6601–6660 z 142536 Autoři
Umberto Nobile (3)
Umberto Nobile – 30. července 1978, Řím) byl italský generál, vzduchoplavec, objevitel a konstruktér, profesor na Neapolské univerzitě. Proslavil se zejména cestami do arktických oblastí ve vzducholodích vlastní konstrukce. Poprvé zaznamenal velký úspěch v roce 1926, kdy spolu s Roaldem Amundsenem a L. Ellsworthem přeletěl severní pól na vzducholodi Norge, o jejíž konstrukci jej Amundsen požádal. Výprava byla částečně sponzorovaná fašistickou vládou Benita Mussoliniho, který v ní nadšeně spatřoval možnost pro proslavení Itálie a jejího vývoje v moderní vědě. Nobile za své zásluhy po ukončení expedice získal čestné členství ve fašistické straně. Mussolini chtěl jeho úspěch využít pro další propagandu, a proto podpořil jeho další polární výpravu roku 1928 na vzducholodi Italia, tentokrát nesoucí italskou vlajku. Šestnáctičlenná posádka byla téměř výhradně italská. Jedním ze dvou cizinců byl český radiolog František Běhounek. Vzducholoď při návratu z pólu ztroskotala severně od Špicberk. Při mezinárodně organizované záchranné výpravě o měsíc později zemřel polárník Amundsen. Sám Nobile byl kontroverzně zachráněn jako první švédským letcem Einerem Lundborgem, který dostal příkaz, že Nobileho musí zachránit jako prvního. Moderní studie dokazují , že Nobile chtěl jako kapitán výpravy opustit místo ztroskotání jako poslední. Lundborg sám havaroval při pokusu o záchranu dalších členů posádky Italie. Kvůli svému neúspěchu byl propuštěn z armády. Některé moderní studie naznačují, že při výpravě nechyboval, jak se po havárii tvrdilo, ale že ztroskotání pouze posloužilo jeho politickým nepřátelům, protože stále prosazoval další vývoj vzduchoplavby, zatímco vedení fašistické strany bylo spíše nakloněné výzkumu v oblasti letectví. Na druhou stranu Nobilův postup později zdrženlivě kritizoval i jeden z nejzkušenějších vzduchoplavců Hugo Eckener. V letech 1...
Více od autora
Ulf Ekman (7)
Ulf Ekman je bývalý švédský pastor a zakladatel charismatické církve Livets Ord a teologické školy Livets Ord University v Uppsale. V březnu 2014 oznámil na svých webových stránkách odchod do Římskokatolické církve. Ulf Ekman se v mládí hlásil ke krajně levicovým myšlenkám. Křesťanem se stal roku 1970. Vystudoval filosofii a teologii; pracoval jako pastor pro studenty v rámci luterské Švédské církve. Tuto církev však opustil a roku 1983 založil v Uppsale první sbor Slovo života. Jeho sbor a církev se misijně angažují v zemích východní Evropy. Sbory Slova života po epoše explozivního radikalismu v současné době procházejí obdobím, kdy se otevírají ekumenické spolupráci, nezapírají dědictví reformační teologie, z něhož zčásti vyšly, a akceptují i teologické důrazy jiných křesťanských tradic. V rovině politických filosofií je Ekman kritikem socialismu i švédského modelu sociálního státu. Ulf Ekman navštívil několikrát i Českou republiku, poprvé v roce 1992. Pod jeho vlivem v ČR působí sbory církve Slovo života.
Více od autora
Toto Cutugno (2)
Salvatore "Toto" Cutugno je italský zpěvák a skladatel populární hudby. Celosvětově proslul svým hity jako L'Italiano , Solo Noi , Serenata nebo Soli. Roku 1990 vyhrál soutěž Eurovize s písní Insieme: 1992, která vyzývá ke sjednocení Evropy a zapadla přesně do euforické atmosféry po pádu Berlínské zdi. Napsal též řadu skladeb pro ostatní zpěváky, zejména francouzské . Roku 1982 vystupoval na Bratislavské lyře. Cutugno sklízel největší úspěch v osmdesátých letech dvacátého století, kdy vznikly jeho nejznámější písně. Během devadesátých let stále vystupoval, nicméně po roce 2000 zmírnil tvorbu desek a počet vystoupení. Věnoval se zejména psaní písní pro jiné umělce. V roce 1990 získal ocenění na mezinárodní pěvecké soutěží Eurovision Song Contest.
