Všichni Autoři a témata

Stanislav Mihulka (1)

RNDr. Stanislav Mihulka, Ph.D. vystudoval Biologickou fakultu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde přednáší. Vědecky pracuje také v Botanickém ústavu AVČR v Průhonicích u Prahy. Zabývá se především ekologií a fylogenetikou rostlin, přičemž s oblibou mučí krátkověké rostliny na skřipci ekologických experimentů. Je autorem či spoluautorem několika knih, kapitol v knihách, překladů a vědeckých publikací, včetně impaktových periodik. Jeho SCI k říjnu 2006 je 192. V volném čase popularizuje vědu na internetovém portálu www.osel.cz, v časopise Vesmír, na internetovém portálu Čro Leonardo a v dalších médiích. Svou náklonnost dělí mezi přítelkyni, dceru, invazní rostliny, evoluční příběhy, internet, počítačové hry a zdivočelé gramce nad 120 bpm. Svoji nelibost zcela věnuje totalitním memům.

Eugène Pottier (2)

Eugène Edine Pottier byl francouzský socialistický revolucionář, básník a dělnický písničkář. Jeho píseň Internacionála se stala nejdůležitější písní světového dělnického hnutí, dodnes je zpívána levicovými hnutími, komunisty, socialisty i sociálními demokraty, mezi lety 1922–1944 byla také hymnou Sovětského svazu. Byl jednou z vedoucích osobností Pařížské komuny. Pottier pocházel z chudé řemeslnické rodiny; otec byl baličem a výrobcem beden. Chlapec musel pracovat od třinácti let; nejprve pomáhal otci, potom byl obchodním příručím, pomocníkem ve škole a nakonec návrhářem látek. Nedostatečné formální vzdělání si doplňoval samostudiem. Miloval písně lidového písničkáře Bérangera a podle jeho vzoru psal vlastní verše. Už v patnácti letech mu vyšla útlá sbírka básní. Vnímal z vlastní zkušenosti chudobu dělníků a jejich nerovnoprávné postavení ve společnosti. Studoval spisy utopického socialisty Charlese Fouriera a jeho vzorem byl revolucionář Louis August Blanqui. Zapojil se do revoluce v červnu 1848. V zaměstnání se postupně vypracoval na dílovedoucího v předním kreslířském salónu. Vybudoval si vlastní tiskárnu na textilie a v roce 1864 založil odborovou organizaci, která se později připojila k První internacionále. Během prusko–francouzské války se stal členem Národní gardy, v roce 1870 se zúčastnil bojů při obléhání Paříže. Aktivně se zapojil do Pařížské komuny, byl zvolen členem jejího vedení. Pracoval v komisi pro veřejné služby, podílel se na bojích Krvavého týdne. Po potlačení Komuny se musel skrývat a v červnu 1871 se mu podařilo uprchnout do Anglie. Francouzským soudem byl 17. května 1873 v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Uchýlil se do Spojených států, odkud organizoval pomoc pronásledovaným komunardům. Živil se jako dělník a stal se členem socialistické dělnické strany. Po amnestii v roce 1880 se vrátil do Francie zubožený a napůl ochrnutý. Navštěvoval tehdy velmi populární goguetty, malé...

Bedřich Fritt (1)

Merryl Wyn Davies (1)

Merryl Wyn Davies byla velšská spisovatelka. Narodila se ve městě Merthyr Tydfil a studovala antropologii na University College London. Později se vrátila do Walesu, kde pracovala jako novinářka. Ve svém díle se věnovala islámu, často spolupracovala s pákistánským autorem Ziauddinem Sardarem. Sama také konvertovala k islámu.

Božena Buchtová (1)

Marie Maříková (1)

Spisovatelka, rozhlasová hlasatelka, učitelka rétoriky a komunikačních dovedností.

A. B Prokop (1)

René Tuček (1)

Český operní barytonista. Narozen 8. ledna 1936 v Praze , zemřel 26. srpna 2017 v Mariánských Lázních.

Roman Svojanovský (1)

Ing. arch.,architekt, autor projektu rekonstrukce objektu Fabrika Svitavy.

Pavel Ryšánek (1)

Narozen 22.11.1936 v Lesonicích. Specialista v oblasti jakosti, publikace z oboru.

