Všichni Autoři a témata

Philippe de Ségur (1)

Francouzský generál a historik, autor pamětí.

Božena Kvapilová (1)

Božena Kvapilová-Justová byla česká spisovatelka, překladatelka a malířka. Její rodiče byli Anton Just, měšťan a Antonia Hochmanová-Justová-Trunečková . Matka se po manželově smrti provdala roku 1867 za JUDr. Josefa Hochmanna . Božena měla dva vlastní sourozence: JUDr. Antonína Justa a Annu Hübnerovou herečku, manželku Václava Hübnera a šest nevlastních: Josefu Hoffmannovou , Antonii Krejčovou , Josefa Hochmanna , Jaroslava Hochmanna , Ludmilu Hackenbergerovou a Miladu Vožickou . Provdala se roku 1880 za Františka Kvapila českého básníka, publicistu, překladatele a ředitele kanceláře Muzea Království Českého. S manželem měli dvě děti: Ilju Kvapila a akademickou malířku Boženu Kvapilovou . Božena byla básnířka, dramatička, prozaička a překladatelka z polštiny a ruštiny. Publikovala v časopisech Lumír, Ruch a Květy. Byla také malířkou, malovala zejména podobizny a pohádkové dojmy z oboru lidové fantazie. Zemřela roku 1925 a byla pohřbena na Olšanských hřbitovech.

Petr Hraboš Hrabalik (1)

Nar. 17. 1. 1962 v Havlíčkově Brodě. V osmdesátých letech žil postupně v Havlíčkově Brodě, Hradci Králové, Liberci, od roku 1987 dodnes v Praze. Člen undergroundových kapel Maama a Křečový žíly, několika rockových skupin , od roku 1988 hlavní persona havlíčkobrodského hardcorového souboru Našrot, s nímž vydal pět alb; to poslední, Mirror And The Mask, nasměrovalo původní tříakordový hard core někam daleko do Orientu. V letech 1995–2000 archivářem televizního dokumentu Bigbít, v současné době pracuje na jeho internetové verzi. Kdysi aktivní fotbalista, dnes význačný fotbalový teoretik, s obzvláštní slabostí pro fotbal argentinský. Vinárnu U sudu nadále navštěvuje. Sbírky a knihy • Bujaré výlety perverzní pomazánky • Pokusné stavy šílenství • Expedice Paris ´90 • Intim spray“ • Viděno Sudem • Mimo Sud • Sběrné Sudoviny • Návrat k Sudu

Petr Urbánek (1)

doc. MUDr. Petr Urbánek, CSc. * 12. července 1969 v Praze po promoci v roce 1993 nastoupil na 1. interní kliniku 1. LF UK a VFN, kde pracoval do roku 2001, poté přešel na 4. interní kliniku 1. LF UK a VFN a od roku 2005 působí na Interní klinice 1. LF UK a ÚVN. Má atestaci z vnitřního lékařství, nástavbovou atestaci z hepatogastroenterologie a je držitelem funkčních licencí z ezofagogastroduodenoskopie, endoskopické retrográdní cholangiopankreatografie a následných terapeutických výkonů. Docentem v oboru vnitřního lékařství byl jmenován v roce 2005. Je předsedou České hepatologické společnosti ČLS JEP , vedoucím pracovní skupiny ČHS pro chronické hepatitidy a členem Evropské asociace pro studium jater . Je ženatý, má tři děti.

Michael Procházka (1)

Narozen 9.9.1945. Autor autobiografického příběhu patnáctiletého chlapce, který se pokusil se zbraní v ruce unést civilní dopravní letadlo a dostat se tak za hranice někdejšího Československa.

Neville Duke (1)

Britský stíhací pilot.

Mark Lightbody (1)

Autor průvodců Lonely Planet.

