Výpis všech autorů

Jinny Johnson

Autorka dětských knih o zvířatech a lidském těle.

Jevgenij Aleksandrovič Jevtušenko

Ruský spisovatel a básník, režisér a scénárista, publicista a herec.

Jaroslav Jiránek

Český hudební vědec. Narozen 21. 8. 1922 v Praze, zemřel 19. 7. 2001 tamtéž. PhDr., CSc., hudební vědec a kulturně politický pracovník, lektor marxismu-leninismu na pražských vysokých školách, docent dějin a teorie novodobé hudby, autor muzikologických publikací a publikací z oblasti marxistické filosofie a estetiky.

Jaroslav Janouch

Jaroslav Janouch byl spisovatel a redaktor pro děti a mládež, překladatel polské literatury. V letech 1918–1922 studoval na Učitelském ústavu v Kutné Hoře a poté na Škole vysokých studií pedagogických v Praze v letech 1922–1924. Byl redaktorem nakladatelství Vyšehrad v letech 1939–1945. V letech 1946–1947 byl šéfredaktor nakladatelství Atlas a časopisu Radostné mládí. Byl synem spisovatele Františka Janoucha vystupujícím pod pseudonymem Jaroslav Choltický. Jaroslav Janouch měl šest dětí. Jedním z dětí je akad. soch. Ladislav Janouch. První literární práce publikuje v časopisech Forum, Cesta, Akord a Poesie. Sblížil se s katolicky orientovanými spisovateli jako byly Václav Renč, František Křelina, Josef Kostohryz, Jan Zahradníček a další. V roce 1931 společně s Josefem Heydukem zakládá literárně kritický časopis Blok, do něhož přispívali Durych, Halas, Hořejší, Hora, Vančura, Nezval a Závada. V letech 1934–1937 přispívá překlady polských básníků do časopisu Kvart, řízeném Vítem Obrtelem. Pro jeho životní orientaci bylo důležité setkání se svérázným filosofem, překladatelem a nakladatelem Josefem Florianem. Pro jeho edici Dobré dílo překládá polské autory Cypriana Kamila Norwida a Stefana Żeromski. V Rozhledech po literatuře a umění publikuje četné informace o polské literatuře a zároveň zprostředkovává vydávání českých básníků v Polsku . Po roce 1935 začíná psát recenze o dětské literatuře a také vydává své první knihy pro děti. V nakladatelství Vyšehrad řídí edice Raná setba, Dětské knihy Vyšehradu a Knihy pro mládež. Z jeho popudu zde vychází veršované knihy pohádek . Po roce 1948 odchází učit na zvláštní školy v Praze. Jaroslav Janouch je syn Františka Janoucha učitele a ředitele měšťansk...

Jana Jašová

Narozena v roce 1968. Překladatelka beletrie z angličtiny, spisovatelka, dříve také nakladatelská redaktorka.

Ján Pavol

Gaudin Jean-Charles

Eva Jílková

Narozena 22.6.1923 v Praze. Beletristka, překladatelka z němčiny a polštiny.

Dinah Jefferies

Britská spisovatelka, původem z Malajsie.

Antony Jay

Sir Antony Rupert Jay, CVO, je anglický spisovatel, moderátor a režisér, nejznámější jako spoluautor satirických seriálů Jistě, pane ministře a Jistě, pane premiére.

Anna Jansson

Celým jménem Anna Maria Angelika Jansson. Narodila se ve Visby na ostrově Gotland. Pracovala jako zravotní sestra. Psát začala v roce 1997, píše nejen pro dospělé, ale i pro mládež.

Alois Jilemnický

Alois Jilemnický byl český regionální historik, středoškolský profesor, novinář a spisovatel. Studoval nejprve v Hořicích a poté na pražské Vysoké škole obchodní. Vyučoval na obchodních akademiích, ale také dějiny výtvarné kultury na hořické sochařské škole, a napsal řadu publikací o Hořicku. Přátelil se s grafikem Karlem Vikem. Obě jeho děti – Ivan Jilemnický a Ellen Jilemnická – se věnovali sochařství.

Albert Jackson

Spoluautor knihy o starožitnostech.

Al Jourmont

Autor dobrodružné literatury.

Abby Jimenez

Americká spisovatelka románů pro ženy. Zakladatelka a majitelka cukrářství a pekařství Nadia Cakes.

