Všichni Autoři a témata

Jon Ardle (1)

Anglický autor prací o zahradních rostlinách.

Josef Linda (1)

Josef Linda byl český spisovatel, dramatik a novinář, ale pravděpodobně i falzifikátor: ve sporu o Rukopisy je shledávána možná spojitost Lindova historického románu Záře nad pohanstvem s Rukopisem zelenohorským a s některými epickými básněmi Rukopisu královédvorského. Studoval na gymnáziu a později filozofii na univerzitě v Plzni. Dne 15. května 1809 neúspěšně žádal, jako žák druhé humanitní třídy na gymnáziu, o stipendium magistrát města Blovice. V roce 1812 odešel do Prahy, kde ukončil studium filozofie a vystudoval také práva . V roce 1816 Linda údajně našel rukopis zvaný Píseň vyšehradská, první text, kterého se týká známý spor o Rukopisy. Linda byl spolubydlící Václava Hanky a rukopis měl najít v deskách knihy nájemníků, kterou používal jako podložku pod nohy. Hanka je považován za hlavního původce Rukopisu královédvorského a Rukopisu zelenohorského a Linda je považován za spoluautora. Přímé důkazy o jeho autorství však nejsou a Linda sám se k němu nikdy nevyjádřil. V roce 1818 začal spolupracovat s Pražskými Novinami Schönfeldových a od roku 1820 redigoval Vlastenecký Zvěstovatel. Od roku 1822 působil v univerzitní knihovně . Této funkce se vzdal roku 1825, aby se mohl plně věnovat novinám. Zemřel v roce 1834 ve věku 44 let na tuberkulózu. Pohřben byl na Olšanských hřbitovech. Větší část jeho literární činnosti je spojena s novinami. Próza „Záře nad pohanstvem nebo Václav a Boleslav“ bývá označována za první původní český historický román.

Aleksej Archipovič Leonov (1)

Ruský vojenský letec a kosmonaut. První člověk, který vstoupil do otevřeného kosmického prostoru.

Karol Kahoun (1)

Slovenský historik umenia a pamiatkar. Po štúdiu dejín umenia a národopisu na Filozofickej fakulte UK v Bratislave pôsobil 1954 – 95 na UK v Bratislave a 1995 – 2010 na Trnavskej univerzite v Trnave, prednášal aj na Vysokej škole muzických umení v Bratislave. Venoval sa vedeckovýskumnej práci, ako aj galerijnej, muzeálnej, pamiatkarskej a publicistickej činnosti, pričom sa orientoval najmä na staršie dejiny slovenskej architektúry a slovenské sochárstvo 20. stor. Popredný odborník najmä v oblasti výskumu a interpretácie gotickej architektúry na Slovensku. Autor monografických a syntetických knižných publikácií o slovenskej gotike a slovenskom sochárstve, v ktorých venoval pozornosť najmä špecifikám slovenského umeleckohistorického a kultúrneho dedičstva, napr. Neskorogotická architektúra na Slovensku a stavitelia východného okruhu , Ladislav Snopek , Klára Patakiová , Bratislavská primátorská reťaz: dejiny a prítomnosť mesta , Vojtech Löffler , Tibor Bartfay a Gotická sakrálna architektúra Slovenska . R. 1995 – 2005 predseda Umeleckohistorickej spoločnosti Slovenska pri SAV. Od polovice 60. rokov 20. stor. člen a neskôr aj podpredseda Medzinárodnej organizácie výtvarných kritikov AICA pri UNESCO . Nositeľ viacerých významných ocenení, napr. Radu Ľ. Štúra II. triedy .

Bohumila Dubňanská (1)

Bohumila Brabcová-Gallerová křtěná Bohumila Růžena byla moravská spisovatelka píšící i slováckým nářečím a dramatička . Rodiče Bohumily byli Vincenc Galler , horní úředník z Dubňan a Bohumila Gallerová-Pletichová z Příbrami. Měla sedm sourozenců: Kamilu Gleichovou-Gallerovou , Ing. Karla Gallera , Ing Gustava Gallera , Marii Gallerovou , Annu Levou-Gallerovou , Vincence Gallera a Arnošta Gallera. Bohumila Gallerová se provdala za Jana Brabce a měla s ním tři dcery Bohumilu Brabcovou, Ludmilu Brabcovou a Jarmilu Brabcovou. Bohumila Brabcová otiskla své první literární práce v roce 1912 v časopisu Lada. Fejetony a články přispívala do příloh Národní politiky, Národních listů, Světozoru, Zlaté Prahy aj. Dějištěm jejích románů z hornického prostředí a venkovského života se stalo Moravské Slovácko. Po smrti manžela v roce 1942 se odstěhovala do Olešné u Rakovníka. Po válce se vrátila do Prahy. Žůrková, Jana: Bohumila Brabcová-Dubňanská ; monografie o životě a díle regionální spisovatelky. Diplomová práce: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně, Filosofická fakulta, 1974

Leslie Meier (1)

Americká spisovatelka a novinářka, autoka detektivních románů.

