Všichni Autoři a témata

Alexandr Bürger (1)

Autor knihy o vojenském výcviku psů - boxerů.

Oldřich Pinkas (1)

Narozen 3. 9. 1886 v Tachlovicích, zemřel 19. 2. 1960 v Praze. Kynolog, major četnictva, práce z oborů.

Chris Lyon (3)

Ilustrátor dětské odborné literatury.

Thietmarus Marsipolitanus (1)

Německý biskup a kronikář, autor kroniky Saska.

Frederick Taylor (1)

Frederick Taylor přednášel v Oxfordu dějiny a moderní jazyky. Absolvoval postgraduální studium na univerzitě v Sussexu a specializoval se na rozmach krajní pravice v Německu počátkem minulého století. V době, kdy vrcholila studená válka, získal stipendium společnosti Volkswagen, což mu umožnilo zabývat se výzkumem v obou částech rozděleného Německa. Je autorem několika oceňovaných románů, jejichž dějištěm je Německo, např.: Drážďany. Přeložil z němčiny řadu publikací včetně Goebbelsových Deníků 1939-1941.

Hans-Dieter Hentschel (1)

Michal Drlík (1)

Hudebník, zpěvák, textař a kytarista. Autor knihy o hudební skupině Bluesberg.

Morris (1)

Narozena na Novém Zélandě, v 70. letech se přestěhovala do australského Melbourne, kde žije a pracuje dodnes. Než potkala Lalea Sokolova, který jí vypověděl svůj příběh tatéra z Osvětimi, nenapsala žádnou knihu. Po svém vydání byla kniha přijata velmi bouřlivě a rychle byla přeložena do 40 jazyků.

Emma Wildes (1)

Emma Wildesová se narodila v Minnesotě a žije na středozápadě USA, vyrostla v Albuquerque, Nové Mexiko. Studovala Illinois State University, kde se specializovala na geologii. Tam se seznámila se svým manželem, Chrisem. Mají tři děti, temperamentní kočku jménem Poot, a mají to štěstí, že žijí u krásného jezera.

Karel Zlín (1)

Karel Zlín vlastním jménem Karel Machálek je český malíř, sochař a básník. Jako dítě zažil válečné bombardování Zlína a jeho strýc Tomáš Podruh, podplukovník československé armády, byl pro svou účast v protinacistickém odboji zajat a popraven stětím v roce 1942. Otec Karla Machálka byl zaměstnán jako grafik a posléze pracoval jako vedoucí propagačního oddělení firmy Baťa. Od 40. let trávil prázdniny na venkově v Lišově v Jižních Čechách a byl svědkem úpadku zemědělství za násilné kolektivizace. Po absolvování Střední uměleckoprůmyslové školy v Uherském Hradišti v letech 1957–1963 vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Vlastimila Rady a Karla Součka. Během studia soukromě navštěvoval sochařský ateliér Karla Hladíka. Pseudonym Karel Zlín začal užívat od roku 1954, kdy měl obavy že název jeho rodného města, přejmenovaného komunisty na Gottwaldov, upadne v zapomnění. Roku 1967 navštívil poprvé Paříž a následujícího roku Řím a Florencii. Po sovětské okupaci krátce spolupracoval s düsseldorfskou galerií Wendorf-Swetec a roku 1970 se zúčastnil prvního a zároveň posledního ročníku Mezinárodního malířského sympozia v Roudnici nad Labem. Začátkem července 1976 odjel na studijní pobyt do Francie. V roce 1977 pracoval v Nogent-sur-Marne v bývalém ateliéru sochaře Marcela Gimonda a dostal zde nabídku na samostatnou výstavu v Galerii Le Lutrin v Lyonu. Když mu česká ambasáda odmítla prodloužit pobyt, požádal ve Francii o azyl. Krátce pobýval také v Římě na akademii Villa Medicis. Od roku 1978 pracoval v ateliéru v Rue de Louvre v Paříži a spolupracoval s uměleckou slévárnou Coubertinovy nadace v Saint-Rémy-lés-Chevreuse. Roku 1981 získal francouzské státní občanství. Byl úspěšný ve veřejných soutěžích a svá vrcholná díla do veřejného prostoru vytvořil v době prezidentství Francoise Mitteranda v letech 1992–1993. V zahraničí měl výstavy např. ve Ville Medici v Římě , Galerii André Girard v Paříži nebo Gale...

