díly. Názvy knih tvoří větu: "Imprimatur secretum, veritas mysterium. Unicum..." Názvy posledních dvou knih autoři prozatím tají. Věta má prozatím tento význam: "I přesto, že je tajemství vytištěno, pravda je vždy tajemná. Jediné, co zbyde, je..."

Frances Williams (3)

Anglická praktická lékařka, práce z oboru.

Fr Lehne (5)

Německá spisovatelka ženské četby, jejíž kariéra rovnoměrně pokryla celou první polovinu 20. století.

Flint Maxwell (3)

Maxwell Flint se narodil a vyrostl v severovýchodním Ohiu, kde dodnes žije se svou krásnou ženou, dcerou a čtyřmi chlupatými miláčky. Je autorem především hororů, ale je známo, že fušuje do mnoha různých žánrů.

Fjodor Michajlovič Dostojevskij (6)

Fiorella Minervino (2)

Italská historička umění, práce z oboru.

Filmový Symfonický Orchestr (2)

Czech symphony orchestra, originally established in 1943 as “Pražský filmový orchestr” or “Pragfilmorchestr”. Conducted mainly by František Belfín or Štěpán Koníček , among others. Appeared in thousands of Czech and Slovak films as well as in numerous foreign productions. Since the late 1960s the orchestra also maintained a rock/jazz rhythm section. Successor orchestra since 1991: Czech Symphony Orchestra Related entities: FISYO , Studio FISYO Note: not to be confused with the Czech Film Orchestra or the Prague Film Orchestra.

Ferenc Molnár (4)

Ferenc Molnár, vlastním jménem Ferenc Neumann byl maďarský prozaik, dramatik a novinář židovského původu. Ferenc Neumann byl druhým synem Móra Neumanna, úspěšného budapešťského lékaře a jeho ženy Jozefy Wallfisch. Po absolvování Kalvínského gymnázia v Budapešti začal studovat právo na Universita Lóránda Eötvöse . Studium však nedokončil a živil se jako novinář a později jako spisovatel. Během první světové války působil rok jako válečný dopisovatel. Roku 1938 v době narůstání fašismu emigroval do USA. Svá díla psal především maďarsky, později také německy a v emigraci i anglicky. V prvním Molnárově tvůrčím období převládala próza z velkoměstského života spojující ostrou sociální kritiku s ironií a sentimentalitou. Takto napsal i své nejznámější dílo, román pro mládež Chlapci z Pavelské ulice . Poté se začal věnovat dramatu, ve kterém vynikl scénickou rutinou a bravurními efekty, často založených na erotických motivech. Stal se věhlasným autorem, ale mnozí kritikové mu vyčítali myšlenkovou lacinost. Podle jeho knih a divadelních her bylo natočeno přes šedesát filmů a téměř patnáct televizních seriálů. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Molnár Ferenc na maďarské Wikipedii.

Ferdinand Vaněk (4)

Narozen 19.12.1849 ve Velvarech, zemřel 29.3.1939 v Klatovech. Středoškolský profesor, vlastivědný pracovník Klatovska. Práce v oboru.

Ferdinand Sládek (7)

Ferdinand Rudolf Sládek byl český sběratel lidových písní a hudební skladatel. Otec skladatele byl řezníkem a hostinským v Ledenicích. Syn vystudoval reálku v Českých Budějovicích a Učitelský ústav v Soběslavi. V roce 1895 vstoupil na Pražskou konzervatoř, na varhanní oddělení. Stal se učitelem, nejprve učil v Českém Krumlově, později v Proseku. Od roku 1902 byl učitelem v Praze – Karlíně. V době 1. světové války sloužil v armádě a od roku 1920 až do odchodu do důchodu byl v Karlíně řídícím učitelem. 40 let svého života strávil sběrem jihočeských písní. Podle vlastních záznamů navštívil více než 70 vesnic, vyslechl a zaznamenal přes 170 zpěváků a zpěvaček. Jeho sbírka obsahuje na 3000 písní. Písně upravoval a vydával v početných sbírkách, čímž se velice zasloužil o popularizaci lidové písně. Byl autorem řady školních zpěvníků a na podkladě lidových písní komponoval instruktivní skladby pro výuku klavíru a houslí. Kromě toho komponoval instruktivní skladby pro klavír, písně a sbory. Je rovněž autorem řady chrámových skladeb, které zůstaly většinou v rukopise.