Více od autora
Tomislav Volek (7)
Tomislav Volek je český muzikolog a vysokoškolský pedagog, zabývající se převážně dílem W. A. Mozarta, italskou operou 18. století, jakož i hudební ikonografií a antropologií. Vystudoval gymnázium na Vinohradech a v letech 1950–1955 hudební vědu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy u prof. Mirko Očadlíka, jehož byl později asistentem. Od 1. ledna 1960 pracoval v nově zřízeném Očadlíkově Ústavu pro dějiny hudby na FF UK. Po jeho reorganizaci byl převeden do Ústavu pro hudební vědu ČSAV. Stal se členem autorského kolektivu 1. svazku akademických Dějin českého divadla, vydaných v roce 1968. Několik let vedl archivní průzkum hudebních pramenů, jehož výsledky byly publikovány v příručce Průvodce po pramenech k dějinám hudby. V době normalizace byl z politických důvodů z ústavu vyloučen, 13 let působil jako muzikolog ve svobodném povolání. V roce 1990 byl rehabilitován a mohl se do ústavu vrátit a znovu začal přednášet na katedře hudební vědy FF UK. V roce 1996 předložil habilitační práci, docentem jmenován 1998. Publikoval stati v odborných muzikologických časopisech a mezinárodních konferenčních sbornících. Od roku 1989 je předsedou Mozartovy obce v ČR. Byl vládním zmocněncem pro pořádání oslav 200. Mozartova výročí v Praze roku 1991. Roku 2010 byl zvolen čestným členem Mozart Society of America. A za zásluhy na poli mozartovského výzkumu byl v roce 2017 zvolen čestným členem Akademie für Mozart-Forschung při Stiftung Mozarteum Salzburg.
Více od autora
Tomáš Trnka (10)
Narozen 6.12.1888 v Dunovicích u Štěkně, zemřel 24.4.1961 v Praze. PhDr., ředitel Masarykova lidovýchovného ústavu, docent lidové výchovy, publikace z oboru filozofie, psychologie a osvěty.
Více od autora
Tomáš Pasák (5)
Tomáš Pasák byl český historik a vysokoškolský pedagog. Od 60. let 20. století působil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kterou však musel v období tzv. normalizace z politických důvodů opustit. Pracoval v Pedagogickém muzeu Jana Amose Komenského, jehož se po listopadovém převratu stal ředitelem, a tehdy se též vrátil na akademickou půdu. Jeho profesní aktivity ukončilo předčasné úmrtí ve věku 62 let. Ve svých odborných pracích se zabýval zejména českými dějinami v období první a druhé republiky, a především obdobím Protektorátu Čechy a Morava. Zaměřoval se na spornou a nedostatečně objasněnou tematiku, často formou biografií předních osobností politiky . Jeho starší práce jsou poněkud ovlivněny tehdejší ideologií, ty pozdější však umožnily zaplnit některá „bílá“ místa v českých dějinách. Většina z nich mohla vyjít až po roce 1989. Za knihu o Emilu Háchovi získal Cenu Egona Erwina Kische. Spolu se svou manželkou u sebe přechovával urnu s ostatky československého generála a protektorátního předsedy vlády Aloise Eliáše, které díky tomu mohly být v roce 2005 se všemi poctami pohřbeny v Národním památníku na pražském Vítkově.
Více od autora
Tomáš Baťa (10)
Tomáš Baťa byl československý podnikatel, „král obuvi“ – tvůrce světového obuvnického impéria, starosta Zlína a veřejný činitel. Spolu s bratrem Antonínem ml. a sestrou Annou založil v roce 1894 ve Zlíně obuvnickou firmu Baťa a postupně z ní vytvořil rozsáhlý komplex výroby, obchodu, dopravy, služeb a financí, byl jedním z největších podnikatelů své doby. Zavedl originální metody řízení výroby a obchodu a také systém motivace pracovníků , dokázal ovlivnit množství budoucích ekonomů. Jeho postupy byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány jako příklady top managementu. Rozsahem svých aktivit působil na úroveň podnikání v Československu, nízkými cenami svých bot ovlivnil profil spotřebního průmyslu. Spolu s budováním svého továrního areálu dokázal podle svých představ přebudovat město Zlín. Jako jeho starosta prosadil koncepci zahradního města s originální funkcionalistickou architekturou; ze Zlína se tento styl šířil spolu s Baťovými továrnami do dalších míst v Československu, Evropě a Severní Americe. Vytvořil rozvětvený vzdělávací systém. Své zaměstnance motivoval k využívání zdokonalovacích kurzů celoživotního vzdělávání, zřídil pro ně odbornou školu . Jako starosta Zlína prosadil zavedení experimentálních forem veřejného školství . Zřízením nemocnice ve Zlíně položil základy k moderní péči ve městě a regionu. Prosazováním projektů dálkové železniční, letecké, říční a silniční dopravy mířil ke zlepšení soustavy komunikací v rámci zlínského regionu i celého Československa. Velkou celoživotní oporou Tomáše Bati, jak v soukromém životě, tak i v podnikání, byla jeho žena Marie, vídeňská Češka z významné rodiny. Její otec měl titul císařského rady. Byla velmi činnou v sociální a zdravotní sféře. Díky svým aktivitám se stala v...
