Výpis všech autorů

Paul Du Noyer

Paul Du Noyer se anrodil v anglickém Liverpoolu a studoval na London School of Economics. Již přes třicet let se věnuje vývoji hudební scény jak v Liverpoolu, tak v Londýně. Spolupracuje s magazíny Q, MOJO, heat a The Word. Ve středu jeho zájmu stála vždy skupina The Beatles a díky tomu se setkal i s dvěma jejími členy - Paulem McCartneym a Ringo Starrem. Několik interview natočil ale i dalšími výraznými osobnostmi jako je například Madonna nebo Mick Jagger.

Patrick A Davis

Jako syn amerického diplomata a čínské ženy Patrick v mládí dost cestoval. S rodinou pobýval v Pakistánu, Vietnamu, Thajsku, Jižní Korei i jinde. Až v jeho 16 letech se usadili ve státu Washington. Po ukončení střední školy se dal Pat k letectvu. Za svou kariéru létal například s letounem U-2 a dotáhl to do hodnosti majora. V roce 1992 se však zranil tak nešťastně, že jeho vojenská kariéra prakticky skončila. Patrick se vrhnul na dráhu spisovatele. Jeho prvotina, Generál, vydaná v roce 1998, se stala bestsellerem a z jejího autora udělala vyhledávaného spisovatele.

Pascal Durantel

Francouzský novinář, spisovatel, autor encyklopedií a knih o rybářství a myslivosti. Pascal Durantel je biolog. Pracoval na Ministerstvu vnitra předtím, než se obrátil k žurnalismu v přírodě, myslivosti a rybářství. Také pracoval ve vydavatelství více než 20 let. Rád rybaří.

Oskar Danon

Oskar Danon byl jugoslávský skladatel a dirigent, narozený 7. února 1913 v Sarajevu v Bosně a Hercegovině. Studoval skladbu na Hudební akademii v Bělehradě a později se dále vzdělával v Praze. Danon je uznáván za svůj přínos k rozvoji hudby v bývalé Jugoslávii, kde působil jako významná osobnost kulturní scény.

Nicola D'Alfonso

Prof. dr. Nicola d'Alfonso byl italský lektor na vysokých školách pražských, bývalý profesor na státní konzervatoři a obchodní akademii a také autor několika vzdělávacích publikací z oblasti italštiny. Zdroj: a) Knižní obálka jeho knihy „Italsky rozhlasem“ b) aleph.nkp.cz)

Nancy Delvaux

Belgická ilustrátorka knih pro děti.

Miroslav Drozda

Narozen 1.10.1924 v Suchdole nad Lužnicí, zemřel 8.4.1990 v Praze. PhDr., DrSc., profesor ruské a sovětské literatury, literární historik a politický publicista, spisy z oboru.

Mirco De Cet

Narozen v Itálii, žije v Anglii, encyklopedické publikace o automobilech, motocyklech a lokomotivách.

Miloš Dvořák

Miloš Dvořák byl český literární teoretik a esejista katolické orientace. Narodil se v rodině vesnického učitele. V roce 1920 odmaturoval na gymnáziu v Třebíči a poté vystudoval češtinu a francouzštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Absolvoval v roce 1931. Živil se poté jako učitel, učil nejprve na gymnáziu v Nitře a od roku 1933 v Třebíči, kde působil až do odchodu do invalidního důchodu v roce 1958. V letech 1936–1940 spoluredigoval katolický literární časopis Akord. Krom toho své texty publikoval v řadě dalších tiskovin, včetně Lidových novin, po roce 1948 například v Lidové demokracii. Na gymnáziu byli jeho spolužáky Vítězslav Nezval a Bedřich Fučík. S Fučíkem, s nímž ho pojila katolická orientace, poté spoluredigoval studentský časopis Svítání, kde také v roce 1919 publikoval svůj první esej nazvaný O básnické tvorbě. Na studiích v Praze pak navázal blízká přátelství s dalšími katolickými autory, zejména s Jakubem Demlem a Otokarem Březinou. Patřil poté nejen do jejich intelektuálního okruhu, ale jejich dílu věnoval i své literárněvědné práce. Některé Demlovy práce v 60. letech Dvořák uspořádal. Kromě Březiny a Demla se jeho eseje věnovaly také osobnosti Vladimíra Holana, Jana Zahradníčka a nové básnické tvorbě vůbec. Dvořákova měřítka umělecké kvality díla byla ovlivněna personalismem Gabriela Marcela či Maxe Picarda a ovšem také Františkem Xaverem Šaldou. V básni hledal Dvořák vždy zprávu o duchovních dějinách člověka . Oponoval levicové avantgardě. Za jeho života vyšla jen jedna kniha jeho esejů , většina ostatních textů se knižního vydání dočkala až po roce 1989, většinou díky editorské práci Ladislava Soldána. Okrajově se Dvořák sám věnoval psaní básní, jeho poezie bývá označována za silně ovlivněnou vzorem Jana Zahradníčka, vyšla až posmrtně roku 1991 pod názvem Symfonie XX. století. Rovněž překládal z francouzštiny (André Maurois, Pa...

