Výpis všech autorů

Tess Gerritsen

Čínsko-americká spisovatelka narozená v San Diegu čínským emigrantům. Má dva doktoráty. Prosadila se na literárním poli jako autorka romantických thrillerů. V roce 1996 se prosadila prvním „lékařským“ thrilerem Harvest .Její thrillery jsou vysoce hodnoceny. Podle dvou hrdinek jejích detektivek, Jane Rizzoli a Mauře Isles, byl i natočen seriál Rizzoli & Isles.

Bee Gees

The Bee Gees byla světově proslulá popová skupina založená v roce 1958, kterou tvořili bratři Barry, Robin a Maurice Gibbovi. Název skupiny byl odvozen od iniciál "BG", což znamenalo "Brothers Gibb". Jejich kariéra trvala více než pět desetiletí a proslavili se výraznou harmonií a skladatelským umem. Zvuk skupiny Bee Gees ' se v průběhu času výrazně vyvíjel, počínaje popem ovlivněným beaty v 60. letech, poté se v polovině a na konci 70. let dostal do popředí diskotékového hnutí s hity jako "Stayin' Alive" a "Night Fever" ze soundtracku k filmu "Horečka sobotní noci", který se stal jedním z nejprodávanějších alb všech dob.

Genesis

Genesis je britská rocková skupina, která vznikla v roce 1967 na Charterhouse School v Godalmingu v hrabství Surrey. Původní sestavu tvořili zpěvák Peter Gabriel, klávesista Tony Banks, kytarista Anthony Phillips, baskytarista Mike Rutherford a bubeník Chris Stewart. Během své kariéry prošla skupina několika změnami v sestavě, přičemž Banks a Rutherford zůstali stálými členy. Genesis je známá svou progresivní rockovou hudbou z počátku své existence, která se vyznačovala složitými strukturami písní a propracovanou instrumentací. Po Gabrielově odchodu v roce 1975 převzal roli zpěváka bubeník Phil Collins a skupina se posunula k přístupnějšímu poprockovému zvuku.

David Gemmell

David Gemmell byl anglický spisovatel fantasy literatury. Gemmellovy knihy v Česku vydávalo nakladatelství Návrat, nyní je ve stejné edici publikuje Perseus. Již v 16 letech byl vyloučen ze školy za organizování hazardních her a musel začít pracovat. V noci si přivydělával jako vyhazovač z nočních klubů, k čemuž mu značně dopomáhala jeho robustní postava, ale k násilí se uchyloval jenom minimálně a to díky své neobyčejné výřečnosti. Pracoval také jako novinář na volné noze pro několik významných deníků . Zemřel 28. července 2006 po prodělané operaci srdce. Každou jeho knihu lze číst samostatně a další díly jen volně navazují. Následuje seznam jeho knih .

George Gershwin

George Gershwin byl americký skladatel a klavírista, jehož skladby zahrnovaly jak populární, tak klasické žánry. Gershwin se narodil 26. září 1898 v newyorském Brooklynu, svou kariéru zahájil jako písničkář v Tin Pan Alley a brzy se stal uznávaným skladatelem broadwayských muzikálů. Mezi jeho nejslavnější orchestrální skladby patří "Rapsodie v modrém" , v níž se plynule prolíná klasická hudba s jazzovými vlivy, a "Američan v Paříži" , tónová báseň inspirovaná pobytem Gershwina ve Francii. Obě skladby jsou proslulé svou inovativností a staly se základními díly amerického hudebního repertoáru.

František Gellner

František Gellner byl český básník, prozaik, kreslíř, malíř, karikaturista a ilustrátor, představitel tzv. generace anarchistických buřičů. František Gellner se narodil v Mladé Boleslavi v rodině nepříliš zámožného židovského obchodníka, cestoval s otcem jako kramář na pouti a díky tomu poznával pouťovou atmosféru, nalézal zde inspiraci. V rodném městě navštěvoval gymnázium. Po maturitě v roce 1899 dva roky studoval techniku ve Vídni. Od roku 1901 studoval na báňské akademii v Příbrami. Roku 1905 odjel studovat malířství do Mnichova a Paříže. V roce 1909 zahájil své studium na malířské akademii v Drážďanech, o rok později však znovu odjel do Paříže. Od roku 1911 žil v Brně, pracoval jako kreslíř v redakci Lidových novin, je autorem mnoha karikatur spisovatelů a novinářů. Později proslul také jako fejetonista a prozaik. Účastnil se rovněž politického života. Po vypuknutí první světové války v srpnu 1914 narukoval do rakousko-uherské armády. Z Mladé Boleslavi byl odvelen na haličskou frontu. Pochod ho však vyčerpal a dne 13. září si nakonec lehl u silnice, kde čekal na svůj osud. Od té doby byl prohlášen za nezvěstného. Přesné datum a místo jeho úmrtí není známo. Od roku 1946 je po něm pojmenována ulice Gellnerova v městské části Brno-Jundrov. „Nechci se vyvyšovat, ale průkopníci nových směrů uznají, že já to byl, jež zavedl do českého básnictví moderní vymoženosti jako pivo, viržinka atd. Volný verš jsem si neoblíbil, je v něm málo citu. Proti upřílišněným požadavkům srdce je marno bojovat.“ Od svých současníků se odlišoval antiliterárností: Básničky se podobají písničkám, jsou jednoduché, mají krátké verše, většinou i krátké strofy, některá strofa se i opakuje jako refrén, nepoužívá obrazná pojmenování, ale pojmenovává přímo, básně mají písňovou formu. Gellnerovy verše jsou prosté, mají pravidelný verš i rým a blíží se prozaickému sdělení. Jsou n...

