Všichni Autoři a témata

Nils Ahnlund (1)

Švédský historik zabývající se dějinami 17. století. Profesor na Stockholmské univerzitě a Švédské akademii.

Jovan Cvijić (1)

Jovan Cvijić byl srbský vědec, začínal studiem geografie a geologie, postupně však přesouval svůj zájem k otázkám etnologickým a sociologickým. Své práce psal v srbštině, francouzštině, němčině i angličtině. Vystudoval geografii na univerzitě v Bělehradě , kde absolvoval roku 1889. Poté studoval ještě geologii na Vídeňské univerzitě, zde získal titul roku 1893. Poté se vrátil do Bělehradu, kde byl na Filozofické fakultě Bělehradské univerzity jmenován profesorem. Později se stal rektorem školy , pod jeho vedením vzniklo pět nových fakult - lékařská, zemědělská a teologická v Bělehradě, plus filozofické fakulty ve Skopje a v Subotici. Jeho žák Jovan Erdeljanović se stal prvním profesorem na nově vzniklé katedře etnografie. Roku 1910 Cvijić založil Srbskou geografickou společnost a stal se jejím prvním prezidentem. Tuto pozici držel až do smrti. V roce 1921 byl zvolen prezidentem Srbské královské akademie věd a umění a zůstal jím rovněž až do své smrti. Již jeho vídeňská diplomová práce Das Karstphanomen, věnovaná krasovým jevům, byla přelomovou a dočkala se mnoha vydání a překladů. Jako první určil ledovcový původ 102 jezer v pohoří Stara planina, čímž výrazně posunul představy o průběhu doby ledové v Evropě. Když přesunul svůj zájem na lidi, vyslovil některé revoluční myšlenky - například, že člověk je ekologicky senzitivní bytostí a jeho životní prostředí ovlivňuje jeho psychiku . Zavedl též pojem "metastázové hnutí", aby popsal pomalé změny v lidských společnostech. Folkloristická a etnografická data, která sesbíral na Balkáně, byla často vůbec první vědecky získaná data z této oblasti. Jeho studie mj. sehrály velkou roli při určování státních hranic Jugoslávie po první světové válce, když byl vyslán srbskou vládou na Pařížskou mírovou konferenci . Za kontr...

Bohumil Smetánka (1)

Narozen 10.8.1902 v Bukovině u Čáslavi, zemřel 5.10.1942. Evangelický kněz, spolupracovník časopisu Hus. Práce o evangelické církvi a J. A. Komenském.

Jaroslav Písařík (1)

Autor publikací o pěstování rostlin.

Jan Niebauer (2)

Autor studie o dějinách bohoslužby, monografie o Lutherově manželce, editor sbírky modliteb a literárněvědných a editorských prací. Narozen 3.5.1918 v Německu. Farář Českobratrské církve evangelické.

Jiří Václav Klíma (1)

Narozen 13.3.1874 v Mnichově Hradišti, zemřel 7.4.1948 v Praze. PhDr., docent pedagogiky na Českém vysokém učení technickém v Praze. Práce v oboru, redaktor sborníků a almanachů, překladatel z němčiny a angličtiny.

Vladimír Kokolia (1)

Vladimír Kokolia je český malíř a profesor Akademie výtvarných umění v Praze. Kromě výtvarných aktivit je znám pro svou hudební a literární činnost, a také jako znalec kompostování a čínského tradičního taiji Vyrůstal ve Veverských Knínicích a v Brně na Lesné. V letech 1971–1975 vystudoval Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti, obor Propagační grafika. Dále studoval na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v roce 1981 absolvoval v oboru malířství u profesora Jana Smetany. Po jednoroční vojenské službě zůstal až do roku 1992 na volné noze. V roce 1983 se oženil; s manželkou Evou mají tři děti. V 80. letech byl umělecky aktivní zejména v Brně a v Praze, vystavoval na neoficiálních místech i ve státních galeriích a vystupoval s E. Z té doby se datuje také jeho zájem o tradiční čínské taijiquan. Jeho umělecká aktivita je velmi široká, je i básníkem a textařem. V letech 1984–1997 působil jako zpěvák brněnské skupiny E, patřící svého času k absolutní špičce české alternativní a undergroundové hudby. Od roku 1992 je na AVU v Praze vedoucím pedagogem ateliéru Grafika II. V roce 2006 byl jmenován profesorem. Mnoho let se věnuje cvičení stylu Čchen tchaj-ťi čchüan, na FaVU v tomto smyslu vyučoval předmět Stání před stojanem. Je držitelem Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 1990. Jeho webové stránky obsahují tzv. kokopedii, informační stránku stejného formátu jako je Wikipedie. Vladimír Kokolia je tvůrcem se širokým záběrem malířských a grafických technik. Jeho tvorba je v oblasti základních forem velmi různorodá – od figurativní, přes krajiny či objekty až k ryze abstraktní. Je tomu tak proto, že pro něj nejsou specifikace tohoto druhu podstatné. Je naopak zřejmé, že pro jeho práci je mnohem důležitější vlastní sdělení, které poté provede způsobem k tomu účelu nejvhodnějším. V díle Vladimíra Kokolii dominuje snaha o průnik do podstaty světa, který ho obklopuje, s důrazem na úlohu lidského jedince v něm. A s jistoto...