Ferdinand Pujman (7)

Ferdinand Pujman byl český stavební inženýr, profesor konzervatoře, dramaturg a režisér opery Národního divadla v Praze a estetik. Narodil se jako syn venkovského řídícího ve vesničce Nížkov u Přibyslavi. Od malinka měl vřelý vztah k hudbě, hrál na klavír i varhany. Přesto splnil přání svého otce a vystudoval stavební inženýrství. V Praze pak měl i soukromou stavební praxi. Již při studiích na technice navštěvoval kromě zpěvu a klavíru přednášky z dějin hudby na Filosofické fakultě UK. Svou dráhu operního režiséra zahájil v roce 1920 ve Státním divadle v Brně a o rok později hostoval v Národním divadle v Praze. V roce 1926 pak nastoupil po praktické a důkladné teoretické průpravě jako operní režisér na plný úvazek. V červnu 1945 byl jmenován dramaturgem opery, v roce 1947 vrchním režisérem. V Národním divadle působil až do ledna 1950 a pak znovu v letech 1956 až 1959. V ND spolupracoval úzce s Otakarem Ostrčilem a podílel se umělecky na jeho cyklech Dvořákových, Fibichových a Foersterových oper. V operní režii uplatňoval novátorské přístupy, ovlivněné jak technickým vzděláním, tak důkladnou znalostí filozofie, estetiky a náboženské liturgie. Jeho režie vzbudily takový ohlas, že se dokonce jeho inscenace Prodané nevěsty z roku 1923 stala předmětem jednání parlamentu. Za svoji éru režíroval téměř sto oper, což dovolovalo dramaturgickou pestrost od evropského baroka až po současné domácí i světové novinky. Řadu inscenací nastudoval i v zahraničí . Byl vyznamenán lotyšským a estonským řádem a stal se čestným členem divadla Estonia v Tallinnu. Kromě režírování oper se věnoval také baletu, psal příspěvky do odborných časopisů a sborníků, vystupoval i v zahraničí. Významná byla i jeho činnost pedagogická. V roce 1921 začal vyučovat na Konzervatoři v Praze mimiku a operní režii, od roku 1946 pak na AMU, kde byl od roku 1946 pověřeným profesorem a v letech 1949 až 1959 řád...

Felix Kumpf (3)

Učebnice pro strojnické školy.

Felicitas Waldeck (2)

Německá léčitelka, práce o Jin Shin Jyutsu.

Félicien Champsaur (5)

"Narodil se v Digne, pan Félicien Champsaur přišel do Paříže studovat práva, ale zajímala jej hlavně literatura. Poté, co pracoval v různých literárních a fantazijních časopisech, sestal se známý jako fejetonista několika velkých novin. Gaulois, Le Figaro, Event, The Journal, atd ... Mimo jiné vydal romány : Dinah Samuel, Miss America, Le Coeur, Le Cerveau de Paris, Le Massacre, L' Amant des danseuses, Le Mandarin, Sa Fleur, Poupée japonaise, La Faute des roses, La Glaneuse, Le Semeur d'amour, L'Orgie latine, L' Arriviste, L' Ingénue, Régine Sandri, atd.

Fedor Vasil'jevič Gladkov (8)

Ruský spisovatel.

Fedor Soldan (6)

Jeho otec František Soldan , básník z okruhu Moderní revue, vydal sbírky Soumraky , Z mého panoptika a Faunovy melodie . Fedor Soldan studoval v Praze na gymnáziu a na FF UK češtinu a historii . 1929–1938 byl zaměstnán v Ottově slovníku naučném nové doby, nejprve jako redaktor literární rubriky, od 1934 jako vedoucí interní redakce. Od 1938 pracoval na ministerstvu zahraničních věcí, pak na ministerstvu školství, od 1940 působil v nakladatelství Melantrich jako redaktor Českého slova. Za články v tomto deníku během okupace byl 1946 očistnou komisí Syndikátu spisovatelů na čtyři roky distancován, a tím i suspendován z publikační činnosti. Po odchodu z Melantrichu pracoval Soldan od 1946 v nakladatelství Orbis a poté ve Státním nakladatelství krásné literatury a umění . Od roku 1954 učil na Vyšší pedagogické škole v Ústí nad Labem, krátce na FAMU a 1961–1975 na Pedagogickém institutu UK . Habilitoval se 1964 na plzeňském Pedagogickém institutu prací Jiří Wolker. Debutoval 1927 v Lidových novinách, dále přispíval do periodik: Literární rozhledy, Literární noviny, Rozpravy Aventina, Levá fronta, Index, Kultura doby, České slovo, Mladá fronta, Rudé právo, Tvorba, Večerní Praha aj. V první polovině 30. let byl členem literární skupiny Levá fronta. 1936–1939 redigoval časopis Kultura doby. V knižní prvotině z 30. let Karel Hlaváček, typ české dekadence se Soldan představil jako literární kritik a historik, jenž k literatuře přistupuje s ideologickými kritérii uplatňovanými u nás globálně až později, v 50. letech. Dokázal zde ještě spojit popis s poučením strukturalismu a ocenit dekadenci, ale jen proto, že dekadentní individualismus pojímal jako nutné stadium myšlenkové revoluce. V následujícím eseji O Nezvalovi a poválečné generaci vrcholí přímočarost Soldanova ideologického pojetí v přesvědčení, že ...

