Všichni Autoři a témata

Ruth Daniloff (1)

Americká novinářka, články o válce v Čečensku.

Nicholas Daniloff (1)

Americký novinář, autor knih o Rusku.

Lukáš J Řehůřek (1)

Narozen 1926. Autor prózy.

Albert Kelemen (1)

Slovenský kartograf.

Ján Hencovský (1)

Ludvík Lesný (1)

Novinář,spisovatel a fotograf,jehož původním povoláním byla lesařina.Spolupodílel se na vydání 18 obrazových publikací z oblasti Orlicka a Podorlicka.

Willy Van Doorselaer (1)

Nizozemský spisovatel a učitel.

Jan Slaby (1)

Jmenuji se Jan Slabyhoud. Narodil jsem se 24. října 1995 v Praze. Už v dětství jsem se umělecky vyjadřoval. Ve škole jsem vynikal výtvarným talentem, ten jsem však nerozvíjel. Své dospívání jsem neinvestoval do zábavy, ale do své budoucnosti. Měl jsem velké sny, jejich naplnění jsem ale neviděl v akademickém úspěchu. Proto jsem v 15 letech upustil od školy a začal se věnovat psaní naplno. Věděl jsem, že ze mne má být úspěšný spisovatel a chtěl jsem to světu dokázat. Psaní je jedinečné a v současné době vysoce riskantní řemeslo, a proto si jsem vědom, že vyžaduje mé plné nasazení.

Heda Kovályová (1)

Heda Margoliová–Kovályová, známá též jako Heda Margolius Kovály byla česká spisovatelka a překladatelka. Narodila se v Praze do rodiny Ervína a Marty Blochových. Ervín Bloch byl finanční ředitel ve Waldes Koh-i-noor v Praze. Začátkem okupace se provdala za JUDr. Rudolfa Margolia a společně se svými rodiči a manželem byla transportována do Lodže v roce 1941. V roce 1944 byli přesunuti do Osvětimi, kde Blochovi zahynuli. Ona sama byla přemístěna na práci do Christianstadtu a později uprchla do Prahy při pochodu smrti do Bergen-Belsenu. Po 2. světové válce se s manželem shledala v Praze. Pracovala jako grafička pro nakladatelství Symposion a později Rovnost a další nakladatelství. Rudolf Margolius se stal náměstkem ministra zahraničního obchodu a v roce 1952 byl zatčen a odsouzen k smrti v procesu se Slánským. V roce 1955 se znovu provdala za Pavla Kovályho . Začala překládat knihy z němčiny, angličtiny a francouzštiny od známých autorů jako Arnold Zweig, H. G. Wells, Raymond Chandler, Philip Roth, Saul Bellow, John Steinbeck, Arnold Bennett, William Golding, Arthur Miller a dalších. Po invazi v roce 1968 odešla do Spojených států amerických a pracovala jako knihovnice v Harvard Law School Library v Cambridge, Massachusetts. V této době napsala a vydala v exilu svojí autobiografii Na vlastní kůži , která pak vyšla v mnoha překladech a o které napsal Vít Machálek, že je jednou z nejsilnějších českých knih dvacátého století. V České republice byla vydána v letech 1992, 2003 a 2012. V roce 1985 Index v Kolíně nad Rýnem vydal její novelu Nevina, která vyšla znovu v roce 2013 v Mladé frontě. Anglické vydání vyšlo v Soho Press v New Yorku v červnu 2015. V roce 1996 se vrátila natrvalo do Prahy, kde v roce 2010 po dlouhé nemoci zemřela. Helena Třeštíková s ní v roce 2001 natočila pro Českou televizi dokumentární film Hitler, Stalin a já. V roce 2015 vydala Mladá fronta text celého rozhovoru jako knihu po...

