Všichni Autoři a témata

Naďa Profantová (5)

Naďa Profantová je česká historička a archeoložka specializující se na období starší a střední doby hradištní. Externě působí na katedře archeologie Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové.

Naďa Moyzesová (6)

Naďa Moyzesová pracuje jako grafická designérka a ilustrátorka na volné noze. Vystudovala magisterské studium v Ateliéru Grafický design na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. V nakladatelství XYZ vydala knihy Pověsti hradů a zámků Morava a Slezsko, Slavné historky zbojnické a dětskou knihu Bratři obři, kterou také ilustrovala. Několik pověstí z knihy Pověsti z hradů a zámků Morava a Slezsko vydalo vydavatelství Supraphon na CD Pověsti slezských hradů a zámků a Pověsti moravských hradů a zámků.

Multatuli (6)

Multatuli, vlastním jménem Eduard Douwes Dekker , byl nizozemský spisovatel. Do češtiny byl mimo jiné přeložen jeho světoznámý román Max Havelaar. Eduard Douwes Dekker pracoval jako koloniální úředník v Nizozemské východní Indii , kam dorazil v devatenácti letech, a kde se dle jeho vlastních slov jeho „duše probudila“, ale kde byl také svědkem zlořádu pod taktovkou nizozemské koloniální vlády. Jeho nejznámějším dílem je kritický román Max Havelaar , ve kterém na základě vlastních zkušeností odsoudil zacházení nizozemských úředníků a domorodých vládců s místními obyvateli. Při vydání této knihy poprvé použil pseudonym Multatuli, který pochází z latinského „multa tuli“, což znamená „mnoho jsem trpěl“. V červnu 2002 prohlásila Společnost pro nizozemskou literaturu Maxe Havelaara za nejvýznamnější nizozemsky psané literární dílo všech dob. V roce 2004 skončil Multatuli na třicátém čtvrtém místě v anketě Největší Nizozemec. Eduard Douwes Dekker se narodil v amsterdamské ulici Korsjespoortsteeg, ve které se dnes nachází Multatuliho muzeum, do rodiny hlásící se k mennonitům. Jeho otec, Engel Douwes Dekker, byl lodní kapitán a jeho matka, Sietske Eeltjes Klein, žena v domácnosti. Eduard byl inteligentní dítě, navštěvoval latinskou školu. Již velmi brzy si kladl kritické otázky ohledně víry a psal básně. Po dvou, nebo třech letech z latinské školy odešel, aniž by studia dokončil, a v roce 1838 odcestoval na palubě lodi, které velel jeho otec, do Nizozemské východní Indie, do jejíhož hlavního města ležícím na ostrově Jáva, Batávie, dorazili roku 1839. Eduard Douwes Dekker tam nastoupil do služeb nizozemské správy jako nižší úředník Účetního dvora. V následujících letech se dočkal povýšení, i když se mu práce s financemi příliš nezamlouvala. Batávie, kde rok a půl vedl veselý a činorodý život daleko...

Monika Wurm (8)

Monika Wurmová je přechýlená podoba jména slovenské spisovatelky Moniky Wurm, žijící ve Vídni. Vystudovala střední průmyslovou školu se zaměřením na technicko-informatické služby. Před několika lety odešla do rakouské metropole, kde se usadila. V první knize s názvem Slzy prodaných dívek popisuje příběh mladé filipínské dívky, která se v katastrofálních podmínkách dostane do Dubaje, kterému říkají město snů. Tam ji prodají jako luxusní společnici. Právě tato kniha získala oblibu nejen na Slovensku, ale taky v České republice, kde ji dodalo na trh nakladatelství Brána, jehož je exkluzívní autorkou. V říjnu 2015 byl román Slzy prodaných dívek vydán v němčině pod titulem Die Tränen der verkauften Mädchen. O sérii románů Rockové tango, Pákistánská princezna a její pokračování Pákistánská mstase zajímají zahraniční filmaři. V říjnu 2015 v Londýně bude slavnostní podpis smlouvy k filmovému zpracování knížky Pákistánská princezna i projednání překladu tohoto románu do urdštiny a hindštiny.

Monika Nevolová (7)

Mgr., psycholožka, redaktorka lifestyle magazínů, televizní dramaturgyně, věnuje se koučinku poradenství v osobnostním rozvoji.

Monika Králiková (4)

Publicistka, autorka publikací o výtvarných pracích z papíru.