Zdeněk Jerman

Narozen 29. 4. 1910 v Opavě, zemřel 14. 6. 1971 v Praze. Nakladatelský redaktor, beletrista, překladatel z němčiny, editor. Skutečným jménem Josef Heller.

Wolfgang Jeschke

Wolfgang Jeschke byl německý spisovatel a vydavatel literatury sci-fi. Jeschke vyrostl v Aspergu u Ludwigsburgu. Vyučil se nástrojařem, v roce 1959 si dodělal maturitu a studoval pak germanistiku, anglistiku a filosofii na Mnichovské universitě. Roku 1969 spolupracoval na vydání literárního slovníku „Kindlers Literaturlexikon“, a začal se zajímat o fantastickou literaturu. Hlavním námětem jeho knih jsou cesty časem. Mimo vlastní díla vešel ve známost i jako vydavatel sborníků tohoto žánru, mimo jiné i řady „Sci-fi pro znalce“ v nakladatelství Lichtenberg Verlag, později redigoval různé řady v nakladatelství Heine-Verlag. Zemřel v Mnichově. Kromě velkého počtu vlastních děl a povídek vydal W. Jeschke přes sto antologií a dále ročenek sci-fi, kde zveřejnil nejen mnoho jím objevených autorů a povídek, ale též různé eseje a rozhovory k tomuto tématu.

Victoria Jenkins

Victoria Jenkins žije se svým manželem a dcerou v Jižním Walesu, kde se odehrávají její série detektivních románů s ženskými detektivy Alex Kingovou a Chloe Laneovou. Její debutová novella Dívky ve vodě je na žebříku Amazon UK mezi top 30 bestsellery a na Amazon US mezi top 5 bestsellery. Její třetí kniha v sérii o Kingové a Laneové vychází v originále v červnu 2018.

Václav Ježek

Václav Ježek byl československý fotbalový trenér a hráč. Trenérskou kariéru zahájil jako mládežnický trenér v Jaroměři a Liberci, odkud se přesunul do Lokomotivy Česká Lípa, se kterou během dvou let postoupil z kraje až do divize. V roce 1964 však odstartovala jeho úspěšná trenérská klubová kariéra ve Spartě, kromě které působil v československé lize také na lavičce Dukly. Na úspěchy však navázal i v zahraničí, a sice v Nizozemsku i ve Švýcarsku . Vedl také československou reprezentaci, kterou dovedl k triumfu na Mistrovství Evropy 1976 v Bělehradě. I tento úspěch pomohl Ježkovi k vítězství v anketě o nejlepšího českého fotbalového trenéra 20. století. Ježkovo jméno nese i fotbalový turnaj – Memoriál Václava Ježka – pořádaný od roku 1994 pro mládežnické reprezentační výběry.

Tomáš Ježek

Doc. Ing. Tomáš Ježek, CSc. , byl český ekonom, politik, vysokoškolský pedagog a také v 90. letech 20. století poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Občanské fórum, pak za Občanskou demokratickou alianci a ODS, ministr vlády České republiky a bývalý předseda Fondu národního majetku. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Pracoval jako vědecký pracovník v Ekonomickém ústavu ČSAV a později v Prognostickém ústavu ČSAV. V roce 1990 byl povolán do české vlády jako ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci. Po volbách v červnu 1992 se stal předsedou výkonného výboru Fondu národního majetku a současně i předsedou rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. Během volebního období 1992-1996 vedl naší parlamentní delegaci v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Po odchodu z politiky v červnu 1996 byl předsedou burzovní komory Burzy cenných papírů Praha, a.s. Od roku 1998 působil na Vysoké škole ekonomické, od roku 2002 jako docent. Zastával funkci předsedy správní rady Nadace Český hudební fond. Přeložil řadu děl F. A. Hayeka . V roce 1997 vydal své vzpomínky na českou politiku 90. let v knize „Budování kapitalismu v Čechách“ .

Sally Jenkins

Novinářka a spoluautorka knih se sportovní tematikou.

Rebecca Johnson

Rebecca Johnson je australská autorka, na částečný úvazek pracuje jako učitelka "Vědy" na základní škole.

Radovan Jelínek

Práce o sportu.

