Výpis všech autorů

Josef Hochman

Narozen 3. 11. 1929 v Brně-Tuřanech. JUDr., právník. Člen legislativní rady vlády ČR. Specializace na pracovní právo.

Jiří Houser

Novinář, reportér, výtvarník, vystudoval Střední umělecko-průmyslovou školu v Praze. Prošel celou řadou povolání, od roku 1983 pracoval jako reportér časopisu Československý voják.

Ivan Horáček

Ivan Horáček je český zoolog, vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde dosud působí. Na katedře zoologie této fakulty vedl oddělení zoologie obratlovců. Zabývá se systematikou, evolucí a ekologií savců, zejména netopýrů, paleoekologií čtvrtohor a filosofickými přesahy přírodovědných témat. Je také popularizátorem těchto témat a oborů, podílel se na tvorbě několika knih pro veřejnost, určovacích příruček i učebnic.

Eva Horská

Narozena 10.12.1895 v Kladně. Spisovatelka a básnířka, autorka divadelních her.

Edwin Palmer Hoyt

Edwin Palmer Hoyt byl americký spisovatel, který se specializoval na vojenskou historii. Do roku 1958 pracoval Hoyt ve sdělovacích prostředcích, poté produkoval faktografická díla.

Vladimír Hořejší

Narozen 14. 4. 1925 v Praze, zemřel 25. 3. 1992 v Olomouci. PhDr., CSc., docent románské filologie, spoluautor česko-francouzských slovníků, překladatel z rumunštiny.

Robert Holdstock

Robert Paul Holdstock byl britský autor fantasy proslavený především knihou Les mytág, se kterou souvisí také mnohé jiné jeho romány a kratší práce. Vystudoval aplikovanou a lékařskou zoologii, od roku 1975 však působil jako profesionální spisovatel. Žil v Londýně. Jeho práce se zabývá především tajemnými lesy, jež skrývají primitivní kultury a mýtické archetypy, které jsou vlastně relikty vzpomínek minulých generací. V těchto příbězích je cítit ovlivnění pracemi psychologa C. G. Junga. V roce 1985 získal za román Les mytág ocenění World Fantasy Award.

Peter Holka

Peter Holka je slovenský spisovatel, dramatik a publicista, autor literatury pro děti a mládež. Své dětství strávil v Púchově, později v Čadci. Po maturitě prošel různými zaměstnáními, pracoval jako novinář ve vícerých redakcích a při zaměstnání vystudoval politologii. V letech 1996–1999 byl šéfredaktorem slovenského Literárneho týždenníka. Od roku 1999 působil jako spisovatel ve svobodném povolání. V současnosti pracuje v Literární redakci Slovenského rozhlasu. Žije v Bratislavě. Knižně debutoval v roce 1983. Základní charakteristikou jeho prózy je neustále se stupňující vypravěčství, dynamický děj a přítažlivý příběh. Má smysl pro zkratku, detail a zná mnoho atraktivních prostředí. Jeho první knihy okouzlily hlavně mládež, oslovily ji svojí upřímností a nekonformním pohledem na střet světa otců a jejich synů s jejich rozdílnými hodnotovými systémy. Část své tvorby adresoval i mládeži – často prezentované skrz obrazy drsné reality, v jaké se současná mládež pohybuje. Svoje příběhy autor neidealizuje, hovoří v nich tzv. „na rovinu“, s naturalistickou drsností poukazuje na okolnosti a vlastnosti, které často křiví charakter mladých lidí, ale současně jeho novely vyzývají mladé lidi, aby sa nevzdávali svých skrytých tužeb, sebe samého a aby o ně bojovali. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Holka na slovenské Wikipedii.

Nicholas Hordern

Autor knihy o Novém světě, světě Mayů, Inků a Aztéků.

Milan Hodík

Narozen 2. 7. 1933 v Praze, zemřel 16. 9. 2010 tamtéž. Grafik a technický redaktor, populárně historické práce z období habsburské monarchie a vzniku Československa.

Ladislav Horák

Ladislav Horák je český akordeonista a pedagog. Absolvoval Pražskou konzervatoř a Západočeskou universitu . Během studií se stal vítězem a laureátem mnoha soutěží . Koncertuje sólově, v komorních souborech i za doprovodu orchestrů. Je propagátorem a prvním interpretem skladeb jak soudobých českých a zahraničních autorů, tak i kompozicí slavného argentinského skladatele Astora Piazzolly. Založil česko-německý festival Nová hudba na druhou. Pedagogicky je činný od roku 1992 na Pražské konzervatoři , kterou provedl oslavami dvoustého výročí založení, světového výročí UNESCO.