Mojmír Vlašín (7)

Mojmír Vlašín je český zoolog, ekolog, aktivista a politik, v letech 2004 až 2008 zastupitel Jihomoravského kraje, v letech 1990 až 1994 a opět 2002 až 2018 zastupitel města Brna, nestraník za Stranu zelených. Pochází z rodiny normalizačního literárního vědce Štěpána Vlašína. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor biologie. Po absolvování školy byl mimo jiné náměstkem ředitele Českého ústavu ochrany přírody. V současnosti je zaměstnán v Ekologickém institutu Veronica , externě vyučuje na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a je soudním znalcem v oboru ochrana přírody. Je aktivní v řadě nevládních ochranářských a vědeckých organizací, mj. těchto: Ekologický institut Veronica, Česká společnost ornitologická, Česká společnost pro ochranu netopýrů, Poradní sbor Pálava, nebo Natural Areas Asotiation. Také je jedním ze zakladatelů Česko-nepálské společnosti. Patří mezi členy redakční rady časopisu Sedmá generace. V České televizi uváděl ekologický soutěžní pořad pro děti Hra na zelenou. Ve vědecké oblasti se zabývá především ochranou netopýrů, obojživelníků a plazů. Věnuje se preventivní ochraně životního prostředí, začátkem devadesátých let spolu s Alešem Máchalem napsali knížku Desatero domácí ekologie; název této knihy časem zdomácněl a používá se pro dobrovolné a preventivní možnosti ochrany životního prostředí každého jednotlivce. Je autorem řady recesistických divadelních her pro brněnský ekologický institut Veronica. Mojmír Vlašín je ženatý, má dvě dospělé děti . V roce 1990 byl zvolen do zastupitelstva města Brna, kde pracoval do roku 1994 jako místopředseda komise pro životní prostředí. V roce 2002 byl opět zvolen do zastupitelstva města Brna i do zastupitelstva městské části Brno-Ořešín, kde v letech 2005–2006 vykonával funkci místostarosty. V letech 2004–2008 byl členem zastupitelstva Jihomoravské...

Miroslav Zeman (7)

Miroslav Zeman je bývalý československý reprezentant v řecko-římském zápasu. V roce 1968 na olympijských hrách v Mexiku vybojoval v kategorii do 52 kg bronzovou medaili a v roce 1972 na hrách v Mnichově vypadl ve stejné kategorii v pátém kole. Šestkrát se stal mistrem Československa.

Miroslav Rafaj (9)

Miroslav Rafaj – 5. prosince 1987, Opava) byl český lesní inženýr, redaktor a prozaik, bratr literárního kritika a básníka Oldřicha Rafaje. Vyrůstal v rodině krejčího. Po maturitě na reálném gymnáziu v Novém Jičíně roku 1953 vystudoval na Vysoké škole zemědělské a lesnické v Brně obor inženýrské stavby lesnické a roku 1958 získal titul inženýr. Od roku 1960 žil v Opavě, kde do roku 1968 působil jako stavbyvedoucí a projektant v podniku zemědělských meliorací. Pak řídil opavskou Okresní správu silnic a v letech 1971–1972 byl vedoucím odboru výstavby Městského národního výboru ve Vítkově. Roku 1973 se stal šéfredaktorem nakladatelství Profil v Ostravě a tuto funkci vykonával až do své smrti. Zároveň se roku 1977 stal tajemníkem severomoravské pobočky normalizačního Svazu českých spisovatelů. Náměty pro své prózy čerpal především z pracovních prostředí, které osobně poznal. Jeho hrdinové v nich překonávají pracovní těžkosti a vzájemná nedorozumění a nacházejí k sobě cestu tím, že zapomínají na osobní zájmy ve prospěch společného díla, čímž demonstrují zrání nového socialistického člověka. V letech tzv. normalizace byly proto jeho knihy vyzvedány jako vzor tzv. angažované literatury. Jeho prozaické dílo doplňuje několik divadelních, televizních a rozhlasových her.

Miroslav Podhorský (6)

Narozen v lednu 1945 v Havlíčkově Brodě. Cestovatel, publikace z expedic na Aljašku a do severní Kanady, též fotograf.

Miroslav Orel (6)

MUDr. PhDr. Miroslav Orel , psychiatr, ředitel Krajské pedagogicko-psychologické poradny ve Zlíně. Vystudoval lékařskou fakultu a posléze jednooborovou psychologii. Pracoval jako odborný asistent Ústavu lékařské fyziologie Univerzity Palackého v Olomouci, psychiatr a vyučující na Psychiatrické klinice FN Olomouc. Dlouhodobě působí na katedře psychologie FF UP – kde přednáší základy anatomie a fyziologie, neurofyziologii a psychopatologii obecnou a speciální a v rámci UP vyučuje také psychopatologii, otázky zdraví a nemoci, psychosociální výcviky a studenty Univerzity třetího věku. Věnuje se psychologickému poradenství a lektorské činnosti. Profesně se zajímá o psychoterapii, psychosomatiku, psychologickou práci se sny apod.