Jan Balhar (1)

PhDr. Jan Balhar, CSc. se narodil v Březové u Vítkova na jihozápadním okraji oblasti středoopavských nářečí, takže od dětství dobře znal a vnímal rozdíly rodného nářečí oproti spisovné češtině i sousední polštině. Po maturitě na opavském gymnáziu odešel do Brna, kde studoval právě češtinu a polštinu. Jeho učiteli zde byli mj. významní rodáci ze Slezska a znalci slezských nářečí Adolf Kellner a Arnošt Lamprecht, kteří v něm dále posílili zájem o dialektologii, a také syntaktik Jaroslav Bauer, jenž ho inspiroval k celoživotnímu zájmu především o nářeční syntax. Po studiu nastoupil Jan Balhar do nově založené brněnské pobočky Ústavu pro jazyk český ČSAV , a to do jejího dialektologického oddělení, které v letech 1983–1992 vedl a kde na část pracovního úvazku pracuje dodnes. Po celou dobu svého působení v Ústavu se věnoval především práci na Českém jazykovém atlase . Balharovy časopisecké dialektologické práce zejména z oblasti slezských nářečí zde nevzpomínáme, byla o nich řeč v dřívějších medailoncích a jsou uvedeny v publikacích obsahujících dialektologickou bibliografii a ve statích shrnujících Balharovu bibliografii do r. 1996 a za léta 1997–2010. Připomeneme jen jeho knižní publikace, jeho monografii a knihy, jichž je spoluautorem. Monografie Skladba lašských nářečí, v níž Jan Balhar koncentroval svůj dlouholetý zájem o nářeční syntax, využívá tradic moravské dialektologické školy a je vysoce ceněna nejen pro ucelené popisy syntaktických jevů ve slezských dialektech, ale především pro mnohá nová zjištění z oblasti promluvových jevů a jejich odlišení od jevů systémových. Jako spoluautor se Jan Balhar podílel na několika významných kolektivních dílech. Výraznou účast měl na přípravě dodnes aktuální publikace České nářeční texty, v níž jsou vedle základních charakteristických znaků jednotlivých nářečních skupin a podskupin shrnuty přepisy zvukových záznamů spontánních nářečních promluv, získaných při výzkumu pro ČJA. O deset let později se autorsk...

Tomáš Pohl (1)

Do roku 1991 pracoval jako státní arbitr na Státní arbitráži ČR. Od roku 1991 pracuje v advokacii se zaměřením na obchodní právo. Autor řady publikací a několika desítek článků v odborných časopisech. Je ženatý, žije v Praze.

Michala Hrnčiarová (1)

Slovenská autorka zabývající se pěstováním jedlých rostlin v nádobách.

David Britton (1)

Britský spisovatel, komiksový tvůrce a nakladatel. Spoluzakladatel nakladatelství Savoy Books.

Jiří Jánský (1)

Jiří Jánský je český historik, věnující se zejména středověkým dějinám v prostoru česko-bavorské hranice. Studoval na Institutu tělesné výchovy a sportu a na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Do roku 1984 pracoval jako učitel pražského Gymnázia Nad Turbovou, od té doby vyučuje na Gymnáziu Nad Alejí v Praze 6 a v posledních letech též na konzervatoři Duncan Centre. Ústředním tématem Jánského knih je vývoj v oblasti západních Čech, a zejména pak česko-bavorské hranice v době vrcholného a pozdního středověku a raného novověku, nahlíženému z horizontu přeshraničních česko-německých vztahů, vzájemných konfliktů a diplomatických aktivit. Lze říci, že Jánského publikace přispívají k pokud možno neutrálnímu zkoumání společné česko-německé historie, když podrobným popisem vykreslují realitu středověkého jednání a uvažování v jeho syrovém pragmatismu a mimoděk ji tak zbavují mytizujících konotací. V rámci svého zaměření se Jánský podílí na archeologickém průzkumu hradu Rýzmberka v jihozápadních Čechách, popřípadě dalších hradů v okolí . Ve spolupráci s Asociací grafologů se rovněž věnuje historii písma.

Václav Jíša (2)

Archivář Závodů Vladimíra Iljiče Lenina v Plzni. Práce v oboru.