Milan Dus

Milan Dušek se narodil 1.5.1938 v Rosicích nad Labem. Mládí /1946 - 1957/ prožil v Lanškrouně, kde se vyučil zámečníkem.Nastoupil do základní vojenské služby u PS. Po absolvování vojenské školy odešel na Šumavu/1960/.Po pěti letech byl ze zdravotních důvodů zařazen k Okresnímu oddělení VB v Náchodě. V závěru roku 1968 je propuštěn, veřejně neschvaluje okupaci Československa. Začíná jako brusič slévárenských odlitků, vystřídá několik profesí přímo ve slévárenské hale v Novém Městě nad Metují. Následuje práce v lese, tahá s koněm dřevo na skládky v Novém Hrádku. Pak je domovníkem kulturního domu v Černožicích nad Labem. Poté tranzitérem v železniční stanici Letohrad. Od roku 1976 žije v Žamberku. Rehabilitace a důchodu se dočkal jako topič a údržbář léčebny TRN v Žamberku. Psát začal až ve třiceti letech, v době, kdy mu bylo znemožněno vykonávat funkci ve Veřejné bezpečnosti. Začínal vzpomínkami na svůj pobyt na Šumavě. Z nich postupně vznikaly črty a povídky, které sporadicky zveřejňoval v okresních novinách, Pochodni, Československém vojáku, Mladém Světě, Zemědělských kalendářích a jinde. Úspěšně se zúčastnil literárních soutěží v Rychnově nad Kněžnou, v Proseči, v Letohradě a v Sobotce. Díky Dr. Janu Dvořákovi, šéfredaktorovi nakladatelství Kruh v Hradci Králové v roce 1973 poprvé knižně publikuje blok lesáckých povídek ve sborníku Začátek. V Kruhu mu v roce 1977 vychází novela Cesty vysokým lesem a v roce 1982 novela Dědictví. Až do roku 1995 zveřejňuje své prózy pouze časopisecky. Je členem Obce spisovatelů, Unie spisovatelů, Východočeského střediska OS v Pardubicích a AIEP - české sekce světové asociace autorů detektivní literatury.

Milan Damohorský

Narozen 11.4.1963 v Praze. JUDr., právo životního prosředí. Práce z oboru.

Michaela Dombrovská

Blogerka, publicistka, lektorka jógy. Zabývá se hlavně minimalismem a informační etikou. Spolupracuje s life-stylovými časopisy, založila minigamazín Proč? Protože!cz na FB. Pochází ze Slezska. Přednáší na vysoké škole, sepisuje vědecká pojednání a tvoří strategické dokumenty zejména v oblasti informační gramotnosti a vzdělávacích politik. V oboru informační věda obhájila doktorský titul a vystudovala také ekonomii a veřejnou politiku. Ve volném čase s potěšením tvoří popularizační i lifestylové glosy, články a knihy. Je rovněž lektorkou jógy. Je autorkou knih Pravidla pozitivního sobectví , Pořádek nejen v hlavě , Jógový zápisník a spoluautorkou knih Kreativní diář a Informační detox . Věří, že sny se plní a každá velká cesta začíná prvním krokem. Nebo písmenem. Více informací a další odkazy naleznete na www.protoze.cz – kam můžete také napsat, pokud vás něco zaujalo, potěšilo nebo máte zajímavý tip.