Miroslav Oplt (3)

Miroslav Oplt učil jazyk, literaturu a dějiny Indonésie na univerzitě také překládal malajské pantuny a do češtiny převedl knihu Na břehu řeky Bekasi nyní již zesnulého spisovatele Pramoedya Ananta Toer a povídku Piké na rubáš od Idrus . Milovníci dálek a jiných zvyků ho ale především znali jako autora poutavých knih Hledání Indonésie a Návraty na Bali. Díky obsáhlým pasážím o dějinách, kultuře a literatuře země byly tyto cestopisy ještě na konci devadesátých let skoro jedinými zdroji podrobnějších informacích o Indonésii. Od té doby se ale situace naštěstí změnila a Indonésie přestala být tou velkou neznámou

Miroslav Nožina (6)

Miroslav Nožina je sociální antropolog a výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Praha. Zaměřuje se především na oblast politické antropologie a antropologie kriminality/kulturní kriminologie. V letech 1990–2000 pracoval v týmu expertů Střediska pro geopolitické sledování drog v Paříži . Je členem Evropského sdružení pro studia jihovýchodní Asie a Globální iniciativy proti nadnárodnímu organizovanému zločinu . Působí v rámci volebních pozorovacích misí Evropské unie . Realizoval řadu výzkumných pobytů a expedic zejména v zemích jihovýchodní Asie a rovněž v Africe, Austrálii a Latinské Americe. Publikuje na témata kriminality v diasporách, drogové problematiky, nelegálního obchodu s přírodninami, etnické, historické a sociální problematiky zemí pevninské jihovýchodní Asie aj. Přispívá i do mezinárodních odborných periodik a publikací. Nejnověji vydal případovou studii o pašování nosorožčích rohů z Jižní Afriky do Vietnamu přes Českou republiku v originále s názvem „The Czech Rhino Connection: a Case Study of Vietnamese Wildlife Trafficking Networks’ Operations Across Central Europe“ .

Miroslav Novák (3)

Narozen 17.6.1924 v Praze, zemřel 24.2.1982 tamtéž. PhDr., asistent katedry věd o zemích Asie a Afriky, publikace a překlady z oboru japanistiky.

Miroslav Macháček (3)

Narozen 8.5.1922 v Nymburce, zemřel 17.2.1991 v Praze. Herec a režisér.

Miroslav Kocián (6)

Narozen 16.6.1962 v Čeladné. Ing., vydavatel a redaktor, překlady povídek a románů žánrů sci-fi, fantasy, horor a krimi. Též práce z oboru teraristiky.

Miroslav Kobza (5)

Narozen 1969 v Zábřeze. Novinář, autor publikací s regionální tematikou.

Miroslav Khol (4)

Miroslav Khol je český fotograf reportáže, portrétů, tabletopu, zátiší a architektury. Velmi často fotografoval malíře a sochaře . Proslul díky svému dramatickému stylu. Prakticky až do 90. let 20. století minulého století fotografoval černobíle. Již od mládí se věnoval fotografii, tiskl snímky v novinách, vydal publikaci Naše Praha a uspořádal několik výstav v Praze i mimo ni . Jeho snímky byly velmi ovlivněny žateckým okolím a lidmi. Pracoval i jako asistent Karla Hájka ve Světě v obrazech, jako vedoucí pracovník v Dilii nebo redaktor ve Světě práce. Avšak nejvíce byl aktivní když pracoval jako fotoreportér v redakci Televizních novin, jeho novinářský styl však nebyl zpravodajský, ale velmi často dramatický a epický. Mezi významné osobnosti české fotografie se zařadil po výstavě uspořádané Galerií hlavního města Prahy v prostorách Staroměstské radnice v létě roku 1986. Zájem o fotografii projevil již ve věku svých dvanácti let, kdy mu jeho strýc Mikuláš věnoval první fotoaparát Zeiss Ikon Box-Tengor. Kholovi po neblahé situaci na Ukrajině ve 40. letech reemigrují s ostatními volyňskými Čechy do své staré vlasti a usazují se v Libočanech u Žatce, vesnici ležící na Ohři, která je obklopena chmelnicemi a zelinářskými zahradami. Po dokončení základní školy se Miroslav Khol přihlásil na Vyšší filmovou školu v Čimelicích. V Čimelicích také začal stoupat jeho zájem o Karla Hájka, je jeho prací nadšen a odjel do Prahy aby se se svým vzorem seznámil. Byl pražským fotografickým životem okouzlen a proto se rozhodl že přestoupí na Střední grafickou školu v Hellichově ulici. Od té doby se rozvíjela jeho dobrodružná povaha, velmi často střídal zaměstnání, avšak stále měl svou jedinou konstantu - fotografování. V roce 1963 uspořáda...

