Výpis všech autorů

Karel Bartošek

Karel Bartošek byl český a po emigraci francouzský historik a publicista, jeden ze spoluautorů Černé knihy komunismu. Karel Bartošek pocházel z dělnické rodiny, v mládi vstoupil do KSČ a napsal několik velice tendenčních prokomunistických knih, především publikaci Američané v západních Čechách , která pojednávala o „řádění a protilidové činnosti“ amerických vojáků v Plzni a v okolí po osvobození tohoto regionu. Vystudoval historii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, stal se zde profesorem a v letech 1960 až 1970 byl členem Československé akademie věd. Ve své odborné práci se zaměřoval především na novodobé české dějiny. S ortodoxním komunismem se ale postupně rozešel. Významně se angažoval v pražském jaru 1968, byl z KSČ vyloučen, pracoval jako pomocný dělník u Vodních staveb a v roce 1972 byl šest měsíců vězněn. V roce 1977 se stal signatářem Charty 77. Roku 1982 poté, co StB poslala jeho rodině domů rakev s tím, že je mrtev, emigroval do Francie, kde se připojil k CNRS. Následující rok byl zbaven československého občanství. Ve Francii byl do roku 1996 vědeckým pracovníkem Ústavu pro soudobé dějiny v Paříži. Roku 1999 se podílel jako jeden ze spoluautorů na vydání Černé knihy komunismu, která se pokouší shrnout rozličné zločiny , jejichž pachatelem jsou orgány komunistických států.

Julie Bampton

Autorka dětských knih.

Joëlle Barnabé

Belgická spisovatelka knih pro děti.

Joan Baez

Joan Baez je americký folkový zpěvák, skladatel, hudebník a aktivista, jehož profesionální kariéra začala na počátku 60. let 20. století. Díky svému čistému sopránovému hlasu a angažovanosti v sociálních a politických záležitostech se rychle stala významnou osobností folkové hudební scény. Baezové první album " Joan Baez ," vyšlo v roce 1960 a obsahovalo tradiční lidové balady. Bylo velmi dobře přijato a Baezová se díky němu stala vůdčím hlasem hnutí folkového obrození.

Jiří Bahounek

Narozen 29.8.1947 v Brně. PhDr., sociolog a historik umění, katolický kněz, práce a překlady z oborů, básník a prozaik.

Jana Bartáková

Fotografka.

Jan Bárta

Jan Barta je český internetový podnikatel, investor a obchodník na burze. Narodil se v Kalifornii, kam jeho rodiče emigrovali. V devadesátých letech se s rodiči přestěhoval zpět do jižních Čech, kde vyrůstal. Barta pochází z rodu vynálezce obloukové lampy Františka Křižíka. Podnikat začal v patnácti letech. Studoval na The English College in Prague a je absolventem londýnské University College London. Podnikat začal na základní škole. Začal prodejem melodií a tapet na mobily a obchodováním na burze. Později působil jako internetový podnikatel, který vydělal miliony korun na obchodování a zpeněžování návštěvnosti internetových domén, které bylo zastřešeno firmou Elephant Orchestra. V roce 2013 se společníky otevřel největší výstavní a prodejní galerii drahých kamenů v Evropě Mineralia. V doménovém segmentu se stále pohybuje, i když už ho nechce dál rozvíjet. Jako investor má ale podíl i v dalších projektech - například Extra.cz, Crazy Tomato, Semantic Visions, Mineralia, v současnosti se chystá na produkci biomasy a rozjíždí i projekt, který se bude týkat obchodování na burze. Barta je hlavní akcionář ePojištění.cz. Jan Barta podporuje několik výzkumných projektů, podporuje neziskové organizace a pomáhá studentům z chudých rodin. Každý rok si vybírá jedno až dvě děti ze sociálně slabých rodin, kterému po dobu 6 let platí školné a kapesné. Díky lásce k fotbalu, který hrál v mládí, v roce 2016 sponzoruje českou fotbalovou ligu.