Více od autora
Tillie Cole (8)
Anglická spisovatelka, narozena v severovýchodní Anglii, žije v Texasu. Autorka románů pro mládež .
Více od autora
Thúkydidés (4)
Thúkydidés, řecky Θουκυδίδης, byl řecký historik, politik, autor klasického díla Dějiny peloponéské války. Je považován za zakladatele historické monografie omezené časově na historii soudobou. Je také považován za otce politické školy realismu, která vysvětluje vztahy mezi státy spíše na základě moci než práva . Jeho text bývá studován na vojenských školách, a tzv. Mélský dialog je jedním ze studovaných textů na studiích mezinárodních vztahů. O jeho životě víme málo, vlastně jen odhadujeme z poznámek v jeho díle. Narodil se asi v letech 460 – 455 př. n. l., jeho otec se jmenoval Oloros. Toto jméno ukazuje na styky s Thrákií, snad dokonce pocházel z rodu thráckého krále Olora . Dospíval v období vrcholného rozmachu athénské kultury a spekuluje se o jeho vzdělání u Anaxagora, v jeho práci jsou nalézány stopy myšlení a slohu sofistů Prótagora, Gorgia a Prodika. Každopádně byl silně ovlivněn athénským prostředím, kde se v té době na přední místo v diskuzích dostávaly problémy člověka a jeho postavení v přírodě a společnosti, otázky morálky, práva a moci, zákonů a uspořádání společnosti, otázky výchovy občana a státníka. Je považován za prvního autora pragmatického dějepisectví. Podle jeho teorie má historie přispívat k výchově dobrého státníka, důsledně odmítá jakékoli zásahy bohů ve výkladu a snaží se o objektivitu. Chválí zřízení Athén, ale dokáže ocenit i postoj protivníků. V metodologii předčil i Hérodota z Halikarnasu. Jako jeden z prvních historiků shromažďuje také prameny hmotné povahy z hrobů a archeologických nálezů. K prezentaci svých názorů používá přímou řeč. Thúkydidés byl mužem bohatým a vlivným, vlastnil doly na zlato na thráckém pobřeží. Roku 424 př. n. l. se stal jedním z deseti stratégů – z toho vyvozujeme, že mu muselo být nejméně 30 let. Podle této zprávy se odhaduje datum jeho narození. V zimě 424/423...
Více od autora
Thorsten Havener (9)
Thorsten Havener sa narodil v roku 1972 v Saarbrueckene. Vyštudoval na univerzitách v Saarbrueckene a v Monterey prekladateľstvo a tlmočníctvo z anglického a francúzskeho jazyka. Rodinná tragédia ho priviedla k mágii, v ktorej hľadal útek z reality. Počas štúdia Havener urobil neobyčajný objav: skôr, ako profesori na prednáškach vypovedali ďalšie slová, vedel, čo bude nasledovať. Začal sa zaoberať silou myšlienok a rečou tela. Po intenzívnom tréningu sa u neho vykryštalizovala schopnosť vidieť myšlienky a emócie aj bez vypovedaných slov. Netvrdí, že má nadprirodzené schopnosti, zameriava sa na prirodzené vlastnosti človeka, na ktoré sa v modernej spoločnosti zabúda. Takže za jeho umením nie je ani mágia, ani kúzla, je to len pozorné sledovanie človeka. Dnes je Thorsten Havener úspešným autorom dvoch kníh, má svoju vlastnú show v televízii a vedie semináre a prednášky, na ktorých počas 90-tich minút dokáže zmeniť Váš život. Havener na Vás trvalo zapôsobí. Jeho schopnosti, na ktoré nemajú vysvetlenie ani tí najväčší pochybovači a skeptici, vo Vás zanechajú trvalý dojem. Jeho konanie, v kombinácii s veľkou dávkou šarmu a vtipu, robia z neho najpopulárnejšieho zabávača tohoto žánru.
