Výpis všech autorů

Milan Hodík

Narozen 2. 7. 1933 v Praze, zemřel 16. 9. 2010 tamtéž. Grafik a technický redaktor, populárně historické práce z období habsburské monarchie a vzniku Československa.

Ladislav Heryán

Ladislav Heryán je římskokatolický kněz, salesián, působící v Praze. Narodil se v Petřvaldu u Nového Jičína 24. února 1960. Vystudoval Střední průmyslovou školu stavební v Ostravě, od 17 let se účastnil tajného teologického studia. Od roku 1979 studoval stavební fakultu VUT v Brně a v létě 1981 se tajně stal salesiánem. Po absolvování vysoké školy a základní vojenské služby pracoval v brněnské panelárně a pokračoval ve studiu teologie. V roce 1987 emigroval přes Rakousko do Říma s cílem dokončit studium teologie a vstoupit do misií v Africe. Po revoluci byl však řádovými představenými požádán, aby po dostudování postgraduálního studia na Papežském biblickém institutu a přijetí kněžského svěcení 18. června 1994 se vrátil do Československa. Po 10 letech v roce 1997 se vrátil působit do Českých Budějovic na Teologické fakultě Jihočeské university, kde přednášel Nový zákon a řečtinu. Vedl také studentskou komunitu a místní farnost v Suchém Vrbném. Od září 2002 působil v Praze jako ředitel a kaplan salesiánské komunity v Kobylisích. V září 2009 obhájil disertační práci a stal se doktorem teologie. Přednáší na Vyšší odborné škole Jabok, Institutu ekumenických studií a Evangelické teologické fakultě UK. Bývá označován za pastora undergroundu, kázal při pohřbu Ivana Martina Jirouse v Kostelním Vydří 19. listopadu 2011 a vedl též rozloučení s Filipem Topolem 26. června 2013. Heryán je monarchista a pravidelně se účastní Tříkrálového pochodu Za monarchii, který organizuje Petr Placák a skupina monarchistů okolo časopisu Babylon, a tradičně jej zakončuje modlitbou za vyhnání zlých sil z Pražského hradu. Jako zpěvák a filosof je častým hostem TV Noe.

Karel Hugo Hilar

Karel Hugo Hilar , vlastním jménem Karel Bakule, byl divadelní režisér, básník, kritik, prozaik a dramatik. Karel Hugo Hilar zdědil talent asi po otci Františkovi, který byl literárně činný . Mladý Karel již ve třinácti letech napsal první drama, psal básně, povídky, romány i literární kritiky. Překládal francouzskou dekadentní poezii. Po gymnáziu vystudoval klasickou filologii na Filozofické fakultě UK a během studií vedl se svými přáteli Jarmilem Krecarem a Arthurem Breiským Moderní bibliotéku, kterou do roku 1914 vydával František Adámek. V listopadu 1910 však již nastoupil jako lektor Městského divadla na Vinohradech, na přelomu května a června 1911 se zde poprvé dostal k režii , v roce 1913 se stal dramaturgem a již v roce šéfem činohry. Ve Vinohradském divadle spolupracoval s výtvarníky Josefem Wenigem, Františkem Kyselou, Vratislavem Hugem Brunnerem a především s Vladimírem Alexandrem Hrskou , který pro Hilara realizoval do roku 1919 přes čtyřicet výprav. V závěru svého vinohradského působení spolupracoval s mladým členem skupiny výtvarníků „Tvrdošíjní“ Vlastislavem Hofmanem.. Od 1. ledna 1921 přešel na výzvu Dramatického svazu podporovaného většinou odborné kritiky do Národního divadla, kde byl až do své smrti šéfem činohry a režisérem. Zde pracoval s mladými lidmi a angažoval na jeho „prkna“ pozdější velikány – Zdeňka Štěpánka, Ladislava Peška, Hugo Haase, Františka Smolíka. Do Národního divadla přizval rovněž další své spolupracovníky z Vinohradského divadla, např. herce Bedřicha Karena , Zdeňku Baldovou a Václava Vydru , Jaroslava Vojtu , Leopoldu Dostalovou a režiséra Karla Dostala . Též angažoval mladé reži...

Karel Horálek

Karel Horálek byl český jazykovědec, slavista, paleoslovenista, bulharista, literární vědec a historik, folklorista, textolog, lexikograf, versolog, vysokoškolský pedagog, člen korespondent ČSAV. Po maturitě na reálném gymnáziu několik let pracoval jako kreslič v grafickém závodě v Brně, v letech 1935–1939 studoval na FF MU češtinu, filozofii a slovanskou filologii, poté krátce zůstal v jejím svazku jako asistent. V rámci represí po 17. listopadu 1939 byl zatčen a šest měsíců vězněn v koncentračním táboře Oranienburg, od srpna 1940 do září 1945 byl zaměstnán v Kanceláři Slovníku jazyka českého. V roce 1945 získal na FF MU doktorát filozofie a nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 1946 habilitoval, následně byl jmenován docentem a od 1947 profesorem slovanské jazykovědy. Na FF UK zastával různé pozice, byl proděkanem, ve čtyřech funkčních obdobích děkanem tehdejší filologické fakulty , vedoucím katedry slavistiky .V roce 1956 byl zvolen členem korespondentem ČSAV, od roku 1972 do 1978 působil ve funkci ředitele Ústavu pro jazyk český ČSAV, v dalších letech jako vědecký konzultant Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV.V květnu 1941 se stal členem Pražského lingvistického kroužku. Vedle plnění pedagogických povinností a s nimi spojeným výkonem akademických funkcí vyvíjel intenzivní organizátorskou domácí i zahraniční vědeckou činnost, byl členem Mezinárodní komise folkloristické, Komise pro dějiny slavistiky při Mezinárodním komitétu slavistů, působil v redakčních radách časopisů Slovo a slovesnost a Slavia. V letech 1940–1945 se podílel na přípravě Příručního slovníku jazyka českého, uspořádal, redigoval a vydal Velký rusko-český slovník a Česko-rus...