Přemysl Šámal (4)

Přemysl Šámal byl český a poté československý politik, účastník protirakouského a protinacistického odboje, kancléř prezidenta Tomáše G. Masaryka a Edvarda Beneše. Po absolvování Právnické fakulty Univerzity Karlovy pracoval jako advokát, zároveň působil např. v Muzeu Království českého nebo v Matici české. Také byl aktivním členem České strany pokrokové , od roku 1914 stál v jejím čele. Na začátku 1. světové války byl jedním ze zakladatelů a organizátorů odbojové organizace Maffie. Po emigraci E. Beneše stál v jejím čele a měl velkou zásluhu na tom že nebyla nikdy odhalena, byl dobrým koordinátorem konspiračních sítí. Od února 1918 podporoval Českou státoprávní demokracii, do níž převedl velkou část bývalých realistů. V říjnu 1918 se zúčastnil jednání českých politiků s Edvardem Benešem v Ženevě, během pražských události 28. října tak nebyl přítomen v tuzemsku. Po vzniku samostatného Československa se stal pražským starostou. Od roku 1918 byl také poslancem Revolučního národního shromáždění za Českou státoprávní demokracii, respektive z ní vzniklou Československou národní demokracii. Mandátu se vzdal na 72. schůzi v září 1919. V roce 1919 se stal přednostou Kanceláře prezidenta republiky, kterým byl až do prosince 1938. Kvůli této funkci se vzdal funkce pražského starosty. Po začátku 2. světové války stál v čele odbojové organizace Politické ústředí, seskupující politiky z různých stran. Měl krycí jméno Oráč. 27. ledna 1940 byl ve svém bytě v pražské Karmelitské ulici 14 zatčen gestapem za své protinacistické postoje. Byl čtyři měsíce vyslýchán a poté uvězněn v berlínské věznici Alt-Moabit. Odtud byl na vysokou kauci propuštěn do soukromé nemocnice v Berlíně, ve které krátce poté zemřel. In memoriam byl v roce 1992 vyznamenán Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Poprvé se oženil 31. července 1899 s Annou Nekvasilovou , dcerou karlínskéh...

Paľo Malohradňanský (1)

Paľo Malohradňanský, vlastným menom Ing. Pavel Krajči debutoval rozsiahlou knihou čŕt, úvah, esejí a poviedok Čriepky a iné ...ky z fajkového bytu . Druhá autorova kniha Človek a jeho zánik je súbor filozofických úvah a filozofujúcim esejí, v ktorej sa ako človek s vysokoškolským odborným vzdelaním chemika zamýšľa nad najpodstatnejšími problémami súčasného sveta i budúcich ľudských pokolení. Jeho najnovšie dielo Život bez vedy? je žánrovo príbuzné predchádzajúcej knihe.

Jonathan P Murray (1)

Vlastimil Blažek (1)

Narozen 23.9.1878 v Brně, zemřel 19.3.1950 v Praze. PhDr., hudební archivář, historik, profesor Státní konzervatoře, literatura z oboru.

Petr Čech (1)

Petr Čech je český fotbalový brankář. Nyní působí v anglickém klubu Chelsea jako čtvrtý brankář. V době své kariéry působil v týmech Viktorie Plzeň, Chmelu Blšany, Sparty Praha, Rennes a Arsenalu FC. Všeobecně je považován za jednoho z nejlepších fotbalových brankářů v historii. Po Milanu Barošovi, Vladimíru Šmicerovi a Marku Jankulovském se stal v roce 2012 čtvrtým českým vítězem Ligy mistrů. Klubový rekord Chelsea v počtu vychytaných nul ve všech soutěžích, který držel s 208 čistými konty Peter Bonetti překonal 11. ledna 2014. Je držitelem rekordu anglické Premier League v počtu vychytaných čistých kont. Ze všech fotbalistů má na kontě nejvíce zápasů za českou fotbalovou reprezentaci .Momentálně působí jako hokejový brankář v týmu Guildford Flames. V červnu 2003 se oženil se svou dlouholetou přítelkyní Martinou Dolejšovou, spolužačkou ze Sportovního gymnázia v Plzni, se kterou má dceru Adélu a syna Damiána . Mezi jeho záliby patří hra na bicí, na YouTube lze nalézt coververze jeho oblíbených kapel Nirvana, Foo Fighters a System of a Down. V roce 2018 vydal ve spolupráci s Janem Paličkou vlastní autobiografii. V žákovských výběrech začal jako útočník, až ve 4. třídě si jej vyhlédl trenér gólmanů. Od té doby se pevně uchytil v prostoru mezi tyčemi. V době kdy hrál za dorost Viktorky, poprvé nastoupil v reprezentačním výběru . Úspěšné vystoupení na ME do 16 let, kde byl vyhlášen nejlepším gólmanem turnaje, předznamenalo začátek veleúspěšné kariéry . FC Viktoria Plzeň však nedokázala ocenit kvality mladého brankáře a za pouhých 350 tisíc Kč jej přepustila do klubu FK Chmel Blšany . Přestup do Blšan nicméně znamenal významný zlom v Čechově kariéře. Brzy se zde totiž dočkal prvoligového debutu. 30. října 1999 ve věku 17 let nastoupil k utkání na pražské Spartě . Za FK Chmel Blšany odehrál během dvou sezón celkem 27 zápasů, ve druhé sezóně díky svým výkonům již zastával pozi...