Louise Erdrich (1)

Karen Louise Erdrichová, známá jako Louise Erdrichová, je autorka románů, poezie a dětské literatury, indiánského původu. Jde o registrovanou členku kmene Turtle Mountain Chipewů v Severní Dakotě. Erdrichová je obecně uznávána jako významná autorka druhé vlny tzv. indiánské renesance. Její román The Plague of Doves byl v dubnu 2009 nominován na Pulitzerovu cenu v sekci beletrie. Erdrichová je rovněž majitelkou malého nezávislého knihkupectví Birchbark Books. Louise Erdrichová se narodila jako první ze sedmi dětí Ralpha a Rity Erdrichových v Little Falls v Minnesotě. Její otec byl německo-amerického původu, zatímco její matka byla původu francouzského a anishinaabského. Erdrichová vyrůstala ve Wahpetonu v Severní Dakotě, kde její rodiče pracovali jako učitelé na škole, zřízené Úřadem pro indiánské záležitosti. V letech 1972-76 navštěvovala univerzitu Dartmouth, kde získala bakalářský titul a potkala svého budoucího manžela, antropologa a spisovatele Michaela Dorrise, který v té době na univerzitě pracoval jako šéf katedry indiánských studií. Erdrichová později vystřídala několik pracovních míst, včetně pozice plavčice, číšnice, učitelky poezie ve věznicích, nebo signalistky na stavbách. Pracovala také jako redaktorka The Circle, novin sponzorovaných bostonskou indiánskou komunitou. V roce 1979 získala Erdrichová magisterský titul z tvůrčího psaní na univerzitě Johnse Hopkinse. Mezi roky 1978-82 publikovala Erdrichová řadu básní a povídek a právě v tomto období začala spolupracovat s Dorrisem – kvůli Dorrisově pobytu na Novém Zélandu probíhala spolupráce nejprve ve formě dopisování. Jejich vztah se vyvíjel a v roce 1981 se Erdrichová za Dorrise provdala. Během tohoto období také postupně nasbírala materiály, jež byly nakonec publikovány v podobě sbírky poezie Jacklight. V roce 1982 získala její povídka The World’s Greatest Fisherman Cenu Nelsona Algrena v žánru povídek a odměnu 5,000 dolarů. Tento úspěch ji i Dorrise přesvědčil, aby i nadá...

Tomáš Kristl (1)

Tomáš je ve svých 33 letech typický prototyp mladého podnikatele. Věří sám v sebe a ve vlastní schopnosti. Rád má věci pod kontrolou, a vše musí klapat tak nějak podle jeho představ. Trpí nedostatkem času, a touhou dosáhnout velkých cílů. Tomáš je rozvedený. Svou ženu si vzal po sedmileté známosti ve svých 25 letech. Manželství vydrželo dalších sedm let a Tomáš má s bývalou ženou pětiletou dceru. Manželství se rozpadlo vinou Tomáše. Byl své ženě nevěrný, a postupně si vytvořil paralelní vztah s druhou ženou - Sofií. S tou má další dceru, která se narodila ještě za doby Tomášova manželství.

Hanuš Bonn (2)

Hanuš Bonn, známý také pod pseudonymem Josef Kohout, byl český básník, literární kritik a překladatel poezie primitivních národů. V roce 1932 ukončil studium na gymnáziu v Praze, poté studoval práva na Univerzitě Karlově spolu se svým přítelem Rudolfem Margoliem, která úspěšně dokončil v roce 1938. Hanuš Bonn se aktivně zapojil do českožidovského hnutí. Od roku 1939 byl vedoucím funkcionářem Pražské židovské obce. Přispíval do několika časopisů a novin: Studentský časopis, Rozhledy, Literární noviny, Lidové noviny, atp. Publikoval i v Jarním almanachu básnickém 1940. Před Deportací bydlel v Dlouhé ulici č. 14 na Praze 1. V říjnu 1941 byl nacisty poslán do transportu do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl zavražděn. Jeho dílo bylo ovlivněno tvorbou J. Ortena. V jeho díle se odráží depresivní atmosféra evropských předválečných událostí a jeho vlastní pocity nejistoty, úzkosti a strachu.

Miroslav Borník (1)

Autor sborníku o prevenci kriminality.

