Výpis všech autorů

Boileau-Narcejac

Antonín Bouček

Narozen 22.6.1880 v Praze, zemřel 15.2.1947 tamtéž. Redaktor, novinář, vydavatel, překladatel, práce populárně historické.

Anthony Bourdain

Anthony Michael Bourdain byl americký kuchař, novinář a moderátor. V roce 1978 vystudoval The Culinary Institute of America, působil jako šéfkuchař v restauraci Brasserie Les Halles na Manhattanu. Vydal knihu ze zákulisí haute cuisine Důvěrnosti z kuchyně a detektivní thriller Kost v krku. Moderoval televizní pořady, v nichž cestoval po světě a poznával různé národní kuchyně, jako Anthony Bourdain: Bez předsudků, Anthony Bourdain: Kulinářská zastavení a Anthony Bourdain: Neznámé končiny. Objevil se také v cameo roli ve filmu Sázka na nejistotu. Anthony Bourdain byl aktivním podporovatelem obětí Harvey Weinsteina a kampaně Me Too, především na sociálních médiích.. Jeho poslední interview pojednávalo mj. i o Weinsteinovi a bylo zveřejněno až po jeho smrti. Přítelkyně Bourdaina Asia Argento byla jedna z hlavních tváří Weinsteinovy aféry. Týden před svou smrtí Bourdain koupil obraz od Johna Lurie s názvem „Padající obloha a jak s tím žít“. 8. června 2018 byl nalezen oběšený v pokoji hotelu Le Chambard ve Kaysersberg-Vignoble ve francouzském departementu Haut-Rhin, kde natáčel další díl Parts Unknown. Z líčení jeho přítele Érica Riperta vyplývá, že byl znepokojen, když se Bourdain neobjevil u večeře ani u snídaně. Christian de Rosquiry du Fayel, soudní znalec Colmaru, řekl, že Bourdainovo tělo neneslo žádné známky násilí a že jeho sebevražda nesla známky „impulsivního aktu“. V těle Bourdaina se nenašly žádné drogy, jen známky léčiv.

Yasmin Boland

Yasmin Boland je novinářka a televizní producentka, která se stala astroložkou a spisovatelkou new age knih - vášeň se stala profesí poté, co si uvědomila, jak hodně astrologické "počasí" ovlivňuje každého, včetně jí samotné, a začala o tom psát knihy. Výsledkem je, že ji čtou miliony čtenářů každý týden díky jejím astrologickým a new age sloupkům v novinách, časopisech a na internet . Je členkou astrologických výzkumných společností v Sydney a Novém Jižním Walesu a Astrology Association of New South Wales). Je též autorkou bestselerů - dvou novel, jedné literatury faktu a dvou sérií atrologických knih. Její knihy jsou přeloženy do více než osmi jazyků. Její web www.moonology.com je jedním z nejoblíbenějších atsrowebů celosvětově.

Simona Bohatá

Narozena 17. února 1965 v Praze. Ekonomka, scenáristka. Autorka autobiografické knihy.

Ran Bosilek

Ran Bosilek , vlastním jménem Genčo Stančev Negencov byl bulharský básník, překladatel a spisovatel pro děti a mládež. Ran Bosilek vystudoval slavistiku v Sofii a práva v Bruselu. Jako právník však působil velmi krátce, protože se začal zcela věnovat literatuře. Redigoval oblíbený dětský časopis Detska radost , kolem kterého soustředil řadu spisovatelů a ilustrátorů. Po válce pak redigoval časopis Družinka. Jeho dílo vyniká znalostí dětské psychologie a často těží z lidových tradic. Podstatným rysem jeho tvorby je také humor, obsažený jak v jeho převyprávěných lidových pohádkách , tak i v jeho původní tvorbě . Z jeho překladatelské činnosti je nejvýznamnější překlad knihy Astrid Lindgrenové Karlsson på taket z roku 1955.

Petr Boček

Práce z oboru digitální telekomunikační techniky.

Monika Bovermann

Autorka učebnic němčiny.

