142201–142260 z 142652 Autoři
Ladislav Postupa (6)
Narozen 21. 9. 1929 v Náchodě, zemřel 14. 5. 2016 v Liberci. Fotograf a grafik.
Více od autora
Karel Hetteš (2)
Narozen 29.7.1909 v Praze, zemřel 21.9.1976 tamtéž. Výtvarný teoretik a historik v oboru skla, výtvarný redaktor, literatura z oboru.
Více od autora
Marie Rakušanová (1)
Narozena 26. 3. 1978 v Uherském Hradišti. Historička umění, kurátorka, vysokoškolská pedagožka, vědecká pracovnice. Zaměřuje se na umění přelomu 19. a 20. století a současnou metodologii dějin umění.
Více od autora
Maximilien Gauthier (1)
Francouzský kritik umění, novinář, autor biografií a publikací o umění.
Více od autora
Heinz Schott (1)
Německý doktor filozofie a medicíny, profesor dějin lékařství. Práce z oboru.
Více od autora
Gillo Dorfles (1)
Gillo Dorfles byl italský kritik umění, malíř a básník. Studoval medicínu se specializací na psychiatrii. Později působil jako pedagog na univerzitách v Terstu, Miláně a Cagliari. V roce 1956 stál u zrodu organizace Associazione per il disegno industriale. V roce 2010, u příležitosti jeho stých narozenin, proběhla v Miláně výstava jeho děl nazvaná „L'avanguardia tradita“. Další výstavu měl například v roce 2012 na přehlídce Triennale di Milano. Jejím organizátorem byl sám Dorfles a nesla název „Dorfles. Kitsch – oggi il kitsch“. Roku 2013 vydal knihu Poesie, která obsahovala jeho do té doby nevydanou básnickou tvorbu z let 1941 až 1952.
Více od autora
Eva Bužgová (1)
Narozena 3.3.1930 v Praze. Promovaná historička výtvarného umění, monografie z oboru.
Více od autora
Julius Broul (1)
Narozen 1914 v Březových Horách. Ing., autor publikací z oboru sklářství.
Více od autora
Pavel Major (1)
Pavel Major je český malíř, ilustrátor, grafik a pedagog. V Praze maturoval na Výtvarné škole Václava Hollara a pak v letech 1966–1972 vystudoval pod vedením profesorů Zdeňka Sklenáře, Antonína Strnadela a Jiřího Trnky Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Od roku 1974 působil na této škole jako pedagog v ateliéru knižní grafiky a ilustrace. Jako ilustrátor uplatňoval ve své tvorbě zájem o historii.
Více od autora
Božena Svárovská (1)
René Decastelo se narodil v roce 1973 v Želivě. Je český spisovatel a redaktor, knihy publikuje ještě pod pseudonymem Božena Svárovská. Po absolvování gymnázia v Pelhřimově studoval psychologii a pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy . Působil v řadě českých lifestylových periodik, byl jedním z novinářů vydavatelství Stratosféra. Byl dlouholetým šéfredaktorem měsíčníku Esquire, podílel se na vzniku týdeníku Redhot a několika dalších časopisů. Nyní je kreativním ředitelem vydavatelského domu Mladá fronta a šéfredaktorem časopisu forMEN.
Více od autora
Vlastimil Toman (1)
Narozen 19. 2. 1930 v Třebíči, zemřel 11. 12. 2015 tamtéž. Akademický malíř, grafik, ilustrátor, básník a fotograf.
Více od autora
Lubomír Sottner (1)
Narozen 2. 8. 1922 v Plzni, zemřel v lednu 2013. Doc., MUDr. et RNDr., DrSc., stomatolog, biolog, genetik, zakladatel oboru stomatogenetika .