Michaela Daňková

Narozena 1963. PhDr., socioložka a psycholožka, se specializací na psychologii práce, autorka prací o vedení a řízení pracovního týmu, manažerských dovednostech a koučování.

Michael Dahl

Americký spisovatel, autor knih pro děti a mládež, básník, dramatik, divadelní režisér, herec a komik.

Martin Domes

Martin Domes je majitel studia MD webdesign, webdesigner, lektor a autor počítačové literatury. Jako šéfredaktor nakladatelství a vydavatelství Computer Press stál za vznikem více než 500 počítačových knih. Publikoval také interaktivní videolekce na webu JNP.cz. Je autorem online výukového programu SEO akademie a autorem e-knihy Nejlepší obchodník je váš web. Články pravidelně publikuje ve svém blogu.

Mario De Micheli

Italský spisovatel, umělecký kritik a historik umění, překladatel a literární kritik.

Marie Dušková

Narozena 6.10.1903 ve Skrýchově u Tábora, zemřela 15.12.1968 v Želnavě. Úřednice, beletristka.

Margot Dalton

Autorka románků pro ženy .

Marek Dvořák

Redaktor, pedagog, autor biografické publikace a fantasy literatury. Zabývá se též historií, mytologií, kontaktními sporty, deskovými a počítačovými hrami.

Lumír Dokoupil

Narozen 25. 8. 1935 v Hrabové. Prof. PhDr., CSc., historik a vysokoškolský pedagog, zaměřený na historickou demografii a sociální a ekonomickou historii.

Lucie Depoo

Ing., PhD., odbornice v oblasti managementu a lidských zdrojů. Též vysokoškolská pedagožka.

Lorenzo Da Ponte

Lorenzo Da Ponte, původním jménem Emanuele Conegliano byl italský básník a libretista. Da Ponte byl původem Žid, který konvertoval k římskokatolické církvi. Jméno, pod kterým je znám, je jméno biskupa, který ho pokřtil. Změnu víry vzal natolik vážně, že vstoupil do semináře a byl vysvěcen na kněze. V roce 1774 se stal profesorem klasické literatury v Trevisu. Jeho duch však byl příliš neklidný a za své názory, které veřejně hlásal, se mu dostalo opakovaných napomenutí jak od moci církevní, tak i světské. Roku 1776 mu byla za rousseauovskou kritiku tehdejších společenských poměrů výuka zakázána a v roce 1779 byl dokonce v nepřítomnosti odsouzen k patnáctiletému vyhnanství. Nejprve odešel do Drážďan, ale roku 1781 se usadil ve Vídni a podařilo se mu dosáhnout nejvyššího možného postavení. Stal se dvorním básníkem císaře Josefa II. na místě uvolněném Pietrem Metastasiem. Nesmrtelným se stal librety, které napsal pro Wolfganga Amadea Mozarta . V době příprav premiéry Dona Giovanniho pobýval s Mozartem v Praze. O tomto pobytu napsal spisovatel František R. Kraus povídku "Mozart ve Staronové synagoze". Kromě toho však da Ponte napsal řadu libret i pro Antonia Salieriho, Vicenta Martína y Solera, F. G. Bianchiho a řadu dalších skladatelů jejichž jména již upadla v zapomenutí. Byl zřejmě neobyčejně jazykově vybaven, neboť psal s hlubokým citem pro jazyk v několika řečech: italsky, latinsky, německy, francouzsky i anglicky. Po smrti Josefa II. ještě krátce pracoval pro jeho nástupce Leopolda II. Z neznámých důvodů však byl propuštěn a odešel do Londýna, kde kromě toho, že pokračoval v dráze libretisty v divadle King’s Theatre se stal i knihkupcem, antikvářem a nakladatelem. Dostal se do finančních potíží a protože se musel starat o početnou rodinu hledal možnost lépe honorované činnosti za mořem. V roce 1804 odjel do New Yorku s úmyslem pobýt tam jen nějaký čas, al...