Peter M Jolin

Peter M. Jolin je pseudonym české spisovatelky Jany Divišové roz. Mandelíčkové . Jana Divišová je autorkou humoristických próz, z nichž nejznámější je řada parodií na knihy o čarodějnickém učedníkovi Harry Potterovi. Jana Divišová napsala více než 80 knih. Pod jménem Peter M. Jolin vyšel nejprve humoristický román Deník, který jsem si nepsal , který je považován za parodii Deníku Bridget Jonesové. V roce 2005 vydal P. M. Jolin první díl parodie na sérii o Harrym Potterovi pod názvem Harry Trottel a kámen MUDr. Tse. Kniha vzbudila značný ohlas u čtenářů. Ještě v roce 2005 vyšel druhý díl Harry Trottel a ta jemná tenata. Na podzim roku 2006 vyšla literární travestie My děti ze stanice Kaiserchrocht, která je sice zasazena do světa Harryho Trottela, ale nejedná se přímo o parodii konkrétní knihy, nýbrž o samostatné autorské dílo. „Oficiální“ třetí díl Harryho Trottela vyšel na sklonku roku 2006 pod názvem Harry Trottel a posel Tálibánu. Pod jménem Jana Divišová vydala roku 2003 humornou příručku pro novopečené matky Průvodce mateřstvím pro zlobivý holky a roku 2007 své vůbec nejrozsáhlejší dílo, mytický thriller Rubín věčného Žida. Z dalších děl vydaných pod jiným pseudonymem lze zmínit například literární adaptace seriálů Ordinace v růžové zahradě a Pojišťovna štěstí.

Pavlína Jurková

Narozena 18. 3. 1977. Herečka a spoluautorka knihy pro děti.

Pavel Janoušek

Pavel Janoušek je český literární a divadelní vědec. Zabývá se teorií, historií i lexikografií české literatury a divadla, zvláště dramatu a prózy 20. století. Systematicky se věnuje také literární kritice a Jiřince.  V letech 1971–1975 studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole v Praze , následně v r. 1975–1980 na FF UK v Praze . Po studiích začal působit v Ústavu pro českou literaturu Akademie věd ČR , mezi roky 1984–1987 nejprve jako odborný pracovník, od roce 1987 jako vědecký pracovník oddělení teorie literatury. Od roku 1990–1999 zastává místo vedoucího oddělení současné literatury, respektive oddělení pro výzkum literatury 20. století a literatury současné. V období 1993–1999 byl zástupcem ředitele, 1999–2011 ředitelem Ústavu pro českou literaturu AV ČR. V letech 1999–2001 a 2010–2013 byl členem vědecké rady Akademie věd ČR, v letech 2013–2017 byl členem její Akademické rady, kde měl na starosti zejména propagaci a popularizaci vědy. V prosinci 1989 patřil mezi zakladatele Obce spisovatelů. V roce 1990 spolu s dalšími založil literární časopis Tvar a stal se předsedou jeho redakční rady. Od roku 1993 je předsedou občanského sdružení Klub přátel Tvaru, které tento časopis vydává. Od sklonku osmdesátých let vyučuje na vysokých školách, zejména na Filozofické fakultě UK , ale i fakultě pedagogické pražské a ústecké 2010–2013). Od roku 2009 pak soustavně působí rovněž na Divadelní fakultě AMU. Čtyřsvazkové Dějiny české literatury 1945–1989, jež vypracoval tým vedený Pavlem Janouškem, obdržely Hlávkovu cenu za nejlepší publikaci v oblasti humanitních věd za rok 2008. Monografie Ten, který bude byla v roce 2014 nominována na cenu Magnesia Litera za literaturu faktu. Jako literární kritik používal řadu pseudonymů, zejména Alois Burda, Alen...

Patrick Jusseaux

Francouzský profesor dějin umění.

Miroslav Jiránek

Narozen 27.11.1951 v Kolíně. Akademický malíř, ilustrátor a typograf, plakáty.

Milan Jungmann

Milan Jungmann byl český literární kritik a překladatel. V říjnu 1938 se přestěhoval do Prahy, kde vystudoval gymnázium. Po gymnáziu absolvoval roční knihovnickou školu. Od 1942 pracoval v knihovně protektorátního Ministerstva školství a národní osvěty. Po druhé světové válce se stal knihovníkem Ministerstva informací a osvěty. 1948-1951 byl redaktorem úředního bulletinu "Přehled sovětského tisku", 1952-1954 vedoucím redaktorem měsíčníku Praha-Moskva. V roce 1953 byl členem kolektivu autorů nových socialistických čítanek pro základní a střední školy a spoluautorem učebnice "Nástin dějin české literatury". Od roku 1946 studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy slovanské literatury, filozofii a estetiku. Poté, co ukončil studia, působil v letech 1954-1955 jako ředitel Národní knihovny v Praze. Od roku 1955 byl redaktorem Literárních novin a šéfredaktorem od roku 1964 až do jejich zrušení v roce 1969. Po zrušení Literárních novin měl zákaz publikační činnosti. Od roku 1972 pracoval jako čistič výloh v podniku, toto povolání vykonával až do roku 1982. Během této doby překládal pod cizím jménem z ruštiny. Od roku 1982 publikoval své literární kritiky v samizdatovém časopise Obsah. V roce 1990 se stal předsedou Obce spisovatelů; funkci zastával až do roku 1994.