Miroslav Karlíček (6)

Ing. Miroslav Karlíček, Ph.D. je vedoucí katedry marketingu na Fakultě podnikohospodářské VŠE. Vyučuje předměty Marketing 1 a Marketingová komunikace. Praktické zkušenosti získal v agentuře Ogilvy Public Relations, kde pracoval pro klienty, jako je Janssen-Cilag, Plzeňský Prazdroj, Henkel či Olympus. Působil také jako tiskový mluvčí VŠE a marketingový poradce společnosti SAP ČR. Další zkušenosti nabyl během stáží na HEC School of Management ve Francii, ve společnosti EPSON v USA a ve společnosti BOSCH v Německu. Od roku 2009 je členem vědecké rady Fakulty podnikohospodářské VŠE.

Miroslav Kalina (8)

Narozen 1931. PhDr.,Ing., vysokoškolský pedagog, anglista, autor slovníků a učebnic angličtiny z oblasti ekonomické, obchodní, finanční a právní.

Miroslav Hák (4)

Miroslav Hák byl významným meziválečným českým fotografem. Byl členem sdružení umělců Skupiny 42. Byl jednou z nejvýraznějších postav v dějinách české moderní fotografie a zařadil se mezi plodné a nikdy plně uznané a poznané osobnosti v oblasti umění. Studoval u svého otce, fotografa Františka Háka. Mezi lety 1925 a 1931 pracoval jako fotograf v Praze a v Bratislavě. Od svých 20 let aktivně obesílal různé soutěže a umělecké salóny. Jako neznámý autor byl oceněn na Mezinárodní výstavě fotografií v Praze v roce 1936; jeho snímky vzbudily pozornost a okamžitě ho přiřadily k významným osobnostem české avantgardy. Vystavoval společně s takovými autory jako byli John Heartfield, Man Ray, László Moholy-Nagy, Brett Weston či Alexandr Rodčenko. Od roku 1937 pracoval jako fotograf pro divadlo E. F. Buriana . Od roku 1940 pracoval ve filmovém průmyslu. V letech 1942–1944 působil v obrazové redakci Věstníku fotografů. Spoluzaložil Skupinu 42, která spojovala české avantgardní fotografy. O rok později vyšly jeho snímky v portfoliu Moderní česká fotografie. Koncem války převzal po otci fotografickou živnost v Nové Pace. Od roku 1954 působil jako fotograf v Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd. K dominantním motivům jeho fotografií patřilo divadlo, akty a lyrické snímky.

Miroslav Grepl (7)

Miroslav Grepl byl český vysokoškolský učitel a jazykovědec, zaměřením bohemista. Narodil se v roce 1929 v Hrochově u Prostějova. V letech 1949–1953 vystudoval češtinu a ruštinu na FF UJEP v Brně, kde mezi jeho učitele patřili kupříkladu František Trávníček, Josef Kurz, Adolf Kellner, Bořivoj Novák a Jaroslav Bauer. O tři roky později obhájil svoji kandidátskou práci a v roce 1966 se již habilitoval v oboru českého jazyka. V roce 1990 byl pak jmenován profesorem daného oboru. Společně s bohemistou prof. PhDr. Petrem Karlíkem, CSc. napsal dle NK ČR řadu jazykovědně zaměřených knih o českém jazyce , Skladba spisovné češtiny , Skladba češtiny aj.

Miroslav Cipár (7)

Miroslav Cipár sa narodil 8.1.1935 vo Vysokej nad Kysucou. Autor študoval na Vysokej škole pedagogickej a Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave u profesorov V. Hložníka a P. Matejku. V rokoch 1971 - 72 pracoval v New Delhi v Indii v Children´s Book Institut. Okrem ilustrácie sa venuje úžitkovej grafike, voľnej grafike a monumentálnej tvorbe. Autorovu ilustračnú tvorbu charakterizuje dominantný prvok hravosti a sladkej romantiky. Z ilustrácií je evidentný tvorcov rukopis, štylizuje jednoduché predmety, ktoré skladá tvarovo i farebne do kompozične zoskupených obrazov plných fantázie. Príznačný je pre jeho ilustráciu sklon k symbolom, znaku a vytríbenej až historizujúco pôsobiacej ornamentike. Za ilustračnú tvorbu získal viacnásobnú Cenu vydavateľstva Mladé letá a čestné uznania zo súťaže Najkrajšia kniha. Za ilustrácie ku knihám M. Ďuríčkovej: Biela kňažná a Dunajská kráľovná získal Plaketu BIB´73 a Plaketu BIB´77. Zlatou medailou na IBA Lipsko v roku 1982 bola ocenená kniha M. Válka: Veľká cestovná horúčka. Od roku 1979 je autor nositeľom ceny Ľudovíta Fullu.

Miroslav Blažek (7)

Narozen 13.5.1916 ve Vápenném Podole u Chrudimi, zemřel 20.3.1983 v Praze. RNDr., vysokoškolský profesor pro obor regionálního zeměpisu, literatura z oboru.

