11221–11280 z 142653 Autoři
Noëlle Loriot (3)
Francouzská spisovatelka a novinářka, která se novinářské práci věnovala od roku 1956. Kromě psychologických románů je autorkou více než dvanácti románů detektivních, které publikovala pod pseudonymem Laurence Oriol.
Více od autora
Nikolaj Savický (6)
PhDr. Nikolaj Savický vystudoval historii na Filozofické fakultě UK. Externí doktorand Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze, přednáší dějiny komunikace obrazem na Fakultě sociálních věd UK v Praze.
Více od autora
Nikolaj Nikolajevič Michajlov (6)
Nikolai Michajlov - ruský sovětský spisovatel, autor cestopisů . Laureát Stalinovy ceny třetího stupně . Uskutečnil mnoho expedic a cest všech částí Sovětského svazu.
Více od autora
Nikolaj Nikolajevič Gorskij (3)
Ruský námořní důstojník, oceánograf, autor cizojazyčných slovníků z oboru oceánografie a populárně-naučných publikací o oceánech.
Více od autora
Nikolaj Georgijevič Garin-Michajlovskij (7)
Ruský spisovatel, autor literatury pro děti, sestavitel sbírky korejských pohádek, také autor historických a cestopisních esejí a memoárů.
Více od autora
Nicole Krauss (6)
Kdyby nezačala psát, byla by se nejspíš věnovala astronomii, snila o ní odmalička. Jenže někdy ve třinácti letech pocítila dcera chirurga, vyrůstající na Long Islandu v "brutálně moderním" domě, navrženém slavným architektem, nepřekonatelnou touhu po sebevyjádření. Ta touha už ji neopustila. Pocity ji začaly zajímat mnohem víc než fakta. V devatenácti začala Nicole Kraussová publikovat poezii. Studovala tenkrát v Oxfordu literaturu a dějiny umění. Dodnes vzpomíná na nejlepší zamítavý dopis, jaký kdy dostala: "Bolí mě to neméně než Vás," napsal jí redaktor z Times Litterary Supplement. Jinde jí ovšem básně tiskli, například v uznávané Paris Review. Oceňoval je i její oblíbený učitel na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, Josif Brodskij. Najednou jí ale začalo být ve verších těsno a opustila je kvůli próze. "Nerada bych se k nim dnes vracela," říká. "Nejen že nejspíš nejsou nijak zvlášť dobré, ale také už se mi moc nepodobají." V roce 2002 vyšel její první román, kniha Muž vchází do pokoje . Příběh šestatřicetiletého muže, který v důsledku nádoru na mozku ztratil pamět, psala třináct měsíců. "Román je cosi, v čem se můžete zabydlet jako v domě," vysvětluje, co ji přitahuje na próze. Líbí se jí pocit, že se ráno probudí a na stole na ni čeká práce, ke které se může vrátit. Kniha o muži, kterého nemoc osvobodila od zodpovědnosti, jakou s sebou nese paměť, vznikala svérázně. Začínající prozaička si vzala k srdci názor Normana Mailera, že na psaní se člověk musí připravit jako na maraton, získat pořádnou fyzickou kondici. "Při psaní knihy Muž vchází do pokoje jsem uběhla spoustu mil, kdyby se to sečetlo, určitě bych doběhla až do Kanady," vzpomíná. Chtěla, aby její prvotina byl americký román, ať už to znamená cokoli, a tak četla Rotha, Bellowa a Cheevera. Dokáže ale vyjmenovat celou řadu světových autorů, o kterých říká: "Měli vliv na to, kdo jsem, což je důležitější než to, jak píšu." Je mezi nimi mnoho básníků, hlavně Brodskij, ale také Polák...
Více od autora
Nicola Cornick (7)
N. Cornick získala svou vášeň pro historii už v útlém věku, kdy sledovala spolu s matkou historické seriály v televizi. Na vysoké škole potom studovala historii se zaměřením na středověk. Velmi se zajímá o genealogii, historii své rodiny vystopovala až do 16. století. Když zrovna nepíše své potavé historické romance, vyráží na dlouhé procházky se psy anebo cestuje se svým manželem po světě.