Libor Dušek

Narozen v roce 1983 ve Vrchlabí. Antropolog a etnolog. Publikace z oborů.

Laura Dave

Americká spisovatelka a novinářka. Žije v Santa Monice. Její první kniha z roku 2006 se jmenuje London Is the Best City in America.

Kerstin Signe Danielsson

Kerstin Signe Danielssonová vyrostla v hlubokých lesích Švédska, ale v 19 letech se při svých cestách zamilovala do Hamburku. Vystudovala tam historii, učila švédštinu a pracovala v kavárně. Po nesčetných přejezdech mezi Göteborgem a Hamburkem nyní žije trvale v Německu a pracuje jako učitelka – a píše společně s Romanem Voosenem.

Karel Drábek

Narodil se v roce 1945 a vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity, působil v Geoindustrii, Geologickém ústavu AV a v Národním muzeu v Praze . Publikuje odborné a populární články, spolupracoval na několika knihách. V současnosti se zabývá problematikou ochrany životního prostředí, fotografií , spolupracuje s nevládními organizacemi a školami. Je autorem a správcem webu věnovaného naučným stezkám: www.stezka.cz

Jules Barbey d'Aurevilly

Josef Dvořák

Narozen 23. 3. 1922 v Bratislavě. MUDr., CSc., docent, kosmický fyziolog, specialista na působení vlivů extrémního prostředí na člověka, též beletrista, autor literatury faktu.

Josef Donát

Josef Donát byl český elektrotechnik, průmyslník a vynálezce, spoluvlastník závodu Bartelmus & Co., posléze Bartelmus, Donát & Co, jednoho z prvních elektroprůmyslových podniků v tehdejším Rakousku-Uhersku. Byl otcem elektroinženýrky Slávky Vuletič-Donátové, první ženy v Evropě, která obor absolvovala. Narodil se v Chrášťanech u Rakovníka do rolnické rodiny. Po absolvování obecné školy vychodil Josef Donát reálku v Rakovníku, roku 1879 získal titul strojního inženýra na České vysoké škole v Praze. Roku 1880 odešel pracovat do Slaného, kde byl zaměstnán v strojírně Bolzano, Tedesko & Comp., dále působil v První české továrně na stroje v Libni, následně se odstěhoval do Brna kvůli místu ve strojírně Brandt & L'Huillier. Stále více jej přitahoval obor elektrotechniky. Roku 1887 nastoupil Donát jako šéfkonstruktér a vedoucí výroby do nově zřízeného elektrozávodu Bartelmus & Co., který založil podnikatel Robert Bartelmus ze se svým společníkem, rovněž technikem, Štěpánem Doubravou. Firma fungovala v pronajatých prostorách strojírny Brandt & L'Huillier jako závod na výrobu a stavbu elektrických přístrojů a komponentů s 15 dělníky. Roku 1889 do firmy Donát podílově vstoupil vkladem 20 tisíc zlatých. Téhož roku se také Donát oženil s Doubravovou nevlastní sestrou, Růženou Fořtovou, rok nato se jim narodila dcera Miloslava a Doubrava se stal jejím kmotrem. Rodina bydlela v brněnské Údolní ulici. Firma se pozvolna prodírala k úspěchu a začala tak tvořit úspěšnou konkurenci Křižíkovým závodům. Za osvětlení Jubilejní císařské výstavy v Brně v roce 1888 byla Bartelmusovi udělena stříbrná medaile. Firma se výraznou měrou podílela na elektrifikaci Brna v podobě veřejného osvětlení či přívod elektřiny do průmyslových podniků. Josef Donát pracoval spolu s Doubravou na zlepšení jeho konstrukce obloukové lampy, jejímž výsledkem byla konstrukce tzv. Doubravo-Donátovy obloukovky. Roku 1897 ve svých čtyřiceti náhle zemře...

