Všichni Autoři a témata

Masaru Emoto (6)

Masaru Emoto se narodil v Jokohamě, kde vystudoval na tamní městské univerzitě mezinárodní vztahy. V roce 1992 získal na Open International University doktorát z oboru alternativní medicíny. V posledních letech života vedl Všeobecný výzkumný ústav I.H.M. a byl čestným prezidentem mezinárodní nadace Voda pro život . Masaru Emoto se zabýval výzkumem vlivu vody na léčbu onemocnění. Vychází z teoorie, že voda je nositelkou informací a energie. V této oblasti je jedním z nejznámějších specialistů na světě. S podporou své ženy Kazuko vydal knižně několik sbírek fotografií vodních krystalů a výsledků jejich výzkumu. Publikace Vzkazy z vody se ve světě dočkala nákladu milionů výtisků a v krátké době byla přeložena do více než dvaceti jazyků. Kromě toho vydal knihy Poselství skrytá ve vodě, Skutečná síla vody, Miluj sám sebe a Podoba lásky, které se staly světovými bestsellery. Masaru Emoto cestoval se svou ženou po celém světě a pořádal semináře a přednášky na téma voda a vibrace.

Mary Kay Ash (7)

Americká podnikatelka. Zakladatelka kosmetické firmy Mary Kay Cosmetics.

Mary Brendan (8)

Mary se narodila v severním Londýně, jako třetí dcera v rodině šesti dětí. Po dostudovaní zdejšího gymnázia, se jako 19-letá vdala a začala pracovat pro mezinárodní ropnou společnost, nejprve jako úředník a později jako personální sekretářka. Její stenotypistické zručnosti se ukázaly jako neocenitelné v její spisovatelské kariéře.

Martina Vašáková (6)

Narozena 20. 9. 1964 v Praze. Pneumoložka, primářka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, náměstkyně ministra zdravotnictví.

Martina Skala (6)

Výtvarnice a prozaička Martina Skala se narodila 25. března 1958 v Praze v rodině architekta a muzejní pracovnice. Její bratr David je hudebník, zakladatel skupiny Psí vojáci. Významný vliv na Martinu Skalu měli i prarodiče: babička historička umění a dědeček historik. K tvůrčí práci Skala směřovala již za středoškolských studií: po šesti měsících na gymnáziu přestoupila na pražskou Hollarovu výtvarnou školu. Po maturitě pokračovala ve studiu historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvovala 1981 a o rok později získala doktorát obhajobou práce z oblasti starších českých dějin. V letech 1980 až 1983, částečně ještě souběžně s univerzitními studii, docházela jako mimořádný student scénografie na Divadelní fakultu Akademie múzických umění. Po vysoké škole krátce pracovala ve Velké Chuchli v Praze v dostihových stájích, ale brzy navázala coby kostýmní výtvarník spolupráci s pražským Divadlem Rubín, kde tehdy působil také její první manžel, herec Ondřej Pavelka. O Vánocích 1983 se Martině Skale podařilo vycestovat do Paříže a do vlasti se již nevrátila. I v emigraci ale trvale udržovala kontakt s českým kulturním prostředím. Do Česka znovu zavítala až po osmi letech, v roce 1991.

Martina Riebauerová (7)

PhDr. Martina Riebauerová je novinářka, působí jako vedoucí dramaturgyně pořadů Události, komentáře a Interview na ČT24 a píše pro magazín Reportér. Narodila se v Turnově, po vystudování Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy začínala v Lidových novinách a poté pracovala 20 let v Mladé frontě Dnes postupně na pozicích redaktorky, vedoucí čtvrtečního magazínu DNES + TV a zástupkyně šéfredaktora. Nyní pracuje na zpravodajském kanálu České televize jako vedoucí dramaturgyně pořadu Události, komentáře a Interview ČT24. Je též autorkou či spoluautorkou několika knížek, v nichž mapovala životní příběhy zajímavých lékařských osobností. Přispěla do několika knižních sborníků mapujících osudy významných českých lékařů, je autorkou knihy „Podivuhodné osobnosti české psychiatrie“ a beletristického průvodce „Kde se líbat v Praze“.  Zaslouženou pozornost vzbudil její knižní rozhovor s prof. Josefem Kouteckým „Osm múz mého života“. Publikovala také knižní rozhovor s Karlem Pacnerem „Psaní jako posedlost“.