Karel Hadrbolec

novinář, malíř, spisovatel např. Masaryk ve fotografii román Sao Lopez Ptačí vrch,Lurdské divadlo a další

Kai Hermann

Kai Hermann je německý novinář a spisovatel. Za svoji činnost byl vyznamenán cenou Theodora Wolffa. Spolu s H. Rieckem se podílel se na převedení výpovědi Christiane F. z magnetofonových pásků do knižní podoby. Kai Hermann se narodil v roce 1938 v Hamburku. Studoval na Tübingen, Hamburg, Vancouver a Harvard historii a politiku. Později pracoval jako redaktor v TIME, byl šéfredaktor TWEN a na silnici jako spisovatel pro Spiegel , zejména u STAR. V roce 1978 byl spoluautorem knihy "My děti ze stanice ZOO", kterou napsal společně s Horstem Rieckem, tato kniha je velmi dobře známá. Dnes pracuje jako novinář na volné noze a autor v obci Jasebeck v Lüchow-Dannenberg odst. Wendland. Mezi další knihy Kaie Hermanna patří: "Revolta studentů" , "Andi - téměř náhodnou mrtvý Andrew Z." , "silný" , "Yakuza" a "Andělé a Joe - založený na skutečném příběhu" . Hermann píše mimo jiné scénáře pro "Andi" , "padělání" a "The Fall" , mu byla udělena cena Theodora Wolffa a udělena medaile Carla-von-Ossietzky. V červenci 1975 v Gümse , známá Rixdorfer skupina, do které patřili Albert Schindehütte, Uwe Bremer, John Venne Kamp a Arno Waldschmidt pořádala, byly splněny dva spisovatele Nicolase Born Kai Hermann a vím, později široce diskutovány o svých zkušenostech během občanské války v Libanonu. Jeho zpráva, "zpráva - ohrožený druh?" z knihy "sami od povodní běžného výtahu, umění velkého dokumentu" , který byl vydán Wolfgang R. Langenbucher, je velmi působivý. Popisuje, jak obtížné je pro angažovaného novináře dobré pokrytí v éře "Fakta, fakta žurnalistika" na výzkum a psát. Pro "typického šéfredaktora dnes opravdu vynikající manažerské schopnosti, lze řídit náklady, ale má spíše menší respekt k novinářské práci. Zvláště zvědavý v žádném případě tomu tak není. Udělal kariéru u stolu, jeho horizont zkušeností není příliš daleko, znalosti, když se ptal na skutečném ...

John Hersey

Americký spisovatel. Jako válečný reportér získal smysl pro zobrazování vážných společenských jevů – války , svržení atomové bomby , výchovy . Novela Jen pouhý oblázek se odehrává v Číně, kde se Hersey narodil, a představuje psychologickou sondu do života chudého, na říční lodi tvrdě pracujícího Číňana.

Jiří Horský

K novinářské práci přišel od armády. Po absolvování Vojenské akademie nastoupil v roce 1956 jako redaktor Obrany lidu. Z jeho pera přinesla Obrana lidu stovky článků, črt a profilů lidí ve vojenské uniformě i mnoho reportáží o osudech bojovníků za národní osvobození a proti nacistické okupaci.

Jill Hucklesby

Britská autorka publikací pro děti a mládež.

Jaroslav Hubáček

Jaroslav Hubáček je český jazykovědec, bohemista a vysokoškolský pedagog. Na brněnské Pedagogické a Filozofické fakultě Masarykovy univerzity vystudoval obory hudební výchova a český jazyk , následně v letech 1954–1959 nejdříve krátce učil na Osmileté střední škole v Ostravě-Hrušově, poté na ostravské Pedagogické škole pro vzdělání učitelů národních škol. Po vzniku Pedagogického institutu v Ostravě v roce 1959 odborný asistent , docent , profesor na katedře českého jazyka PedF, od 1990 FF OU. Externí aspiranturu na FF MU úspěšně ukončil roku 1966 a získal tituly kandidáta filologických věd a doktora filozofie . Po změně společenských poměrů v Československu v listopadu 1989 zastával významné akademické funkce: děkan PedF a FF OU , v letech 1991–1995 byl prvním rektorem Ostravské univerzity. Vedle rozsáhlé badatelské, pedagogické, organizátorské, přednáškové i publicistické činnosti od roku 1949 člen, přední sólista a předseda Pěveckého sdružení moravských učitelů. Pamětní medaile za zásluhy o rozvoj Ostravské univerzity mu byla udělena v roce 1996. Hlavním oborem jeho badatelského zájmu je jazykovědná bohemistika se specializací na jazykovou kulturu , lexikologie s důrazem na sociolekty , fonetika, fonologie, stylistika a rétorika; činný byl též jako lexikograf. Autorsky připravil dobově úspěšný televizní seriál Mluvím, mluvíš… , jako spoluautor se podílel na přípravě učebnic češtiny pro polské menšinové školství. V průběhu své profesní kariéry pracoval jako člen různých oborových komisí a redakčních rad odborných časopisů, re...

Jana Havlíčková

Autorka dětských knížek říkadel zaměřených na procvičování výslovnosti.

Jan Hajšman

Jan Hajšman byl český publicista a novinář. Narodil se roku 1882 v Netunicích u Plzně. Po odchodu T. G. Masaryka do zahraničí se stal v roce 1915 členem jeho odbojové organizace "maffie". Působil jako publicista a novinář, jádrem jeho tvorby byly především politické, životopisné a cestopisné knihy. Studium techniky nedokončil, působil jako ministerský úředník, novinář a autor cestopisů. Během druhé světové války strávil 6 let v koncentračním táboře, což výrazně ovlivnilo jeho tvorbu.