Ivan Acher (2)

Ivan Acher je český básník a skladatel, který složil hudbu k cca 150 divadelním a filmovým dílům. Svou první operu vytvořil v esperantu. Na Technické univerzitě v Liberci studoval textilní design. Pracoval i jako lesník. Hudbu studoval jako samouk, proto je plná nových forem, včetně nových nástrojů, které si sám vyrábí. Spolupracoval s mnoha režiséry jako autor doprovodné hudby, získal řadu ocenění. Tesař, lesní dělník, studovaný výtvarník a se štěstím nevystudovaný hudebník a skladatel, který své působení na scéně elektroakustické hudby přirozeně propojuje kompozicemi v oblasti soudobé hudby. Autorsky i interpretačně se zapojil do projektů VRRM Vladimíra Václavka a Autopilote Pavla Fajta, trvale vystupuje s jazzovým allstars minibigbandem NUO. Jeho tvorba se vyznačuje progresívním nadžánrovým hledačstvím a překvapivými přístupy k instrumentaci, aranži i používání hudebních a nehudebních nástrojů, které si sám vyrábí na jeho rodném Nisském mlýně pod Oybinem. Od roku 2002 spolupracuje s Agon Orchestra – souborem pro soudobou hudbu, pro který vytvořil bezmála 20 orchestrálních skladeb. Jeho orchestrální skladby zazněly na festivalech vážné hudby v Praze , Hamburku, Vídni, Bratislavě, Budapešti, Bílsku-Bělé... Největší součástí jeho tvorby je hudba pro taneční a divadelní inscenace ověnčené mnoha oceněními. Soupis realizací přesahuje 150 titulů u nás a v zahraničí. Byl nominován na cenu České filmové kritiky, Českého lva, Cenu české divadelní kritiky, Cenu Alfreda Radoka, Cenu Dosky… Spolupracoval jako dvorní skladatel zejména s legendárním Pražským komorním divadlem - Divadlem Komedie a Lenka Vagnerová Company . Dále je podepsán pod hudbou k inscenacím Národního divadla v Pr...

Maria Theisen (1)

Rakouská historička umění a archeoložka zaměřená na středověké středoevropské a východoevropské písemnictví.

Monika Kiegler-Griensteidl (1)

Rakouská knihovnice a teatroložka, práce z oboru.

Rebecca Wells (1)

Rebecca Wellsová je americká spisovatelka, herečka a autorka divadelních her. Rebecca Wellsová pocházela z Louisiany. Žila ve státě Washington, na ostrově nedaleko Seattlu. Za svůj první román, který je paralelou knihy Božská tajemství Jajanek, získala cenu Western States Book Award. K jejím divadelním dílům patří mimo jiné Splittin´s Hairs a Gloria Duplex. Sama v nich ztvárnila hlavní role. Psala rovněž televizní hry pro společnosti ABC a CBS. Cestovala s jevištními adaptacemi svých románů Little Altars Everywhere a Božská tajemství Jajanek. Nejlepší kniha roku 1999 Na vkus maloměsta 60. let poněkud výstřední Jajanky překonávají nejrůznější nástrahy života včetně mateřství, manželství, nemocí a spousty nejrůznějších konfliktů právě díky celoživotnímu přátelství, podpoře a pomoci, kterou si navzájem poskytují, kdykoli je potřeba.

Markéta Bednářová (1)

Markéta Bednářová, dívčím jménem Mokrošová je bývalá česká basketbalistka hrající na pozici křídla. S basketbalem začínala v domovském Žďáru nad Sázavou. V roce 1999 přestoupila do USK Praha, kde působila do roku 2011, přičemž v sezónách 2008/2009 a 2010/2011 získala s týmem titul mistryň republiky. V roce 2008 se provdala za basketbalového trenéra Romana Bednáře. V české reprezentaci hrála již od druhé poloviny 90. let 20. století . Jejím prvním velkým seniorským turnajem bylo mistrovství Evropy 2003, kde český tým získal stříbrné medaile. Od té doby pravidelně reprezentovala Česko, absolvovala mistrovství Evropy 2005 , 2007 a 2009, letní olympijské hry 2008 a mistrovství světa 2006 a 2010 . Na konci sezóny 2010/2011 ukončila sportovní kariéru. Měří 177 cm a na MS 2010 nosila dres s číslem 12.

Sonia Feertchak (1)

Narozena asi 1975. Francouzská autorka knih pro dospívající dívky.

Jan Sekal (1)

Narozen 11.2.1948 v Praze, od roku 1983 žije ve Francii. Grafik.

