Všichni Autoři a témata

Petr Andrejevič Pavlenko (8)

Sovětský spisovatel a publicista.

Petr Anděl (6)

Narozen 1953. RNDr., pedagog Technické univerzity v Liberci, práce o životním prostředí. Syn historika a pedagoga Rudolfa Anděla.

Peter Pišťanek (7)

Slovenský prozaik, publicista a cestovatel.

Peter McHoy (8)

Peter McHoy je velmi známý publicista, který napsal více než 60 knih o zahradničení včetně Low-Maintenance Gardening, Practical Gardening, The American Practical Gardening Encyclopedia a The Complete Houseplant Book. Ačkoliv je nyní již v důchodu stále pravidelně přispívá články o zahradničení do mnoha časopisů.Také provozuje zahradnickou knihovnu.

Peter Hepplewhite (5)

Britský historik a pedagog, autor historických knih pro děti a mládež. Zabývá se dějinami II. světové války.

Peter Gray (7)

Peter Gray, Ph. D. Americký psycholog a profesor psychologie na Boston College. Vystudoval psychologii na Columbia College v New York City. Doktorský titul získal v roce 1972 v oboru přírodních věd na Rockefeller University a téhož roku nastoupil na Boston College. Z asistenta se stal brzy profesorem a v průběhu doby zastával různé akademické pozice. V roce 2002 odešel do důchodu, s univerzitou však stále spolupracuje a věnuje se vlastnímu odbornému bádání. Je autorem rozšířené příručky oboru psychologie. V roce 2013 napsal populární knihu Svoboda učení a vede stejnojmenný blog. Je známým kritikem současného vzdělávacího systému, zastánce alternativínho školství a přirozených způsobů vzdělávání. Zabývá se také tím, jaký význam mají hry v rozvoji dětské mysli.

Peter Christen Asbjörnsen (5)

Peter Christen Asbjørnsen – 5. ledna 1885, Christiania) byl norský spisovatel. Spolu s Jørgenem Engebretsenem Moem patřil mezi nejvýznamnější sběratele norského folkloru. S Moem si byli blízcí v pracovním i osobním životě a běžně jsou zmiňováni jako dvojice „Asbjørnsen a Moe“. Asbjørnsen byl pravděpodobně posledním příslušníkem rodiny pocházející z Otty. V roce 1833 nastoupil ke studiu na univerzitě, ale už o rok dříve začal sbírat i psát vlastní pohádky a legendy. Peter Christen Asbjørnsen je zobrazen na současné bankovce v hodnotě 50 norských korun. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Peter Christen Asbjørnsen na anglické Wikipedii.

Peter Addams (7)

Německý spisovatel kriminálních románů ruského původu.

Pete Johnson (7)

Anglický spisovatel, bývalý učitel a filmový kritik, autor knih pro děti a mládež.

Pedro Calderón de la Barca (6)

Pedro Calderón de la Barca Henao y Riaño byl španělský barokní dramatik a básník. Narodil se v rodině hidalga, tajemníka královské pokladny jako třetí ze šesti dětí. Matka byla původem z Vlámska a zemřela v roce 1605. Pedro se na přání svého otce měl stát knězem, protože to bylo podmínkou získání dědictví po dědovi. V letech 1608–1613 studoval na jezuitské koleji v Madridu teologii, gramatiku, latinu a řečtinu. V roce 1614 pokračoval na univerzitě v Alcalá de Henares. Po otcově smrti v roce 1615 přestoupil na univerzitu v Salamance, kde pět let studoval církevní a občanské právo. Už za studií se pokoušel o literární tvorbu, v roce 1621 se s úspěchem zúčastnil básnické soutěže. V roce 1621 se jeho dva bratři zapletli do vraždy španělského šlechtice, jehož rodina požadovala velké výkupné za urovnání sporu. Pedro Calderón musel vstoupit do služeb kastilského vévody Bernardina Fernández de Velasco y Tovar, otce zavražděného mladíka. Podle některých jeho životopisců s ním v letech 1623 až 1625 cestoval po Flandrech a severní Itálii a jako voják se zúčastnil různých válečných akcí. V roce 1626 se rodině podařilo získat dostatečné prostředky, aby mohl být spor ukončen. Po návratu z cest se Calderón stal pážetem ve službách vévody de Frias. První známá komedie Pedra Calderóna Láska, čest a síla byla uvedena v Madridu v roce 1623. Po úspěchu začal psát pro královský dvůr další hry. Počátkem třicátých let byl již slavným dramatikem a získal ocenění od samotného krále Filipa IV. , který ho pasoval na rytíře řádu svatého Jakuba z Compostely. V roce 1635 byl jmenován ředitelem dvorního divadla Palacio del Retiro v centru Madridu. V tomto období napsal mimo jiné své nejznámější hry Život je sen a Lékař své cti . V roce 1640 vstoupil do vojska, aby v řadách jízdních kyrysníků hájil zájmy španělského krále v katalánské válce ženců. Na podz...

