6661–6720 z 142950 Autoři
Věra Hrochová (6)
Věra Hrochová byla česká historička a byzantoložka. V roce 1957 absolvovala studium historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Poté působila na téže fakultě jako pedagog a vědecký pracovník na katedře obecných dějin a katedře věd o antickém starověku. Vědecky se zaměřovala na středověké dějiny Byzantské říše a východního Středomoří a na historii křížových výprav. V roce 1991 byla jmenována docentkou a v roce 1997 profesorkou . Vedle prací ze středověkých dějin se podílela na řadě učebnic pro základní, střední i vysoké školy a na několika kolektivních dílech. Jejím manželem byl historik Miroslav Hroch.
Více od autora
Václav Valenta-Alfa (10)
Václav Valenta se narodil 14. srpna 1887 v Těnovicích, zemřel před -Vánocemi roku 1954 v Blovicích. Absolvoval učitelský ústav, na němž roku 1908 vykonal zkoušku způsobilosti. Poté působil na několika školách, naposledy v Černicích. Dne 21. června 1915 narukoval k 35. pěšímu pluku v Plzni, s nímž odešel do Maďarska a poté na ruskou frontu. Dne 14. června 1916 byl zajat u Tarnopole a 1. března 1917 vstoupil do ruské legie. V roce 1919 byla u československého vojska na Sibiři zřízena škola pro nezletilé dobrovolce v Irkutsku, kterou Valenta s několika dalšími kolegy řídil, a kterou přivedl v roce 1919 do Vladivostoku a odtud v roce 1920 zpět do Čech. Dosáhl hodnosti nadporučíka ruských legií, za službu v legiích získal několik vyznamenání. Od roku 1921 působil jako učitel a do roku 1937 jako řídící učitel blovické školy. Vydal řadu knih, hlavně pro mládež, např.: „Sibiřské jedovatosti“, ,,U bajkalských tunelů“, ,,Česká škola na Sibiři“, ,,V Ruském zajetí“ a řada dalších. Z ruštiny také přeložil několik knih a divadelních her. Vedle bohaté literární činnosti absolvoval mnoho přednášek v Blovicích i v řadě okolních obcí.
Více od autora
Václav Švarc (5)
Václav Švarc se narodil 22.2.1934 v Lužné u Rakovníka a svému kraji zůstal věren: pracoval jako technik v rakovnickém podniku Autobrzdy. Publikoval několik stovek kriminálních a detektivních příběhů i povídek převážně v časopisech
Více od autora
Václav Netušil (4)
Václav Netušil byl český nakladatelský pracovník a publicista, známý především jako překladatel Julese Verna. Původním povoláním byl učitel, poté působil v Státním pedagogickém nakladatelství a od roku 1949 v Státním nakladatelství dětské knihy , které jako jeho první ředitel vedl až do příchodu Bohumila Říhy v roce 1956. Poté v nakladatelství působil dál jako vedoucí redaktor a redaktor. Některá svoje díla puplikoval pod pseudonymem Pálka Ondřej
Více od autora
Václav Kabát (3)
Václav Kabát je český malíř, grafik, ilustrátor, typograf a karikaturista. V letech 1947–1951 vystudoval v Praze pod vedením Petra Dillingera a Jaroslava Vodrážky Státní grafickou školu a poté v letech 1951–1956 u profesora Vladimíra Pukla Akademii výtvarných umění. Od ukončení studia vykonává svobodné povolání. Volnou grafiku provádí v technikách leptu a suché jehly. Spolupracuje s celou řadou nakladatelství, časopisů a novin. Graficky upravil mnoho knih a asi devadesát titulů sám ilustroval. Jeho nejrozsáhlejším dílem jsou ilustrace série deníků Adriana Molea spisovatelky Sue Townsendové. Vystavuje nejčastěji na společných výstavách ilustrací pro děti. Od roku 1990 je členem Klubu ilustrátorů dětské knihy. Za svou práci získal celou řadu ocenění:
Více od autora
Václav Jelínek (5)
Narozen: 4.11.1932 Praha, zemřel: 14.7.1979 Praha. básník, prozaik, překladatel; abs.dělostřeleckého učiliště Hranice; red.čas. Granát /1956-/, Čs.voják /1960-69/, Obrana lidu /1970-71/, Tvorba /1971-73/. /Jeden ostrý na muže, Bez receptu, Zběh, Ranní slavnost deště, Malé Waterloo, Šest centimetrů do civilu, Zatoulaný hříbek, Výšky; překlady: A.Tvardovskij, J.Vinokurov, M.Versinin, V.Solouchin, J.Jevtušenko aj.; verše v čas.mj.Čs., voják, Tvorba, Tribuna, Lit.měs., Sov.lit., OL./ Nekrology: Lit.měs.,8,1979,č.8,s.119-120. - Práce,18.7.1979, s.6.