Mečislav Borák

Mečislav Borák byl český historik, zabývající se českými dějinami v 20. století se zaměřením na Slezsko. Specializoval se na česko-slovensko-polské vztahy, okupaci a odboj v Československu za druhé světové války, problematiku soudních i mimosoudních perzekucí po roce 1945 a perzekuci československých občanů v Sovětském svazu. Po absolvování SVVŠ ve Frýdku-Místku vystudoval fakultu sociálních věd a publicistiky Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1972 získal titul PhDr. a v roce 1987 obhájil kandidátskou práci a získal titul CSc. V letech 1969–1975 pracoval v Družstvu umělecké výroby Zlatník Ostrava jako sociální pracovník a psycholog. Od roku 1975 pak jako odborný pracovník ve Slezském muzeu v Opavě. V roce 1987 nastoupil jako odborný pracovník do Slezského ústavu ČSAV v Opavě, který se v roce 1993 stal součástí Slezského zemského muzea. Od roku 1998 vyučoval na filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě a později na fakultě veřejných politik téže univerzity. Dne 18. září 2009 byl jmenován profesorem. Je držitelem mnoha ocenění a podílel se na více než deseti televizních dokumentech s historickou tematikou. Byl členem redakčních rad několika časopisů např. Slezský sborník a Těšínsko .

Libuše Boháčková

Narozena 25. 11. 1927 v Praze, zemřela 8. 4. 1994 tamtéž. Dr., japanoložka, publikace, časopisecké články a překlady z oboru.

Leo Boček

Narozen 25. 3. 1937 v Chotějovicích. Doc. RNDr., CSc., matematik zaměřující se zejména na diferenciální geometrii a teorii vyučování matematiky. Vysokoškolský pedagog. Autor vysokoškolských skript, učebnic matematiky pro gymnázia a dalších publikací z oboru.

Larry Bond

Larry Bond má 44 let a žije se svou ženou Jeanne a dcerami Katií a Julií ve Virginii poblíž Washingtonu, D.C. Je tvůrcem systému her Harpoon a Command at Sea několika dodatků k nim. V roce 1985 napsal spolu s Tomem Clancym knihu Red Storm Rising a poté vydal romány Red Phoenix, Vortex a Cauldron. Jeho nejnovější román The Enemy Wiíhin vyjde v roce 1996 v nakladatelství Warner Books. Hra Harpoon získala v letech 1981 a 1987 prestižní cenu H. G. Wellse jako nejlepší miniaturní hra roku. Je mezi hrami jediná, která toto ocenění získala dvakrát. Její počítačová verze se objevila roku 1990 a byla oceněna jako nejlepší válečná hra roku.

Johan Bojer

Životopis: Norský prozaik a dramatik.

Jaroslav Boháč

Narozen 13. 11. 1952 v Praze. Doc. RNDr., Ph.D., DrSc., profesor aplikované a krajinné ekologie na katedře agroekologie, práce z oboru entomologie.

Henry Bordeaux

Henry Bordeaux byl francouzský spisovatel a právník.

Gabriela Bossis

Emily Bolam

Oblíbená britská ilustrátorka, autorka dětských knih. Vystudovala ilustraci na College of Art na univerzitě v Brightonu. Její první námět na dětské ilustrace byl inspirován tvorbou Rudyarda Kiplinga. Od doby studií ilustrovala přes 200 dětských knih různých autorů a spolupracovala s mnohými nakladatelstvími. Zaměřuje se na tvorbu pro předškolní děti a její ilustrace se vyznačují barevnou pestrostí.

Dana Boudová

Narozena 1973. Mgr., bohemistka a výtvarná pedagožka, jazyková redaktorka, autorak turistických knih.

Bruno Bošek

Autor publikací a učebnic z oblasti regulační techniky a automatizace v průmyslu.

Bohumil Bouška

Bohumil Bouška byl český spisovatel, dramatik a pedagog. Narodil se 4. dubna 1864 v Praze. Celý život působil jako učitel. Nejprve ve Všelibicích a Smržově u Českého Dubu. Nejzásadnější část jeho pedagogického života je spojena s Troskovicemi u Rovenska pod Troskami, kde učil v letech 1910 až 1926, od roku 1911 jako řídící učitel. Čile se účastnil vesnického dění. Spolupracoval s Klubem českých turistů v Rovensku pod Troskami, redigoval Zpravodaj Českého ráje, zároveň byl zaníceným režisérem místního divadelního spolku Tyl. S ochotníky i dětmi ze školy nacvičil řadu představení a besídek. Po roce 1926, kdy odešel na odpočinek, si ponechal v troskovickém hostinci malý byt a často sem z Prahy dojížděl, aby dál pomáhal při nacvičování divadelních her. Ještě v lednu 1934 byl zvolen předsedou spolku Tyl. Zemřel ve věku 70 let 30. ledna 1935 v Praze. Jeho rozsáhlé dílo čítá množství žánrů – historicko-dobrodružné romány, divadelní hry pro dospělé, loutkové hry pro děti, básně. V souborném katalogu Národní knihovny České republiky je Bouška zastoupen více než 70 položkami. Divadelní hry mj.: Švédové v Praze aneb Zrádcova smrt , Přemysl Otakar II. , Ať žije naše republika! , Zločin a svědomí . Dobrodružná beletrie mj.: Setník císařských kyrysníků , V klášterní hrobce , Tajemná maska . Z tvorby pro děti: Zakletá princezna Zlatohlávka , Květ kapradí , Princezna Šmordulina a loupežník Klecián . V roce 1925 vychází sbírka Bouškových proslovů a básní Od srdce k srdci a v roce 1933 obdobné čtení s názvem Pramen. Zajímavé jsou Bouškou sebrané a historickými glosami doplněné pověsti Českým rájem na Trosky, které byly donedávna tištěny a distribuovány po hradech Českého ráje. Jeho dílo bylo vydáváno jen za jeho života, od té doby upadá do zapomnění. Jedinou dosud živou knihou jsou pověsti Českým rájem na Trosky. Jeho divadelní hry Ať žije naše republika! a Štěstí u lože...