Martin Úbl (6)

Narozen v Plzni. Cestovatel, autor cestopisných deníků.

Martin Procházka (5)

Martin Procházka je český hokejový trenér a bývalý hokejový útočník. V letech 2016–2019 byl hlavním trenérem druholigového týmu HC Řisuty a od roku 2017 působí jako hokejový expert České televize. V roce 2012 se zúčastnil televizní soutěže StarDance …když hvězdy tančí, ve které společně s taneční partnerkou Terezou Bufkovou obsadil druhé místo. Je mnohonásobný český reprezentant – mistr světa z let 1996, 1999, 2000 a 2001 a vítěz ze Zimních olympijských her 1998. Je členem Klubu hokejových střelců deníku Sport, mimo jiná ocenění získal v roce 1999 také Cenu Václava Paciny. Po zdravotních problémech v sezoně 2009/2010 se rozhodl ukončit aktivní hokejovou kariéru. V minulosti byl součástí proslulé Blue Line společně s Pavlem Paterou a Otakarem Vejvodou. Je členem Síně slávy českého hokeje, Síně slávy kladenského hokeje a čestným občanem města Kladna.

Martin Nouza (3)

Narozen 1961. MUDr., CSc. Po promoci na lékařské fakultě nastoupil jako internista do pražského IKEM, kde se zaměřil na choroby ledvin a na péči o pacienty dialyzované a transplantované. Atestoval se v oboru vnitřní lékařství, klinická imunologie a alergologie a nefrologie. Od roku 1995 pracoval jako imunolog na klinice MUDr. Jaroslava Svobody. V roce 1996 spoluzaložil Centrum péče o nemocné s chronickým únavovým syndromem, jehož cílem bylo zajistit komplexní péči těmto pacientům. V roce 2000 založil privátní Centrum klinické imunologie v Praze, které poskytuje péči od prevence po léčbu, se zaměřením na klinickou imunologii, alergologii, astmatologii, vnitřní lékařství, poruchy reprodukce a neurologii, a to zejména na problematiku bolestí hlav. Znalec asijské kuchyně , červeného vína a léčivých rostlin. Syn imunologa Karla Nouzy.

Martin Nesměrák (5)

Narozen 2. 10. 1958 ve Dvoře Králové nad Labem. Programátor-analytik, manažer redakce inzertního týdeníku, vydavatel inzertního týdeníku. Autor historického románu.

Martin Mykiska (5)

Martin Mykiska je český cestovatel a spisovatel. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT. Jako humanitární pracovník po sametové revoluci podnikl cestu do Rumunska. V letech 1991 až 1992 strávil roční pobyt na antarktické základně Eco-Nelson, ležící na Nelsonově ostrově, o čemž napsal knihu Byl jsem rok v Antarktidě. Následně odjel do Argentiny a procestoval několik jihoamerických zemí včetně Chile, Bolívie a Peru. Zde strávil pět měsíců, které byly námětem pro jeho knihu Pěšky stopem lodí Jižní Amerikou. Později se do Jižní Ameriky několikrát vrátil. Putoval také po Severní Americe a Asii . V roce 2003 strávil pět měsíců s manželkou a dětmi v Ladaku, kde vyučoval. Následující rok přešel po zamrzlé řece z Ladaku do Zanskaru na trase přibližně 100 kilometrů dlouhé. Rovněž přispíval do cestovatelského televizního pořadu Objektiv.