Mirko Křivánek (3)

Autor publikace o lidovém léčitelství a léčení pomocí bylin.

Mirka Skočílková (6)

Mirka Skočílková , vlastním jménem Jaromíra Skočílková, se narodila ve Vysokém Mýtě a vyrostla v rodině se dvěma sourozenci v Luži. Po střední pedagogické škole vystudovala na přírodovědecké fakultě v Olomouci matematiku a geografii. Ještě při studiu začala učit na Základní škole ve Skutči, kde našla svého životního partnera, se kterým má dvě děti. Zde žije i s rodinou, ale již nějaký čas učí v Litomyšli na střední škole, kde původně sama studovala. Ráda čte, cestuje, v zimě lyžuje a v létě jezdí na kole. Během roku se věnuje hlavně matematice a aktivitám s ní spojeným, jako jsou například semináře, soutěže či doučování. Psaní knih je pro ni nutný relax, kterým vyváží dokonale část svého života naplněnou čísly a matematickými operacemi. Psala si pro sebe odmala, ale Violka je první kniha, která jí vyšla. Vždycky, když se jí někdo zeptá, jestli opravdu napsala knížku, odpoví rychle a pohotově: „Ano, ale není to sbírka úloh.“

Miquel Ferrón Geis (8)

Španělský profesor výtvarného umění, knižní ilustrátor.

Miluška Matoušová (2)

Narozena 1. 2. 1965. Speciální pedagožka a numeroložka. Zaměřuje se též na celostní medicínu, zdravý životní styl a pohledovou diagnostiku.

Miloslav Urban (3)

Narozen 10.1.1940 v Kladně, zemřel 1.9.2006. MUDr., gynekolog, prozaik.

Miloslav Topinka (6)

Miloslav Topinka je český básník a esejista. Patří k mladší vlně básníků tvořících od 60. let 20. století. Vystudoval psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1968 se zúčastnil studentské Expedice Lambaréné. Byl redaktorem měsíčníku Sešity . Poté pracoval jako psycholog, úředník či překladatel . Věnuje se i práci překladatelské a editorské Žije v Praze. Jeho hlavními tématy jsou – jeho slovy – „trhlina“, a „mlčení“. To jest, jak se z osobního úkrytu prodrat do duchampovské čtvrté dimenze, a jak se otvor do tohoto jiného světa stává místem pro celanovský nátlak světla ; dále pak otázka proč etapy odmlčení či zmlknutí patří k psaní , v níž souhlasí s Rimbaudem, že „Hlavním dílem básníka je jeho existence“. Ve své knize Trhlina používá experimentální techniky jako jsou průhledné papíry, otvory ve stránkách a podobně, aby umožnil čtenáři jiný pohled na text. V knize se objevují nejen jeho erbovní autoři jako Gérard de Nerval a Rimbaud, ale i Hermann Buhl, a místa jako Hirošima.

Miloslav Kalík (6)

Fotograf Miloslav Kalík, duchcovský rodák, se narodil 20. listopadu 1928 v rodině horníka, která svým dvěma synům dokázala dát do vínku mnohé kulturní zájmy. Miloslav Kalík se více než čtyřicet let profesionálně zabýval uměleckou fotografií. Jeho doménou byla krajinářská fotografie a jeho nejoblíbenější krajinou České středohoří. Na počátku 50. let absolvoval Tyršův ústav tělesné výchovy a sportu a řadu desetiletí působil v Jablonci nad Nisou, kde se uplatnil nejprve jako pedagog a později například i jako propagační pracovník Mezinárodních výstav skla a bižuterie. V Jablonci měl blízko k dalším pozoruhodným krajinám v Jizerských horách i Českém ráji. Své snímky Miloslav Kalík uplatňoval všude, kde se nabízela příležitost propagovat a popularizovat jeho oblíbené krajiny. Jeho velkoformátové fotografie zdobí stěny společenských, kulturních a reprezentativních prostor řady významných firem a institucí. Jeho záběry najdeme na pohlednicích, na exkluzivních kalendářích, firemních prospektech i jiných propagačních materiálech. Objevíme je také v mnoha turistických sbornících i v časopisech o české krajině a naší přírodě. Namátkou alespoň některé tituly: Jablonec nad Nisou a okolí, O Libereckém kraji, Česká republika, Přehrada v klínu hor, Nejkrásnější sbírka, Stalo se na severu Čech. Nad tím vším vévodí dvě skutečně reprezentativní knihy – České středohoří a Mezi nebem a zemí . Boj mezi nebem a zemí o Miloslava Kalíka způsobený těžkou nemocí skončil v jablonecké nemocnici 22. srpna 2008. K rozloučení došlo v tichosti rodinného kruhu.