Michaela Jedličková

Narozena 21. 11. 1973 v Karviné. Mgr., pedagožka, autorka učebnic a pracovních sešitů pro výuku matematiky na ZŠ.

Martina Jánošovová

Autorka příruček o slavnostních příležitostech.

Lenka Jakešová

Narozena 31. 10. 1966 ve Frýdlantě v Čechách. Učitelka mateřské školy, sbormistryně, pracovnice mateřského centra. Pracovnice v oboru geodézie. Autorka zpěvníku a knihy pro děti.

Ladislav Jacura

Klapka Jerome

Jerome Klapka Jerome se narodil roku 1859 ve Walsallu, Staffordshire. Jeho otec byl laický kazatel a jmenoval se Jerome Clapp Jerome. Jméno ovšem nemělo se jménem Klapka žádnou souvislost. V Anglii žil v té době v exilu maďarský revolucionář, generál vynikajících schopností vojevůdcovských, György Klapka , a s tím se rodina Jeromova do té míry spřátelila, že na jeho počest dala svému synovi toto neanglicky znějící jméno. Po několika letech se Maďarsko s generálem usmířilo a dovolilo mu návrat do vlasti. Jerome Klapka Jerome neměl bezstarostné mládí. Jeho otec vydělával pramálo a nedočkal se vysokého věku. V patnácti letech J. K. J. osiřel a živil se jako úředník na dráze, jako ochotnický herec a jako začínající spisovatel. To se však radikálně změnilo, když mu bylo třicet. V roce 1889 přinesl do redakce časopisu Home Chimes rukopis s titulem The Story of the Thames. Měl to být jakýsi průvodce po dolním toku Temže, připomínající historické události na jejích březích. Redaktorovi se rukopis líbil, doporučil však autorovi, aby historické pasáže podstatně zkrátil a aby se mnohem více věnoval veselým příhodám, vzpomínkám a vyprávěním tří veslařů. Ten návrh se Jeromovi zamlouval, poslechl, a tak pod novým titulem Three Men in a Boat začal vycházet příběh, který autora okamžitě proslavil. Časopisecký seriál se brzy proměnil v knihu, která se jen v Anglii do dnešních dnů dočkala stovky vydání a byla přeložena snad do všech světových jazyků. A Temže se dlouho po prvních vydáních hemžila mladými muži, kteří se toužili opičit po Jeromovi, Harrisovi a Georgovi. Za nedlouho se Jerome Klapka Jerome ke svým třem postavám vrátil a vylíčil jejich cyklistický výlet do Německa. I toto pokračování slavné knihy se řídilo radou předvídavého redaktora časopisu Home Chimes, jen ke konci se autorův humor silně zabarvuje nelibostí a rozhořčením nad některými obyčeji. Jeromovo dílo čítá 29 titulů – povídek, novel, esejí,...