Nick Gerrard

Učitel, spisovatel a editor, autor poezie a prózy, též autor literární adaptace pro jazykovou výuku, pochází z Birminghamu, žije v Olomouci.

Vladimíra Gebhartová

* 4.ledna 1931, vystudovala knihovnictví, češtinu a literární vědu na Karlově Univerzitě v Praze,kritikou a historií literatury pro děti a mládež se zabývá od studentských let. Učila na malotřídce, na filosofické fakultě, i na fakultě pedagogické, kde působí externě dodnes. Od roku 1973 do roku 1986 řídila časopis pro děti Sluníčko. Sestavila řadu čítanek pro základní i zvláštní a speciální školy, uspořádala výbor z české poezie pro děti od obrození po dnešek "Voňavá jablíčka", výbor z díla Mileny Lukešové" Aby oslíci měli kde spát", výbor z díla Václava Čtvrtka "Pohádkový rok". Je autorkou přehledné učebnice "Literatura pro děti" a literárního atlasu "Tvůrci dětské knihy", spoluautorkou prvního českého kurikula "Rok v mateřské škole".

Elizabeth George

Susan Elizabeth George, americká autorka detektivních románů, se narodila 26. února 1949 ve Warren v Ohiu. Vystudovala angličtinu na University of California a získala magisterský titul v oboru psychologie a poradenství. Je autorkou dvaceti románů. Podle série jedenácti příběhů, které popisují případy inspektora Lynleyho, byla natočena televizní adaptace pro BBC.

František Gel

František Gel, vlastním jménem František Feigel, byl český novinář, rozhlasový zpravodaj, spisovatel literatury faktu a překladatel z angličtiny, němčiny a latiny. V roce 1919 Gel vystudoval gymnázium v Prostějově. Pak absolvoval jednoroční abiturientský kurs obchodní akademie. V Brně začal, ale nedokončil, studium práv. V roce 1924 začal pracovat jako brněnský dopisovatel pražského časopisu Soudní síň a díky Rudolfu Těsnohlídkovi byl přijat do redakce Lidových novin na zástup. Gel se ihned chopil příležitosti a v průběhu svého zastupování napsal pro Lidové noviny přes sto soudniček, které zaujaly i bratry Čapkovy. Ti vyjednali mladému novináři post řádného redaktora. V letech 1924–1933 vedl v Lidových novinách rubriku "Ze soudní síně". V roce 1933 odešel do nakladatelství Melantrich. V únoru 1934 málem přišel o život ve Vídni, kde působil jako reportér, při krvavých bojích mezi Heimwehrem a sociálními demokraty. Po okupaci zbytku Československa v roce 1939 musel za své protinacistické články uprchnout do zahraničí. Podařilo se mu to nakonec až na třetí pokus. Do exilu odešel přes Maďarsko, kde byl za nelegální překročení hranic uvězněn, a Jugoslávii. Po příchodu do Francie byl prezentován 26. ledna 1940 v čs. zahraniční armádě ve Francii jako vojín jezdectva v záloze. Po pádu Francie uprchl do Velké Británie. Zde byl pro zdravotní nezpůsobilost 2. října 1940 propuštěn do civilu. Gel se nehodlal s touto situací smířit a snažil se uplatnit jako vojenský redaktor. Sám tuto funkci formuloval a podařilo se mu prosadit na MNO její zavedení v čs. zahraniční armádě. Do této funkce byl jmenován výnosem MNO/NT č 16/42 ze dne 1. července 1942. Po porážce Německa v letech 1945–1949 zprostředkoval zhruba 800 rozhlasových relací v rámci zpravodajství z Norimberského procesu. Po válce pracoval v Československém rozhlase v Praze. Nakrátko se uplatnil v diplomatických službách ve Francii, ale po roce 1949 opět v r...