Více od autora
New Kids On The Block (5)
New Kids on the Block je americká chlapecká skupina, která dosáhla největší popularity na přelomu 80. a 90. let 20. století. Skupina byla založena v Bostonu ve státě Massachusetts v roce 1984 producentem Mauricem Starrem a původně ji tvořili bratři Jordan a Jonathan Knightovi, Joey McIntyre, Donnie Wahlberg a Danny Wood. Jsou všeobecně považováni za jedny z průkopníků hnutí boy band a zásadním způsobem se podíleli na vytvoření vzoru pro tento žánr.
Více od autora
NEJ (1)
Více od autora
Nat King Cole (5)
Nat King Cole byl americký hudebník, který dosáhl velkého úspěchu jako jazzový pianista a později jako zpěvák. Narodil se jako Nathaniel Adams Coles 17. března 1919 v Montgomery v Alabamě a proslavil se jako přední osobnost světového jazzu, než přešel k populární hudbě. Cole byl známý svým hladkým barytonovým hlasem a hity jako "Unforgettable", "Mona Lisa" a "The Christmas Song". Stal se prvním Afroameričanem, který uváděl celostátní televizní varietní pořad "The Nat King Cole Show", který se vysílal v letech 1956-1957. Během své kariéry nahrál Cole řadu alb a singlů, které se staly klasikou. Jeho přínos hudbě mu vynesl řadu posmrtných ocenění, včetně uvedení do Rock and Rollové síně slávy a Jazzové síně slávy. Nat King Cole zemřel 15. února 1965, ale jeho hudba nadále ovlivňuje umělce po celém světě a zůstává oblíbená u fanoušků všech věkových kategorií.
Více od autora
Naděžda Blažíčková-Horová (6)
Narozena 19.12.1942 v Praze. Historička umění a galeristka, práce z oboru.
Více od autora
Muriel Spark (6)
Dame Muriel Sarah Sparková byla skotská spisovatelka. Věnovala se psaní románů, povídek, básní a esejí. Muriel Spark označil v roce 2008 britský deník The Times 8. místem z '50 nejlepších britských spisovatelů od roku 1945'. Muriel Cambergová se narodila v městské části Bruntsfield v Edinburghu jako dcera Bernarda Camberga, inženýra, a Sarah Elizabeth Maudové. Otec byl židovského vyznání, matka vychovávala Muriel v presbyteriánské víře. Vzdělání získala ve škole pro dívky , v letech 1934-35 absolvovala kurz 'komerční korespondence a precizního psaní' na Heriot-Watt College. Krátký čas učila anglický jazyk a poté pracovala jako sekretářka v obchodním domě. Muriel se vdala za Sidneyho Oswalda Sparka 3. září 1937. Zanedlouho jej následovala do Jižní Rhodésie . Jejich syn Samuel Robin se narodil v červenci 1938. Během pár měsíců spisovatelka zjistila, že její muž trpí maniodepresivní psychózou se sklony k násilným výbuchům. Muriel opustila svého manžela i syna v roce 1940. Do Británie se vrátila na počátku roku 1944, pracovala ve vojenské zpravodajské službě po zbytek druhé světové války. Z vydělaných peněz podporovala svého syna. Spisovatelka trvala na vytvoření domova pro svou rodinu v Anglii, Robin se ovšem později vrátil se svým otcem do Skotska, kde byl vychováván matčinými rodiči. Muriel Sparková se naplno začala věnovat psaní až po válce. Mezi první žánry, kterým se oddala patří poezie a literární kritika. V roce 1947 se stala editorkou Poetry Revue. Muriel Sparková se nechala pokřtít Anglikánskou církví v roce 1953, avšak v následujícím roce konvertovala ke Katolické církvi, což považovala ve své kariéře za stěžejní. Zvláště ve svém vývoji v autorku románů. Penelope Fitzgeraldová, přítelkyně Muriel a také romanopiskyně, o Sparkové napsala, že 'dokáže vidět lidskou existenci jako celek, presně jak spisovatelé musí na svět nahlížet . . ., a také že tato vlastnost byla Sparkov...