Miloslav Jokl (4)

Narozen 9. 2. 1933 v Praze, zemřel 7. 4. 2012. Prof., Ing., DrSc., pracovník stavební fakulty Českého vysokého učení technického, soudní znalec v oboru stavebnictví, specialista na odhady cen nemovitostí. Práce v oboru stavebnictví a životního prostředí.

Miloslav Hoznauer (4)

Miloslav Ferles (6)

Profesor Ing., DrSc. se narodil v Čelákovicích, začínal v roce 1941 ve Spolku pro chemickou a hutní výrobu ve Vysočanech, v roce 1950 získal titul doktora technických věd a v roce 1969 titul DrSc. Zabýval se organickou chemií.

Miloš Vysocký (6)

Narozen: 28. 1. 1903 v Ostravě, zemřel 31. 5. 1984 v Kločově u Vítkova. Pedagog na lesnických školách, autor tematické beletrie a odborných publikací z oboru lesního prostředí.

Miloš Velemínský (4)

Narozen 16. 9. 1969. MUDr., gynekolog, perinatolog, odborný asistent na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Spoluautor též publikací v oboru pediatrie.

Miloš Štraub (8)

Narozen v roce 1936. Publicista, spisovatel, zabývá se podzemními, nevysvětlenými jevy a psychotronikou, též autor kriminálních příběhů.

Milos Stehlík (4)

Narozen 14. 11. 1923 v Brně, zemřel 13. 2. 2020 tamtéž. Prof., PhDr., CSc., historik umění, pracovník památkového úřadu, vysokoškolský učitel, autor prací zejména z oboru moravských památek.

Miloš Petr (2)

Miloš Noll (7)

Miloš Noll byl malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a filmový scenárista. Miloš Noll studoval na Státní grafické škole v Praze, ve Škole umění ve Zlíně, v letech 1945 – 1950 na UMPRUM v Praze . Už na zlínské škole se dostal do kontaktu se surrealismem, později v Praze se připojil ke spořilovské surrealistické skupině a hlásil se k tomuto odkazu trvale ve své volné tvorbě. Po studiu se začal uplatňovat v různých oborech užitého umění: novinová kresba, karikatura, kreslený humor, scénografie, typografie, plakáty a ilustrace. Byl výtvarným redaktorem World Student News , přispíval do Literárních novin , začal soustavně pracovat jako výtvarník, scénograf, později i scenárista pro Čs. televizi. Setkání a přátelství s režisérem Evaldem Schormem zahájilo jeho trvalejší spolupráci s filmem. Po několika krátkých televizních filmech natočili v roce 1966 podle společného scénáře v režii E. Schorma film „Gramo Von balet“, kombinující baletní projev s výtvarnou animací . Z podobné spolupráce s režisérem Ladislavem Rychmanem vznikl pro Laternu magiku filmově-scénický balet „Rondo“ . Řada scénářů k animovaným i hraným filmům pro Čs. televizi, Laternu magiku a Krátký film byla výsledkem blízké spolupráce s režisérem Pavlem Hoblem. V tehdejší době se podařilo realizovat jen některé scénáře: kupř. 26 dílů animovaného filmu „Jedna plus jedna“ a celovečerní film „Třicet panen a Pythagoras“ . Jako scenárista a výtvarník připravil animovaný seriál „Jak se chytají rusalky“ . Z jeho posledních prací pro animovaný film lze uvést „O vodníkovi Čepečkovi“...

Miloš Konvalinka (4)

Český dirigent a skladatel, narozen 3. ledna 1919, zemřel 27. listopadu 2000.

Miloš Hájek (6)

Narozen 12. 5. 1921 v Dětenicích, zemřel 25. 2. 2016 v Praze. Doc., PhDr. DrSc., historik, levicový intelektuál, příslušník československého odboje za druhé světové války a mluvčí Charty 77.

Miloš Filip (6)

Vystudoval Ekonomicko-správní fakultu při Masarykově univerzitě v Brně, kde získal doktorát z finanční ekonomie a kvalifikoval se na prestižní, celosvětově uznávaný titul pro finanční poradce Chartered Financial Analyst . V představenstvu společnosti ING Investment Management zodpovídal za obchod a marketing produktů investiční správy v ČR a na Slovensku. Dále pracoval v jako konzultant vrcholového managementu ČSOB, ředitel penzijního fondu a také poradce pro prémiovou klientelu skupiny ABN AMRO. Dlouhodobě se věnuje otázce klientského poradenství, osobních financí a finančního vzdělávání. Je autorem několika odborných finančně-vzdělávacích publikací.

Miloň Dohnal (8)

Narozen 14.6.1924 v Hukvaldech, zemřel 30.3.2004. PhDr., CSc., profesor československých dějin, spisy z dějin dělnického hnutí na severní Moravě.