Více od autora
Thomas Narcejac (5)
Francouzský spisovatel, autor detektivních románů. Vlastním jménem Pierre Ayraud.
Více od autora
Thomas Moore (6)
Zabývá se oborem archetypální psychologie, mytologie a spirituality.
Více od autora
Theresa Francis-Cheung (7)
Britská spisovatelka, odbornice na paranormální jevy, sny a duchovní růst.
Více od autora
Taylor Jenkins Reid (8)
Taylor Jenkins Reidová je spisovatelka, esejistka a televizní scénáristka pořadu Acton, Massachusetts. Její prvotina Forever, Interrupted se stala předlohou stejnojmenného filmu, jehož hlavní roli obsadí Dakota Johnson. Její druhou knihu After I Do označil prestižní literární časopis Kirkus Review za knihu, kterou si nelze nechat ujít. O jejím dalším románu Maybe In Another Life vyšel článek mimo jiné v časopisech People, US Weekly a Cosmo. Taylor žije v Los Angeles s manželem Alexem a psem Rabbitem.
Více od autora
Tana French (9)
Tana Frenchová je irská spisovatelka psychologických detektivních románů a divadelní herečka. Tana Frenchová se narodila ve Spojených státech. Jelikož se zaměstnání jejího otce Davida Frenche týkalo rozvojových zemí, rodina žila v různých státech, kromě Irska také například v Itálii, Spojených státech a Malawi. Frenchová studovala herectví na Trinity College v Dublinu, od 90. let 20. století v Dublinu žije. Je vdaná a má jednu dceru. Již první román Frenchové, psychologický detektivní příběh ze současného Irska nazvaný V lesích, se stal bestsellerem a obdržel cenu Edgara Allana Poea za nejlepší prvotinu roku 2008. Další romány jsou stejného žánru a jsou volně propojeny některými postavami z dublinského oddělení vražd. Každý román má jiného vypravěče, jeho postava se přitom objevuje v románu předcházejícím. Výjimku představuje samostatně stojící román Temná zahrada. V češtině vydává romány Frenchové nakladatelství Argo, a to zpravidla v překladu Petra Pálenského, román Temná zahrada přeložila Petra Pechalová. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tana French na anglické Wikipedii.
Více od autora
Tami Fischer (5)
Německá knihkupkyně, blogerka a spisovatelka. Autorka blogu o knihách, románů pro ženy a fantasy románů pro mládež.
Více od autora
Tad Williams (12)
Tad Williams, vlastním jménem Robert Paul Williams je americký spisovatel v žánru fantasy a sci-fi. Ve svém životě vystřídal několik zaměstnání, dokud v roce 1985 neuveřejnil svůj první román Tailchaser's Song. Okamžitě získal pamětní cenu J.W. Campbella za nejlepší spisovatelský debut. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tad Williams na slovenské Wikipedii.
Více od autora
Tabea Bach (8)
Narodila se v Tübingenu, vyrůstala v jižním Německu a ve Francii, studovala v Mnichově a ve Florencii. Dnes žije s manželem na venkově ve Schwarzwaldu. Než se začala naplno věnovat psaní, živila se jako operní dramaturgyně. Ráda a často cestuje.
Více od autora
Susan Fox (11)
Více od autora
Stills, Nash & Young Crosby (4)
Crosby, Stills, Nash & Young je folkrocková superskupina, kterou tvoří američtí zpěváci a skladatelé David Crosby a Stephen Stills, anglický zpěvák a skladatel Graham Nash a kanadský hudebník Neil Young. Skupina vznikla původně jako trio Crosby, Stills a Nash v roce 1968 poté, co se předchozí skupiny těchto členů - The Byrds, Buffalo Springfield a The Hollies - rozpadly nebo se právě rozpadaly. Vyznačovali se složitou vokální harmonií, politickým aktivismem a trvalým vlivem na hudbu a kulturu USA.
Více od autora
Stephen W Frey (8)
Stephen Frey je šéfem severovirginské soukromé akciové společnosti. Předtím pracoval v oblasti fúzí a akvizicí u firmy J. P. Morgan a jako viceprezident podnikových financí v jedné mezinárodní bance na Midtown Manhattanu.
Více od autora
Stephen Desberg (9)
Narozen 10.9.1954. Scénárista úspěšný jak na poli humoristického, tak vážného comicsu. Mezi jeho práce patří např. 27e lettre, 421, Appel de l'enfer, Carmen Lamour, Equator, Etoile du désert, I.R.$., Immortels, Mayam, Scorpion či Tosca.