Více od autora
Muriel Barbery (5)
Muriel Barberyová je francouzská spisovatelka románů a profesorka filozofie. Barberyová navštěvovala a promovala na École Normale Supérieure de Fontenay-Saint-Cloud a poté učila filozofii na Bourgognské univerzitě a na gymnáziu. V současné době žije v Kjótu.
Více od autora
Mojmír Otruba (6)
* 18. 9. 1923, Mladá Boleslav † 8. 6. 2003, Praha Literární teoretik a historik, editor Jeho první ženou byla Jaroslava Otrubová , která se také podílela na některých jeho edicích, druhou literární historička Zina Trochová . Otruba se narodil v rodině učitele působícího v Dobrovici a od 1935 v blízké Mladé Boleslavi, kde vystudoval klasické gymnázium a vyučil se knihařem . Byl činný v odboji, 1944–1945 z rasových důvodů vězněn. Studoval na FF UK slovanskou, klasickou a germánskou filologii ; PhDr. získal 1949 prací o poezii Otokara Fischera Drama vlastní duše. V letech 1948–1950 pracoval v kulturně propagačním oddělení ústředního sekretariátu Svazu bojovníků za svobodu, 1951–1952 na ministerstvu školství a kultury s pověřením řídit přípravu expozice české literatury v pozdějším PNP v Praze na Strahově. Od roku 1952 do roku 1985, kdy odešel do důchodu, byl Otruba zaměstnán v ÚČL, resp. ÚČSL ČSAV. Pracoval zde v oddělení pro českou literaturu 19. století . V roce 1968 byl postaven do čela oddělení pro studia lingvoliterární a textologii, po reorganizacích pak od 1972 působil jako člen redakce Lexikonu české literatury . V letech 1990–1992 byl předsedou vědecké rady ÚČL. CSc. získal v roce 1958 na základě práce Tylovo dílo v literárním vývoji třicátých let, DrSc. v roce 1993 obhájením monografie Mezitextovost jako záležitost znaková a hodnotová. Od roku 1940 publikoval básně, recenze a fejetony v regionálních časopisech Mladoboleslavské listy, Rodný kraj . 1946–1949 uveřejňoval literární příspěvky v mladoboleslavském časopise Mladé archy a 1948–1951 v Hlasu revoluce, kde tehdy spoluřídil kulturní rubriku . Dále publikoval v periodikách: Časopis pro ...
Více od autora
Miroslav Zahrádka (7)
ZAHRÁDKA, Miroslav, Prof. PhDr. DrSc. Současné působiště: Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta, Katedra slavistiky. Specializace v rámci slavistiky: - literárněvědná rusistika - dějiny ruské literatury 19. a 20. stol. - rusko-české lit. vztahy
Více od autora
Miroslav Novotný (1)
Narozen 1951. Gynekolog, účastník vrcholového družstva v himalájské expedici, autor reportáží z expedice.
Více od autora
Miroslav Novák (3)
Narozen 17.6.1924 v Praze, zemřel 24.2.1982 tamtéž. PhDr., asistent katedry věd o zemích Asie a Afriky, publikace a překlady z oboru japanistiky.
Více od autora
Miroslav Mráz (4)
Narozen 8.2.1923 v Kakovicích, zemřel 3.6.2004. MUDr., CSc., docent na katedře farmakologie lékařské fakulty University Karlovy v Praze. Práce v oboru.
Více od autora
Miro Gregor (6)
Slovenský fotograf, grafický a obrazový nakladatelský redaktor, věnoval se i knižní grafice a místopisné publicistice.
Více od autora
Mirko Paráček (6)
JUDr. Mirko Paráček byl československý sportovec, atlet, trenér a pracovník Československého rozhlasu. Dvakrát se stal mistrem ČSR v běhu na 100 metrů a třikrát v běhu na 200 metrů . V roce 1942 překonal český rekord ve sprinterském trojboji výkonem 2 645 bodů . V roce 1946 vybojoval na třetím ročníku mistrovství Evropy v atletice v Oslo bronzovou medaili ve štafetě na 4 x 100 metrů. Na bronzu se dále podíleli Leopold Láznička, Miroslav Řihošek a Jiří David. V roce 1966 působil krátce jako trenér u fotbalistů Slavie Praha. Později pracoval v Českém rozhlase v Brně jako lektor literárního oddělení. Byl autorem řady knih, zejména ze sportovního prostředí, mj. ze svého působení ve Švédsku jako fotbalový trenér na sklonku šedesátých let 20. století.