Josef Dolejší

Narozen 31. 7. 1942 ve Velkém Přítočně u Kladna, zemřel 30. 3. 2023. Pedagog a historik, autor prací oboru vojenské historie, regionální historie ve vojensko historických souvislostech a dějin umění.

Jörg Demus

Jörg Demus byl rakouský klavírista a korepetitor proslulý interpretací klasického a romantického klavírního repertoáru. Narodil se 2. prosince 1928 v rakouském St. Pöltenu, hudební vzdělání získal již v mládí a pokračoval ve studiu na vídeňské konzervatoři. Demus byl známý svým jemným hmatem a citlivostí, díky nimž se hodil zejména pro díla skladatelů, jako byli Schubert, Schumann a Mozart.

John E Douglas

Americký publicista, pracovník FBI, expert na personální profily a investigativní analýzy.

Jean-Paul Dubois

Francouzský prozaik Jean-Paul Dubois je autorem deseti románů, povídek a esejů.

Jaroslav Děták

Narozen 6. 1. 1913 v Hluboké nad Vltavou, zemřel 2. 2. 1987 v Českých Budějovicích. PhMr., RNDr., lékárník, autor farmakologické literatury a průvodců po jižních Čechách.

Jana Drechslerová

Spoluautorka jazykové příručky.

Jana Dostálová

Jana Dostálová je česká specialistka v oboru potravinářství a vysokoškolská profesorka. Působí v řadě osvětových a odborných společností a medializuje téma zdravé výživy. Narodila se v roce 1943 v Praze. Od mládí ji zajímaly technické předměty, biologie a zemědělství. Zájem o chemii tuků začala mít při studiu na střední škole na Sladkovského náměstí v Praze, především díky učitelkám chemie Havlínové a Frankové. Studovala na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, obor Technologie mléka a tuků, a absolvovala v roce 1966. V letech 1966 až 1989 působila ve Výzkumném ústavu potravinářském v Praze a poté do roku 1993 v Ústavu vědeckotechnických informací pro zemědělství v Praze . Od roku 1993 pracuje na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Založila studijní zaměření „výživa a stravování“ a zavedla dva nové předměty: „Technologie přípravy stravy“ a „Potravinářské zbožíznalství“. Podílela se na téměř devadesáti monografiích a skriptech a je autorkou či spoluautorkou více než 300 vědeckých publikací. V roce 2010 získala profesorský titul. Specializuje se především na výzkum tuků. Zabývala se změnami vlastností tuků při skladování a tepelném zpracování potravin. Později se zaměřila na monitorování potravin na trhu a upozornila na problematiku rizikových transmastných kyselin. Dále se věnovala luštěninám, především vlivu různých kuchyňských úprav na obsah α-galaktosidů . Je odbornou garantkou projektu „Vím, co jím a piju“ a místopředsedkyní Společnosti pro výživu. Dělá také přednášky pro veřejnost a účastní se diskusí a debat o zdravé výživě. Publikovala několik knih určených laické veřejnosti, například „Nakupujeme s rozumem, Vaříme s chutí“, „Mléko - přítel nebo nepřítel“, „Co se děje s potravinami při přípravě pokrmů“ a „Luštěniny a luskové zeleniny v lidské výživě“....

Jan Dvořák

Narozen 1981. Mgr., historik, specializuje se na české a polské dějepisectví a politické myšlení ve vztahu k bolševismu.

Jan Durdík

Narozen 6.4.1923 v Lysé nad Labem. PhDr., CSc., autor historických prací z oboru vojenství a dělnického hnutí, též v němčině, překladatel z polštiny.

Jan Drozd

Narozen 27.1.1914 v Bordovicích u Frenštátu pod Radhoštěm, zemřel 15.8.2005. Prozaik, učitel a redaktor.

