Všichni Autoři a témata

Helena Hnück von Wicher (1)

Ivo Chudáček (1)

Fyzik Doc. RNDr. Ivo Chudáček DrSc , se narodil v Paříži, kde absolvval část středoškolských studií. V Praze absolvoval matematicko-fyzikální fakultu Karlovy univerzity, kde také dlouho vědecky a pedagogicky pracoval. Vedl katedru fyziky polymerů. Posledních 30 let se věnoval výzkumu mimosmyslového vnímání světa. Tato kniha je plná popisů originálních pokusů z této oblasti. Následují výpočty, úvahy, hypotézy. Autor postupuje vědeckou metodou – vše ověřuje reprodukovatelnými pokusy a výsledky skládá do nového, překvapivého pohledu na zákonitosti světa. V akademické vědě pracoval v oblasti fyziky a vědecké fotografie.

Jiří Emil Marek (1)

Narozen 1946 v Soběslavi. PhDr., publicista, scénárista, novinář, práce z oboru psychotroniky.

Marian Zdziechowski (1)

Polský literární historik, kritik, filosof, publicista a esejista.

Michael Miersch (1)

Michael Miersch je německý novinář a dokumentarista . Krátce pracoval jako kvalifikovaný sociální pracovník a v roce 1985 začal stáž v Tageszeitung . Po nějaké době se stal redaktorem časopisu pro životní prostředí . Od roku 1993 do roku 2006 pracoval jako nezávislý novinář a spisovatel. Potom jako konzultant a šéfredaktor časopisů Cicero a Weltwoche. Od 2008 do 2010 působil jako komentátor pro časopis World . Od roku 2011 je vedoucí výzkumu, technologie a medicíny v časopisu Focus .

Josef Hromas (1)

Narozen 24. 1. 1935 v Malé Chuchli, zemřel 12. 6. 2012. Prof., Ing., CSc., profesor myslivosti lesnické a dřevařské fakulty, práce z oboru.

Miloslav Kubeš (1)

Miloslav Kubeš byl český filosof a fotograf.

Emil Fendrich (1)

Slovenský chemik.

Herbert Benson (1)

Narodil se v New Yorku, lékař kardiolog, zakladatel Mind/Body Medical Institute v Bostonu.

Marg Stark (1)

Josef Zahradník (1)

Narozen 26.12.1874 v Pohoři u Kardašovy Řečice. PhDr., středoškolský profesor, publikace z oboru historie a živnostenské administrativy.

Walter Dexel (1)

Walter Dexel byl německý malíř a grafik. V letech 1914–1919 studoval Ludwig-Maximilians-Universität München. V roce 1937 byla jeho díla spolu s mnoha dalšími vystavena na výstavě Entartete Kunst v Mnichově. Walter Dexel studoval v letech 1910 až 1914 dějiny umění na univerzitě v Mnichově s Heinrichem Wölfflinem a Fritzem Burgerem. Také navštěvoval školu kreslení Gröber v Mnichově, podnikl studijní cestu do Itálie a maloval – ještě ovlivněn Paulam Cézannem – první obrazy. Krátce před vypuknutím války se zdržel na studijní cestě do Paříže. V září 1914 se oženil s Grete Dexel , dceroua pedagoga v Jeně Karla Brauckmanna. Grete Dexel porodila syny Thomase Dexela a Bernhard Dexela v roce 1916 a 1919. V roce 1916 byl Walter Dexel přijat do válečného archivu v Jeně, kde na univerzitě po promoci u Botha Graefema získal doktorát. V letech 1916 až 1928 byl Dexel kurátorem výstavy Jenaer Kunstverein. Rozšířil Graefovu sbírku Kunstverein, která nakonec zahrnovala mimo jiné také práce autorů jako byli Alexander Archipenko, Alberto Giacometti, Erich Heckel, Paul Klee, Oskar Kokoschka a Emil Nolde. Organizoval večery Dada, výstavy expresionistů, umělců z Bauhausu, realistů a konstruktivistů. V Jeně se seznámil s tehdejším Výmarským Bauhausem a jeho protagonisty. Dne 26. ledna 1924 Paul Klee uspořádal svou „Přednášku v Jeně“ o moderním umění v zámečku princezny, sídle Jenaer Kunstverein. V roce 1921 Dexel poznal Theo van Doesburga. V této době se Dexel ve své tvorbě obrátil k abstraktně-konstruktivním obrazům. V roce 1923 zorganizoval společně s Willi Baumeisterem a Erichem Buchholzem výstavu konstruktivistů v Jeně. Projekt bytového domu pro rodinu Dexel Ludwiga Miese van der Rohe z roku 1925 nepřesáhl první skicu. V říjnu 1922 Dexel požadoval nové výstavní prostory pro Kunstverein, částečně proto, že „architektura, interiérový design, umění a řemesla, příkladné průmyslové a řemeslné výrobky“ ...