Míla Kolář (1)

Narozen 2.11.1905 v Břeclavi, zemřel 20.10.1979 v Praze. Dramaturg, redaktor Práce. Autor divadelních her, beletrista, překladatel.

Josef Menšík (1)

Narozen 4.2.1910 v Lysicích u Blanska, zemřel 1985. Ing., učitel vinařské školy, publikace z oboru.

Ernst Benjamin Salomo Raupach (1)

Německý spisovatel a dramatik.

Dalibor C Faltis (1)

Narozen 19. 9. 1906 na Korčule , zemřel 21. 10. 1984 v Praze. Hudební skladatel, dramatik, prozaik a básník. Pro svou činnost literární užíval pseudonymu Dalibor C. Faltis, pro hudbu lehčího žánru pseudonymů ostatních.

Jurij Borisovič Burlakov (1)

Ruský inženýr, publicista, horolezec. Autor publikace o gruzínském horolezci.

Meg Markova (1)

Ewa Nowacka (1)

Vyštudovala Fakultu filológie na univerzite vo Varšave v roku 1958. Od roku 1962 patrila do komunistickej strany. V rokoch 1962-1991 pôsobila v poľskom rozhlase, kde získala čestný odznak výboru Rozhlasové a televízne vysielanie v roku 1975. V roku 1983 získala medzinárodnú cenu za literatúru. V 2009 získala zlatú medailu "Gloria Artis" Zomrela 29. marca 2011 roku . Napísala 31 kníh pre mládež a 8 kníh pre dospelých.

Anatolij Leonidovič Koževnikov (1)

Ruský vojenský letec, účastník 2. sv. války, autor knih z leteckého prostředí.

Jaroslav Kramařík (1)

Narozen 27.6.1923 v Domažlicích, zemřel 1.3.1974 v Praze. PhDr., CSc., etnograf, publikace z oboru.

Helen Cody Wetmore (1)

Americká autorka životopisného románu.

Madeline Lusby (1)

Autorka kynologické příručky.

Jurij Andrejevič Koval' (1)

Josef Ladra (1)

Publikace v oborech Elementární částice a fyzika vys.energií, Stavebnictví, Elektronika a optoelektronika, elektrotechnika, Obecná matematika, Termodynamika, Teoretická fyzika.

Karel Kešner (1)

Akio Morita (1)

Akio Morita byl japonský podnikatel, který je znám především tím, že založil spolu s Mr. Masaru Ibuka společnost Sony Corporation .

Edwin M Reingold (1)

Mitsuko Shimomura (1)

Christel Bettermann (1)

Německá germanistka, autorka učebnic němčiny.

Smiley Blanton (1)

Americký psychiatr a psychoanalytik, setkal se Sigmundem Freudem a ve svém díle mj. popisoval průběh jejich psychoanalytických sezení. Později spolupracoval s Normanem Vincentem Pealem a podíleli se na založení Americké nadace pro náboženství a psychiatrii

C. Michele Haney (1)

Americká psycholožka, publikace z oboru.

Susannah Kenton (1)

Autorka publikací o životosprávě a kráse.

Petr Šída (1)

vědecko-výzkumný pracovník katedry archeologie PhDr., Ph.D., narozen 11.11. 1976 v Jablonci nad Nisou.

Václav Wasserman (1)

Narozen 19.2.1898 v Praze, zemřel 28.1.1967 tamtéž. Herec, filmový režisér, scenárista, též autor písňových textů, vysokoškolský pedagog v oboru režie. Práce v oboru.