Více od autora
Václav Hudeček (7)
Václav Hudeček je uznávaný český houslista, který je oceňován pro svůj výjimečný talent a přínos klasické hudbě. Narodil se 7. června 1952 v Rožmitále pod Třemšínem v Československu a již od mládí projevoval mimořádné hudební schopnosti. Na housle začal hrát v pěti letech a později studoval na pražské konzervatoři.
Více od autora
Václav Horyna (6)
Václav Horyna byl pedagog a sběratel regionálních pověstí. Vystudoval na učitelském ústavu v Jičíně. Od roku 1927 učil matematiku, češtinu a výtvarnou výchovu. Přitom spolupracoval s ochotnickým divadlem, organizoval festival Klicperův Chlumec, pořádal regionální výstavy a podobně. V letech 1945-9 vedl kulturní redakci královéhradeckého rozhlasového studia. Česká televize uvedla jeho příspěvky v cyklu Úsměvy mistrů. Důchodový věk strávil v Praze.
Více od autora
Václav Hladík (10)
Václav Hladík je bývalý český fotbalista, záložník. Po skončení aktivní kariéry působil ve Spartě jako sekretář a vedoucí mužstva a trénoval v nižších soutěžích a pracoval jako fotbalový agent. V československé lize hrál za Spartu Praha. Nastoupil v 8 ligových utkáních a dal 1 gól. V Poháru vítězů pohárů nastoupil za za Spartu v utkání proti AC Milán v sezóně 1972-1973.
Více od autora
Václav Drška (7)
Doc. PhDr. Václav Drška, Ph.D. je absolventem oboru český jazyk – dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V současné době působí v Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a na Katedře historie Filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Jeho publikační činnost je zaměřena k problematice vývoje raně středověkého státu a k sociálním a politickým proměnám středověké společnosti vrcholného středověku. Je autorem monografií Divisiones regni Francorum: královská moc a říšské elity franské říše do vzniku císařství , Dějiny Burgundska: nomen Burgundiae ve středověku a řady dalších odborných studií.
Více od autora
Václav Daněk (11)
Překladatel a básník, nar. 9. 7. 1929, Praha Rodiče V. Daňka byli učitelé, ochotnicky hráli divadlo. Z jižních Čech přesídlili do Kralup u Chomutova. Otec byl činný v Severočeské národní jednotě i dalších spolcích. Po záboru Sudet v roce 1938 se rodina odstěhovala do jižních Čech . Reálné gymnázium Daněk navštěvoval v Táboře a v Chomutově , poté krátce pracoval jako skladový účetní v chomutovské továrně Tonak. V letech 1949–1951 byl hercem v pražském divadle Na Fidlovačce a zároveň studoval u sólisty Národního divadla Zdeňka Otavy zpěv. Studia divadelní dramaturgie na AMU v Praze ukončil diplomovou prací Dílo Vladimíra Majakovského v zrcadle revoluce, k jejíž obhajobě se však nedostavil. Od roku 1954 po odchod do důchodu pracoval jako redaktor Čs. rozhlasu v Praze. Původní i překladovou poezii a publicistické práce publikuje od 1945 v novinách a časopisech: Čs. rozhlas, Dikobraz, Host do domu, Kulturní tvorba, Literární noviny, Mladá fronta, Plamen, Smena , Svět práce, Světová literatura , Tvorba, Život, Tvar aj. Pod jménem Viktora Kudělky vyšel Daňkův překlad básní France Prešerena Můj sen šel po hladině , na kterém se podílel s Josefem Hiršalem a Luďkem Kubištou. Pro Čs. rozhlas redigoval literární pořady a texty Josefa Hiršala, Ivana Wernische, Miroslava Červenky, Miroslava Drozdy, Václava Černého, Lumíra Čivrného, Antonína Přidala aj., kryté cizími jmény. Pro rozhlas napsal mj. Dobrou noc a modré nebe ; Kde končí svět – Na paměť Jana Palacha a adaptoval řadu literárních děl . Užívá šifer vd, d, da. Těžiště Daňkovy literární činnosti spočívá v překladech širokého spektra ruské a ukrajinské poezie. Významnější jsou jeho překlady autorů 20. let, v nichž vystihl specifičnost původního díla (Alexandr Alexandrovič Blok, Innokentij Fjod...