Bohemia

Bohemia , vlastním jménem Roger David, je pákistánsko-americký rapper a hudební producent známý jako průkopník žánru desi hip hopu. Narodil se 15. října 1979 v pákistánském Karáčí a během dospívání se přestěhoval do Spojených států. Bohemia se rychle proslavil rapováním v paňdžábštině a integrací hudby svého původu s hiphopovými beaty.

Antonín Borovička

Narozen 4. listopadu 1895 - zemřel 3. prosince 1968 Český kapelník a skladatel.

Alfred Bolek

Alfred Bolek byl strojní inženýr, profesor a děkan Fakulty strojní ČVUT. Bolek se narodil na Těšínsku v rodině rolníka. Po maturitě na Vyšší průmyslové škole strojnické v Karviné nastoupil v roce 1929 na Vysokou školu strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT. Ačkoliv studium ještě neměl ukončené II. státní zkouškou, začal pracovat jako odborný asistent na základní odborné škole kovodělné v Praze. V roce 1938 se stal asistentem na Ústavu strojů zdvihacích a transmisí VŠSEI ČVUT. V den, kdy byly uzavřeny vysoké školy, 17. listopadu 1939 byl spolu s dalšími studenty odvlečen do koncentračního tábora Sachsenhausen , odkud byl propuštěn 20. dubna 1940 na přímluvu protektorátního ministra školství Jana Kaprase. Následně začal vyučovat v Ostravě a roku 1945 ve Zlíně ve škole Baťových závodů. Roku 1945 byl povolán zpět na ČVUT. Zde téhož roku dokončil studia a začal působit jako asistent. Roku 1954 byl jmenován docentem a 1959 profesorem pro obor části strojů, roku 1958 se stal vedoucím Katedry transportních zařízení a částí strojů. Ve školních letech 1966/1967 – 1968/1969 a od února 1970 do konce školního roku 1972/1973 zastával funkci děkana Fakulty strojní ČVUT. Je autorem několika publikací nejen z oboru strojního inženýrství ale i k historii školy. Oženil se s pianistkou Ernou Grünfeldovou , která pocházela z hudební rodiny Grünfeldů a byla absolventkou a pedagožkou Pražské konzervatoře.

Aleš Boleslav

Aleš Boleslav , autor publikací z oboru rozhlasové a sdělovací techniky.

Walter M Bortz

Americký univerzitní profesor lékařství, knihy z oboru diabetologie, životosprávy a gerontologie.

Valerie Bowman

Valerie vyrostla v Illinois se šesti sestrami . Nyní žije v Jacksonville se svou rodinou.

Ulf Böhmig

Rakouský lékař, práce z oboru, též autor publikací z přírodního léčitelství.

Tomáš Boněk

Tomáš Boněk studoval v letech 1991 - 1994 na Husitské teologické fakultě UK a v letech 1995 - 2000 na Svobodné vysoké škole Obce křesťanů ve Stuttgartu/Německo, kde se vedle teologie a antroposofie, věnoval i přírodním vědám, způsobem navazujícím na J. W. Goetha. V roce 2000 přijal kněžské svěcení. V letech 2000 ? 2002 byl farářem Obce křesťanů ve Windhoeku v Namíbii a od roku 2002 je farářem Obce křesťanů v Praze. Působí jako lektor Akademie sociálního umění "Tabor" a je členem představenstva Anthroposofické společnosti v České republice. Spolupracuje s Ekologickou sekcí České křesťanské akademie.