Federica Magrin (4)

Federica Magrin je italská autorka, ilustrátorka a překladatelka. Přes 10 let pracovala ve vydavatelství, nejprve jako redaktorka ve Edizioni De Agostini, nyní na volné noze. Zaměřuje se na knihy pro děti, ale píše též vzdělávací texty a příběhy a překládá novely. Pro White Star Kids udělala knihu Atlas měst. Vyhrála stipendium na studium umění na Universidad Europea v Madridu po jeho dokončení se specializovala na ilustrace v dvouletém kurzu. Později byla vybrána ke školení digitálního čištění v prestižním animačním studiu SPA pod vedením Fernanda Moroa, kde velmi rozvinula svou schopnost kreslení. Kreslení bylo její vášní od doby, co vzala do ruky svou první tužku.

Fareed Zakaria (4)

Fareed Rafiq Zakaria je americký spisovatel a žurnalista indického původu. Vystudoval universitu v Yale. Poté přestoupil na Harvard, kde mu byl udělen doktorát z mezinárodních vztahů. Dlouhou dobu působil v magazínu Newsweek, v srpnu 2010 ohlásil přechod ke konkurenčnímu časopisu Time. Na stanici CNN uvádí talk show Fareed Zakaria GPS, v níž se zabývá převážně mezinárodní politikou. Je autorem slavné politologické knihy Budoucnost svobody , kterou do češtiny přeložil Jaroslav Veis. Jeho zatím poslední knihou je Postamerický svět , která v Česku vyšla v roce 2010. Jeho vybrané články vychází každý týden v českém překladu v časopisu Respekt.

F. M Bartoš (4)

Evžen Čech (4)

Narozen 17. 4. 1932 v Dolních Počernicích, zemřel 12. 7. 2014. Prof., MUDr., DrSc., gynekolog, vysokoškolský pedagog, specializace na ultrazvukovou diagnostiku v oboru gynekologie a porodnictví.

Evelyn A Crowe (5)

Americká autorka milostných románů.

Ève Ruggieri (2)

Eve Ruggieri, známá francouzská muzikoložka, se narodila ve francouzském Limoges. Je autorkou několika životopisných knih o světových skladatelích a pěvcích

Evan Dorkin (6)

Americký komiksový scénárista a kreslíř.

Evald Schorm (2)

Evald Schorm byl český filmový a divadelní režisér. Pocházel z rolnické rodiny, poté, co jeho rodině komunisté zabavili majetek, pracoval v dělnických profesích. Studoval vyšší zemědělskou školu v Táboře, kde se seznámil se svojí ženou Blankou, manželství uzavřeli v roce 1954 a měli spolu syna Oswalda. Během své základní vojenské služby zpíval v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, v roce 1957 se díky jistému politickému uvolnění dostal ke Karlu Kachyňovi ke studiím režie hraného filmu na FAMU, kde studoval pod vedením Otakara Vávry. Absolvoval hraným dokumentem Turista v hlavní roli s Vlastimilem Brodským a Danou Medřickou. Patří do tzv. Nové vlny českého filmu z počátku 60. let 20. století a je všeobecně považován za velmi výraznou a mimořádnou tvůrčí osobnost českého filmu i divadla. Převážná část z jeho pěti hraných snímků ze 60. let skončila na mnoho desítek let v trezoru a nesměla se vůbec promítat. Po roce 1968 mu v důsledku normalizace bylo zakázáno točit . V 70. a 80. letech mu zbylo především divadlo. Režíroval kolem osmdesáti inscenací na činoherních a operních pražských i mimopražských scénách , režíroval i v zahraničí . Významná byla také jeho práce pro pražskou Laternu magiku, opusy Kouzelný cirkus, Odysseus . Po dvacetiletém zákazu natáčení filmů mu byl povolen film Vlastně se nic nestalo, jehož premiéry se již on sám nedožil. V roce 1992 mu byl in memoriam udělen Řád T.G.M. čtvrté třídy. Po Evaldu Schormovi je pojmenováno pražské kino Evald.