Milena Kozderová (2)

Narozena 29.2.1931. Autorka humoristické prózy.

Milana Čechurová (8)

PhDr., pedagožka, redaktorka učebnic a prací ze společenskovědních oborů.

Milan Vároš (6)

Po absolvovaní Jedenásťročnej strednej školy v Bytči pracoval rok v rodnom meste ako redaktor okresných novín. Potom študoval žurnalistiku na Filozofickej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave . V r. 1960 – 1969 bol redaktorom denníka Smena. Pre svoje postoje k politickým udalostiam rokov 1968 – 1969 bol politicky diskriminovaný a nemohol publikovať. Od r. 1969 pracoval ako redaktor vo vydavateľstve Smena, kde redigoval edíciu Dobrodružné romány. Od r. 1990 bol šéfredaktorom týždenníka Život a od r. 1995 aj šéfredaktorom mesačníka Rodina. V súčasnosti žije a tvorí v Bratislave.

Milan Tuček (4)

Matematik a sociolog. Prom. mat., CSc. Narozen 1948. Sociolog.

Milan Polák (5)

Milan Polák byl slovenský a československý voják, účastník slovenského národního povstání, politik, poválečný poslanec Prozatímního Národního shromáždění, Slovenské národní rady a Ústavodárného Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Po roce 1948 poslanec Národního shromáždění ČSR a funkcionář Strany slovenské obrody coby loajální součásti komunistického režimu. V letech 1948-1951 pověřenec zdravotnictví. Absolvoval obecnou a měšťanskou školu v Žilině a učitelský ústav Ostřihomi. Působil jako učitel, později jako vládní úředník. V meziválečném Československu se angažoval v Republikánské straně zemědělského a malorolnického lidu . Po Mnichovu se v říjnu 1938 podílel za slovenské agrárníky na dojednávání Žilinské dohody coby společné platformy slovenských stran ve prospěch autonomie a byl jedním ze signatářů její finální verze. Za druhé světové války působil v odboji, podílel se na přípravě slovenského národního povstání. Ještě před vypuknutí povstání se stal členem Slovenské národní rady, která sdružovala komunistické a nekomunistické špičky odboje. Působil jako kapitán na velitelství pozemních vojsk v povstaleckém centru v Banské Bystrici. Byl pobočníkem Jána Goliana. Zastával post pověřence pro zdravotnictví. Byl mu udělen roku 1945 Řád Slovenského národního povstání a roku 1969 in memoriam Řád Rudé hvězdy. Patřil mezi zakladatele Demokratické strany jako hlavní politické síly nesocialistického odboje. Na sjezdu DS v dubnu 1945 byl zvolen jedním z jejích místopředsedů. Ve funkci ho potvrdil sjezd v červenci 1945. Předsedal vlivnému Svazu vojáků Slovenského národního povstání. Účastnil se v delegaci Slovenské národní rady, která 1. června 1945 jednala s prezidentem Edvardem Benešem a řešila mimo jiné postavení Slovenska v obnovené republice. V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za Demokratickou stranu. Po parlamentních vo...

Milan Navrátil (5)

Narozen 15. 9. 1930 v Komárně . Pracovník rozhlasu, prózy, překladatel z maďarštiny a litevštiny.

Milan Kopecký (6)

Narozen 14.5.1925 v Brně, zemřel 17.9.2006. PhDr., CSc., profesor české literatury, komeniolog, publikační a redakční činnost v oboru.

Milan Bakeš (5)

Milan Bakeš je profesor na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, působí též jako advokát zapsaný u České advokátní komory pod č. 00841 v advokátní kanceláři Bakeš & partneři s právním zaměřením na bankovní právo, kapitálové trhy, cenné papíry, daně, poplatky, devizové právo, finanční právo. Zabývá se především finančním právem. V letech 1993–2002 byl členem dozorčí rady České spořitelny. Když v roce 2000 získala Středoevropská Stavební majoritní podíl v IPS, stal se na několik měsíců členem dozorčí rady IPS. V roce 2005 získal ocenění Právník roku v oboru finance. Od roku 2006 je členem Akreditační komise a předsedou její stálé pracovní skupiny pro právo a bezpečnostní obory.

Milada Zemánková (4)

Kuchařka na sojové pokrmy.