Ivan M Havel

Ivan M. Havel, je pracovník a bývalý ředitel Centra pro teoretická studia, společného pracoviště UK a AV ČR. V letech 1990 až 2019 byl šéfredaktorem časopisu Vesmír. Je bratrem bývalého prezidenta Václava Havla, se kterým patřil mezi zakladatele Občanského fóra. Vystudoval obor Automatizace a počítače na Elektrotechnické fakultě ČVUT v Praze. Roku 1971 získal doktorát na universitě v Berkeley v Kalifornii. Na počátku 90. let se habilitoval v oboru umělé inteligence na 3. lékařské fakultě UK v Praze. V současné době pracuje v Centru pro teoretická studia při UK a AV ČR, kde se zabývá mj. kybernetikou, umělou inteligencí, robotikou, kognitivními vědami a filozofickými otázkami, které s těmito obory souvisí a kde vede dvousemestrální transdisciplinární seminář.

Ivan Hlaváček

Ivan Hlaváček je český historik, archivář a vysokoškolský pedagog. Působil na Katedře pomocných věd historických a archivního studia na FF UK v Praze. V letech 1990–2000 byl i vedoucím tohoto ústavu a dále redaktorem Sborníku archivních prací. Specializuje se na středověkou diplomatiku, kodikologii a epigrafiku. Od roku 1996 člen Učené společnosti ČR. Celoživotní oporu v práci i životě má v manželce, historičce lékařství PhDr. Ludmile Hlaváčkové, CSc., pracovnici Ústavu pro dějiny lékařství Akademie věd. Jako devadesátiletý se stále objevuje jako recenzent.

Hana Heřmánková

Hana Heřmánková, rozená Hana Vávrová je česká moderátorka, bývalá TV hlasatelka a divadelní manažerka Divadla Bez zábradlí. Spolu s manželem, hercem Karlem Heřmánkem, mají tři kluky. Spolu se starají o chod Divadla Bez zábradlí, které provozuje i Městské divadlo v Karlových Varech. Když začali synové Kája a Pepa chodit do školy, vyprosili si na rodičích dalšího sourozence, a tak přibyl František. Hana Heřmánková měla sestru Danu Vávrovou , která je známá jako Leontýnka z filmu Ať žijí duchové! Dana se provdala do Německa, kde hrála hlavně ve filmech svého muže. Do doby, než se Haně Heřmánkové narodili synové, měla spoustu práce nejen jako hlasatelka, uváděla i pořady, které se natáčely. Pracovala jako moderátorka rozhlasové stanice Frekvence 1 v pořadech pro ženy, zahrála si i ve filmu. Dělala přímé přenosy i velké pořady, koncerty, dokonce si vyzkoušela televizního Silvestra. V roce 1992 se stala držitelkou ceny diváků TýTý v kategorii nejoblíbenější televizní hlasatel. V současné době se kromě povinností manažerky dvou divadel a matky tří dětí věnuje i televiznímu pořadu pro ženy Sama doma, kde se střídá s ostatními TV moderátorkami. Je členkou správní rady nadačního fondu Slunce, který pomáhá mentálně postiženým dětem a dospělým. Nyní je navíc i ředitelkou Festivalu slovenského divadla, který je uváděn každoročně právě v divadle Bez zábradlí.

Hakuri

Japonský autor manga komiksů.

George Harrison

George Harrison byl anglický hudebník, zpěvák, skladatel, hudební a filmový producent, který se mezinárodně proslavil jako kytarista skupiny Beatles. Harrison, často označovaný jako "tichý Beatle", se hlásil k indické kultuře a pomohl rozšířit záběr populární hudby tím, že do tvorby Beatles začlenil indické nástroje a hinduistickou spiritualitu. Po rozpadu skupiny v roce 1970 se věnoval úspěšné sólové kariéře a vydal několik uznávaných alb. Jeho trojalbum "All Things Must Pass" z roku 1970, které obsahovalo hitový singl "My Sweet Lord", je všeobecně považováno za jeho mistrovské dílo a potvrdilo jeho status sólového umělce. Harrisonova další alba, jako například "Living In The Material World" a "Dark Horse", dále ukázala jeho duchovní a humanitární zájmy a také jeho hudební a skladatelský růst. Kromě sólové kariéry Harrison v roce 1971 uspořádal Koncert pro Bangladéš, jeden z prvních velkých charitativních koncertů. Hudbě se věnoval až do své smrti v roce 2001 a zanechal po sobě odkaz, který ho upevnil jako jednoho z nejuznávanějších a nejvlivnějších umělců v historii populární hudby.

Frank Heller

Švédský spisovatel.

Eva Hudečková

Eva Hudečková, rozená Trejtnarová, je česká herečka a spisovatelka, manželka houslového virtuóza Václava Hudečka. Vystudovala herectví na Divadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze. Herecké profesi se věnovala do roku 1984. Atraktivní až exotický zjev ji předurčoval k obsazování do rolí sebevědomých či panovačných krasavic, někdy až „potvor“. Ztvárnila řadu zajímavých rolí v divadle, ve filmu i v televizi , byla oceněna několika cenami. Od podzimu 1984 začala všechny nabízené role odmítat, nechtíc být konformní s normalizačním režimem. Poté, co skončila s herectvím, vydala se na dráhu spisovatelky; podle vlastních slov psaní pro ni bylo cestou z rozčarování, a proto v jejích příbězích vždy vítězí dobro. Spolupracovala s Filmovým studiem Barrandov jako autorka scénářů; jejím nejmilejším – i když ne jediným – žánrem byla pohádka . "30 pripadu majora Zemana .role kasa vlakové nádraží Rozpaky kuchaře Svatopluka, role; manželka sosiera. Sanitka .role lékařka

Antonín Hrbek

Je nezávislým publicistou a autorem nebo spoluautorem třinácti knih a více než čtyři sta publikací doma i v zahraničí. Astrologií se zabývá od roku 1945, drahými kameny od roku 1952. Znalosti a zkušenosti z těchto oborů prohlubuje spoluprací s odbornými pracovišti v USA a v Německu.