Nicolai Gedda

Nicolai Gedda byl proslulý švédský operní tenorista, jehož kariéra trvala několik desetiletí, od 50. let 20. století do počátku 21. století. Gedda se narodil 11. července 1925 ve Stockholmu a byl známý svou všestranností a šíří repertoáru, který zahrnoval role ve francouzských, ruských, německých, italských, anglických a rodných švédských operách. Profesionálně debutoval v roce 1952 ve Švédské královské opeře jako Chapelou v Adamově "Le postillon de Lonjumeau", což ho vyneslo mezi mezinárodní hvězdy.

Friedrich Gerstäcker

Friedrich Wilhelm Christian Gerstäcker byl německý cestovatel a spisovatel cestopisů a dobrodružných knih. Friedrich Gerstäcker se narodil roku 1816 v Hamburku v umělecké rodině . Po otcově smrti roku 1825 žil u svého strýce v Brunšviku, kde studoval na gymnáziu, a poté se mě stát na strýcovo přání podnikatelem. Učil se proto obchodní profesi v Kasselu, brzy se však vrátil ke své matce do Lipska a sdělil jí, že chce emigrovat do USA a stát se farmářem. Touha po dobrodružství u něj vyplynula především z četby Robinsona Crusoe od Daniela Defoea a Příběhů Kožené punčochy od Jamese Fenimore Coopera. Matka jej však přesvědčila, aby před odjezdem získal v zemědělství nějaké zkušenosti, a proto dva roky pracoval na panství Döben u saského města Grimma. Roku 1837 se nechal najmout v Brémách jako plavčík na loď plující do New Yorku a pak procestoval velkou část Spojených států. Nejdelší část svého amerického pobytu strávil v Arkansasu, ale procestoval také Texas, Ohio a Louisianu. Živil se příležitostnými pracemi jako pomocný dělník, hasič, zemědělec, kuchař, dřevorubec, topič na parníku, stříbrotepec nebo lovec . Poslední rok před svým návratem do Evropy strávil jako hoteliér v Point Coupee v Louisianě. Všechny své cestovní zážitky si pečlivě zapisoval do svého deníku, který posílal po částech domů své matce místo dopisů a které obsahují mnoho zajímavého o životě v Arkansasu. Některé jejich části byly publikovány v časopise Rosen a měly velký úspěch. Roku 1843 se Gerstäcker vrátil zpět do Německa, usadil se v Drážďanech a oženil se s Annou Aurorou Bauerovou, dcerou drážďanského malíře. Začal se živit jako překladatel amerických autorů a začal také svou vlastní literární dráhu. Využil oblíbenosti svých deníkových zápisků a vydal je roku 1844 knižně pod názvem Streif- und Jagdzüge durch di...

Marie Gebauerová

Marie Gebauerová byla česká spisovatelka, překladatelka, učitelka a vydavatelka sebraných spisů B. Němcové. Narodila se ve Wernerově domě na náměstí v Pardubicích jako dcera lingvisty Jana Gebauera a Julie Wernerové, studovala učitelský ústav v Praze a jako externistka Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Stala se učitelkou měšťanských škol v Praze, cestovala po Evropě a napsala řadu knih pro děti a mládež, několik učebnic a román Rod Jurija Klemenčiče . V letech 1904–1920 vydala 10 svazků sebraných spisů B. Němcové, včetně tří svazků korespondence, kterou sebrala a uspořádala. V letech 1926 a 1932 vyšly dva svazky jejích Rodinných vzpomínek na J. Gebauera. Byla členkou Amerického klubu dam. Zemřela roku 1928 a je pohřbena v rodinné hrobce na Vinohradském hřbitově, spolu se svými rodiči, bratrem a dalšími příbuznými.

Jan Gebauer

Jan Gebauer byl významný český bohemista, ve své době přední český vědec a dodnes jeden z nejuznávanějších českých jazykovědců. Jeho vědecká práce byla výrazně ovlivněna pozitivismem, byl představitelem tzv. mladogramatismu, který se zabýval zkoumáním jazyka toliko z hlediska diachronního, současný stav nebyl brán vůbec v potaz. Zpracoval příručku Pravidla hledící k českému pravopisu a tvarosloví s abecedním seznamem slov a tvarů , předchůdce dnešních Pravidel českého pravopisu. Jan Gebauer se narodil v malé osadě Úbislavice v Podkrkonoší do chudých poměrů. Na přímluvu místního faráře dostal nadaný chlapec možnost studovat na gymnáziu v Jičíně. Po maturitě nejdřív studoval teologii, toto studium však nedokončil a namísto toho se zapsal ke studiu filozofie na pražské univerzitě. Po celou dobu studií trpěl stálým nedostatkem peněz. Po ukončení studií začal pracovat jako pedagog – nejprve v Praze, později v Pardubicích a nakonec zase v Praze . V roce 1872 získal doktorát a v roce 1873 se habilitoval jako docent češtiny na pražské univerzitě. Roku 1880 byl jmenován mimořádným profesorem a pověřen výkonem funkce prvního ředitele semináře pro slovanskou filologii, o rok později profesorem řádným. V letech 1890–1891 byl děkanem FF UK, rektorem pražské univerzity pak v období 1899–1900. Jeho zásluhy ve vědních oborech slovanská filologie a literární historie byly oceněny členstvím v Královské české společnosti nauk , 20. dubna 1890 jej císař jmenoval řádným členem České akademie věd a umění. Byl také členem akademií polské a ruské, Jednoty českých filologů, působil v redakci Listů filologických , do Riegrova slovníku naučného přispěl řadou hesel týkajících se slovanské jazykovědy a literární historie. Spolu s T. G. Masarykem a Jaroslavem Gollem měl největší zásluhu na prokázá...