Jaroslav Matoulek (1)

Autor prací o historii československého a českého vrtulníkového vojenského letectva.

George Bronson-Howard (1)

Spisovatel a režisér.

Vladimír Ryba (1)

Novinář, překladatel z ruštiny, spis z oboru školství.

Z. A Starovojtová (1)

Irena Jurgielewiczowa (1)

Spisovatelka, pedagožka a autorka mnoha knih pro mladé lidi. Byla vdaná za malíře Mieczyslawa Jurgielewicze. Vystudovala polskou filologii na Varšavské univerzitě.

Ivan Jakovlevič Depman (1)

Ruský matematik zabývající se hostorií matematiky.

Jaroslav Béza (1)

Narozen 4. 9. 1918 v Hulicích, zemřel 7. 3. 2008 v Tehovci u Říčan. Průmyslový výtvarník, věnoval se užité grafice, ilustroval myslivecké knihy, též myslivec a propagátor myslivosti.

Enrico Banfi (1)

Italský botanik, autor prací o rostlinách i dřevinách, spoluautor publikace o botanických zahradách světa.

Francesca Consolino (1)

Italská spoluautorka a autorka knih z oboru botaniky.

Karel Pospíšil (1)

Karel Pospíšil byl český klavírista a skladatel. Základní hudební vzdělání získal u svého děda, Josefa Pospíšila, který byl učitelem i jiných znamenitých hudebníků . Studoval na gymnáziu a na učitelském ústavu v Kutné Hoře, kde byl žákem Karla Strebla. Velký význam pro jeho hudební růst měl i strýc Karel Slavkovský, který byl jedním z nejznamenitějších českých klavíristů té doby. Krátce byl i žákem skladatele Karla Bendla. Nejdřív působil jako učitel obecné školy v Praze na Žižkově a sbormistr žižkovského pěveckého spolku Vítkov, avšak při jeho klavíristické zručnosti se stal brzy i vyhledávaným korepetitorem. Spolupracoval s nejlepšími houslisty své doby. Doprovázel na desítkách koncertů např. Jana Kubelíka, Františka Ondříčka a Jaroslava Kociana, ale i celou řadu vynikajících operních pěvců. Jako skladatel začal být znám okolo roku 1900 svými sbory, písněmi a komickými scénkami. V roce 1907 zvítězil v soutěži na hudbu ke cvičení mužů na 5. všesokolském sletu. Dále se pak věnoval hudbě pro tělovýchovná vystoupení. Pro tento účel napsal asi 300 skladeb. Hrály se nejen v Česku, ale i v Belgii, Francii a Americe. Ve spolupráci se zakladatelem sokolské pohybové rytmiky Augustinem Očenáškem napsal a v roce 1928 publikoval i teoretickou práci Základy rytmického tělocviku sokolského. Napsal rovněž zpěvohru Prášek, démon lásky a několik operet pro ochotníky, z nichž nejznámější je patrně Poprašek v šalandě. Řada písniček z těchto operet se stala dobovými šlágry. Z ostatních skladeb byly populární jeho písně a sbory. Populární je zejména pochod Bai-kai-lai z roku 1908, vytvořený původně k propagaci pivovaru ....

Miroslav Paťava (1)

Narozen 28.5.1922 v Hlučíně, zemřel v srpnu 1963 při autonehodě. Autor pohádek na motivy z německé verze Nibelungů, později pořadatel spisů Klementa Gottwalda a oslavných básní na téhož. Překladatel ze španělštiny, ruštiny a portugalštiny.