Jaroslav Žila (1)

Narozen v Ostravě. Učí na ZvŠ v Ostravě. Vydal: Drápy kamenů , texty opatřil fotografie Viktora Koláře v knize Ostrava - obležené město , Nejstarší žena vsi , Tereza a jiné texty .

Adam Spencer (1)

Adam Barrington Spencer je australský rozhlasový moderátor, bavič a mediální osobnost. Vyrůstal v Hunters Hill a Gladesville oblasti Sydney. Narodil se bez zdvihače pravého horního víčka, což je okohybný sval, ale později přijal transplantaci od zemřelého motocyklisty, jeho vidění je tedy normální. V roce 2004 se rozhodl odejít z mediální kariéry kvůli své těhotné přítelkyni Mel. Chtěl se stát tátou na plný úvazek. Po dvou letech se 28. ledna vzali a Adam představil novou rozhlasovou show Breakfast. Adam navštěvoval St Aloysius 'College v Sydney a byl jejím více-kapitánem. Absolvoval Univerzitu v Sydney, v roce 1991 promoval s vyznamenáním v matematice. Od prosince 2001 působí jako člen univerzitního senátu. Spencer také trénuje ženský fotbalový tým druhého stupně na Univerzitě v Sydney a je vášnivým fotbalovým fanouškem. Adam Spencer podporuje práce dobročinných organizací jako Redkite, The Fred Hollows Foundation, Unifem a Kids For Life.

Andrij Melnikow (3)

Polský ilustrátor dětských knih.

František Doubrava (1)

Narozen 5. 5. 1861 v Žamberku, zemřel 19. 4. 1941 v Praze. ThDr., katolický kněz,maltézský rytíř,pedagog, prozaik,náboženská literatura, překlad z angličtiny. Dne 5. 1. 1887 složil slavné sliby a 5. 7. 1887 vysvěcen na kněze. Kněz řádu maltézských rytířů. Roku 1906 přestoupil k protestantismu. Profesorem zeměpisu na vojenském ústavu v Drážďanech.

Mathieu Dreyfus (1)

Byl alsaský židovský průmyslník a starší bratr Alfreda Dreyfuse.

Fráňa Francl (1)

Narozen 12.6.1896 v Praze, zemřel 13.3.1952. Úředník, herec, režisér, libretista, prozaik, dramatik.

Philipp Bouhler (1)

Philipp Bouhler byl vedoucím úředníkem nacistické strany , který byl jak Reichsleiter a vedoucí Kanceláře Führer NSDAP . . On byl také SS-Obergruppenführer v Allgemeine SS , který byl zodpovědný za nacistické Aktion T4 programu eutanazie, který zabil více než 70.000 postižených dospělých a dětí v nacistickém Německu . Bouhler byl zajat v květnu 1945 americkým vojskem, ale spáchal sebevraždu krátce po jeho zatčení v Rakousku.

Olga Růžičková (1)

Pedagogické práce z oboru chemie a čtení.

Nikolaj Michajlovič Verzilin (1)