Andrea Homolová

Je spisovatelka, duchovní vědec, mentor a expert osobního růstu, a terapeut. Je autorkou bestsellerů Známe se celé věky a Všechno o 12 znameních a Všechno o vašem dítěti. Studovala moderní filologii na Univerzitě Karlově v Praze. Přes 15 let pracovala jako profesionální tlumočnice a překladatelka. Během té doby přeložila více než 20 knih s duchovní tématikou. Od mala je spojena s duchovním světem a má přístup k hlubokému poznání Světa. Už jako dítě byla schopna se napojovat na druhé a číst v nich. Když měla pocit, že už přeložila dost knih, napsala vlastní. Jejím koníčkem je i astrologie, a tak se zrodila její první bestsellerová kniha, zábavně pojaté povídání o 12 astro-znameních, knížka Všechno o 12 znameních, se závratným počtem 75.000 prodaných výtisků. Po pár letech následovala podobně úspěšná kniha Všechno o vašem dítěti. Už přes 14 let se věnuje práci s klienty. V posledních 5 letech studuje v USA nové metody práce s vědomím, a to např. techniky jako NLP , EFT, techniky energetické medicíny, práci s emocemi, s morfickými poli, kterých při práci s klienty využívá. Pomáhá lidem zvládat náročná životní období, krize a konflikty, vnitřní i vnější, vede je v osobním vývoji. Učí je rozpoznat vlastní vnitřní sílu a postavit se do ní, učí je, aby se naučili využívat svých vlastních darů a zdrojů, aby byli schopni být sami sebou a žít svůj život naplno. Pracuje také s majitely a šéfy firem, kteří chtějí proměnit své firmy na těch nejhlubších úrovních a učinit z nich nejen firmy úspěšné, ale také firmy, v nichž jsou vztahy založené na přátelství, podpoře a poctivosti, stejně jako na nadšení směřovat ke společnému cíli. Další autorčiny připravované tituly: Osudové vztahy, Šokující zákonitosti vztahů, DNA našich vztahů a další.

Alena Hošpesová

Doc. PhDr. Alena Hošpesová, Ph.D. je vedoucí oddělení primární a předškolní pedagogiky na Katedře pedagogiky a psychologie PF Jihořeské univerzity. Mezi oblasti profesního zájmu řadí didaktiku matematiky. Je autorkou celé řady učebnic matematiky pro základní školy, textů pro učitelskou veřejnost, článků v tuzemských i zahraničních časopisech a sbornících.

A. E Hartink

Nizozemský specialista na střelné zbraně a střelivo.

Zuzana Hodošová

Slovenská autorka publikací o znameních zvěrokruhu.

Zdeněk Horák

Narozen 6. 10. 1898 v Praze, zemřel 19. 2. 1987 tamtéž. Prof., RNDr., DrSc., fyzik a vysokoškolský pedagog.

Zdeněk Hlavsa

Narozen 6.6.1926 v Horní Bříze, zemřel 23.4.1998. Lingvista, bohemista, literatura z oboru.

Zdeněk Hedvábný

Narozen 8. 5. 1936 v Praze, zemřel 16. 12. 2003 tamtéž. Dramaturg Divalda P. Bezruče v Ostravě a Národního divadla v Praze, vedoucí odborný pracovník Divadelního ústavu v Praze, divadelní novinář, publicista, pedagog a překladatel divadelních her z ruštiny. Autor divadelních dramatizací, rozhlasové hry a spoluautor pamětí L. Peška.

Wendy Holden

Wendy Holden , známá také jako Taylor Holden, je autorkou a novinářkou, která napsala více než třicet knih, mnohé z nich mezinárodní bestsellery. Narodila se v Pinner, North London, v roce 1961 a nyní žije v Suffolku v Anglii.)

Vladimír Hyhlík

Vladimír Hyhlík, fotograf - nar. 12. 8. 1925 v Banské Bystrici. Přes čtyřicet let se profesionálně věnuje fotografické dokumentaci památek. Studoval fotografické oddělení Grafické školy v Praze u profesorů J. Ehma, .1. Funkeho a R. Skopce. Poté absolvoval mistrovskou školu fotografickou při Státní grafické škole u prof. Ehma a Drtikola. V roce 1946 nastoupil jako fotograf u Státního fotoměřického ústavu, který se v r. 1953 stal součásti Státní památkové správy a v r. 1958 Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody, kde až do odchodu na důchod vedl fotografický ateliér Svými fotografiemi vybavil slovky odborných a populárních článků řady uménovedných časopisů, desítky brožur o hradech, zámcích a historických městech a pořídil tisíce snímků pro pohlednice. Podílel se jako spoluautor na řadě publikací.

Vladimír Henzl

Vladimír Henzl byl český spisovatel, překladatel, publicista a diplomat. Používal též pseudonymy Jan Kolovrat, Vladimír Černý a Vladimír Dvorecký. Vladimír Henzl se narodil a dětství strávil v bosenském Brčku, kde byl jeho otec poštovním úředníkem . Roku 1919 se jeho rodina vrátila do Československa a usadila se v Bílovicích nad Svitavou. Reálné gymnázium navštěvoval nejprve v Brně a pak v Bratislavě, kde roku 1929 maturoval a také zde vystudoval práva . Roku 1936 začal pracovat na Ministerstvu zahraničních věcí, od roku 1937 jako zástupce konzula v Krakově. Zde se také roku 1939 stal spoluzakladatelem první zahraniční československé vojenské jednotky, které velel Ludvík Svoboda. Během války se účastnil bojů ve Francii a Anglii. Po skončení druhé světové války pracoval opět na Ministerstvu zahraničí a jako zástupce československé vlády vedl hospodářská jednání s USA, se Sovětským svazem a s dalšími evropskými zeměmi. Po únoru 1948 byl propuštěn, od roku 1952 pracoval jako vedoucí pražské filiálky bratislavských Chemických závodů Juraja Dimitrova a po roce 1969 až do smrti vedl pražské zastoupení chemického koncernu Farbewerke Hoechst AG. Literárně činný začal být za války v emigraci, kdy časopisecky vydával básně a povídky a přispíval do emigrantských novin a časopisů . Po válce se věnoval takřka výhradně dětské literatuře, jednak jako autor vlastních knih, jednak jako překladatel .