Ján Babarík

James Arthur Baldwin

James Arthur Baldwin byl americký spisovatel, básník, dramatik, esejista a aktivista. Ve svých dílech se intersekcionálně zabýval tématy maskulinity, sexuality, rasy a třídy, přičemž byl také aktivní v celé řadě sociálních hnutí, jakými bylo afroamerické hnutí za občanská práva nebo hnutí za práva gayů. Baldwin se narodil v Harlemu, černošské čtvrti v New Yorku, do jejíhož prostředí je zasaženo mnoho jeho děl. Již od útlého věku se věnoval psaní, do kterého promítal své zkušenosti s rasismem, kterému čelil ve škole i běžném životě. Znechucen americkým přístupem k černochům a snahou rozšířit si obzory mimo afroamerické kulturní prostředí opustil Spojené státy a přestěhoval se do Paříže. Zpět se vrátil koncem 50. let a po boku osobností jako Angela Davis se stal aktivní v celé řadě sociálních hnutí, za což byl také sledován americkou zpravodajskou službou. Místo svého bydliště pak změnil ještě několikrát, než se usadil v Saint-Paul-de-Vence v jižní Francii, kde psal a později také zemřel. Ve sbírka esejů Notes of a Native Son popsal částečně i ze své zkušenosti jakožto homosexuálního černocha z chudinského prostředí propletenost rasových, sexuálních a třídních problémů ve Spojených státech poloviny 20. století. Mezi jeho další známá díla patří Go Tell It on the Mountain , semibiografický román Giovanni's Room zaměřený na homosexuální stránku jeho života v Paříži nebo nedokončený manuskript Remember This House, který byl později použit ve filmovém dokumentu I Am Not Your Negro , pojednávajícího o předních osobnostech afroamerického hnutí za občanská práva, jakými byli Medgar Evers, Malcolm X nebo Martin Luther King. Jeho kniha Kdyby ulice Beale mohla mluvit byla roku 2018 zfilmována ve stejnojmenném oscarovém snímku. James Arthur Baldwin se narodil v roce 1924 jako první z devíti dětí. Nikdy nepozna...

Irena Balcarová

Autorka učebnic angličtiny.

Ingeborg Bachmann

Ingeborg Bachmannová byla rakouská spisovatelka, jedna z nejvýznamnějších lyriček a prozaiček německého jazyka po 2. světové válce. Ingeborg Bachmannová se narodila roku 1926 do rodiny učitele. Po dětství v Korutanech studovala od roku 1945 v Innsbrucku, Grazu a Vídni filosofii, germanistiku a psychologii. Studium zakončila roku 1950 kritickou prací o recepci filosofie Martina Heideggera. V té době již publikovala povídky a básně. Tehdy se také seznámila s Paulem Celanem, který byl jejím dlouholetým přítelem. V letech 1951-1953 pracovala jako rozhlasová redaktorka ve Vídni. Roku 1953 získala literární cenu Gruppe 47, s jejímiž představiteli ji spojovala kritika poválečného vývoje a zbrojení. Střídavě žila v Mnichově, Vídni a Berlíně, během intenzivního, byť jen dvouletého vztahu se švýcarským spisovatelem Maxem Frischem pak v Curychu a Římě. V posledních letech života se prohloubila spisovatelčina závislost na lécích a alkoholu. Zemřela na popáleniny při požáru svého bytu v Římě. Její dílo zahrnuje básně, povídky, libreta, rozhlasové hry, eseje a cyklus Todesarten , z nějž stihla dokončit pouze román Malina . První sloka z básně „Vymezený čas“ ze sbírky Die gestundete Zeit . Celý text básně je zpřístupněn elektronicky v digitalizovaném archivu časopisu Tvar spravovaném Ústavem pro českou literaturu. Kromě toho se na autorčinu počest každoročně v jejím rodném Klagenfurtu uděluje po ní pojmenovaná Cena Ingeborg Bachmannové .

Ilja Bart

Ilja Bart byl československý novinář a básník. Narodil se v Chrudimi. Po maturitě na duchcovském gymnáziu vystudoval práva na Univerzitě Karlově. Zúčastnil se španělské občanské války, za okupace byl vězněn pro ilegální činnost. Před válkou i po ní pracoval jako novinář v levicovém tisku. Vykonával i řadu politických funkcí. Od třicátých let překládal ruskou a španělskou poezii. Zemřel 11. listopadu v Praze. Autor psal prózy, reportáže, divadelní hry a básnické sbírky:

Hans D Baumann

Německý novinář, spisovatel, fotograf a historik umění, též autor prací o digitálním zpracování grafiky.