Karel Ulík (1)

Narozen 1945 v Praze na Žižkově. Novinář, autor dětských knih, detektivních povídek a rozhovorů s osobnostmi.

Karel Plesnivý (1)

Mia Krejčíková (1)

Franz Alexander Heber (1)

František Alexandr Heber, nebo německy Franz Alexander Heber , byl pražský kupec a amatérský historik, autor sedmisvazkového díla Böhmens Burgen, Vesten und Bergschlösser, ve kterém jako první systematicky popsal a zdokumentoval české hrady a tvrze. F. A. Heber se narodil 19. července 1815 v Třebekovské hájovně jako jediný syn německého hajného Jana Hebera. Ten však v roce 1823 zemřel a vdova se s dvěma dcerami a Františkem Alexanderem přestěhovala do Mýta. Po ukončení obecné školy Heber navštěvoval hlavní školu v Plzni, ale finanční situace ho donutila školu opustit. V letech 1836–7 se v Praze učil obchodu u vdovy Seifertové a následujícího roku se vrátil na Rokycansko do Zbiroha, kde vedl druhý obchod vdovy Seifertové. V roce 1839 se oženil s její dcerou. Při explozi střelného prachu o Božím těle roku 1841 si zmrzačil levou ruku a obchod předal manželce. Odstěhoval se do Prahy a začal pracovat na svém životním díle. Věnoval mu však přílišné úsilí, což mu podlomilo jeho nevalné zdraví. Po zápalu plic se opět ze všech sil vrhl do práce, možná ještě intenzivněji poháněn strachem ze smrti a obavami, že dílo nedokončí. V červnu 1849 došel do Náchoda, aby zde popsal hrad. Trápil se předtuchou tragédie a opravdu v hostinci, kde pobýval, dostal chrlení krve a 29. července ve věku 34 let zemřel. V Náchodě je též pochován. Heber již od mládí putoval pěšky po českých hradech, dělal si poznámky a hrady kreslil. Postupně dospěl k myšlence navštívit veškeré hrady v Čechách a poznatky sepsat do velkého díla. Litoval, že dosud vydané publikace se věnovaly jen naprostému zlomku panských sídel. Sám uvažoval o 800 hradech a tvrzích, z čehož byla část již téměř zaniklá. První práce zveřejnil v časopisu Erinnerungen vydavatele Karla Viléma Medau. V letech 1840–1842 cestoval po českých hradech, studoval archiválie, zapisoval pověsti. Hrady rozdělil do šesti svazků bez systematického členění s tím, že je bude vydávat podle ...

Eva Maria Bartenschlager (1)

Německá zvěrolékařka.

Amalie Bláhová (1)

Literatura o zpracování měkkého ovoce.

Jan Halák (1)

Narozen 1. 1. 1980. Mgr., Ph.D., filozof, odborný redaktor, překladatel z francouzštiny.

Ruth Fan (1)

Autorka románu pro ženy.

Ruhi-Dede (1)

Narozen 20. 1. 1886 v Havlíčkově Brodě, zemřel 4. 8. 1975 v Praze. Redaktor, dramatik, též autor loutkových her.