Graeme Thomson (1)

Graeme Thomson je britský novinář a spisovatel. Přispíval například do časopisů Rolling Stone, Mojo a Esquire, stejně jako do deníku The Guardian. Je autorem knihy Behind the Locked Door pojednávající o hudebníkovi Georgi Harrisonovi, členovi skupiny The Beatles. V češtině vyšla pod názvem George Harrison: Za zamčenými dveřmi. Dále je autorem biografií dalších hudebníků, mezi něž patří například Kate Bush, Elvis Costello a Willie Nelson.

Adam LeBor (1)

Anglický novinář, žije a tvoří v Budapešti.

David Simon (1)

David Šimon je bývalý český fotbalový brankář. S fotbalem začínal v 11 letech ve VCHZ Pardubice, o rok později se přesunul do RH Pardubice, kdy vydržel dalších 5 let. Do seniorského fotbalu se podíval v roce 1993 v dresu VTJ Žamberk. O rok později odešel do AFK Chrudim. V zimě 1996 odešel na hostování do FK Pardubice, ovšem po půl roce se do vrátil do Chrudimi, kde vydržel do roku 1998. Tehdy zamířil do AFK Lázně Bohdaneč a v roce 2000 do FK AS Pardubice. V zimě 2003 zamířil na hostování do FC Bohemians Praha, kde vydržel půl roku a následně se vrátil do Pardubic. V roce 2005 se rozhodl pro svůj první odchod do zahraničí, do maltského Birkirkara FC. Ovšem už po roce zamířil do FK Baník Sokolov a v zimě 2007 na Slovensko do FC Tauris Rimavská Sobota. Ovšem už na podzim měnil dres znovu, tentokrát zamířil do FK AS Pardubice a následně do FC Vysočina Jihlava. Na podzim 2008 zamířil do FK Bohemians Praha, ale ani tady nepobyl dlouho a v roce 2009 přestoupil do FC Hradec Králové. Jeho posledním týmem byl FK Spartak MAS Sezimovo Ústí, kde působil v letech 2010–2011. Následně ukončil profesionální kariéru, hrál za divizní Spartu Kutná Hora a nyní působí jako funkcionář na Okresním fotbalovém svazu Kutná Hora. Od začátku sezóny 2013/2014 hraje v Divizi C za Kutnou Horu poté KP Pardubický kraj za FC Libišany a aktuálně v sezoně 2017/2018 za ŽSK Třemošnice.

Georg Simmel (1)

Georg Simmel byl německý filosof, kritik a sociolog, představitel formální sociologie a filosofie života. Bývá řazen mezi "otce zakladatele" moderní sociologie. Simmel byl jedním z první generace německých sociologů. Jeho novokantovský přístup položil základy pro sociologický antipozitivismus, který se ptá “Co je společnost?” v přímé narážce na Kantovu otázku “Co je příroda?” a který představuje průkopnické analýzy společenské individuality a fragmentace. Podle Simmela kultura odkazuje na "kultivaci jednotlivců prostřednictvím vnějších forem, které byly objeveny v historii". Simmel diskutoval společenské a kulturní jevy ve smyslu "forem" a "obsahu” a také přechodný vztah mezi nimi; forma se stává obsahem a naopak, závisí na kontextu. V tomto smyslu byl předchůdcem strukturálních stylů uvažování ve společenských vědách. S jeho prací o metropoli byl Simmel předchůdcem sociologie města, symbolického interakcionismu a analýzy sociálních sítí. Simmel znal práce a myšlenky Maxe Webera a na téma osobní povahy psal způsobem, který připomíná sociologický koncept zvaný "ideální typ". Obecně odmítal akademické standardy, nicméně filozoficky pokrýval témata jako emoce a romantickou lásku. Jak Simmelova, tak i Weberova nepozitivistická teorie ovlivnila eklektickou kritickou teorii frankfurtské školy. Simmel byl neobyčejně plodný autor, do své smrti v září roku 1918 stihl publikovat 25 knih a okolo 300 článků, recenzí a jiných textů. Mezi Simmelova nejslavnější díla dnes patří "Problémy filosofie dějin" , "Filosofie peněz" , "Metropole a duchovní život" , "Sociologie" , "Cizinec, "Sociální hranice", "Sociologie smyslů", "Sociologie prostoru", "O prostorové projekci společenských forem" a "Základní otázky sociologie" . Rozsáhle také psal o filozofii Schopenhauera a Nietzscheho, stejně jako o umění, nepozoruhodněji ve své kni...