Giorgio Bassani

Giorgio Bassani byl italský romanopisec, básník a esejista. Narodil se ve městě Bologna, studoval na místní univerzitě. Ve svých dílech mimo jiné zdokumentoval život italské židovské komunity v době fašismu.

Gerhard Friedrich Basner

Basner je jedním z nejplodnějších a nejvýznamnějších německých autorů, píšící převážně sešitové romány typu western, a to pod celou řadou pseudonymů.

Gabriela Basařová

Gabriela Basařová byla česká profesorka chemie, působící v oblasti kvasné chemie, oboru pivovarství a sladařství s vědeckou, pedagogickou a publikační činností v Česku i v zahraničí. Od roku 2012 je nositelkou státního vyznamenání Medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy, výchovy a školství. Vystudovala gymnasium, kde mezi její nejoblíbenější předměty patřila chemie a matematika. Již během studia působila v laboratořích. Pracovala ve vodárně, v lihovaru, v konzervárně a v Plzeňských pivovarech n.p. Tehdy se rozhodla dále studovat pivovarství. Po maturitě v roce 1952 absolvovala Vysokou školu chemicko- technologickou v Praze , obor kvasná chemie a technologie, zaměření sladařství a pivovarství .  V roce 1957 složila státní zkoušky a obhájila )diplomovou práci. V následujících letech své pracovní činnosti postupně získala všechny vědecké a pedagogické tituly, které se v České republice udělují. V roce 1957 obhájila diplomovou práci na téma Sledování vazby kyslíku při výrobě mladiny a získala titul Ing. chemie. V roce 1965 obdržela titul CSc. za obhájení doktorské práce Nové stabilizační metody se zřetelem na zkrácení doby ležení piva. V roce 1980 byla jmenována doktorkou technických věd za obhájení disertační práce na téma Studie racionalizace a modernizace postupů zvýšení koloidní stability piva. V roce 1981 byla jmenována profesorem kvasné chemie a bioinženýrství v oboru sladařství a pivovarství. Po absolutoriu VŠCHT nastoupila do tehdejších Plzeňských pivovarů, n. p., kde pracovala v letech 1957–1967. Vedla laboratoře i technologickou skupinu a založila výzkumné centrum, které se zabývalo možnostmi modernizace technologického postupu výroby piva Prazdroj, a to bez vlivu na jeho specifické a charakteristické vlastnosti. V roce 1967 odešla do Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v...

František Balát

Mezi československým ornitology je asi málo tak známých postav, jakou bezesporu byl RNDr. František Balát. Bylo to nejen tím, že téměř po celý život byl ornitologem z povolání, ale predevším tím, že ornitologie byla jeho vášní, kterou Sdílel s mnoha stovkami členů Ceské společnosti ornítologické a především s kroužkovatcli. Také poslední jeho přednáška na aktivu kroužkovatelů na podzim 1991 byla ve výběru tématu bilanci celoživotní kroužkovací činnosti, určenou pro jeho dlouholeté přátele, jakoby v předtuše jejího uzavření. Vůbec poslední přednáška, o ptácích Kuby, na výroční členské schůzi Slovenské ornitologické Společnosti, 14 dní před úderem zrádně choroby, asi symboiizovala Fanovo niterně českoslovenství, které nikdy nerozlišovalo mezi ornitologií českou a slovenskou a přáteli kdekoliv. Narodil se v Hodoníně, kde také Vystudoval gymnázium. Poslední roky Války trávil již jako lesní dělník a ve společnosti dalších dvou generačních druhů, Zdenka Kuxe a Stanislava Svobody, se začal zajímat hlouběji o přírodu. Tato léta a společnost byla asi rozhodující pro jeho život. V r. 1945 odešel do Brna, kde vystudoval zoologii na přírodovědecké fakultě Masarykovy university. Po ukončení doktorátem přírodních věd 1949 absolvoval vojenskou presenční službu v posádkové hudbě v Bratislavě, kde měl možnost uplatnit svoji další vášeň, hru na housle. Po dvou letech nastoupil nakrátko do Zaměstnání V Bratislavě , pak se však stal zaměstnancem Parasitologického ústavu CSAV, dislokovaným v Brně na VŠZ u prof. J. Kratochvíla. Ten pak založil Laboratoř, pozdější Ústav pro výzkum obratlovců ČSAV v Brně, jehož byl dr. Balát prvým pracovníkem. V roce 1960 zde obhájil kandidátskou disertační práci o ptácích Žitného ostrova. Na tomto pracovišti, později změněném na Ústav systematické a ekologické biologie, zůstal dr. Balát až do odchodu do důchodu. Převážná většina členů ČSO je dr. Balát zná zřejmě jako autora terénního určovacího klíče a jako člověk,...