Jiyu Kennett (1)

Róši Jiyu-Kennett byla dlouhá léta představenou kláštera Shasta, duchovního centra zenové školy Sótó, jenž založila v r.1969. Poté, co ji uvedl D.T.Suzuki do zenu školy Rinzai, studovala buddhistické učení v Malajsii a pak u opata chrámu Dai Hon Zan Sódžidži v Japonsku. Když dosáhla - jako první žena ze Západu - kněžské hodnosti Sei , byla jmenována představenou chrámu Unpukudži. Od r.1972 přednášela též na Kalifornském institutu transpersonální psychologie.

Richard Feder (1)

Richard Feder byl český rabín a spisovatel. Narodil se 26. srpna 1875 v početné židovské rodině ve Václavicích u Benešova. Jeho výjimečné nadání se projevilo již v obecné škole, a tak byl z vesnické trojtřídky poslán do školy do Benešova. Po maturitě na akademickém gymnáziu v Praze pokračoval ve studiích na Filozofické fakultě ve Vídni. V hlavním městě Rakouska-Uherska získal dva doktoráty, z filosofie a souběžně na židovské teologické fakultě. Po sedmiletém studiu ve Vídni nastoupil 19. září 1903 na své první rabínské místo v Kojetíně. Později sloužil v Lounech a Roudnici nad Labem, aby pak na dlouhá léta zakotvil v Kolíně. Zde, kromě vykonávání svých rabínských povinností, vyučoval německý jazyk a německou obchodní korespondenci na obchodní akademii od roku 1917 až do roku 1938, kdy odešel do důchodu. Své rozsáhlé vědomosti uplatňoval dr. Richard Feder nejen v židovské obci a obchodní škole. Jako jednatel Okresního osvětového sboru v Kolíně ovlivňoval po dlouhá léta kulturní život města. Sám často přednášel různorodému publiku o dějinách náboženství, o Janu Husovi, o buddhismu i o české literatuře. Po rozbití první Československé republiky a okupaci českých zemí nacistickým Německem byl Feder ve věku šedesáti šesti let 13. června 1942 zařazen s celou rodinou do transportu „Aad – Kolin“ do Terezína. I zde dostál svému postavení rabína a v omezených a krutých podmínkách pomáhal svou moudrostí svému okolí. Neváhal ani uzavírat židovské sňatky a dle možnosti udržoval mezi souvěrci náboženský život. Válku přežil ze své široké rodiny sám. Jeho žena Hilda zahynula v Terezíně, synové Viktor a Evžen a dcera Rut i s rodinami zahynuli v koncentračním táboře v Osvětimi. Po osvobození se rabín Feder vrátil do Kolína, kde pracoval až do zvolení oblastním rabínem moravskoslezských náboženských obcí v roce 1953. Shodou okolností právě v roce 1953 oslavil 50 let své rabínské činnosti. Do nového úřadu v Brně byl uveden 19. ...

Josef Smolík (1)

Josef Smolík byl český evangelický teolog, duchovní Českobratrské církve evangelické, profesor a děkan Komenského evangelické bohoslovecké fakulty v Praze, po roce 1990 profesor na Evangelické teologické fakultě Univerzity Karlovy. Jeho spis Současné pokusy o interpretaci evangelia byl přeložen do angličtiny, korejštiny, japonštiny a ruštiny. Jeho dcerami jsou Marta Smolíková, kurátorka, historička umění a publicistka, Eva Šormová, farářka v Milíčové kapli pražského sboru Ochranovského seniorátu Českobratrské církve evangelické, Noemi Smolik, historička a kritička umění žijící v Německu a učitelka Lydie Šilarová žijící v Praze.

Thaddeus Golas (1)

Američan polského původu, vystudoval Columbia University v New Yorku. Celý svůj život zasvětil vydavatelské a editorské činnosti. Působil jako vedoucí editor pro Premiér, Crest a Gold Medal Books. Nikdy nezaložil žádnou organizaci ani hnutí. Svou slavnou knihu Líného muže /ženy/ cesta k osvícení , která byla přeložena do němčiny, francouzštiny, holandštiny, španělštiny, ruštiny, dánštiny a japonštiny, nikdy nepropagoval a o svém učení nikdy nepřednášel. Kniha oslovovala a prodávala se sama. Thaddeus Golas žil prostým životem na Floridě.

G. Ambrušová (1)

Ursula Wolf (1)

Rodné jméno Ursula Koethke. Německá spisovatelka, zaměřená na literaturu pro děti a mládež.

