Všichni Autoři a témata

Alexandru Odobescu (1)

Rumunský spisovatel.

Aleksej Vasil'jevič Kol'cov (1)

Ruský básník.

Vladimír Hanák (1)

Narozen 31. 3. 1931 ve Znojmě, zemřel 17. 12. 2022 v Praze. Docent, RNDr. CSc., zoolog, mammalog, ochránce přírody a vysokoškolský pedagog. Specializoval se na biologii a taxonomii drobných savců, zejména západopaleoarktické netopýří fauny. Zakladatel moderní evropské chiropterologie, čestný člen American Society of Mammalogist. Od roku 1991 předseda Rady Národního parku Podyjí. Autor, spoluautor a překladatel odborných publikací a článků.

Miloš Vajkrt (1)

Narozen 1942. Ing. chemie, specializace na anorganické technologie a drahé kovy, též práce historické, o minulosti lidstva, zejména o Zlaté říši Inků.

Sara Schneidman (1)

Eva Krtilová (1)

Narozena 18.12.1923 v Praze, zemřela 31.5.1982 tamtéž. PhDr., historička umění, monografie z oboru.

Jiří Adámek (1)

Jiří Adámek je český historik, politik strany Moravané, bývalý československý politik a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za HSD-SMS po sametové revoluci počátkem 90. let. Po volbách roku 1990 zasedl za HSD-SMS do Sněmovny lidu . Mandát nabyl až dodatečně jako náhradník v září 1991 poté, co zemřel poslanec Boleslav Bárta. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992. V komunálních volbách roku 2002 neúspěšně kandidoval do zastupitelstva městské části Brno-Řečkovice a Mokrá Hora za HSD-SMS . Opětovně se o zvolení do tamního zastupitelstva neúspěšně pokoušel v komunálních volbách roku 2006 . V parlamentních volbách v roce 2010 kandidoval za stranu Moravané, ale strana nezískala parlamentní zastoupení. Uváděn je jako historik, bytem Brno. Zasedá ve výkonném výboru Moravského národního kongresu.

Chris Lewis (3)

Chris Lewis je bývalý novozélandský tenista. V roce 1975 vyhrál dvouhru juniorů ve Wimbledonu a byl světovou juniorskou jedničkou. Jeho profesionální kariéra trvala od roku 1975 do roku 1986, vyhrál tři turnaje ATP ve dvouhře a osm turnajů ve čtyřhře, jeho nejlepší postavení na světovém žebříčku bylo 19. místo ve dvouhře a 46. místo ve čtyřhře. Jeho trenéry byli Harry Hopman a Tony Roche. Největšího úspěchu dosáhl ve Wimbledonu 1983, kde jako nenasazený hráč postoupil do grandslamového finále. Za daviscupový tým Nového Zélandu odehrál 42 zápasů, z toho 24 vítězných, a v roce 1982 se podílel na postupu Novozélanďanů do semifinále Světové skupiny. V roce 1983 byl zvolen novozélandským sportovcem roku. Profesionálními tenisty byli i jeho mladší bratři David a Mark. Jeho dcera Geneva je houslovou virtuózkou. V roce 1999 neúspěšně kandidoval do novozélandského parlamentu za stranu Libertarianz. Žije v USA, kde provozuje tenisovou akademii.

Pavel Korčák (1)

Ing. architekt, publikace o Táboru.

Josef Sommr (1)

Lev Vladimirovič Ginzeurg (1)

Pavel Lukeš (1)

Moderátor, scénárista, redaktor plzeňského studia Čs. rozhlasu v letech 1970- 1979, poté dramaturg Čs. televize. Po nedobrovolném odchodu z televize v roce 1987 jezdil na zájezdy a spolupracoval s košickým studiem Čs. televize. Je znám jako scénárista TV soutěžních pořadů a autor soutěžních show "Dva z jednoho města, Velká hra, Buď a nebo a jako spoluautor a moderátor soutěže Šest ran do klobouku.