Vladimír Koželuha (1)

Narozen 9.3.1912 ve Velké Bystřici u Olomouce, zemřel 15.2.1977 v Brně. Ing., dr., profesor obecné zootechniky a mlékařství, publikace z oboru.

Ján Labuda (1)

Slovenský agronom a vysokoškolský učitel, autor publikací z oboru výživy a krmení hospodářských zvířat.

Ambrož (1)

Katolický duchovní, teolog, v letech 374-397 milánský biskup. Autor křesťanských děl z období patristiky.

John Allyn (1)

PhDr., americký japanolog. K japonské tématice má blízký vztah. Po absolvování intenzivního studia japonštiny na Stanfordově a Michiganské univerzitě na sklonku 2. světové války strávil několik dalších let ve službách poválečné americké okupační správy v Ósace a Tokiu. Po návratu do Spojených států studoval na Kalifornské univerzitě v Los Angeles, kde v roce 1951 absolvoval v oboru divadelního umění. Později pracoval mimo jiné ve filmovém průmyslu a v televizi.

Antonín Václavík (1)

Antonín Václavík , rodák z Hustopečí, žije od roku 1997 v Brně. V roce 2000 začal učit na základní škole a tomuto povolání je věrný dodnes. Magisterské i doktorské studium pedagogiky absolvoval na Masarykově univerzitě, v poslední době se věnuje též lektorování učitelů. Knihu Ámos s námi a zlé pryč napsal proto, že v překotné době změn ve školství cítil potřebu nenásilně upozornit na to opravdu podstatné: na poctivé učitelské řemeslo.

Keith Sharee (1)

Práce z oblasti sci-fi.

Tomáš Hudec (1)

Po absolvování gymnázia v Olomouci-Hejčíně zahájil v roce 1997 svá vysokoškolská studia na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, obor matematika a geografie. Po absolutoriu pokračoval v doktorandském studiu sociální geografie a regionálního rozvoje na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, které zakončil v roce 2008 dizertační prací Akcesibilita a dopady její změny v Česku v transformačním období: vztah k systému osídlení a získal titul doktor přírodních věd i Ph.D. V minulosti se věnoval rychlostní kanoistice, hudbě a sportovnímu tanci. Vystudoval v letech 2002 až 2004 trenérství I. třídy na FTK UP v Olomouci. V mládí byl členem kanoistického oddílu TJ Lokomotiva Olomouc, od roku 2012 pak členem Klubu vodních sportů Praha. V letech 1999 až 2001 byl předsedou tanečního klubu KST Quick Olomouc. Od roku 2010 vykonává neplacenou funkci předsedy Dozorčí rady Českého svazu tanečního sportu. V letech 1985 až 1996 navštěvoval hudební školu, kde hrál jako sólista či člen komorního orchestru na klavír, flétnu a klarinet. Dnes hraje na saxofon. Od roku 2003 působí jako vědecko-pedagogický pracovník na katedrách aplikované geoinformatiky a kartografie a sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty UK v Praze, kde vede přednášky z oblastí veřejné správy, regionálního rozvoje, geoinformatiky a kartografie. Jeho dlouhodobou vědecko-výzkumnou činností je analýza dopravních dostupností ve vztahu k regionálnímu rozvoji v Česku v období 1918–2020. Od roku 2015 působí také na Českém vysokém učení technickém a Vysoké škole ekonomické, kde vede přednášky a výzkum se zaměřením na problematiku konkurenschopnosti měst, bezpečnosti měst a efektivitu a ekonomické dopady rozhodování ve veřejné správě. Je členem České geografické společnosti a autorem či spoluautorem desítek publikací a jedné monografie....

Petr Flejberk (1)

Petr Flejberk je český spisovatel. Od roku 1969 žije v Liberci, kde vystudoval Obchodní akademii a později jako úředník pracoval řadu let v administrativě v různých ekonomických pozicích. Jeho práce literární má těžiště též ve vydavatelské činnosti. Publikoval ještě v dobách studijních. Píše povídky, verše, básnickou prózu a fejetony. Autor publikoval svou tvorbu ještě v dobách studijních na střední škole, v řadě časopisů a tisku. Zpracoval také biografie osobností z jeho rodného kraje umělců, kumštýřů různých zaměření ... Petr Flejberk je uváděn ve Who is ...? od roku 2008 .