Karel Jonáš

Karel Jonáš, Charles Jonas , byl česko-americký politik, novinář a lingvista. Základní vzdělání získal v Malešově. Poté byl ve věku 10 let poslán na gymnázium v Kutné Hoře, odmaturoval však v Praze, kde také nastoupil na polytechnický institut a navštěvoval univerzitní přednášky. Roku 1859 však napsal kritickou stať na téma středoškolského vzdělání, čímž si proti sobě poštval rakouské úřady, které článek zadržely ještě před vydáním. Kvůli velkým omezením pak října roku 1860 opouští svoji domovinu a pracuje v Londýně jako novinový korespondent. V roce 1863 odplul do Spojených států amerických, aby se věnoval prvnímu českojazyčnému časopisu v USA – Slavie, který vycházel od roku 1860. Bydlel ve městě Racine ve Wisconsinu. Roku 1864 si vzal Kristínu Kořízkovou a měl s ní dva syny Charlese a George W. a dvě dcery Carrie a Jennie. Po prusko-francouzské válce navštívil opět svoji matku a svou vlast. Setrval také určitou dobu v Německu a poté se vrátil do USA. Sestavil první moderní česko-anglický a anglicko-český slovník, napsal i učebnici češtiny pro anglicky mluvící. V roce 1880 začal vydávat týdeník literárního charakteru Rodina. Později se věnoval i politice, do roku 1872 byl členem Republikánské strany, pak se ale přiklonil spíše k liberálnímu hnutí, působil jako konzul v Praze . Byl uznávaným řečníkem a zastával postupně několik důležitých funkcí, nakonec se dostal i do parlamentu státu a stal se vice-guvernérem. Jako konzul se ještě vydal do Ruska a zemřel roku 1896, kdy působil jako konzul v německém Krefeldu. Jeho ostatky pak byly převezeny zpět do jeho vlasti, je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

Josef Jůza

Narozen 29.12.1943 v Poličce. JUDr., archivář. Zabývá se regionálními dějinami okresu Rychnov nad Kněžnou.

Josef Jíra

Josef Jíra byl český malíř, grafik a ilustrátor. Studoval na odborné šperkařské škole v Turnově , potom na Akademii výtvarných umění v Praze , nejdříve v přípravce u Karla Mináře, po roce byl přijat do školy Miloslava Holého. Akademii v roce 1949 dobrovolně opustil a odjel na roční brigádu do Krkonoš. Další dva roky studia byli jeho učiteli Otakar Nejedlý a Vlastimil Rada. Od mládí hodně maloval, zároveň se však věnoval sportu . Jeho sportovní kariéru ukončily až dva úrazy v letech 1950 a 1954. Vášnivě však lyžoval celý život, další dva úrazy vždy znamenaly zmenšenou pohyblivost, takže mohl malovat jen v ateliéru, hlavně portréty. Po roce 1954 už se plně věnoval výtvarnému umění. Zprvu se živil propagační grafikou, později přijímal zakázky na knižní ilustrace. Stále však maloval, a první úspěch se dostavil už v roce 1955, kdy za obraz Komedianti získal roční stipendium . Jíra byl jedním zakládajícím členem skupiny M 57 a zúčastnil se všech jejích výstav . Skupina vznikla už v roce 1954, pro neshody se Svazem čs.výtvarných umělců jí však byla první výstava povolena až v roce 1959. Jejími členy byli absolventi AVU, většinou žáci profesorů Holého a Rady – Ladislav Karoušek, Mojmír Preclík, Jaroslav Šerých ad. Letopočet v názvu skupiny znamená rok vzniku, písmeno M je zkratka slova Makarská, protože její členové se scházeli v malostranské vinárně Makarská. Josef Jíra využíval koncem 50. let a zvláště v letech 60. možnosti více cestovat. Zúčastnil se světové výstavy Expo 58 v Bruselu, v dalších letech navštívil Leningrad, Paříž, Egypt, Itálii, Řecko, Španělsko,Švédsko, Kubu, Arménii, Gruzii a řadu dalších zemí. Všechny tyto cesty měly výrazný vliv na jeho práci. Vznikla řada kreseb, grafických listů i obrazů ...

Jón Sveinsson

Islandský římskokatolický teolog, jezuita, spisovatel knih pro mládež.

Jiřina Jacková

Autorka literárních adaptací.

Jiří Jobánek

Jiří Jobánek byl český středoškolský učitel a spisovatel. V roce 1942 absolvoval v Brně klasické gymnázium. Pak byl totálně nasazen v místní zbrojovce. V letech 1945–1948 vystudoval obory historie a filozofie na brněnské filozofické fakultě a začal učit na venkovských školách v Kunštátě a Tvarožné . V roce 1948 se oženil s Věrou Sládkovou. V roce 1961 PhDr. Jiří Jobánek získal místo středoškolského učitele na gymnáziu v Brně, kde učil mj. Miroslava Donutila. Psát začal od roku 1959, science fiction od roku 1962. Napsal 10 velkých prací. Zajímal se o řečtinu, latinu, němčinu, umění, historii obecně. Vyučoval externě na JAMU v letech 1965–1969. Rozvedl se roku 1965. Do důchodu odešel roku 1984. V letech 1990–1991 pracoval v Kabinetu společenských věd jako odborný asistent. Byl aktivním ve Společnosti pro Moravu a Slezsko, v Helsinském sdružení, Československém fandomu a dalších organizacích. V roce 1990 kandidoval do Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSFR na kandidátce Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko. Zúčastnil se řady Parconů. Zemřel v Brně ve svých téměř 80 letech, v červenci 2002.