Viktor Hánek

Novinář, básník a prozaik. Narodil se 24. 2. 1891na Žižkově, kde studoval reálku, pak vysokou školu technickou v Praze. Dva roky byl asistentem na odborné elektrotechnické škole v Praze. Po vojenské službě se stal redaktorem Večera, po deseti letech přešel do redakce Venkova. Jako literát začal otiskovat své básně a povídky ve Světozoru, Zlaté Praze, Rozkvětu, Zvonu a mnoha dalších časopisech a novinách. Vydal na padesát svazků knih próz a básní. Zemřel v Terezíně v roce 1954.

Victor Hadwiger

Narozen 6.12.1878 v Praze, zemřel 4.10.1911 v Berlíně . Básník a prozaik.

Václav Hollar

Václav Hollar , známý pod latinizovanou formou jména Wenceslaus Hollar Bohemus či Wenceslas Hollar nebo poněmčenou podobou jména Wenzel Hollar, byl český barokní rytec a kreslíř. Od roku 1627 působil v dílnách ve Frankfurtu nad Mohanem u Matthäuse Meriana, ve Štrasburku, v Kolíně nad Rýnem a v Antverpách. Od roku 1636 působil ve službách hraběte Thomase Howarda z Arundelu, s nímž se dostal do Anglie. Za války z Anglie utekl, ale později se vrátil. Jeho syn zemřel při morové epidemii, dotkl se ho velký požár Londýna v roce 1666. I když většinu života prožil v cizině, zůstal Čechem a dával to najevo. Byl pohřben do společného hrobu pro zvláště nemajetnou chudinu na malém hřbitově při kostele sv. Markéty ve Westminsteru. Hollar je autor realistických barokních leptů, mezi jeho časté náměty patří přírodní motivy, krajiny, veduty, mapy, portréty, městské prospekty, kroje a zátiší na volných listech i v souborech. Vytvořil také pohled na Prahu podle svých kreseb z krátké návštěvy v roce 1636. Pocházel z významné a majetné pražské rodiny. Léta mládí Václava Hollara spadají na počátek třicetileté války. Otec Jan Hollar byl depozitorem českých zemských desek na Pražském hradě a člen nižší zemské šlechty. Od roku 1600 mohl z rozhodnutí Rudolfa II. používat erb a přídomek z Práchně . Jeho matka Markéta Löwová byla rodem z německé rytířské rodiny z Löwengrünu a Bareytu z Horní Falce. Švagr jeho strýce, Pavel Aretin, byl významným kartografem, autorem třetí nejstarší mapy Čech . S prvními uměleckými pokusy začínal Hollar již dříve, ale rytí začal praktikovat až ve svých osmnácti pod vedením Aegidia Sadelera, v Bruselu narozeného grafika, který se do Prahy dostal za dob rozkvětu Rudolfova dvora. Mladý Hollar měl také možnost se seznámit s Rudolfovou kunstkomorou, která již v této době byla z části rozprodána nebo odvezena do Vídně. Z této doby pocházejí jeho kopie podle Dürera, kterého si Holla...

Tim Healey

Steve Hamilton

Steve Hamilton je autorem šestnácti úspěšných titulů a je jedním z pouhých dvou lidí, jimž se dosud podařilo získat prestižní ocenění Edgar, které udílí sdružení Mystery witers of Amerika, za nejlepší debutový román a za nejlepší knihu roku. Jeho knihy získaly v USA a Velké Británii snad každé ocenění nebo nominaci a jsou vydávány ve dvaceti jazycích po celém světě. Přízeň čtenářů si získal sérií o neochotném soukromém detektivovi Alexi McKnighovi

Sophie Hannah

Sophie Hannahová je autorka několika psychologických thrillerů, které se staly bestsellery. Její romány vyšly ve 20 zemích světa, přeloženy do několika světových jazyků. Také píše poezii. Publikovala pět sbírek. Je vdaná a žije se svým manželem a dětmi v Cambridgi. SH je úspěšná britská básnířka, nominovaná například na cenu T.S. Eliota, a především prozaička, jejíž romány jsou vydány v 32 jazycích a 51 zemích. Je autorkou několika knih pro děti, mezinárodní renomé jí však vydobyly především psychothrillery. V žánru debutovala roku 2006 románem "Little Face", jehož se okamžitě prodalo více než 100 000 kusů a v němž se poprvé objevili detektivové Simon Waterhouse a Charlie Zailerová. Za román "The Carrier", osmý titul z volné série s touto dvojicí, která vystupuje i v "Bludných sděleních", získala autorka v roce 2013 britskou National Book Award za nejlepší thriller roku. Doslova literární bombou a knižní událostí roku 2014 se však stalo uveřejnění románu Sophie Hannah "Vraždy s monogramem", který vyšel současně v 28 jazycích v 50 zemích. V něm se poprvé se svolením dědiců v novém příběhu vrátila nejznámější postava "královny zločinu" Agathy Christie - legendární belgický puntičkář Hercule Poirot.

Soňa Havlíčková

Narozena 1974. Mgr., středoškolská učitelka, autorka učebnic českého jazyka pro střední školy.