E. M Baco

Narozena v Příbrami. Ekonomka, trenérka fitness, autorka publikací o výchově původně agresivního psa.

Dorothea Baumjohann

Bioložka, zahradnice, autorka zahrádkářských příruček o ochraně rostlin.

Daniel Bartko

Bartko pochádzal z Važca. Bol medzinárodne uznávaný odborník v oblasti neurologických vied a dlhoročný prednosta I. Neurologickej kliniky v Bratislave, z ktorej vybudoval jednu z najprestížnejších kliník v republike, uznávanú aj v zahraničí, napísal Martin Bartko. Bol tiež spoluzakladateľom a prvým prezidentom Paneurópskej neurologickej spoločnosti, viceprezidentom World Federation of Neurology, prezidentom European Society for Clinical Neuropharmacology a iných. Za svoju činnosť získal Distinguish Leadership Award, Twentieth Century Achievement Award a International Directory of Distinguish Leadership Award for outstanding Services in Neurosciences and Continuing Education. V pedagogickej činnosti pôsobil ako univerzitný profesor Univerzity Komenského v Bratislave, Trnavskej Univerzity a Katolíckej univerzity v Ružomberku. Ako hosťujúci profesor pôsobil v USA, Nemecku, Taliansku a ďalších krajinách. Publikoval viac ako 430 prác doma i v zahraničí, napísal 20 kníh a učebníc. Je autorom vysokoškolskej učebnice o neurológii. Za jeho činnosť mu prezident v roku 2011 udelil štátne vyznamenanie Rad Ľ. Štúra za mimoriadne zásluhy o rozvoj vedy, výskumu a zdravotníctva v odbore neurológia.

Daniel Barták

Narozen 1973. Mistr ČR v Ultimate Fighting, držitel technického stupně v bojovém umění WingTsun, autor románů.

Chris Barker

Univerzitní profesor v oblasti médií a kulturních studií.

Benjamin Nicholaus Oliver Xaver Barkow

Bea Bazalová

Bea Bazalová sa narodila v Novej Bani, ale spolu s manželom a dvoma synmi žije v Šahách - malebnom pohraničnom mestečku. Hoci sa tam prisťahovala, mnohí Šahania ju poznajú - učí totiž ich deti láske k slovenčine a výtvarnému umeniu. S príchodom teplých dní odchádza do dedinky Veľké Turovce, tam píše, maľuje a pestuje bylinky

Anne Bacus-Lindroth

Francouzská psycholožka, autorka knih o výchově.

Adam Bahdaj

Adam Bahdaj byl polský spisovatel a překladatel z maďarštiny. Pod pseudonymem Dominik Damian psal populární detektivní romány. Bahdaj vystudoval práva na Jagellonské univerzitě v Krakově a na Vysoké škole ekonomické ve Varšavě. Druhou světovou válku prožil v Maďarsku jako polský aktivista. Pracoval pro krajanský spolek v Budapešti, publikoval v časopise polské emigrace Wieści z Polski a spolupracoval s vydavatelstvím Biblioteka Polska. Roku 1942 debutoval pod pseudonymem Jan Kot sbírku básní Iskry spod młota a novelu Z pamiętnika samotnika . Roku 1943 pak vyšly jeho překlady maďarských lidových písní Seklerskie ballady ludowe a povídka Karty z pamiętnika misantropa V letech 1945-1950 působil jako novinář v Krakově a ve Varšavě, od roku 1950 se věnoval literatuře. Je autorem několika desítek knih pro děti a mládež se sportovní, dobrodružnou a detektivní tematikou, které zejména z počátku spojoval s problémy protifašistického odboje. Pro nejmenší čtenáře psal krátké prózy plné humoru a obdivu k přírodě. Roku 1974 mu byl udělen polský Zlatý Záslužný kříž a roku 1984 byl zapsán na Čestnou listinu Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu IBBY .