The Beach Boys

The Beach Boys je kultovní americká rocková skupina, která vznikla v roce 1961 v kalifornském Hawthornu. Původní sestavu skupiny tvořili bratři Brian, Dennis a Carl Wilsonovi, jejich bratranec Mike Love a přítel Al Jardine. Popularitu si získali díky těsné vokální harmonii a textům odrážejícím kulturu mládeže jižní Kalifornie, která se vyznačovala surfováním, auty a romantikou. The Beach Boys ' Jejich raná hudba měla kořeny v žánru surf rocku, debutové album "Surfin' Safari" vyšlo v roce 1962. Rychle se stali symbolem tehdy populární surfové hudební mánie.

Stephanie Bond

Pracovala sedm let jako počítačová programátorka, romantické příběhy pak psala po nocích. V současnosti již pracuje jako spisovatelka "na plný úvazek". Její přátelé, rodina i kolegové se velmi divili, když o ní zjistili, že píše komediální příběhy. Divila se tomu ostatně i sama Stephanie. Sama sebe totiž za autora zábavných příběhů začala považovat, až když jí to řekl redaktor Harlequinu. Programování a zábavné romance jsou skutečně dost neobvyklé spojení. Stephanie dodává: "Nejsem moc veselý člověk, patřím jen k těm lidem, jimž se veselé věci často dějí." První kniha Stephanii vyšla roku 1995, o dva roky později opustila počítačovou firmu, v níž pracovala, a od té doby se věnuje jenom psaní. Když právě nepracuje nebo nepíše na počítači , obvykle se plaví se svým manželem na lodi nebo je doma v Duluthu poblíž Atlanty ve státě Georgia a přemýšlí, co udělá s těmi špinavými okny.

Stanley Bonnett

Stanley Bonnet se narodil v Londýně v roce 1925. V sedmnácti letech se přihlásil dobrovolně k námořnictvu, kde sloužil jako radista. Je veteránem pěti konvojů do Murmanska, byl členem posádky tórpédoborce HMS VIRAGO, který potopil neblaze proslulý bitevní křižník SCHARNHORST, a posléze se účastnil i rozhodující námořní bitvy proti Japonsku. Válka skončila a Stanley Bonnet se rozhodl, že bude o svých zážitcích vypovídat a začal psát o moři a o válce.

Sigrid Boo

Norská prozaička.

Mirjam Bohatcová

Mirjam Bohatcová byla česká badatelka v oblasti dějin knihtisku, knihovědkyně, historička a bibliografka. Mirjam Bohatcová se narodila se v rodině Slavomila Daňka, profesora Husovy bohoslovecké fakulty jako Mirjam Daňková. Studovala germanistiku na pražské Filozofické fakultě, kvůli nacistické okupaci a uzavření českých vysokých škol v roce 1941 musela studium přerušit. Tehdy absolvovala knihovnický kurz, který v době okupace otevřelo ministerstvo školství. V letech 1941–1951 působila jako kurátorka Oddělení rukopisů a starých tisků Knihovny Národního muzea v Praze. V roce 1951 ukončila Mirjam Bohatcová studia disertační prací „Bratrské tisky ivančické a kralické “ a získala doktorát filozofie. V letech 1952–1972 pracovala v Kabinetu filologické dokumentace ČSAV jako vedoucí fotoarchivu rukopisů a starých tisků. V době normalizace byla přinucena Akademii věd opustit a pracovala pak v redakcích nakladatelství Artia a Panorama jako odborná redaktorka. Po změně politické situace v roce 1989 vedla už v důchodovém věku Knihovědný seminář Ústavu informačních studií a knihovnictví na FF UK v Praze. Mirjam Bohatcová publikovala v prestižní ročence Gutenberg Jahrbuch a byla aktivní členkou Matice české. Badatelskou doménou Bohatcové byly zejména české tisky období raného novověku, především 16. a 17. století. Zabývala se klasickým popisem starých tisků a typografickým rozborem včetně grafické a ikonografické výzdoby. Precizně zpracovávala rovněž produkci jednotlivých pražských tiskařských dílen především 16. století a zařadila je do dobového kulturního kontextu. Stěžejním zájmem jejího bádání byly tisky českobratrské tiskárny v Ivančicích a zejména pak Bible kralická. Dočkala se vydání faksimile Bible kralické v roce 1995, jejíž sedmý díl obsahuje shrnující studii M. Bohatcové o dějinách českých biblických tisků. Vrcholným dílem Bohatcové byla popularizující monografie „Česká kniha v proměnách staletí“, j...