Více od autora
Umberto Nobile (3)
Umberto Nobile – 30. července 1978, Řím) byl italský generál, vzduchoplavec, objevitel a konstruktér, profesor na Neapolské univerzitě. Proslavil se zejména cestami do arktických oblastí ve vzducholodích vlastní konstrukce. Poprvé zaznamenal velký úspěch v roce 1926, kdy spolu s Roaldem Amundsenem a L. Ellsworthem přeletěl severní pól na vzducholodi Norge, o jejíž konstrukci jej Amundsen požádal. Výprava byla částečně sponzorovaná fašistickou vládou Benita Mussoliniho, který v ní nadšeně spatřoval možnost pro proslavení Itálie a jejího vývoje v moderní vědě. Nobile za své zásluhy po ukončení expedice získal čestné členství ve fašistické straně. Mussolini chtěl jeho úspěch využít pro další propagandu, a proto podpořil jeho další polární výpravu roku 1928 na vzducholodi Italia, tentokrát nesoucí italskou vlajku. Šestnáctičlenná posádka byla téměř výhradně italská. Jedním ze dvou cizinců byl český radiolog František Běhounek. Vzducholoď při návratu z pólu ztroskotala severně od Špicberk. Při mezinárodně organizované záchranné výpravě o měsíc později zemřel polárník Amundsen. Sám Nobile byl kontroverzně zachráněn jako první švédským letcem Einerem Lundborgem, který dostal příkaz, že Nobileho musí zachránit jako prvního. Moderní studie dokazují , že Nobile chtěl jako kapitán výpravy opustit místo ztroskotání jako poslední. Lundborg sám havaroval při pokusu o záchranu dalších členů posádky Italie. Kvůli svému neúspěchu byl propuštěn z armády. Některé moderní studie naznačují, že při výpravě nechyboval, jak se po havárii tvrdilo, ale že ztroskotání pouze posloužilo jeho politickým nepřátelům, protože stále prosazoval další vývoj vzduchoplavby, zatímco vedení fašistické strany bylo spíše nakloněné výzkumu v oblasti letectví. Na druhou stranu Nobilův postup později zdrženlivě kritizoval i jeden z nejzkušenějších vzduchoplavců Hugo Eckener. V letech 1...
Více od autora
Ulf Ekman (7)
Ulf Ekman je bývalý švédský pastor a zakladatel charismatické církve Livets Ord a teologické školy Livets Ord University v Uppsale. V březnu 2014 oznámil na svých webových stránkách odchod do Římskokatolické církve. Ulf Ekman se v mládí hlásil ke krajně levicovým myšlenkám. Křesťanem se stal roku 1970. Vystudoval filosofii a teologii; pracoval jako pastor pro studenty v rámci luterské Švédské církve. Tuto církev však opustil a roku 1983 založil v Uppsale první sbor Slovo života. Jeho sbor a církev se misijně angažují v zemích východní Evropy. Sbory Slova života po epoše explozivního radikalismu v současné době procházejí obdobím, kdy se otevírají ekumenické spolupráci, nezapírají dědictví reformační teologie, z něhož zčásti vyšly, a akceptují i teologické důrazy jiných křesťanských tradic. V rovině politických filosofií je Ekman kritikem socialismu i švédského modelu sociálního státu. Ulf Ekman navštívil několikrát i Českou republiku, poprvé v roce 1992. Pod jeho vlivem v ČR působí sbory církve Slovo života.
Více od autora
Toto Cutugno (2)
Salvatore "Toto" Cutugno je italský zpěvák a skladatel populární hudby. Celosvětově proslul svým hity jako L'Italiano , Solo Noi , Serenata nebo Soli. Roku 1990 vyhrál soutěž Eurovize s písní Insieme: 1992, která vyzývá ke sjednocení Evropy a zapadla přesně do euforické atmosféry po pádu Berlínské zdi. Napsal též řadu skladeb pro ostatní zpěváky, zejména francouzské . Roku 1982 vystupoval na Bratislavské lyře. Cutugno sklízel největší úspěch v osmdesátých letech dvacátého století, kdy vznikly jeho nejznámější písně. Během devadesátých let stále vystupoval, nicméně po roce 2000 zmírnil tvorbu desek a počet vystoupení. Věnoval se zejména psaní písní pro jiné umělce. V roce 1990 získal ocenění na mezinárodní pěvecké soutěží Eurovision Song Contest.