Eva Woods (3)

Britská spisovatelka a lektorka kreativního psaní.

Eva Procházková (6)

Autorka učebnic pro žáky 1. třídy základních škol.

Eva Maria Heller (3)

Německá autorka knih o šití.

Eva Marádová (7)

Narozena 6.2.1951 v Praze. PaeDr., CSc., publikace z oboru zdravé výživy a zdravého životního stylu.

Eva Križanová (5)

Významná pracovníčka Slovenského pamiatkového ústavu, podieľala sa na mnohých záchranných výskumoch, autorka odborných publikácií o pamiatkach.

Eva Koželuhová (5)

Pedagožka a vysokoškolská učitelka, zabývá se předškolním vzděláváním, PhDr., Ph.D. Dříve také učitelka v mateřské školce.

Eva Kotulová (2)

Překladatelka z angličtiny, francouzštiny a němčiny. V překladech se zaměřuje na prózu a literaturu faktu. Působí i jako editorka, vydala např. publikaci Kalendář aneb kniha o věčnosti a času , sestavila knihu detektivní literatury pro mládež Muži s dýmkou či Slovo má spravedlnost .

Eva Kislingerová (6)

Eva Kislingerová je česká profesorka ekonomie, vysokoškolská pedagožka a politička, v letech 2014 až 2018 zastupitelka a náměstkyně primátorky hlavního města Prahy pro finance a rozpočet, nestranička za hnutí ANO 2011 a neúspěšná kandidátka do Senátu za Prahu 10 v senátních volbách 2016. Po studiích na střední škole pracovala v letech 1970 až 1976 na odboru obchodní politiky národního podniku Benzina a v letech 1976 až 1982 na útvaru rozborů a statistiky Generálního ředitelství pivovarů a sladoven. V roce 1982 absolvovala Fakultu výrobně-ekonomickou Vysoké školy ekonomické v Praze . Následně v letech 1982 až 1991 působila jako vědecká pracovnice ve Výzkumném ústavu strojírenské technologie a ekonomiky. V roce 1989 získala na VŠE v Praze titul kandidáta věd . V roce 2005 absolvovala program celoživotního vzdělávání Univerzity Palackého v Olomouci.  Roku 1991 nastoupila jako odborná asistentka na Katedru podnikové ekonomiky VŠE v Praze, roku 1994 zde byla jmenována docentkou a v roce 2002 byla jmenována prezidentem republiky profesorkou v oboru podniková ekonomika a management. Mezi roky 2003 a 2014 také Katedru podnikové ekonomiky vedla, dále byla členkou vědecké rady a proděkankou pro provoz a rozvoj Fakulty podnikohospodářské VŠE. V současnosti působí na Katedře strategie Fakulty podnikohospodářské VŠE, do níž se Katedra podnikové ekonomiky transformovala. Předmětem výzkumu jsou témata hodnoty podniku, měření a řízení, manažerské finance, restrukturalizace a insolvence. Od března 2019 také pracuje na Ekonomické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Přednáší předměty Manažerská ekonomika a Oceňování podniku. Mimo to ja aktivně zapojena do výzkumu na fakultě v rámci projektu TA ČR Systém prevence kurzového rizika a zabývá se rovněž oběhovým hospodářstvím V 90. letech 20. století byla členkou statutárních orgánů několika společností: členka představenstva akciové společnosti Evrobanka (1991–19...

Eva Jiříčková (7)

Středoškolská učitelka výtvarné přípravy a českého jazyka . Také básnířka, fotografka, malířka, grafička a zpěvačka.

Eva Jandová (1)

Doc. PhDr. Eva Jandová, Ph.D. obor činnosti: morfologie, derivatologie, syntax, textová syntax, obecná lingvistika Katedra českého jazyka Ostravská univerzita v Ostravě

Eva Hlaváčová (7)

Mgr. Práce z oboru českého jazyka.