Witold Urbanowicz (1)

Witold Urbanowicz byl polské stíhací eso z druhé světové války . Podle úředního záznamu, byl druhý v nejvyšším počtu sestřelů, s 17 potvrzenými sestřely a 1 pravděpodobný. Byl oceněn několika vyznamenání, mimo jiné Virtuti Militari a British Distinguished Flying Cross .Také publikoval několik knih vzpomínek . Urbanowicz se narodil v Olszanka, Augustów kraj . V roce 1930 vstoupil do Szkoła Podchorazych Lotnictwa kadetní leteckou školu v Deblíně , absolvoval v roce 1932 jako 2/Lt. Observer. Pak byl vyslán k noční bombardovací letce 1.LF Leteckého pluku ve Varšavě . Později absolvoval pokročilý pilotážní kurz, aby se stal stíhacím pilotem. V roce 1930 létal s 113. a 111. "č. Kosciuszko" letkou. V srpnu 1936, létání PZL P.11a , sestřelil sovětský průzkumný letoun , který přeletěl do polského vzdušného prostoru. Byl oficiálně pokárán a neoficiálně mu blahopřál jeho nadřízený důstojník a jako "trest" v říjnu 1936 byl převeden do vzdělávacího letectva ke škole v Deblin , kde ho přezdívali " Cobra ". V roce 1946 se vrátil do Polska, ale byl zatčen komunistickou službou tajné policie pro podezření jako špion . Po svém propuštění utekl do USA. Žil v New Yorku pracuje pro American Airlines , Eastern Airlines a Republic Aviation , odešel do důchodu v roce 1973. V roce 1991 navštívil Polsko a po pádu komunismu znovu v roce 1995, kdy byl povýšen do hodnosti generála . Zemřel v New Yorku dne 17. srpna 1996.

Vladimír Boudník (1)

Vladimír Boudník byl český grafik a malíř, představitel aktivní a strukturální grafiky. Založil vlastní umělecký směr, tzv. explosionalismus. Vladimír Boudník se vyučil nástrojařem, za druhé světové války byl totálně nasazen v Německu. Po válce vystudoval Státní grafickou školu. Pracoval v ČKD Vysočany, nejprve v propagaci, později jako nástrojař a dílenský rýsovač. Zde také nacházel materiál i inspiraci pro svou tvorbu. Odstřižky plechu, zlomené pilníky, matky, šrouby, raznice či kusy litiny, odpadlé při zpracování kovu, vlisovával a vtloukal do plechových plátů, které pak propaloval autogenem, škrábal do nich důlčíkem a rydlem a tloukl do nich kladivem. Z takto vzniklých matric pak tiskl své grafické abstrakce, které nazýval aktivní grafikou a které dotvářel ještě poté, co vyšly z tiskařského lisu. Podobně nezvyklou a originální technikou jsou i Boudníkovy magnetické grafiky. Na pláty železného plechu, podložené magnetem, uspořádal do vějířů magnetických siločár kovové piliny, které pak fixoval lakem, vtíral do nich barvu a tiskl listy. Ve strukturální grafice stejným způsobem používal písek, odstřižky provázků či kousky textilu. V duchu svého explosionalizmu, jehož tři manifesty neustále rozesílal v kopiích po Čechách i do zahraničí, tvořil i při happeninzích v pražských ulicích. Na zdech domů ošuntělých dělnických periferií k nechápavému údivu kolemjdoucích i za nadšeného ohlasu svých epigonů obtahoval náhodné skvrny a odchlíplou omítku do abstraktních kreseb, vzbuzených v jeho nevyčerpatelné výtvarné představivosti. Svoje grafické listy neprodával, ale po stovkách rozdával svým přátelům z tehdejšího pražského undergroundu či spolupracovníkům z fabriky. V dělnické kantýně ostatně uspořádal i svou první výstavu, jednu z mála, jichž se za svůj život dočkal. Zúčastnil se však dvou pražských neveřejných Konfrontací. Do Svazu výtvarných umělců byl přijat až v roce 1965. Jeho korespondenci a texty vydalo naklad...

František Prudil (1)

Narodil se r. 1891 v obci Rozseč Nad Kunštátem, zemřel 4. 4. 1992. Autor vzpomínek na život v ruských legiích během 1. světové války.

Josef Hrubíšek (1)

Autor publikací z oboru cukrovarnictví.

Lazar' Il'jič Dvoskin (1)

Ruský energetik, práce o vysokém a velmi vysokém napětí.