Více od autora
Torquato Tasso (8)
Torquato Tasso byl básnicky jeden z nejvýznamnějších představitelů italského raného baroka. Básník Torquato Tasso se narodil v roce 1544 v přímořském městečku Sorrento , kde má na náměstí svůj pomník. Vyrůstal v dobře stavěné i finančně založené rodině. Vystudoval filozofii a rétoriku. Život Torquata Tassa byl plný dramatických zvratů. Své nejšťastnější období prožil v letech 1565–1570 na dvoře kardinála Luigiho d'Este ve Ferraře. Trpěl psychickými poruchami, byl hospitalizován a následně i několik let držen. Zemřel v Římě. Jeho nejvýznamnějším dílem je epos Osvobozený Jeruzalém – skladba s motivem křižáckých výprav. Mezi jeho další díla patří také již méně známý poetický román Rinaldino , nebo kniha nazvaná Dialogy, kde autor rozpráví se svým fiktivním přítelem, či pastýřský román Aminta. Tassovo dílo se stalo inspirací pro malířství, hudební, filmovou a knižní tvorbu . Osvobozený Jeruzalém byl přeložen do polštiny Piotrem Kochanowskim a fungoval jako první polský epos.
Více od autora
Tony Buzan (7)
Anthony "Tony" Peter Buzan byl anglický autor a výchovný poradce. Buzan zpopularizoval myšlenku duševní gramotnosti a techniku zvanou Myšlenkové Mapy, dříve užívanou Leonardem da Vinci a dalšími. Narodil se v Palmers Green, Enfield, Middlesex. Je absolventem Kitsilano Secondary School ve Vancouveru, kde byl v letech 1959-60 hlavním chlapeckým prefektem. Jeho bratr – akademik Barry Buzan – je propagátorem mnemotechnických pomůcek a techniky myšlenkových map. V prosinci 2006 vydal vlastní program na podporu mentálního mapování nazvaný iMindMap. The Buzan Organisation má ochranné známky na frázi 'myšlenková mapa' v kontextu kurzů osobnostního rozvoje ve Spojeném království, USA a Německu. Ochranná známka není registrována v záznamech Kanadského úřadu pro duševní vlastnictví. Podle seriálu Use Your Head vysílaném BBC je většina jeho myšlenek obsažena v jeho pěti knihách: Use Your Memory, Master Your Memory, Use Your Brain , The Speed Reading Book and The Mind Map Book . Je autorem nebo spoluautorem více než 100 knih přeložených do 30 jazyků.. Jako autor populární psychologické literatury psal Tony Buzan o tématech spojených s mozkem, "genius kvocient ", spirituální inteligence, paměť, tvořivost a rychločtení. Je zakladatelem a prezidentem Brain Foundation a zároveň Brain Trust Charity , World Memory Championships a World Championships of the Brain. Je spoluzakladatelem London's Mind Body Spirit Festival stejně jako Mind Sports Olympiad. Kritici nazývají mentální mapování pseudovědou, zpochybňují existenci důkazu podporujícího techniku a užitečnost myšlenkových map. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tony Buzan na anglické Wikipedii....
Více od autora
Tomislav Volek (7)
Tomislav Volek je český muzikolog a vysokoškolský pedagog, zabývající se převážně dílem W. A. Mozarta, italskou operou 18. století, jakož i hudební ikonografií a antropologií. Vystudoval gymnázium na Vinohradech a v letech 1950–1955 hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy u prof. Mirko Očadlíka, jehož byl později asistentem. Od 1. ledna 1960 pracoval v nově zřízeném Očadlíkově Ústavu pro dějiny hudby na FF UK. Po jeho reorganizaci byl převeden do Ústavu pro hudební vědu ČSAV. Stal se členem autorského kolektivu 1. svazku akademických Dějin českého divadla, vydaných v roce 1968. Několik let vedl archivní průzkum hudebních pramenů, jehož výsledky byly publikovány v příručce Průvodce po pramenech k dějinám hudby. V době normalizace byl z politických důvodů z ústavu vyloučen, 13 let působil jako muzikolog ve svobodném povolání. V roce 1990 byl rehabilitován a mohl se do ústavu vrátit a znovu začal přednášet na katedře hudební vědy FF UK. V roce 1996 předložil habilitační práci, docentem jmenován 1998. Publikoval stati v odborných muzikologických časopisech a mezinárodních konferenčních sbornících. Od roku 1989 je předsedou Mozartovy obce v ČR. Byl vládním zmocněncem pro pořádání oslav 200. Mozartova výročí v Praze roku 1991. Roku 2010 byl zvolen čestným členem Mozart Society of America. A za zásluhy na poli mozartovského výzkumu byl v roce 2017 zvolen čestným členem Akademie für Mozart-Forschung při Stiftung Mozarteum Salzburg.