Více od autora
Mirko Novák (5)
Po maturitě na gymnáziu v Praze zapisoval v l. 1919–23 na FF UK filozofii, estetiku a teorii hudby. Po doktorátu z filozofie studoval ještě v Paříži , Bordeaux a ve Vídni . V l. 1924–36 pracoval v Ústředí pro mezinárodní spolupráci duševní a v pražské Univerzitní knihovně. Po habilitaci z estetiky na FF UK přednášel v l. 1932–39 filozofii a estetiku na FF KU v Bratislavě, kde se také v r. 1936 habilitoval z filozofie. V r. 1939 a pak v l. 1945–53 byl profesorem na FF MU, kde založil estetický seminář. V l. 1953–70 vedl katedru estetiky na FF UK.
Více od autora
Mirjam Bohatcová (3)
Mirjam Bohatcová byla česká badatelka v oblasti dějin knihtisku, knihovědkyně, historička a bibliografka. Mirjam Bohatcová se narodila se v rodině Slavomila Daňka, profesora Husovy bohoslovecké fakulty jako Mirjam Daňková. Studovala germanistiku na pražské Filozofické fakultě, kvůli nacistické okupaci a uzavření českých vysokých škol v roce 1941 musela studium přerušit. Tehdy absolvovala knihovnický kurz, který v době okupace otevřelo ministerstvo školství. V letech 1941–1951 působila jako kurátorka Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea v Praze. V roce 1951 ukončila Mirjam Bohatcová studia disertační prací „Bratrské tisky ivančické a kralické “ a získala doktorát filozofie. V letech 1952–1972 pracovala v Kabinetu filologické dokumentace ČSAV jako vedoucí fotoarchivu rukopisů a starých tisků. V době normalizace byla přinucena Akademii věd opustit a pracovala pak v redakcích nakladatelství Artia a Panorama jako odborná redaktorka. Po změně politické situace v roce 1989 vedla už v důchodovém věku Knihovědný seminář Ústavu informačních studií a knihovnictví na FF UK v Praze. Mirjam Bohatcová publikovala v prestižní ročence Gutenberg Jahrbuch a byla aktivní členkou Matice české. Badatelskou doménou Bohatcové byly zejména české tisky období raného novověku, především 16. a 17. století. Zabývala se klasickým popisem starých tisků a typografickým rozborem včetně grafické a ikonografické výzdoby. Precizně zpracovávala rovněž produkci jednotlivých pražských tiskařských dílen především 16. století a zařadila je do dobového kulturního kontextu. Stěžejním zájmem jejího bádání byly tisky českobratrské tiskárny v Ivančicích a zejména pak Bible kralická. Dočkala se vydání faksimile Bible kralické v roce 1995, jejíž sedmý díl obsahuje shrnující studii M. Bohatcové o dějinách českých biblických tisků. Vrcholným dílem Bohatcové byla popularizující monografie „Česká kniha v proměnách staletí“, j...
Více od autora
Miloslav Wimmer (5)
Narozen 1922, zemřel 2010. PhDr., technik, publicista, autor odborných knih z oblasti stavebnictví a technické tvořivosti, propagátor a organizátor technické tvůrčí práce, vynálezectví a zlepšovatelství, kronikář městské části Praha 8 - Ďáblice.