Kay Hooper

Kay Glenda Hooper studovala Isothermal Community College, kde však brzy zjistila, že obchod není nic pro ni, a tak přešla na dějiny a literaturu – a také na tvůrčí psaní, což rozhodlo o celé její budoucnosti. K Vánocům dostala psací stroj a hned roku 1980 jí vyšla první kniha, v té době ještě čistá harlekýnka. Od té doby Kay napsala více než 60 románů, v kterých snoubí romance se svým zájmem o kriminologii a nadpřirozeno. Kay je nejstarší ze tří sourozenců, bratr s otcem vedou stavební firmu a sestra je Kayina manažerka, koodinátorka a má hlavní podíl na vzniku Kay Hooper Foundation – nadace, usilující o vznik útulků pro opuštěná zvířata. Kay žije v Severní Karolíně, je bez partnera, ale zato s jedenácti kočkami a dvěma tolerantními psy. V jejích románech, které se často pojí do ucelenějších trilogií, se čtenáři povětšinou setkávají jak s krutými vraždami, tak i s hrdiny, disponujícími paranormálními schopnostmi, které jim pomáhají v cestě za spravedlností. Na otázku jak se stala spisovatelka odpovídá: ani nevím. Snad mě k tomu přivedla láska ke knihám a ke slovům jako takovým, a také nějaká ta náhoda.

Joan Hohl

Americká autorka milostných románů.

Jiří Hoskovec

Jiří Hoskovec byl český psycholog s širokým spektrem odborných zájmů. Výzkumně se zabýval problematikou psychologie inženýrské a dopravní. Zkoumal efektivitu simulátorů, vyvinutých pro rozvoj dovedností, v Praze, Vídni a Berlíně. V širším týmu zpracovával systematicky poznatky z oboru psychologie práce a organizace ; výzkumem aplikačních možností hypnosugesce se věnoval v Praze i na Stanfordské univerzitě v Kalifornii; na výzkumu demokratických způsobů výuky spolupracoval s Univerzitou v Zürichu. Patřil k předním historiografům oboru psychologie druhé poloviny 20. století. Je autorem řady knih a článků v oblasti obecné a aplikované psychologie. Od roku 1960 pracoval v Psychologickém ústavu UK a později na katedře psychologie FFUK Praha. Na základě mezinárodní spolupráce a studijních pobytů integroval západní a východní trendy psychologie. Byl vedoucím redaktorem časopisů „Československá psychologie" a „Psychologie v ekonomické praxi“ a koeditorem dalších odborných časopisů v různých zemích.

Jiří Horák

Božena Homolková

Narozena 23. 10. 1937. Pedagožka, spoluautorka učebnic německého jazyka.

Alena Hošpesová

Doc. PhDr. Alena Hošpesová, Ph.D. je vedoucí oddělení primární a předškolní pedagogiky na Katedře pedagogiky a psychologie PF Jihořeské univerzity. Mezi oblasti profesního zájmu řadí didaktiku matematiky. Je autorkou celé řady učebnic matematiky pro základní školy, textů pro učitelskou veřejnost, článků v tuzemských i zahraničních časopisech a sbornících.

Zdenko Hochmuth

RNDr. Zdenko Hochmuth, CSc., nar. 1950 v Ružomberku - známy slovenský speleológ a geograf, bol dekanom a prodekanom Pedagogickej fakulty v Prešove.

Zdeněk Horský

Zdeněk Horský byl český astronom a historik. Vystudoval filozofii a hudební vědu na filozofické fakultě Karlovy univerzity, ale také astronomii a matematiku na fakultě přírodovědecké. Dále se zabýval studiem historických vědeckých přístrojů. Spojení humanitních a exaktních věd určilo celou jeho další dráhu. Od počátku se soustředil na dějiny vědy a astronomie. Zvláště se obracel k dílu Mikuláše Koperníka a k astronomii „rudolfínské epochy“ v 16. a 17. století, zastoupenou osobnostmi jako Johannes Kepler, Tycho Brahe a Tadeáš Hájek z Hájku. Dále aplikoval archeoastronomický výzkum svým výkladem „makotřaské lokality“ z poloviny 4. tisíciletí př. n. l., vyložil „kosmologickou symboliku“ gotické architektury Karlova mostu v Praze. K cenným výsledkům jeho práce patří rovněž nová datace staroměstského orloje a některé nové atribuce vědeckých přístrojů. Množství dalších prací zůstalo nedokončeno. V roce 1996 byl na jeho počest pojmenován asteroid Zdenekhorský.

William Hoffer

Americký novinář a spisovatel.

Vladimír Horek

Narozen 1922. Autobiografický příběh z období totálního nasazení.

Stanislav Horák

Narozen 22. 3. 1906 v Turnově, zemřel 2001. Profesor deskriptivní geometrie, učebnice a spisy z oboru matematických věd.