Jaroslav Jurášek

Český cimbalista, kapelník, folkový producent.

Jarmila Jarolímková

Překladatelka z němčiny a polštiny.

Jana Jiroušková

Mgr. Jana Jiroušková, CSc. je historička a afrikanistka. V letech 1990 až 1996 studovala na Filozofické fakultě Karlovy univerzity obor historie a v letech 1992 až 1998 se věnovala studiu afrikanistiky rovněž na Filozofické fakultě. V průběhu studia získala stipendijní pobyt na univerzitě v Basileji , kde se zabývala studiem působení misií na území Kamerunu. V roce 2001 obhájila disertační práci na téma Působení Portugalců v Africe od r. 1415 až do konce 18. století. Od roku 2004 pracuje jako kurátorka africké sbírky v Národním muzeu – Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur v Praze. Podnikla několik studijních cest do Afriky .

Jan Jiskra

MUDr. Jan Jiskra, Ph.D. , internista, endokrinolog . Publikace z oboru vnitřního lékařství.

Jan Jakubec

Jan Jakubec byl český literární historik a kritik. V letech 1919–1932 působil jako profesor dějin české literatury na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zemřel roku 1936 v Praze. Byl pohřben na Vinohradském hřbitově. Jeho tvorba je ovlivněna pozitivismem. Knižně vydal např. práci o Antonínu Markovi: Hlavním dílem Jana Jakubce jsou soustavné dějiny české literatury: Rozšířené a přepracované vydání tohoto spisu vyšlo ve dvou svazcích: Jan Jakubec dále napsal řadu kapitol do kolektivního čtyřsvazkového díla, které též redigoval: Dále napsal celou řadu knih, statí a článků o české literatuře a jejím vývoji.

James Hopwood Jeans

Britský fyzik, astronom a matematik.

Helmut Jantra

Německý redaktor a autor knih o zahradě a pěstování pokojových květin.

Hank Williams Jr.

Hank Williams Jr. , narozený 26. května 1949 jako Randall Hank Williams, je americký countryový zpěvák, skladatel a hudebník. Je synem legendárního countryového zpěváka Hanka Williamse a otcem Hanka Williamse III, Holly Williamsové, Hilary Williamsové a Sama Williamse. Hank Jr. se vydal ve stopách svého slavného otce a svou kariéru zahájil interpretací otcových hitů, ale brzy si vytvořil vlastní styl, který kombinuje country s jižanským rockem a blues.

František Jura

František Jura je český politik, manažer, bývalý fotbalista a od roku 2016 zastupitel Olomouckého kraje , od roku 2018 primátor města Prostějov, člen hnutí ANO 2011. Jako fotbalista působil v menších klubech na Prostějovsku . Vystudoval obor management sportu a trenérství na Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci a andragogiku na Univerzitě Jana Amose Komenského . V letech 1992 až 2000 pracoval u Městské policie v Prostějově a v letech 2000 až 2010 pak u Vězeňské služby ČR. V roce 2011 se stal generálním manažerem 1. SK Prostějov. V roce 2017 kandidoval do vedení Fotbalové asociace ČR. František Jura žije ve městě Prostějov. Je ženatý a má tři děti. V komunálních volbách v roce 2006 kandidoval jako nestraník za hnutí NEZ na posledním 35. místě kandidátky subjektu "Koalice SNK ED, NEZ" do Zastupitelstva města Prostějov, ale neuspěl. Jako povolání uváděl státní zaměstnanec a fotbalový trenér. Ve volbách v roce 2010 kandidoval jako nestraník za TOP 09, ale opět neuspěl. Tentokrát jako povolání uváděl sportovní ředitel fotbalového klubu. Zastupitelem města se tak stal až po volbách v roce 2014, kdy byl zvolen jako člen hnutí ANO 2011 na jeho prostějovské kandidátce. Jako povolání uváděl generální sportovní manažer. Působil v kontrolním výboru zastupitelstva a ve sportovní komisi rady. Ve volbách v roce 2018 byl lídrem hnutí ANO 2011 a post zastupitele města obhájil. Novou koalici složily vítězné hnutí ANO, třetí hnutí Pévéčko, čtvrtá ODS a nezávislé osobnosti města Prostějova a pátá ČSSD. Dne 30. října 2018 byl Jura zvolen novým primátorem města Prostějov, ve funkci vystřídal Alenu Raškovou. V krajských volbách v roce 2008 kandidoval jako nestraník za stranu Moravané do Zastupitelstva Olomouckého kraje, ale neuspěl. V ...