Iva Gecková

Pracovnice státní správy, autorka příběhu pro děti a rozhlasových pohádek.

David Gerrold

David Gerrold , rodným jménem David Jerrold Friedman, je americký spisovatel science fiction. Za své romány získal řadu prestižních cen. Během vysokoškolských studií na univerzitě v Kalifornii poslal v roce 1966 producentům televizního seriálu Star Treku koncept jednoho příběhu. Zalíbil se a Gerrold byl požádán o napsání dalších. Z nabízených byl vybrán jeden a realizován v první, tzv. Originální sérii pod názvem The Trouble with Tribbles. Povzbuzen úspěchem, začal psát další scénáře pro Star Trek, Babylon 5, Land of the Lost a také románové řady. Knih vydal přes 40. Stal se profesionálním spisovatelem.

Michael Gerber

Autor parodií na fantasy romány.

Fred Germonprez

Vlámský spisovatel a novinář. Fred Germonprez was een Belgisch auteur en journalist. 1955 - Prijs van de Westhoek 1970 - Ridder in de Kroonorde 1972 - Ridder van ‘'t Manneke uit de Mane’ 1975 - Plaket van de stad Kortrijk 1975 - Plaket van de provincie West-Vlaanderen 1975 - Eremetaal van Sabam 1976 - Ereteken van de Arbeid eerste klasse 1978 - Doctor Humoris Causa 1980 - Zilveren plaket van de provincie West-Vlaanderen 1980 - Ridder in de Orde van Leopold I 1987 - Officier in de Orde van Leopold II http://schrijversgewijs.be/schrijvers/germonprez-fred/

Franziska Gehm

Francizka Gehmová se narodila v roce 1974 v Sonder­shausenu. Studovala anglistiku, psychologii a mezikulturní ekonomickou komunikaci v Jeně, Limericku a v Sunderlandu. Po ukončení studia učila v Dánsku na gymnáziu, pracovala v rádiu ve Vídni a působila jako lektorka literatury pro děti a mládež. V současnosti je spisovatelka a žije v Mnichově.

Catherine George

se narodila ve Walesu a brzy se z ní stala vášnivá čtenářka, od čehož už byl jen kousek k tomu, aby začala psát. Její sňatek s inženýrem vedl k tomu, že strávila devět let v Brazílii, později ji však ohledy na školní docházku jejich syna a dcery držely v Británii, i když byl manžel dál nucen cestovat. Místo aby osamělé večery dál trávila čtením, začala psát svou první romantickou novelu. Nyní, když zrovna nepíše ani nečte, ráda vaří, poslouchá operní árie, šmejdí po starožitnictvích či věnčí svého labradora

Jurij Pavlovič German

Anna Geislerová

Jedna z nejobsazovanějších českých hereček Anna Geislerová se narodila 17. 4. 1976 v Praze. Má dvě sestry: Lenku a Ester, která je taktéž herečka. Dva roky docházela na konzervatoř Jaroslava Ježka. poté ale studia zanechala. Věnovala se také úspěšně modelingu. V roce 1999 získala Českého Lva v kategorii nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli za film Návrat idiota a za svou roli Elišky ve filmu Želary si odnesla Českého Lva za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli. Z dalších filmů jmenujme např. Pějme píseň dohola, Requiem pro panenku, Jízda, Válka barev, Výchova dívek v Čechách, Kuře melancholik, Štěstí od Bohdany Slámy a Kráska v nesnázích Jana Hřebejka. Ve filmu Sklapni a zastřel mě... si zahrála špatně naloženou Líbu Zemanovou, manželku Pavla Zemana , která má slabost pro nakupování. Aňa Geislerová účinkovala rovněž v řadě televizních inscenací a seriálů, mj. Přítelkyně z domu smutku nebo Prima sezóna, Soukromé pasti . Má tři děti. Syna Bruna Fidélia, dceru Stellu Ginger a nejmladšího syna Maxe. Je vdaná za divadelního režiséra Zdeňka Janáčka.