Více od autora
Miloslav Matoušek (6)
Narozen 29.8.1900 v Domažlicích, zemřel 1.4.1985 v Praze. MUDr., DrSc., docent historie lékařství, gynekolog, sociolog, diplomat, publikace z oboru, monografie politických a vědeckých osobností. Maturoval na reálném gymnáziu v Domažlicích. Po studiích na UK působil jako lékař-gynekolog. Za druhé světové války byl vězněn nacisty v Buchenwaldu. Od r. 1947 byl docentem v Praze a od r. 1955 profesorem v Olomouci. Hodnost doktora lékařských věd obdržel v r. 1955 za práci Fysiolog František Mareš a jeho idealistická filosofie; od téhož roku se na UP v Olomouci věnoval dějinám lékařství. Již jako vysokoškolský student v Praze byl politicky činný nejprve ve straně čs. socialistů, poté v Nezávislé straně dělnické, s níž v r. 1925 vstoupil do KSČ. S politikou této strany se ztotožňoval celý další život, včetně období tzv. reálného socialismu. Hlavní odbornou pozornost věnoval velkým českým fyziologům J. Procházkovi, J. E. Purkyňovi a F. Marešovi. Monografii věnoval i Z. Nejedlému, kterého si vážil již od dvacátých let, kdy byl i jeho posluchačem. Při studiu na LF poslouchal současně na FF F. X. Šaldu, F. Krejčího ad. Působil na něj T. G. Masaryk a zejména pod vlivem S. Machara se r. 1918 rozešel s katolictvím. Paralelní zájem o přírodní vědy i o vědy společenské, zvláště filozofii, a společenskou politickou aktivitu vyzdvihoval u zkoumaných obrozeneckých osobností i u Z. Nejedlého; sám tento širší zájem naplňoval ve svém životě. Ve filozofické publicistice se soustřeďoval na protiklad materialismu a idealismu, na zápas materialismu, jehož byl stoupencem, s rostoucím filozofickým idealismem a náboženstvím. Psal i o dialektice. Se znalostí církevních dějin se zabýval vztahem náboženství k vývoji vědy, zvl. přírodní. Jeho kritický postoj k náboženským doktrínám byl paradoxně spojen s vlastním nekritickým postojem k oficiálním interpretacím doktríny marxisticko-leninské....
Více od autora
Miloš Vysocký (6)
Narozen: 28. 1. 1903 v Ostravě, zemřel 31. 5. 1984 v Kločově u Vítkova. Pedagog na lesnických školách, autor tematické beletrie a odborných publikací z oboru lesního prostředí.
Více od autora
Miloš Vítek (5)
Narozen 1940. Doc., ing., CSc., průkopník systémového inženýrství, děkan Fakulty územní správy, vedoucí katedry společenských věd, práce z ekonomie, politologie a společenských věd a systémové ekologie.
Více od autora
Miloš Večeřa (7)
Miloš Večeřa je právník a vysokoškolský pedagog, zabývající se zejména teorií práva, právní filozofií a sociologií. Je vedoucím katedry právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity a také místopředsedou Českého sdružení pro právní a sociální filosofii. V roce 1972 absolvoval Filosofickou a v roce 1977 Právnickou fakultu Masarykovy univerzity , v roce 1993 získal vědeckou hodnost kandidáta věd v oboru sociologie, v roce 1997 se habilitoval v oboru teorie práva a roku 2005 byl jmenován profesorem v oboru teorie, filozofie a sociologie práva. Až do roku 1990 působil jako podnikový právník, poté se jako odborný asistent vrátil na vysokoškolskou půdu a od roku 1995 vede katedru právní teorie na Právnické fakultě MU. Už od roku 1994 je také asistentem ústavních soudkyň Evy Zarembové a Michaely Židlické.
Více od autora
Miloš Tůma (7)
Narozen 7.2.1915 ve Vodňanech, zemřel 12.8.1983 ve Strakonicích. Soudní úředník, prozaik, básník, literatura pro děti.
Více od autora
Miloš Sádlo (7)
Miloš Sádlo byl významný český violoncellista, uznávaný pro svůj výjimečný talent a přínos klasické hudbě. Narodil se 13. listopadu 1912 v Praze, o hudbu se začal zajímat již v raném věku a své vášni se věnoval s velkým nasazením. Sádlo studoval na Pražské konzervatoři a později na Mistrovské škole Pražské konzervatoře pod vedením svého otce Karla Pravoslava Sádla, který byl rovněž významným violoncellistou.
Více od autora
Miloš Pešek (5)
Narozen 1. 10. 1950 v Plzni. Profesor vnitřních nemocí , MUDr., CSc. Lékař, od 1990 přednosta Kliniky tuberkulózy a nemocí respiračních ve FN Plzeň. Zabývá se kombinovanou léčbou plicní rakoviny a minimálně invazivní terapií v bronchologii.