Pavol Kršák (6)

Autor publikací se sportovní tematikou.

Pavla Koucká (5)

Narozena 1975. Bioložka, psycholožka. Publikace z oboru.

Pavla Kašparcová (7)

Magistra filosofie Pavla Kašparcová rodačka z jižních Čech žila od roku 1969 v Rakousku. Po ukončení učitelského působení ve škole vychovávající vychovatele a pedagogy mateřských škol se věnovala osvětové práci v Čechách, protože cítila nutnost pomoci lidem v Čechách překonat dědictví komunistického režimu. Šířila u nás poznatky, které během čtvrtstoletí získala ve skupině, jejíž víra byla založena na víře prvotních křesťanů. Protože člověk je schopný přijmout pravdivé informace o smyslu života, ale není schopen je udržet, žijí v každé lidské epoše a na mnoha místech světa lidé, kteří jsou čas od času v čistém kontaktu s duchovním světem, s tzv. duchovními učiteli, Božími posly . Právě kolem takového člověka, a v Čechách takový nežije, se sdružili lidé Pavliny skupiny. Pavla tak získala velmi kvalitní materiál o duchovním rozměru života, ale také cenné zkušenosti z práce na sobě. Od roku 1993 se začaly její knihy a překlady knih dalších členů skupiny postupně objevovat v Čechách. Nejprve vycházely v nakladatelství Santal Liberec, od r. 2006 se ujímá publikování textů nakladatelství Carolus Sedlčany. Nakladatelé jsou přesvědčeni, že vydanou literaturou předávají návody k pochopení smyslu života a také ke zvládnutí problémů, které lidský život přináší. Tyto informace zní velmi zvláštně a neuvěřitelně, ale je třeba nemít předsudky a začíst se do textů předložené knihy. Moudrý zvažuje a je vděčný, jedinec na nízké vývojové úrovni odsuzuje nebo nevěří. Radost a poznání z četby knihy Oba světy ze srdce přeje nakladatelství Carolus – Karel a Helena Pejšovi

Pavel Štecha (4)

Pavel Štecha byl český fotograf. Vystudoval fotografii na FAMU, kterou absolvoval v roce 1971. V období let 1970–1972 vytvářel cyklus Majitelé chat, ke kterému se vrátil znovu po deseti letech, aby fotografoval stejná místa a zachytil změny. V letech 1974–1994 učil fotografii na FAMU. V roce 1989 se stal oficiálním fotografem Občanského fóra. V roce 1992 byl obrazovým redaktorem deníku Prostor. Ve stejném roce obdržel druhou cenu World Press Photo za fotografii Václava Havla naslouchajícího u obrazu Mistra Theodorika. V devadesátých letech se věnoval fotografování architektury. Od roku 1993 učil na Vysoké škole umělecko-průmyslové, kde založil ateliér fotografie. Spolupracoval také na natáčení dokumentárních filmů, např. Viktora Polesného a Heleny Třeštíkové.

Pavel Slepička (4)

Narozen 25.3.1944 v Praze. PhDr., DrSc. pedagogických věd, prof. kinantropologie, psycholog sportu. Práce z oboru.

Pavel Růžek (3)

Narozen 30. 11. 1951 v Mostě, zemřel 30. 8. 2011. Překladatel, spisovatel.

Pavel Novák (7)

Pavel Novák byl český zpěvák a hudebník, který se v 60. a 70. letech 20. století zasloužil o rozvoj populární hudby v bývalém Československu. V roce 1964 byl jedním ze spoluzakladatelů skupiny Synkopa. Proslavil se také jako zakládající člen skupiny VOX, kde působil jako hlavní zpěvák. Po působení ve skupině se Novák vydal na úspěšnou sólovou dráhu.

Pavel Loněk (5)

Vystudoval fakultu žurnalistiky UK v Praze. Od roku 1980 redaktor deníku Československý sport se zaměřením na hokej, lyžování a box. Jako novinář se zúčastnil zimních olympijských her 1992, 1994, 1998 a 2002. Několikrát absolvoval mistrovství světa v klasických lyžařských disciplínách, mistrovství světa v letech na lyžích. Jako reportér se zúčastnil Vasova běhu. Přispíval také do magazínu Hattrick a regionálního tisku. Autor a spoluautor knih o osobnostech sportu a ze sportovního prostředí. Křtu poslední knihy o zajímavých dvojicích ze sportovního i kulturního světa s názvem Dvojhlas, kterou napsal spolu s Milanem Švecem se již nedožil.