Graziella Leyla Ciaga (1)

Italská architektka, specializuje se na restaurování památek a dějiny architektury, práce z oboru.

Petr Korál (1)

Mgr. Petr Korál je český hudební publicista, textař, zpěvák, moderátor a scenárista. Vystudoval Právnickou fakultu University Karlovy v Praze. Již od počátku devadesátých let moderuje na Radiu 1. V roce 2002 stál u zrodu pražského Radia Beat, moderuje jeden z jeho nejstarších pořadů nazvaný Uši Radia Beat a od roku 2010 také část pořadu Hard & Heavy. Je editorem časopisu Rock & All, který navazuje na původní podobu magazínu Rock & Pop, v němž působil s krátkými přestávkami 25 let, od roku 1990 až do dubna 2015. První publicistické krůčky učinil již v letech 1989-1990 v časopise Melodie. Externě spolupracoval nebo dodnes spolupracuje s řadou novin, časopisů a webzinů . Kromě toho moderuje hudební festivaly, byl či stále je členem porot různých soutěží, v minulosti také spolupracoval coby textař nebo producent s několika rockovými a metalovými skupinami , ve dvou i sám působil jako zpěvák . Vyšly mu dvě knihy , na další se podílel coby jeden z kolektivu autorů. V 90. letech pracoval také pro Českou televizi: coby scenárista připravoval pořady Rockmapa a Czech Rock Block a dokumentární filmy Abraxas – Magický motýl a Rocky I a II. V roce 2006 pak jako spoluscenárista otevíral 13. komnatu Petra Jandy v rámci stejnojmenného pravidelného dokumentárního cyklu. V roce 2011 byl oceněn cenou Břitva jakožto vítěz kategorie Osobnost scény v anketě Břitva 2010, v níž hlasuje několik desítek českých publicistů převážně tvrdě rockového zaměření. Má praxi také v komunální politice . V roce 2010 spoluzakládal občansk...

Jaroslav Špulák (1)

Narodil se v roce 1967 v Broumově. Je hudební publicista, který od roku 2003 pracuje v kulturní rubrice deníku Právo. Od devadesátých let prošel redakcemi hudebních časopisů Rock & Pop a Bang! . Jako spisovatel debutoval novelou Vypíchej jí obě oči . V roce 2004 vydal vlastním nákladem druhou novelu V pondělí v osm ráno, o dva roky později vyšla knížka Barman. Soubor povídek Na pohřbu se říká pravda vydal v roce 2007 jako dárek ke svým čtyřicátým narozeninám. Tato kniha nebyla v prodeji. Mají ji pouze jeho přátelé a známí. Poslední jeho novela, rovněž vydaná vlastním nákladem, se jmenuje Někdy mě to až děsí. Vyšla na Vánoce roku 2009 a na jeho webu si ji lze celou přečíst, případně objednat v tištěné podobě. Objednat si lze i všechny předcházející knihy. Špulák je také autorem několika hudebních publikací. S Petrem Korálem napsali encyklopedii československého rocku Ohlasy písní českých , s Michalem Husákem rockovou encyklopedii 90. let Yeah! 1990 – 2000 . V roce 2004 knižně zaznamenal desetiletou historii festivalu Rock for People, v roce 2006 historii předávání českých hudebních cen v knize Ušatec, gramofonek, anděl. Patnáct let festivalu Noc plná hvězd popsal se Šárkou Hellerovou v publikaci vydané roku 2007. Divoký příběh skupiny Doga přinesl v knize XX let dogové závislosti . Momentálně publikuje především v deníku Právo, dále na serveru Novinky.cz, serveru Play.cz a v časopise Rock & Pop. Již řadu let připravuje Festivalové noviny Rock for People.

L Kozel (1)

Oldřich Myšinský (1)

Narozen 1912. Ing., profesor obchodní akademie, publikační a redakční činnost v oboru textilu.

Jan Křtitel Votka (1)

Narozen 25.7.1825 v Lysé nad Labem, zemřel 4.12.1899 v Praze. Katolický kněz, náboženská litratura a beletrie.

Stanislav Svatoš (1)

Torkil Damhaug (1)

Torkil Damhaug se narodil v roce 1958 v Lillehammeru, vystudoval antropologii a literární teorii na univerzitě v Bergenu. Než se pustil do studia medicíny, potuloval se podle vlastních slov po Francii a živil se příležitostnou prací. Řadu let působil jako psychoterapeut a psychiatr, jeho literární debut vyšel roku 1996, nyní žije jako spisovatel na plný úvazek v městečku Lørenskog nedaleko norského hlavního města. Jeho knihy zaznamenaly výrazný zahraniční úspěch, byly přeloženy do němčiny, francouzštiny, ruštiny, holandštiny, polštiny a turečtiny.