Martin Martinček (4)

Martin Martinček byl slovenský právník a fotograf, jehož dílo výrazně obohatilo slovenskou fotografii. Věnoval se především fotografování Liptovské přírody a obyvatelů Liptova. Ve svých fotografiích objevoval a zachycoval krásu všedních věcí, nacházel stále nové a netradiční pohledy na svět a přírodu. Narodil se 30. ledna 1913 v Liptovském Petru, dětství prožil na Spiši, ve Spišské Staré Vsi a v Šariši – v Sabinově. Po maturitě na reálném gymnáziu v Prešově začal studovat právnická studia na Univerzitě Komenského v Bratislavě, které ukončil doktorátem v roce 1937. Začínal pracovat v advokátní praxi, později v soudnictví. Po osvobození Košic se podílel na organizování Ministerstva spravedlnosti, později Ministerstva financí. Od roku 1946 do uvěznění 25. února 1948 byl prezidiálním šéfem Úřadu předsednictví Slovenské národní rady. Roku 1947 se oženil s akademickou malířkou Ester Šimerovou. Po roce 1948 byl Martin Martinček donucen odejít z veřejného života. Začal pracovat v Liptovském Mikuláši v cihelně na bagru, později na slepičí farmě a také jako plánovač. V roce 1957 se stal členem Svazu slovenských výtvarných umělců v Bratislavě jako umělecký fotograf. Ke konci padesátých let se především jeho zásluhou uskutečnila myšlenka umělců v Liptovském Mikuláši založit Literárně historické muzeum Janka Krále. Martinček byl jeho ředitelem do roku 1961. Po úspěchu jeho fotografií a knih doma i v zahraničí mu Rada Městského národního výboru v Liptovském Mikuláši udělila Památnou plaketu za zásluhy a rozvoj města. V roce 1970 mu vláda ČSSR udělila titul Zasloužilý umělec. Dispozice pro tvořivou činnost si Martin Martinček přinesl už z rodinného prostředí. Jeho otec byl architektem – stavitelem a mladý Martin podle jeho vzoru často modeloval. Jako čtrnáctiletý si bez vědomí rodičů vydělal na fotografický aparát nošením kufrů cestujícím ze stanice. Fotografii zůstal věrný i během studia na vysoké škole, po...

Martin Jaroš (7)

Martin Jaroš je český marketingový odborník. Je autorem několika známých reklamních kampaní, například pro české telekomunikační operátory T-Mobile, Vodafone nebo Oskara. Od roku 2001 působil ve firmě Oskar Mobil, později ve Vodafonu, pro který zpracoval reklamu s čivavami a s Petrem Čtvrtníčkem v hlavní roli. Od roku 2012 pracoval pro T-Mobile, kde vytvořil reklamní kampaň s Chuckem Norrisem. Od února 2013 pracoval pro katarského operátora QTel a podílel se na jeho rebrandingu na Ooredoo. Jaroš je také autorem humoristického blogu Vosa na jazyku založeného roku 2003 a obnoveného v roce 2013. V komunálních volbách v roce 2010 kandidoval jako nestraník za TOP 09 do Zastupitelstva města Benešova, ale neuspěl. Poprvé vstoupil do politiky v roce 2016, kdy založil politické Hnutí NE, se kterým se chystal kandidovat ve sněmovních volbách. K tomu ale nakonec nedošlo. Po prezidentských volbách v roce 2018 oznámil vstup do politiky znovu. Dostal nabídku – od TOP 09. Zvažoval také vstup k Pirátům. V dubnu 2018 ale nakonec oznámil, že založí novou stranu.

Martin Hillman (2)

Spoluautor knihy o Novém světě.

Martin Harák (6)

Autor prací z historie a současnosti veřejné dopravy.