Alois Klaus (1)

Narozen 28.11.1872 v Heřmanově Městci. Pedagog, osvětový a národohospodářský pracovník. Učitel na obecných školách ve Stolanech, Seči a Blatně, na měšťanských školách v Heřmanově Městci a Chrudimi. Své pedagogické působení na Chrudimsku zakončil v r. 1919 na chrudimské obchodní akademii, pak ředitel obchodní akademie v Dolním Kubíně, od r. 1920 ředitel obchodní akademie v Nitře. Za pobytu v Chrudimi vydal řadu vlastivědných průvodců z regionu - Lichnice, Heřmanův Městec a okolí, Průvodce po Železných horách, Nasavrky. Byl výkonný redaktor prvních tří dílů sborníku Chrudimsko a Nasavrcko. Zemřel 14.02.1931 v Nitře.

James Huneker (1)

James Gibbons Huneker se narodil 31. ledna 1857 ve Philadelphii. Vystudoval právo, v jedeadvaceti letech však vyrazil na rok do Paříže, kde studoval hru na klavír a setkával se s význačnými umělci své doby. Po návratu do USA přesídlil do New Yorku, opustil ženu s dítětem a naplno se pustil do výtvarné, hudební a literární kritiky, přičemž preferoval moderní tvorbu a autory jako Čechov, Strindberg, Ibsen, Dreiser nebo Crane. Sám se stal autorem dvou povídkových sbírek a jednoho románu. Mezi lety 1892 a 1899 byl ženatý se sochařkou Clio Hinton. Zemřel 9. února 1921.

Lucyna Krzemieniecka (1)

Narozena 11. května 1907 ve Varšavě a zemřela 22 září tamtéž. Studovala polskou a románskou literaturu na varšavské univerzitě. Autorka řady dětských knih

Tibor Sásik (16)

Slovenský publicista, autor publikací o Slovensku.

Oldřich Jezbera (1)

Uri Orlev (1)

Uri Orlev je polsko-izraelský autor literatury pro děti a mládež. Uri Orlev jedním z přeživších holokaustu. Je nositelem mezinárodní Ceny Hanse Christiana Andersena z roku 1996, vydal více než třicet knih pro čtenáře různého věku. Jeho romány byly přeloženy do mnoha jazyků a získaly řadu ocenění. A napsal knihu Běž, chlapče, běž, která byla i zfilmovaná . Narodil se ve Varšavě jako Henryk Orłowski. Během druhé světové války byl s rodinou přenesen do varšavského ghetta, kde zůstal v letech 1940–1943. Po ztrátě matky, která byla v lednu 1943 zastřelena nacisty, odešel se svým bratrem do Polského Hotelu, odkud byli odvezeni do tábora Bergen-Belsen a strávili tam téměř dva roky. Po válce v roce 1946 emigrovali do Palestiny a usadili se v jednom z kibuců v Dolní Galileji. V roce 1954 se Uri Orlev setkal s otcem, který přežil válku v Sovětském svazu. V roce 1962 se přestěhoval do Jeruzaléma, kde žije dodnes se svou ženou a třemi dětmi. Uri Orlev debutoval v roce 1956 novelou Hayalei Oferet. V roce 1976 začal psát knihy pro děti a mládež, scénáře pro rozhlasové a televizní pořady a překládat polskou literaturu do hebrejštiny. Je autorem více než třiceti knih, které byly přeloženy do 38 jazyků.

Květa Milcová (8)

Narozena 28.5.1897 v Rumburku, zemřela 26.10.1956 v Praze. PhDr., publicistka, autorka monografie o maršálu Titovi, překladatelka z angličtiny, francouzštiny a do francouzštiny, z němčiny a ruštiny.

Vladimír Stuchlý (1)

Autor učebnic o údržbě a opravách dopravních prostředků.

Karel Tahal (1)

Překlady ze švédštiny, učebnice češtiny pro Vietnamce.

H. F. Gravelot (1)

Shirlee Busbee (1)

Americká autorka romantických románů.

Erich Weinert (1)

Narodil se v Magdeburgu roku 1890, v roce 1924 vstoupil do Komunistické srany Německa, píše oslavné básně a recituje je na shromáždení dělníků, stává se básníkem-agitátorem. V roce 1933 emigruje z Německa do Sárska, poté do Sovětského svazu a následně se přihlásí na frontu do občanské války ve Španělsku. Po návratu do ZSSR bojuje na stalingradské frontě na straně Rudé armády, po 2. světové válce se vrací do Německa. Celá jeho básnická a beletristická tvorba je věnovaná revolučním, budovatelským a bojovým ideím. Jeho deník ze stalingradské fronty byl vydán pod názvem "Memento Stalingrad" a autor za něj obdržel vyznamenání - národní cenu.