Václav Adámek (1)

PhDr., odborník v oblasti výživy a pohybových aktivit, činný v projektu Dlouhověkost bez léků.

Firbas (1)

Spoluautor publikace s jezdeckou tématikou.

Pitlík (1)

Uspořádával vtipy pro sérii Anektody.

Lorenzo de' Medici (1)

Lorenzo I. Medicejský řečený il Magnifico, Nádherný , byl italský politik, který řídil Florentskou republiku jako třetí z rodu Medicejů. Byl také mecenáš umění, básník, humanista a bankéř. Patří k nejvýznamnějším politikům renesance, a to jak jako ztělesnění ideálu humanistického vladaře, tak pro úspěšný a promyšlený výkon moci. Lorenzo a jeho mladší bratr Julián Medicejský se po smrti svého otce Piera roku 1469 stali faktickými pány Florencie. V prvních letech vlády Lorenzo vedl vnitřní politiku zaměřenou na upevnění svého postavení a na posílení moci Florencie nad okolními městy . V oblasti zahraniční politiky se snažil čelit územním ambicím papeže Sixta IV. v duchu mocenské rovnováhy Italské ligy z roku 1454. Proto se Medicejové stali terčem spiknutí Pazziů , v němž byl Julián zavražděn, ale Lorenzo unikl a spiklence přísně potrestal. Neúspěch spiknutí vyvolal hněv Sixta IV., neapolského krále Ferdinanda I. i všech, kteří se obávali rodu Medicejů. Následovaly dva roky války proti Florencii. Republiku se však díky Lorenzovým diplomatickým schopnostem a charismatu nepodařilo zlomit, což velmi posílilo Medicejovu domácí i mezinárodní prestiž. V osmdesátých letech 15. století se pak Lorenzo stal jazýčkem na vahách italské politické rovnováhy a cizí monarchové s ním jednali jako se suverénním vládcem, třebaže nepatřil k vysoké šlechtě a nikdy nezastával vrcholné politické úřady. Medicejové tak díky politice Lorenza a jeho dvou předchůdců pronikli mezi nejvýznamnější italské rody. Válka a Lorenzovo neúspěšné řízení Medicejské banky však výrazně zmenšily rodový majetek a banku brzy po Lorenzově smrti dovedly k zániku. Lorenzo spojil své jméno s dobou vrcholného lesku florentské renesance a obklopil se intelektuály, jako byli Angelo Poliziano, Marsilio Ficino či Pico de...

Vojtěch Sainer (1)

Příručky pro řidiče automobilů.

František Lom (1)

Narozen 4.2.1901 v Janovicích nad Úhlavou, zemřel 22.11.1985 v Praze. Ing. dr., DrSc., vysokoškolský profesor, ekonom a historik zemědělství, práce o ekonomice a organizaci zemědělství.

Maksym Ryl's'kyj (1)

Ukrajinský básník, literární vědec a folklorista.

Don Juan Manuel (1)

Don Juan Manuel Kastiský byl španělský šlechtic a spisovatel, infant kastilský. Byl vnukem krále Ferdinanda III. a Alžběty Štaufské, proslul svým hrdinstvím v bojích proti Maurům a především svou vzdělaností . Založil několik klášterů, kterým věnoval své poměrně početné spisy. Měly být v klášteře Peñafiel opsány do jedné velké knihy, ale dochovaly se z nich jen zlomky, především sbírka drobných povídek, podobenství a příhod Hrabě Lucanor . Sbírka je spojena pozoruhodným rámcem - hrabě Lucanor klade svému rádci padesát otázek, převážně s etickou tématikou, rádce na každou z nich odpovídá drobným příběhem. Dalším dochovaným dílem je Spis o rytíři a zbrojnoši . Jeho texty, převážně s mravoučnou tématikou, patří k vrcholům španělské středověké prózy, byly přeloženy do mnoha jazyků.