Více od autora
Tom Jones (8)
Tom Jones je velšský zpěvák, jehož kariéra trvá již více než šest desetiletí a začíná v polovině 60. let. Díky silnému hlasu a charismatickému vystupování na pódiu se stal jedním z nejpopulárnějších zpěváků, kteří vzešli z britské invaze. Jones je známý svým širokým hudebním stylem, který zahrnuje pop, rock, R&B, show melodie, country, tanec, soul a gospel. Jeho prvním hitem byla píseň "It's Not Unusual", která se v roce 1965 stala okamžitě úspěšnou. Poté vydal řadu hitů včetně "What's New Pussycat?", "Thunderball" , "Green, Green Grass of Home" a "Delilah", které se staly charakteristickými písněmi jeho repertoáru.
Více od autora
Tillie Cole (8)
Anglická spisovatelka, narozena v severovýchodní Anglii, žije v Texasu. Autorka románů pro mládež .
Více od autora
Thorsten Havener (9)
Thorsten Havener sa narodil v roku 1972 v Saarbrueckene. Vyštudoval na univerzitách v Saarbrueckene a v Monterey prekladateľstvo a tlmočníctvo z anglického a francúzskeho jazyka. Rodinná tragédia ho priviedla k mágii, v ktorej hľadal útek z reality. Počas štúdia Havener urobil neobyčajný objav: skôr, ako profesori na prednáškach vypovedali ďalšie slová, vedel, čo bude nasledovať. Začal sa zaoberať silou myšlienok a rečou tela. Po intenzívnom tréningu sa u neho vykryštalizovala schopnosť vidieť myšlienky a emócie aj bez vypovedaných slov. Netvrdí, že má nadprirodzené schopnosti, zameriava sa na prirodzené vlastnosti človeka, na ktoré sa v modernej spoločnosti zabúda. Takže za jeho umením nie je ani mágia, ani kúzla, je to len pozorné sledovanie človeka. Dnes je Thorsten Havener úspešným autorom dvoch kníh, má svoju vlastnú show v televízii a vedie semináre a prednášky, na ktorých počas 90-tich minút dokáže zmeniť Váš život. Havener na Vás trvalo zapôsobí. Jeho schopnosti, na ktoré nemajú vysvetlenie ani tí najväčší pochybovači a skeptici, vo Vás zanechajú trvalý dojem. Jeho konanie, v kombinácii s veľkou dávkou šarmu a vtipu, robia z neho najpopulárnejšieho zabávača tohoto žánru.
Více od autora
Thomas Narcejac (5)
Francouzský spisovatel, autor detektivních románů. Vlastním jménem Pierre Ayraud.
Více od autora
Thomas Moore (6)
Zabývá se oborem archetypální psychologie, mytologie a spirituality.
Více od autora
Thomas Keneally (7)
Thomas Michael Keneally je australský prozaik, dramatik a herec. Studoval na St Patrick's College, Strathfield, kde je po něm pojmenovaná literární cena. Vstoupil do semináře ke studiu na katolického kněze, ale vystoupil z něj před svým vysvěcením. Posléze pracoval jako učitel v Sydney, před svým úspěchem romanopisce přednášel na University of England. Jeho pravděpodobně nejznámějším dílem je román Schindlerova archa , která vyhrála Man Booker Prize a stala se námětem k filmu Schindlerův seznam. Je silným zastáncem Australské republiky, ve smyslu přetnutí všech svazků s Britskou monarchií. V roce 1993 publikoval knihu „Naše republika“. Velké množství jeho republikánských esejí se objevilo na internetových stránkách Australského republikánského hnutí.
Více od autora
Tana French (9)
Tana Frenchová je irská spisovatelka psychologických detektivních románů a divadelní herečka. Tana Frenchová se narodila ve Spojených státech. Jelikož se zaměstnání jejího otce Davida Frenche týkalo rozvojových zemí, rodina žila v různých státech, kromě Irska také například v Itálii, Spojených státech a Malawi. Frenchová studovala herectví na Trinity College v Dublinu, od 90. let 20. století v Dublinu žije. Je vdaná a má jednu dceru. Již první román Frenchové, psychologický detektivní příběh ze současného Irska nazvaný V lesích, se stal bestsellerem a obdržel cenu Edgara Allana Poea za nejlepší prvotinu roku 2008. Další romány jsou stejného žánru a jsou volně propojeny některými postavami z dublinského oddělení vražd. Každý román má jiného vypravěče, jeho postava se přitom objevuje v románu předcházejícím. Výjimku představuje samostatně stojící román Temná zahrada. V češtině vydává romány Frenchové nakladatelství Argo, a to zpravidla v překladu Petra Pálenského, román Temná zahrada přeložila Petra Pechalová. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tana French na anglické Wikipedii.