Anna Špitálská (1)

Učebnice domácích nauk.

Fr. Kupka (1)

Ivan Venedikov (1)

Bulharský autor prací o archeologii a starověkých památkách.

Philippe Collas (1)

Francouzský spisovatel.

Josef Šumbera (1)

Narozen 18. 5. 1938 v Brně. MUDr., CSc., docent Masarykovy univerzity v Brně; internista, kardiolog: po roce 1990 působí na I. interní kardioangiologické klinice Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Gill Hasson (1)

Gill Hasson je lektorka, trenérka a spisovatelka. Má 20 let zkušeností v oblasti osobního rozvoje. Specializuje se na sebedůvěru a sebeúctu, komunikační dovednosti, asertivitu a rezilienci. Gill poskytuje lektorské a tréninkové služby vzdělávacím organizacím, dobrovolnickým a obchodním organizacím a také veřejnému sektoru. Gill je autorkou bestsellerů Mindfulness a Emotional Intelligence a dalších knih k tématům, jako je zacházení s problematickými lidmi, rezilience, kom unikační dovednosti a asertivita. Mimořádně ji zajímá a motivuje pomáhat lidem realizovat svůj potenciál a žít svůj nejlepší život. Gill můžete kontaktovat prostřednictvím jejích webových stránek www.gillhasson.co.uk nebo jejího e-mai lu gillhasson@btinternet.com

Moisej Nisonovič Larin (1)

Ruský strojní inženýr, autor publikací z oblasti obrábění kovů.

L. Patrick Greene (1)

Spisovatel dobrudružných románů.

Nāfila Ḏahab (1)

Tuniská spisovatelka, autorika povídek a knih pro děti.

Viktor Sýkora (3)

Jeho fotografie semínek mu otiskují v National Geographics a se svými mikrofotografiemi se úspěšně účastní Czech press photo.

Vítězslav Unzeitig (1)

Narozen 23.9.1877 v Čuníně, zemřel 15.9.1931 ve Vysokém Mýtě. Redaktor, prózy, překladatel z ruštiny, němčiny a francouzštiny.

Randall Wallace (1)

Randall Wallace je autorem pěti románů a scénářů ke třem filmům: Pearl Harbor, Muž se železnou maskou a Statečné srdce, za který dostal v roce 1995 Cenu Akademie. Vystudoval na Dukeově univerzitě, kde si jako hlavní obor zvolil religionistiku. V dětství žil v Tennessee a ve Virginii, nyní přebývá v Los Angeles.

Jindřich Heisler (2)

Jindřich Heisler byl český surrealistický spisovatel, malíř, výtvarník a překladatel. Jindřich Heisler pocházel z židovské rodiny Heislerů z Chrasti u Chrudimi. Jeho otec František Heisler byl továrníkem. Matka se jmenovala Vlasta, rozená Vondračková , mladší sestra Anna se narodila roku 1920. Rodina vlastnila farmaceutickou továrnu a synovi bylo proto určeno vystudovat nejprve pražskou malostranskou reálku a potom chemickou průmyslovku v pražské Betlémské ulici. Školu však nedokončil a maturitu získal na chemické průmyslovce v Banské Štiavnici. Po studiích se vrátil do Chrasti, kde pracoval v rodinné továrně. Otec František Heisler zemřel v roce 1932, Jindřich Heisler se s rodinou přestěhoval do Prahy o čtyři roky později. Zde také nastoupil vojenskou službu. V roce 1934 vznikla tzv. Skupina surrealistů, jejíž program byl vyjádřen v letáku „Surrealismus v ČSR“. V roce 1938 se Vítězslav Nezval pokusil o rozpuštění skupiny, ta ale zůstala zachována bez Nezvala. Jindřich Heisler se k ní připojil pod vlivem svých přátel Jindřicha Štyrského a Toyen. Sestra Jindřicha Heislera uvedla ve svých vzpomínkách, že si bratr postavil okolo roku 1935 poblíž Chrasti chatu, kterou Toyen vyzdobila kresbami. Spolu s Toyen a sestrou pobýval na této chatě v létě 1939 i Jindřich Heisler a řešili možnost vystěhování do Brazílie. Vycestování se neuskutečnilo, chata ani kresby se nezachovaly. Během nacistické okupace, kdy byl surrealismus považován za zvrhlé umění, nemohla být díla surrealistů vydávána. Jindřich Štyrský v průběh okupace zemřel , Jaroslav Ježek emigroval, někteří členové se od surrealismu odvrátili. Toyen se stáhla do ústraní. Po vyhlášení platnosti Norimberských zákonů na území Protektorátu se Jindřich Heisler ukrýval v bytě Toyen v pražské Krásově ulici. Dalšími osobami, které ho ukrývaly byla jeho matka Vlasta Heislerová (která nebyla židovského půvo...