Milada Součková (7)

Milada Součková, též Milada Rykrová byla česká spisovatelka, lingvistka a literární teoretička. Narodila se v rodině stavebního podnikatele a majitele domu Antonína Součka a manželky Marie, rozené Horové . Po maturitě na dívčím gymnáziu Minerva, kde v té době studovala také Milena Jesenská, studovala přírodní vědy na Karlově univerzitě a promovala roku 1923 na téma "O duševním životě rostlin". V letech 1923–1924 studovala na univerzitě v Lausanne. Seznámila se se svým budoucím manželem, malířem Zdeňkem Rykrem; dne 17. června 1930 se vzali. Účastnila se uměleckého a literárního života, spolupracovala s Pražským lingvistickým kroužkem, seznámila se s Romanem Jakobsonem a za války spolupracovala s Vladislavem Vančurou na "Obrazech z dějin". Roku 1940 spáchal její muž sebevraždu. Po roce 1945 pracovala Milada Součková jako kulturní atašé československého konzulátu v New Yorku a po únoru 1948 zůstala v USA, takže doma její díla nemohla vycházet. V letech 1950–1962 přednášela českou literaturu a další slovanské obory na Harvardově univerzitě, v letech 1962–1969 na univerzitě v Chicagu a v letech 1970–1973 v Berkeley. Od roku 1963 byla knihovnicí Harvardovy univerzity a shromáždila zde patrně největší soubor české literatury mimo ČR; tomuto fondu odkázala i své úspory. Její popel byl rozptýlen na Olšanských hřbitovech v Praze. Další knihy vyšly v exilu: Literární historie a teorie: Sebrané spisy Milady Součkové, které vyšly v nakladatelství Prostor, získaly cenu Magnesia Litera 2010 za nakladatelský čin. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Milada Součková na německé Wikipedii.

Milada Kudrnová (3)

Narozena 21. 3. 1955 v Praze. Akademická malířka a grafička, ilustrátorka pohádek, učebnic a omalovánek.

Míla Doleželová (9)

Míla Doleželová, vlastním jménem Bohumila Doleželová , byla akademická malířka, jejímž hlavním tématem byli cikáni, jejich emocionální život a s nimi spojená témata. Žila a zemřela na Vysočině, kde po ní zůstalo monumentální dílo sestávající jednak z fresek , jednak z nesčetného množství olejomaleb a grafik. Známé jsou i její ilustrace k Příběhům dávné Indie a k cikánským pohádkám, které vyšly pod názvem Zpívající housle. Narodila 12. listopadu 1922 v Prostějově. Ve 14 letech odešla do učení na dámskou kloboučnici. Poté pracovala v Prostějově a v Plzni, kde u své tety přežila válku. V roce 1945 začala navštěvovat Státní grafickou školu v Praze, té však po roce studia zanechala. V roce 1946 byla přijata do druhého ročníku AVU , ke studiu jí byl udělen dispens, který jí z důvodu vysokého nadání povoloval studium navzdory tomu, že neměla maturitu. Studia dokončila v roce 1950 a následující čtyři roky působila na AVU jako odborná asistentka. Od roku 1954 se věnovala především olejomalbě, roku 1957 pak podnikla na východním Slovensku etnografické bádání o životě Romů. Z AVU na vlastní žádost odešla a od roku 1957 s Jiřím Marešem, svým pozdějším manželem , a maminkou žila v bývalé cihelně u obce Jihlávka. V roce 1961 se všichni přestěhovali do malé vesničky Klatovec nedaleko Javořice, v centrální části Vysočiny. V tomto období se celá rodina potýkala s velkými materiálními problémy. V domě nebyla zavedena ani voda, ani elektřina, Doleželová se však v samotě Vysočiny našla, z tohoto období pochází největší množství olejomaleb a kreseb. V té době také měla první výstavy, v Klatovci oba malíře navštěvovala řada umělců. V 50. a 60. letech se ústředním tématem tvorby stali Romové. V roce 1967 byla přijata do Sdružení výtvarných umělců Vysočiny. Zlom nastal po její souborné výstavě v Galerii Vyso...

Mike Barfield (8)

Spisovatel, kreslíř, básník a televizní scenárista.

Miguel Ruiz (6)

Syn mexického lékaře, léčitele a ezoterika Miguela Ruize. Publikace v oblasti spirituality.

Miguel Delibes (6)

Miguel Delibes Setién byl španělský romanopisec a od roku 1975 člen Španělské královské akademie. Zprvu se živil jako sloupkař a novinář v deníku El Norte de Castilla, které později řídil, dokud se postupně nezačal věnovat v první řadě svým románům. Delibes byl velkým znalcem kastilského rurálního prostředí, jeho flóry a fauny, a také příznivcem lovu. Byl jedním z nejoceňovanějších španělských autorů doby po občanské válce ; množství jeho děl bylo zdramatizováno nebo sloužilo za předlohu filmovým projektům . V roce 1946 se oženil s Ángeles de Castro, se kterou měl sedm dětí. Od roku 1998 trpěl rakovinou, což mu znemožňovalo pokračovat v práci.

Mieko Kawakami (5)

Japonská spisovatelka a blogerka. Autorka románů, básnické sbírky, esejů a rozhovorů se spisovatelem Haruki Murakami. Dříve zpěvačka.