David Ricardo (1)

David Ricardo byl britský politický ekonom, jeden z nejvlivnějších klasických ekonomů spolu s Thomasem Malthusem, Jamesem Millem a Adamem Smithem, na jehož dílo Ricardo navázal. Jeho teorie výrazně přispěly k rozvoji ekonomického myšlení. Světově známý je pro svou teorii komparativní výhody, která je dodnes základem obhajoby mezinárodního obchodu a stala se též základem pro rozvoj dalších ekonomických teorií. Ricardo se narodil v Londýně jako třetí ze sedmnácti dětí židovské rodiny, která se do Anglie přestěhovala z Nizozemska.Ricardo nikdy nenastoupil na vysokou školu. Po dostudování střední obchodní školy začal ve věku 14 let pracovat se svým otcem, Abrahamem Ricardem – úspěšným burzovním makléřem, v jeho firmě. Ve 21 letech utekl s Priscillou Annou Wilkinsonovou a proti přání otce konvertoval na křesťanskou víru. Tento náboženský rozdíl vyústil v odcizení od jeho rodiny. Jeho otec ho odmítl a jeho matka s ním už nikdy nemluvila. Po této náboženské neshodě odešel z rodinného podniku, založil si makléřskou firmu a začal podnikat „na vlastní pěst“. Převážnou část svého jmění dosáhl díky spekulacím o výsledku bitvy u Waterloo. Jednalo se o jeho největší risk v podnikatelské sféře. Poté, co dorazily šokující zprávy, že Wellington vyhrál bitvu proti Napoleonovi, Ricardo se stal okamžitým milionářem. The Sunday Times informoval v Ricardově nekrologu, zveřejněném 14. září 1823, že během bitvy u Waterloo Ricardův majetek překročil 1 milion liber, což v té době byla opravdu vysoká částka. Okamžitě odešel do důchodu, zanechal obchodní činnosti a začal se věnovat politice. Ricardo byl blízkým přítelem Jamese Milla . Mezi jeho další významné přátele patřili Jeremy Bentham a Thomas Malthus , s nimiž Ricardo vedl hluboké debaty o takových věcech, jako je například role vlastníků půdy ve společnosti. Byl také členem Malthusova klubu politické ekonomiky a členem King of Clubs. Byl jedním z...

Miloš Charbuský (1)

Narozen 9.11.1946. PhDr., CSc., historik, práce z oboru českých dějin, zejména z oblasti vývoje veřejné správy a formy řízení měst.

Emil Novák (1)

Emil Novák je bývalý český snowboardista, který závodil ve snowboardcrossu v letech 2006–2015. Ve Světovém poháru debutoval v roce 2008, jeho nejlepším umístěním je 19. místo závodu v kanadském Blue Mountain v roce 2013. Pravidelně se účastnil mistrovství světa, nejlépe obsadil 16. příčku na MS 2013. Startoval také na Zimních olympijských hrách 2014, kde vypadl v osmifinále a skončil na 25. místě.

Grigorij Borisovič Adamov (1)

Grigorij Borisovič Adamov, rusky: Григорий Борисович Адамов, vlastním jménem Abram-Gerš Boruchovič Gibs, rusky: Абрам-Герш Борухович Гибс byl sovětský spisovatel žánru sci-fi, redaktor a novinář. Narodil se jako sedmé dítě v rodině dřevorubce. v 15 letech vstoupil do kroužku revoluční mládeže a místní organizace bolševiků, byl členem jejího městského výboru. Mohokrát byl zatčen. Studoval na gymnáziu, ale v předposledním ročníku byl vyloučen. Za narušoní veřejného pořádku byl roku 1906 vyslán do Archangelské gubernie, odkud utekl. Účastnil se akce na zničení soudních dokumentů o povstání na křižníku Potěmkin. Za revoluční agitaci na lodích černomořské flotily si odseděl 3 roky ve vězení. Pak pracoval jako novinář, v letech 1911—1914 redigoval sociálně demokratické noviny Jug . Po roce 1917 pracoval v Národním potravinovém komisariátu SSSR, publikoval v novinách a časopisech. Od roku 1930 byl profesionálním spisovatelem a publikoval pod pseudonymem G. Adamov . Roku 1934 začal psát díla pro děti a mládež, nejprve povídky, později novely a romány. Jeho syn Arkadij Grigorjevič Adamov je spisovatelem žánru detektivky. Jeden ze zakladatelů sov. SF. Debutoval románem Pobeditěli nědr , v němž poutavě líčí práci a nesnáze vědecké expedice, která za pomoci důmyslného stroje proniká do zemských hlubin. Nejpopulárnější byl jeho román Tajna dvuch okeanov o osudech ponorky Pionýr, jejíž vědecká práce je mařena diverzní činností japonské špionáže. Poslední román Izgnanije vladyki se zabývá projekty sovětských vědců na změnu klimatu v arktické oblasti.