Slide Hampton

Slide Hampton je uznávaný americký jazzový trombonista, skladatel a aranžér. Narodil se jako Locksley Wellington Hampton 21. dubna 1932 v Jeannette v Pensylvánii a proslavil se díky své spolupráci s big bandy a svému hráčskému umění na trombon. Během své kariéry byl Hampton uznáván za svůj přínos jazzovému žánru a spolupracoval s řadou jazzových velikánů, včetně Maynarda Fergusona, Art Blakey's Jazz Messengers a Thad Jones/Mel Lewis Big Band.

Simon Hawke

Simon Hawke je pseudonym, pravé jméno je Nicholas Valentin Yermakov. Americký spisovatel, potomek ruských imigrantů, napsal více než 60 románů. Mezi jeho nejznámnější patří série románů nazvaná Časoválky . Tuto sérii psal autor od roku 1983 do roku 1991 a obsahuje celkem 12 dílů. U nás zatím vyšlo 5 pokračování . Získal bakalářský titul z komunikace na Hofstra University a magisterský z angličtiny na Western New Mexico University. Nechal si změnit jméno z původního Nicholas Valentin Yermakov na Simon Hawke. Některá jeho díla lze najít pod starým jménem. Spisovatelem na plný úvazek se stal v roce 1978. V současné době vyučuje science fiction na Pima College v Arizoně, kde také bydlí. Mezi jeho záliby patří jízda na motorce, historie, metafyzika, zahradničení a sbírání fantasy umění Pseudonym: J.D. Masters, S.L.Hunter, Nicholas V.Yermakov

Servác Heller

Servác Bonifác Heller byl český novinář, spisovatel a mladočeský politik. Koncem 60. let spoluorganizoval české studentské a národní spolky . Přes padesát let spolupracoval s deníkem Národní listy — nejprve jako externí dopisovatel, od roku 1870 redaktor, nakonec odpovědný redaktor a vydavatel; referoval například o národopisné a polytechnické výstavě v Moskvě i o rusko-turecké válce . V březnu 1914 odhalil na stránkách Národních listů, že národně-sociální poslanec Karel Šviha donáší tajné policii . Určitou dobu vydával rovněž časopisy Lumír a Květy. Podnikl cesty do Ruska, na Slovensko a Balkán. Byl autorem řady románů, zpravidla zasazených do exotického prostředí, v nichž se snažil upoutat čtenáře napínavým dějem, romantikou a vnější zajímavostí lidských osudů na úkor hloubky a psychologie. V posledních letech života vydával paměti. V 80. a 90. letech byl zvolen do Říšské rady a Českého zemského sněmu. Trpěl srdečním onemocněním, zemřel na léčebném pobytu. Pocházel z rodiny hudebníka a učitele. Vystudoval gymnázium a filosofickou fakultu v Praze. V letech 1867-68 působil jako vychovatel v Rusku. V květnu 1867 se v Moskvě setkal s „poutníky“ — českými politiky, kteří přijeli na slovanskou výstavu . Navázal tam kontakt se zástupci Národních listů a začal do tohoto deníku psát příspěvky. Roku 1868 byl povolán zpět domů k odvodu, do armády však odveden nebyl. Téhož roku dokončil studia získáním doktorského titulu a zapojil se do veřejného života. Za pořádání táborů lidu na Řípu a Blaníku byl odsouzen na 6 týdnů vězení. Stal se jednatelem Českého akademického spolku čtenářského a řečnického spolku Slavia. V roce 1869 zastupoval české studentstvo na oslavách Jana Husa v Husinci a na táboru lidu v Lounech. Spolu s Ka...

Romy Hausmann

Romy Hausmannová se narodila v roce 1981 a ve 24 letech se stala vedoucí redakce v jedné mnichovské televizní produkci. Tam pracovala se stovkami lidí a vyprávěla o jejich životech: o týraných manželkách, somálských utečencích, zanedbávaných dětech. Od narození svého syna pracuje pro televizi na volné noze, od roku 2016 píše pravidelně pro blog www.mymonk.de. Kniha Milé dítě je autorčin debut. Bydlí se svou rodinou v osamělém lesním domku nedaleko Stuttgartu.

Robert J Horton

Některé prameny uvádějí, že jeho vlastní jméno bylo James Roberts. Verze Merton v Rodokapsu č. 156 vznikla omylem redakce.

Reinhard Habeck

Rakouský novinář, spisovatel, autor literatury faktu, ilustrátor a karikaturista.

Philippe Hériat

Philippe Hériat byl multi-talentovaný francouzský romanopisec, dramatik a herec.

Petr Holý

Petr Holý je český japanolog, publicista a znalec japonského divadla působící dlouhodobě v Japonsku při univerzitě Waseda. V letech 2006-13 byl ředitelem Českého centra v Tokiu, kde pořádal širokou škálu kulturních událostí . V této činnosti pokračuje v rámci Českého kulturního salónu Čekogura, kromě toho v Tokiu přednáší, publikuje a učí česky. Narozen v Příbrami, dětství a studia strávil v Dobříši, poté studoval na FFUK v Praze, kde v roce 1997 absolvoval obor japanologie diplomovou prací Vývoj a základní paradigmata divadla kabuki do 1. poloviny 19. století pod vedením PhDr. Dany Kalvodové CSc. Od roku 1998 působí v Tokiu. V letech 1998-2000 se věnoval studiu kabuki na Univerzitě Tokyo Gakugei v Tokiu, 2000-2006 pak jako řádný posluchač doktorandského studia pod vedením prof. Hideo Furuido na Katedře divadla a filmu Univerzity Waseda v Tokiu výzkumu kabuki 1. pol 19. století se zaměřením na hru Strašidelný příběh z Jocuji na Tókaidó od dramatika Curuji Nanbokua IV. Doktorskou práci však nedokončil. V letech 2004-2006 působil jako odborný asistent na 1. Fakultě literatury Univerzity Waseda, Oboru divadla a filmu. Současně se podílel na vzniku myšlenky, pořádání a jako přednášející se rovněž aktivně účastnil řady mezinárodních sympozií o japonském a čínském divadle . Od roku 2006 je mimořádným lektorem a badatelem při Divadelním muzeu Tsubouči Šójóa při Univerzitě Waseda v Tokiu. V roce 2006 vstoupil do diplomatických služeb a založil České centrum Tokio, jehož prvním ředitelem byl do roku 2013. Semestrálně přednášel na Univerzitě Palackého, Univerzitě Tokyo Gakugei, Tokijské univerzitě, Univerzitě Saitama. Dále působil na Univerzitě Tokyo Jogakkan a Joshibi University of Art and Design . Dále ...