Peter Russell (1)

Britský vědec a spisovatel zkoumající podstatu vědomí. Na univerzitě v Cambridge vystudoval fyziku a experimentální psychologii, postgraduálně poté počítačovou vědu. Po návratu z pobytu v Indii, kde studoval meditaci a východní filosofii, zkoumal neurofyziologii meditace na Bristolské univerzitě. V současnosti přednáší a pořádá semináře týkající se zkoumání povahy, potenciálu a evoluce lidského vědomí, přičemž integruje východní moudrost a objevy západní vědy. Mezi jeho zásadní knihy se řadí: The TM Technique , The Brain Book , The Global Brain Awakens , The Consciousness Revolution , na které se podíleli Stanislav Grof a Ervin László, či From Science to God . Vizionář a futurista Russell je členem Ústavu noetických věd a účastní se řady mezinárodních konferencí.

Běla Kolářová (1)

Běla Kolářová, rozená Helclová byla česká fotografka a výtvarná umělkyně. Jako žena Jiřího Koláře zůstala pro veřejnost v jeho stínu a tvořila mu zázemí po dobu jejich společného života, Jiří a Běla Kolářovi ale dlouhá léta spolupracovali, vytvářeli i společná díla. V roce 1941 ukončila studium na obchodní škole a nastoupila v knihkupeckém a tiskařském družstvu Mladé proudy . Po jeho zavření nacisty v roce 1943 odešla pracovat do Baťových závodů ve Zlíně, čímž se vyhnula totálnímu nasazení. Tam se v roce 1944 setkala s Jiřím Kolářem, který do Zlína přijel sestavovat poválečný ediční program družstva Dílo. V roce 1949 se vzali. V letech 1952–53 byl Jiří Kolář vyslýchán Stb a vězněn. V roce 1956 onemocněla tuberkulózou, pobývala po sanatoriích a odešla ze zaměstnání. Začala se věnovat fotografii, na zdravotních procházkách po vršovické, žižkovské a vinohradské periferii. Začátkem 60. let přešla i na jiné formy umění – přímou práci s fotografickým papírem, lepené koláže a asambláže. Poprvé vystavovala 1962 v pražském Mánesu, pak 1964 se skupinou Křižovatka, kterou spoluzaložila . První samostatnou výstavu měla v roce 1966 v Galerii na Karlově náměstí. Po normalizaci nesměli Kolářovi vystavovat, ani publikovat. V roce 1977 podepsal Jiří Kolář Chartu 77. V roce 1979 Kolářovi odjeli na roční studijní pobyt do západního Berlína, ale nebylo jim povoleno se vrátit, usadili se tedy v Paříži. Jiří Kolář byl odsouzen za nedovolené opuštění Československa k ročnímu vězení a ztrátě majetku. Běla Kolářová se v roce 1981 vrátila do Prahy vyřizovat záležitosti spojené s propadnutím jeho majetku, ale úřady jí až do roku 1985 nepovolily odjet za manželem. Po listopadu 1989 Běla Kolářová navštívila Prahu a v roce 1999 se manželé definitivně vrátili. Jiří a Běla Kolářovi také sbírali díla svých přátel. Ještě rok předtím než Kolář zemřel, pořádali v roce 2001 ve Veletržním paláci výstavu Kolář-Sběratel. T...

Jaroslav Svitavský (1)

Učitel, autor veršů, fejetonů Jaroslav Svitavský napsal i romány Padlí andělé , Ryčka, Brněnská fabrička a Paní Padoušková či Zrání .

Joseph Heath (1)

Joseph Heath přednáší na University of Toronto. Věnuje se otázkám sociální, politické a morální filozofie. Je autorem knih Following the Rules, Filthy Lucre, Communicative Action and Rational Choice a The Efficient Society. Žije v Torontu.

Andrew Potter (1)

Andrew Potter vystudoval filozofii na University of Toronto. Přednášel na Trent University v Peterborough, University of Toronto a University of Quebec. Zabývá se otázkami metafyziky, politické filozofie, vzdělání, konzumerismu a populární kultury. Je autorem knihy The Authenticity Hoax. Žije v Torontu.

Michel Marcheteau (1)

Francouzský filolog.

Nikolaj Aleksandrovič Zen'kovič (1)

Ruský spisovatel, historik a žurnalista.

J. B Vodák (1)

Narozen 10. 12. 1923 v Košicích, zemřel 5. 4. 2001 v Praze. Novinář, redaktor , reportér, zahraniční dopisovatel , spisovatel a překladatel z angličtiny.

Greg Emmanuel (1)

Chip Conley (1)

Úspěšný americký businessman, veterán na poli CEO, řečník, couch a autor tzv. emočních rovnic.