František Jachim

PaedDr. František Jáchim absolvoval pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích a v Praze. Působí na základní škole ve Volyni a vyučuje dějiny fyziky na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Historií fyziky a astronomie se zabývá soustavně dlouhou řadu let a dnes je považován za předního odborníka v tomto oboru u nás. Publikuje zejména v časopisech Říše hvězd, Dějiny vědy a techniky, Matematika-fyzika-informatika a Rozhledy matematicko-fyzikální; kromě toho je spoluautorem učebnic fyziky pro 6. až 9. ročník základní školy.

Boris Jachnin

Narodil se 1.5.1932, zemřel 17.4. 2011 v Českých Budějovicích, Mgr., CSc., osvětový pracovník, filmový historik, spisovatel, publicista a pedagog. Nikdy to v životě neměl lehké. Boris bojoval od čtyř let se zdravotními problémy, maminka jej vozila v kočárku a chodit začal až v patnácti. Do svých šedesáti ovšem vedl i boje s minulým režimem a FAMU absolvoval až roku 1967, a teprve po převratu, roku 1991 se stal kandidátem věd na FF UK - v oboru teorie a dějin divadla, filmu, rozhlasu a televize. Ve stejném roce ho politicky rehabilitovali jako novináře.

Bohumír Janský

Bohumír Janský je český geograf a hydrolog působící na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1969 absolvoval gymnázium v Plasích, v roce 1974 ukončil studium geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Tématem jeho diplomové práce bylo Odlezelské jezero. Na fakultě zůstal po absolutoriu jako asistent, později docent. Ve své vědecké práci se věnuje především hydrologii a ochraně vod před znečištěním. Dne 20. června 2012 byl jmenován profesorem. Od začátku 90. let 20. století se zabývá výzkumem v pramenné oblasti řeky Amazonky v jižní části Peru. Do této oblasti vedl vědecké expedice Hatun Mayu 1999 a Hatun Mayu 2000 . Tyto výpravy přinesly informace o celé pramenné oblasti řeky Lloquety, tvořící horní tok řeky Apurímac, která soutokem s Urubambou vytváří Ucayali - hlavní pramennou řeku Amazonky. Výpravy zpracovaly hydrologické, geologické a geomorfologické mapy oblasti. Dále zaznamenaly teploty vody a vzduchu, průtoky řek a zpracovaly mapu půd pramenné oblasti. Při výzkumu se soustředily zejména na čtyři hlavní pramenné toky řeky Lloquety - řeky Carhuasanta, Apacheta, Ccaccansa a Sillanque. Provedené výzkumy zjistily, že nejdelší a plošně největší povodí má Carhuasanta, největší vodnost Apacheta a nejvyšší nadmořskou výšku pramene řeka Ccaccansa. Nejvzdálenějším místem povodí od ústí Amazonky do Atlantského oceánu je vrchol hory Nevado del Mismi, z něhož odtéká voda do povodí Carhuasanty. Ze čtyř hlavních kritérií pro určení hlavního pramene splňovala dvě řeka Carhuasanta. Zjištěné rozdíly však byly minimální, a proto Janský navrhl hovořit o čtyřech pramenných tocích řeky Lloquety .

Bernard Jakoby

Docent berlínské univerzity zabývající se výzkumem konce lidského života.

Antonín Jakeš

Narozen 27.12.1935 v Nové Vsi u Českého Krumlova. Novinář, autor cestopisů.

Alain Jost

Spisovatel. Autor publikací pro děti.

Zdeněk Jan

PhDr. Zdeněk Jančařík je šéfredaktor nakladatelství Portál, překladatel, pravidelně píše články pro přílohu Katolického týdeníku Perspektivy.

