Všichni Autoři a témata

Alois Hůlka (2)

Učitel, básník. Alois Hůlka studoval na Učitelském ústavu v Českých Budějovicích a jako odborný učitel českého jazyka, dějepisu a zeměpisu působil v Prachaticích, ve Zdíkově, ve Vimperku a od roku 1938 na Českobudějovicku . V letech 1948 - 1969 zastával funkci ředitele Základní devítileté školy v Českých Budějovicích - Suchém Vrbném, tři roky pracoval jako vedoucí odboru kultury ONV v Č.Budějovicích. Své články literárně historické a pedagogické zveřejňoval v jihočeském tisku a psal básně oslavující jižní Čechy a jihočeský lid .

Nic Kelman (1)

NK se narodil roku 1971 v New Yorku. Část svého mládí strávil ve Velké Británii a pak se vrátil do USA. Studoval na Massachusetts Institute of Technology a také tvůrčí psaní na Brown University. Svůj debutový román Holky napsal původně jako diplomovou práci. Po univerzitě se několik let věnoval nezávislému filmu. V současnosti pracuje na druhém románu, ale také fotografuje. Jeho texty byly otištěny v různých periodikách. Jak uvádí záložka amerického vydání jeho románu, Nic Kelman žije v New Yorku s třináctiletou přítelkyní a psem.

Karel Holubec (1)

Karel Holubec byl český lékař a vědec. Karel Holubec se narodil 30. ledna 1906 v Pržně na Valašsku v rodině vesnického učitele Josefa Holubce. V dětství se u něj projevil výjimečný talent pro cizí jazyky. V měšťanské škole plynně hovořil německy, italsky i francouzsky. Díky nadaci pro osiřelé děti mohl vystudovat gymnázium ve Valašském Meziříčí a tam se také zrodila jeho velká touha stát se cestovatelem a poznat Orient. Získal stipendium na filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde byl zapsán ke studiu orientalistiky. Matka si přála, aby se stal lékařem a tak po třetím semestru přešel na lékařskou fakultu. Do lékařské praxe uvedl Karla Holubce MUDr. Kudláč, chirurg Zemské nemocnice v Uherském Hradišti. Tam provedl zcela unikátní operaci chlapce s bodnou ranou v srdci. Dalším unikátním zákrokem bylo vyjmutí dvou hřebů z hlavy chlapce, které mu tam zatloukl jeho otec. V roce 1936 se stal asistentem MUDr. Jana Konečného, primáře chirurgického oddělení okresní nemocnice v Třebíči. Začátkem roku 1937, v rámci Výboru pro pomoc demokratickému Španělsku, inicioval a spoluorganizoval peněžní sbírku. Z výtěžku bylo zakoupeno zařízení a vybavení chirurgické polní nemocnice o 120 lůžkách, které bylo dopraveno do střediska Mezinárodních brigád do Albacete ve Španělsku. Tam Karel Holubec v dubnu roku 1937 vyjel z českou zdravotní skupinou. Spolu s ním odjela i jeho manželka Marie Holubcová, která si osvojila základy praxe válečné operační sestry – sálové instrumentářky. Dislokací do budovy opuštěného kláštera v Quadalajaře byl uveden v činnost 1. československý lazaret Jana Amose Komenského, v němž pracovala česká zdravotnická skupina pod vedením dr. Holubce. Po návratu se manželé Holubcovi skrývali před fašisty mezi personálem pražské Vinohradské nemocnice. Zde Holubec využil svých zkušeností válečného chirurga především při léčení tříštivých zlomenin. V roce 1945 se manželé vrátili zpět do Třebíče, kde Karel Holubec získal míst...

Věra Sedláčková (1)

Václav Kosík (1)

Narozen 29. 8. 1909 v Chyňavě u Kladna, zemřel v březnu 1975. Ing., dr., zemědělský redaktor, pedagog, publikace z oboru rostlinného zemědělství a lidového názvosloví rostlin.

Alexandra Osten (1)

Autorka publikací z oblasti praktických rad pro ženy v domácnosti a horoskopů.