Jan Dědina

Jan Dědina byl český akademický malíř, ilustrátor žánrových obrázků v časopisech, autor spisů o umělcích. Narodil se na statku č. 3 ve Strakách v početné rodině sedláka Jana Dědiny a jeho ženy Kateřiny. Vzdělával se v Pokračovací řemeslnické a obchodní škole v Mladé Boleslavi, kam ho přivedla množnost kreslit. Jeho výtvarným ambicím nedostačovala. Absolvoval studia malby v Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde byl žákem Františka Ženíškaa, a na Akademii výtvarných umění v malířském ateliéru Maxmiliána Pirnera a v sochařském ateliéru u Josefa Václava Myslbeka. Po ukončení studií musel roku 1893 narukovat do rakouské armády. Z Lince byl převelen do Tridentu, odkud v roce 1895 dezertoval přes Itálii do Francie. 1895–1909 Uprchl do Paříže ke svému bratrovi, rytci a sochaři Václavovi . Zde se usadil, poté žil a tvořil v Bretani. Roku 1898 se oženil s Francouzkou Jeanne Marií Anceaux , a tak snáze pronikl do francouzské společnosti. Stal se oblíbeným portrétistou akademického verismu období belle epoque a secese. Účastnil se pařížských Salonů, roku 1903 a 1910. Pracoval s Albertem Besnardem na výzdobě stropů výstavního pavilónu Malého paláce poblíž Champs-Élysées a v budově Comédie-Française, asistoval u tehdy již populárního Mihály Munkácse. Dále se věnoval kresbě a akvarelu. Osvojil si pařížský styl lehce malovaných nebo načrtnutých portrétů a figurálních studií, motivů různých žánrů od podobizen přes velkoměstský život až po exotiku. Mimo jiné ilustroval pařížský módní časopis Monde illustré a kreslil plakáty. Vděčil za tyto zakázky Luďku Maroldovi, stýkal se také s Alfonsem Muchou a přes ně se sochaři Augustem Rodinem a Emilem Antoinem Bourdellem, jemuž pomohl zorganizovat pražskou výstavu v roce 1909. Uhlazená malířská tvorba z období 1897-1910 je v posledních letech v aukcích velmi ceněna., . 1909-1941 Do Čech se Dědina s ro...

Gordon R Dickson

Gordon Rupert Dickson vystudoval angl. literaturu, od r. 1950 spisovatel. Časopisecky začal publikovat v r. 1950; svůj první román Alien from Arcturus vydal v r. 1956. Ústředním dílem D. tvorby je tzv. dorsaiský cyklus, který zatím tvoří šest prací. Má být doplněn dalším šestidílným cyklem románů, z nichž tři mají být současné a tři historické – celek se má stát obrazem variantního vývoje lidského rodu. Doposud vydané romány a novely popisují galaktické společenství, kde obyvatelé jednotlivých planet jsou geneticky programováni. Lidé z planety Dorsai jsou válečníky – podobně jako kdysi obyvatelé antické Sparty. D. píše tradičně pojatou SF, plnou dobrodružství a technických podivuhodností. Sám ale své dílo pokládá za filozofický příspěvek k diskusi o evoluci. Prozatím poslední díl cyklu je román The Final Encyclopedia . Č. známe první díl Necromancer , dále vyšel č. D. fantasy román The Dragon and the George . Evoluce, resp. přechod druhu Homo sapiens do vyšší vývojové fáze, je ústředním námětem většiny D. prací, např. None But Man , Hour of the Horde a The R-Master . Za povídku Soldier, Ask Not , přepracovanou později na novelu, obdržel D. cenu Hugo. Líčí v ní kariéru vojáka v galaktické civilizaci. Nebulou byla oceněna novela Call Him Lord . Zajímavý námět má román Delusion World . Vypráví o planetě obydlené dvěma civilizacemi, z nichž ani jedna není schopna uvědomit si existenci té druhé. Z posledních prací lze uvést román The Forever Man , většina D. prací ale už nedosahuje dřívějších kvalit. Ocenění: Hugo Award 1960 for Best Novel - Dorsai! 1978 for Best Novel - Time Storm 1981 for Best Novella - "Lost Dorsai" 1981 for Best Nov...

Gitte Demant Trobe

Americká psychoterapeutka.

Gill Davies

Britská autorka knih pro děti.

Georgi Dimitrov

Bulharský politik, marxistický teoretik.