Více od autora
Stephen Clarke (11)
Stephen Clarke je britský spisovatel a novinář žijící ve Francii, který se proslavil především sérií humoristických románů s postavou Paula Westa. Ve svém díle se zaměřuje hlavně na francouzskou kulturu.
Více od autora
Stefano Ardito (6)
Od dětských let je častým návštěvníkem hor. Horolezec,turista,novinář a tvůrce dokumentárních filmů. Publicistická hvězda televize RAI. Je autorem více než 40 knih o Alpách i dalších světových velehorách...
Více od autora
Štefan Novoveský (6)
doc. PhDr. Štefan Novoveský, CSc. bol slovenský matematik a pedagóg. Narodil sa 1. júla 1917 v Spišskej Novej Vsi-Hnilčíku. Roku 1937 absolvoval učiteľský ústav v Spišskej Novej Vsi. Kvalifikáciu pre meštianske školy nadobudol vykonaním skúšok roku 1942 v Bratislave. V rokoch 1948– 1951 študoval popri zamestnaní učiteľstvo matematiky a fyziky na Pedagogickej fakulte Slovenskej univerzity v Bratislave , v rokoch 1952– 1956 učiteľstvo matematiky a fyziky pre stredné všeobecnovzdelávacie a odborné školy na Prírodovedeckej fakulte Univerzity Komenského v Bratislave. Roku 1966 sa na Karlovej univerzite v Prahe habilitoval v odbore teória vyučovania matematiky. Titul PhDr. získal roku 1977, vedeckú hodnosť kandidáta pedagogických vied r. 1978. Absolvoval sedem krátkodobých študijných a prednáškových pobytov prevažne v stredoeurópskych krajinách. Pôsobil na všetkých stupňoch školskej sústavy. Na ľudových a meštianskych školách vyučoval v rokoch 1937– 1950: v Prešove , Beluši , Spišskom Podhradí , Varíne , Maríkej-Kátline , Brvništi , Šuranoch . V rokoch 1950– 1952 bol stredoškolským profesorom na II. gymnáziu v Nitre, v rokoch 1952– 1959 profesorom a zástupcom riaditeľa na pedagogickej škole v Nitre. Od roku 1959 pôsobil na pedagogickom inštitúte, neskôr pedagogickej fakulte v Nitre ako odborný asistent, zástupca docenta a od roku 1966 ako docent. V rokoch 1959– 1960 bol vedúcim katedry prírodných vied, 1960– 1963 vedúcim katedry matematiky, fyziky a zemepisu, 1963– 1977 vedúcim katedry matematiky. V rokoch 1964– 1972 bol prodekanom fakulty. Bol popredným slovenským odborníkom v teórii vyučovania matematiky na základných školách. Zaoberal sa problematikou obsahu vyučovania matematiky, modernizácie a efektivizácie metód vyučovania a objektivizácie hodnotenia. Osobitne sa venoval otázkam výchovného pôso...
Více od autora
Status Quo (4)
Status Quo je britská rocková skupina, kterou v roce 1962 založili Francis Rossi a Alan Lancaster pod názvem The Scorpions. Kapela několikrát změnila název, než se ustálila na Status Quo . Proslavili se svou značkou boogie rocku a měli hity s písněmi jako "Rockin' All Over the World" a "Whatever You Want". Klasickou sestavu skupiny tvořili Francis Rossi , Rick Parfitt , Alan Lancaster a John Coghlan . V průběhu let vydala skupina Status Quo desítky alb a je známá svou plodnou tvorbou a trvalou přítomností na rockové hudební scéně. Významně ovlivnili britskou rockovou hudbu a jejich kariéra trvá již více než pět desetiletí. Navzdory změnám v sestavě a smrti Ricka Parfitta v roce 2016 Status Quo nadále nahrávají a koncertují a udržují si věrnou fanouškovskou základnu po celém světě.
Více od autora
Stanislava Ramešová (5)
Stanislava Ramešová je publicistka, která se zaměřuje na problematiku života ve vesmíru a ufologie. Původně pracovala jako vědecká asistentka v Ekonomickém ústavu ČSAV, poté přes dva roky působila jako dopisovatelka ČTK v barmském Rangúnu a víc než dvanáct let pracovala jako redaktorka článkové redakce ČTK a poté Tiskové agentury Orbis. V průběhu moskevského pobytu na začátku devadesátých let měla možnost blíže se seznámit s ruskou ufologií . Spolu s RNDr. Jiřím Grygarem a ing. Marcelem Grünem napsala knihy Trialog o životě ve vesmíru a Trialog o mimozemšťanech.