Více od autora
Tad Williams (12)
Tad Williams, vlastním jménem Robert Paul Williams je americký spisovatel v žánru fantasy a sci-fi. Ve svém životě vystřídal několik zaměstnání, dokud v roce 1985 neuveřejnil svůj první román Tailchaser's Song. Okamžitě získal pamětní cenu J.W. Campbella za nejlepší spisovatelský debut. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tad Williams na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Tabea Bach (8)
Narodila se v Tübingenu, vyrůstala v jižním Německu a ve Francii, studovala v Mnichově a ve Florencii. Dnes žije s manželem na venkově ve Schwarzwaldu. Než se začala naplno věnovat psaní, živila se jako operní dramaturgyně. Ráda a často cestuje.
Více od autora
Sue Mongredien (8)
Sue Mongredien alias Lucy Diamond se narodila roku 1970 v Nottinghamu. Vystudovala anglickou literaturu na univerzitě v Leedsu, po promoci se přestěhovala do Londýna a pracovala jako redaktorka v několika nakladatelstvích. To, co vypadalo jako velmi slibně rozjetá kariéra, Lucy rázně utnula: rozhodla se procestovat svět, a tak následující rok a půl strávila s batohem na zádech. Po návratu z cesty kolem světa nastoupila do BBC a tam pracovala až do doby, kdy se rozhodla založit rodinu a odstěhovala se do Bathu.
Více od autora
Stills, Nash & Young Crosby (4)
Crosby, Stills, Nash & Young je folkrocková superskupina, kterou tvoří američtí zpěváci a skladatelé David Crosby a Stephen Stills, anglický zpěvák a skladatel Graham Nash a kanadský hudebník Neil Young. Skupina vznikla původně jako trio Crosby, Stills a Nash v roce 1968 poté, co se předchozí skupiny těchto členů - The Byrds, Buffalo Springfield a The Hollies - rozpadly nebo se právě rozpadaly. Vyznačovali se složitou vokální harmonií, politickým aktivismem a trvalým vlivem na hudbu a kulturu USA.
Více od autora
Stephen W Frey (8)
Stephen Frey je šéfem severovirginské soukromé akciové společnosti. Předtím pracoval v oblasti fúzí a akvizicí u firmy J. P. Morgan a jako viceprezident podnikových financí v jedné mezinárodní bance na Midtown Manhattanu.
Více od autora
Stephen Desberg (9)
Narozen 10.9.1954. Scénárista úspěšný jak na poli humoristického, tak vážného comicsu. Mezi jeho práce patří např. 27e lettre, 421, Appel de l'enfer, Carmen Lamour, Equator, Etoile du désert, I.R.$., Immortels, Mayam, Scorpion či Tosca.
Více od autora
Stephen Clarke (11)
Stephen Clarke je britský spisovatel a novinář žijící ve Francii, který se proslavil především sérií humoristických románů s postavou Paula Westa. Ve svém díle se zaměřuje hlavně na francouzskou kulturu.
Více od autora
Štěpán Smolen (6)
Pochází z Českého Krumlova. Ve školce se naučil zavazovat si tkaničky jako poslední. Přijímačky na základní školu udělal napodruhé. Řidičák napočtvrté. Absolvoval Ústav filozofie a religionistiky na FF UK v Praze. Aby pak s touto kvalifikací nezahynul hlady, živil se jako ošetřovatel v nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze pod Petřínem. Vstoupil do semináře, vystudoval Katolickou teologickou fakultu UK a stal se knězem litoměřické diecéze. Působí v Mladé Boleslavi.
Více od autora
Stefano Ardito (6)
Od dětských let je častým návštěvníkem hor. Horolezec,turista,novinář a tvůrce dokumentárních filmů. Publicistická hvězda televize RAI. Je autorem více než 40 knih o Alpách i dalších světových velehorách...