Peter F Hamilton

Peter F. Hamilton je britský autor hrad-SF a moderní space opery. Narodil se v Rutlandu a do fantastiky vstoupil povídkou Death Day v dnes již neexistujícím britském magazínu Fear. Prosadil se trilogií detektivních SF thrillerů Greg Mandel . Následovala vřele přijatá série barokní space oper The Night\'s Dawn : The Reality Disfunction , The Neutronium Alchemist a The Naked God . Kratší práce série shrnuje sbírka A Second Chace at Eden . Za zmínku stojí rovněž průvodce po tomto neobyčejně komplexním světě The Confederation Handbook . Je autorem dalších několika poměrně úspěšných sci-fi románů.

Pavel Hrdlička

Pavel Hrdlička je český filmový střihač a současně též hudebník. Hraje na klávesy a trubku v hudební skupině Mig 21 a patřil i k jejím zakládajícím členům. Střihačsky se podílel na filmu Protektor a za tuto práci byl oceněn Českým lvem za rok 2009 uděleným v kategorii Nejlepší střih. Totožné ocenění získal i v roce 2014, kdy mu ho zajistil střih filmu Hořící keř. Připravoval ale také videoklip k písni „Slepic pírka“ od skupiny Mig 21.

Neil Patrick Harris

Neil Patrick Harris je americký herec, zpěvák a režisér. K významným rolím v jeho kariéře patří úloha v seriálu Doogie Howser, M.D. a role sukničkáře Barneyho Stinsona v seriálu Jak jsem poznal vaši matku . Hrál sám sebe ve filmové sérii Zahulíme, uvidíme , Zahulíme, uvidíme 2 a Zahulíme, uvidíme 3 a také si zahrál titulní roli v internetové muzikálové minisérii Dr. Horrible's Sing-Along Blog Josse Whedona . Narodil se v Albuquerque v Novém Mexiku, vyrůstal ve městě Ruidoso . Jeho rodiče, Sheila a Ron, byli oba právníci, kteří vlastnili restauraci, k jeho budoucímu povolání nikterak neměli velký vztah. Má staršího bratra Briana, díky kterému ve čtvrté třídě začal hrát divadlo - jako Toto se objevil ve školní hře Čaroděj ze země Oz. Střední školu si sám vybral, šlo o La Cueva High School v Albuquerque, ve které se aktivně účastnil školních her a muzikálů. Školu úspěšně ukončil s vyznamenáním roku 1991. Svoji kariéru zahájil už jako dětský herec, kterého objevil autor divadelních her Mark Medoff ve hře Drama Camp v Las Cruces. Medoff ho roku 1988 obsadil do filmu Claras's Heart, dramatu s Whoopi Goldberg napsaném podle stejnojmenného románu Josepha Olshana, za které získal nominaci na Zlatý glóbus. V témže roce zazářil v dětském fantasy filmu Purple People Eater. Následující rok získal hlavní roli v seriálu Doogie Howser, M.D. , za kterou opět získal nominaci na Zlatý glóbus. Poté, co Doogie Howser, M.D. v roce 1993 po čtyřech sériích skončil, hrál mnoho rolí v televizních pořadech a v roce 1995 měl poprvé možnost účinkovat v šokujícím filmu Animal Room, který se však příliš neujal. Od té doby jeho filmová kariéra zahrnovala pouze vedlejší role ve snímcích Hvězdná pěchota , Příští správná věc a Bratrstvo černé pracky . Ve filmové sérii Harold & Kumar (Zahulíme, uvidíme , Zahulíme, uvidíme 2 a Zahulíme, uvidíme 3 [2...

Miloslav Hnátek

Narozen 1965. Mgr., matematik a ing. ekonomie, práce z daňového poradenství.

Michael E Haskew

Americký autor válečné literatury.

Martin Heidegger

Martin Heidegger byl německý fenomenologický filosof, žák Edmunda Husserla. Byl jedním z nejvýznačnějších filosofů 20. století a ovlivnil mnoho myslitelů, mimo jiné Jean-Paula Sartra. Jeho největší přínos tkví v tom, že obnovil otázku po bytí čili ontologii, kterou podle něho moderní filosofie zanedbala. Až do totálního nasazení na konci války strávil většinu života přednáškami na akademické půdě. Heidegger se narodil v obci Meßkirch asi 35 km severně od Kostnice v blízkosti Bodamského jezera v chudé rodině bednáře a zároveň kostelníka. Místní farář si všiml jeho nadání a zajistil mu stipendium nejprve v Kostnici a od roku 1906 v biskupském semináři ve Freiburgu. Po maturitě roku 1909 vstoupil tamtéž do kněžského semináře a studoval teologii a filosofii. Roku 1911 přerušil studium teologie a vedle filosofie studoval matematiku a historii. Při četbě děl Franze Brentana objevil Aristotela a scholastiku, což jeho myšlení trvale ovlivnilo. Promoval roku 1913 prací o psychologismu a roku 1916 se habilitoval u Heinricha Rickerta prací o „spekulativní gramatice“ Jana Dunse Scota. Roku 1915 narukoval k vojenské poště. V roce 1917 se oženil. Brzy po první světové válce se rozešel s katolictvím, protože je již pokládal za „neslučitelné s filosofií“. Od roku 1922 často pracoval v osamělé chatě, kterou nechala jeho žena postavit na Todtnaubergu ve Schwarzwaldu. Ke sklonku života se sem natrvalo přestěhoval. V té době hodně cestoval, psal svá pozdní díla a občas poskytoval rozhovory; poslední z nich, pro časopis Der Spiegel, vyšel bezprostředně po jeho smrti roku 1976. Profesora Rickerta nahradil ve Freiburgu roku 1916 Edmund Husserl. Heidegger se až do roku 1923 stal Husserlovým asistentem a nejbližším spolupracovníkem. Roku 1920 navázal blízké přátelství s Karlem Jaspersem. V letech 1923 až 1926 byl mimořádným profesorem v Tübingenu, kde se spřátelil s protestantským teologem a biblistou Rudolfe...