Eva Curieová (2)

Eugen Vencovský (5)

Narozen 9.4.1908 v Prostějově, zemřel 6.1.1999 v Plzni. MUDr., DrSc., profesor, přednosta psychiatrické kliniky v Plzni. Práce v oboru.

Eugen Georg (5)

Německý lékař, autor příruček o manželství a o plánovaném rodičovství.

Eudora Welty (4)

Eudora Alice Weltyová byla americká spisovatelka, novinářka a fotografka. Patřila k představitelům „druhé vlny jižanské literatury“. Vystudovala anglickou literaturu na University of Wisconsin–Madison a reklamu na Kolumbijské univerzitě, po absolutoriu pracovala jako novinářka ve státě Mississippi. Také fotograficky dokumentovala dopad velké hospodářské krize na venkovské obyvatelstvo. V roce 1936 vydala první povídku „The Death of a Traveling Salesman“. V době jejích literárních začátků jí pomáhala svými radami Katherine Anne Porterová. Díky Guggenheimovu stipendiu Weltyová cestovala po Evropě, přednášela na Univerzitě v Cambridgi i na Harvardově univerzitě. V roce 1969 byla přijata do Americké akademie umění a věd. Byla představitelkou psychologického realismu, ve svých knihách vycházela ze specifické jižanské mentality a lokální vypravěčské tradice, nechávala se však také inspirovat světem antických mýtů. Třikrát získala O. Henryho cenu . V roce 1973 jí byla udělena Pulitzerova cena za román Optimistova dcera, v roce 1980 převzala Prezidentskou medaili svobody a v roce 1983 se stala laureátkou National Book Award za paperbackové vydání sebraných spisů. V roce 1998 se stala první žijící osobou, jejíž kniha vyšla v sérii literární klasiky Library of America. V roce 2000 byla zařazena do National Women's Hall of Fame. Patří k osobnostem, jejichž obraz je součástí washingtonské Národní portrétní galerie. Její dům v Jacksonu slouží jako muzeum a v roce 2004 byl zařazen na seznam National Historic Landmark.

Ester Plicková (5)

PhDr. Ester Plicková, CSc. byla slovenská etnografka a umělecká fotografka. V letech 1952–1955 pracovala ve Slovenském národním muzeu . Od roku 1955 až do odchodu do důchodu v roce 1989 byla vědeckou pracovnicí národopisného ústavu, později Ústavu etnologie Slovenské akademie věd. Zabývala se výzkumem lidového výtvarného projevu, zejména lidového hrnčířství. Kandidátskou disertační práci Pozdišovské hrnčířství obhájila roku 1961. Výsledky svých výzkumů publikovala také v knižních monografiích Pozdišovské hrnčiarstvo a Malované salaše , Krása hlíny , v desítkách vědeckých studií a odborných článků, kolektivních pracích a syntéze. Zvláštní část její práce představuje zpřístupňování lidového výtvarného umění prostřednictvím výstav a popularizace lidové kultury v tisku. Ester Plicková se věnovala i umělecké fotografii. Ze své fotografické tvorby sestavila obrazové publikace Banská Štiavnica , Dunaj v Československu , Jadran a další. Patřila do známé rodiny Plickových. Její otec byl historik Vladimír Plicka a strýc fotograf a filmař Karel Plicka. Za vědecko-výzkumnou práci v oblasti etnologie a za popularizaci znalostí o lidové kultuře jí předsednictvo SAV udělilo v roce 1988 Zlatou medaili Ľudovíta Štúra. Na spolupráci se strýcem Karolem Plickou vzpomíná takto: V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ester Plicková na slovenské Wikipedii.

Ernst Schneider (4)

Lékař, odborník na přírodní medicínu.

Ernest Chausson (5)

Ernest Chausson byl významný francouzský skladatel z období romantismu, který se narodil 20. ledna 1855 a zemřel 10. června 1899. Ačkoli Chaussonovo dílo nebylo tak plodné jako díla některých jeho současníků, je známé svou hlubokou expresivitou a jedinečnou směsí vlivů skladatelů jako César Franck a Richard Wagner. Jeho skladatelská tvorba zahrnuje orchestrální díla, komorní hudbu a písně.

Erna Haraksimová (8)

Česká autorka učebnic angličtiny.