Martin Adam (1)

Narozen 6.3.1915 v Dušníkách u Prahy, zemřel 10.6.2003. MUDr., DrSc., docent dermatologie a venerologie, spisovatel - autor dobrodružných románů, publicista. Přednosta dermatologické kliniky v Hradci Králové, se stal docentem v r. 1956, profesorem byl jmenován až v r. 1990 po pádu komunismu. Již jako student psal drobné novely a rozhlasové hry, později jako lékař napsal román z prostředí totálního nasazení Spoutaná lavina , dobrodružný román Bílý vodopád , detektivky Podružný případ a Konec cesty Lenky Bohdalové z lékařského prostředí . Až po r. 1990 začal psát značné množství románů z Dalekého západu, nejdříve pod jménem Ben Boeters, později pod svým vlastním. V r. 1995 jej vydavatel Ivo Železný představil při oslavě stého čísla obnovených Rodokapsů jako svého nejúspěšnějšího autora: „Pan profesor svou tvorbou ve volných chvílích zřejmě baví nejen konzumenty nekomplikované četby, ale především sám sebe. Je to lékař, který kromě léčení kožních chorob a výuky lékařského dorostu poslal na onen svět pěknou řádku padouchů.“ Jinak se autor věnuje svému největšímu koníčku: dřevořezbě a keramice. -- MUDr. Jaroslav Danda, DrSc, byl docent dermatologie a venerologie na lékařské klinice fakulty v Karlovy univerzity v Hradci Králové. Autor řady prací ze svého oboru, spisovatel - autor dobrodružných, detektivních a humoristických románů, autor divadelních a rozhlasových skečů a autor jedné operety.

Howard Carter (1)

Howard Carter byl britský archeolog a egyptolog. Původně pracoval na vytváření kopií egyptských svitků a maleb, později pracoval pod EAS , z něhož vystoupil v roce 1905. V další archeologické práci byl sponzorován lordem Carnarvonem. Dne 4. listopadu 1922, po patnácti letech hledání, objevil v Údolí Králů nedaleko Luxoru Tutanchamonovu hrobku. Během několikaletého hledání Tutanchamonovy hrobky musel čelit složité politické situaci v Egyptě, tlaku veřejného mínění na zpřístupnění hrobky a překonat období první světové války, kdy byly práce na nějaký čas zastaveny. Byl neustále tlačen k rychlejšímu tempu nekompetentními odborníky a kvůli tomu došlo k nenapravitelným škodám na nalezených artefaktech, které se pod rukama rozpadaly. Jako archeolog „amatér“ byl oficiálními vědeckými kruhy považován za šťastlivce a z toho důvodu se nedočkal uznání v Egyptě a ani ve Spojeném království. Lord Carnarvon, který několik let vykopávky financoval, nedostal od tehdejší egyptské vlády ani slíbenou část nálezu, což tehdy bylo zvykem jako kompenzace nákladů. Navíc vdova po lordu Carnarvonovi musela prodat z důvodu finanční tísně jeho sbírku Metropolitnímu muzeu ve Spojených státech amerických. Tento fakt nesla britská vláda dost nelibě. Zemřel ve věku 64 let na rakovinu.

Ellen Glascowová (1)

František Brdlík (1)

Narozen 29. 9. 1855 v Počátkách, zemřel 18. 5. 1936 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, dějepisné a zeměpisné práce.

Ladislav Trpkoš (1)

Ladislav Trpkoš byl československý basketbalista. V místě jeho rodiště se hrálo v roce 1897 první basketbalové utkání na pozdějším území naší republiky. S otcem se přestěhoval do Prahy, kde absolvoval školní docházku, ve 12 letech začal hrát basketbal a 20 let byl hráčem Uncas Praha, se kterým získal čtyři tituly mistra republiky a dvě druhá místa v ligové soutěži. Československo reprezentoval na dvou letních olympijských hrách 1936 v Berlíně a 1948 v Londýně, kde byl vlajkonošem československé sportovní výpravy a s národním týmem skončil v olympijské basketbalové soutěži na 7. místě. S reprezentačním družstvem získal zlaté medaile v roce 1946 na evropském šampionátu v Ženevě a o rok později na šampionátu v Praze stříbrné medaile za umístění na druhém místě. Celkem odehrál za československou basketbalovou reprezentaci 52 zápasů v letech 1932–1948 a patřil k nejlepším hráčům Evropy. V anketě o nejlepšího českého basketbalistu dvacátého století skončil na 9. místě.,, Po skončení basketbalové hráčské kariéry byl 3 sezóny v letech 1954–1957 trenérem ligového družstva mužů Slavia ITVS Praha. Byl také hráčem házené a s týmem SK Slavia Praha vyhrál v roce 1942 mistrovství republiky v národní házené. V roce 2004 byl uveden do Síně slávy českého basketbalu. Je autorem Knih z oboru nákladních automobilů.