Taši Tändzin (1)

Tashi Wangchuk Tenzing je vnuk Tanzina Norkja, který spolu s Hillarym stanul jako první na Everestu, Taši a jeho žena Judy jsou horolezci a pracují i jako horští vůdci, Taši navíc učí historii dobývání Everestu.

Heinz Oskar Wuttig (1)

Rudolf Voráček (1)

Automatizace.

Martin Harjung (1)

Atha Athanasiadis (1)

Publikuje v oblastech: brusle kolečkové; náčiní sportovní; výstroj sportovní

Walter Behrmann (1)

Německý vysokoškolský pedagog geografie a kartografie. Autor Behrmannova zobrazení, tj. plochojevné válcové kartografické zobrazení.

Vladan Georgevitch (1)

Franz Hoffmann (1)

Středoškolský pedagog, autor učebnice fyziky. Činný v letech 1867 v Klagenfurtu a v roce 1879 v Brně.

John Maynard Keynes (3)

John Maynard Keynes, Baron Keynes byl anglický ekonom, profesor na univerzitě v Cambridge a guvernér anglické centrální banky . Byl zakladatelem keynesiánství, což je do jisté míry protipól klasické a neoklasické ekonomie. Oproti těmto teoriím dospěl mj. k pozitivnějšímu názoru na státní zásahy do hospodářství. Důsledky jeho úvah vyústily v aplikace pro řešení Velké hospodářské krize z 30. let, zejména v USA a Spojeném království, jejichž úspěch je stoupenci jeho koncepce považován za důkaz překonání principů klasické ekonomie. Je označován za jednoho z nejvýznamnějších ekonomů 20. století. Jeho tolerance k zadlužování státu našla mnohé oponenty. John Maynard Keynes se narodil v anglickém univerzitním městě Cambridge. Jeho matka Florence pracovala jako vedoucí úřadu na místním magistrátu. Jeho otec John Neville Keynes vyučoval na Cambridgeské univerzitě logiku a politickou ekonomii a byl jedním z představitelů logického positivismu. John Maynard studoval na Cambridgeské univerzitě matematiku a filosofii. Po dokončení studií matematiky v roce 1905 se na radu Alfreda Marshalla věnoval studiu ekonomie. V letech 1906 až 1908 pracoval ve státních službách, později v roce 1908 začal přednášet ekonomii na Královské koleji v Cambridgi. Později se opět vrátil do státních služeb a do roku 1919 zde setrval. V tomto roce také zastupoval britské ministerstvo financí na Versailleské mírové konferenci. V roce 1921 se Keynes zamiloval do ruské primabaleríny Lydie Lopokové, která byla jednou z hvězd exilového baletního souboru Ballets russes, vedeného legendárním impresáriem Sergejem Pavlovičem Ďagilevem. Jejich svatba se konala v roce 1925. V roce 1942 byl za své zásluhy králem Jiřím VI. povýšen do šlechtického stavu jako peer s titulem Baron Keynes a stal se členem Sněmovny lordů. Byl předsedou velké vzájemné pojišťov...

Franz Steigl (1)

Fritz Spannagel (1)

Hein Gorny (1)

W.A.B. Coolidge (1)

Alfred Radio-Radiid (1)

Josef Chavanne (1)

Johannes Jegerlehner (1)

Ludwig von Hörmann (1)

Herman von Schmid (1)

Ludwig Steub (1)

Německý právník a spisovatel.

Karl von Seyffertitz (1)