Erik Larson (6)

Narodil sa 3. januára 1954 v Brooklyne v New Yorku. Študoval Pensylvánsku univerzitu a Columbia univerzitu. Má 3 dcéry.

Erich von Manstein (5)

Erich von Manstein, rodným jménem Fritz Erich von Lewinski, byl německý polní maršál, považovaný za jednoho z nejlepších stratégů druhé světové války. Narodil se jako desáté dítě von Lewinských, staré pruské vojenské rodiny. Při křtu byl adoptován von Mansteiny. Lewinská a Mansteinová byly sestry. Protože manželství von Mansteinové bylo bezdětné, rozhodly se obě rodiny, že desáté dítě Lewinských ponese jméno von Manstein, což bylo umožněno císařským dekretem. Mansteinova výchova byla naprosto vojenská, což ho částečně připravilo pro budoucí kariéru. V roce 1900 začal studovat na císařské kadetní škole v Berlíně-Lichterfelde. Tam mu byly vštěpovány základní vědomosti, znalosti a způsoby chování pruského důstojníka, poslušnost. Po jejím dokončení v roce 1906 vstoupil jako praporčík ke 3. pěšímu gardovému pluku, kde v té době sloužili i Paul von Hindenburg a Kurt von Schleicher. Také započal studium na válečné akademii v Berlíně, které však musel přerušit kvůli vypuknutí první světové války a již se k němu nikdy nevrátil. Ačkoli neměl řádně ukončené vzdělání generálního štábu, již jako pobočník prokázal, jak velké měl vojenské nadání. Zúčastnil se dobytí pevnosti Namur, bitev u Mazurských jezer, na Sommě, u Soissons a Remeše. V Polsku byl těžce raněn, při boji zblízka ho zasáhly dvě kulky do ramena a do sedacího nervu. Po uzdravení nastoupil ke generálnímu štábu. V červenci 1918 se na západě zúčastnil jarní ofenzívy. Kapitulace, pád císařství a následné vyhlášení republiky pro něj byly obrovským šokem. Od této doby se stal apolitickým vojákem a o politiku se nezajímal. V lednu 1920 se seznámil s Jutty von Loeschovou , kterou o tři dny později požádal o ruku. Toto manželství vydrželo celý život a vzešly z něj tři děti . V armádě zůstal i po první světové válce. Roku 1922 byl povýšen na velitele praporu. Roku 1927 byl povýšen na majora a začal působit v generálním štáb...

Erica David (5)

Americká spisovatelka, autorka komiksů.

Eric Schumacher, (3)

Erhard Thiel (3)

Dr. Erhard Thiel se narodil v roce 1940 a trvale žije v Mnichově.Thiel je autorem zábavných povídek stejně tak jako lékařských a kulturně-historických článků.Populárně psychologickými tématy se začal zabývat v celé řadě časopisů a později se ve svém díle věnoval otázkám vyjádření osobnosti.

Enzo Russo (4)

Původem ze Sicilie, nyní žije v Monze a věnuje se literatuře a novinařině. Debutoval detektivními příběhy pro děti a posléze přešel k tvorbě úspěšných společenských románů s detektivní zápletkou.

Engelbert Kötter (5)

Engelbert Kötter je profesionální zahradník, specializovaný novinář a spisovatel beletrie, který je autorem více než tuctu domácích a zahradních knižních rádců. Současně je šéfredaktorem specializovaných časopisů v ekologii a pet shopu a pracuje jako konzultant zahradního centra. Pro televizi Engelbert Kötter sleduje trendy kolem zeleného bydlení - uvnitř a venku - včetně domácích a zahradních zvířat jako našich spolubydlících.

Emlyn Rees (5)

Britský spisovatel.

Emily D Beňová (6)