Martin Haberer (6)

Martin Haberer je známý německý zahradník a pěstitel netřesků. Narodil se v Bad Cannstatt poblíž Stuttgartu ve znamení Raka a vyrostl v rodinném domě s velkou zahradou, blízko přírodě. V této zahradě pěstovali některé vzácné kusy, které lákaly k fotografování, jehož byl již v mladém věku velkým příznivcem. Chtěl se stál lesníkem, což mu nebylo dovoleno, a tak se stal zahradníkem. Rok pracoval ve škole v Curichu a pak několik let v Německu jako zahradnický pomocník. Pak začal studovat zahradní design ve Weihenstephanu poblíž Freisingu. Následujících 10 let vyučoval na zahradnické škole ve Wolbeck ve Vestfálsku, kde mj. založit zahradu pro návštěvníky, pak odešel na dva roky do Essenu. Pak si dokončil pedagogické vzdělání ve Stuttgart a 20 let pracoval jako učitel ve škole pro krajináře v Göppingenu. Když mu bylo 30, na exkurzi ve Vysokých Tatrách se poprvé setkal s netřeskem a a ten mu učaroval, což se později tak rozkřiklo, až dostal přezdívku "Sempervivum President". První plantáže založil na střeše garáže, pak na svém pozemku v Raidwangenu. První netřesky zasel v roce 1974 a po dvou letech byl okouzlen nevídanými barvami a tvary. Stal se nejdůležitějším pěstitelem netřesků v Německu. Nyní má kolekci asi 2 500 různých netřesků, ač jeho soukromými favority jsou stále přírodní formy. Za své pěstitelské úspěchy obdržel nesčetná ocenění.

Martin Bestajovský (4)

Narozen 19.1.1972. Autor národopisných prací, zejména o lidových obyčejích.

Marta Mannová (4)

Autorka publikací o slovenských lidových výšivkách.

Marta Jánošovová (2)

Autorka publikace o výšivkách.

Marlene Dietrich (5)

Marlene Dietrichová byla německo-americká herečka a zpěvačka německého původu. Maria Magdalena se narodila 27. prosince 1901 v Schönebergu, předměstí Berlína. Jejím otcem byl pruský důstojník Louis Dietrich. Její matkou byla Josefína Felsigová, která pocházela z rodiny zámožného zlatníka. Měla starší sestru Liesel. V roce 1912 dostala Maria Magdalena od své tety k Velikonocům malý deníček z červeného safiánu se zlatým tiskem. Tento „červený deník“ ji doprovázel téměř až do konce života. Zapisovala si do něj svoje niterné pocity a také klíčové události svého života a stal se základním zdrojem pro její autobiografii. V roce 1914 si změnila jméno na Marlene Dietrich. Po vypuknutí první světové války musel její otec Louis Dietrich narukovat, v roce 1915 byl raněn a po vyléčení byl v polovině června roku 1916 odvelen na východní frontu, kde zakrátko zahynul. Ovdovělá Josefína se provdala za Eduarda von Losche, který však v srpnu 1917 rovněž padl na frontě. Kolem roku 1919 poslala Josefína svoji dceru Marlene Dietrichovou do školy do Výmaru. Po milostném románku s profesorem Reitzem, který ji vyučoval hře na housle, se Marlene Dietrichová přihlásila na hereckou akademii Maxe Reinhardta. V té době již hrála v několika drobných rolích v divadlech, které Max Reinhardt vlastnil. Kolem roku 1922 Marlene vystupovala v Berlíně v několika ženských divadelních rolích. V květnu 1923 se provdala za asistenta režie Rudolfa Siebera a jejich vztah trval déle než 50 let. V Berlíně se 13. prosince 1924 manželům Sieberovým narodila dcera Maria Elisabeth . Když Maria trochu povyrostla, odjela Marlene Dietrichová do Vídně, kde přes den natáčela filmy a večer hrála a tančila v hudebním divadle. Doma se naučila hrát na velkou pilu, kt...