Vladimír Barnet

Narozen 15.1.1924 v Praze, zemřel v únoru 1983. PhDr. CSc., profesor ruštiny na universitě v Olomouci a v Praze, práce z oboru.

Vladimír Bárdoš

slovenský autor učebnic z oboru mechaniky, kynetiky a statiky.

Vladimír Balla

Narozen 8.5.1967 v Nových Zámkoch. Slovenský prozaik, původně ekonom, pracovník státní správy.

Travis Baldree

Tomáš Baťa

Narozen 17. 9. 1914 v Praze, zemřel 1. 9. 2008 v Torontu . Kanadský podnikatel českého původu.

Tamás Bárány

Maďarský spisovatel a básník.

Štefan Balák

Narozen 11.5.1944 v Lokci. Slovenský básník a autor veršů, povídek a leporel pro děti.

Sophie Barnes

S Bartoš

Robert Bauval

Bauval se narodil v Alexandrii v Egyptě. Po rodičích má belgický a maltský původ. Navštěvoval britskou Chlapeckou školu v Alexandrii a františkánskou kolej v Buckinghamshiru v Anglii. Odešel z Egypta v roce 1967 těsně před šestidenní válkou během Násirovy vlády. Většinu své profesní kariéry pracoval na Středním východě a v Africe jako stavební inženýr.

Richard Ballantine

Richard Ballantine je autorem nejžádanějších knih o bicyklech a cyklistice na světě. Richardova kniha o bicyklech vyšla poprvé v roce 1972 v nakladatelství Oxford Illustrated Press a prodalo se jí více než milión výtisků po celém světě. Pokud Richard Ballantine nejezdí na kole nebo nepíše, dělí čas mezi Londýn a New York, kde zastupuje zájmy rodinného vydavatelství Bantam Press.

Pierdomenico Baccalario

Italský spisovatel fantasy knih pro mládež, novinář.

Petr Bambas

Petr Bambas vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Je povoláním diplomat a specialista v oblasti mezinárodních ekonomických vztahů. Je ženatý a má dvě dospělé děti. Časopisecky publikoval řadu povídek s kriminální zápletkou. Knižně vyšel v roce 2000 akční příběh s přídechem sci-fi pod názvem...Jedinečná šance a v roce 2002 soubor povídek s kriminálními náměty nazvaný Kruté hry.

Pavel Barša

Pavel Barša je český politolog. Vystudoval filozofii a politickou ekonomii na Filozofické fakultě MU v Brně a politickou vědu na Středoevropské univerzitě v Budapešti. Roku 2006 se stal profesorem na Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 2002 je výzkumným pracovníkem Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Je členem hudební skupiny Odvážní bobříci a Pro pocit jistoty.

Pavel Bagrjak

P. J Banyard

Britský novinář, historik a spisovatel. Věnoval se také charitě. Autor populárně-naučných publikací.

Nina Bawden

Britská autorka románů pro mládež a dospělé.

Miroslava Baxová

Učitelka mateřské školy. Věnuje loutkovému divadlu.

Miroslav Bauer

Miroslav Bauer byl český a československý politik Komunistické strany Československa a poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR. V letech 1946–1948 vystudoval Státní horní školu v Duchcově, pak pokračoval v letech 1949–1953 studiem Vysoké školy báňské v Ostravě. V letech 1954–1960 působil v Mostu v Severočeských hnědouhelných dolech. K roku 1954 se profesně uvádí jako hlavní inženýr dolu Zdeněk Nejedlý v Mostě. Ve volbách roku 1954 byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním obvodu Ústí nad Labem. V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb roku 1960. 14. sjezd KSČ zvolil jistého Miroslava Bauera za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. 15. sjezd KSČ, 16. sjezd KSČ a 17. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil.