Robin Hobb

Robin Hobb, vlastním jménem Margaret Astrid Lindholm Ogden , je americká spisovatelka, která se nejvíce proslavila příběhy z Říše Elderlingů , které uvedla knihou Assassin's Apprentice z trilogie Farseer . Narodila se v roce 1952 v Berkeley v Kalifornii. Od deseti let vyrůstala ve Fairbanksu na Aljašce. Vystudovala střední školu Austin E. Lathrop a po roce studia na univerzitě v Denveru se vrátila na Aljašku. V osmnácti letech se provdala za Freda Odgena z Kodiaku, kam se po svatbě také přestěhovali. Na začátku své kariéry psala hlavně pro děti, a tak svou první povídku prodala dětskému časopisu. Její díla se objevila například v časopisech Humpty Dumpty, Jack and Jill a Highlights for Children. Sestavila také krátké povídky využívající specializovaného slovníku, které byly použity v edukačních materiálech Science Research Associates. V 70. letech začala psát krátké fantasy povídky vydané např. v časopise Space and time . První prodanou fantasy povídkou byla „Bones for Dulath“, publikována v antalogii Amazons!, ve které se poprvé objevily postavy Ki a Vandien, které se objevily i v dalších pracích. Amazons! vyhrála cenu World Fantasy Award pro nejlepší antalogii roku. Druhý příběh s Ki a Vandienem „The Small One“ byl publikován v Fanastic Stories v roce 1980. Do roku 1995 publikovala pouze pod jménem Megan Lingholm. Její fantasy přechází mezi několika subžánry, od dobrodružné až po urban fantasy . Její první román, Harpys Flight, byl publikován nakladatelstvím Ace v roce 1983. Byl prvním ze čtyř o Ki a Vandienovi, poslední z nich byl publikován v roce 1989. V letech 1985–1988 psala také povídky do světové antalogie Liavek. Spolu se Stevenem Brustem napsala román The Gypsy, který byl uveden nejen jako klasická kniha, ale také na CD spolu s albem skladeb Songs Fr...

Peter Horan

MUDr. Peter Horan, slovenský lékař.

Pavol Horov

Pavol Horov, vl. jm. Pavol Horovčák byl slovenský básník a překladatel. V letech 1934–1935 studoval učitelskou akademii v Bratislavě pro obory slovenština, dějepis a zeměpis, do roku 1944 potom učil. Do orku 1951 pracoval v Československém rozhlasu v Košicích , do roku 1963 postupně jako šéfredaktor a ředitel nakladatelství Slovenský spisovateľ a do roku 1964 pracoval v Slovenském ústredí knížnej kultúry. Po zybytek života se věnoval literární činnosti. Jeho dílo je spojeno především s meditativní lyrikou blízkou k nadrealismu. V prvních svých dílech se zejména vymezuje proti nacismu , v dalších se zaměřuje na rodný kraj . Za své dílo získal řadu cen, včetně čestného titulu národní umělec roku 1972. Překládal z polštiny, bulharštiny, za jazykové spolupráce z perštiny.

Lenka Horňáková-Civade

Lenka Horňáková Civade se narodila v Prostějově, vystudovala gymnázium, Vysokou školu ekonomickou a několik semestrů na FFUK v Praze. Po krátkých cestách necestách se nakonec usadila ve Francii, kde studovala ještě další rok ekonomii . Již tehdy začala navštěvovat ateliér s modelem a hodiny anatomie na Beaux Arts v Paříži a soukromé hodiny kresby a malby. Vystudovala výtvarné umění na Sorboně, plně se věnuje kresbě a malbě, pořádá výstavy a příležitostně publikuje články v dvouměsíčníku Ateliér. Po rekonstrukci zámku St. Quentin s manželem provozovali „Chambre d'hotes". Od roku 2004 spolupracuje s taneční školou Choréart v Bonnieux, a se skupinou přátel umělců v ateliéru se živým modelem. Její díla jsou zastoupena v soukromých sbírkách v Austrálii, USA, Velké Británii, Německu, Belgii, Francii a České republice. V roce 2010 vydala knihu Provence jako sen.

Ladislava Horová

Autorka dětských knížek, pracuje jako učitelka v mateřské škole.