Více od autora
Miloš Matula (7)
Duchovní učitel, terapeut, spisovatel, žurnalista, filmový a hudební producent, ale také reklamní a PR specialista... "Duchovní cesta pokojného bojovníka Světla" „Odmalička jsem při pohledu na noční oblohu plnou hvězd tušil, že všechno je nám jinak předkládáno. První silný impuls přišel během spolupráce s Barbrou Streisandovou na filmu Yentl, který se tady u nás v roce 1982 natáčel. Když jsem poprvé slyšel při natáčení její píseň „Where is it written?", bylo to, jako kdyby se uvnitř mne samého něco otevřelo. Docenil jsem to a pochopil ale až mnohem později, neboť jsem ještě musel ujít pěkný kus cesty… Dalším impulsem bylo v polovině osmdesátých let setkání s postavou české šlechtičny a léčitelky 13. století Zdislavou z Lemberka v románu Aleny Vrbové, na základě něhož jsem po revoluci vyprodukoval stejnojmenný film a věřím, se stal jedním z podkladů pro Zdislavinu kanonizaci. A posledním, třetím a velkým impulsem bylo, když jsem se v roce 1988 dostal pod dojmem jistého vztahu na zásadní životní křižovatku s otázkou: pokračovat nebo nepokračovat? Tehdy jsem pocítil NĚCO, co se nedá slovy vyjádřit. Absolutní LÁSKA. A to změnilo běh mého života…"
Více od autora
Miloš Malý (7)
Narozen 15.6.1908. Odborný učitel, logoped, práce z oboru, publikace pro mládež, překlady z ruštiny.
Více od autora
Miloš Kužvart (6)
Miloš Kužvart je český geolog a politik, v letech 1998–2002 ministr životního prostředí ČR, počátkem 21. století poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD, v roce 2004 krátce kandidát České republiky do Evropské komise. Z ČSSD později vystoupil a spoluzakládal sdružení Přátelé Miloše Zemana a později i stranu SPOZ. Vystudoval geologii a geochemii na přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Do roku 1989 pracoval v Ústředním ústavu geologickém. V 80. letech 20. století se účastnil vědeckých expedic na Tchien-Šan, Kavkaz a na pohoří Jotunheimen v Norsku. V této době se podílel na činnosti environmentalistických organizací. Psal do samizdatového Ekologického bulletinu, seznámil se s ekologem Ivanem Dejmalem. V 90. letech spoluzakládal Společnost pro trvale udržitelný život. Počátkem této dekády pracoval i na ministerstvu životního prostředí v různých funkcích. Poté, co do čela rezortu nastoupil František Benda, byl ovšem Kužvart propuštěn z ministerstva Přednášel na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Je členem České společnosti pro ochranu před zářením. V polovině 90. let pracoval pro německou firmu RWTÜV, která firmám vydávala známky jakosti včetně ekologických. V roce 1995 vstoupil do ČSSD a předsedal její ekologické komisi. Ke vstupu do strany ho inspiroval nástup Miloše Zemana do čela sociální demokracie, Zemana totiž znal z dřívějších dob z Kruhu nezávislé inteligence. V roce 1995 na základě úspěšného výběrového řízení pracoval jako ředitel Programové jednotky PHARE programu Evropské unie pro neziskový sektor v České republice. V červenci 1998 se stal ministrem životního prostředí ve vládě Miloše Zemana. Ve funkci zažil četné politické střety, zejména s ministrem průmyslu a obchodu Miroslavem Grégrem a ministrem zemědělství Janem Fenclem . Do konfliktů se dostával ale i s environmentalisty, nap...