Jan Bartoš Bělčický (1)

Narozen 17. 5. 1887 v Bělčicích u Blatné, zemřel 7. 10. 1955 v Berouně. PhDr., středoškolský profesor, fejetonista a prozaik, autor gramatických a literárněhistorických příruček.

Hermann-Josef Zoche (1)

Německý farní správce, novinář, autor knihy o levorukosti.

Patrick de Funès (1)

Francouzský lékař, syn herce a komika Louise de Funèse.

Olivier de Funès (1)

Olivier de Funès je francouzský herec a letec, syn známého komika Louise de Funèse a jeho druhé manželky Jeanne Augustinou Barthelémy de Maupassant – de Funès. Se svou manželkou Dominique má tři děti. Jako herec se objevil pouze v šesti filmech, ve všech se svým otcem. Napsal také scénář k životopisnému dokumentu Louis de Funes. Dříve pracoval také jako dopravní letec u Air France.

Pierre Richard (1)

Pierre Richard, rodným jménem Pierre Richard Maurice Charles Léopold Defays, je francouzský herec, komik, režisér, vinař a příležitostný zpěvák. V 70. a 80. letech 20. století proslul v řadě filmových komedií, kde povětšinou ztvárnil potrhlé, roztržité a nesmělé hrdiny. Roku 2006 získal nejprestižnější francouzskou filmovou cenu - Césara - za celoživotní dílo. Původně studoval kurzy dramatického herectví u Jeana Vilara a Charlese Dullina, ztvárnil i několik vážných rolí, například v Divadle Bruyère. Brzy ho však zlákal kabaret. "Kabaret je čistá a upřímná věc. Vaším jediným ředitelem je publikum. Když se směje, jste přijat. Když ne, máte padáka," vysvětlil později své rozhodnutí. Vystupoval poté v řadě kabaretů v pařížské Latinské čtvrti - v L’Écluse, v Galerii 55, v Cheval d'or, v Bobinu, často spolu s Jeanem Yannem, Jacquesem Fabbrim, Jacquesem Dufilhem či Victorem Lanouxem, v Bobinu pak po boku šansoniéra Georgese Brassense. V 60. letech si jeho skečů povšimli televizní tvůrci a byl pozván do televizních varieté Jean Christopha Avertyho, Pierra Koralnika či Jacquese Roziera, s nímž později natočil i film Les Naufragés de l'île de la Tortue. V televizi si ho vyhlédl Yves Robert a svěřil mu první větší filmovou roli ve filmu Alexandre le bienheureux. Zde měl Richard ztvárnit roli obyčejného parašutisty, ale Yves Robert se nechal přesvědčit, aby Richarda nechal parašutistu zahrát jako poněkud pomateného a popleteného. Velmi se jeho pojetím pobavil a odhalil jeho obrovský komický potenciál pro film. Přesvědčil ho, ať připraví filmový scénář, kde by richardovský popleta dostal maximální prostor, a slíbil, že film zprodukuje. Richard stvořil postavu, v níž se snažil uctít svůj velký vzor - Charlieho Chaplina - ale do níž vložil i něco osobitého. Tak vznikl roku 1970 film Roztržitý a jeho ústřední postava ztřeštěného reklamního tvůrce Pierra Malaqueta, kterou pak Pierre Richard varioval ve svých dalších ...

Berta Clément (1)

Přemysl Pinsker (1)

Narozen 28. 6. 1922. MUDr., lékař, endokrinolog.

Jan Turneber (1)