Volám sa Emília Dalekorejová Beňová a žijem s rodinou v malebnej dedinke na východe Slovenka. Vyštudovala som SOU-obchodné v Košiciach a písaniu sa venujem od svojich 13 rokov. Začínala som skladaním básni, neskôr krátkych poviedok a až vo veku 19 rokov som napísala svoj prvý upírsky fantasy román Temní Anjeli - POSOLSTVO. Rok potom sa zrodila druhá časť s podnázvom PRIATEĽ Z MINULOSTI. Neskôr VZOSTUP ZLA, po ňom SVETLO V TME a nakoniec záverečná časť OSLOBODENÁ. V roku 2012-14 som napísala svoju druhú fantasy tetralógiu DVA KROKY DO PEKLA, ktorá si čitateľov získala od prvej stránky. Tentoraz som stavila na anjelov a tajomstvo sveta mŕtvych a príbeh zaujal okolie až natoľko, že som sa rozhodla vydať aj túto sériu. V roku 2015 som stavila na erotiku, tentoraz s cieľom osloviť vydavateľstvo a okamžite som sa dočkala odpovede, ktorá bola jednoznačná a kniha V OBJATÍ GENTLEMANA uzrela svetlo sveta 15.4.2016 . Neskôr mi vyšla aj druhá časť V OBJATÍ NEPRIATEĽA 30.9.2016 a záverečná časť V OBJATÍ MILENCA sa zrodí 22.2.2017. Som vydatá, mám dve krásne dcérky a manžela, ktorý ma v písaní podporuje...

Emílie Fleischmannová (5)

PhDr. Emílie Fleischmannová - autorka učebnic pro obchodní akademie

Emil Šaloun (6)

Emil Šaloun je český hudebník, textař, scenárista a spisovatel, autor knih pro děti, trvale žijící v Německu. Vystudoval Pražskou konzervatoř a v sedmdesátých letech 20. století založil hudební skupinu, pro kterou psal hudbu i texty. Po jejím zákazu pak psal texty pro několik dalších hudebních skupin. Zároveň psal pohádkové scénáře pro Československý rozhlas a publikoval v Mateřídoušce a v jiných dětských časopisech. Roku 1980 emigroval do Spolkové republiky Německo, kde žije dodnes a kde pracoval jako dramaturg a producent v hudebním vydavatelství. V Německu začal také publikovat pro děti, ale čeští čtenáři se k jeho knihám dostali až po roce 1989. Ve své tvorbě, podobně jako například Jaromír Kincl, rozvíjel poetiku moderní české pohádky Václava Čtvrtka. Mnoho jeho knih ilustroval Zdeněk Smetana. Většina jeho pohádek vyšla také na zvukových nosičích.

Emil Gilels (5)

Emil Gilels byl sovětský klasický klavírista, proslulý svou výjimečnou technikou a hloubkou interpretace. Narodil se 19. října 1916 v Oděse na Ukrajině, na klavír začal hrát již v mládí a v Sovětském svazu se rychle prosadil. Gilelsova mezinárodní kariéra odstartovala poté, co v roce 1938 získal první cenu na Ysaÿeově mezinárodním festivalu v Bruselu, což znamenalo počátek jeho celosvětového uznání.

Emil Dvořák (7)

Narozen 17.10.1896 ve Vlkoši u Kyjova, zemřel 28.9.1970 v Praze. Básník, prozaik.

Emil Boleslav Lukáč (8)

Emil Lukáč, plným jménem Emil Boleslav Lukáč , byl slovenský básník, československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. Působil jako básník, krátce i jako evangelický kněz. V letech 1940–1944 založil a vedl časopis Tvorba, ke kterému se vrátil ještě na přelomu 40. a 50. let. I pak se věnoval kulturní práci. Roku 1976 získal titul zasloužilý umělec. Po parlamentních volbách v roce 1935 se stal poslancem Národního shromáždění za československé národní socialisty. Poslanecký mandát získal až dodatečně roku 1936 poté, co rezignoval poslanec Igor Hrušovský. V poslanecké sněmovně setrval do zrušení parlamentu roku 1939, přičemž krátce předtím, v prosinci 1938, ještě přestoupil do klubu Hlinkova slovenská ľudova strana - Strana slovenskej národnej jednoty, do které se spojily všechny slovenské nesocialistické strany. Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za národní socialisty na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze. V prosinci 1938 potom byl zvolen ve volbách do Sněmu Slovenskej krajiny. Je tehdy uváděn jako profesor, bytem v Bratislavě. Poezie: Další dílo: Překlady: Operní libreto: Výběry z tvorby:

Emerson Hough (5)

Americký spisovatel.

Emanuel Masák (8)

Narozen 25. 12.1883 v Lazinově u Letovic, zemřel 24. 9.1964 v Brně. Působil jako katolický kněz, psal teologické stati, prózy, básně, a literární kritiky. Překládal z polštiny.

Emanuel Bartoš (5)

Narozen 2.4.1902 v Maglajaně , zemřel 22.3.1966 v Praze. RNDr. DrSc., profesor zoologie na Universitě Karlově, práce z oboru.