Jozef Horák

Jozef Horák, pseudonymy Ivan Mráz, Ján Adam, Ján Adamov, Jožo H. Tepliansky byl slovenský spisovatel-prozaik, dramatik, básník, redaktor, literární teoretik, tvůrce čítanek a učebnic, autor literatury pro děti a mládež, kulturní a osvětový pracovník. Narodil se v rodině horníka Jána Horáka a jeho manželky Kataríny jako jedno z jejich čtyř dětí. Otec mu zemřel v roku 1914 v 1. světové válce a o rodinu se potom starala pouze matka, která zemřela v roce 1923. Studoval na gymnáziu v Banské Štiavnici, později na učitelském ústavu. Působil lako učitel v Teplé, v letech 1946-1948 působil jako lidověvýchovný referent v Matici slovenské v Martině, kde se také stal redaktorem dětského časopisu Slniečko a redigoval edice Most a Kvety. Po odchodu z Matice slovenské působil od roku 1953 jako ředitel na škole ve Svatém Antonu, později v Podsitnianské a v letech 1964-1967 v Banské Štiavnici. Zemřel 11. června 1974 v Prešově, pochován byl v Banské Štiavnici. Jeho beletristická díla čerpají z banskoštiavnického prostředí, odkud sám pocházel. Napsal téměř čtyři desítky knížek. Debutoval v roce 1927 básní Ecce! v regionálním periodiku Hlasy spod Sitna, sbírkou pověstí Sitniansky vartár. 1856

Jaromír Homolka

Jaromír Homolka byl český historik umění, zabývající se českým a evropským gotickým uměním a vysokoškolský pedagog. Po návratu do Čech bydlela rodina se třemi syny v blízkém okolí Prahy. Jaromír poznával umělecké památky Prahy dříve, než nastoupil ke studiu dějin umění na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Po absolutoriu školy jako zásadní pro svou profesní orientaci na gotické sochařství označoval setkávání s profesorem Albertem Kutalem. Nastoupil brzy jako kurátor sbírky středověkého sochařství ve Sbírce starého umění Národní galerie v Praze, kterou pod vedením Oldřicha J. Blažička budoval společně s Ladislavem Kesnerem starším, Jaromírem Šípem a Pavlem Preissem. Podílel se tam na mnoha výstavách, například roku 1965 na projektu výstavy Jihočeská gotika v Alšově jihočeské galerii v Hluboké nad Vltavou, nebo na reprezentačních výstavách české gotiky v zahraničí. Vedle toho se věnoval pozdně gotickému sochařství na Slovensku a dále již gotickému sochařství obecně. V roce 1964 přešel na výzvu profesora Jaroslava Pešiny jako pedagog na katedru dějin umění filosofické fakulty Karlovy univerzity v Praze, kde byl jako bezpartijní dlouhá léta pouhým asistentem. Díky své stranicky zapojené manželce dosáhl alespoň roku 1979 povolení k roční stáži v Itálii. Teprve v roce 1988 se habilitoval a v roce 1990 byl jmenován profesorem dějin umění. V letech 1991–1994 také zastával místo děkana filozofické fakulty. V posledních letech své kariéry i po odchodu do důchodu externě přednášel vybrané kapitoly z dějin gotického umění na katedře dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Po smrti profesora Alberta Kutala v 80.letech začal také přednášet dějiny umění v semináři dějin umění filozofické fakulty univerzity v Brně. Ve svém badatelském odkazu navazoval především na působení Alberta Kutala. Z kolegů a spolupracovníků ho vázalo d...

Jakub Hoza

Narozen 1978 v Benešově. Autor fantasy beletrie.

Ian V Hogg

Ian Vernon Hogg byl britský autor knih o střelných zbraních, dělostřelectvu, střelivu a opevnění, stejně jako biografie několika slavných generálů. Během své kariéry napsal, spoluautorem, editorem nebo spoluautorem asi 150 knih a prodal více než 1 milion výtisků.

František Holešovský

František Holešovský je český univerzitní profesor, v letech 2007 až 2015 děkan Fakulty výrobních technologií a managementu UJEP v Ústí nad Labem. Narodil se v rodině stavebního mistra. Po absolvování základní školy vystudoval Strojní průmyslovou školu v Brně . V roce 1971 nastoupil základní vojenskou službu v Janovicích nad Úhlavou. Po návratu do civilu pracoval v národním podniku Automobilové závody v Mladé Boleslavi, kde se na lince Škoda 100 vyučil automechanikem. V automobilce se posléze stal dispečerem nákladní dopravy. Odtud přešel do Pozemních staveb v Ústí nad Labem, podílel se na řadě staveb . Při zaměstnání v letech 1979 až 1985 vystudoval obor strojírenská technologie na Fakultě strojní Českého vysokého učení technického v Praze . Po ukončení studia byl osloven ředitelstvím Střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v Ústí nad Labem, aby zde vyučoval technické předměty. Od roku 1989 pracoval na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. V roce 1993 začal tvořit a následně úspěšně prosadil ve vedení pedagogické fakulty vizi technicko-manažerského studia na Katedře technické výchovy. Doktorské studium ukončil v roce 1997 na Technické univerzitě v Liberci . V roce 1998 založil Ústav techniky a řízení výroby a v listopadu téhož roku se stal jeho ředitelem. Od počátku studium vázal na průmyslové podniky – Krušnohorské strojírny, Desta, Ferox, Kolbenschmidt , AGC Teplice a Škoda Auto. Na základě habilitační práce získal v roce 2001 titul doc., který mu udělila Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava. V roce 2006 se podílel také na vzniku Fakulty výrobních technologií a managementu UJEP v Ústí nad Labem. Nejdříve byl pověřen jejím řízením, v letech 2007 a 2011 byl dvakrát zvolen jejím děkanem. Na podzim 2007 úspěšně zakončil profes...