Více od autora
Miloš Jakeš (2)
Miloš Jakeš byl český komunistický politik, který v letech 1987–1989 působil jako generální tajemník ÚV KSČ. Narodil se 12. srpna 1922 v obci Brloh, osada České Chalupy do chudé rodiny truhláře a drobného zemědělce. Absolvoval Obecnou školu v Jaroníně a Měšťanskou školu v Brloze. Od roku 1937 začal pracovat jako montér v Baťových závodech ve Zlíně , kde současně navštěvoval Vyšší průmyslovou školu elektrotechnickou. V roce 1944 absolvoval s vyznamenáním. Roku 1945 se stal členem KSČ. Od roku 1945 začal působit jako funkcionář SČM. Roku 1947 pracoval v národních výborech, přičemž v letech 1950–1952 byl předsedou jednotného národního výboru v Gottwaldově. Od roku 1952 do roku 1955 působil v Praze jako tajemník ÚV ČSM pro ideologii, kulturu a mezinárodní vztahy. V roce 1955 ho strana vyslala do Moskvy za účelem studia na Vysoké stranické škole při ÚV KSSS. Ve stejném ročníku s ním studoval i Alexandr Dubček a jiní funkcionáři KSČ. Získal titul doktora sociálně-politických věd RSDr. Po návratu z Moskvy roku 1958 byl zařazen do aparátu ÚV KSČ jako referent v oddělení paliv a energetiky. Odtud byl však brzy přeřazen do oddělení státních orgánů. V roce 1963 se stal prvním náměstkem předsedy Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství. V letech 1966 až 1968 působil jako náměstek ministra vnitra Josefa Kudrny a zároveň jako člen Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ. Roku 1968 byl zvolen předsedou této komise. Při událostech pražského jara 1968 zastával Miloš Jakeš funkci člena Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, kam ho zvolil v roce 1966 XIII. sjezd strany. Tam také poprvé zazněly hlasy požadující reformaci starých přístupů dostávajících se do konfliktu s potřebami doby, zejména se volalo po opuštění administrativně direktivní metody řízení společnosti a ekonomiky. Tato situace sp...
Více od autora
Miloš Drda (4)
Narozen 12. 5. 1946 v Praze. PhDr., historik, práce z období husitství, středověký archeolog, dlouholetý ředitel Husitského muzea v Táboře.
Více od autora
Miloš Dokulil (6)
Miloš Dokulil byl český lingvista, odborník v oblasti slovotvorby. Dle českého jazykovědce Karla Hausenblase byl dr. Miloš Dokulil „jedním z nejvýznamnějších lingvistů-bohemistů poválečného období“. Narodil se 5. července 1912 v obci Ctidružice. Základní školu a gymnázium absolvoval v Třebíči. V roce 1931 začal studovat na Masarykově univerzitě v Brně. Spolu s ním studovali lingvisté Alois Jedlička a Josef Hrabák. Studovali bohemistiku, slavistiku, germanistiku a indoeuropeistiku. V roce 1936 odešel do Kodaně, kde pokračoval ve výzkumu jazyků. Následně začal pracoval jako středoškolský učitel v Brně, následně pak v Jihlavě a mezi lety 1939 a 1948 působil v Novém Městě na Moravě. Několik let také vyučoval dánštinu v Brně na Masarykově univerzitě. Po druhé světové válce, v roce 1948 začal na pozvání českého akademika prof. Bohuslava Havránka pracovat v nově zřízeném Ústavu českého jazyka Československé akademie věd v Praze. V tomto období se přestěhoval natrvalo do Prahy, avšak dle prof. Františka Daneše a i Bohuslava Havránka zůstal i nadále moravským patriotem. Dne 1. července 1970 byl pak dle vyjádření Bohuslava Havránka ustanoven prozatímním vedoucím ÚJČ AV ČR. Zemřel 2. listopadu 2002. Dne 8. listopadu byl pohřben na Strašnickém hřbitově v Praze. Jeho hlavní prací je dvoudílná monografie o české slovotvorbě: Tvoření slov v češtině 1 , Praha 1962 a Tvoření slov v češtině 2 , Praha, 1967. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Miloš Dokulil na polské Wikipedii.
Více od autora
Miles Davis (5)
Miles Davis byl zásadní osobností světového jazzu, proslulý svým inovativním přístupem k hudbě a významným vlivem na tento žánr. Davis se narodil 26. května 1926 v Altonu ve státě Illinois a ve 40. letech 20. století se rychle prosadil jako trumpetista, kapelník a skladatel. Stál v čele několika významných směrů vývoje jazzové hudby, včetně bebopu, cool jazzu, hard bopu, modálního jazzu a jazzové fúze.
Více od autora