František Hájek (1)

Malíř, literát, okultista, vlastním jménem Hájek, narozen v Rosicích nad Labem, zemřel v Karlových Varech, byl žákem profesora Bukovace, věnoval se krajinářství, portrétní i figurální malbě, kreslil také karikatury, v prvním období se podepisoval Hvězdinský, po roce 1930 se údajně podepisoval pseudonymem Franta Malý.

Karl Überla (1)

Německý lékař, psycholog a epidemiolog.

Václav Štencel (1)

Architekt, urbanista, práce z oboru.

Anna Fadrhoncová (1)

Nar. 12. 9. 1919 ve Vlachově Březí . MUDr., prof. , dermatoveneroložka. Zabývá se zejm. vaskulopathiemi dolních končetin a venerickými chorobami, věnovala se koncepci a organizaci dermatovenerologické péče.

Ludmila Hlaváčková (1)

Autorka českého původu popisující společně s Petrem Svobodným současnou úroveň českého lékařství.

Christian Geissler (1)

Německý spisovatel, televizní a rozhlasový dramaturg.

František Padrta (1)

Narozen 24. 11. 1934 v Trhových Svinách, zemřel 22. 2. 2013. Archivář a historik. Zaměřen na dějiny regionu Jablonce nad Nisou.

Zdeněk Pavlíček (1)

Zdeněk Pavlíček je bývalý československý biatlonista. Na XII. ZOH v Innsbrucku 1976 skončil ve štafetě na 4x7,5 km na 9. místě. Získal 5 titulů mistra Československa v závodě jednotlivců a 3 tituly ve štafetě.

Jan Mikeš (1)

Jan Mikeš je český římskokatolický duchovní. Jan Mikeš vyrůstal ve vesnici Horosedly. Do základní školy chodil ve Čkyni, dále pokračoval ve studiu na gymnáziu ve Vimperku. Absolvoval Teologický konvikt Olomouc, v letech 2005–2010 studoval na Katolické teologické fakultě Karlovy univerzity v Praze. Od září 2010 sloužil ve farnosti Březnice u Příbrami, nejprve rok jako pastorační asistent a jáhen. Dne 25. června 2011 byl v kostele Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích vysvěcen na kněze. Další tři roky působil v Březnici jako farní vikář. Pracoval také jako kaplan pro mládež píseckého vikariátu. V roce 2014, kdy se stal kaplanem v Prachaticích a 17 okolních farnostech, se přidal k místním divadelníkům. Účinkuje v muzikálu Ledová země, kde hraje zamilovaného kněze. V listopadu 2015 byl ustanoven administrátorem farnosti Vlachovo Březí, Lažiště a Záblatí na Prachaticku. Již po několika týdnech však byl českobudějovickým biskupem Vlastimilem Kročilem odvolán. Místní farníci proti rozhodnutí biskupa protestovali a na biskupství odeslali petici s více než 400 podpisy. Biskupovi Kročilovi napsal i ředitel základní školy ve Vlachově Březí a radní města Michal Novotný. „Spojoval generace, oživil nepovinný předmět náboženství, je to člověk, který dokáže motivovat malé děti, zapojil se kulturního života města,“ řekl o Mikešovi Novotný, který jeho odvolání označil za nekoncepční krok. Od února 2016 slouží Jan Mikeš jako kněz ve farnosti Velešín na Českokrumlovsku. Od července 2020 přestal sloužit ve Velešíně.

Georges Limbour (1)

Spolužák dramatika Armanda Salacroua a malíře Jeana Dubuffeta byl od 20.let minulého století členem surrealistické skupiny, z níž byl ale v r. 1929 vyloučen, posléze podepsal anti-bretonovský pamflet Un Cadavre. Jeho knihy si zachovávají snový charakter, udávající tón zvláštním, vášnivým dobrodružstvím. V roce 1924 vydal básnickou sbírku Soleils bas a 1930 básnické vyprávění L'Illustre cheval blanc . Kniha Sběrači vanilky, též Vanilovníky je považována za veledílo poetické prózy. Pozdější knihy La Pie voleuse , Le Bridge de Madame Lyane , ale zejména poslední Mámení moře dokazují, že spisovatel neopustil svou doménu pestré, naivní a melancholické atmosféry, kde dětské snění zůstalo v rukou dospělého básníka, který s ní dovede čarovat. Zejména ve Vanilovnících a Mámení moře dosáhla autorova metoda vrcholu, v níž je děj jakýmsi mýtem, podávajícím svědectví o básníkově vztahu k životu a světu. Blízký vztah k malířům své generace vyjádřil m.j. studií o André Massonovi.