Alena Gembalová

Spoluautorka turistického průvodce.

Suzy Gershman

Americká autorka článků a knih o významných osobnostech a seriálech.

Jan Gebhart

Jan Gebhart byl český historik, věnující se období Protektorátu Čechy a Morava. Po absolutoriu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze pracoval krátce v Ústavu pro mezinárodní politiku a ekonomii a poté pět let na Ministerstvu národní obrany. V roce 1974 nastoupil do Vojenského historického ústavu, odkud po deseti letech přešel do Ústavu československých a světových dějin ČSAV , jehož vědecké radě v letech 1994–2002 předsedal. Často spolupracoval s historikem Janem Kuklíkem, mj. na vedení Masarykova sborníku . Přednášel též na FF UK a působil v řadě vědeckých a redakčních rad a odborných komisí. Jako vedoucí kolektivu se podílel na českém vydání objemné Kroniky druhé světové války.

Cindy Gerard

Cindy Gerard je autorkou více než třiceti romancí, které se pravidelně setkávají s velkým čtenářským úspěchem. Žije na americkém středozápadě a kromě psaní se dlouhá léta věnuje kariéře školitelky ve středisto pro mezilidské vztahy. V emocích, které prýší ze stránek jejích knich se zřetelně odráží její znalost lidského nitra. Síla autorčina sdělení spočívá v této hluboké zkušenosti a v široké škále prostředků, které při psaní používá - od vášniných a něžných milostných scén až po humor.

Aleksandr Ivanovič Gercen

Ruský revolucionář, spisovatel, publicista, kritik a filozof. Jeden ze zakladatelů narodnictví.

Adam Gebrian

Narozen 9.5.1979 v Boskovicích. Architekt, práce z oboru.

Manuela Georgiakaki

Autorka učebnic němčiny.

Gustaf af Geijerstam

Švédský romanopisec. Mnoho z jeho prací byly přeloženy do němčiny

Günther W Gellermann

Německý historik a politolog, publikace z oboru.

Dagmar Geisler

Dagmar Geisler, vyrostla v Hesensku, žije nedaleko Mnichova a již 15 let píše s neustále rostoucím nadšením pro děti a mládež. Velmi ráda kreslí karikatury pro dospělé.

Stan Getz

Stan Getz byl americký jazzový saxofonista, který hrál především na tenorsaxofon a byl známý svým hladkým, lyrickým stylem hry. Getz se narodil 2. února 1927 ve Filadelfii v Pensylvánii a v 50. letech 20. století se stal jedním z hlavních představitelů hnutí cool jazz. Jeho kariéra se vyznačovala inovativním přístupem k jazzu a schopností bez problémů se spojit s ostatními hudebníky.

Pauline Gedge

Narodila se na Novém Zélandu, strávila část svého dětství v Anglii a potom emigrovala se svojí rodinou do Kanady. Ve svých románech se věnuje historii, konkrétně starověkému Egyptu.

Jozef Genzor

Narozen 12.9.1939 v Trenčíně. Slovenský lingvista, koreanista, filipinista a překladatel. Absolvent fil. fakulty - obor koreanistika a dějiny Dálného východu. Publikace z oboru.

J. T Geissinger

Americká spisovatelka, autorka romancí a paranormální fantasy.

Eugen Georg

Německý lékař, autor příruček o manželství a o plánovaném rodičovství.

Ester Geislerová

MgA. Ester Geislerová je česká herečka a umělkyně. Vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze, obor Nová Média II., rok a půl pobyla v ateliéru Intermediální konfrontace Jiřího Davida. Věnuje se převážně videoinstalacím. Ve svých dílech kombinuje filmovou řeč a herectví s konceptuálním výtvarným přístupem. Má dvanáctiletá dvojčata Miu a Jana. Ester Geislerová a Josefina Bakošová tvoří kreativní duo zaměřující se na módní projekty, styling a tvorbu pro děti.

Lisa Genova

Lisa Genova získala doktorát z neurovědy na Harvardově univerzitě a píše články pro internetový portál americké alzheimerovské společnosti . Svůj první román Ještě jsem to já o harvardské profesorce trpící ranou Alzheimerovou chorobou vydala vlastním nákladem. Žije s rodinou ve státě Massachusetts.

Jana Geršlová

Narozena 21.7.1955 v Martině . Doc., PhDr., CSc., vysokoškolská pedagožka na Fakultě ekonomie VŠB-TU Ostrava. Věnuje se hospodářským dějinám 19. a 20. stol., rovněž dějinám podnikání a podnikatelům. Práce z oboru. Přeložila publikace z němčiny mimo obor.