Emil Křižka (1)

Narozen 25. 7. 1973 ve Valašském Meziříčí. Výtvarník, grafik, sochař, režisér a spisovatel.

Zita Kostrová (1)

Slovenská historička a kritička výtvarného umění.

Klára Hofbauerová-Heyrovská (1)

Nejstarší z šesti dětí právníka Leopolda Heyrovského, prvního profesora římského práva a v letech 1908-1909 rektora c. k. české university Karlo-Ferdinandovy. Sestra fyzikálního chemika Jaroslava Heyrovského, nositele Nobelovy ceny, a také entomologa Leopolda Heyrovského ml. Studovala na pražské Vyšší dívčí škole a v dámské třídě Umělecko-průmyslové školy , vdala se za malíře Arnošta Hofbauera, vychovala dvě děti. Za 2. světové války byla vyšetřována gestapem.

David Iosifovič Ortenberg (1)

Generálmajor a žurnalista, autor vzpomínek z války.

Daniel Okáli (1)

Daniel Okáli byl slovenský a československý literární kritik, básník, publicista a politik za Komunistickou stranu Slovenska , poúnorový poslanec Slovenské národní rady a pověřenec vnitra. V 50. letech pronásledovaný v rámci procesu s buržoazními nacionalisty. Pocházel z dvojčat. V dětství oba sourozenci brzy ztratili matku i otce a od věku pěti let vyrůstali v evangelickém sirotčinci v Modre. Studoval na lyceu v Bratislavě a gymnáziu v Trenčíně. V letech 1921–1926 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde se zapojil do studentských levicových organizací. V roce 1922 založil Okáli, Vladimír Clementis a Ján Poničan Voľné združenie študentov-socialistov zo Slovenska, které se pak v roce 1924 přetvořilo v skupinu DAV se stejnojmenným časopisem. Ve 30. letech patřil mezi významné představitele mladých komunistických intelektuálů ze Slovenska podobně jako Gustáv Husák nebo Laco Novomeský, kteří akcentovali slovenskou svébytnost, oproti jiným funkcionářům KSČ, kteří byli orientováni centralisticky a zcela odmítali slovenské autonomistické aspirace. Mnohem později, v 50. letech, se tento rozdíl v názorech na státoprávní uspořádání projevil i ve vnitrostranickém boji v KSČ, jehož obětí se stal. Byl aktivní jako literární kritik, publicista a básník. V roce 1932 vydal sbírku proletářské poezie Ozvena krvi a zápasov. V roce 1932 odešel z okruhu davistů a po zbytek éry před rokem 1945 působil jako advokátní koncipient v Nových Zámcích a Bratislavě, pak jako advokát v Skalici. V roce 1945 vstoupil do KSČ. V letech 1945–1946 pracoval na postu prezidiálního šéfa Slovenské národní rady pro vnitřní otázky. Následné dva roky zastával pozici vládního zplnomocněnce pro výměnu obyvatelstva s Maďarskem a předseda Československé přesídlovací komise. Byl tehdy aktivní i při slovakizaci regionů na jihu Slovenska, kde prosazoval masivní přejmenovávání ...

Josefina Regálová (1)

Narozena 17.3.1854 v Domažlicích, zemřela 23.10.1933 tamtéž. Kulturní pracovnice, autorka publikace Rodinná kronika.

Joanna Makepeace (1)

Anglická spisovatelka historických romancí. Píše pod různými pseudonymy.

Janeane Jordan (1)

Autorka romantických novel.