Nicholas Schaffner (1)

Americký novinář a písničkář. Psal např. pro The Rolling Stone, Musician, The Village Voice a Trouser Press. Zemřel 28. 8. 1991, krátce po vydání knihy A Saucerful of Secrets: The Pink Floyd Odyssey . Příčinou smrti byla nemoc AIDS.

Ondřej Konrád (1)

Ondřej Konrád je český hudební ale i politický publicista, zpěvák a hráč na foukací harmoniku. V roce 1978 se podílel na debutovém albu skupiny Pražský výběr Žízeň. V osmdesátých letech byl členem skupiny Blues Band Luboše Andršta. Hrával také s Ivanem Hlasem. Byl redaktorem časopisu Melodie a v roce 1990 jedním ze zakladatelů časopisu Rock & Pop. V letech 1995–2003 spolu s Michalem Pavlíčkem tvůrcem pořadu Na Kloboučku. Spolu s Vojtěchem Lindaurem je spoluautorem knihy Bigbít z roku 2001. V současné době je členem skupiny Blues Session. Byl stálým spolupracovníkem Českého rozhlasu 6, nyní stanice Plus.

John Beecher (1)

Theodor Syllaba (1)

Narozen 20.11.1925 v Kralovicích, zemřel 2002. PhDr., CSc., profesor, pracovník knihovního a dokumentačního střediska pro slovanskou filologii filosofické fakulty University Karlovy v Praze. Autor bibliografií a práce z oboru moderních českých a ruských dějin.

Bohumil Piller (1)

Spoluautor práce z oboru textilu.

Zdeněk Chotěnovský (1)

Zdeněk Chotěnovský byl český malíř, ilustrátor, grafik a scénograf. Zdeněk Chotěnovský se narodil ve Vysokém Mýtě, kde také navštěvoval reálné gymnázium. Poté krátce studoval na Masarykově zemské průmyslové škole v Litomyšli a na Vyšší průmyslové škole strojnické v Děčíně. Roku 1951 byl přijat ke studiu architektury na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, ale již roku 1952 přestoupil na studium užité grafiky a malby u profesora Františka Muziky, které dokončil roku 1956. Po studiích několik let působil v Děčíně, natrvalo se přestěhoval do Prahy roku 1961, kde roku 1962 založil pětičlennou uměleckou skupinu Plakát se zaměřením na válečná témata a společenskou kritiku. Protože se roku 1968 stal signatářem výzvy Dva tisíce slov, bylo roku 1969 působení skupiny ukončeno. Ve své tvorbě se Chotěnovký věnoval užité grafice, malířství, knižním ilustracím a televizní scénografii. Vynikl především jako autor plakátů , k jeho velkým tématům patřil také ženský akt. Roku 1978 se oženil s výtvarnicí Jitkou Hanicovou, se kterou pracoval na řadě televizních inscenací. V souvislosti s politickými změnami v Evropě v 80. a 90. letech vytvořil cykly obrazů – například Memento, Kati, Vyšetřování nebo Nestvůry.

Atanas Nakovski (1)

Narodil sa 31.augusta 1925. Je absolventom ekonomickej fakulty. Pracoval pre noviny "Združenie študentov" a pre rádio rádio "Sofia". Bol redaktorom v nakladateľstve "Bulharský spisovateľ", šéfredaktorom v časopise "September". Debutuje v roku 1946 v novinách "Literary Front". Je autorom fantasy románov a poviedok. Víťaz ceny "Graviton" .

Christian Opitz (1)

Christian Opitz se narodil v Německu, v roce 1970. Ve svých pěti letech měl údajně jedno z nejvyšších IQ naměřených u pětiletých dětí; ve svých sedmi letech začal se studiem fyziky a biochemie. V roce 1983 mu byla diagnostikována nevyléčitelná choroba a doporučeny alternativní léčebné metody prostřednictvím "celostní medicíny". O šest let později vyvinul Christian Opitz vlastní teorii o lidském zdraví vycházející z poznatků kvantové fyziky a fraktálové matematiky. V roce 1989 začala jeho kariéra autora, lektora a vynálezce léčebných produktů. Vyvinul údajně převratný přístup "Original radiance Health Systems", který popisuje vztahy mezi lidskou potravou a funkcí mozku a psychologií člověka. Christian Opitz je členem seskupení leaderů projektu "Project Theo Humanity" a je zapojen do několika enviromentálních projektů.