František Holec

Narozen 26. 10. 1925 v Krahulčí u Jihlavy, zemřel 1. 4. 2011. PhDr., CSc., archivář, ředitel Archivu hlavního města Prahy, práce v oboru, redaktor Pražského historického sborníku.

Emil Holub

Emil Holub, křtěný Emilian Carl Johann Holub byl český lékař, cestovatel, kartograf a etnograf v Africe. Během dvou pobytů v jižní Africe v letech 1872–1879 a 1883–1887 zde vykonal několik vědeckých výprav a pořídil rozsáhlou přírodovědnou a etnografickou sbírku. Na jeho druhé expedici jej doprovázela jeho manželka, spolupracovnice Růžena Holubová. Narodil se v Holicích v rodině lékaře Františka Holuba a jeho manželky Anny, rozené Ebertové. V roce 1857 se rodina přestěhovala do Pátku nad Ohří. V dětství četl africký cestopis Davida Livingstona, který jej podle jeho pozdějších slov silně ovlivnil. První ročník gymnázia studoval na německém reálném gymnáziu v Praze, další ročníky pak na německém gymnáziu v Žatci, kde maturoval v roce 1866. Chtěl studovat přírodní vědy a archeologii, ale na přání otce začal studovat na lékařské fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde 24. února 1872 promoval a získal titul doktor medicíny. Za podpory Vojtěcha Náprstka odjel 18. května 1872 na svou první cestu do jižní Afriky. Vyplul z anglického Southamptonu a po krátkém mezipřistání v Kapském Městě se vylodil 8. července v Port Elizabeth. Díky doporučení tamějšího rakouského konzula Adlera zde začal pracovat jako lékař v evropských rodinách. 26. srpna 1872 odešel vykonávat lékařskou praxi v městě Dutoitspan mezi hledači diamantů. V březnu 1873 se přidal ke konvoji místních lovců na dvouměsíční cestu – „vědecké safari“ na území bečuánských kmenů, kde získal první zkušenosti s domorodci a výstrojí. Sestavil přírodovědnou sbírku, kterou ve dvaceti bednách odeslal Náprstkovi do Prahy. Dne 3. listopadu 1873 vyrazil na druhou vědeckou výpravu se zaměřením na sbírku etnografických materiálů, z níž se vrátil 7. dubna 1874. Probádal východní okraj pouště Kalahari a navštívil Šošong, hlavní sídlo bečuánského kmene Bamangwatů. Zpět se vracel podél řeky Limpopo. Třetí expedici vykonal od 2. b...

Eduard Hončík

* 10. 11. 1914, Trmice † 2. 4. 1988, Ústí nad Labem Prozaik Pocházel z pěti sourozenců; po smrti otce, sklářského dělníka , musel už jako dítě pomáhat matce živit rodinu. Vychodil měšťanskou školu a vyučil se soustružníkem kovů . Za hospodářské krize střídal rok příležitostné práce , od 1932 pracoval v dolech v Trmicích a od 1934 byl zámečníkem v Ústí nad Labem. 1936 nastoupil základní vojenskou službu v Litoměřicích; po návratu do civilu a záboru pohraničí se přestěhoval do Mladé Boleslavi, kde pracoval nejprve jako umývač lahví, později jako brusič a frézař v automobilce . V Ústí nad Labem, kam se s rodinou po osvobození vrátil, byl vedoucím výchovy učňů. 1948 však onemocněl dětskou obrnou. 1950 se jako zdravotně těžce postižený stal technickým úředníkem v Severočeských tukových závodech, zároveň zde 1953–56 redigoval závodní časopis Budovatel. Koncem 1961 odešel do invalidního důchodu. Přispíval do novin a časopisů: Dikobraz , Rudé právo , Průboj , Kulturní tvorba, Dialog, Květy, Plamen, Svět práce, Revue Teplicka, Pravda, Literární měsíčník aj. Od 1953 spolupracoval s Čs. rozhlasem, který vysílal dramatizace jeho povídek . Podle románu Spanilá jízda byl 1974 natočen televizní film Kolečkáři . Pro časopis Průboj překládal z němčiny detektivní povídky pod pseudonymem Petr Vápeníček. Hončík knižně debutoval na sklonku 50. let. Opíraje se o vlastní zážitek bídy a hladové stávky v Trmicích, jakož i o předválečnou zkušenost se sudetskými Němci, napsal román s kolektivním dělnickým hrdinou Třicet šest pod zemí. Sociální a nacionální konflikty na severu Čech v 30. letech zachytil rovněž v další próze Spanilá jízda. Obě prózy jsou psány v duchu budovatelské poetiky: zvýrazňují kladné povahové rysy dělnick...