Bohumil Geist

Středoškolské studium započal na Slovensku v Ružomberoku na Státním reál. gymnáziu, které musil po vzniku Slovenského štátu a vypovězení Čechů přerušit a navázal na měšťan. škole ve Studené, poté na reál. gymnáziu O. Březiny v Telči, po jeho zrušení studoval 2 roky na reál.gymnáziu v Třebíči a skončil opět v Telči, kde maturoval v r. 1946. Jeho otec byl za protektorátu a německé okupace zatčen gestapem pro odbojovou činnost a vězněn až do konce války postupně v různých nacistických věznicích, z čehož byly i proti němu vyvozovány důsledky, kdy se stěží udržel na škole. Situace rodiny byla v té době velmi svízelná. Po maturitě studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy hudební vědu a estetiku u Jos. Huttera a Jana Mukařovského a filozofii, psychologii a sociologii u Krále, Kozáka, Patočky, Stavěla, Doležala a Machotky. Promoval v r. 1950. Osobně zakusil „kádrové“ problémy s dostudováním vzhledem ke svým společenským názorům a postojům k současné politické situaci po r. 1948. Navíc byl jeho otec po únorovém puči v r. 1948 znovu uvězněn, větší část si odseděl v Plzni na Borech, později byl v plném rozsahu rehabilitován. Po absolvování vojenské služby a krátkých přechodných pracovních poměrech, kdy nemohl uplatnit své znalosti v oboru sociologie, která byla v té době považována za nepřátelskou „buržoazní pavědu“, byl v letech 1953 – 1960 zaměstnán jako lektor pro instrumentální hudbu v Poradně lidové umělecké tvořivosti, v letech 1960 – 1968 jako vedoucí archivu a knihovny Pražské konzervatoře, kde rovněž vyučoval a byl redaktorem české části projektu Fontes artis musicae , členem International Folk Music Council , později Internationale Carl Maria von Weber Gesellschaft . Za svou práci „Původ hudby“ získal cenu nakladatelství Supraphon; původní dílo nakladatelství rozdělilo ve 2 díly, avšak 2. díl nikdy nevyšel a rukopis se pak během časových průtahů a různých změn ztratil. Od r. 1968 až do svého odchodu do důchodu praco...

Aleš Gerloch

Aleš Gerloch je český právník a profesor na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde se zabývá hlavně teorií práva, právní filozofií a ústavním právem. Od roku 2014 zastává funkci prorektora pro akademické kvalifikace Univerzity Karlovy. Také externě vyučuje na Právnické fakultě Západočeské univerzity. V letech 2006 až 2014 na Právnické fakultě UK vykonával funkci děkana. Provozuje také advokátní praxi a od roku 2006 je místopředsedou Legislativní rady vlády. Téhož roku byl zvolen Právníkem roku v oblasti veřejného práva. V roce 2008 obdržel stříbrnou medaili Antonína Randy, kterou získal jako významný představitel politického, veřejného a společenského života, za jeho zásluhy o fungování demokratického právního státu a významnou pomoc a spolupráci s Jednotou českých právníků. Narodil se v Ostravě. Do Prahy přišel s rodiči v polovině 60. let. Otec Vladimír byl novinář, na počátku normalizace od dubna 1970 vedoucí ideologického byra ÚV KSČ na konci 70. let byl zástupcem šéfredaktora Rudého práva. Matka pracovala na sekretariátu KSČ. V Praze Aleš Gerloch dokončil základní školu a odmaturoval. Již v 18 letech se stal kandidátem na členství v KSČ a členem KSČ byl až do roku 1990. V roce 1978 úspěšně ukončil magisterské studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde od té doby působí jako učitel. Od roku 1983 se pravidelně stýkal s agentem StB, když StB zkoumala možnost využít ho jako tajného spolupracovníka. Spis byl uložen roku 1986 se závěrem, že Gerloch je kladně politicky orientován, je ochoten být ve styku s orgány MV a informovat o situaci na PF UK Praha v oficiálním styku. Podle českého publicisty Jana Urbana se Gerloch před rokem 1989 setkával nejméně deset let s příslušníky StB. Urban v roce 2019 ve svém příspěvku do internetového média HlídacíPes.org uvádí, že "podle dochovaných dokumentů je zjevné, že pan Gerloch se nijak nestyděl předávat tajné policii i charakteristiky osob ze svéh...