Carl von Seyffertitz, celým jménem Carl Maria Josef Leopold von Seyffertitz , byl rakouský politik z Vorarlberska, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady. Pocházel ze starého šlechtického rodu, který byl roku 1711 přijat do svazku říšské šlechty. Narodil se v Tyrolsku. Jeho otec byl hejtmanem v císařské armádě. Ve věku sedmi let přišel Carl o otce, ale i tak získal kvalitní výchovu a vzdělání. Od roku 1843 studoval na Innsbrucké univerzitě. Roku 1851 nastoupil jako praktikant do státních služeb a působil na krajském úřadu v Bregenzu, po jehož rozpuštění roku 1860 vystoupil ze státní služby. V roce 1864 byl zvolen na Vorarlberský zemský sněm za kurii obchodních komor. Byl rovněž členem zemského výboru a náměstkem zemského hejtmana. V lednu 1867 mandát na zemském sněmu obhájil. V zemském sněmu zasedal do roku 1868. Roku 1867 na sněmu navrhl zavedení tajné volby starostů, přičemž téhož roku se sám stal starostou Bregenzu. Ve funkci starosty roku 1869 prosadil založení nemocnice Valduna. Roku 1870 byl do starostenského úřadu opětovně zvolen, po několika dnech ale nečekaně z postu odstoupil. Zemský sněm ho 23. února 1867 delegoval i do Říšské rady. Na mandát ve vídeňském parlamentu rezignoval v roce 1868. Stranicky se profiloval jako německý liberál . V Říšské radě vystupoval pro zrušení konkordátu, uzavřeného roku 1855 mezi Rakouskem a Svatým stolcem. Kvůli tomu čelil značné kritice ze strany katolických konzervativců. Od roku 1860 zastával vedoucí posty v Muzejním spolku pro Vorarlbersko. Byl náměstkem předsedy spolku. Působil rovněž jako korespondent Říšského geologického ústavu a po odchodu z politiky se věnoval vědecké práci v oboru geologie, meteorologie. V roce 1870 mu město Bregenz udělilo čestné občanství. Jeho bratr Gebhard Seyffertitz byl rovněž politikem....

Henri Silberman (1)

Franz Pohl (1)

Ředitel sklárny ve městě Sklářská Poruba .

Johann Gabriel Seidl (1)

Rakuský učenec, archeolog, dramatik a prozaik.

Léon Verleye (1)

Francouzský autor publikací o špercích.

Lauran Paine (1)

Americký historik, publikuje o vojenské historii a špionáži, též westerny a dopbrodružné příběhy.

David Watkins (1)

Autor tábornickýcha turistických příruček.

Meike Dalal (1)

Autor tábornické příručky.

Miroslav Nyč (1)

Narozen 1970. Stavební ing., práce o sádrokartonu.

Egon M Binder (1)

Německý publicista, redaktor turistické literatury, též autor kutilských příruček.

Robert Hamerling (1)

Rakuský lyrik a autor veršovaných eposů.

William Cullen Bryant (1)

Americký romantický básník, novinář a redaktor New York Evening Post. Jedna z nejrespektovanějších osobností amerického žurnalismu 19. století; komentoval defakto každou významnou událost své doby. Jeho básně zachycují často motivy přírody, počasí a flory, ale byl také vlasteneckým básníkem popisujícím významné americké osobnosti a událost nebo indiánské legendy. Po formální stránce jsou jeho básně psány blankversem. Bryant se těšil velké oblibě a oceňovali jej třeba i Poe, Whitman nebo Emerson. Přeložil Homérovu Illias a Odysseu. Mezi jeno nejznámější básně patří: "Thanatopsis", "To a Waterfowl", "The Prairies" a básnické sbírky Poems, Lectures on Poetry nebo politická satira The Embargo.

Anne L Biwer (1)

Německá vychovatelka, zabývala se waldorfskou pedagogikou a antroposofií, též autorka knih o předpovídání budoucnosti a čtení z ruky.

Andrzej Czechowicz (1)

polský rozvědčík, který pracoval v utajení v Rádiu Svobodná Evropa v polském vysílání, v roce 1971 se vrátil do Polska

Rostislav Rajchl (1)

Narozen 1.1.1910 v Uherském Brodě, zemřel 1987. RNDr., fyzik, astronom, archivář Památníku odboje. Práce z oboru a o Milanu Rastislavovi Štefánikovi.

F. V Beránek (1)

Georges-Marie Haardt (1)

Louis Audouin-Dubreuil (1)

Anna Strunská (2)

Henri Lichtenberger (1)

Francouzský germanista a filolog. Psal také latinsky.