V létě 1989 v Pekingu úspěšně absolvoval trenérský kurz pořádaný Čínskou asociací wu-šu. Bezprostředně poté založil České centrum tradičních čínských cvičení. V listopadu 1993 se jako první čs. závodník úspěšně zúčastnil mistrovství světa ve wu-šu . Zároveň tam na konferenci členských zemí International Wushu Federation zajistil přijetí České republiky do této, v oblasti wu-šu nejvýznamnější světové organizace. V roce 1995 v Číně složil zkoušky na mezinárodního rozhodčího IWUF pro sestavy a v roce 1997 i pro volný boj . Reálnému boji se věnoval do svých 42 let. Od té doby je pro něj mnohem důležitější poznání a vnitřní boj - překonávání sama sebe. Tradiční wu-šu se učil od roku 1992 pod vedením mistra Liu Chun Bao - významného taoistického mnicha z Wudangských hor. Po jeho smrti pokračuje ve Wudangu ve studiu tamních stylů u Zhong Xueyonga a dalších mistrů. Právě ve Wudangských horách, v městě Shiyan, získal v roce 2008 na 3. mistrovství světa v tradičním wu-šu bronzovou medaili. Specializuje se především na tai-či, čchi-kung a wudangquan. Čínu navštěvuje ze studijních důvodů každoročně. Věnuje se hlavně lektorské činnosti se zaměřením na tradiční čínská cvičení pro zdraví. Je autorem odborných publikací a DVD.

Petr Honey (1)

John Olsen (1)

Aleš Černý (1)

Aleš Černý byl moravský akademický malíř, kreslíř a ilustrátor. Originální dynamickou formou zachycoval lidové tance a zvyky. Aleš Černý se narodil v Brně-Husovicích, kde vychodil základní školu. Od dětství zajížděl na Slovácko, kde poznal lidové tance a pestrost místních krojů. Zažil fašankové, svatební a hodové zvyky. Po maturitě na I. českém reálném gymnáziu v Brně absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu u profesorů Emanuela Hrbka a především Františka Süssera, soukromě pak studoval u malíře Josefa Zamazala. Tehdy podnikl svou první studijní cestu na Slovácko. Inspiroval se barevností Slovácka, navštívil Hodonín, Rohatec, Strážnici, Hroznovou Lhotou, Lipov či Velkou nad Veličkou. Později vykonal studijní cestu do Itálie. Za druhé světové války byl totálně nasazen na práce v Německé říši. Po válce byl jako výtvarník zaměstnán v Ultraphonu, R. a J. Brno II a v Chiraně Brno. V roce 1946 se oženil s Jiřinou Páleníkovou, jejich dcerou je Ing. Svatava Buchtová. Po rozvodu se v roce 1955 podruhé oženil s Olgou Staškovou, jejich dcerou je PaedDr. Dalimila Hodaňová, vnukem Mgr. Ondřej Hýsek, Ph.D. Měl vztah s etnoložkou Zdenou Jelínkovou. Negativní postoj Aleše Černého k okupaci roku 1968, protestní vystoupení ze Svazu umělců či emigrace jeho nevlastního bratra Vladimíra Černého do Kanady vedla v době normalizace k mnoha ústrkům ze strany totalitního režimu. Zemřel náhle v roce 1984 na vrcholu svých tvůrčích sil. Je pochován na brněnském Ústředním hřbitově, pomník má na hřbitově ve Velké nad Veličkou. Aleš Černý celou svoji dráhu malíře zasvětil moravskému folklóru. Ve svých pracích nejčastěji zachycoval různé situace a fáze lidových tanců. Jeho obrazy uchovávají obyčeje a život moravského venkova. Značná část jeho obrazů pochází zejména z různých míst Moravského Slovácka, Podluží a Horňácka. Velkou část života strávil cestováním po celé Moravě i Sl...

Václav Rosam (1)

Narozen 14.9.1859 v Benicích u Neveklova, zemřel 31.12.1945 v Praze. Zemědělský odborník, publikace z oboru.

Emil Zagadłowicz (1)

Josef Tesař (2)

Narozen 4.2.1849 v Bavorově, zemřel 8.1.1903 v Praze. Poštovní úředník, redaktor, prozaik.

Jiřina Svobodová (1)