Adam Georgiev

Adam Georgiev je český básník a prozaik, autor širokého žánrového a stylového rozpětí. Je známý především jako autor homosexuálních próz, v roce 2010 byl v pořadu Q v České televizi označen za nejprodávanějšího gay autora v České republice. Svůj styl, vždy oscilující na pomezí poezie a prózy, předznamenal Georgiev již svým prvním uměleckým textem napsaným v sedmnácti letech, poémou I Ježíš Kristus byl sebevrah , o němž prezidentka Akademie literatury české Eva Kantůrková napsala, že je „intuitivním výkonem velkého talentu“. V provázání s divadlem pokračoval i následující knihou básnických interpretací hereckých rolí Potlesk pro Dagmar Havlovou – Veškrnovou , o níž Radovan Lukavský napsal, že „je v ní něco, co mu vzdáleně připomíná ducha Franceska Petrarcy a jeho zpěvů Lauře“. Za knihu Básník Trýzeň Kat , sbírku veršů z let 1997 – 2007, získal dvě nominace na Knihu roku 2007 v odborné anketě Lidových novin, a to od Evy Kantůrkové a držitele European Book Prize Mariusze Szczygiela . Literární kritik týdeníku Obrys-Kmen, který vychází jak příloha komunistických Haló novin, Alexej Mikulášek o knize napsal, že „patří k tomu nejlepšímu, co dal uplynulý rok české literatuře“ . Jako prozaik se etabloval třemi knihami známými jako „homosexuální trilogie“: Planeta samých chlapců , Bulvár slunce a Zabij mě, Eliso . Vyznačují se originálním literárním rukopisem a také homosexuální otevřeností, nebývalou nejen v českém literárním kontextu. Trilogie má umělecky vzestupnou tendenci . Jakub Vaníček v Literárních novinách o Planetě sa...

A. V Geiger

A. V. Geiger je bývalá epidemioložka, nyní autorka knih pro mladé dospělé . Její akademické zájmy tvoří psychické a reprodukční zdraví žen - 10 let byla zaměstnaná jako výzkumnice v oblasti veřejného zdraví na Oddělení zdraví a mentální hygieny v New Yorku. Její neakademické zájmy zahrnují fanouškovství, sledování lidí na Twitteru a photoshopování šéfů kapel do tvarů těl jednorožců... a psaní strašidelných příběhů o tom všem. Tak se zrodila její druhá kariéra jakožto spisovatelky. Její první beletrie pro teenagery získala milióny pozitivních reakcí na internetové stránce Wattpad pod uživatelským jménem @adam_and_jane. YA román Sleduj mě byl v roce 2015 tamtéž jedničkou Mystery/Thriller. V roce 2017 debutovala jako tradičně publikující autorka s revidovanou a rozšířenou verzí knihy Sleduj mě, která byla přeložena do více než 10 jazyků. Na tento mezinárodní úspěch navázala knihou Nelži mi a třetí novelou Scared Little Rabbits . Žije v New Jersey s manželem a syny-dvojčaty.

Zuzana Gelnarová

Narozena 4. 1. 1955. Mgr., vysokoškolská pedagožka němčiny pro ekonomy a němčiny v právnických textech, spoluautorka prací z oboru. Též spoluautorka článků o toponymech vztahujících se k dějinám sklářství. Vystudovala němčinu a ruštinu.

Teréz Gerszi

Badatelka umělecké historie ,působila v Muzeu výtvarných umění v Budapešti.

Sylvie Germain

Sylvie Germain sa narodila v roku 1954 v Châteauroux. Vyštudovala Sorbonnskú univerzitu v Paríži , v roku 1981 získala doktorát filozofie na Université de Paris X - Nanterre. Debutovala roku 1985 románom Le livre des nuits , za ktorý získala šesť významných literárnych cien. Počas rokov 1987 až 1993 žila v Prahe, kde vyučovala na Francúzskom gymnáziu a pokračovala v písaní. Výsledkom práce boli romány Nuit d\'ambre , Jours de colère a L\'enfant méduse . V roku 1993 sa vrátila do Francúzska, kde žila medzi Parížom a La Rochelle. Praha ju však naďalej inšpirovala, čo sa najviac prejavilo v románe Immensites . V roku 1999 napísala biografiu Etty Hillesumovej, mladej holandskej Židovky, ktorá zomrela v novembri 1943 v Auschwitzi. Autorka je vynikajúcim rozprávačom. Epický rozmer románov umocňuje kvalitami básnika, hĺbavého človeka filozofa. Hľadanie koreňov a zmyslu ľudskej existencie, pamäti a vedomia sa z racionálnej roviny posúva na symbolickú, realita sa v jej románoch mení na legendu, rozprávku, mýtus.

Susanna Michajlovna Georgijevskaja

Sárközy Gergely

Maďarský multiinstrumentalista klasické hudby, narozen 1952. Hraje na kytaru, loutnu, cembalo, violu bastardu a varhany.