Více od autora
Vladimír Chaloupka (1)
Vladimír Chaloupka je bývalý český fotbalový útočník. Po skončení aktivní kariéry trénuje ve Zbrojovce Brno mládež. Jeho starším bratrem je Jindřich Chaloupka. Stejně jako jeho bratr je dorosteneckým mistrem se Zbrojovkou/Boby Brno . Zbrojovácký odchovanec nastoupil v nejvyšší soutěži ke 107 utkáních a dal 6 gólů. Debutoval v dresu Boby Brno, dále hrál ve Slovácké Slavii Uherské Hradiště, Jablonci a Viktorii Plzeň. Na podzim 2000 hostoval v Semilech, v ČFL vstřelil 5 branek v pěti startech. Kariéru končil v rakouských nižších soutěžích v týmu SC Zwettl. Jaro 2011 a ročník 2011/12 strávil v SV Weitra, od 2. srpna 2012 byl hráčem FK SK Bosonohy. Po skončení hráčské kariéry se věnuje ve Zbrojovce Brno trénování mládeže.
Více od autora
Rudolf August Oetker (1)
Německý podnikatel. Do roku 1981 řídil koncern Oetker-Gruppe.
Více od autora
Jiří Mika (1)
Jiří Mika je bývalý český fotbalista, útočník. V československé lize hrál za Spartak Praha Sokolovo a RH Brno. Dal 7 ligových gólů. V Poháru vítězů pohárů nastoupil v 1 utkání. Později vedl menší kluby, v ČFL vedl Kaučuk Kralupy, dále v nižších soutěžích Čechii Kralupy a Veltrusy.
Více od autora
Lubomír Anlauf (1)
Narozen 22. 12. 1960 ve Vítkově. Výtvarník v oboru propagační a užitá grafika, též ilustrátor učebnic a dětské literatury.
Více od autora
Petr Rob (1)
Narodil se 10. prosince 1948 ve Zlíně. Vystudoval sociologii na Univerzitě Karlově a národní hospodářství na univerzitě v Hamburku, kde získal docenturu v politických vědách. V roce 1975 emigroval do Německa, kde žije doposud. Od roku 1998 vedl hamburský Mezinárodní institut pro ekonomiku a politiku. Specializuje se na analýzy a prognózy politických a ekonomických procesů. Je autorem řady knih a studií, často publikuje v Česku.
Více od autora
Luděk Vimr (1)
Luděk Vimr byl český malíř, grafik a ilustrátor. Vystudoval pražskou UMPRUM, absolvoval v ateliéru prof. Františka Muziky. Ilustroval více než 40 titulů, pracoval především s dětskou knihou a učebnicí. Spolupracoval v prvé řadě s nakladatelstvím Albatros. Ilustroval též několik dětských knížek napsaných malířkou a básnířkou, jeho manželkou Alenou Málkovou-Vimrovou, jako např.:
Více od autora
Rolf Spangenberg (1)
Německý veterinární lékař, odborné práce o chorobách malých zvířat.
Více od autora
Michaela Lesařová-Roubíčková (1)
Narozena 19.4.1949 v Praze. Výtvarnice, knižní tvorba a ilustrace, vědecké bibliofilie.
Více od autora
Josef Višinka (1)
Narozen 8.7.1911 v Olešnici, zemřel 23.2.1985. Kronikář města Olešnice.
Více od autora
Jan Koblasa (6)
Jan Koblasa byl český sochař, malíř, grafik, scénograf, básník, hudebník, emeritní profesor sochařství v Kielu, žijící od roku 1968 v zahraničí. Jan Koblasa se narodil v Táboře v rodině profesionálního hudebníka. Jeho matka byla dentistkou, později novinářkou. V dětství ho zajímal skauting a příroda, proto se na klasické gymnasium přihlásil původně s úmyslem stát se biologem . Studovat začal během války, brzy však převážily jiné zájmy – zejména literatura, hudba a zpěv, divadlo a výtvarné umění. Otec po návratu z totálního nasazení dostal nabídku stát se členem nově založeného symfonického orchestru v Teplicích a rodina se tam odstěhovala na konci roku 1945. Zde Jan Koblasa pokračoval ve studiu, navštěvoval LŠU a divadelní a výtvarný kroužek na gymnasiu. Od 16 let zpíval nejprve ve sboru, studoval klasický zpěv a později účinkoval již jako sólista s tanečním orchestrem a v chrámovém sboru. Po prvním místě v sólovém zpěvu r. 1951 na soutěži mladých umělců získal první místo i jako sólový zpěvák na krajské soutěži roku 1952 a zároveň možnost zpívat v teplické opeře. Od školních let si Jan Koblasa vedl deníky, kam kromě osobních záznamů zapsal i své první literární pokusy. Se spolužáky na gymnasiu , kteří se stejně jako on zajímali o filosofii a zakázanou literaturu založil klub a vydávali vlastní časopis. V roce 1950 přestoupil z osmiletého humanistického na pedagogické gymnasium, kde měl možnost pokračovat v sochařském školení díky podpoře Karla Švarce a také v ateliéru teplického sochaře Lahody. Po složení maturity v roce 1952 se přihlásil ke studiu na AVU v Praze, úspěšně složil talentové zkoušky a navzdory nepříznivým kádrovým posudkům a chybějícímu doporučení školy byl přijat ke studiu. Ateliér profesora Laudy na AVU, kam Jan Koblasa nastoupil v roce 1952, měl vychovat příští tvůrce režimních socialistických pomníků. Atmosféru školy u...