Markéta Prášková (6)

Narodila jsem se v srpnu roku 1981. K mému narození se neváže žádná unikátní ani vtipná historka, takže přeskočím několik let a zastavím se až na základní škole ve Světlé nad Sázavou. Kromě základů čtení a psaní, které se mi po mnohých potížích a zásluhou trpělivosti lidí v mém okolí usadily v hlavě, jsem tam nabyla dojmu, že učení nejspíš nebude moje životní vášeň. Přesto jsem z důvodů, které dosud nechápu, základní školu po pěti letech opustila a otevřela dveře sedmiletého gymnázia, abych své školní neúspěchy ještě více podpořila. Gymnázium však pro mě mělo i některá velká pozitiva. Zde jsem objevila lásku ke knihám a také poprvé začala psát. Ač jsem svá prvotní dílka zcela nekriticky obdivovala, jako nejspíš každý autor, musím s odstupem času přiznat, že byla velmi pochybné umělecké hodnoty, a proto slibuji, že jimi nebudu čtenáře v budoucnu nikdy zatěžovat. Následovala dlouhá mašinérie mého dalšího vzdělávání, z níž si nejvíc vážím studia pedagogiky v Hradci Králové. Už během něj jsem se cítila doslova přeplněna informacemi všeho druhu, což byla jedna z okolností, jež nakonec vyústily v další vlnu mé spisovatelské dráhy. V roce 2004 jsem znovu vzala tužku a odstartovala dlouhou, někdy veselou, někdy úmornou práci na Kloboucích z Agarveny.

Markéta Košťálová (5)

Bc., DiS., autorka knihy námětů na pohybové aktivity pro děti předškolního věku.

Mark Waid (7)

Americký redaktor a komiksový scenárista.

Mark Owen (3)

Mark Anthony Patrick Owen , je anglický zpěvák a skladatel. Je členem popové skupiny Take That. Jako sólový umělec prodal Owen po celém světě přes 500 000 alb. Už jako malý měl zájem o hudbu. Ačkoli jeho vokály byly omezené, byl, díky svému dobrému vzhledu a vystupování, nejpopulárnější člen skupiny Take That. Pravidelně dostával ceny jako jsou např. „Nejvíce fantastický muž světa“ či za „Nejlepší účes“. Po rozpadu Take That v roce 1996 se Owen stal prvním ze členů skupiny, který vydal sólové album. S debutovým singlem „Child“ dosáhl čísla 3 ve Velké Británii. V březnu 2010 Owen veřejně přiznal, že od konce roku 2004 do září 2009 měl problémy s alkoholismem.

Mark Hodgkinson (6)

Sportovní novinář, zaměřený na tenis.

Mark Billingham (8)

Mark Philip David, Billingham je anglický spisovatel, herec, televizní scenárista a komik, jehož detektivky „Tom Thorne“ jsou jedny z nejprodávanějších v tomto žánru. Mark Billingham strávil prvních dvacet let svého života v Birminghamu. Kde byl u zrodu divadelní společnosti Bread & Circuses, se kterou vystupoval ve školách, uměleckých centrech a na ulici. V polovině osmdesátých let se přestěhoval do Londýna, kde získal divadelní angažmá. Několik let se plně věnoval herectví, můžeme ho znát z epizodních rolí v seriálech Dempsey and Makepeace, Juliet Bravo, Boon a nebo The Bill. Pak přišel rok Billinghamův osudný rok 2001, kdy odeslal do jednoho londýnského nakladatelství rukopis své prvotiny s názvem Smrtící oběť... Kniha okamžitě vystřelila na všechny žebříčky nejprodávanějších knih v Británii a byla přeložena do řady jazyků.  Mark žije v severním Londýně se svou ženou a dvěma dětmi. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mark Billingham na anglické Wikipedii.

Mario Tobino (4)

Marilyn Bader (1)

Autorka rad pro domácnost.

Marie-Renée Pimont (4)

Učitelka mateřské školky, knihy pro děti.

Marie-Louise von Franz (4)

Marie-Louise von Franz byla švýcarská psycholožka, představitelka analytické psychologie Carla Gustava Junga, jehož byla také blízkou spolupracovnicí. Narodila se v Mnichově, v rodině rakouského barona. Roku 1918 se její rodina usadila v Curychu, ona sama získala švýcarské občanství roku 1938. Na curyššské univerzitě vystudovala psychologii a filozofii. S Jungem se potkala roku 1933 a spolupracovala s ním až do jeho smrti roku 1961. Pomáhala mu především s překlady řeckých a latinských alchymických spisů. Sama nejvíce proslula svými jungiánskými výklady pohádek.