Pavel Landa (7)

Narozen 1936 v Praze. Saxofonista, archivář, novinář, redaktor a editor, autor encyklopedií a knih pro děti.

Pavel Kučera (6)

Mons. Pavel Kučera se narodil se v roce 1932. Po maturitě v Praze pracoval jako dělník, hoblíř a pomocný dělník. Přitom tajně studoval teologii. V roce 1962 jej litoměřický biskup Dr. Štěpán Trochta vysvětil na jáhna v Praze. V roce 1964 opustil jáhen Kučera Československo, rok studoval v Římě, 22. 8. 1965 přijal kněžské svěcení v německém St. Ottilien a byl začleněn do diecéze Augsburg. Od roku 1966 se staral o české krajany v uprchlickém táboře Zirndorf. Později byl pověřen duchovní správou pro krajany v diecézích Bamberg, Eichstätt, Regensburg a Würzburg. V letech 1991 - 2006 vykonával službu delegáta České duchovní služby v Německu. V roce 1987 byl jmenován papežským kaplanem a v roce 1992 papežským prelátem a biskupským vikářem pro správu krajanů v evropské cizině. Mons. Kučera nadále působí v Norimberku, Zirndorfu i ve vlasti. Za svou činnost v exilu a za pomoc našim uprchlíkům obdržel v roce 2000 státní vyznamenáni České republiky - medaili za zásluhy o stát. 29. 5. 2007 byl jmenován sídlením kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta. Aleš Palán je jako autor podepsán pod téměř dvěma desítkami knižních titulů. Oceňovány jsou zejména jeho rozhovory. Palánovy knihy byly nominovány na Magnesii Literu, obdržely cenu Českého literárního fondu, dvakrát vyhrály anketu Katolického týdeníku o Dobrou knihu roku a soutěž o Nejkrásnější knihu na knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě.

Pavel Kotlán (6)

Narozen 20. 2. 1977 v Havířově. Právník a vysokoškolský učitel, zaměřený na trestní, správní a občanské právo. Též se věnuje studiu moderních politických dějin a politických ideologií, zejména českého fašismu. Dříve policejní vyšetřovatel v oblasti ekonomické kriminality.

Pavel Kosorin (8)

Pavel Kosorin je český publicista a humanista. Po maturitě na gymnáziu ve svém rodném městě studoval na Teologické fakultě Jihočeské university v Českých Budějovicích , které zakončil 2002 bakalářským diplomem a pokračoval postgraduálním studiem personálního managementu a organizačního rozvoje na Masarykově universitě v Brně. Vedle toho je certifikovaným systemickým koučem a certifikovaným instruktorem kondičního běhu. Žije s rodinou v Šakvicích na Pálavě.  Od roku 2006 působí jako ředitel Centra sociálních služeb Armády spásy v Brně, v roce 2014 založil Potravinovou banku pro Brno a Jihomoravský kraj a dodnes ji vede.  V letech 1994–2016 publikoval sérii 12 knih aforismů na různá témata v brněnském nakladatelství CESTA. Roku 2010 mu vyšla kniha rozhovorů Sláva vítězům, čest poraženým aneb Ameriku objevili bezdomovci. Společně s Milošem Škorpilem vydal 2017 Modrou knihu o běhání v nakladatelství Euromedia. Vedle knih dlouhodobě publikuje články na serverech Neviditelný pes, Běžecká škola a Parlamentní listy. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 kandidoval jako nestraník za ČSSD v obvodu č. 59 – Brno-město. Se ziskem 4,51 % hlasů skončil na 6. místě.

Pavel Hirax Baričák (8)

Slovenský undergroundový prozaik, poet, hudobník, fotograf, cestovateľ, bloger. Napísal o sebe: Pavel Hirax Baričák sa narodil 19. 8. 1971 v českej Ostrave. Pre časť mladej generácie je Hirax človek hlásajúci konanie dobra ako základný bod ľudskej existencie prirodzeného rastu smerujúceho k vysokotónovej bytosti a objavenie Boha v sebe samom, ignorujúci pritom všetky strachy, cirkvi a zákony mysliac nesebecky na to jediné, kvôli čomu sme tu: VLASTNÉ ŠŤASTIE; pre iných rocker a textár už dlhé roky pôsobiaci v slovenskom hardcorovo-punkovom a metalovom undergroundovom svete meniaci sa na pódiu na blázna s elektrickou gitarou v ruke; pre niektorých vydavateľ a biznisman na poli punkovej a metalovej hudby; pre iných cestovateľ, fotograf, filozof a autor podivnej prózy, temnej aj lyrickej poézie, spoločenských glos či cestopisov; pre blízke okolie priateľov veselý chameleón meniaci sa podľa okolností z tvrdého profesionálneho workoholika na citlivú bútľavú vŕbu. Pre ostatok sveta úplné a veľké NIČ. Našťastie.