Zuzana Hodošová

Slovenská autorka publikací o znameních zvěrokruhu.

Zdenka Hodková

Tom Holland

Tom Holland je absolventem univerzit v Oxfordu a Cambridge. Úspěšnou spisovatelskou dráhu zahájil jako scénárista a tvůrce rozhlasových her. Proslavil se románovou trilogií námětově čerpající ze života básníka lorda Byrona.

Stephanie Howard

Narodila se a vyrůstala ve skotském Dundee. Ekonomickou školu vystudovala v Londyně, kde později pracovala jako novinářka v řadě časopisu pro ženy. Řadu let strávila pracovně i v zahraničí- Italie, Malajsie, Filipiny a Střední východ.

Stanislava Holomková

Autorka knih o zdravé výživě a zdravém životním stylu.

Renata Holubová

Narozena 1959. RNDr., CSc., fyzička, vysokoškolská pedagožka, práce z oboru.

Reinhardt Höhn

Německý autor publikací o pěstování a úpravách okrasných rostlin.

Paul Hoffman

Jako pravděpodobně jediný romanopisec své generace, který se narodil ve světle petrolejové lampy, strávil Paul Hoffman značnou část dětství na letištích po celém světě, kde sledoval, jak jeho otec – průkopník sportovního parašutismu a mistr Evropy – vyskakuje z letadel. Po dlouhé bitvě s anglickou školskou soustavou, během níž se úporně bránil pravidelné školní docházce, byl přijat ke studiu angličtiny na oxfordské New College poté, co ho žádná jiná univerzita nepřipustila k přijímacím pohovorům. Po promoci vystřídal více než dvacet zaměstnání, pracoval například v sázkové kanceláři, jako poslíček jedné obchodní banky v londýnském City či jako učitel. Dělal také vrchního filmového cenzora Britského úřadu pro filmovou klasifikaci. Svůj první román, The Wisdom of Crocodiles , psal třináct let. Mimo jiné v něm předpověděl návrat mezinárodního terorismu v jedenadvacátém století a přesnou podobu kolapsu světového finančního systému. Část tohoto románu byla zfilmována s Judem Lawem a Timothym Spallem v hlavního rolích. Druhý román, The Golden Age of Censorship , komediální příběh s prvky černého humoru, v němž využil svých zkušeností z práce filmového cenzora, vyšel roku 2007. Je rovněž tvůrcem či spolutvůrcem scénářů ke třem natočeným filmům a spolupracoval například s Francisem Fordem Coppolou.

Oles' Terentìjovyč Hončar

Ukrajinský spisovatel, romanopisec, publicista, literární kritik.

Oldřich Holaň

Fotograf - také pro Českou tiskovou kancelář.

Mira Holzbachová

Miroslava Holzbachová, používala varianty jména Míra a Mira byla česká tanečnice, choreografka a novinářka. Odmaturovala na státní reálce v Kroměříži a v 17 letech se s rodiči odstěhovala do Prahy. V letech 1919–1923 studovala herectví na dramatickém oddělení pražské konzervatoře , studovala také v Německu a Francii. Již během studia působila v Národním divadle. Ve 20. a 30. letech 20. století se řadila mezi čelní představitelky výrazového tance. Byla členkou Devětsilu, spoluzakládala Osvobozené divadlo. Založila moderní tělovýchovnou školu. V roce 1928 založila vlastní taneční skupinu Umělecké studio, kde vystupovala spolu se svými žačkami z tělovýchovné školy. Skupinu vedla až do roku 1937. Ráda tančila na rytmy tanga a charlestonu, ale i na drobná lyrická témata, tvořila také veselé obrazy, do nichž aranžovala zmechanizované úkony každodenního života. V roce 1933 spoluzakládala první profesionální dělnickou scénu Nové avantgardní divadlo, kde Holzbachová působila jako režisérka, choreografka a scénografka. Během španělské občanské války byla členkou Interbrigád a přispívala jako dopisovatelka do Haló novin. V letech 1939–1946 působila v USA, kde studovala tance a kulturu indiánských kmenů, tančila pod pseudonymem Miss Slavonica a učila na taneční škole Free School. V roce 1946 se vrátila do Československa, do roku 1948 pracovala na ministerstvu kultury, poté řídla organizaci Umění lidu. Od roku 1948 pracovala jako choreografka Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. Poté pořádala kurzy lidové tvořivosti. Zemřela v roce 1982 v Praze.