Marie-Catherine Le Jumel de Barneville Aulnoy (4)

Francouzská spisovatelka, povídky.

Marie Vitochová (6)

Narozena 194, zemřela 2007. Historička, práce z oboru, též publikace o Praze.

Marie Svobodová (4)

Marie Svobodová, rozená Paulová byla česká herečka. Narodila se v rodině strojvůdce, jako desáté dítě. Matce bylo v tu dobu 49 let, otec zemřel v roce 1875. Matka musela pracovat, takže Marii vychovávala její o 16 let starší sestra, která však v roce 1876 také zemřela. Matka měla později obchod na Malé Straně v Praze a Marii si vzala zpět k sobě. Bydlely v Křemencové ulici na Novém Městě. Otec byl po svém otci německé národnosti, byl však českým vlastencem. Marie si po příchodu k divadlu počeštila jméno na Pavlová. Již v mládí milovala divadlo a chodila často do divadla Aréna na Smíchově, kde na jevišti obdivovala např. Eduarda Vojana, Marii Ryšavou a Marii Hübnerovou . Později ráda navštěvovala Národní divadlo, když bylo po požáru z roku 1881 opraveno. Hodiny herectví brala u Jana Kubíka, ředitele Švandova divadla U Libuše, člena Švandova souboru. Poprvé vystoupila na jevišti na podzim roku 1891 ve hře F. F. Šamberka Josef Kajetán Tyl. V roce 1894, po třech letech u ředitele Kubíka, odešla na venkov ke společnosti ředitele Faltyse, kde tehdy hostoval i Jindřich Mošna. V roce 1895 získala nové angažmá u společnosti ředitele Antoše Frýdy. U této společnosti působil také Václav Vydra a Oldřich Svoboda, herec a později režisér, její budoucí manžel. Na konci roku 1896 přešla i s manželem ke společnosti Antonína Chlumského a následně ke společnosti ředitele Choděry na Moravu. Další angažmá absolvovala u divadelní společnosti ředitele Hanuše a ředitele Postla, kde hrála celých 6 let. V roce 1908 se Svobodovi odstěhovali do Prahy, kde získala Marie angažmá u ředitelky Grossové-Kučerové v Libni a její manžel byl angažován v kabaretu „U Rozvařilů“, kde recitoval básně. Po krachu společnosti Grossové hrála v souboru ředitele J. E. Sedláčka, kde byli angažováni mj. také Zdenka Gräfová a Bedřich Karen. Následovalo angažmá u ředitelky Procházkové-Malé a znov...

Marie Retková (5)

Marie Retková je rozhlasová a televizní moderátorka. Známá je především jako bývalá hlasatelka Československé a později České televize. Vystudovala žurnalistiku na Karlově univerzitě. Roku 1977 nastoupila jako hlasatelka co Československé televize, kde zůstala až do roku 2006, kdy byla pozice hlasatelek zrušena. V současnosti pracuje jako externí moderátorka v Českém rozhlase Dvojka.

Marie Polnická (9)

Autorka jazykových příruček a pracovních sešitů pro ZŠ.

Marie Nováková (3)

Narozena 1.7.1883 v Praze, zemřela 29.11.1954 v Praze. Prozaička, překladatelka.

Marie Nejedlá (5)

Narozena 1961. MUDr., vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu v Praze, práce z oblasti vnitřního lékařství a ošetřovatelství.

Marie Flieglová (5)

Narozena 8.9.1915 v Říčanech u Prahy. Literatura pro děti.

Marie Dohnalová (4)

Narozena 30.6.1955 ve Vimperku. Ing., CSc., ekonomka, socioložka, autorka odborných prací ze sociální ekonomie, speciální pedagogiky a antropologie.