Jiřina Ptáčníková, v letech 2012-2014 startovala pod jménem Jiřina Svobodová je česká atletka, tyčkařka závodící za atletický oddíl PSK Olymp Praha. V roce 2013 se stala českou rekordmankou. V roce 2004 na mistrovství světa juniorů v italském Grossetu postoupila do finále, kde však nepřekonala základní výšku. Na juniorském mistrovství Evropy v Kaunasu 2005 skončila těsně pod stupni vítězů, na čtvrtém místě. V roce 2009 získala na světové letní univerziádě v Bělehradu zlatou medaili. Na světovém šampionátu v Berlíně však neprošla sítem kvalifikace a skončila na celkovém šestnáctém místě. Na halovém MS 2010 v katarském Dauhá obsadila ve finále páté místo. Dne 17. července 2010 překonala na mistrovství ČR v atletice v Třinci 466 cm, čímž se zařadila na druhé místo českých tabulek. Výše skočila jen Kateřina Baďurová, která držela český rekord výkonem 475 cm. Na halovém ME 2011 v Paříži se podělila s Finkou Minnou Nikkanenovou o 4. místo. V únoru 2012 skočila na tyčkařském mítinku Sergeje Bubky v ukrajinském Doněcku v hale 470 cm, čímž překonala český halový rekord. Na halovém MS 2012 v tureckém Istanbulu medaili nevybojovala, když obsadila výkonem 455 cm 6. místo. Na ME 2012 v Helsinkách však v deštivém počasí zvítězila výkonem 460 cm a dosáhla tak zatím největšího úspěchu své kariéry. Na olympiádě v Londýně obsadila v soutěži tyčkařek výkonem 445 cm šesté místo. V roce 2013 se skokem 4,64 m kvalifikovala na Mistrovství světa v atletice v Moskvě. Počátkem září 2013 v Plzni překonala šest let starý český rekord skokem 476 cm. Její otec a zároveň i trenér František Ptáčník se rovněž věnoval atletice, mj. získal bronz v běhu na 60 metrů na halovém ME 1987 ve francouzském Liévinu. Jejím manželem byl od roku 2012 český atlet, halový mistr Evropy v běhu na 60 metrů překážek, Petr Svoboda. V létě 2014 se rozvedli. Její aktuální partner je český skokan o tyči Jan Kudlička. V létě roku 2018 oznámila, že s ním čeká holčičku. ...

Karel Matura (1)

Próza, publikace o spisovatelích.

P. L Cottrell (1)

Britský historik, profesor ekonomických a sociálních dějin.

Karel Šiman (1)

Narozen 23.2.1882 v Bavorově u Prachatic, zemřel 17.12.1957 v Praze. Ing. dr., publikace z oboru lesnictví a myslivosti.

William Garret (1)

William A. Garrett je autorem zhruba dvaceti detektivních románů Založil filmařskou společnost .

Vladimír Vondrejs (1)

Vladimír Vondrejs vystudoval chemii, specializaci fyzikální chemie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Na několika vysokých školách v Čechách a na Slovensku zaváděl výuku molekulární biologie. Na katedře genetiky a mikrobiologie PřFUK zavedl genové inženýrství. Postupně se věnoval výzkumu buněčného cyklu, rozvoji metod genových modifikací a reparaci DNA u mikroorganizmů.

Pavel Kessner (1)

Fyzik, práce z oboru mechaniky a termodynamiky.

Zdeněk Tůma (1)

Zdeněk Tůma je český ekonom, v letech 2000–2010 guvernér České národní banky, v letech 2011–2012 byl předsedou finančního výboru Zastupitelstva hlavního města Prahy . Vystudoval Obchodní akademii v Českých Budějovicích a Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde také po studiích začal přednášet makroekonomii. V roce 1986 nastoupil do Prognostického ústavu ČSAV. Poté přešel na Institut ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK, kde se stal vedoucím katedry makroekonomie. Je členem vědecké rady ČVUT. V letech 1993–1995 působil jako poradce ministra průmyslu a obchodu. V roce 1995 se stal hlavním ekonomem společnosti Patria Finance, načež v letech 1998–1999 působil jako výkonný ředitel Evropské banky pro obnovu a rozvoj, kde zastupoval Českou, Slovenskou, Maďarskou a Chorvatskou republiku. 13. února 1999 jej prezident republiky jmenoval viceguvernérem České národní banky a poté 1. prosince 2000 jejím guvernérem. V této funkci byl na další šestileté funkční období opětovně potvrzen 11. února 2005 a vykonával ji až do 18. června 2010, kdy podal do rukou prezidenta Klause demisi. Současně působil v letech 1999–2001 jako prezident České společnosti ekonomické a v letech 2000–2010 jako guvernér za Českou republiku v Mezinárodním měnovém fondu. Od roku 2004 byl navíc členem Generální rady v Evropském systému centrálních bank. Roku 1996 se mu narodil syn Tomáš, roku 2001 syn Dan a dcera Alžběta. Na podzim 2009 se o něm spekulovalo jako o možném kandidátovi na eurokomisaře. Dne 15. 4. 2010 oznámil, že se k 30. 6. 2010 vzdává svého mandátu guvernéra ČNB, který mu měl vypršet 12. 2. 2011. Svoji rezignaci odůvodnil snahou o zkrácení období nejistoty spojené s obměnou bankovní rady. Následně vyvrátil spekulace, že by měl od roku 2011 vést nově vznikající Evropský výbor pro systémová rizika. Dne 18. června 2010 podal do rukou prezidenta Klause demisi. Na jeho místo byl jmenován Miroslav Singer. ...