Nikolaj Michajlovič Verzilin botanik, doktor pedagogických věd, profesor, člen korespondent sovětské Akademie pedagogických věd a spisovatel. Nikolaj Michajlovič Verzilin se narodil r. 1903 v malé vsi Safronovka, v Kurské oblasti nedaleko dnešních hranic Ruska s Ukrajinou. V roce 1919, když mu bylo pouhých 16 let, začal působit jako učitel základní školy v městečku Malaja Višera, na trati Moskva–Petrohrad v Novgorodské oblasti. Přitom ale dál pokračoval při ve svém vzdělávání. Roce 1928 dokončil studium na Leningradském zemědělském institutu a dál pokračoval ve studiu na Leningradském státním pedagogickém institutu. V následujícím roce 1929 publikoval svůj první článek, který měl za cíl přitáhnout zájem čtenářů ke studiu botaniky. Na škole kde učil zřídil výzkumnou laboratoř a pokusná políčka – koutky divoké přírody – kde mohli žáci prakticky využívat znalosti nabyté v hodinách botaniky a zoologie. Pro potřeby výuky také začal psát své první knihy, ve kterých shrnul svoje zkušenosti s výukou botaniky. Byly určeny především pedagogům: Napsal také učebnici botaniky pro žáky pátých a šestých tříd rusky Уроки ботаники в пятом классе , jejíž novum proti všem předchozím učebnicím bylo především ve spojení vědecké stránky učiva s jeho praktickou aplikací využitelnou v zemědělství. Roku 1932 získal doktorát a stal se vědeckým pracovníkem na pedagogických věd. Od r. 1952 byl členem Svazu spisovatelů SSSR. R. 1955 byl zvolen za člena Akademie pedagogických věd SSSR a od r. 1967 působil jako profesor konzultant na Leningradském pedagogickém institutu O. Herzena. Nikolaj Verzilin byl rovněž talentovaným spisovatelem knih pro mládež, ve kterých populární formou aplikoval své botanické znalosti. Debutoval během druhé světové války r. ...

Bill Hybels (1)

Americký teolog, pastor, zakladatel Willow Creek Community Church .

Bohumír Čermák (1)

Bohumír František Antonín Čermák byl český architekt a uměleckoprůmyslový návrhář. Narodil se v Moravském Krumlově, rodiče se ale později přestěhovali do Brna, kde absolvoval německou reálku a architekturu na Německé vyšší státní průmyslové škole. Následně odešel do Vídně, kde pracoval v ateliéru Adalberta W. Pasdirecka-Coreno , a zároveň studoval na Vysoké škole technické a Akademii výtvarných umění. Poté se vrátil do Brna, v roce 1909 se oženil a několik let působil u Josefa Nebehostenyho, aby se po složení stavitelských zkoušek roku 1910 osamostatnil. Měl zde vlastní projekční kancelář a založil také Uměleckořemeslné dílny , obdobu Wiener Werkstätte, které však za hospodářské krize na počátku 30. let musel uzavřít. Byl členem Společenstva stavitelů v Brně, kromě projektování staveb se ale věnoval také interiérům, zahradám a uměleckoprůmyslovým předmětům. Zajímavostí je, že až do roku 1918 se hlásil k německé národnost a používal proto i německou variantu svého jména . Oženil se s Markétou, roz. Fornerovou, se kterou měl dcery Traute a Liselotte . Základním rysem Čermákovy architektury byla účelnost a krásná forma. Zpočátku tvořil v duchu monumentální architektury, nejvýznamnějšími stavbami tohoto období jsou Úrazová dělnická pojišťovna v Brně a správní budova brněnské Zbrojovky . Později byl značně ovlivněn konstruktivismem, používal kov, beton a sklo. V tomto stylu vyprojektoval např. Pavilon výstavních trhů na brněnském výstavišti včetně vyhlídkové věže. Zejména ve třicátých letech se věnoval obchodním domům, jako ředitel Technické a instalační ústředny společnosti ASO pro ni postavil ve funkcionalistickém stylu většinu jejích staveb. Konkrétně realizoval její administrativní budovu v Olomouci a obchodní domy ASO např. v Ostravě, Košicích, Praze, Š...

Jitka Sedlářová (1)

Narozena 1942. Historička umění, práce z oboru, katalogy k výstavám.

Vladimír Matvejevič Polynin (1)

Sovětský biolog, zabývající se genetikou.

Jaroslav Picka (1)

Jaroslav Picka - publicista, cestovatel a fotograf je znám především jako entomolog, na svých cestách tedy sbírá brouky a jiný hmyz. Je zakladatelem mezinárodního entomologického časopisu Folia Heyrovskyana. V tomto oboru publikoval desítky vědeckých prací v mezinárodních časopisech od Madridu po Tokio. Popsal v nich několik nových druhů brouků. Napsal také celou řadu populárně naučných článků o hmyzu a rovněž historické studie o počátcích entomologického bádání v Čechách. V roce 1993 vydal Seznam brouků Československa. Jako entomolog navštívil celou řadu zemí - od severní Afriky přes Středomoří, Kavkaz, střední Asii, Srí Lanku až po Vietnam, který se stal jeho celoživotní láskou a často se sem vrací.