Marie Damborská (6)

Narozena 16.8.1913, zemřela v květnu 1991. MUDr., CSc., pediatrička, literatura z oboru.

Marie Bieblová (6)

Narozena 12. 2. 1909 v Lounech, zemřela 21. 2. 1997 v Praze. Redaktorka, básnířka, autorka literatury pro děti, překladatelka z ruštiny, němčiny, francouzštiny.

Marianne Dubucová, (6)

Marian Repka (7)

Slovenský prozaik, zabývá se výzkumem lidského vědomí, publikace z oboru.

Mária Trandžíková (2)

Slovenská krajkářka.

Mária Števková (8)

Mária Števková učila na obchodnej akadémii v Žiline, neskôr v Bratislave. V roku 1972 upísala svoj život Mladým letám ako redaktorka. Vo vydavateľstve zotrvala do začiatku deväťdesiatych rokov. Od roku 1991 ju poznáme ako zakladateľku a šéfredaktorku vydavateľstva BUVIK, ktoré sa špecializuje na vydávanie umeleckej literatúry pre deti. Iste mnohí poznáte malú postavičku v modrom oblečení, ktorá sa prihovára deťom pri otvorení každej knižky vydanej týmto vydavateľstvom. Tá postavička sa volá Buvik. Odvodená je z detského slova označujúceho spánok: "Búvaj, búvaj krásne dieťa..." sa spieva v nejednej uspávanke. Buvik je už šestnásťročný a možno aj po puberte. Predsa stále ostáva tým roztomilým anjelom strážnym vydavateľstva. Podopiera Máriu Števkovú v starostiach a raduje sa s ňou, keď sa im spolu darí. Je skrátka celý po nej - citlivý a veľkorysý, rozdávajúci svoje srdiečko, pripravený robiť radosť. Nečudo, že má povahové črty Mariky Števkovej, veď je jej tretím dieťaťom popri dvoch už dospelých dcérach. A čo je pre nich šťastie? Nové knižky, ktoré nájdete na pultoch kníhkupectiev. Pozitívne je, že v knihách hlavní hrdinovia nestárnu a ostávajú stále rovnakí pre všetky generácie čitateľov. Veta:"Postoj chvíľa si taká krásna..." platí určite pri čítaní kníh. Myšlienky, činy a príbehy hrdinov, ktoré sa nám páčia, ostávajú na stránkach kníh nemenné. Môžeme sa k nim kedykoľvek vrátiť. Kniha je priateľ človeka a Buvik s pani Števkovou určite tiež, pretože oni knihy tvoria.

Maria Nikolai (6)

Německá spisovatelka.

Maria Höck (7)

Margaret Eleanor Atwood (7)

Margaret Eleanor Atwoodová, OC, O.Ont, FRSC je kanadská spisovatelka, básnířka, literární kritička, a feministická a sociální aktivistka. Je jednou z nejvíce ceněných autorek beletrie současné doby; za její literární dílo se jí dostalo mezinárodního uznání. Mezi lety 1984 až 1986 byla prezidentkou PEN klubu. Margaret Atwoodová se narodila 18. listopadu 1939 v kanadském hlavním městě Ottawě jako druhá ze tří dětí Margarety Dorothy , bývalé odbornice na výživu, a Carla Edmunda Atwooda, entomologa. Díky otcovu povolání strávila Atwoodová velkou část svého dětství v divočině severního Québecu, ale také v Ottawě, Sault Ste. Marie a Torontu. Až do svých 11 let nenavštěvovala denní školu. Stala se vášnivou čtenářkou beletrie, kapesních knih nakladatelství Dell, pohádek bratří Grimmů, kanadských příběhů o zvířatech a komiksů. V roce 1957 odmaturovala na střední škole v Leaside v Torontu. Atwoodová začala psát již ve svých šesti letech. Od šestnácti let toužila věnovat se psaní profesionálně. Po ukončení střední školy roku 1957 proto začala studovat na Victoria University na University of Toronto. Jejími učiteli byli mimo jiné i Jay Macpherson a Northrop Frye. V roce 1961 ukončila svoje studium s bakalářským titulem z anglického jazyka , z filozofie a francouzštiny. V roce 1961 poté, co získala vyznamenání E.J. Pratta za svou soukromě vydanou básnickou sbírku Double Persephone, začala studovat na harvardské Radcliffe College za podpory nadace Woodrowa Willsona. Následující rok zde Atwoodová získala magisterský titul a pokračovala dvouletým doktorandským studiem na Harvardově univerzitě, ale nedokončila jej, protože nedopsala svou dizertační práci s názvem The English Metaphysical Romance . Poté učila na University of British Columbia , na Sir George Williams University v Montrealu , na University of Alberta , n...