Maitri Hillebrecht (1)

Narozena 1955. Práce z oboru akupresury.

Juliette Kellow (1)

Autorka příručky o výživě dětí.

Tom Butler-Bowdon (1)

Anglický spisovatel, též webový publicista.

Chris Rushby (1)

Anglický knihkupec, autor ilustrovaných biografií B. Dylana, B. Springsteena a skupiny U2.

Richard Sutton (1)

Anglický autor prací o automobilech.

Jiří Větvička (1)

Ing. Jiří Větvička . Válečný veterán, příslušník čs. legií, autor válečných pamětí.

Andrea Kurschusová (1)

Martin Ryšavý (1)

Martin Ryšavý je český spisovatel, scenárista a režisér. Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a scenáristiku na FAMU. Pracuje jako odborný asistent na Katedře scenáristiky a dramaturgie FAMU. Natočil několik dokumentárních etnografických filmů, je autorem námětu a scénáře povídky Cesta v povídkovém filmu Romana Vávry Co chytneš v žitě , scénáře filmu Ivana Vojnára Lesní chodci , který později přepracoval do knižní podoby, či scénáře k televiznímu filmu Aljona . Nejvíce na sebe ale upozornil dvoudílnou knihou Cesty na Sibiř , která získala Magnesii Literu za prózu. V roce 2011 pak získal druhou Magnesii Literu ve stejné kategorii za knihu Vrač. Tato kniha byla oceněna i Cenou Josefa Škvoreckého a cenou Bank Austria Literaris na knižním veletrhu v Lipsku. Román Cesty na Sibiř se stal námětem inscenace divadla Buchty a loutky Cesta na Sibiř.

Jevfrosinija Antonovna Kersnovskaja (1)

Steven Levitsky (1)

Steven Levitsky je americký politolog a profesor Harvardovy univerzity. Zaměřuje se na problematiku autoritářských systémů a demokracií, na stranické systémy a politické strany; specializuje se především na Latinskou Ameriku. Je autorem nebo spoluautorem knih Transforming Labor-Based Parties in Latin America , Competitive Authoritarianism , editorsky se podílel na titulech Argentine Democracy a Informal Institutions and Democracy .

Daniel Ziblatt (1)

Daniel Ziblatt je profesorem Harvardovy univerzity a do oblasti jeho zájmu spadá demokratizace i rozpad demokracie s důrazem na Evropu od 19. století do dneška. Je autorem knihy Conservative Parties and the Birth of Democracy , která kromě tří dalších cen vyhrála Cenu Woodrowa Wilsona za nejlepší knihu z oblasti politologie a mezinárodních vztahů. Jeho první knihou byl titul Structuring the State. The Formation of Italy and Germany and the Puzzle of Federalism .

Noam Friedlander (1)

Novinářka, spisovatelka, práce o sportu, hudbě, náboženství, též filmové a televizní scénáře.

W. T Quick (1)

Americký spisovatel sci-fi a scénárista.

Miloš Bondy (1)

Narozen 2. 8. 1925 v Praze, zemřel 1975. PhDr., psycholog zaměřený na experimentální a teoretickou psychopatologii, emigroval do Kanady.

Jiří Foustka (1)

Syn sociologa a filozofa Břetislava Foustky. Roku 1920 získal doktorát na lékařské fakultě, od r. 1924 působil jako zubní lékař v Praze. Napsal knihu příhod ze zubařského prostředí Hrst o zubech a knihy o mototuristice. Přeložil do češtiny Utopii od Thomase Mora, překládal též Poea, Wellse, Chestertona aj. Byl přítelem Karla ČAPKA a jeho drama Dělo života mělo pozoruhodnou genezi. Foustka námět Děla života navrhl Čapkovi v polovině 30. let, ale ten ho odmítl. Později se však Čapek k námětu vrátil a zpracoval jej do dramatu Bílá nemoc. Mezitím Foustka také napsal svou verzi počátečního nápadu a publikoval ji později – s předmluvou Karla Čapka, který jako by se omlouval, že svou Bílou nemoc „pod tlakem aktuality publikoval dříve“. Foustka chtěl po vydání Bílé nemoci Čapka zpočátku žalovat za zcizení nápadu.