Zdeněk Mysliveček (1)

Zdeněk Mysliveček byl český neurolog a psychiatr, profesor Karlovy univerzity. Narodil se v Pelhřimově jako druhé dítě tehdejšího c. k. komisaře Aloise Myslivečka a jeho ženy Marie rozené Hartmanové . Roku 1889 se rodina přestěhovala na Smíchov a od roku 1894 bydleli na Vinohradech. Starší sestra Valérie Hachla-Myslivečková byla česká designérka, šperkařka, malířka a grafička. Vystudoval medicinu na lékařské fakultě české univerzity, kde roku 1905 promoval. Působil jako neurolog a psychiatr také v cizině a v letech 1919–1930 byl profesorem neurologie a psychiatrie na nově založené Univerzitě Komenského v Bratislavě. Od roku 1930 byl přednostou Psychiatrické kliniky a profesorem psychiatrie na lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze . V roce 1957 odešel do důchodu. Mysliveček byl zastáncem čistě fyziologicky a neurologicky pojaté psychiatrie a spíše odpůrcem psychologických a psychoanalytických směrů. Byl autorem řady celostátních vysokoškolských učebnic, publikoval v oblasti neurohistologie a neuropatologie, zabýval se také léčením alkoholismu a soudní psychiatrií. Patřil mezi zakladatele české psychiatrie a jeho klinice v Kateřinské ulici říkají starší Pražané dosud "u Myslivečků".

Jiří Vlček (1)

Narozen 6. 1. 1954 ve Valticích. Prof. RNDr., CSc., obor klinická a sociální farmacie na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové, proděkan fakulty.

Jaroslav Michálek (1)

Prof. MUDr. Jaroslav Michálek, Ph.D., je český lékař, atestovaný pediatr, imunolog, onkolog, který se zaměřuje zejména na regenerativní medicínu s využitím kmenových buněk a buněčných terapií. V letech 1993–2011 působil na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2010 založil nestátní zdravotnické zařízení kliniku Cellthera, ve které je dosud jednatelem. Od roku 2011 je prezidentem mezinárodní organizace International Consortium for Cell Therapy and Immunotherapy. Po ukončení Gymnázia na třídě Kapitána Jaroše v Brně studoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity, obor všeobecné lékařství, kterou absolvoval v roce 1993. Poté nastoupil jako lékař na 1. Dětskou kliniku Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně, která později přešla pod Fakultní nemocnici Brno. V roce 1997 obhájil dizertační práci Infekce virem Epsteina-Barrové, cytomegalovirem a lidským herpesvirem 6 u dětí s nádorovým onemocněním a zavedení rychlé detekce virové DNA pomocí pomerázové řetězové reakce . Habilitační řízení podstoupil na téma Buněčná imunoterapie nádorů: identifikace antigen-specifických T lymfocytů a v roce 2007, tj. ve svých 39 letech, byl jmenován profesorem Masarykovy univerzity pro obor pediatrie. V letech 2000–2003 absolvoval zahraniční vědecko-výzkumný pobyt na University of Texas Southwestern Medical Center v texaském Dallasu v USA. Výzkum byl zaměřen na využití kmenových buněk při transplantaci kostní dřeně u onkologických pacientů. Výsledkem tohoto výzkumu bylo několik odborných publikací a 2 klinické studie provedené v centru klinického výzkumu nemocnice M.D.Anderson v Houstonu a v National Institute of Health, Hematology Branch, Bethesda, USA. V roce 2010 založil kliniku Cellthera jako nestátní zdravotnické zařízení se zaměřením na regenerativní medicínu, kmenové buňky, podporu imunity včetně onkologických pacientů, léčbu degenerativních onemocnění a chronických onemocnění provázených chronickým zánětem včetně deg...

Václav Kautman (1)

Narozen 25. 9. 1922 v Brně, zemřel 24. 9. 1981 v Bratislavě. Řezbář, sochař, průmyslový výtvarník, designér a pedagog.

Kate Braverman (1)

Americká spisovatelka a básnířka.

René Char (1)

René Char byl francouzský básník a člen protifašistického hnutí odporu, kde byl znám pod přezdívkou Capitaine Alexandre.