Odysseus Elytis (1)

Řecký básník.

Brian Delf (11)

Britský výtvarník a ilustrátor. Pracovník uměleckého studia zaměřený na reklamy a komerční publikace.

Václav Ambrož (1)

Narozen 23.9.1892 v Českých Budějovicích, zemřel 29.4.1979 v Českých Budějovicích. Pedagog. Historické práce, beletrie.

Mick O'Hare (2)

Mick O'Hare je britský editor a spisovatel, který se pohybuje mezi Velkou Británií a Spojenými státy. V současnosti dělá editora pro New Scientist, jeden z předních bristkých týdeníků o vědě, mimo jiné se ve sloupku "The last word" zabývá otázkami a odpověďmi. Sestavil profil knihy "Does Anything Eat Wasps?", která se výborně prodávala, a následně "Why Don’t Penguins’ Feet Freeze? " a "Do Polar Bears Get Lonely? ". Mick se přidal k New Scientist v roce 1992, poté co dělal editora v magazínu Autosport. Přiležitostně pracuje jako pisatel rugbyové ligy a také edituje knihy o sportu. Má rovněž titul z geologie.

Jiří Čunát (2)

Vystudoval Katolickou teologickou fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Pedagogickou fakultu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Navštěvoval přednášky Michaela Marsche, Anselma Gruna a Christopha Schönborna. Učil na Základní škole ve Velkém Šenově, na Zvláštní škole v České Kamenici, v letech 1998 – 2001 byl ředitelem Školy v přírodě v Horním Prysku. V letech 2004 – 2012 je ředitelem Biskupského gymnázia Varnsdorf. Jako trvalý jáhen je inkardinován v Litoměřické diecézi. Vydal několik knih, pravidelně publikuje v tisku, vystupuje v rozhlasových pořadech. Režisér Milan Kučera o něm natočil filmový dokument „Správce farnosti“. Je spoluzakladatelem Akademie příslibu , podnětného prostředí pro mládež a Schrödingerova institutu – střediska volného času pro Šluknovský výběžek , který má pomoci řešit sociální znevýhodnění regionu. O nových metodách výuky přednášel na mnoha místech v české republice i v zahraničí . Byl autorem, spoluautorem a v některých případech realizoval projektovou výuku při letních táborech i v běžné výuce. Největší množství projektů Jiřího Čunáta je spojeno s Biskupským gymnáziem Varnsdorf a Lužickosrbským gymnáziem v Budyšíně. Většina projektů je zaměřena environmentálně a prožitkově s důrazem na základní lidské hodnoty života a křesťanské kořeny naší kultury. Projekt „Krajina za školou, co lužické domy vyprávěly“, který vedl Mgr. František Paulus a na kterém se aktivně spolupodílel byl v roce 2008 na Novoměstské radnice v Praze oceněn jako nejlepší projekt České republiky. Spielbergov...

Milada Nedvědová (1)

Narozena 17.12.1927 v Bělehradě , zemřela 23.4.2001 v Praze. Literární teoretička, redaktorka, překladatelka ze srbochorvatštiny.

Peter Lane (1)

Britský politolog a historik, autor prací z oboru.

Vojtěch Saudek (1)

Narozen 1951, zemřel 2003. Hudební skladatel.

Vladimír Štěpánek (1)

Narozen 8. 6. 1921 v Šumburku, zemřel 19. 3. 1997 v Praze. PhDr., diplomat, hudební vědec, kritik a publicista, práce z oboru, překladatel z ruštiny.

Vlastimil Ježek (1)