Více od autora
Stanislav Havelka (10)
spisovatel, scénárista časopisu Čtyřlístek, od roku 1989 vytvořil 110 scénářů k obrázkovým seriálům. Nejznámější byly Ivo a Iva , Kamarádi , Na hradě Kulíkově , Polda a Olda , Pes z vesmíru. Spoluautor TV večerníčků O zvířátkách pana Krbce, Jája a Pája, Strašidla na Kulíkově a dalších.
Více od autora
Stanislav Burachovič (7)
Stanislav Burachovič je český historik a publicista. Vystudoval historii, knihovnictví a informační vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Celý profesní život věnoval odborné práci v karlovarském muzeu a činnostem, které s touto prací souvisí. Napsal bezpočet knih, článků a odborných studií v oblasti kulturních dějin Karlovarského kraje. V roce 2019 je již v důchodu. Stanislav Burachovič se narodil 13. října 1950 v Karlových Varech. V letech 1971–1976 vystudoval historii, knihovnictví a informační vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Celý život žije v Karlových Varech věren citátu Otokara Březiny „Stejně jako květina, tak i člověk působí nejlépe tam, kde vyrostl“. Od roku 1976, tedy hned po ukončení vysokoškolského studia, nastoupil na pozici odborného pracovníka v Muzeu Karlovy Vary. Jako specializaci zvolil vlastivědu a kulturní dějiny Karlových Varů a Karlovarského kraje. Jeho badatelská činnost se od počátku zaměřovala na památky a umění v regionu západočeských lázní, rudné hornictví v Krušných horách a Slavkovském lese, vlastivědné písemnictví Karlovarska, národopis bývalého Loketského kraje, historie lázeňství v česko-moravských zemích a česko-sudetoněmecké vztahy. V oboru regionální historiografie Karlovarska publikoval jako autor či spoluautor více než 50 knižních prací a stovky článků a odborných studií. Nedílnou součástí pracovní aktivity Stanislava Burachoviče byla přednášková činnost v oblasti dějin Karlových Varů a Karlovarského kraje, kterou soustředil na dospělé i mládež. Přednášel též německy a anglicky v zahraničí – nejvíce v Německu a Rakousku, ale také v Japonsku v letech 1992 a 1998. V roce 1990 byl spoluzakladatelem tradice historických seminářů, které se v Karlových Varech každý rok konají na počest karlovarského patriota a vlastivědného badatele Karla Nejdla . Stal se editorem jejich sborníků, kterých již vyšlo 28 . V rámci své profese v k...
Více od autora
Stanislav Budín (5)
Stanislav Budín, rodným jménem Bencion Bať, byl český levicový novinář a spisovatel, signatář Charty 77. Pocházel z početné židovské rodiny . V roce 1922 ilegálně odešel ze Sovětského svazu do Polska, ve Varšavě složil maturitu a začal v Polsku pracovat – jako účetní ve Lvově. V roce 1923 odešel do Československa. Vystudoval zde ČVUT a postupně se zapojil do činnosti Komunistické strany Československa. Byl politickým pracovníkem Komsomolu a propagačního oddělení ÚV KSČ . Přispíval do stranického tisku a v letech 1934 až 1936 vykonával funkci šéfredaktora Rudého práva. Této funkce byl zbaven a pro „pravicovou úchylku“ vyloučen z KSČ. Rok byl bez zaměstnání, poté v letech 1937 až 1939 pracoval jako redaktor časopisu Radiojournal. Těsně před začátkem druhé světové války emigroval do USA, kde byl až do konce války redaktorem Newyorských listů, poté kratší dobu redaktorem časopisu Overseas News Agency v New Yorku. Po sedmi letech emigrace se vrátil do Československa. Pokračoval v novinářské práci. Byl redaktorem Kulturní politiky, v letech 1947 až 1949 řídil tiskovou agenturu Pragopress . Od 1950 nemohl pracovat přímo v redakci, působil nejdříve ve výstřižkovém archivu ČTK, od roku 1953 v Novinářském studijním ústavu. Od roku 1966 se stal členem redakce nově vzniklého časopisu Reportér, od března 1968 do května 1969 byl jeho šéfredaktorem. Poté přestal veřejně působit a jako důchodce pracoval na svých pamětech. Mezi prvními podepsal v prosinci 1976 Chartu 77.