Karl A Taube (1)

Americký antropolog, vysokoškolský pedagog, archeolog, publikace o středoamerickém náboženství a umění.

Juan Arias (1)

Andrzej Niedźwiedź (1)

Polský spisovatel literatury pro děti.

Helena Norberg-Hodge (1)

Švédská spisovatelka, lingvistka a ekologická aktivistka zaměřená na lokalizaci.

Adolf Pavlovič Juškevič (1)

Ruský matematik, fyzik, autor publikací z oboru historie matematiky.

Werner Hellendahl (1)

Německý autor publikací o zahradnictví.

Jenny Milchman (1)

Americká autorka, která literaturou opravdu žije. Nejenže sama píše, ale rovněž se podílí na kurzech tvůrčího psaní, pořádá řadu akcí pro knihkupce a také je aktivní ve sdružení International Thriller Writers. V roce 2013 vydala první thriller Cover of Snow, další pak následovaly s ročním odstupem: Ruin Falls v roce 2014 a konečně loni také Když padne noc. Během propagační akce ke svým knihám strávila s rodinou čtrnáct měsíců na cestách po Spojených státech. Její povídka The Very Old Man se objevila ve sbírce Lunch Reads, do níž přispěla spolu s Libby Sternberg.

Carsten Heil (1)

Německý autor publikací o historii a současnosti motocyklů.

Lesley McKenna (1)

Autorka knihy o snowboardu.

Frederic Morton (1)

Frederic Morton, vlastním jménem Fritz Mandelbaum, je americký spisovatel a novinář rakouského původu. Po anšlusu Rakouska emigroval s rodiči přes Londýn do New Yorku. Kvůli antisemitským náladám v amerických odborech musela rodina přijmout nové jméno, neboť by otec nedostal pracovní povolení. Frederic Morton se vyučil pekařem a vystudoval potravinářskou chemii. Ve studiích v oborech literární věda a pedagogická činnost pak pokračoval na různých univerzitách. Od roku 1959 působí Frederic Morton jako anglicky píšící publicista a spisovatel na volné noze. Přispívá do Now York Times a Esquire. Přestože Morton žije již desítky let v Americe, slavnější je v Rakousku, které v roce 1939 opustil. Rakouský tisk ho vnímá jako člověka, který zastupuje někdejší pronásledovanou židovskou komunitu v Rakousku. Morton sám o sobě říká, že už není Rakušan, ale nikdy se necítil jako Američan. Tím je pouze jazykem, který ho vždy fascinoval. Uchýlil se k jazyku této země, protože nedokázal přijmout americkou kulturu. Frederic Morton je autorem dvanácti knih. Proslavil se hlavně historickými romány. Dva z nich získaly nominaci na americkou Národní knižní cenu. The Rothschilds: Potrait of a Dynasty – 1962, v Americe a v Rakousku velmi populární kniha byla přeložena do 23 jazyků, český překlad se připravuje. A Nervous Splendor: Vienna 1888 – 1889 – kniha o korunním princi Rudolfovi Forever Street – 2002, v knize vzdává Morton hold svému dědečkovi. Vydání knihy se stalo ve Vídni kulturní událostí. V rámci akce Ganz Wien liest bylo obyvatelům Vídně zdarma rozdáno 100.000 výtisků této knihy. Česky vyšlo v roce 2009 pod názvem Kámen ze Zdi nářků. Morton přijel představit tuto svou knihu do Prahy v listopadu 2009.

Suzel Fuzeau-Braesch (1)

Narozena v Paříži, francouzská astroložka a scientoložka.