Cesira Fiori (1)

Italská komunistka, povoláním učitelka, za fašistického režimu dlouhodobě vězněna.

Christine Steimer (1)

Christine Steimerová je fotografkou tělem i duší. Pracuje pro mezinárodní knižní vydavatelství, odborné časopisy a reklamní agentury.

Giambattista Basile (1)

Giambattista Basile byl neapolský barokní básník, dvořan a sběratel pohádek. Narodil se v neapolské rodině pocházející ze střední vrstvy. Rok jeho narození 1566, který uvádějí některé zdroje, je v rozporu s rokem 1575, který uvádí jeho životopisec Benedetto Croce. Basile byl během své kariéry dvořan a voják u různých italských knížat, včetně benátského dóžete. V Benátkách začal psát poezii. Později se vrátil do Neapole, aby sloužil jako dvořan pod záštitou Dona Marina I Caracciolo, avellinského prince, jemuž věnoval svoji idylu L'Aretusa . V době své smrti dosáhl hodnosti hraběte z Terrone . Basileho nejstarší známá literární tvorba je z roku 1604 v podobě předmluvy k hrdinskému eposu Vaiasseide jeho přítele, neapolského spisovatele Giulia Cesare Corteseho. Následující rok byla jeho villanella Smorza crudel amore zhudebněna a v roce 1608 publikoval svoji báseň Il Pianto della Vergine. Basile je zmiňován hlavně v souvislosti s jeho sbírkou neapolských pohádek s názvem Lo cunto de li cunti overo lo trattenemiento de peccerille , také známé jako Il Pentamerone. Sbírku publikovala posmrtně ve dvou svazcích jeho sestra Adriana v Neapoli v roce 1634 a 1636 pod pseudonymem Gian Alesio Abbatutis. Sbírka známá jako Pentamerone byla po nějakou dobu zapomenuta, pozornost si znovu získala, když ji bratři Grimmové označili jako první národní sbírku pohádek. Mnoho z těchto pohádek jsou nejstarší existující varianty známých pohádek jako Šípková Růženka, Popelka aj. Zemřel jako místodržící rodného města Giugliano in Campania při velké epidemii v roce 1632 a je pohřben ve zdejším kostele sv. Žofie ; ve městě je ulice nesoucí jeho jméno . V tomto článku byl použit překlad textu z článku Giambattista Basile na anglické Wikipedii....

Luboš Kopáč (1)

Narozen 29. 9. 1908 v Humpolci, zemřel 11. 3. 1983 v Liberci. Učitel, malíř, grafik, ilustrátor, spisy z oboru knihtisku, výtvarného umění a šachu.

Milada Benešová (4)

Česká hospodyně a dobrá kuchařka, autorka několika knih o vaření z konce 19. století. Mezi tehdejšími hospodyňkami byla velmi oblíbená; její kuchařky vycházely v mnoha vydáních, v roce 1928 došlo již k desátému vydání.

Ladislav Janovec (1)

Narozen 27.4.1975 v Praze. PhDr., PhD., bohemista, autor publikací z oboru jazykovědy a jazykové didaktiky.

Martina Černá (1)

Mgr., autorka příruček z českého jazyka pro základní školy.

Zuzana Poláková (1)

Redaktorka publikace o územní správě.

Svatopluk Bílý (1)

RNDr. Svatopluk Bílý, CSc. , biolog, entomolog, cestovatel. Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze na katedře zoologie a následně ukončil aspiranturu ukončenou obhajobou disertační práce Larvy rodu Amara ve střední Evropě . Od r. 1972 pracoval jako vědecký asistent v Parazitologickém ústavu ČSAV , zaměřil se na studium hmyzích vektorů, mezihostitelů a rezervoárových hostitelů helmintů. V letech 1978–2007 byl vědeckým pracovníkem a kurátorem brouků v entomologickém oddělení Národního muzea, kde se specializoval na taxonomii, morfologii a faunistiku čeledi krascovitých a larvální morfologii a taxonomii larev xylofágních brouků.Od r. 2007 přednáší na České zemědělské univerzitě, na katedře ochrany lesa a myslivosti.Je autorem 170 původních vědeckých prací a zhruba 100 vědeckopopulárních článků. Člensky působí ve vědeckých společnostech: Česká společnost entomologická, Coleopterologists Society , Asociacion Europia de Coleopterologia a Japanese Coleopterological Society.