Oldřich Wenzl (1)

Oldřich Wenzl byl český básník, člen surrealistické skupiny Ra. Otec JUDr. Oldřich Wenzl st. byl mělnickým advokátem. Oldřich Wenzl vystudoval v roce 1940 gymnázium na Mělníku. Od roku 1945 pracoval jako úřední ředitelství Škodových závodů v Praze a současně studoval práva. Studium ukončil úspěšně v roce 1948. Byl zaměstnán jako úředník a právník v Mělníku, Praze a Neratovicích. Trpěl roztroušenou sklerózou a od roku 1960 do smrti byl hospitalizován, převážně v mělnické léčebně Na Podolí, kde zemřel. Většinu svých básní napsal nebo diktoval v nemocnici. Je pochován na hřbitově v Chloumku u Mělníka. Ludvík Kundera zhodnotil v roce 1963 dílo Oldřicha Wenzla, tehdy již nemocného, takto: Od šedesátých letech 20. století inscenovala jeho verše divadla malých forem a poezie: 1964 Takzvané divadlo poezie, 1967, Malé divadlo hudby Brno, 1972 Viola Praha, 1975 a 1980 Divadlo Orfeus, 1983 Malé divadlo v Ústí nad Labem, 1987 Divadlo Protoč Praha), 1987 Divadlo poezie Teplice, 1989 Divadlo hudby Olomouc, 2012 Hadivadlo Brno. Tzv. Wenzlova vila stojí, ve které Oldřich Wenzl žil, stojí v Mělníku, Radniční ulici č.p. 2. Secesní vila, kterou navrhl architekt Bohumil Hypšman, přešla sňatkem do rodiny Wenzlů. Je označena jako regionální památka. V roce 2017 se město Mělník pokusilo získat vilu v dražbě, ale neuspělo.

Jolana Macková (1)

Narozena 8. 3. 1970. Zakladatelka, majitelka a principálka Divadélka Koloběžka v Nymburce. Autorka publikace pro děti. Spoluautorka vzpomínkové publikace na lidické děti.

Zdeněk Roller (1)

Zlatá stuha 2001 Cena za literaturu faktu pro pubescentní čtenáře Edice Svět zvířat

Lubomír Nemeškal (1)

Narozen 10. 1. 1927 v Banské Bystrici , zemřel 6.10.2002 v Praze. PhDr. CSc., historik a numismatik, práce z oboru.

R Riedl (1)

David Bodanis (1)

Matematik, fyzik a ekonom. Přednáší historii vědy, jeho publikace jsou popularizací vědy. Americký lékař a spisovatel patří mezi světoznámé popularizátory medicíny. Ve své knize se opírá o nejnovější lékařské poznatky a zveřejňuje v ní fascinující fotografie, pořízené moderní fotografickou technikou, které dovolují nahlížet do kostí, svalů, střev i mozku. Mezi zvlášť povedené patří například rentgenový snímek prsních silikonových implantátů...

Dagmar Hartlová (1)

Dargmar Hartlová je česká překladatelka převážně ze švédštiny, literární redaktorka a vysokoškolská pedagožka, nositelka Řádu polární hvězdy. Vystudovala angličtinu a švédštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, v roce 1985 obhájila titul PhDr. tamtéž. V letech 1985–2003 pracovala jako asistentka pro kulturu a informace na Švédském velvyslanectví v Praze. Od prosince 1989 působila jako odborná asistentka na Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde vyučovala švédskou literaturu, švédský jazyk a překladatelství. Je hlavní redaktorkou a spoluautorkou Slovníku severských spisovatelů a souborného vydání August Strindberg: Hry I. a také autorkou dvojjazyčné publikace o česko-švédských vztazích Švédsko – Česká republika , vydaného Švédským institutem. Za překlad knihy Selmy Lagerlöfové Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem získala v roce ocenění 2005 Zlatá stuha a byla zapsána na Čestnou listinu IBBY 2008. V roce 2014 jí byl švédským králem Karlem XVI. Gustavem udělen Řád polární hvězdy . Ocenění převzala z rukou švédské velvyslankyně Anniky Jagander při slavnostním ceremoniálu na švédském velvyslanectví v Praze.

Josef Kotek (1)

Josef Kotek byl český novinář, národní socialista a příslušník prvního odboje z řad civilistů. Od roku 1913 působil jako redaktor časopisu Pokrok v Prostějově. Pro pobuřující protidynastické řeči byl rakouským zeměbraneckým polním válečným soudem odsouzen k smrti a popraven. Jeho odsouzení bylo v rozporu i s tehdejším platným rakouským trestním právem.