Georges Duby

Georges Duby byl francouzský historik, zaměřený na dějiny středověké společnosti, umění a kultury, člen Francouzské akademie. Proslavil se především jako historik hospodářských a sociálních dějin středověké Francie. Georges Duby se narodil v řemeslnické rodině v Paříži, studoval v Mâconu , historickou geografii v Lyonu a historii v Paříži. Studia dokončil v roce 1953 disertací o společenských vztazích v kraji Mâcon. Přednášel na univerzitách v Besanconu a od roku 1951 v Aix, roku 1970 byl zvolen členem Collège de France a roku 1987 Francouzské akademie. Získal řadu vyznamenání a čestných doktorátů a byl členem řady zahraničních akademií v Evropě i v USA. Duby měl neobyčejně živý vztah k umění a sám rád kreslil a maloval, zejména krajiny. Duby sice nebyl formálně členem skupiny kolem Marca Blocha a Luciena Febvra, známé jako Škola Annales, nicméně patří spolu s Fernandem Braudelem k jejím nejvýraznějším představitelům. Už Dubyho disertace, Společnost 11. a 12. století v mâconském kraji , které jej proslavilo, se vyznačuje důrazem na podrobné studium nejrůznějších dokumentů a pramenů ohledně společenského i hospodářského života, každodenního provozu, společenských vrstev a rolí, ale zároveň i snahou dát čtenáři nahlédnout do myšlení, duchovního života a představ obyčejných lidí té doby. Duby byl také jedním z prvních historiků, kteří se věnovali životu a úloze žen ve společnosti. Podílel se na několika velkých projektech , které výrazně změnily vztah Francouzů i mnoha dalších Evropanů k jejich starší historii. Co starší generace pokládaly za „temný středověk“, se v jeho díle ukazuje jako nesmírně bohaté období náboženského, kulturního i politického úsilí, které založilo důležité instituce i budoucí úspěchy evropské kultury a civilizace. Jeho knihy se vyznačují odbornou precizností, ale také živým a přístupným stylem, takž...

Geoff Dann

Fotograf.

Gaston Diehl

Gaston Diehl byl francouzským profesorem dějin umění a uměleckým kritikem.

Gaetano Donizetti

Gaetano Donizetti byl plodný italský skladatel 19. století, jehož dílo je základním kamenem operního stylu bel canto. Donizetti se narodil 29. listopadu 1797 v Bergamu v Lombardii a složil přibližně 75 oper, z nichž značná část odolala zkoušce času a zůstala základem operního repertoáru. Jeho kariéra se vyznačovala rychlou tvorbou i pozoruhodnou kreativitou. Mezi jeho nejslavnější díla patří "Lucia di Lammermoor", tragická opera, která je ukázkou jeho talentu pro melodii a dramatický výraz, a "Lucrezia Borgia", známá bohatými charaktery postav a krásnými vokálními liniemi. Další významnou operou je "L'elisir d'amore", která obsahuje populární tenorovou árii "Una furtiva lagrima". Donizettiho vliv přesáhl hranice Itálie, neboť působil v Paříži a ve Vídni, kde přizpůsobil svůj styl různým národním vkusům a přispěl k rozvoji francouzské opéra comique a velké opery. Jeho hudba se vyznačuje melodičností a technickými nároky na pěvce. Donizettiho kariéra byla bohužel přerušena v důsledku duševní choroby a zemřel 8. dubna 1848. Jeho odkaz však žije dál díky jeho trvalým dílům, která se stále hrají po celém světě.

František Dostál

Narozen 21. 7. 1938 v Praze, zemřel 5. 12. 2022. Fotograf, reportér. Pracoval jako konstruktér obráběcích strojů.

František Dašek

Narozen 31.1.1905 v Úpici. Redaktor, pracovník v živnostenských otázkách, literatura z oboru.

Eva Dolejší

Náboženské práce a romány.