David Stuart Davies (1)

David Stuart Davies, britský spisovatel, dramatik a redaktor plátků Red Herrings a Sherlock Holmes - The Detective Magazine - původním povoláním učitel Angličtiny, se narodil v roce 1946. Napsal několik knih o Sherlocku Homesovi včetně pěti románů a je pilným holmesovským publicistou. Jeho velice úspěšná hra Sherlock Holmes - The Last Act! se stále hraje a vynáší, takže může se svou ženou Kathryn šťastně žít v Yorksiru - tradičním hrabství Anglie rozkládajícím se na severu Anglie při pobřeží Severního moře, v domě s mnoha knihovnami a obrovským vinným sklepem. Sherlock Holmes Adventures: Sherlock Holmes and the Hentzau Affair The Tangled Skein The Scroll of the Dead Shadow of the Rat The Veiled Detective . The Games Afoot Johnny One Eye: Forests of the Night Comes the Dark Without Conscience Requiem for a Dummy The Darkness of Death

Kyle Cline (1)

Fyzioterapeut, specializuje se na čínskou medícínu a bylinkářství.

Ján Rybár (4)

Jako reportér byl svědkem řady dějinných událostí: od rozpadu SSSR přes konflikty na Balkáně a Kavkaze až po bojiště Afghánistánu a Iráku. V Praze vystudoval geologii a mezinárodní vztahy , ve Skotsku žurnalistiku . V roce 2004 vyhrál s fotografiemi z Beslanu Czech Press Photo. Napsal cestovatelskou knihu Historky z konce světa a odbornou publikaci Kavkaz, Rusko a "nová velká hra" o kaspickou ropu. V MF DNES pracuje od roku 1997.

Gottfried Bammes (1)

Německý pedagog na Vysoké škole výtvarných umění v Drážďanech, autor učebnic anatomie pro výtvarníky.

Ibn Batuta (1)

Arabský cestovatel po dálním Východě.

František Jirák (1)

František Jirák byl český architekt, designér a malíř. Vystudoval Mistrovskou školu stolařskou v Praze a v roce 1936 dokončil Státní speciální školu pro vnitřní architekturu. V letech 1936 až 1948 pracoval pro Spojené uměleckoprůmyslové závody v Brně pod Jindřichem Halabalou a poté se přestěhoval do Bratislavy. Zde se v rámci v rámci národního podniku Vývoj nábytkářského průmyslu podílel na vývoji nového nábytku. V Tatře Pravenec získal pozici vedoucího vývoje a od konce 60. let pracoval pro národní podnik Nový domov až do odchodu do důchodu. Byl členem Svazu československých výtvarných umělců. Specializoval se na sedací nábytek a vybavení obývacích pokojů. V 50. letech v závodech UP experimentoval s využitím plastu v nábytkářské produkci. Později byl odpovědný za relizaci nábytkářských výstav v Československu i v zahraničí. V roce 1937 obdržel první cenu na světové výstavě v Paříži za svůj návrh nábytku. Vedle toho obdržel za své návrhy i řadu cen na soutěžích v rodném Československu, například v roce 1965 za odpočinkové křeslo se separátní podnožkou ze dřeva a čalouněného moltoprénu či za lamelovou židly pro Expo Montreal 1967. Mezi další díla patří například sektorový nábytek M 300 pro obývací pokoj , příborník , obývací pokoj 06-0-71, obývací pokoj T-01-B sekce D, stolní lampa na kovovém podstavci, sektorový nábytek řada E či sektorový nábytek L 56 .

R Draper (1)

Camillo Branchi (1)

Barbora Rezlerová (1)

Spoluautorka vzpomínkové publikace o dějinách sociální demokracie.

Richard Knoll (1)

Richard Knoll byl český kynolog, věnoval se zejména německým krátkosrstým ohařům. Jako kynolog začínal s fenkou výmarského ohaře, ale hlavně se věnoval německým krátkosrstým ohařům. Ve své chovatelské stanici Tišnov odchoval sto dvacet vrhů německých krátkosrstých ohařů. 50 let vykonával funkci poradce chovu, podílel se na tvorbě zkušebních řádů, byl rozhodčím pro všechna lovecká plemena. Celkem pětkrát zvítězil v Memoriálu Karla Podhajského. Memoriál Richarda Knolla, pořádaný na jeho počest, je vrcholná soutěž ohařů České republiky o titul Všestranný vítěz ČR. Memoriál má mnohaletou tradici, koná se od roku 1975.