Martin Haberer

Martin Haberer je známý německý zahradník a pěstitel netřesků. Narodil se v Bad Cannstatt poblíž Stuttgartu ve znamení Raka a vyrostl v rodinném domě s velkou zahradou, blízko přírodě. V této zahradě pěstovali některé vzácné kusy, které lákaly k fotografování, jehož byl již v mladém věku velkým příznivcem. Chtěl se stál lesníkem, což mu nebylo dovoleno, a tak se stal zahradníkem. Rok pracoval ve škole v Curichu a pak několik let v Německu jako zahradnický pomocník. Pak začal studovat zahradní design ve Weihenstephanu poblíž Freisingu. Následujících 10 let vyučoval na zahradnické škole ve Wolbeck ve Vestfálsku, kde mj. založit zahradu pro návštěvníky, pak odešel na dva roky do Essenu. Pak si dokončil pedagogické vzdělání ve Stuttgart a 20 let pracoval jako učitel ve škole pro krajináře v Göppingenu. Když mu bylo 30, na exkurzi ve Vysokých Tatrách se poprvé setkal s netřeskem a a ten mu učaroval, což se později tak rozkřiklo, až dostal přezdívku "Sempervivum President". První plantáže založil na střeše garáže, pak na svém pozemku v Raidwangenu. První netřesky zasel v roce 1974 a po dvou letech byl okouzlen nevídanými barvami a tvary. Stal se nejdůležitějším pěstitelem netřesků v Německu. Nyní má kolekci asi 2 500 různých netřesků, ač jeho soukromými favority jsou stále přírodní formy. Za své pěstitelské úspěchy obdržel nesčetná ocenění.

Ladislav Hájek

Ladislav Hájek byl český archeolog, původním povoláním úředník. Vedl výzkumy zejména na jižní Moravě a východním Slovensku a specializoval se na výzkum přelomu eneolitu a starší doby bronzové. Po vystudování obchodní akademie v roce 1928 začal pracovat jakou účetní v Praze na Žižkově. Od studentského mládí se věnoval amatérské archeologické činnosti s přáteli v okolí Prahy, například u Srbska, jako spolupracovník Národního muzea se účastnil výzkumu pohřebiště únětické kultury v Praze Dolních Počernicích. Roku 1939 byl do Národního muzea přijat jako pracovník. Prováděl další výzkumy na lokalitách Křepenice , Hluboké Mašůvky a další na jižní Moravě . Od roku 1951 do roku 1954 vedl výzkumnou expedici na východní Slovensko, při které byla mimo jiné prozkoumána významná lokalita Barca u Košic. Během působení na Slovensku přestoupil z Národního muzea do Státního archeologického ústavu. Zde zůstal až do roku 1969, kdy odešel na odpočinek do Karlových Varů. I potom nadále pokračoval v archeologické činnosti formou spolupráce s místními muzei a s pobočkami archeologického ústavu v Plzni a Mostě. Významný je jeho přínos ke zpracování východoslovenské lineární keramiky a středočeských nálezů středodunajské mohylové kultury a vymezení těchto skupin. Postupně se jeho specialitu stala Kultura se zvoncovitými poháry a kultury navazujícího období starší doby bronzové.

Květoslav Hísek

Květoslav Hísek byl český malíř, grafik, známý hlavně jako ilustrátor přírodovědných knih . Studoval na VŠUP v Praze v ateliéru Karla Svolinského a záhy po studiích se začal věnovat svému celoživotnímu poslání vědecké ilustrace. V letech 1975 a 1978 obdržel ocenění Premio grafico di Bologna a v roce 2016 i Zlatou stuhu za celoživotní dílo, k tomu také řadu čestných uznání v soutěži Nejkrásnější knihy. V roce 2011 proběhla v letohrádku Portheimka v Praze velká retrospektivní výstava k jeho 80. narozeninám.

Konštantín Horecký

Slovenský spisovatel a novinář. Nejprve publikoval v časopisech, jeho první román vyšel v roce 1952. Působil v nakladatelství Osveta, které pomohl založit. Po roce 1968 byl z politických důvodů sledován a nuceně žil v Čechách, jeho díla nebyla vydávána.

Kevin Hart

Australský profesor literatury, též autor teologických a filozofických prací.

Kenneth Charles Hutchin

Britský lékař, publikace z oblasti rodinné psychologie.

Katrin Hecker

Německá bioložka a žurnalistka.

Karel Havlíček

Narozen 15. 9. 1950. Právník, filozof, publicista, lektor a nakladatel. Bývalý televizní moderátor a komentátor, šéfredaktor časopisu Soudce, zakladatel projektu Stálé konference českého práva. Majitel nakladatelství a multioborové konzultační agentury Havlíček Brain Team. Autor a editor odborných publikací z práva, autor soudniček.

Josef Holub

Narozen 23.12.1881 v Rakovicích, zemřel 30.6.1966 v Praze. PhDr., profesor učitelského ústavu, autor jazykovědných prací, editor staročeské památky, překlad z polštiny.