Dan Bárta (1)

Dan Bárta je český zpěvák, textař a fotograf. Je známý mimo jiné ze skupin Alice, Die el. Eleffant!?, Sexy Dancers, J.A.R. nebo z jazzového projektu Illustratosphere. V devadesátých letech zpíval také v muzikálech Jesus Christ Superstar a Evita a také se účastnil na projektu kytaristy Jiřího Urbana a basisty Zdeňka Kuba z Arakainu – Project KAIN z roku 1999. Je jedenáctinásobným držitelem ceny Akademie české populární hudby v kategorii Zpěvák roku a Zpěvák čtvrtstoletí, v roce 2006 se umístil třetí v anketě Český slavík. Hrál také v několika filmech. Nejznámější zůstává asi role vodníka ve filmu Kytice režiséra F. A. Brabce z roku 2000. V současnosti studuje aplikovanou ekologii na Ostravské univerzitě, kde se mimo jiné podílel na vývoji aplikace Lovec vážek. Původně vystudovaný rentgenologický laborant. Rok pracoval jako pomocná síla na operačních sálech v Plzeňské nemocnici. Až poté začal profesionálně muzicírovat. Se Sexy Dancers natočil album Butcher's On The Road v roce 1998, které bylo jediným albem skupiny, na kterém se podílel i autorsky, a které produkoval Roman Holý. Se skupinou Illustratosphere natočil již pět studiových alb a jedno živé retrospektivní dvojalbum Retropicture Livě v roce 2005. Objevil se dále na několika dalších projektech, jako jsou soundtracky Snowboarďáci, Rafťáci, Horem pádem, Crushing Bliss. Jako host pak na albech Monkey Business , na albu romské skupiny Gulo čar a albu Coveranto Xaviera Baumaxy. Koncertuje jak s Illustratosphere, tak s J.A.R. a v neposlední řadě i s jazzovým Robert Balzar Triem . Amatérsky se zabývá fotografováním vážek. V roce 2008 vystavoval fotografie v Galerii a literární kavárně knihkupectví Academia v Praze...

Luboš Holý (1)

Luboš Holý byl folklórní zpěvák moravských lidových písní a zároveň i vysokoškolský pedagog Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Jeho zpěvnost vycházela především z kulturní tradice jeho rodného regionu Horňácka na Moravě, ovlivněn byl také muzikantskou atmosférou nedalekého Strážnicka, kde absolvoval středoškolská studia. Proslul, mimo jiné, zpěvem v netypickém barytonu, který jej odlišuje od mnoha jiných horňáckých lidových pěvců. Narodil se v horňácké vesnici Hrubá Vrbka v muzikantské rodině jako starší bratr Dušana Holého, taktéž známého zpěváka lidových písní. Oba bratři byli od dětství formováni rodinným prostředím a také existencí dvou vyspělých kapel přímo v rodné vesnici. Luboš docházel společně s bratrem na Střední školu do nedaleké Strážnice a poté odešel studovat veterinární lékařství do Brna. Přinesl si s sebou bohatou písňovou zásobu a vyhraněný hudební i taneční projev. V letech 1950–1954 se uplatnil jako primáš cimbálové muziky Vysoké školy veterinární v Brně a brněnského Slováckého krůžku. V Brně působil dále v několika dalších souborech, snad nejvíce je jeho hudební činnost spjata s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů , se kterým spolupracoval od jeho založení po mnoho let a natočil s ním mnoho nahrávek, vystupoval v televizi i v rozhlase. Dlouhodobě zpíval též s ostravskou cimbálovou muzikou vedenou cimbalistou Janem Rokytou, který patří dnes k významným propagátorům a teoretikům jeho hudby. Mezi muzikanty je znám svou agogickou rozvahou, intuitivním přístupem a strhujícím emocionálním provedením. Jeho posledním albem bylo Rabudeň, rabudeň . Vedle zpěvu se dříve zabýval též tancem, ve kterém mu partnerku dělala mj. známá etnochoreoložka Zdenka Jelínková. Působil jako profesor na brněnské Veterinární a farmaceutické univerzitě. V roce 1964 získal titul kandidát věd. Měl za sebou dl...

František Xaver Dušek (1)

František Xaver Dušek byl významný český skladatel a hráč na klávesové nástroje klasicistní éry, který se narodil 8. prosince 1731 v Chotěboři a zemřel 12. února 1799 v Praze. Byl významnou osobností pražského hudebního života a klíčovým představitelem české hudební kultury své doby. Duškova kariéra vzkvétala, neboť se proslavil svými skladbami a klavírními a pedagogickými schopnostmi.

František Chaun (1)

Jan Ledeč (1)

Narozen 8. 3. 1922 v Praze, zemřel 6. 6. 2009 tamtéž. Muzikolog, hudební publicista, sbormistr, práce a redakční činnost v oboru.

Aloys Schmitt (1)

Hudební skladatel, klavírista a pedagog.