Pavel Hénik (9)

Narozen 2. 5. 1977. Spisovatel a nakladatel. Vedoucí scénického provozu v České televizi .

Pavel Bareš (5)

Narozen 27.9.1978. Mgr., sociolog, práce z oboru sociální ochrany dětí a ze sociálních služeb.

Pavel (9)

Spisovatel a novinář Ota Pavel, původním jménem Ota Popper, se narodil 2.7.1930 v Praze jako syn obchodního cestujícího. Za války pobýval s rodiči a dvěma bratry na Kladensku a tam začal r. 1943 pracovat jako havíř. V chlapeckých letech aktivně provozoval fotbal a hokej. Po válce žil opět v Praze; navštěvoval zde obchodní a jazykovou školu. V letech 1949-56 pracoval Pavel v Československém rozhlase jako sportovní redaktor , r. 1956 byl zaměstnán v časopise Stadion, od r. 1957 v časopise Československý voják. Při zaměstnání vystudoval střední školu pro pracující a ukončil ji r. 1960 maturitou. V r. 1962 provázel fotbalisty pražské Dukly na jejich zájezdu do Spojených států; navštívil i několik dalších cizích zemí . V únoru 1964 Ota Pavel onemocněl vážnou duševní chorobou a byl nucen pobývat v psychiatrických ústavech a trvale se léčit. Z léčeben se vracel do zaměstnání a ke své tvůrčí práci pouze na krátká období. R. 1966 mu byl přiznán plný invalidní důchod. Přes velké zdravotní potíže Pavel i v posledních letech svého života horečně literárně tvořil. 31.3.1973 náhle zemřel na zástavu srdeční činnosti. Je pochován na Židovském hřbitově v Praze-Strašnicích. Ota Pavel začal publikovat velice záhy, už od počátku 50. let uveřejňoval v denním tisku drobnější, převážně reportážní práce. Jeho prvním velkým literárním úspěchem byla kniha Dukla mezi mrakodrapy , kterou se uvedl v žánru tzv. sportovní beletrie. Po ní následovaly soubory kratších próz a črt o našich předních i méně známých sportovcích . Celou knížku věnoval vyprávění o Jiřím Raškovi . Hned několik Pavlových prací z oboru sportovní beletrie bylo poctěno novinářskými a literárními cenami , někt...

Paullina Simons (8)

Narozena v roce 1963 v Leningradě. V deseti letech se odstěhovala s rodinou do USA. Autorka několika knih. Je autorkou deseti románů, přičemž největšího úspěchu dosáhla Měděným jezdcem z roku 2001 , který se stal mezinárodním bestsellerem. Závěrečný díl trilogie o osudech Taťány a Alexandra The Summer Garden vyšel v nakladatelství Euromedia na konci roku 2013.

Paula Marshall (7)

Začala svou kariéru v knihovně a skončila jako profesorka historie na vysoké škole. Ráda a často cestuje a jeden čas působila dokonce jako trenérka plavání, má tedy pestrý a bohatý život. Odjakživa se toužila stát autorkou příběhů plných dobrodružství a humoru. Paula je spokojeně vdaná a má tři děti.

Paul Seitz (2)

Německý autor publikací o pěstování a využítí léčivých bylin.

Paul Herbert Freyer (4)

Německý spisovatel, autor divadelních her, též autor historických prací s tématem dějin 2. světové války.

Paul Carson (9)

Narodil se v Newcastle v Severním Irsku. Vystudoval medicínu v oboru pediatrie. Několik let žil v Austrálii, odkud se v roce 1984 vrátil do Irska, kde založil kliniku specializovanou na alergie u dětí. Nyní žije se svou ženou a dvěma dětmi v Dublinu.

Paul Bourget (9)

* 2. září 1852, Amiens † 25. prosinec 1935, Paříž francouzský básník a spisovatel. Jaroslav Vrchlický v antologii Moderní básníci francouzští na str. 84 uvádí: Mimo známé romány a studie literární a cestopisné, které jej postavily v první řadu moderních duchů francouzských, vydal veršem: La vie inquiète , moderní idylku Edel a Les aveux .