Margaret Craven (3)

Margaret Craven byla americká autorka. Narodila se v Montaně, dětská léta prožila v Bellinghamu, vystudovala historii na Stanford University v Palo Alto v Kalifornii, kde prožila řadu let a pracovala jako žurnalistka. Tady také začíná psát pro noviny své první povídky. Úspěch jí přinesl až její první román I Heard the Owl Call My Name, který se stal bestselerem a byl později zpracován jako TV film. Později napsala ještě dvě knihy, které ale nedosáhly úspěchu její prvotiny, umírá 19. července 1980 v Sacramentu, kde na sklonku života žila s matkou a bratrem.

Marek Vagovič (4)

Marek Vagovič sa narodil v Bratislave. Vyštudoval históriu na Trnavskej univerzite. Od roku 2000 pôsobí v médiách, zaoberá sa hlavne prepojením politiky a biznisu. Písal pre tlačovú agentúru SITA, denníky Pravda a SME, týždenníky Domino fórum a .týždeň a portál Aktualne.sk. Od októbra 2015 vedie investigatívny tím portálu Aktuality.sk. V rokoch 2006 – 2016 bol pätnásťkrát nominovaný na Novinársku cenu Nadácie otvorenej spoločnosti. Sedemkrát cenu vyhral.

Marek Hrubec (7)

Narozen 26. 12. 1968. Filosof, pracovník Centra globálních studií při Filosofickém ústaveu kademie věd ČR, oráce z oboru politické filozofie, mezinárodní politiky a globalizace, překlady filozofických textů, zabývá se též problematikou subsaharské Afriky.

Marcela Grez (11)

Španělská autorka a ilustrátorka dětské literatury.

Marcel Stecker (6)

Marcel Stecker byl český malíř, ilustrátor, grafik a pedagog. Marcel Stecker ukončil roku 1951 pod vedením profesora Františka Tichého Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Od roku 1954 pracoval jako vedoucí výtvarník v propagačním podniku Merkur, ilustroval knihy různých nakladatelství a také dětské časopisy . Byl činný též v oboru užité grafiky a kresleného filmu. V letech 1975–1981 přednášel dějiny umění na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy. Vystavoval na mnoha domácích i zahraničních výstavách.

Marcel Gruen (2)

Mano Ziegler (2)

Herman Eugen "Mano" Ziegler byl německý zkušební pilot, novinář a spisovatel.

Manfred Wöbcke (7)

Spisovatel a autor cestopisů.

Manfred Glück (7)

Spoluautor učebnic němčiny.

Maja Lunde (6)

MAJA LUNDE je norská spisovatelka a scénáristka. Napsala osm knih pro děti a dospívající mládež. Píše také scénáře pro norskou televizi. Román Historie včel je jejím prvním románem pro dospělé a po jeho představení na londýnském knižním veletrhu v témže roce se mu dostalo velké pozornosti. Práva byla dosud prodána do 19 jazyků a kniha vyšla nebo vyjde ve třiceti zemích. Maja Lunde se narodila a žije v Oslu se svým manželem a třemi dětmi.

Magali Le Huche (6)

Francouzská ilustrátorka a autorka publikací pro děti a mládež.

Macek Miroslav (5)