Jiřina Svobodová (1)

Jiřina Ptáčníková, v letech 2012-2014 startovala pod jménem Jiřina Svobodová je česká atletka, tyčkařka závodící za atletický oddíl PSK Olymp Praha. V roce 2013 se stala českou rekordmankou. V roce 2004 na mistrovství světa juniorů v italském Grossetu postoupila do finále, kde však nepřekonala základní výšku. Na juniorském mistrovství Evropy v Kaunasu 2005 skončila těsně pod stupni vítězů, na čtvrtém místě. V roce 2009 získala na světové letní univerziádě v Bělehradu zlatou medaili. Na světovém šampionátu v Berlíně však neprošla sítem kvalifikace a skončila na celkovém šestnáctém místě. Na halovém MS 2010 v katarském Dauhá obsadila ve finále páté místo. Dne 17. července 2010 překonala na mistrovství ČR v atletice v Třinci 466 cm, čímž se zařadila na druhé místo českých tabulek. Výše skočila jen Kateřina Baďurová, která držela český rekord výkonem 475 cm. Na halovém ME 2011 v Paříži se podělila s Finkou Minnou Nikkanenovou o 4. místo. V únoru 2012 skočila na tyčkařském mítinku Sergeje Bubky v ukrajinském Doněcku v hale 470 cm, čímž překonala český halový rekord. Na halovém MS 2012 v tureckém Istanbulu medaili nevybojovala, když obsadila výkonem 455 cm 6. místo. Na ME 2012 v Helsinkách však v deštivém počasí zvítězila výkonem 460 cm a dosáhla tak zatím největšího úspěchu své kariéry. Na olympiádě v Londýně obsadila v soutěži tyčkařek výkonem 445 cm šesté místo. V roce 2013 se skokem 4,64 m kvalifikovala na Mistrovství světa v atletice v Moskvě. Počátkem září 2013 v Plzni překonala šest let starý český rekord skokem 476 cm. Její otec a zároveň i trenér František Ptáčník se rovněž věnoval atletice, mj. získal bronz v běhu na 60 metrů na halovém ME 1987 ve francouzském Liévinu. Jejím manželem byl od roku 2012 český atlet, halový mistr Evropy v běhu na 60 metrů překážek, Petr Svoboda. V létě 2014 se rozvedli. Její aktuální partner je český skokan o tyči Jan Kudlička. V létě roku 2018 oznámila, že s ním čeká holčičku. ...

Karel Matura (1)

Próza, publikace o spisovatelích.

P. L Cottrell (1)

Britský historik, profesor ekonomických a sociálních dějin.

Karel Šiman (1)

Narozen 23.2.1882 v Bavorově u Prachatic, zemřel 17.12.1957 v Praze. Ing. dr., publikace z oboru lesnictví a myslivosti.

William Garret (1)

William A. Garrett je autorem zhruba dvaceti detektivních románů Založil filmařskou společnost .

Vladimír Vondrejs (1)

Vladimír Vondrejs vystudoval chemii, specializaci fyzikální chemie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na několika vysokých školách v Čechách a na Slovensku zaváděl výuku molekulární biologie. Na katedře genetiky a mikrobiologie PřFUK zavedl genové inženýrství. Postupně se věnoval výzkumu buněčného cyklu, rozvoji metod genových modifikací a reparaci DNA u mikroorganizmů.

Pavel Kessner (1)

Fyzik, práce z oboru mechaniky a termodynamiky.

Zdeněk Tůma (1)