Miloslav Baláš

Miloslav Baláš byl český spisovatel, historik a překladatel z arabštiny, perštiny, turečtiny, bulharštiny a francouzštiny. Miloslav Baláš byl rovněž vlastivědný pracovník zaměřený na region Valašska a Novojičínska. Spolupracoval s krajovými muzei a přispíval do regionálních časopisů a novin. Narodil se jako třetí ze šesti sourozenců Emanuelovi a Amálii Balášovým. Navštěvoval obecnou školu ve svém rodišti. Poté vystudoval gymnázium ve Valašském Meziříčí a později v Holešově, kde maturoval . Studoval orientalistiku u profesora Jana Rypky na Univerzitě Karlově v Praze, studoval současně práva, doktorát získal v roce 1946. Ve třicátých letech 20. století opakovaně navštívil Balkán a Turecko, od padesátých let cestoval po různých evropských zemích a po Egyptě. Po základní vojenské službě pracoval jako úředník okresního úřadu, potom jako archivář a muzejní pracovník ve Valašském Meziříčí, kde byl rovněž činný v bibliofilském Kroužku knihomilů. Oženil se s Hedvikou Juškovou . Z existenčních důvodů se stal právníkem v Novém Jičíně, kde až do odchodu do důchodu působil na okresním národním výboru . Začal publikovat časopisecky v polovině dvacátých let. Jeho prvotina, tradiční román z Valašska Mezi sousedy , vycházela na pokračování v Ostravském deníku. Je znám především díky valašským vyprávěnkám Kouzelný kvítek a Čarovné housle , které ilustroval Václav Houf . Od počátku je pro Balášovu tvorbu charakteristické tíhnutí k básnicky organizovanému textu. O sevřený a stylisticky vytříbený výraz usiloval už v experimentálním cyklu básnických próz Stínohry ze tmy . Historické povídky o lásce a zradě Hlas a mlčení začínají milostnou idylou tovaryše zlatnického cechu, pokračují črtou z rudolfínské doby a končí povídkou z klášterního a vojenského života ve Val...

Miloš Bartuněk

Narozen 25. 12. 1953. Technik, motorkář, autor knihy o renovaci a opravě mopedu.

Matteo Bandello

Matteo Bandello byl italský básník. Bandello se stal dominikánem, ale vedl pestrý život: působil i jako pedagog, diplomat a voják. Po dlouhém pobytu v Miláně se stal učitelem Lucrezie Gonzagové v Mantově, které věnoval dlouhou báseň. Niccolò Machiavelli patřil k jeho mnoha známým. Během konfliktu o Miláno byl zastáncem francouzské strany a ztratil své dědictví. V důsledku toho uprchl do Francie. V roce 1550 byl králem Jindřichem II. jmenován agenským biskupem. Tam strávil poslední léta života jako spisovatel. Bandello napsal 214 novel po vzoru Giovanniho Boccaccia. Prokazují značné poetické schopnosti autora a „vyznačují se naivním a drastickým líčením, ale částečně i velmi choulostivým obsahem“ . Tím Bandello v literatuře pozdní renesance vytvořil nový trend, který v následujících desetiletích silně ovlivnil jeho kolegy ve Francii, Španělsku a Anglii. První tři svazky vyšly v roce 1554, čtvrtý následoval v roce 1573. Některé z jeho povídek použil William Shakespeare jako základ svých her. Nejznámější a nejdůležitější bandellovskou inspirací je Tragická smrt dvou nešťastných milenců Romea a Giulietty . Shakespearovo Mnoho povyku pro nic a Večer tříkrálový jsou také zřejmě založeny na Bandellových textech. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Matteo Bandello na německé Wikipedii.

Maria Barrett

Anglická autorka románů pro ženy, pracovnice v oblasti public relations.

Lyman Baum

Luboš Balcar

Pracovník Výzkumného ústavu pedagogického v Praze, práce o vyučování dějepisu.

Linda Bartošová

Narozena 4. 5. 1993 ve Vysokém Mýtě. Reportérka a moderátorka České televize, finalistka České Miss a česká zástupkyně na Miss World. Mgr.