Vladislav Tomáš Jiroušek

Zoolog, fotograf, cestovatel, publicista, Emeritní ředitel Zoo Jihlava, 1967 - 2005 Prezident Unie českých a slovenských zoologických zahrad 1997- 2011 Čestný člen Unie českých a slovenských zoologických zahrad - UCSZ Doživotní člen Světové organizace zoologických zahrad a akvárií - WAZA Za více něž 40 let práce, jsem asi v 70ti zemích a více než 250 zoologických zahradách celého světa, vyfotografoval více než 1.500 druhů, obojživelníků, plazů, ptáků a savců. Počty obrázku nikdy nespočítám. Vystavuji v tuzemsku i v zahraničí, prezentace fotografií v galerií World Webphoto Gallery Spolupracuji s vydavateli v Evropě i USA. U nás především s časopisy: Akvárium a terárium, Lidé a Země, Koktejl, Příroda a řadou knižních vydavatelství. Fotografie tvoří obrazové přílohy mnoha knih. Pokud jsem doma, tak každý den přidávám obrázky. Nová galerie Indonézie a orangutani z volné přírody V současné době pracuji již druhý rok na Kypru.

Vladimíra Jakouběová

Narozena 16.5.1956 v Turnově. PhDr., etnografka, historička umění, práce o lidové architektuře Pojizeří, katalogy k výstavám.

Vítězslav Jareš

Vítězslav Jareš se narodil v roce 1969 v Praze. Vystudoval filmovou, rozhlasovou a televizní produkci. Pracoval několik let v Krátkém filmu Praha jako asistent produkce, na seriálu Dobrodružství kriminalistiky, následně dvacet let v reklamě. Debutoval v roce 2004 thrillerem Intrikáni. Za tuto prvotinu získal Výroční cenu nakladatelství Mladá fronta v kategorii původní česká tvorba. Filmová práva na tento thriller odkoupila Česká televize, autor sám napsal scénář, který měl režírovat pan režisér Filip Renč. Kvůli finanční náročnosti ČT od projektu odstoupila. Autor se podílel jako scénárista na seriálu Kriminálka Anděl, "vystřihl" si epizodní miniroličku policejního technika v seriálu 1odd. Po knize Intrikáni následoval špionážní thriller Všichni proti všem, absurdní satira Dědeček, mysteriózní povídky Zloději času, krimithriller 12.12., román o vzestupech a pádech herečky Hlavní role a krimithriller o ruské mafii Vor v zakoně - hlava mafie. V současnosti vyvíjí s panem režisérem Jiřím Chlumským a dramaturgem Jiřím Hapalou scénář pro osmidílný krimi seriál na motivy knihy 12.12., Dále desetidílný mysteriózní seriál na motivy povídek z knihy Zloději času. Jednu z nich natočil režisér Ladislav Plecitý. https://www.youtube.com/watch?v=58Mo6gCvuOA Rozhovor s autorem si můžete poslechnout zde: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3682139

Viliam Judák

Mons. prof. ThDr. Viliam Judák, PhD. je diecézní biskup nitranské diecéze, profesor církevních dějin na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Dne 16. června 1985 v Nitře přijal kněžské svěcení. Svoji pastorační službu vykonával jako kaplan v Nitře - Dolním Městě a Drietomě, kde byl i správcem farnosti do roku 1990. V té době postgraduálně studoval na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, kde získal v roce 1991 doktorát teologie. 1. srpna 1990 byl jmenován prefektem Kněžského semináře sv. Gorazda v Nitře a 18. října 1991 církevním soudcem. Je členem sboru konzultorů. Od roku 1990 přednáší církevní dějiny na Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakultě UK v Bratislavě a na Teologickém institutu v Nitře. Od roku 1991 také působí i na Vysoké škole pedagogické v Nitře, na katedře katechetiky a etiky . 1. července 1993 byl jmenován docentem Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakulty UK v Bratislavě a v letech 1995 až 1998 byl proděkanem uvedené fakulty. V době od 1. července 1996 do l. července 2001 zastával funkci rektora Kněžského semináře sv. Gorazda v Nitře. V roce 1997 se stal vedoucím Katedry církevních dějin Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakulty UK v Bratislavě a ve stejném roce byl prezidentem Slovenské republiky jmenován profesorem v oboru Katolická teologie. V letech 2001 až 2004 působil ve funkci děkana Římskokatolické cyrilometodějské bohoslovecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Zaobírá se obdobím křesťanského starověku a středověku se zřetelem na slovenské církevní dějiny. Je autorem více monografií z oblasti církevních dějin, mnoha knih, článků a publikací. Ovládá němčinu a italštinu. Papež Benedikt XVI. jej 9. června 2005 jmenoval diecézním biskupem Nitranské diecéze....