Patti Smith (6)

Patti Smith je americká zpěvačka, hudebnice, spisovatelka, textařka a básnířka. Patří k protagonistům amerického punku a nové vlny. Patti Smith se nejprve věnovala poezii, příležitostné novinářské práci a psaní dramat. Její básnické prvotiny jsou ovlivněny francouzskou poezií přelomu 19. a 20. století, především tzv. prokletými básníky a jejich pokračovateli . V New Yorku se seznámila s fotografem Robertem Mapplethorpem, se kterým se přátelila až do jeho smrti v roce 1989. Mapplethorpe je rovněž autorem fotografií na obalech jejích alb Horses a Wave. Hudbou se začala zabývat až od roku 1971, kdy přechodně spolupracovala se skupinou Blue Öyster Cult, zpívat však začala až těsně před vznikem své skupiny Patti Smith Group , ve složení Lenny Kaye , Richard Sohl , český emigrant Ivan Král a Jay Dee Daugherty . Spolu s ní tento soubor nahrál v rozmezí let 1975–1979 nejslavnější tituly své produkce, kterými jsou Horses, Radio Ethiopia, Easter a Wave. První z nich bylo ještě do jisté míry reminiscencí na produkci newyorské „Factory“ kolem Andyho Warhola v 60. letech, především na tvorbu skupiny The Velvet Underground . Další tři alba nesou již jednoznačně originální rukopis, který v sobě skrývá jak naléhavost punkového přístupu, tak specifickou jemnost a poetičnost. V tom lze spatřovat jedinečnost hlavní objevitelský přínos této zpěvačky, básnířky, hudebnice aktivistky v boji za lidská práva v jedné osobě. Dá se říci, že Patti Smith byla jedním z prvních trubadúrů punku a new wave, ovšem ve zcela jedinečném provedení. Po rozpadu skupiny se Patti Smith na dlouhou dobu přestává hudbě věnovat a představuje se až v roce 1988 albem Dream of Life, jež má sice v sobě již popové prvky, ale na působivosti a nápaditosti mu to nijak neubírá. Od vydání tohoto alba se zpěvačka objevuje s velkými prodlevami s několika dalšími de...

Patrick Carman (8)

Začal vyprávět příběhy svým dcerám před spaním . Hlavní postavy a místa však začaly žít vlastním životem, a tak se zrodila ELYONOVA ZEMĚ. Předtím, než napsal tento svůj první román , pomáhal vytvářet stolní hry , webové stránky a výukové i hudební programy , které si hrají na mnoha rozhlasových stanicích po celém světě. Žije na samotě ve Washingtonu s manželkou a dvěma dcerami.

Patricia J MacDonald (5)

Americká spisovatelka.

Patricia Gaffney (6)

Narodila se v Tampě na Floridě, takže je spolurodačkou Sandry Lee… poté vyrůstala na předměstí Washingtonu D.C. Je to vzdělaná žena, protože získala bakalářský titul v oboru angličtina a filozofie, a navíc studovala literaturu na několika univerzitách, včetně londýnské. Poté patnáct let pracovala jako soudní zapisovatelka na volné noze… a na těchto základech začala psát. První knihou byla historická romance, která vyšla v roce 1989. Do roku 1997 ještě stihla stvořit 11 romancí, kterým se dostalo patřičných ocenění.

Paolo Bacigalupi (6)

Bacigalupi se narodil v Coloradu, studoval na St. Berlin College v Ohiu a jako hlavní obor si zvolil čínštinu. Po studiu se začal živit tvorbou webových stránek. Zakrátko napsal svou první sci-fi povídku , ovšem na radu Harlana Ellisona se začal věnovat mainstreamu. Když v něm stále nemohl uspět, vrátil se k fantastice. Ta mu rychle poskytla doslova žeň všech možných literárních cen anebo alespoň nominací . Jeho povídky otiskují prestižní časopisy, zabývající se literární fantastikou, například Asimov´s Science Fiction nebo The Magazine of Fantasy and Science Fiction. A právě posledně jmenovaný časopis je pro české čtenáře vzhledem ke sbírce Čerpadlo 6 takovým drobným hendikepem. Kromě tisíců příznivců na celém světě, má Bacigalupiho styl svého obrovského zastánce i v osobě Martina Šusta, šéfredaktora české mutace Magazínu fantasy a science fiction. Je tedy pochopitelné, že pro nás vždycky ulapí i autorův nejnovější kousek. To je taky důvodem, proč budete většinu z povídek, které jsou v Čerpadle 6 obsažené, už znát.

Otto Zwettler (5)

Narozen v Byňově, doc., PhDr., RNDr., CSc., český historik a překladatel z angličtiny a polštiny.

Otto von Frisch (7)

Německý zoolog, ředitel Státního přírodovědného muzea mezi lety 1977-1995, syn fyziologa Karla von Frische .

Otokar Maška (9)

Otokar Maška , středoškolský profesor, publikace z oboru matematiky a fyziky, autor vzpomínky Telč na přelomu století a práce o otci, paleontologovi Karlu Jar. Maškovi.

Otokar Fišer (10)

Otakar Špecinger (8)

Narozen 29.8.1923 v Kralupech nad Vltavou, zemřel 12. 3. 2014 tamtéž. Turistické průvodce a monografie osob, vlastivědné práce ze severních Čech.