Peter Stankovič (1)

Slovenský výtvarník a hudebník.

Pierre Sipriot (1)

francouzský novinář, autor historických publikací

Timothy Brook (1)

Profesor čínských dějin na Torontské univerzitě.

Jan Jandourek (2)

Jan Jandourek , je český sociolog, spisovatel a esejista, editor internetového deníku Forum24. Absolvoval Katolickou teologickou fakultu a Fakultu sociálních věd na Univerzitě Karlově. Postgraduálně vystudoval sociologii na FSV UK . Působil jako kněz v duchovní správě v Pardubicích a Praze , v současné době je jedním ze starokatolických kněží v Praze. Pracoval jako redaktor Českého týdeníku. Je členem asi 14členné redakční rady revue pro literaturu a kulturu Souvislosti, v 90. letech byl pravidelným přispěvatelem Lidových novin, MF Dnes, Literárních novin a časopisu Anno Domini. Od října 2000 do září 2005 byl členem Centra komparatistiky při FF UK v Praze. V komparatistice se převážně zabýval moderní světovou literaturou a problémem „pokleslých žánrů“. Byl také stálým spolupracovníkem Mladé fronty DNES. Začátkem roku 2006 založil nakladatelství Tartaros .

Jules Silver (1)

Spisovatel a redaktor, publikace o psychologii, mj. pseudonym Jules Silver, Jean Baptiste Delacour.

Keith Evans (1)

Britský soudní obhájce a kalifornský právník.

Jaroslava Vávrová (1)

Narozena 4.3.1958. Obor působnosti klinická biochemie.

Pavel Kopp (1)

Narozen 23.11.1940 v Plzni. Fotograf, též překlady z italštiny.

František Pithart (1)

Narozen v říjnu 1915. Práce a překlad z oboru šachu.

William Oncken (1)

Hal Burrows (1)

Antonín Rausch (1)

Narozen 19.5.1906 v Jindřichově Hradci, zemřel 21.6.1982 v Jihlavě. JUDr., právník, kulturní a veřejný pracovník, autor šumavských pověstí, překladatel z němčiny, francouzštiny, italštiny a latiny.

Oldřich Jelen (1)

Narozen 25.2.1961 v Bělé pod Bezdězem. Malíř, kreslíř, ilustrátor.

Kathleen McDonald (1)

Kathleen McDonaldová se narodila roku 1952 v Kalifornii. Roku 1974 se stala tibetskou mniškou. Žila v klášteře svých učitelů v nepálském Káthmándú, kde studovala a meditovala. V roce 1978 se přestěhovala do Anglie a pokračovala ve vyšším studiu buddhismu; roku 1982 pomohla založit klášter pro buddhistické mnišky ve Francii. Od té doby si získala velkou proslulost a vyučuje po celém světě.

Karel Kožíšek (1)

Karel Kožíšek je bývalý český reprezentant v rychlostní kanoistice, mistr světa, Evropy a plzeňský trenér. Jeho spolujezdci byli Jan Břečka, Petr Fuksa a Petr Netušil. V Plzeňské loděnici TJ Prazdroj Plzeň ho trénoval jeho otec Karel Kožíšek st a dnes je zde také trenérem.

Lailan Young (1)

Číňanka, narozená v Austrálii, žije v Londýně, autorka knih o fyziognomii lidské tváře a jejích psychologických aspektech.

Rod Waters (1)

Xunzi (1)

Čínský filozof.

Ado Kyrou (1)

Francouzský autor publikací z oboru filmu, kritik.

Lubomír Imlauf (1)

Narozen 20. 8. 1959 v Opočně. Fotograf a grafik.

Pavel Czudek (1)

Mgr., pedagog, matematik, didaktické práce a učebnice matematiky.

Leopold Vrzgula (1)

Práce z oboru veterinární medicíny.

D. D Raphael (1)

Britský filozof.

Jürgen Kemmler (1)

Německý autor publikací o lyžování.

Jiří Devátý (1)

Narozen 24.8.1947. Programátor, publicista, spisovatel.