Jan Kubíček (1)

Jan Kubíček je vizionář, básník, performer a sémiotický terorista. Pochází ze Středního Povltaví. Je autorem básnické trilogie Kapitalistické básně, Já, člověk a Stromy jdou do boje. Kapitalistické básně vydal v nakladatelství Petr Štengl, druhé dvě v samizdatové edici Pískoviště.

Valdemar Vyleťal (1)

Narozen 16.10.1900 v Nymburce, zemřel 20.9.1928 tamtéž. Učitel.

John Tyler Bonner (1)

Americký profesor biologie, ekolog.

Douglas Century (1)

Kanadský spisovatel, novinář a scenárista.

Jana Bartošová (2)

Historička a archivářka. V minulosti byla kurátorkou sbírek v Muzeu Sušice, nyní spravuje archiv Pedagogického muzea J. A. Komenského v Praze.

Heiner Schmid (1)

Německý autor odborných příruček Publikace o ovocnářství.

Fedor Ivanovič Tjutčev (1)

Ruský spisovatel a diplomat, básník.

James H Charlesworth (1)

Profesor James H. Charlesworth je významný znalec novozákonních a pseudepigrafických spisů. Působí na univerzitě v Princetonu v New Jersey.

Philippe Wallon (1)

Francouzský lékař, psychiatr a psychoterapeut.

Otoman Zar-Adusht Ha'nish (1)

Lékař a léčitel, duchovní učitel a spisovatel. Cestoval po Dálném východě, vystudoval v Cambridgi medicínu a vyučoval ezoterické vědění a praktiky v USA, kde založil hnutí Mazdaznan. Jeho původ není ověřen a v různých dokumentech jsou uváděna různá data jeho narození . Podle některých zdrojů se narodil jako Otto Hanisch. V roce 1902 přijal jméno Otoman Zar-Adusht Ha'nish a jeho evropský stoupenec David Ammann prohlásil, že se narodil v roce 1844 ruskému diplomatu v Teheránu.

Céline Delavaux (1)

Francouzská spisovatelka, autorka knih o umění, malířích.

Libuše Pravdová (1)

Autorka příručky o háčkování a pletení.

Jaroslav Immanuel Janeček (1)

Narozen 28. 1. 1870 v Pardubicích, zemřel 24.12. 1953 v Praze, učitel, novinář, zakladatel a redaktor časopisů Hvězda záhrobní , Nové slunce , Nový Jeruzalém , edice Náboženství a život, spisovatel, překladatel z francouzštiny, ruštiny, angličtiny, mystik, duchovní swedenborgiánské Nové církve křesťanské .

Cinzia Rando (1)

Italská novinářka, zaměřuje se na cestování.

Iván Jenkovszky (4)

Maďarský grafik, ilustrátor, animátor kreslených filmů.

Naomi Aldort (1)

Je rodinnou poradkyní a terapeutkou. Žije v USA, ale pomáhá rodinám i vychovatelům po celém světě. Je možné ji kontaktovat telefonicky, organizuje workshopy a vede intenzivní terapeutické kurzy přímo u sebe doma nebo v domově klientů. Přispívá do řady časopisů zaměřených na rodičovství a výchovu, např. Mothering Magazine , The Journal of Attachment Parenting International, Byron Child , Natural Parenting a další.

J. Frank Hurdle (1)

Doktor medicíny.

Scott Jurek (1)

Scott Gordon Jurek je americký ultramaratonský běžec polského původu, fyzioterapeut, autor bestselleru New York Times Jez a běhej a veřejný mluvčí. V průběhu své kariéry, jako jeden z nejdominantnějších ultra-maratonských běžců na světě, vyhrál mnoho prestižních závodů a to i několikrát, včetně Hardrock 100 , Badwater Ultra Marathon , Spartathlon a Western States 100 Mile Endurance Run . V roce 2010, na mistrovství světa v běhu na 24 hodin v Brive-la-Gaillarde ve Francii, Jurek získal stříbrnou medaili a stanovil nový americký rekord v zaběhnuté vzdálenosti během 24 hodin s uběhnutými 165,7 mílemi . Jurek od roku 1997 nejí maso a od roku 1999 je vegan.