Více od autora
Miloš Vojíř (1)
Miloš Vojíř je český fotograf zaměřující se na tvorbu výtvarného aktu. S aktem začal v roce 1964. Během času přešel na digitální fotografii. Ženské tělo zobrazuje jak realisticky, tak i abstraktním způsobem. V sedmdesátých letech, kdy akt byl cenzurou téměř zakázaný, spolu s fotografy ze skupiny Setkání , svou tvorbou ovlivnili pohled na nahé ženské tělo. Narodil se 1. ledna 1938 v Hradci Králové. Absolvoval Průmyslovou školu strojní v Jičíně. Studium na Fakultě strojní po dvou letech přerušil a začal se plně věnovat fotografii. Několik let pracoval jako fotograf a grafik v tiskárně. Od roku 1980 je samostatným výtvarníkem v oboru fotografie a užité grafiky. Doposud uspořádal 78 autorských výstav a zúčastnil se 104 společných výstav doma i v zahraničí. Své práce publikoval v mnoha našich i zahraničních časopisech a publikacích. Je autorem katalogů, prospektů, plakátů, kalendářů a spoluautorem a vydavatelem publikace Třebechovický Proboštův betlém. V průběhu let vytvořil několik desítek velkoplošných výtvarných výzdob různých interiérů. Ve své volné tvorbě se zabývá akty, portréty a abstraktní fotografií. Užitá tvorba obsahuje další témata jako krajiny, technickou a reklamní fotografii, architekturu, plakáty, kalendáře, dále pak grafické zpracování tiskovin, logotypů a značek. Tiskové služby. Vydavatelská činnost.
Více od autora
Michael James Alexander Stewart (1)
Belgičan prohlašující se za oprávněného jakobitského nárokovatele trůnu bývalého skotského království. Nárokuje si též mnoho dalších titulů. Autor publikace o královském rodu Stuartovců. Spoluator publikace o Templářského řádu.
Více od autora
Josef Havlíček (2)
Josef Havlíček byl český funkcionalistický architekt, vůdčí reprezentant české meziválečné avantgardy, člen Devětsilu. Nejznámější stavbou, kterou postavil spolu s Karlem Honzíkem, je budova Všeobecného penzijního ústavu v Praze na Žižkově. Narozen 5. května 1899 v Praze Josefu Havlíčkovi , pozdějšímu radovi ministerstva veřejných prací, a Kamile Havlíčkové, rozené Hübschmannové , jež byla sestrou architekta Bohumila Hübschmanna. Studium architektury na ČVUT v Praze a na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. Josefa Gočára, v jehož ateliéru pak pracuje do roku 1928. V letech 1928-1936 projektuje a píše spolu s Karlem Honzíkem , později spolupracuje zejména s K. Neumannem. Byl členem Devětsilu, Levé fronty, SVU Mánes , předsedou redakční rady časopisu Architekt SIA. Úzce spolupracuje s výtvarnými umělci a designéry, je členem družstva Artěl. Od roku 1929 působí v CIAM , v l. 1945-47 členem Světové rady této mezinárodní organizace. V roce 1948 se stává prvním ředitelem pražského Stavoprojektu. Jeho manželkou byla sochařka Marta Jirásková–Havlíčková, se kterou se oženil 29. srpna 1931. 6. října začal studovat jako mimořádný posluchač na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Závěr jeho života poznamenává chronická nemoc, umírá 30. 12. 1961 v Praze. Roku 1963 se koná v Praze souborná posmrtná výstava jeho díla. V meziválečném období bylo známé jeho přátelství s Aloisem Wachsmanem. Při studiích na ČVUT ve 20. letech se svým excentrickým stylem zařadili mezi tzv. pražské figurky - jejich módní, intelektuální a řečnické obraty se staly vzorem dvojice Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Po druhé světové válce se přímo účastnil návrhu sídla OSN v New Yorku ve skupi...