Dimitrije Bjelica (1)

Dimitrije Bjelica je srbský šachista Mistr FIDE, který utvořil rekord zapsaný v Guinnessově knize rekordů, když v Subotici sehrál 312 simultánních partií.

David Appleby (1)

Specialista na psychologii zvířat, psovod, instruktor výcviku doprovodných zvířat. Publikace a články z oboru.

Andrea McHugh (1)

Britská autorka prací o chovu psů.

David E Murphy (1)

Kateřina Černochová (1)

Narozena 1986. Literatura pro děti.

Paul B Davies (1)

Knižní ilustrátor, též autor publikací o kreslení a malování pro děti a mládež.

Josef E Klausnitzer (1)

Diplomovaný psychológ a riaditeľ ústavu Psychogénia pre psychogenetickú analytiku a psychodynamickú techniku. Je autorom viacerých publikácií, ktoré sa zaoberajú inteligenčnými testami a ich praktickým uplatnením.

Matthew Joseph Bruccoli (3)

Americký vysokoškolský pedagog anglické literatury, zabývá se tvorbou F. Scotta Fitzgeralda.

Jakov Lind (1)

Rakuský židovský spisovatel.

Jan Kovanda (1)

Publikace z oboru fyziky.

Aldo Busi (1)

Aldo Busi je italský spisovatel, překladatel a homosexuální aktivista. Patří k představitelům postmodernismu v italské literatuře. Publikoval také pod pseudonymem Monsignor Diabolus. Pochází z rodiny hostinského. Ve čtrnácti letech odešel z domova, toulal se po Evropě a vykonával různé nekvalifikované práce. V roce 1981 získal diplom v oboru cizích jazyků na Univerzitě ve Veroně. V roce 1984 vydal první knihu Seminář mládí, v němž ironickým stylem zpracoval své životní zkušenosti. Kniha získala prestižní cenu Premio Mondello a Busi se stal mediální celebritou; proslul svými provokativními vystoupeními, v nichž hájil práva sexuálních menšin a kritizoval římskokatolickou církev. Vydal také sedm cestopisných knih. Přeložil knihy Johanna Wolfganga von Goethe, Christiny Steadové nebo Lewise Carrolla. Je také autorem překladu Dekameronu do moderní italštiny. Hrál sám sebe ve filmové komedii Roberta D'Agostina Mutande pazze a moderoval televizní pořad o literatuře Amici libri.

Nikolaj Chajtov (1)

Narodil se 15. září 1919 v bulharském Javrovu, pracoval jako redaktor, debutoval časopisecky v roce 1954. Jeho první povídky o kolektivizaci bulharské vesnice mají reportážní charakter. Ve sbírkách povídek "Jiskry z ohně" a "Odhalená Rodopa" objevuje pro bulharskou literaturu duchovní svět rodopských hor a jejich obyvatel. V dalších povídkových knihách "Haluze z habří" a "Divoké povídky" představují historické a sociální podmínky jenom pozadí pro líčení dramat hrdých a mužných horalů. Je autorem několika studií o posledních dnech života V. Levského a o místě jeho hrobu, tedy o otázkách, které stále vzbuzují spory mezi historiografy. V jeho díle se prolínají prvky prózy a publicistiky, např. v souboru esejů "Trnitá růže" . Je autorem řady knih pro děti, dramat a úspěšných filmových scénářů, mj. filmu "Kozí roh" , který byl nominován na Oscara. Z jeho her vyniká triptych "Stezky", "S loďkou v lese" a "Psí romance" . Zemřel 30. 6. 2002 v Sofii.

Jasna Tolimatová (1)

Antonín Šafář (1)

JUDr., autor cestopisů.

kapitán Stöwer-Hehr (1)

Německý spisovatel a dobroduh.

Otakar Šín (1)