Otakar Sommer (4)

Otakar Sommer byl český právník a vysokoškolský profesor, který se zabýval hlavně římským soukromým právem. Maturoval na malostranském gymnáziu, v roce 1907 vystudoval práva na Karlově univerzitě a o dva roky později zde získal titul doktora práv. V letech 1910–1911 studoval římské právo a papyrologii v Berlíně a v Lipsku, před tím i po návratu z Německa absolvoval praxi v justici. Roku 1912 pracoval jako úředník zemského výboru a roku 1913 se habilitoval pro obor římského práva. Od roku 1918 byl referentem pro vysoké školy na ministerstvu školství, roku 1920 byl v Praze jmenován mimořádným a 1921 řádným profesorem na nedávno založené Univerzitě Komenského v Bratislavě. Zde byl také v letech 1924–1925 děkanem právnické fakulty a hned v následujícím období rektorem celé univerzity. Zasloužil se o vybudování romanistické knihovny a vydávání Prací ze semináře práva římského i Sborníku právnické fakulty University Komenského, nicméně roku 1928 převzal po prof. Leopoldu Heyrovském stolici římského práva na pražské právnické fakultě. Věnoval se reformám právnických studií a mezi roky 1933–1934 byl děkanem fakulty. Od roku 1933 byl členem tzv. Šestky spolu s historiky umění V. Birnbaumem, A. Matějčkem, J. Pečírkou, Z. Wirthem, F. Žákavcem, později též J. Štencem, J. Šustou, E. Bassem). Sommer byl členem rozhodčího soudu česko-německého, členem Šafaříkovy učené společnosti, mimořádným členem České akademie, Královské české společnosti nauk aj.

Otakar Slanař (3)

Narozen 1979. Mgr., pedagog, metodické materiály a učebnice českého jazyka pro SŠ.

Otakar Nehera (7)

Narozen 25. 10. 1917 v Olomouci, zemřel 23. 10. 2009 v Bratislavě. Fotograf.

Otakar Klika (5)

Narozen 18.12.1900 v Praze, zemřel 10.6.1979 v Praze. Ing., profesor a vedoucí katedry sdělovací techniky Českého vysokého učení technického v Praze. Práce v oboru.

Otakar Hostinský (11)

Otakar Hostinský byl český estetik, teoretik hudby a divadla a profesor pražské univerzity, který se řadil k českému realistickému hnutí. Narodil se v rodině Václava Hostinského , správce hospodářství a cukrovaru hraběnky Vilemíny Kinské v Martiněvsi na statku čp. 1, a jeho manželky Františky, rozené Maux. Rodina se později přestěhovala do Prahy. Otakar navštěvoval do roku 1855 školu v Heřmanově Městci, dále u piaristů a po maturitě na piaristickém gymnáziu na Novém Městě v Praze od roku 1865 studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze práva, po roce přestoupil na filozofickou fakultu a studia dovršil ročním pobytem na univerzitě v Mnichově. Roku 1869 obhájil doktorát filosofie a přispíval jako kritik do různých časopisů. Byl vychovatelem ve šlechtických rodinách, od roku 1877 přednášel estetiku a dějiny umění na pražské Akademii výtvarných umění, na Uměleckoprůmyslové škole a na pražské konzervatoři. Roku 1877 se na Karlo-Ferdinandově univerzitě habilitoval pro obor dějiny a estetika hudby spisem Die Lehre von den musikalischen Klängen . Roku 1883 byl na její filozofické fakultě jmenován mimořádným, roku 1892 řádným profesorem estetiky. Jeho zásluhy ve vědních oborech estetika a hudební věda byly oceněny volbou do Královské české společnosti nauk , řádným členem České akademie věd a umění se stal 7. prosince 1902 .. 24. listopadu roku 1883 se v Praze oženil se Zdenkou Quisovou . Z jejich čtyř synů se proslavil nejstarší Bohuslav jako matematik a fyzik. Mladší Karel a Viktor zemřeli v dětském věku, nejmladší byl Jiří Otakar . Hostinský byl silně ovlivněn Herbartem, positivismem a v hudbě zejména Richardem Wagnerem. Už v roce 1868 navštívil premiéru Wagnerových Mistrů pěvců v Mnichově, kde se také seznámil s Bedřichem Smetanou a stal se jeho nadšeným obdiv...