L. Frank Baum

Lyman Frank Baum byl americký spisovatel. Jeho otec v Pensylvánii vlastnil ropná pole, se svojí rodinou žil v rodinném sídle Rose Lawnu. V roce 1882 se oženil s Maudou Gege. Pracoval na různých místech, třeba v divadle, psal pro noviny a časopisy, krátce pracoval i na drůbeží farmě. Jeho první publikovaná kniha pojednává o chovu slepic . Roku 1891 se rodina přestěhovala do Chicaga a začal psát dětskou literaturu. Stvořil imaginární zemi Oz, ale vydával i jiné příběhy pro děti, pod pseudonymem Edith Van Dyne.

Karl Barth

Karl Barth byl švýcarský protestantský teolog, iniciátor a vůdčí osobnost tzv. dialektické teologie . Řada autorů jej považuje za nejvýznamnějšího a nejvlivnějšího teologa 20. století. Mezi nejvýznamnější Barthova díla patří jeho komentář k Pavlovu listu Římanům a především několikasvazková Církevní dogmatika . V nich se snaží navázat na teologii kříže, zdůrazňuje Boží moc a iniciativu. Barth přijímá kritiku náboženství a sám kritizuje lidskou snahu se dostat k Bohu. Oproti tomu staví víru, že Bůh ve své lásce sestoupí k lidem sám. Víra se tak stává spíše pasivním přijetím toho, že tím, kdo je aktivní, je Bůh. Z Čechů byl Barthovým přítelem evangelický teolog Josef Lukl Hromádka, studovali u něj také například biblista Jan Heller či husitský teolog Zdeněk Kučera.

Karel Bareš

Narozen 22.7.1920 v Příbrami. PhDr. CSc., anglista, docent University 17.listopadu a filosofické fakulty University Karlovy, práce z oboru.

Kamil Barták

Český bytový projektant a architekt.

Josef Bartovský

Josef Bartovský byl český hudební skladatel. Vystudoval reálné gymnázium Plzni a učitelský ústav v Praze. Začal učit na Rokycansku a v roce 1919 se stal profesorem na učitelském ústavu v Plzni. Hře na klavír a skladbě se učil u Otakara Bradáče, harmonii a kontrapunkt u Karla Steckra. Již jako chlapec hrával v hornických dechových kapelách. Vojenskou službu absolvoval ve Vídni, kde pokračoval ve studiu u Nanzoniho. Po skončení války absolvoval mistrovskou školu na Pražské konzervatoři u Vítězslava Nováka. Vykonal státní zkoušky ze zpěvu, houslí, klavíru a varhan. Nadále vyučoval na učitelském ústavu v Plzni a významně se podílel na kulturním životě západních Čech. Byl dirigentem Lidové filharmonie v Plzni a sbormistrem Pěveckého sboru západočeských učitelů. Významně se podílel na osvětové činnosti. Vedl četné přednášky, kurzy pro lidové hudebníky a často přispíval do novin a časopisů. Zemřel 19. listopadu 1964 v Plzni. Je pochován na hřbitově v Dýšině. Kromě toho řada skladeb pro sólové nástroje , 18 písňových cyklů, 10 cyklů mužských sborů i několik smíšených sborů. Skládal také scénickou hudbu k činoherním představením a hudbu chrámovou. Zkomponoval rovněž hudbu k pantomimě Petrklíče na námět Svatopluka Čecha.

John Dudley Ball

Americký spisovatel detektivních příběhů. Psal též naučnou literaturu pod pseudonymem Donald Johnson.

John Barry

John Barry byl významný anglický skladatel a dirigent, známý především svou prací v oblasti filmové hudby. Narodil se 3. listopadu 1933 v anglickém Yorku, již v raném věku se zajímal o hudbu a nakonec se stal jedním z nejslavnějších skladatelů filmové hudby 20. století. Barryho kariéru poznamenala dlouholetá spolupráce se sérií filmů o Jamesi Bondovi, pro kterou složil hudbu k 11 filmům, včetně ikonických témat, která pomohla definovat hudební identitu této série.

Jiří Barilla

Narozen 1949. Ing., Mgr., CSc., matematik a biolog, vysokoškolský pedagog. Práce z oboru lineární programování, ekonometrie, operační analýza, modelování ekologických procesů, počítačové modely radiobiologických procesů. Také autor a spoluautor knih, článků a skript o Excelu.