Více od autora
Štefan Novoveský (6)
doc. PhDr. Štefan Novoveský, CSc. bol slovenský matematik a pedagóg. Narodil sa 1. júla 1917 v Spišskej Novej Vsi-Hnilčíku. Roku 1937 absolvoval učiteľský ústav v Spišskej Novej Vsi. Kvalifikáciu pre meštianske školy nadobudol vykonaním skúšok roku 1942 v Bratislave. V rokoch 1948– 1951 študoval popri zamestnaní učiteľstvo matematiky a fyziky na Pedagogickej fakulte Slovenskej univerzity v Bratislave , v rokoch 1952– 1956 učiteľstvo matematiky a fyziky pre stredné všeobecnovzdelávacie a odborné školy na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Roku 1966 sa na Karlovej univerzite v Prahe habilitoval v odbore teória vyučovania matematiky. Titul PhDr. získal roku 1977, vedeckú hodnosť kandidáta pedagogických vied r. 1978. Absolvoval sedem krátkodobých študijných a prednáškových pobytov prevažne v stredoeurópskych krajinách. Pôsobil na všetkých stupňoch školskej sústavy. Na ľudových a meštianskych školách vyučoval v rokoch 1937– 1950: v Prešove , Beluši , Spišskom Podhradí , Varíne , Maríkej-Kátline , Brvništi , Šuranoch . V rokoch 1950– 1952 bol stredoškolským profesorom na II. gymnáziu v Nitre, v rokoch 1952– 1959 profesorom a zástupcom riaditeľa na pedagogickej škole v Nitre. Od roku 1959 pôsobil na pedagogickom inštitúte, neskôr pedagogickej fakulte v Nitre ako odborný asistent, zástupca docenta a od roku 1966 ako docent. V rokoch 1959– 1960 bol vedúcim katedry prírodných vied, 1960– 1963 vedúcim katedry matematiky, fyziky a zemepisu, 1963– 1977 vedúcim katedry matematiky. V rokoch 1964– 1972 bol prodekanom fakulty. Bol popredným slovenským odborníkom v teórii vyučovania matematiky na základných školách. Zaoberal sa problematikou obsahu vyučovania matematiky, modernizácie a efektivizácie metód vyučovania a objektivizácie hodnotenia. Osobitne sa venoval otázkam výchovného pôso...
Více od autora
Status Quo (4)
Status Quo je britská rocková skupina, kterou v roce 1962 založili Francis Rossi a Alan Lancaster pod názvem The Scorpions. Kapela několikrát změnila název, než se ustálila na Status Quo . Proslavili se svou značkou boogie rocku a měli hity s písněmi jako "Rockin' All Over the World" a "Whatever You Want". Klasickou sestavu skupiny tvořili Francis Rossi , Rick Parfitt , Alan Lancaster a John Coghlan . V průběhu let vydala skupina Status Quo desítky alb a je známá svou plodnou tvorbou a trvalou přítomností na rockové hudební scéně. Významně ovlivnili britskou rockovou hudbu a jejich kariéra trvá již více než pět desetiletí. Navzdory změnám v sestavě a smrti Ricka Parfitta v roce 2016 Status Quo nadále nahrávají a koncertují a udržují si věrnou fanouškovskou základnu po celém světě.
Více od autora
Stanislava Ramešová (5)
Stanislava Ramešová je publicistka, která se zaměřuje na problematiku života ve vesmíru a ufologie. Původně pracovala jako vědecká asistentka v Ekonomickém ústavu ČSAV, poté přes dva roky působila jako dopisovatelka ČTK v barmském Rangúnu a víc než dvanáct let pracovala jako redaktorka článkové redakce ČTK a poté Tiskové agentury Orbis. V průběhu moskevského pobytu na začátku devadesátých let měla možnost blíže se seznámit s ruskou ufologií . Spolu s RNDr. Jiřím Grygarem a ing. Marcelem Grünem napsala knihy Trialog o životě ve vesmíru a Trialog o mimozemšťanech.
Více od autora
Stanislav Lom (8)
Stanislav Lom, vlastním jménem Stanislav Mojžíš, byl český dramatik, spisovatel, kritik a publicista. Jeho otcem byl pedagog, spisovatel a překladatel Antonín Mojžíš . V letech 1932–1939 byl ředitelem Národního divadla v Praze. Po úmrtí Karla Čapka odmítl vyvěsit černý prapor, případně uspořádat tryznu za dramatika, jehož hry se v ND hrály. Jak napsal Ferdinand Peroutka výstižně, o tom napíše ředitel ND ve svých pamětech v kapitole Můj charakter. Poté byl právníkem na ministerstvu školství a osvěty.