Otakar Bystřina (9)

Otakar Bystřina, vlastním jménem Ferdinand Dostál byl český spisovatel píšící humoristické povídky z Hané a ze Slovácka. Narodil se jako pátý syn hostinského. V letech 1871 až 1878 studoval na gymnáziu v Olomouci, odkud byl pro výtržnost se strážníkem vyloučen, takže maturitu složil roku 1879 v Chrudimi. Po roční vojenské službě začal studovat práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, které dokončil roku 1885 . Již na střední škole a potom při studiu práv se sám živil a zdrojem jeho příjmů mu také byly honoráře za básně a vesnické obrázky, které publikoval v různých časopisech . Po dokončení studia pracoval jako advokátní koncipient v Plumlově, Prostějově, Vyškově a v Brně, od roku 1893 působil jako advokát v Novém Jičíně a v letech 1921 až 1926 v Brně. Byl členem a funkcionářem Moravského kola spisovatelů . Z Brna se odstěhoval do Starých Hamrů na chalupu, kterou si roku 1920 koupil společně s Petrem Bezručem, svým důvěrným přítelem. Roku 1927 si však opět otevřel advokátní kancelář v Novém Jičíně. Zemřel roku 1931 při dovolené na Ostravici. Jeho paměti, které diktoval Františkovi Kožíkovi, tak zůstaly torzem. Bystřinův humor je jadrným humorem starých vesnických mudrlantů. Je vlídný a zřídka kdy přechází do satiry. Hovory postav jsou vedeny v nářečí. Důrazem na zdravý selský rozum navázal Bystřina na tradici lidového vypravěčství

Ota Ksandr (4)

Narozen 1928 v Praze. Rozhlasový redaktor a režisér, práce pro děti.

Ota Gregor (6)

Ota Gregor, vlastním jménem Ota Gans , byl český lékař působící v oblasti vnitřního lékařství, oboru patologie, gastroenterologie a psychosomatiky. Ota Gregor se narodil v Praze v židovské rodině. Vystudoval Akademické gymnázium v Praze. Po okupaci v roce 1939 odešel ilegálně přes Polsko do Anglie. Byl tehdy medikem ve čtvrtém ročníku na lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Za druhé světové války vstoupil v Anglii do zahraničního odboje, kde v roce 1944 jako příslušník Československé samostatné obrněné brigády bojoval u Dunkerque. Při postupu své jednotky přes Německo se dostal zpátky až do ČSR. Zde rychle dokončil studium medicíny a promoval v roce 1948. Byl internista, působil na IV. interní a pak na I. interní klinice v Praze, potom působil v letech 1969–1976 v Nemocnici pod Petřínem , kde se stal přednostou kliniky. Docentem se stal v roce 1961, profesorem patologie a terapie vnitřních nemocí se poté stal v roce 1967. Ota Gregor byl původně hlavně gastroenterolog, později se však z něho stal odborník na psychosomatickou medicínu. Výrazným způsobem se také přičinil o vznik české psychosomatické školy. V roce 2004 byl pasován na Rytíře českého lékařského stavu. Napsal memoáry, z nichž asi nejvýznamnější jsou Moje návraty aneb kudy jsem chodil . Kromě toho napsal i několik knih esejů, známé jsou:

Ota Filip (8)

Ota Filip byl český spisovatel, jedna z předních postav české exilové literatury. Ota Filip se narodil v roce 1930 ve Slezské Ostravě. Jeho otec Bohumil Filip byl český cukrář a majitel kavárny v ostravské Nové radnici. Jeho matka byla polského původu, rozená Marie Mikolajczykowa. Po maturitě na gymnáziu v Praze na Žižkově v roce 1948 pracoval v různých zaměstnáních. Po nástupu na vojnu v roce 1951 byl zařazen k tzv. „černým baronům“, kde se zapletl do připravovaného útěku, který ale vyzradil. Po roce 1953 byl redaktorem v novinách Mladá Fronta , redaktorem Československého rozhlasu v Plzni, a v několika okresních novinách na Moravě. Počátkem 60. let byl vystaven mimosoudní perzekuci, a 'odsouzen' k řadě dělnických profesí. Během těchto let začal psát své první romány, a věnoval se korespondenci s německými a rakouskými autory. Jeho přítel Horst Bienek, básník, esejista a novinář žijící v Mnichově, tehdejší Západní Německo, mu v roce 1968 zprostředkoval vydání prvního románu Cesta ke hřbitovu, v německém překladu Das Café an der Straße zum Friedhof, v nakladatelství Fischer Verlag . Tato první německá publikace se setkala s velkým úspěchem, a v roce 1969 následovalo italské vydání Il caffè sulla strada del cimitero v nakladelství Garzanti . Jeho první román Cesta ke hřbitovu byl také oceněn literární cenou města Ostravy v roce 1967, a vydán v roce 1968 v ostravském nakladelství Profil . Od začátku roku 1968 byl redaktorem nakladatelství Profil v Ostravě. V roce 1970 byl odsouzen za podvracení republiky, mj. na základě jeho korespondence s autory v Západním Německu a Rakousku. V roce 1974 byl donucen se vystěhovat do Německa. V Německu pracoval jako publicista, komentátor a lektor nakladatelství Fischer Verlag. Publikoval řadu románů, které psal v němčině a češtině. Byly publikovány v německých nakladelstvích, a také v exilových českých ...