Více od autora
Karel Janů (1)
Karel Janů byl český architekt. Ve třicátých letech byl spolu s Jiřím Štursou a Jiřím Voženílkem členem levicové skupiny PAS . Zabývali se otázkami sociálního bydlení a typizací stavební výroby podle sovětského vzoru. Paradoxně je jeho nejznámějším dílem Volmanova vila v Čelákovicích, luxusní vila pro majitele strojíren Josefa Volmana. Po roce 1945 a především po roce 1948 se angažoval v nové organizaci stavebnictví. Byl generálním ředitelem Československých stavebních závodů. V roce 1959 byl jmenován profesorem pozemního stavitelství na stavební fakultě ČVUT. V letech 1963-1965 byl děkanem stavební fakulty. Své působení na katedře přerušil v letech 1965-1969, kdy byl náměstkem ministra školství. Po návratu působil na ČVUT do roku 1972.
Více od autora
Jean Flori (1)
Jean Flori byl francouzský historik a pracovník Centre national de la recherche scientifique a Centre d'Etudes Supérieures de Civilisation Médiévale . Specializoval se především na dějiny středověké společnosti, rytířství a křížových výprav. Doktorát z humanitních věd získal v roce 1981 . V současnosti působí jako ředitel výzkumu v CNRS . Je autorem mnoha knih mimo jiné s tematikou rytířství a křížových výprav a také několika monografií věnovaných středověkým osobnostem . Jeho knihy byly přeloženy do mnoha světových jazyků.
Více od autora
Jacques Verger (1)
JACQUES VERGER , jeden z předních znalcù dějin středověkých univerzit. V řadě prací se věnoval vzniku a vývoji univerzit, dějinám myšlení a kultury středověku či osobnosti Petra Abélarda. Je místopředsedou mezinárodní komise pro dějiny univerzit.
Více od autora
Helena Johnová (1)
Helena Johnová byla česká sochařka, keramička; profesorka Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V letech 1899–1907 studovala na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, zprvu nastoupila jen do ženských kursů vyšívání Idy Krauthové a malby květin Emilie Krostové, později byl řádnou studentkou školy, žačkou Jakuba Schikanedera a Josefa Schussera. Ve studiu pokračovala ve Vídni na Uměleckoprůmyslové škole v ateliéru pro keramiku profesora Michaela Powolného. V porcelánce ve Waldenburgu a na keramické škole v Bechyni absolvovala praxi. V roce 1912 začala pracovat v dílně Slovenské keramické společnosti v Modré. V roce 1908 se podílela na založení uměleckého družstva Artěl, ve kterém se svými přáteli V. H. Brunnerem, J. Konůpkem, P.Janákem, V. V. Štechem a Aloisem Dykem působila pouze do roku 1919. Z umělkyň v družstvu byla činná mj. také Marie Teinitzerová, obě zaujímaly významné postavení, jejich aktivity měly „oživit smysl pro výtvarnou práci a vkus v denním životě“, obnovit umělecké hodnoty rukodělné práce a řemesla, vytvořit vlastní styl dekoru. Johnová také roku 1911 spoluzaložila a do roku 1918 vedla keramické dílny ve Vídni a byla schopnou podnikatelkou. Své výrobky prezentovala na mezinárodních výstavách nejen za Artěl, ale i za Rakousko, za což ji čeští vlastenci kritizovali. Po roce 1918 přesídlila do ČSR. Uměleckoprůmyslová škola v Praze se po vzoru vídeňském snažila dosáhnout postavení „Vysoké školy dekorativního umění“, posílila svou autonomii a sestavila pedagogický sbor z významných výtvarníků. Vedl ji rektor a do pedagogického sboru přišly osobnosti jako Pavel Janák, František Kysela, Jaroslav Horejc, Jan Kotěra a Helena Johnová, která zde roku 1919 založila ateliér keramiky - „speciálku keramiky“. Vybudovala velkou keramickou dílnu s pecí a byla také jmenována profesorkou. V roce 1935 byla předčasně penzionována, vymohla si alespoň bezplatné užívání keramické dílny, kterou vybudovala. Pokr...