Více od autora
Sofi Oksanen (7)
Sofi Oksanen je finská spisovatelka finsko-estonského původu. Narodila se ve Finsku v rodině finského otce a estonské matky, která v roce 1970 emigrovala ze Sovětského svazu. Vystudovala literaturu na Jyväskylské a Helsinské univerzitě. Později studovala dramaturgii na Divadelní akademii v Helsinkách. V roce 2009 ji největší estonský deník Postimees vyhlásil Osobností roku. Estonský prezident Toomas Hendrik Ilves ji v roce 2010 udělil Řád kříže země Panny Marie čtvrtého řádu. Dílo Očista bylo oceněno: V roce 2013 obdržela Sofi Oksanen za své dílo Severskou cenu Švédské akademie označovanou jako "malá nobelova cena".
Více od autora
Sherryl Woods (9)
Americká autorka romantických příběhů pro ženy, novinářka a televizní kritička.
Více od autora
SBB (5)
SBB , zkratka pro "Silesian Blues Band", později změněná na "Szukaj, Burz, Buduj" , je známá progresivní rocková skupina, která vznikla v roce 1971 v polských Siemianowicích. Skupinu původně tvořili multiinstrumentalista Józef Skrzek, kytarista Apostolis Anthimos a bubeník Jerzy Piotrowski. SBB se rychle proslavila v Polsku i v zahraničí díky své jedinečné směsi rocku, jazzové fúze a prvků polské lidové hudby.
Více od autora
Sasha Fenton (8)
Britská astroložka, vykladačka tarotu a chiromantka. Prezidentka British Astrological and Psychic Society, autorka publikací nauk New Age, zakladatelka nakladatelství Zambezi Publishing.
Více od autora
Sarah Bartlett (6)
Astroložka, pracovala s celebritami v hudebním šoubyznysu v 70. a 80.letech, studovala v Londýně na Fakultě astrologických studií. V roce 2000, získal diplom v oboru Psychologická astrologie. Je autorkou řady knih z oblasti astrologie a dalších duchovních věd.
Více od autora
Sapfó (4)
Sapfó, řecky v attickém dialektu Σαπφώ, v aiolském dialektu Ψάπφω , byla starořecká básnířka z Mytilény na ostrově Lesbos, kulturním centru 7. století př. n. l., vedla zde dívčí internátní školu. Sapfó se údajně narodila v Eresu na ostrově Lesbos v Egejském moři a v Mytileně na stejném ostrově nejenom prožila většinu života. Pocházela z aristokratické rodiny, která se angažovala v politickém životě. Provdala se za bohatého kupce z ostrova Andros – Kerkilase, s nímž měla dceru Kleis a po němž zdědila značné jmění. Boje o moc ji roku 604 př. n. l. přiměly k útěku na Sicílii, odkud se vrátila na rodný ostrov krátce před svou smrtí. S jejím životem je spojena řada legend. S jistotou lze tvrdit, že není pravdou, že z nešťastné lásky ke krásnému Faonovi skočila z Leukadské skály do moře, ačkoli je toto místo dodnes cílem mnoha turistických výprav. Sapfó vedla dívčí kroužek, který uctíval hudbou a poezií bohyni lásky Afroditu a devět Múz. Do obecného povědomí se Sapfó zapsala upřímnou a citovou náklonností ke členkám svého kroužku, která vyzařuje z dochovaných písní a básní. Jméno básnířčina rodiště dodnes přežívá v označení ženské homosexuality – lesbická láska či lesbismus. Sapfó pravděpodobně nebyla vyhraněná lesba, což naznačuje její manželství. Doklady o kontaktu s opačným pohlavím lze najít i v literatuře, kde je jedna z Alkaiových básní věnována právě jí. Sapfó byla představitelka tzv. sólové lyriky. Z jejího díla se zachovaly pouze zlomky milostné a svatební písně . Pohybovala se mezi politicky aktivními a vzdělanými lidmi. Pro toto období je charakteristická závislost na pravidlech ústní poezie, ze které autoři čerpali náměty, větnou skladbu i literární pravidla. Její vliv na další řeckou milostnou lyriku byl poměrně velký a prakticky po celé trvání starořecké poezie se k její tvorbě řada básníků vracela. Je známo, že Sapfó skláda...