Oskar Nedbal (7)

Oskar Nedbal byl český skladatel, dirigent a violista. Byl významnou osobností české hudební scény na přelomu 19. a 20. století. Nedbal byl jedním ze zakládajících členů České filharmonie a působil jako její zástupce pod vedením Antonína Dvořáka. Ačkoli není příliš známý produkcí alb, protože jeho kariéra předcházela modernímu nahrávacímu průmyslu, Nedbalovy skladby byly nahrány posmrtně.

Oscar Peterson (6)

Oscar Peterson byl kanadský jazzový pianista a skladatel, který se díky své virtuozitě a strhujícím výkonům stal jednou z nejuznávanějších a nejvlivnějších osobností jazzového světa. Peterson se narodil 15. srpna 1925 v Montrealu v Québecu a již v mládí se začal učit hrát na klavír u svého otce a později u klasického pianisty maďarského původu Paula de Markyho. Jeho talent se rychle projevil a ve čtyřicátých letech už vystupoval profesionálně.

Ondřej Šefců (7)

Absolvent fakulty architektury ČVUT Praha, obor architektura a územní plánování. Od roku 1983 zaměstnán jako odborný pracovník Státního ústavu památkové péče . V 80. letech pracoval na regeneraci městských památkových rezervací . V 90. letech působil jako památkových dohled na obnově paláců pro Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky, Valdštejnského paláce pro Senát ČR, na obnově Staronové synagógy, Klementina, paláce Kinských pro Národní galerii a dalších objektů. V současné době pověřen odbornou garancí při obnově Karlova mostu, zámku Kratochvíle, hradu Křivoklát, hradu ve Strakonicích atd. Je členem vědecké rady Národního památkového ústavu v Pardubicích. Od roku 1996 je místopředsedou Společnosti pro technologie obnovy památek, kde pořádá odborné semináře. Publikuje odborné články a zabývá se kresbou historických památek a městskou vedutou.

Ondřej Koželuh (5)

Mgr., pedagog, působil jako učitel na mateřské škole, zaměřený na oblast předškolní výchovy a čtenářské pregramotnosti, autor článků z oboru. Také autor autobiografické publikace, osvětových a zábavných článků z prostředí mateřské školy a autor fantasy románů.

Olga Walló (9)

Olga Walló je česká dabingová režisérka, psycholožka, překladatelka a spisovatelka, dcera dabingového režiséra K. M. Walló. Jako dabingová režisérka pracovala zhruba na stovce celovečerních filmů. V současné době se věnuje své původní profesi psychoterapeutky, dále také pracuje jakožto překladatelka, věnuje se i své vlastní literární tvorbě.

Olga Skalníková (6)

Narozena 11. 5. 1922 v Praze, zemřela 1. 3. 2012. Etnografka, práce z oboru.

Olga Krijtová (8)

Olga Krijtová-Fuchsová byla přední česká nederlandistka, vysokoškolská pedagožka a překladatelka z nizozemštiny. Po maturitě na gymnáziu v Nymburku vystudovala v letech 1950–1955 nizozemštinu a angličtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Roku 1956 se provdala za Nizozemce Hanse Krijta, který se roku 1948 uchýlil do Československa, protože se nechtěl jako voják podílet na potlačování boje za nezávislost v Nizozemské východní Indii . Od roku 1955 do roku 1999 působila jako vysokoškolská učitelka na katedře germanistiky, nederlandistiky a nordistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, roku 1967 získala titul PhDr, roku 1990 se stala docentkou nizozemské literatury. Do češtiny přeložila přes sedmdesát titulů pro dospělé čtenáře a pro děti a mládež od celé řady nizozemských a vlámských autorů. Kromě toho publikovala odborné stati z literární historie a vlastní drobné prózy. Je také autorkou vysokoškolských skript, prvních českých dějin nizozemské literatury a spoluautorkou učebnice nizozemštiny. Za svou překladatelskou činnost získala roku 1969 nejvýznamnější nizozemskou překladatelskou cenu Martinuse Nijhoffa , stala se členskou v Královské akademii nizozemského jazyka a literatury v Gentu a nositelkou Oranžsko-Nasavského řádu v hodnosti důstojníka , roku 2006 české ocenění Magnesia Litera za překlad románu Fámy vlámského spisovatele Huga Clause a roku 2007 Překladatelskou cenu nizozemského literárního fondu NLPVF za zásluhy o propagaci nizozemské literatury v České republice).

Olga Fialová (1)

Překladatelka z angličtiny.

Olen Steinhauer (4)

Narodil se v Baltimoru, Maryland, USA a vyrosl ve Viginii. Vystudoval univerzitu v Lock Havenu v Pensylvanii a University of Texas v Austinu.