Didier Decoin

Didier Decoin , je francouzský spisovatel, scenárista a novinář. V roce 1977 získal Goncourtovu cenu za knihu John Peklo. Od roku 2020 je prezidentem Goncourtovy akademie. Narodil se do rodiny filmaře Henriho Decoina. Po středoškolském studiu na Sainte-Croix v Neuilly-sur-Seine začal pracoval jako novinář pro France Soir. Poté pracoval v dalších periodikách, jako například v Le Figaro nebo Les Nouvelles littéraires, působil v rádiu Europe 1 a stál u vzniku magazínu VSD. Ve dvaceti letech mu vyšla první kniha s názvem Le Procès à l'amour, na kterou v průběhu let navázal dvacítkou dalších titulů. V roce 1977 za svůj román John Peklo získal prestižní Goncourtovu cenu. Pracuje též jako scenárista. Film Mimo život, k němuž napsal scénář, získal speciální cenu poroty na filmovém festivalu v Cannes. Nejvíce ale působil v televizní tvorbě. V roce 1999 získal cenu Sept d'Or v kategorii nejlepší scénář za seriál Hrabě Monte Cristo. V roce 1995 byl zvolen členem Goncourtovy akademie. V roce 2020 se stal jejím prezidentem. Žije v Normandii. Je ženatý a má tři děti, jeho syn Julien Decoin je také spisovatelem. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Didier Decoin na francouzské Wikipedii.

Daniel Dočekal

Daniel Dočekal je český internetový publicista a zakladatel internetového magazínu Svět Namodro. Publicista, konzultant, autor tisíců článků, několika knih, provozuje weby s tipy a triky - 365tipu.cz, KoloTipy.cz, PRtipy.cz, blogy - Pooh.cz, Justit.cz či zpravodajství - Rychlofky.cz, FeedIT.cz. Desítky let se věnuje technologiím, Internetu bezpečnosti a ochraně soukromí v digitálním světě. O něco méně let jezdí po školách a učí děti i rodiče, jak se bezpečně chovat na Internetu a jak zvládnout svět plný digitálních nástrah. Dospělé školí sociální sítě, marketing, public relations i tvorbu webů. Odmítá být internetovou celebritou, ale polovični celebritou, polobritou, je ochoten být. V Česku neexistuje další publicista, který by měl tak hluboké znalosti informačních technologií. Tak třeba před pár lety, zatímco ostatní nadšeně vzývali Facebook a poskytovali mu všechna svá data, psal Daniel o jeho nebezpečích. Původem programátor, dnes autor webu 365tipu.cz, přednáší o internetu na školách i státních institucích. Má syna , který nejradši paří Fortnite.

Claris Drake

Studentka gymnázia, autorka básní, povídek a románu. Věnuje se též malbě, ilustraci a streetartu.

Chalíl Džibrán Džibrán

Carlo Dossi

Carlo Dossi byl italský spisovatel, politik a diplomat. Náležel k uměleckému hnutí Scapigliatura, které se rozvíjelo v Itálii po období Risorgimenta v letech 1815-71. Scapigliatura je italský ekvivalent francouzské bohémy. V roce 1892 se stal diplomatem v Kolumbii, kde se oženil s Carlottou Borsani, s kterou měl tři děti. V roce 1895 odešel so Atén, kde si rozvinul svůj cit pro archeologii. Byl ateista a byl politik.

Bohumil Doležal

Narozen 17.1.1940 v Praze. Promovaný filolog-bohemista, redaktor literárních časopisů, literární kritik, stati z oboru, politolog.

Ben Dupré

Britský filolog, publicista, autor populárně-naučných knih, hráč na cembalo a violu da gamba. Ben Dupré studoval klasickou filologii na Exeter College v Oxfordu, poté pracoval v nakladatelském oboru se zaměřením na příručkovou literaturu. V Oxford University Press měl v letech 1993 až 2004 na starost příručky pro děti a - což mluví za všechno - má za sebou více než dvacet let zkušeností s vysvětlováním obtížných myšlenek širokému okruhu čtenářů. Je nadaným hráčem na cembalo a violu de gamba. Se svou rodinou žije v severním Oxfordu.

Antonia Deutsch

Fotografka.

Anthony Del Col

Kanadský autor komiksů, filmový producent.