Vlastimil Ježek je český novinář, publicista a manažer. V letech 1993 až 1999 byl generálním ředitelem Českého rozhlasu a v letech 2004 až 2008 generálním ředitelem Národní knihovny ČR. Poprvé byl ženatý se spisovatelkou Alenou Ježkovou. 23. prosince 1989 se jim narodila dcera Markéta. S druhou manželkou Martinou má dcery Kláru a Zuzanu. Maturoval na gymnáziu v Praze. Poté pracoval jako stavební dělník, tři semestry studoval stavební fakultu ČVUT v Praze a působil jako vychovatel mentálně retardovaných dětí. V roce 1990 vystudoval Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1990 až 1993 pracoval v redakci později zaniklého deníku Práce. V roce 1993 zvítězil v konkurzu na generálního ředitele Českého rozhlasu, kterým byl až do roku 1999. Poté byl šéfredaktorem týdeníku Naše rodina a založil produkční agenturu TICHÝ-JEŽEK. 15. září 2004 byl ministrem kultury jmenován ředitelem Národní knihovny České republiky. Z funkce byl odvolán 9. září 2008. Spolu se Zdeňkem Tichým je spoluautorem knihy Šest z šedesátých o nejvýznamnějších českých divadlech malých forem . V roce 1996 v nakladatelství Primus vydal spolu s Kamilou Moučkovou knihu Říkali jí lvice. Je také spoluautorem učebnic Československo v letech 1968 – 1989 a Rok 1989 ve východní Evropě . Často publikuje své texty například v denících Právo, MF DNES, časopisech Týden, Reflex, Lidové noviny, Strategie, Učitelské noviny aj. V březnu 2009 představil svou knihu Střepiny chobotnice aneb Národ sobě. Pod Ježkovým vedením Národní knihovna zahájila přípravu pro výstavbu nové budovy. Byl vybrán pozemek na Letenské pláni a v mezinárodní architektonické soutěží byla vybrán návrhu týmu britského architekta českého původu Jana Kaplického z ateliéru Future Systems z 355 návrhů. Budova měla být dostavěna v roce 2012 a měla poskytnout prostor asi pro 10 milionů knih vytištěných po roce 1801. V červenci 2008 ministr Václav Jehlička (KDU-...

Shelley Klein (1)

Shelley Klein je nezávislá žurnalistka, redaktorka a spisovatelka. Mezi její dosavadní knižní práce patří studie o Charlese Dickensovi a odborné pojednání o původu příjmení v angličtině. Důkladně se zabývá zejména rolí zla ve společnosti.

Aleksandr Ivanovič Molok (1)

Ruský historik.

Tim Farrington (1)

Americký spisovatel.

Fritz Spiegl (1)

Německý autor knih o hudbě.

Ken Kalfus (1)

Americký spisovatel Ken Kalfus se narodil roku 1954 v New Yorku. Pracoval jako taxikář, psal literární recenze do časopisů i reportáže z Irska, Paříže či Moskvy. Debutoval až roku 1998 sbírkou povídek Žízeň, která byla dobře přijata kritikou a New York Times ji dokonce označily za jednu z nejlepších knih roku. Následovala další sbírka povídek PU-239 a jiné ruské výmysly a první román Ministerstvo osvěty . Roku 2006 vydal autor druhý román Americký problém. Ken Kalfus žije ve Philadelphii se svou ženou a dcerou.

Vítězslava Šrámková (1)

Narozena 16. 12. 1943 v Litomyšli, zemřela 8. 8. 2019 v Praze. PhDr., divadelní kritička, publicistka, redaktorka a editorka spjatá s amatérským divadlem, divadlem poezie a recitací.

Annerose Klopfer (1)

Botanička, práce z oboru.

Klaus Klopfer (1)

Biolog.

Wolf U Friedrich (1)

Německý ilustrátor.

Fiducia (1)

Susannah Charleson (1)

Letecká instruktorka, pracuje jako psovod.

Abbe Lane (1)

Americká zpěvačka a herečka. Má hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

Gisela Leonie Teschke (1)

Narozena 1950 v Hamburku. Německá autorka populárně naučných zdravovědných publikací.

Fa-Sien (1)

Fa-sien byl čínský buddhistický mnich, který cestoval do Nepálu, Indie a na Srí Lanku, odkud přinesl do Číny množství buddhistických textů. Jeho nejznámější spis Zápisky o buddhistických zemích je cenným materiálem, který podává zprávy o tehdejším životě v Indii. Když se vrátil z cestování zpět do Číny, zabýval se úpravami svých zápisků a překladem přinesených textů.

Yu Li (1)

Také známý jako Li Liweng, byl čínský herec, producent a režisér stejně jako dramatika, který cestoval s vlastním souborem. Byl také spisovatel a nakladatel

Gala Naumova (1)

Pedro G Ferreira (1)

Pedro Gil Ferreira je Britsko-Portugalský astrofyzik a spisovatel. Nyní zastává profesuru astrofyziky na Oxfordské Univerzitě.

Tim Forrest (1)

Historik umění a spisovatel. Má za sebou rozsáhlou spoupráci s mezinárodními obchodníky starožitnostmi a aukčními síněmi. napsal klíč k nákupu starořitností, a podílel se také na publikaci encyklopedie starožitností

Taťána Petrášová (1)

Narozena v roce 1961 v Novém Jičíně. Historička umění, zaměřená na architekturu a umění 19. století, vědecká pracovnice, práce z oboru, teorie umění a estetiky.