Více od autora
Ryszard Kapuściński (8)
Ryszard Kapuściński byl polský reportér, novinář a publicista. Je to v současnosti nejpřekládanější polský autor . Narodil se v učitelské rodině. V létě 1940 utekl spolu s matkou ze Lvova před deportacemi na Sibiř. Otec, jako záložní důstojník, byl povolán do armády na jaře 1939 a odjel do polského vnitrozemí. Bojoval na západní frontě, posléze padl do sovětského zajetí. Hnán ve velké zajatecké koloně na východ směrem ke Katyni a Starobilsku utekl spolu s několika druhy během průchodu lesem. Převlečen za poleského venkovana se nakrátko vrátil na podzim do Pińsku, obsazeného již sovětským vojskem, aby se viděl se ženou a dětmi. Ryszard Kapuściński strávil válku v Sierakowě, v Kampinoském pralese, nedaleko vsi Palmiry. V 17 letech debutoval básněmi v týdeníku Dziś i jutro . Maturoval v roce 1950 na varšavském gymnáziu Stanisława Staszica. V roce 1956 absolvoval historii na Varšavské univerzitě. Novinářskou dráhu zahájil v novinách Sztandar Młodych . V roce 1956 obdržel první cenu – Zlatý kříž za zásluhy – za reportáž To też jest prawda o Nowej Hucie popisující těžké životní podmínky dělníků na socialistické stavbě hutnického kombinátu Nowa Huta nedaleko Krakova. Z novin odešel v roce 1958 po odvolání redakce za podporu týdeníku Po prostu , který byl kritický vůči státním úřadům. Přešel do týdeníku Polityka. Od roku 1962 pracuje pro polskou tiskovou kancelář PAP jako stálý zahraniční korespondent Africe, Latinské Americe a Asii. Dokumentoval pád císařství v Etiopii a Íránu. Od roku 1974 působil v týdeníku Kultura. V roce 1987 uvedlo londýnské divadlo Royal Court Theatre scénickou adaptaci knihy Cesarz , která popisuje pád režimu Haile Selassie v Etiopii . Celkově obdržel přes 40 cen a vyznamenání....
Více od autora
Ruth Ware (12)
Ruth Ware vyrostla v Sussexu na jižním pobřeží Anglie. Po absolvování manchesterské univerzity žila načas v Paříži a posléze se vrátila do Británie. Pracovala jako servírka, knihkupkyně, lektorka angličtiny pro cizince a tisková mluvčí. V současné době žije s manželem a dvěma malými dětmi v Londýně.
Více od autora
Rudolf Zelinka (11)
Rudolf Zelinka byl český matematik a učitel. Rudolf Zelinka studoval na reálce v Ječné ulici v Praze a na reálce v Mladé Boleslavi. V roce 1930 ukončil studium na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, kde získal aprobaci pro matematiku a deskriptivní geometrii. Učil na měšťanských a středních školách v Horní Olešné u Šumperka, v Praze, v Jičíně, v Brandýse nad Labem a od roku 1942 opět v Praze. V letech 1950 až 1965 byl vědeckým pracovníkem a později zástupcem ředitele Matematického ústavu Československé akademie věd. Podílel se na organizaci matematických olympiád – byl jedním z jejich zakladatelů nejen v Čechách, ale i na mezinárodní úrovni. Byl autorem učebnic matematiky pro střední školy a redaktorem časopisu Matematika ve škole. Tento článek obsahuje text ze stránky Rudolf Zelinka z webu Významní matematici v českých zemích. Autor původního textu: Jaroslav Folta, Pavel Šišma.
Více od autora
Rudolf Turek (4)
Rudolf Turek byl český historik a archeolog, který se zabýval hlavně slovanským osídlením v Čechách a počátky českého státu. Po maturitě v Mladé Boleslavi studoval historii, archeologii a geografii na Filozofické fakultě UK v Praze. Mezi jeho učiteli byli například Josef Pekař, Josef Šusta a Bedřich Mendl. Protože se zajímal i o dějiny umění, byl to také Antonín Matějček a zejména Josef Cibulka. Po promoci krátce pracoval ve Státním archeologickém ústavu, v letech 1937–1938 učil na gymnáziu ve Spišské Nové Vsi a potom pracoval až do důchodu v prehistorickém oddělení Národního muzea v Praze.
Více od autora
Rudolf Rokl (2)
Rudolf Rokl byl český klavírista a skladatel, známý svým přínosem pro jazzovou a popovou scénu v Československu. Narodil se 15. července 1941 v Praze a od 60. let 20. století až do své smrti 6. června 2001 byl významnou osobností české hudební scény. Roklův hudební talent se projevoval již od mládí, formální vzdělání získal na pražské konzervatoři. Během své kariéry spolupracoval s mnoha významnými českými zpěváky a hudebníky, často vystupoval jako doprovodný hráč nebo aranžér.
Více od autora