Sándor Gergely

Gergely Sándor bol ľavicovo orientovaný spisovateľ, novinár a redaktor novín. Po ukončení strednej školy sa stal vidieckym novinárom, zúčastnil sa bojov v prvej svetovej vojne vďaka čomu bol dočasne oslepený. Stáva sa redaktorom. V roku 1926 vstupuje do ilegálnej Kommunisták Magyarországi Pártja. V roku 1931 emigroval do Moskvy. Do vlasti sa vracia v roku 1945 a až do roku 1951 je predsedom Spolku maďarských spisovateľov.

Nina Vladimirovna Gernet

Ruská dramatička a spisovatelka, autorka knih pro děti.

Miroslava Genciová

Lisa Gerard-Sharp

Britská novinářka, cestovatelka a lektorka. Autorka knih a článků o cestování a životním stylu.

Larry Geller

Autor životopisu.

Kereen Getten

Jamajská spisovatelka. Žije a pracuje ve Velké Británii.

Joshua George

Britský spisovatel dětské literatury.

Joseph Gelinek

Josef Jelínek byl český hudební skladatel, klavírista a varhaník. Josef Jelínek se narodil v rodině mistra krejčího. V mládí navštěvoval jezuitskou kolej na Svaté Hoře u Příbrami a studoval teologii v Praze. Při studiu teologie se vzdělával i v hudbě. V Praze byl žákem mistra ve hře na varhany Josefa Segera. V roce 1786 byl vysvěcen na kněze. V Praze se pravděpodobně setkal již v roce 1787 s Mozartem. Ten jej doporučil jako učitele hudby na dvůr hraběte Filipa Kinského do Vídně. Zde se Jelínek setkal s Josefem Haydnem a Ludwigem van Beethovenem. Zároveň se stal žákem Johanna Georga Albrechtsbergera. Později byl ve službách knížete Josefa Kinského a byl jmenován učitelem hudby na císařském dvoře. Od roku 1818 působil jako učitel klavíru v paláci knížete Esterházyho. Ve Vídni byl pro své kněžské svěcení přezdíván "Abbé Gelinek". Zkomponoval více než sto skladeb pro piano a varhany. Z toho jich bylo nejméně 25 vydáno tiskem v Paříži, ve Vídni, Berlíně, Mohuči a Hamburku. Jsou to hlavně fantazie a variace na Mozartovo téma. Jeho pracím tleskali takoví velikáni, jako byl Haydn, Mozart a Beethoven. Skladby byly tak populární, že je jiní skladatelé publikovali pod svým jménem.

Jiří Gebauer

Autor příruček jízdy na koni. Fotograf a redaktor časopisu Jezdectví.

Jean Genet

Jean Genet byl francouzský básník, dramatik a spisovatel. Jean Genet vyrostl v pěstounské péči na francouzském venkově, protože jeho matka ho ihned po narození odložila. Na tomto faktu postavil svoji image a lze říci, že se s tím nedokázal nikdy srovnat, proto získal pocit, že je vyloučen ze společnosti a žil jako tulák. Dalším výrazným prvkem, který ovlivnil jeho pocit vyloučení ze společnosti, byla jeho neskrývaná homosexualita. Roku 1925 byl zatčen pro krádež a následně odsouzen. Ve vězení začal psát básně a autobiografický román. Po roce 1930 cestoval napříč Evropou a živil se jako zloděj a homosexuální prostitut . Později vstoupil do cizinecké legie, odkud dezertoval. V roce 1947 měl být za recidivu odsouzen na doživotní práce ve francouzských koloniích, ale protože na jeho obranu vystoupilo značné množství francouzských umělců a intelektuálů, byl omilostněn. V roce 1986 v Paříži zemřel, pochován byl na severu Maroka, a to ve městě Larache. Jeho prozaická tvorba je ovlivněna existencialismem. Genet svá díla často zasazuje do polosvěta spodiny, z něhož sám vyšel. Neodsuzuje jej, pojímá jej velmi věcně, ba jej estetizuje – pokouší se vytvářet morálku, která je v rozporu s naším mravním kodexem. Jako důsledek se u Geneta v jeho románech objevuje fascinace vraždou, krádeží anebo zradou, které staví do juxtapozice zejména s aktem lásky, čímž dosahuje velmi napjatého metafyzického vyznění situací. Formálně jsou Genetovy romány poměrně složitě strukturované rámcové texty, v nichž autor improvizačně rozvíjí své úvahy a erotické fantazie na základě lineárně vystavěného syžetu. V Genetových románech vystupuje obvykle velké množství figur reprezentujících různé aspekty na nich demonstrované morálky. Genetovy romány jsou rovněž často neseny formou deníkového záznamu – ať už fiktivního deníku postavy anebo přímo deníku autora – jak je tomu např. v textu Deník zloděj...

Ivan Gellner

Objevil v sobě léčitelské schopnosti a začal se zabývat magickým způsobem léčby. Narodil se v Brně. Získal střední zdravotní i technické vzdělání.