Hynek Rulíšek (1)

Narozen 4.6.1943 v Opavě. PhDr. Ředitel Alšovy jihočeské galerie. Knihy o umění, katalogy výstav.

Artur Pavelka (1)

Artur Pavelka byl český a československý politik a meziválečný senátor Národního shromáždění ČSR za Československou stranu lidovou. Odmaturoval na střední škole v Uherském Hradišti. Poté nastoupil prezenční službu u pěšího pluku č. 3 v Kroměříži. V armádě dosáhl hodnosti poručíka v záloze. Od roku 1899 pracoval jako železniční úředník. Za 1. světové války byl přeložen na ředitelství státních drah do Vídně . Roku 1919 přešel do Olomouce, kde se stal vrchním inspektorem Československých státních drah. Od roku 1919 byl členem a funkcionářem ČSL, předseda odborového svazu lidoveckých železničářů. Osobní přítel a spolupracovník olomouckého arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana. Otec deseti dětí. Jeho syn Artur Ludvík Pavelka byl později knězem, dominikánem, fyzikem a filozofem, který se v době pražského jara podílel na programu ČSL. V parlamentních volbách v roce 1925 získal za Československou stranu lidovou senátorské křeslo v Národním shromáždění. Mandát obhájil v parlamentních volbách v roce 1929. V senátu setrval do roku 1935. Povoláním byl vrchním inspektorem státních drah, bytem v Olomouci.

Bernard z Clairvaux (1)

Svatý Bernard z Clairvaux byl středověký teolog, filosof, myslitel a mystik, důležitý člen nově vzniklého cisterciáckého řádu. V roce 1830 jej papež Pius VIII. prohlásil učitelem církve, Narodil se na hradě Fontaines roku 1090 nebo 1091 nedaleko Dijonu jako člen významného šlechtického rodu. Krátce před jeho narozením měla podle legendy Bernardova matka živý sen, že porodí psa s rezavou skvrnkou na hřbetě. Zpovědník jí vyložil sen tak, že porodí syna, který bude jako věrný pes střežit dům boží a štěkat na nepřátele víry. Bernard opravdu silně tíhl k víře a vyrostl v ctnostného mladíka. Získal vzdělání v klášterní škole a po jejím absolutoriu se rozhodl pro řeholní život. Se třiceti druhy se usadil na otcových statcích v Châtillonu a společně se připravovali na vstup do řehole. Roku 1112 vstoupili do kláštera v Cîteaux. Tehdy nový řád byl roku 1100 schválen papežem Paschalisem II. jako plod reformy řádu benediktinského. Pro svou horlivost byl Bernard po třech letech ve věku 25 let vybrán, aby založil nový cisterciácký klášter Clairvaux. Význam jeho osoby pro cisterciácký řád byl mnohem hlubší. Bernard z Clairvaux byl například autorem velmi přísných řeholních pravidel, kterými usiloval o obnovu původní přísnosti benediktinské řehole. Do konce Bernardova života vzniklo z jeho popudu a pod jeho vedením 68 dalších klášterů. Benediktini z Cluny nesli s nelibostí Bernardovo „odštěpenecké“ působení a obviňovali Bernarda dokonce i u papeže z přílišné přísnosti. Roku 1128 sepsal Bernard z pověření církevního sněmu z Troyes řeholní pravidla řádu templářů. Roku 1130 došlo k rozkolu v církvi, když proti papeži Inocencovi II. stanul vzdoropapež Anaklet II. Bernard z Clairvaux zůstal na straně Inocence II. a po smrti Anakleta přesvědčil jeho nástupce Viktora IV., aby se podřídil Inocencovi, čímž byl rozkol zažehnán. Roku 1145 byl zvolen papežem žák Bernarda z Clairvaux Evžen III. Často se obrace...