Miloslav Hoznauer

Marion Hoffmann

Německá autorka učebnic angličtiny.

Margita Holdošová

Autorka učebnice němčiny.

Klaus Holitzka

Malíř mandal.

Karel Horký

Prozaik, básník, dramatik a především novinář a publicista. Narodil se v Ronově nad Doubravou. Začal studovat gymnázium v Hradci Králové, ale studia nedokončil a prošel několika zaměstnáními . Novinářské schopnosti si nejprve ověřoval v krajském tisku , roku 1903 založil vlastní list Kramerius, jehož lidový ráz určovaly zejména Horkého fejetony. Po návratu z cest Evropou se stal redaktorem týdeníku Národní obzor a roku 1909 založil Horkého týdeník, který o rok později změnil v literární revue Stopa, vycházející až do počátku první světové války. Do Stopy přispívalo několik významných mladých literátů jako bratři Čapkové, Fr.Langer, R.Weiner aj. Na počátku války Horký odjel do Španělska, později do Portugalska. Spolupráce s českým zahraničním odbojem vyvrcholila v době, kdy se Horký přestěhoval do Spojených států amerických. Jeho články měly mezi americkými Čechy velký ohlas. Žurnalistice se Horký věnoval i po návratu do Československa. Spolupracoval zejména s Pražským ilustrovaným zpravodajem a s Národními listy. Stal se také redaktorem humoristického časopisu Švanda dudák. Od roku 1927 je Horkého jméno spojeno s týdeníkem Fronta, který byl zaměřen téměř výhradně k politické publicistice, polemicky namířené proti tzv. "politice Hradu". Protimasarykovské zaměření přivedlo Horkého také ke spolupráci s českými nacionalisty a fašisty. V době nacistické okupace však Horký odmítl spolupracovat s oficiálními místy a ve své fejetonistice se soustředil zvláště k aktualizaci českých pokrokových tradic. Postavil se také do čela přátel ohroženého levicového divadla E.F.Buriana. Po válce Horký přispíval do časopisů jen sporadicky, soustředil se k psaní svých pamětí. Zemřel 2. března 1965 v Praze. DÍLO: V jeho uměleckém díle se výrazně prosazuje sklon k útočné hyperbolizující satiře. Fejetony se zájmem o život prostého člověka odráží - hlavně ve své politické části vzniklé mezi oběma válkami - autorův složitý vývoj od levicov...

Karel Hojden

Karel Hojden byl český grafik, malíř, ilustrátor, pedagog. Narodil se jako páté dítě manželů Františka Hojdena a jeho ženy Marie, rozené Pilousové . Obecnou školu začal studovat v roce 1900. V Příbrami vystudoval měšťankou školu. V roce 1908 odejel do Prahy, kde navštěvoval soukromou školu malířství ve Vinohradech, žák Jana Minaříka. V letech 1909–1912 studoval na Umělecké-průmyslové škole v Praze. Na studiích jej podporovaly jeho sestry. V letech 1913–1921 studoval na Akademii výtvarných umění u Maxe Švabinského . Studium bylo přerušeno první světovou válkou. V roce 1915 byl odveden. S Rakousko-uherskou armádou byl v Dalmácii, později převezen do lazaretu v Čechách. Po válce na vlastní žádost prodloužil studium u Maxe Švabinského a studium ukončil v roce 1921. V době studia v roce 1919 obdržel povolení Báňského úřadu ke vstupu do dolů horního závodu v Příbrami. Hlávkovo stipendium, které obdržel v roce 1919, mu umožnilo vydat se na studijní cesty do Paříže a Itálie, v letech 1923–1924 získal druhé stipendium a vydal se opět na cestu do Paříže, kde se seznámil s Františkem Kupkou . Po návratu se vydal na studijní cestu na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Po dokončení studií v roce 1921 působil v Praze a v roce 1922 v Dvoře Králové u svého mecenáše Zlatníka. Pak jako pedagog gymnasia v Hlučíně 1923, na měšťanské škole v Třinci a gymnasiu v Českém Těšíně. V 1929 vrátil do Příbrami a krátce působil jako učitel kreslení na gymnáziu v Městských sadech a pak jako samostatný výtvarník. V padesátých letech 20. století jeho grafické listy byly součástí Putovní výstavy české grafiky ve Vídni, Švýcarsku, Švédsku a Finsku. Sestry Karla Hojdena: Marie ; Kristina ; Anna ; Helena V roce 1930 se oženil s Ludmilo...