Marian Böhmer

Programátor.

Louise Boije af Gennäs

Švédská televizní scenáristka, autorka divadelních her a spisovatelka.

Lev Borský

Lev Borský, zvaný také Leo Bondy byl český novinář a politik. V letech 1908 – 1914 hlavním ideologem a mluvčím Státoprávní pokrokové strany. Zúčastnil se domácího i zahraničního odboje, mezi lety 1918 – 1920 působil jako první československý velvyslanec v Itálii. V letech 1921 – 1939 publikoval zahraničně-politické komentáře a úvodníky v deníku Národní politika. Borský je autorem monografie Bedřich Nietzsche: vývoj jeho filosofie  nebo například pojednání Vůdcové lidstva a jeho svůdci a dalších textů. V druhé zmiňované knize nastiňuje svou biosofii , spenglerovskou nauku o vzestupu a pádu civilizací, kde předvídá brzký demografický kolaps Evropy. Příčiny úpadku společnosti nachází v jejím celkovém stárnutí, v blahobytu a kulturnosti, což se projevuje ve ztrátě víry a vůle k životu, v úbytku porodnosti, v měkkosti a mentální slabosti. Tvrdí, že staré národy jsou kulturní, rozumné a mírumilovné. Biopolitika vycházející z biosofie má bránit stárnutí národa a udržovat jeho mužnost. Biopolitika musí omezovat rozvoj kultury, sociálních vymožeností a emancipace žen, zabránit vylidňování venkova. Klíčový význam má zdravé, mužné náboženství, početné rodiny, vojenský duch státu, udržení kultury a techniky v „mužných formách“ a zejména omlazování národů příslušníky mladších, kulturně kompatibilních etnik. V letech 1939 až 1942 žil v ústraní nejprve v Rosicích u Chrudimi a posléze v Slatiňatech. V roce 1942 byl deportován do Koncentračního tábora Terezín, později do Osvětimi, kde zemřel. Neznámo kde zmizela jeho písemná pozůstalost a obsáhlá sbírka dokumentů k prvnímu odboji.

Klement Bochořák

Klement Bochořák byl český básník katolické orientace. V letech 1926–1927 studoval obchodní akademii v Brně, avšak studium nedokončil a až do konce druhé světové války se živil příležitostnými pracemi . Od roku 1945 pracoval jako knihovník v různých brněnských knihovnách. V roce 1960 byl propuštěn, byl mu přiznán invalidní důchod a od té doby se věnoval jen literatuře. Je pochován v Brně na ústředním hřbitově. Svou barokizující poezii začal publikovat ve 30. letech. Ve čtyřicátých letech 20. století publikoval v katolicky orientované „Revue pro život a kulturu“ Řád, která mu věnovala i pozornost kritickou. Po únoru 1948 ji nemohl publikovat, přeorientoval se tedy na tvorbu pro děti. K básním pro dospělé se vrátil na konci 50. let. Je po něm pojmenována Bochořákova ulice v Brně-Žabovřeskách.

Karel Borský

Kurt Biheller se narodil v r.1921 ve Fryštátu , ale židovská rodina později žila v Moravské Ostravě v Luxově ulici a Kurt vystudoval gymnazium a dva ročníky obchodní akademie. Otec, matka i 13letý bratr byli zavražděni v nacistických vyhlazovacích táborech, Kurt se dostal do SSSR útěkem z lágru Nisko. Od hodnosti prostého vojína prošel celou anabázi 1.čs.armádního sboru v SSSR, válku ukončil jako poručík-velitel dělostřelecké baterie 5.pluku. Je spíše znám pod jménem Karel Borský, přijatým po r.1945, autor nemoárového díla Zítra začne obyčejný den. Zůstal v armádě, ale v době antisemitského štvaní po procesu se Slánským byl vyhozen a dokonce celý rok 1951 vězněn. Rehabilitován byl v r.1957, byl členem dozorčí komise OSN v Koreji. Za svoji bojovou činnost byl vyznamenán 2x Čs.válečným křížem, Čs.medailí za chrabrost, sovětským řádem Rudé hvězdy a medailí Za pobedu nad Germanijej, rumunským Coroana Romaniei, polským Krzyz Walecznych atd. V r.2000 byl povýšen do hodnosti brigádního generála, zemřel v r.2001.