Petr Kouba (1)

Petr Kouba je český fotbalista a mnohonásobný reprezentant. Jedná se o syna českého fotbalového brankáře a stříbrného medailisty z Mistrovství světa v Chile 1962 Pavla Kouby. Za reprezentaci hrál poprvé v roce 1991 a na EURO 1996 získal stříbrnou medaili. V reprezentaci odehrál celkem 40 zápasů. Málo známým faktem je, že do patnácti let hrál ragby. Petr Kouba je v současné době patronem Fotbalové akademie Petra Kouby. Je také trenérem gólmanů v reprezentaci do 21 let. „Neexistuje jiná sportovní pozice vyžadující takovou kombinaci preciznosti, dokonalosti a vůdcovství. K tomu odvaha, jistota a někdy i bláznovství vystihují fotbalového brankáře, bezpochyby jednu z nejnáročnějších sportovních pozic.“

Miroslav Strolený (1)

Narozen 1928, zemřel 9. 8. 2021. Slovenský ekonom, komunální politik a básník, autor informačních publikací o Liberci.

Charles Roux (1)

Francouzská spisovatelka , která se rodem hlásí ke Středozemnímu mořim má tři lásky: Sicílii, Marseille a Prahu. V Marseille se narodila a její předkové tam žili po několik generací. V Praze, kde byl její otec velvyslancem, strávila útlé dětství. za svou druhou vlast považovala Itálii, kam se rodina záhy přestěhovala, ale po vyhlášení války pak na Itálii zanevřela a přilnula k hrdé a nústupné Sicílii. Válku prožila na frontě, byla dvakrát raněna a dvakrát vyznamenána. Po válce působila jako novinářka v nově založeném časopise Elle, později se stala šéfredaktorkou Vogue. Do literatury vstoupila počátkem 60. let publicistikou.

Martin Kolouch (1)

Odborník v oblasti velkokuchyňské techniky.

Michael Azerrad (1)

Michael Azerrad je americký spisovatel, novinář a muzikant. Vyrůstal v New York City a studoval na Columbia College. Po ukončení studií Azerrad bubnoval v kapele a věnoval se psaní článků. Pro časopis Rolling Stone napsal mezi lety 1987 až 1993 velké množství článků. Popularitu si získal především sepsáním knihy o grungeové skupině Nirvana s názvem Nirvana: Come as You Are. Z jeho další tvorby vyniká např. Our Band Could Be Your Life.

Alfred Birnbaum (1)

Překladatel a vydavatel soudobé japonské fikce.

Riku Kanmei (1)

Sai Baba (1)

Sri Sathya Sai Baba se narodil 23.listopadu 1926 při východu slunce v Puttaparthi, vesnici ve státě Andhra Pradesh jako Ratnakara Sathya-Narayan Raju. Rodina Raju, ve které se narodil byla známá svou zbožností. Jeho narození předcházela tajemná znamení. Těsně před jeho zrodem, tambura , která visela na zdi v domě, v noci sama od sebe brnkala melodie a maddala , udával jemně rytmus. Dítě dostalo jméno Sathya-Narayan, bylo velmi krásné, čemuž se není co divit, protože už od narození mělo všechny jogické duševní síli, které provázejí zrod božského vtělení, Avatara. Už ve věku 3 let měl velké soucítění s lidským utrpením. Nutil svou rodinu, aby dali najíst každému žebrákovi, který u nich zaklepal na dveře. Nejedl nic, co byť vzdáleně přišlo do styku s nevegetariánskou potravou a vyhýbal se místům, kde byla mučena nebo zabíjena zvířata. Vždy mluvil pravdu. Již jako batole měl jedinečnou schopnost získávat odnikud a z ničeho ovoce, květiny, cukroví, pouhým pohybem ruky. Byl moudřejší než učitelé a mohl nahlížet do minulosti i budoucnosti. V 10 letech založil Badžanovou skupinu, některé badžany zdramatizoval a zmínil se tam o Sai Babovi ze Shirdi. Uměl krásně zpívat, hrát i tancovat. Tamariškový strom v Puttaparthi, přání vyplňující strom. Na kterém Sai Baba nechal narůst nejrůznější ovoce. Manga, pomeranče, fíky atd. Ve 13ti letech ho uštkl velký černý škorpión, byl v bezvědomí. Sathya se za 2 dny vzpamatoval, ale začal se chovat zvláštním způsobem. Mlčel, někdy zpíval či recitoval verše, vysvětloval starobylé indické moudrosti, nejedl. Rodiče si mysleli, že ho posedl zlý duch, tak ho vzali na léčení k zaklínači. Léčba byla velmi bolestivá, bylo to mučení. Sathya však prošel vším aniž by dal na sobě znát jakýkoliv pocit bolesti. Proč musel projít touto "léčbou" vysvě...