Více od autora
Stanislav Burachovič (7)
Stanislav Burachovič je český historik a publicista. Vystudoval historii, knihovnictví a informační vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Celý profesní život věnoval odborné práci v karlovarském muzeu a činnostem, které s touto prací souvisí. Napsal bezpočet knih, článků a odborných studií v oblasti kulturních dějin Karlovarského kraje. V roce 2019 je již v důchodu. Stanislav Burachovič se narodil 13. října 1950 v Karlových Varech. V letech 1971–1976 vystudoval historii, knihovnictví a informační vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Celý život žije v Karlových Varech věren citátu Otokara Březiny „Stejně jako květina, tak i člověk působí nejlépe tam, kde vyrostl“. Od roku 1976, tedy hned po ukončení vysokoškolského studia, nastoupil na pozici odborného pracovníka v Muzeu Karlovy Vary. Jako specializaci zvolil vlastivědu a kulturní dějiny Karlových Varů a Karlovarského kraje. Jeho badatelská činnost se od počátku zaměřovala na památky a umění v regionu západočeských lázní, rudné hornictví v Krušných horách a Slavkovském lese, vlastivědné písemnictví Karlovarska, národopis bývalého Loketského kraje, historie lázeňství v česko-moravských zemích a česko-sudetoněmecké vztahy. V oboru regionální historiografie Karlovarska publikoval jako autor či spoluautor více než 50 knižních prací a stovky článků a odborných studií. Nedílnou součástí pracovní aktivity Stanislava Burachoviče byla přednášková činnost v oblasti dějin Karlových Varů a Karlovarského kraje, kterou soustředil na dospělé i mládež. Přednášel též německy a anglicky v zahraničí – nejvíce v Německu a Rakousku, ale také v Japonsku v letech 1992 a 1998. V roce 1990 byl spoluzakladatelem tradice historických seminářů, které se v Karlových Varech každý rok konají na počest karlovarského patriota a vlastivědného badatele Karla Nejdla . Stal se editorem jejich sborníků, kterých již vyšlo 28 . V rámci své profese v k...
Více od autora
Stanislav Budín (5)
Stanislav Budín, rodným jménem Bencion Bať, byl český levicový novinář a spisovatel, signatář Charty 77. Pocházel z početné židovské rodiny . V roce 1922 ilegálně odešel ze Sovětského svazu do Polska, ve Varšavě složil maturitu a začal v Polsku pracovat – jako účetní ve Lvově. V roce 1923 odešel do Československa. Vystudoval zde ČVUT a postupně se zapojil do činnosti Komunistické strany Československa. Byl politickým pracovníkem Komsomolu a propagačního oddělení ÚV KSČ . Přispíval do stranického tisku a v letech 1934 až 1936 vykonával funkci šéfredaktora Rudého práva. Této funkce byl zbaven a pro „pravicovou úchylku“ vyloučen z KSČ. Rok byl bez zaměstnání, poté v letech 1937 až 1939 pracoval jako redaktor časopisu Radiojournal. Těsně před začátkem druhé světové války emigroval do USA, kde byl až do konce války redaktorem Newyorských listů, poté kratší dobu redaktorem časopisu Overseas News Agency v New Yorku. Po sedmi letech emigrace se vrátil do Československa. Pokračoval v novinářské práci. Byl redaktorem Kulturní politiky, v letech 1947 až 1949 řídil tiskovou agenturu Pragopress . Od 1950 nemohl pracovat přímo v redakci, působil nejdříve ve výstřižkovém archivu ČTK, od roku 1953 v Novinářském studijním ústavu. Od roku 1966 se stal členem redakce nově vzniklého časopisu Reportér, od března 1968 do května 1969 byl jeho šéfredaktorem. Poté přestal veřejně působit a jako důchodce pracoval na svých pamětech. Mezi prvními podepsal v prosinci 1976 Chartu 77.
Více od autora
Sofi Oksanen (7)
Sofi Oksanen je finská spisovatelka finsko-estonského původu. Narodila se ve Finsku v rodině finského otce a estonské matky, která v roce 1970 emigrovala ze Sovětského svazu. Vystudovala literaturu na Jyväskylské a Helsinské univerzitě. Později studovala dramaturgii na Divadelní akademii v Helsinkách. V roce 2009 ji největší estonský deník Postimees vyhlásil Osobností roku. Estonský prezident Toomas Hendrik Ilves ji v roce 2010 udělil Řád kříže země Panny Marie čtvrtého řádu. Dílo Očista bylo oceněno: V roce 2013 obdržela Sofi Oksanen za své dílo Severskou cenu Švédské akademie označovanou jako "malá nobelova cena".
Více od autora
Sixtus Hynie (6)
Narozen 15.3.1933 v Praze. MUDr., CSc., docent katedry farmakologie, práce z oboru.
Více od autora
SBB (5)
SBB , zkratka pro "Silesian Blues Band", později změněná na "Szukaj, Burz, Buduj" , je známá progresivní rocková skupina, která vznikla v roce 1971 v polských Siemianowicích. Skupinu původně tvořili multiinstrumentalista Józef Skrzek, kytarista Apostolis Anthimos a bubeník Jerzy Piotrowski. SBB se rychle proslavila v Polsku i v zahraničí díky své jedinečné směsi rocku, jazzové fúze a prvků polské lidové hudby.
Více od autora