Zdeněk Tůma je český ekonom, v letech 2000–2010 guvernér České národní banky, v letech 2011–2012 byl předsedou finančního výboru Zastupitelstva hlavního města Prahy . Vystudoval Obchodní akademii v Českých Budějovicích a Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde také po studiích začal přednášet makroekonomii. V roce 1986 nastoupil do Prognostického ústavu ČSAV. Poté přešel na Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK, kde se stal vedoucím katedry makroekonomie. Je členem vědecké rady ČVUT. V letech 1993–1995 působil jako poradce ministra průmyslu a obchodu. V roce 1995 se stal hlavním ekonomem společnosti Patria Finance, načež v letech 1998–1999 působil jako výkonný ředitel Evropské banky pro obnovu a rozvoj, kde zastupoval Českou, Slovenskou, Maďarskou a Chorvatskou republiku. 13. února 1999 jej prezident republiky jmenoval viceguvernérem České národní banky a poté 1. prosince 2000 jejím guvernérem. V této funkci byl na další šestileté funkční období opětovně potvrzen 11. února 2005 a vykonával ji až do 18. června 2010, kdy podal do rukou prezidenta Klause demisi. Současně působil v letech 1999–2001 jako prezident České společnosti ekonomické a v letech 2000–2010 jako guvernér za Českou republiku v Mezinárodním měnovém fondu. Od roku 2004 byl navíc členem Generální rady v Evropském systému centrálních bank. Roku 1996 se mu narodil syn Tomáš, roku 2001 syn Dan a dcera Alžběta. Na podzim 2009 se o něm spekulovalo jako o možném kandidátovi na eurokomisaře. Dne 15. 4. 2010 oznámil, že se k 30. 6. 2010 vzdává svého mandátu guvernéra ČNB, který mu měl vypršet 12. 2. 2011. Svoji rezignaci odůvodnil snahou o zkrácení období nejistoty spojené s obměnou bankovní rady. Následně vyvrátil spekulace, že by měl od roku 2011 vést nově vznikající Evropský výbor pro systémová rizika. Dne 18. června 2010 podal do rukou prezidenta Klause demisi. Na jeho místo byl jmenován Miroslav Singer. ...

Konstantin Vladimirovič Dubrovskij (1)

Ruský spisovatel, basník, novinář, učitel, etnograf Sibiře.

Bohuslav Kachlík (1)

Narozen 1967 v Brně. Práce o československém pohraničním opevnění.

Miloslav Jedlička (1)

Pracoval 35 let u kriminální policie v Brně v oddělení vražd.Učil na policejní škole a založil internetové muzeum zločinu.I v důchodu stále sleduje kriminální případy.

Lindel Barker-Revell (1)

Australská spisovatelka, astroložka, jasnovidka.

Jesus Hernandez (1)

Španělský historik a novinář. Narozen 1966 v Barceloně, autor knih o 2. světové válce. Nejprodávanější autor knih o II.světové válce. Absolvoval studium moderních dějin a informatiky. Po absolutoriu vystřídal několik zaměstnání, včetně sportovního novináře, záhy se však vydal na kariéru spisovatele. Svoji prvotinu 100 nejlepších příběhů II.světové války vydal v roce 2004, aktuálně dokončil již svoji šestnáctou knihu z válečného prostředí, kterému se výhradně věnuje. Díky příjemnému stylu psaní, v němž se mu daří sdělovat fakta jasným a přímým novinářským jazykem, a díky hlubokým znalostem válečných událostí jsou všechna jeho díla vřele přijímána neustále rostoucím počtem čtenářů.

Pavel Hartman (1)

Narozen 2. 6. 1944. Vysokoškolský pedagog. Autor prací z oblasti hydrobiologie a rybářství.

Stuart Chase (1)

Stuart Chase byl americký ekonom, sociální teoretik a spisovatel.

Giorgio G Bardelli (1)

Přírodovědné přednášky, studijní pobyty v muzeích, vzdělávací programy o životním prostředí.

Daniel Kamas (1)

PhDr., spoluautor publikace o historii nákladní dopravy a logistiky v České republice.

Přemysl Jagoš (1)

Prof. MVDr. Přemysl Jagoš, CSc. byl československý vysokoškolský učitel, veterinární lékař a autor odborných publikací z oboru. Zdroj: a) tiráž knihy Nemoci hospodářských zvířat b) aleph.nkp.cz

Pavol Gamčík (1)

Slovenský veterinární lékař, vysokoškolský pedagog a vědecký pracovník, odborník v oblasti reprodukce hospodářských zvířat. Zakladatel oboru andrologie a umělé inseminace v ČSR. Publikoval v oboru.

Juraj Šutta (1)

Slovenský veterinární lékař.

František Špaček (1)

František Špaček byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. Ve volbách roku 1954 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ve volebním obvodu Tišnov-Blansko. V parlamentu setrval až do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1960. K roku 1954 se profesně uvádí jako předseda Jednotného zemědělského družstva v obci Lomnička.

Jaroslav Štembera (1)

Narozen 1920. Učitel, prózy a odborné práce.

Pierre Blet (1)

Pierre Blet byl francouzský jezuitský kněz, církevní historik a profesor církevních dějin na Università Gregoriana v Římě. V roce 2008 získal za celoživotní práci cenu Francouzské akademie Grand Prix Gobert.

Ol'ga Kuzněcova (1)

Ruská lékařka, prozaička a básnířka, autorka publikací pro mládež.