A. J Tairov (1)

Emil Kaláb (1)

Narozen asi roku 1889, zemřel 8.3.1932 v Tvarožné u Brna. Důstojník československých legií v Rusku. Práce v oboru vojenských dějin.

Josef Ševčík (1)

Josef Ševčík byl český a československý politik Československé strany národně socialistické a poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění. Po roce 1948 žil v exilu. Poté, co absolvoval vyšší hospodářskou školu v Plzni, pracoval jako úředník. Roku 1930 koupil zemědělskou usedlost v Újezdci na Klatovsku, kde do roku 1948 hospodařil. V meziválečném období se angažoval v Republikánské straně zemědělského a malorolnického lidu . Byl aktivní v zemědělském družstevnictví a v místní i okresní samosprávě. Roku 1931 byl zvolen náměstkem starosty obce a v okresních volbách roku 1935 členem okresního zastupitelstva. Byl přítelem agrárnického ministra obrany Františka Machníka. Za německé okupace spolupracoval s domácím odbojem a podporoval rodiny uvězněných a popravených odbojářů. Po roce 1945 přešel k národním socialistům a roku 1946 se stal členem výkonného výboru strany. Opíral se o skupinu bývalých agrárníků, kteří získali vliv v krajské organizaci ČSNS. Před volbami roku 1948 byl jeho konkurentem v rámci strany Ladislav Feierabend, rovněž bývalý agrárník, kterého za poslance podporovala stranická organizace na Rokycansku. V parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za národní socialisty. V parlamentu zasedal do voleb do Národního shromáždění roku 1948. Po komunistickém převratu v roce 1948 pomáhal v dubnu 1948 Hubertu Ripkovi při jeho útěku z ČSR a krátce nato sám odešel do emigrace. Nejprve zamířil do Francie, pak do USA, kde se politicky angažoval v exilové národně socialistické straně a exilové agrární straně. V letech 1956–1960 byl členem redakční rady a vedoucím administrace listu Svědectví. Zemřel v USA.

Josef Kalmer (1)

Rakouský žurnalista a spisovatel, autor cestopisu po Habeši, kniha o Janu Husovi.

Alois Stork (1)

Narozen 16.5.1878 v Rakvicích u Hustopečí, zemřel 20.10.1970 v Moravci. Katolický kněz, jezuita, náboženské práce.

Lynn Etta Zimmer (1)

Americká socioložka.Publikace o drogové problematice.

Gianni Minà (1)

Italský publicista, zabývá se především životem a dílem kubánského politika F. Castra.

Vladimír Urbánek (1)

PhDr. Vladimír Urbánek, PhD. Vystudoval FF UK v Praze, obor historie , kterou ukončil rigorózní zkouška v roce 1988 a získal titul PhDr. V roce 2005 ukončil doktorský studijní obor na FF Masarykovy univerzity v Brně, Historie-obecné dějiny, doktorská práce Eschatologie, vědění a politika. Příspěvek k dějinám myšlení pobělohorského exilu V letech 1981-86 pracoval jako odborný asistent na Pedagogickém ústavu J. A. Komenského ČSAV v Praze a od 1990 jako vědecký pracovník v pracovní skupině pro studium a edici díla J. A. Komenského na Filozofickém ústavu ČSAV v Praze V letech 2000-3 byl externím členem Semináře obecných a komparativních dějin Ústavu světových dějin FF UK, výběrový seminář „Moderní historiografie“ a od 2004 je vyučujícím kursu Czech and Central European History při Council on International Educational Exchange ve spolupráci s FF UK a UJOP UK. Oblasti badatelského zájmu · Dějiny myšlení 17. století · Komunikace učenců v raně novověké Evropě · Myšlenkový svět pobělohorského exilu z českých zemí · J. A. Komenský, jeho život a dílo

Věra Klimešová (1)

Narozena 18.8.1952 ve Vrchlabí. Doc., RNDr., CSc., chemička, práce z oboru farmacie a bioorganické chemie.