Kurt Faber (1)

Kurt Faber se narodil 6. prosince 1883 v Mülhausenu, jako syn falcké učitelské rodiny. Vyrostl v Lamprechtu. Před složením maturity na střední škole odešel a učil se knihkupcem. Taktéž studium předčasně ukončil a začal cestovat. V roce 1901 odešel do New Yorku a od roku 1902 pracoval na velrybářské lodi Bowhead v San Franciscu. Když loď Bowhead zamrzla v ledu u ostrava Herschel v Severním ledovém oceánu, pomocí Eskymáků zdolal několik tisíc km pěšky do Edmontnu. Během svého cestování žil z drobných prací a pracoval jako námořník, sběrač vlny, pekař, horník, zdravotní bratr. V USA se dostal do vězení kvůli jízdy ve vlaku na černo. Procestoval Jižní Ameriku, Austrálii a obeplul mys Horn. Mezitím se několikrát vrátil do vlasti, složil maturitní zkoušku a psal do německých novin a vydal knižní publikace. Kurt Faber studoval politologii na univerzitě v Tübingenu a získal doktorát. Stal se cestovatelem a novinovým korespondentem. V roce 1925 se stal členem NSDAP. Zemřel v chladném závalu na Velkém otrokářském jezeře v Severní Kanadě. Zvířata patřící Eskymáků nalezli Fáberouovu mrtvolu, 26. února 1929 u Hay River asi 25 km od místa skonání . Několik knih bylo publikováno jeho bratrem Walterem Faberem.

Marek Chvátal (1)

Redaktor rádia Proglas. Vystudoval katolickou teologii na CMTF UP v Olomouci. V Proglasu se věnuje zejména rozhovorům přibližujícím příběhy biblických postav a poselství textu Bible pro současného člověka a také přípravě odborných vzdělávacích pořadů s teology na témata z oblasti filosofie, liturgie, spirituální teologie, církevních dějin ad.

Wolfgang Sachse (1)

Publikace o Bachovi.

Bohumil Beránek (1)

Narozen 2.10.1953. Ing. arch., autor publikací z oblasti urbanismu, architektury a historie města Prahy .

Otakar Hasík (1)

Narozen 1932. Doc., Ing., DrSc., stavební inženýr, specialista v oblasti vodohospodářských staveb, autor prací z oboru.

Lucie Fulínová (1)

Autorka publikace o léčivých čajích.

Vlasta Šverhartová (1)

Zemřela 1.8.1967 v Praze. Redaktorka.

Marie Pissingerová (1)

Karel Juliš (1)

Karel Juliš byl český a československý vysokoškolský pedagog, odborník na mechaniku, člen Československé akademie věd a politik Komunistické strany Československa, za normalizace ministr školství, mládeže a tělovýchovy České socialistické republiky, československý ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, místopředseda vlády Československa a předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj. Pocházel z úřednické rodiny. V roce 1949 dokončil gymnázium, v letech 1949-1953 vystudoval ČVUT Praha. V letech 1953-1982 pracoval v Státním výzkumném ústavu pro stavbu strojů v Běchovicích, později zde zastával funkci vedoucího výzkumu a zástupce ředitele, od roku 1971 ředitele. Současně na ČVUT vedl katedru mechaniky. Do roku 1986 byl děkanem strojní fakulty ČVUT. V roce 1987 se stal ředitelem Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Československé akademie věd. Koncem 80. let byl místopředsedou ČSAV a předsedou České komise pro vědecké hodnosti. Od roku 1965 byl členem komunistické strany. XVII. sjezd KSČ v roce 1986 ho zvolil kandidátem Ústředního výboru KSČ. Zasedal v národohospodářské komisi ÚV KSČ. Byla mu udělena státní cena Klementa Gottwalda, Vyznamenání Za vynikající práci a Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu. Publikoval odborné práce z oboru mechaniky a vyvažování rotorů. V květnu 1987 byl jmenován členem české vlády Ladislava Adamce jako ministr školství, mládeže a tělovýchovy. V roce 1987 udělil cenu ministra školství za studijní průměr 1,0 v průběhu celého vysokoškolského studia nynějšímu prof. Ing. Josefu Štětinovi, Ph.D. Karel Juliš funkci ministra školství zastával do října 1988. Pak přešel do československé vlády, kde v období říjen 1988 – červen 1989 zastával funkci ministra hutnictví, strojírenství a elektrotechniky ve federální vládě Ladislava Adamce. Od června 1989 do prosince 1989 byl potom ve vládě jako předseda Státní komise pro vědeckotechnický a inves...

Antonín Blažek (1)

Narozen 6. 9. 1925 v Měříně. RNDr., PhMr., DrSc., vědecký pracovník, práce z oboru termiky.