Karel Bobek

Narozen 4.1.1909 v Dolních Beřkovicích, zemřel 24.11.1964 v Plzni. MUDr., profesor vnitřního lékařství, literatura z oboru.

Július Boroš

Slovenský psycholog a vysokoškolský pedagog.

Józef Maria Bocheński

* 30. 8. 1902 – † 8. 2. 1995 Filosof a politolog Józef Maria Bocheński se narodil v Polsku. V odborném světě si získal mezinárodní uznání jako badatel v oblasti logických zákonů. Od r. 1945 byl profesorem katolické univerzity ve Freiburgu, kde vedl také Východoevropský institut. Jako hostující profesor působil na řadě univerzit v Evropě, Jižní Americe a Africe a za svůj přínos v oblasti symbolické logiky získal pět čestných doktorátů. Není tedy divu, že jeho propedeutické knížky, vysvětlující současnou filosofii a její metody, Evropská filosofie přítomnosti a Metody současného myšlení , se dočkaly značného ohlasu. Přímo světovým bestsellerem se však stala útlá knížka Cesta k filosofickému myšlení . Sám sebe řadil mezi aristoteliky , které obohatil přístupem analytické filozofie , snažící se odstranit filozofické nedorozumění aplikací přísné logiky. V roce 1970 získal diplom pilota a do roku 1983 podnikl 2053 letů.

John Bowker

John Westerdale Bowker je profesorem religionistiky. Vyučoval na univerzitách v Cambridge, Lancasteru, ale také v Pennsylvánii v Severní Karolíně. On je čestný Canon z Canterbury Cathedral, poradce pro UNESCO, stejně jako hlasatel BBC a autorem a editorem několika knih.

Jiří Boudník

Narozen 1970 v Plzni. Český architekt působící v Americe.

Henri Bosco

Henri Bosco byl francouzský spisovatel. V roce 1909 vystudoval Université Grenoble-Alpes, bojoval v první světové válce a získal Croix de guerre. Pracoval jako učitel francouzštiny v Bělehradě, Neapoli a Rabatu, zabýval se také hudbou a klasickou filologií. Dožil se 87 let a podle svého přání byl pohřben v Lourmarinu. Byl představitelem regionální literatury, jeho tvorba je spojena s přírodou jihovýchodní Francie. Nezkrotnou krajinu Camargue a svéráznou mentalitu místních venkovanů popsal ve své nejslavnější knize Měsíční pahorek v dlani. Vedle fantaskní a lyricky laděné prózy se věnoval také poezii a dětské literatuře. Podle jeho předlohy vznikl televizní seriál L'Âne Culotte. V roce 1945 získal Renaudotovu cenu za román Já, Pascal Dérivat . V roce 1953 mu byla udělena Grand prix national des Lettres a v roce 1973 Řád čestné legie. Byl také nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Pocházel z rodiny piemontských přistěhovalců, jeho příbuzným byl svatý Jan Bosco.

Helena Boguszewska

Helena Boguszewska – polska spisovatelka.

František Adolf Borovský

František Adolf Borovský byl český historik umění, muzejní pracovník, znalec díla Václava Hollara. Narodil se v Netolicích jako nejstarší dítě Jakuba Borovského. Po základní škole v Netolicích navštěvoval gymnázium v Českých Budějovicích. Po maturitě studoval historii na filosofické fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. V letech 1875-1877 pracoval jako suplent na gymnáziu ve Valašském Meziříčí a na c. k. učitelském ústavu v Praze. Následně studoval dva roky na New College Edinburské univerzity a absolvoval kurz pro misionáře . Zde navázal kontakty s britskou kulturní scénou. Po návratu do Prahy vyučoval angličtinu na Českoslovanské obchodní akademii v Praze. Pro nakladatelství Františka Řivnáče od roku 1880 vedl edici Řivnáčových průvodců a některé sám napsal . Dále byl redaktorem výpravné edice "Čechy", které vydával pod vedením Františka Adolfa Šuberta nakladatel Jan Otto. Borovský se podílel na dílech: II. Vltava a III. Praha . Od počátku 80. let 19. století pracoval pro Průmyslové muzeum Vojty Náprstka a vyučoval na Pokračovací škole pro zlatníky a příbuzná řemesla. V letech 1883-1887 spravoval obrazárnu Společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách v Rudolfinu. Zde se zvláště věnoval správě a rozšiřování sbírky děl Václava Hollara . Správcem Hollarea byl v letech 1892-1898 a 1904-1920. Od roku 1894 byl členem archeologické komise ČAVU a od roku 1895 se podílel na Soupisu památek pravěkých, historických a uměleckých Království českého. Byl jmenován císařským radou . V roce 1887 byl přijat do Uměleckoprůmyslového musea v Praze a jeho tehdejším ředitelem Karlem Chytilem byl pověřen založením a vedením knihovny musea. Zabýval se zde mj. knižními vazbami. Podílel se na přípravách Všeobecné zemské jubilejní výstavy v Praze roku 1891, Národopisné výstavy čes...