Judita Hofhanzlová

MUDr., poradenství pro kojení a výživu.

Josef Höller

Narozen 27. 10. 1927 v Braškově u Kladna, zemřel 6. 10. 1985. Novinář, redaktor, publicista v oboru mládežnického hnutí.

Jiří Hochman

Jiří Hochman - narozen 3. 6. 1926 v Plzni, zemřel 12. 2. 2012 v Palm Coast . Novinář, publicista, redaktor, od roku 1974 v emigraci. V roce 1948 dostudoval obchodní akademii v Praze, v letech 1950–54 redaktor Obrany lidu, 1955–68 redaktor Rudého práva, 1968–69 redaktor Reportéra. Působil také jako zahraniční zpravodaj v různých zemích. Po roce 1969 manuální zaměstnání, v roce 1974 odešel do USA, kde přednášel publicistiku. Autor publicistických knih a cestopisů Zápisky z Berlína , Patria o muerte , Svítání nad Džebely ad. V exilu mu vyšly dva romány parodující poměry a události v komunistickém Československu Kronika místodržení v Čechách a Český happening . Sepsal také vzpomínky Alexandra Dubčeka Naděje umírá poslední .

Hugo von Hofmannsthal

Hugo Laurenz August Hofmann šlechtic von Hofmannsthal, známý spíše pod zkrácenou podobou svého jména Hugo von Hofmannsthal , byl rakouský romanopisec, libretista, básník, dramatik a esejista. Svá díla nejprve vydával také pod pseudonymem Loris a Theophil Morreu. Hofmannsthal se narodil ve Vídni v roce 1874. Měl židovské a italské předky. Šlechtický titul udělil císař Ferdinand I. Dobrotivý v roce 1835 již jeho židovskému pradědečkovi Isaaku Löwu Hofmannovi , pocházejícímu z jižních Čech, který se stal průkopníkem hedvábnického průmyslu v Rakousku. Syn a dědic Isaaka Hofmanna, Augustin Emil von Hofmannsthal, přestoupil na římsko-katolickou víru a oženil se s Italkou Petronillou Ordioni. Otec spisovatele Huga von Hofmannsthala, Hugo August Peter šlechtic von Hofmannstahl , byl zprvu nemanželského původu a byl legitimován až po sňatku svého otce s Rakušankou z velmi zámožné rodiny, Annou Fohleutner . Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě a stal se ředitelem hypotéční banky Oesterreichische Central-Boden-Credit-Bank. V důsledku hospodářské krize v roce 1873 ztratila rodina veškerý majetek a byla pak odkázána na příjmy otce z jeho bankovní činnosti. V roce 1901 se Hofmannsthal oženil s Gertrudou Schlesinger, dcerou vídeňského bankéře. Gertruda byla židovského původu, ale před vstupem do manželství konvertovala ke křesťanství. Po sňatku se usadili ve městě Rodaun a měli spolu tři děti. Hofmannsthalův syn Franz spáchal v roce 1929 sebevraždu, sám Hugo zemřel dva dny po této smutné události na mrtvici. Byl pochován na vídeňském hřbitově Kalksburg . Dcera Christiane von Hofmannsthal se začátkem roku 1929 provdala za německého indologa Heinricha Zimmera, který učil postupně na univerzitě v Greifswaldu a na Heidelberské univerzitě, posléze se stal členem Balliol College na Oxfordské univerzitě . Pot...

Hans G Hoffmann

Německý autor učebnic angličtiny.

Blanka Hošková

Narozena 3. 9. 1967 v Brně. Úřednice, autorka prózy.

Anna Horynová

Anna Horynová byla česká vědkyně, pedagožka a spisovatelka. Rodiče Anny byli: Josef Horyna správce statku Lichtensteinů a Františka Horynová-Kolihová , svatbu měli 7. 11. 1896. Měla dvě sestry: Jiřinu Novotnou-Horynovou a Jarmilu Bylinskou-Horynovou . Anna Horynová byla inženýrka a doktorka zemědělských věd, ředitelka dívčí zahradnické školy v Praze-Krči, jediné v ČSR. Roku 1950 byla zvolena do Masarykovy akademie práce nejmladší vědecké společnosti, spolu s Boženou Krchovou . MAP byla zrušena roku 1952 vznikem Československé akademie věd. Přispívala do časopisů: Zahradní listy, Ovocný rozhlad, Pestrý týden, Čsl. zemědělec. V Praze XIV Krč bydlela v dívčí zahradnické škole.

Václav Horčička

Narozen 6. 8. 1971 ve Dvoře Králové nad Labem. Doc., PhDr., Ph.D., historik a politolog, vysokoškolský pedagog, odborné práce z dějin mezinárodních vztahů.