Otakar Šín byl český hudební skladatel, teoretik a pedagog. Otec skladatele byl hostinský, nejprve v Rokytně a později ve Fryšavě. První hudební vzdělání dal Otakarovi bývalý šlechtický vychovatel a lesník František Dušek. Od pěti let jej učil hrát na housle a o rok později i na klavír. Otec však nevěřil v synovo nadání a přihlásil jej na Vyšší průmyslovou školu v Brně, kde Otakar ve druhém ročníku beznadějně propadl. Začal se tedy učit v Novém Městě na Moravě sládkem. Po vyučení se stal sládkem v pivovaře v Maffersdorfu u Liberce . V pivovaře založil kapelu, se kterou měl velký úspěch. Ještě během svého zaměstnání v pivovaře se nechal zapsat do prvního ročníku Pražské konzervatoře. Studoval varhanní a kompoziční oddělení, kde jeho učiteli byli Josef Klička a Karel Stecker. Dál ještě pokračoval v mistrovské škole klavírní u Josefa Jiránka a ze hry na klavír složil v roce 1911 státní zkoušku. Vyučoval soukromě hru na klavír a harmonii a stal se sbormistrem pěveckého spolku „Škroup“. Oženil se s Libuší Ichovou a v roce 1919 se stal na konzervatoři výpomocným učitelem teoretických předmětů. O rok později již byl na témže ústavu jmenován definitivním profesorem. Jeho skladatelské dílo vychází z hudby Vítězslava Nováka a Josefa Suka. Studium partitur těchto mistrů jej přivedlo k teoretickým problémům harmonie v hudbě 20. století. Vydal několik teoretických spisů, ve kterých zveřejnil významné teoretické objevy. Za své teoretické i hudební dílo byl v roce 1928 zvolen řádným členem České akademie věd a umění a získal dvakrát Státní cenu . Zemřel v Praze 21. ledna 1943. Pochován je na fryšavském hřbitově.

Vjačeslav Michajlovič Molotov (2)

Vjačeslav Michajlovič Molotov byl dlouholetý přední činitel KSSS a SSSR, stal se blízkým spolupracovníkem V. I. Lenina i J. V. Stalina. Díky svému příjmení a pro svoji tvrdost měl přezdívku „Stalinovo kladivo“. Pocházel z aristokratické rodiny a narodil se jako Vjačeslav Michajlovič Skrjabin , jeho strýc byl skladatel a klavírista Alexandr Nikolajevič Skrjabin. Už jako šestnáctiletý student gymnázia v Kazani se nadchl pro revoluční ideály a roku 1906 vstoupil do bolševické frakce Ruské sociálně demokratické dělnické strany. Roku 1917 se podílel na říjnové revoluci, v letech 1920–1921 byl tajemníkem ÚV KS Ukrajiny. V letech 1921–1930 působil jako tajemník ÚV, od roku 1926 člen politbyra a v letech 1930–1941 předseda rady lidových komisařů, poté byl v letech 1941–1957 náměstkem předsedy rady lidových komisařů či ministrů; zároveň v letech 1939–1949 a 1953–1956 působil jako lidový komisař zahraničí. 23. srpna 1939 v Moskvě podepsal s Joachimem von Ribbentropem smlouvu o neútočení a rozdělení sfér vlivu mezi Německem a SSSR, tzv. Pakt Molotov–Ribbentrop. Patřil k hlavním strůjcům masového teroru a represí, vynikal krutostí a zároveň se Stalina tak bál, že se neodvážil ozvat ani proti zatčení své ženy v roce 1949. V roce 1957 vystoupil proti N. S. Chruščovovi, byl vyloučen z vedení a nařčen z příslušnosti k protistranické skupině. Stal se velvyslancem v Mongolsku a později pracoval jako stálý představitel SSSR u MAAE ve Vídni . Po XXII. sjezdu KSSS byl vyloučen ze strany pro „aktivní účast na masových represích“, roku 1984 byl však znovu přijat s přímým souhlasem tehdejšího generálního tajemníka K. U. Černěnka. Citát: „Svůj úkol jsem jako ministr zahraničí viděl v co možná největším rozšíření hranic naší vlasti. A zdá se, že jsme se společně se Stalinem s tímto úkolem nevypořádali špatně.“ V letech 1938–1957 nesl...

Ivan Gaďourek (1)

Narozen 11. 7. 1923 v Brně, od r. 1948 v emigraci, zemřel 19. 4. 2013 v Nizozemsku, publikoval anglicky, holandsky a česky odbornou sociologickou literaturu, také literaturu o politických vězních, komunistickém věznění a protikomunistickém odboji.

Jiří Nehněvajsa (1)

Narozen 9.8.1925 v Dyjákovicích, zemřel 31.7.1996 v Pittsburku v USA. PhDr., sociolog, autor rozhlasových her, univerzitní profesor v USA.

František Strmiska (1)

Prof. RNDr., CSc. Alimentolog se zaměřením na potravinářskou technologii.

Jacques Rossi (1)

Autor knihy o Gulagu, narozen ve Francii, jeho otec byl Francouz, matka Ruska. V letech 1937-1958 sovětský politický vězeň.