Emanuel Bozděch

Emanuel Bozděch byl český dramatik, překladatel, kritik a novinář. Proslul svými historickými dramaty Z doby kotillonů, Baron Goertz aj., ve své době velmi populárními. V letech 1869–76 působil jako dramaturg Prozatímního divadla, odkud odešel po neshodách s režisérem J. J. Kolárem. Pak pracoval jako divadelní referent v německých novinách Prager Tagblatt a Politik. Byl uzavřené povahy, měl málo přátel, v posledních letech trpěl depresemi a chronickou nemocí. 10. února 1889 beze stopy zmizel; z výsledků vyšetřování a dodatečně zjištěných informací vyplynulo, že s největší pravděpodobností téhož večera spáchal sebevraždu skokem do rozbouřené Vltavy. Jeho dětství bylo krušné. Otec, obchodník s kroupami v pražské Dušní ulici, ztratil většinu majetku během revoluce 1848. Emanuel navštěvoval německou piaristickou obecnou školu a novoměstské gymnázium, poté vystudoval práva a filozofii v Praze. Po promoci pracoval jako vychovatel v rodině Adlerfeldů ve Skřivanech. V roce 1869 se stal dramaturgem Prozatímního divadla , jehož režisérem byl Josef Jiří Kolár, známý svou pánovitostí a nesnášenlivostí. Mezi oběma umělci propukl nepříjemný spor, který měl někdy komické rysy , ale jinak šlo ze strany Kolára, kterého Bozděch do jisté míry svým talentem zastiňoval, spíš o urážky a nepodložená obviňování z plagiátorství. V roce 1876 se nedohodl s divadelním družstvem na platu a Prozatímní divadlo opustil přechod do konkurenčního německého deníku Politik. ...

Emanuel Bosák

Emanuel Bosák byl český a československý sportovní funkcionář, předseda Československého svazu tělesné výchovy a sportu a Československého olympijského výboru, politik Komunistické strany Československa, na počátku normalizace ministr mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky. Vystudoval Lepařovo reálné gymnázium v Jičíně, potom Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy a Fakultu tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy. V letech 1950–1951 pracoval v oboru Sportovních her dělnické mládeže při Československé obci sokolské a vyučoval na Tyršově ústavu pro tělesnou výchovu a sport v Praze. V období let 1951–1953 působil jako politický pracovník a instruktor útvaru armádní tělesné přípravy, v letech 1953–1958 byl vedoucím odboru Státního výboru pro tělesnou výchovu a v letech 1957–1962 vedl oddělení na Československém svazu tělesné výchovy a sportu. Mezi roky 1963 a 1967 vyučoval na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy, přičemž působil v letech 1964–1967 jako její proděkan. V roce 1967 se stal předsedou Československého svazu tělesné výchovy a sportu a z titulu této funkce zároveň předsedou Československého olympijského výboru. Na tomto postu se zabýval přípravou kandidatury Prahy na pořádání Letních olympijských her v roce 1980 . V letech 1952–1970 byl také členem výboru mezinárodní atletické federace IAAF a v letech 1970–1974 i členem její rady. Od roku 1967 působil i jako člen ideologické komise Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Po provedení federalizace Československa byl 8. ledna 1969 jmenován členem české vlády Stanislava Rázla jako ministr mládeže a tělovýchovy. Na tomto postu setrval jen do září 1969. V následující vládě již bylo samostatné portfolio mládeže a tělovýchovy zrušeno. Za své postoje z let 1968–1969 byl po roce 1970 pronásledován. Až do odchodu do penze v roce 1990 potom působil jako uč...

Dominika Boček

Narozena 18. 7. 1982. Psychoterapeutka, lektorka, podnikatelka, zakladatelka společnosti pro rozvoj dětského a rodičovského potenciálu. Spolupracovnice výchovně-vzdělávacího projektu Muchlinka.

David Boyle

Anglický novinář, spisovatel a publicista.

Bohuslav Borovička

Narozen 1950. Novinář, redaktor deníku Právo, publicistika z jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky, Balkánu, též se zabývá problematikou cestovního ruchu.

Blahomír Borovička

Narozen 26.6.1923 v Čáslavi, zemřel 2004. Architekt, práce o urbanistickém vývoji, též fotografie architektury.

Antonín Bolardt

Narozen 1932, zemřel 30. 4. 2009. Tenisový odborník, práce z oboru.

Anitius Manlius Torquatus Severinus Boëthius

Římský státník, filozof, matematik, logik a muzikolog.

Anders Bodelsen

Anders Bodelsen je plodný dánský spisovatel spojovány především s new-wave realismem 60. let v dánské literatuře, spolu s křesťankou Kampmann a Henrik Stangerup. Bodelsen dává přednost sociálně-realistickému stylu psaní, často thrillerů o lidech ze střední třídy, kteří čelí důsledky materialismu, které se často střetává se svými lidskými hodnotami . Jeho detektivky také experimentují s běžnými pokušeními lidí, např. krádeží a otázkami morálky. Nejznámější jeho román Myslete na číslo byl zfilmován jako \\\„Silent Partner\\\“ v roce 1978. Také všeobecně známá je jeho spolupráce s Danish National Television na natáčení některých thrillerů , např. Guldregn . Kromě toho má také několik méně známých rozhlasových her.

A. P. van de Bovenkamp

Nizozemský spoluautor monografie o nacistickém Berlíně .

Zdeněk Boleloucký

Narozen 15.9.1936 v Brně. Psychiatr, soudní znalec z oboru psychiatrie. Publikace z oboru.

Vladimír Borecký

Vladimír Borecký byl český psycholog, filozof, kulturolog, teoretik komiky a mystifikátor. Maturoval v roce 1959 na JSŠ v Praze 7 . V letech 1959–1962 pracoval v dělnických povoláních a též absolvoval vojenskou službu, v letech 1962–1970 pracoval jako hasič v Útvaru požární ochrany v Praze. Na vysokoškolská studia se mohl přihlásit až následně z dělnické pozice, díky doporučení Hasičského sboru města Prahy, kde pracoval. Boreckého otec, orientalista Miloš Borecký , byl totiž v 50. letech během studijní cesty v Persii donucen k politickému exilu do USA. Manželka akademická sochařka Ellen Jilemnická, dcera Filomena Borecká a syn Felix Borecký. Studoval na FF UK filosofii a psychologii , titul PhDr. obhájil diplomovou práci Bachelardova psychoanalýza epistemologického pole oponovanou prof. Janem Patočkou. Následně externě studoval na FF UK jednooborovou psychologii , v roce 1977 obhájil práci Techniky universa, zaměřenou na projektivní a psychoterapeutické metody využívající hraček. V roce 1982 získal atestaci z klinické psychologie na Institutu dalšího vzdělávání lékařů a farmaceutů . V letech 1970–1990 pracoval jako klinický psycholog postupně na ILF, v Thomayerově nemocnici a v Okresním ústavu národního zdraví v Praze. V letech 1985–1989 byl externím aspirantem Psychologického ústavu ČSAV v Praze . Od roku 1991 působil na katedře kulturologie FF UK, nejprve jako odborný asistent, od roku 1998 jako docent , od roku 2005 jako profesor . V rámci své pedagogické činnosti přednášel i na dalších vysokých školách, mj. na pražské FAMU. Od své diplomové práce Bachelardova psychoanalýza epistemologického pole, obhájené u prof. Jana Patočky , se zaměřoval na otázky imaginace ...

Tomáš Boukal

PhDr. Tomáš Boukal, Ph.D. pracuje na katedře sociálních věd Univerzity Pardubice. 2002–2007: doktorandské studium na Ústavu etnologie FF UK 1997–2002: magisterské studium na Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze 1991–1995: Dvořákovo gymnázium, Kralupy nad Vltavou

Tomáš Borec

Tomáš Borec je slovenský advokát. Od roku 2010 je předsedou Slovenské advokátní komory. V letech 2012–2016 byl slovenským ministrem spravedlnosti. V roce 1989 vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě, v roce 1990 získal tamtéž titul JUDr. V letech 1990–1993 byl advokátním koncipientem, od roku 1993 působí jako advokát. Je také rozhodcem, od roku 2001 u Rozhodcovského súdu Slovenskej obchodnej a priemyselnej komory a od roku 2005 rozhodcem ve věcech doménových sporů u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. V letech 2012–2016 byl jako nestraník ministrem spravedlnosti SR v druhé vládě Roberta Fica.