Více od autora
Jaroslav Kučera (1)
Ing., fotograf a novinář, katalogy k výstavám, fotografické publikace, časopisecké fotografie. Narodil se 19. prosince 1946 ve vesnici Ředhošť v okrese Litoměřice. Od roku 1962 do roku 1966 studoval na Mělníku Střední průmyslovou školu stavební. V roce 1967 zahájil studium na stavební fakultě Českého vysokého učení technického v Praze, kde také bydlel ve strahovských kolejích. V tomtéž roce se aktivně zúčastnil protirežimních studentských demonstrací, které byly předzvěstí Pražského jara 1968. Na Strahovských kolejích se stal spoluzakladatelem Fotoklubu Strahov, z něhož vzešlo několik později známých fotografů . V roce 1969 byl při fotografování 1. výročí okupace Československa sovětskou armádou zatčen, surově zbit a několik týdnů vězněn ve věznici na Pankráci a poté souzen jako kontrarevoluční živel. V roce 1973 ukončil studium jako stavební inženýr, avšak ihned po státnicích se stal fotografem „na volné noze“. V období normalizace fotografoval pro některé časopisy a státní podniky. Po převratu v roce 1989 stál u zrodu fotografické skupiny Signum a v roce 1996 se stal členem agentury Bilderberg Hamburg. V roce 2006 založil vydavatelství JAKURA, kde vydává umělecké publikace.
Více od autora
Alois Podzemský (1)
Narozen 20.6.1881. Ing., architekt, publikace z oboru stavitelství.
Více od autora
Karel Hannauer (1)
Narozen 11.6.1906 v Praze, zemřel 13.7.1966 v Praze. Ing.arch. Dr.techn., práce z oboru bytové architektury.
Více od autora
Papus (2)
Papus , vlastním jménem Gérard Anaclet Vincent Encausse, byl francouzský esoterik, zakladatel Martinistického řádu. Narodil se v galicijském městě A Coruña jako syn Louise Encausseho, původem z jižní Francie, a Španělky Iñes Perrez-Vierra, v době kdy jeho otec pokoušel prodávat svůj vlastní vynález, Encaussův generátor, místním lékařům. Mělo se jednat o lázeň umožňující transdermální absorbci léčiv. V důsledku obchodního neúspěchu se rodina přestěhovala do Paříže kde Gérard později studoval rétoriku na Collège Rollin, přičemž svá studia nedokončil. Poté bral večerní hodiny lékařství, prošel dobrovolnou vojenskou službou a od roku 1885 se počal zajímat o okultismus, především o dílo Alexandra Saint-Yves d’Alveydre. V roce 1887 publikoval svůj první článek a to v teosofickém časopise Lotus a v téže době se stal jednou z hlavních osobností lóže Isis vedené Félixem Gaboriau. Následně pak založil vlastní lóži Hermès a časopis L’Initiation a Le Voiled’Isis a především Groupe indépendant d’Études ésotériques, brzy přejmenovanou na École Hermétique „Hermetickou školu“, jež představovala svého druhu univerzitu okultismu. Tyto aktivity byly významným mezníkem dobového pronikání esoterismu do veřejného prostoru. V téže době publikoval různé knihy s tématy jako kabala, sanskrt, tarot, homeopatie a okultismus obecně a zabýval se nejnovějšími poznatky lékařské vědy. Přestože jeho odborné znalosti byli povrchní a jeho aktivitám scházela serióznost tak dobře uspokojoval dobovou poptávku po legitimizaci esoterismu skrze vědu a uvedení vědy v soulad s uměním a náboženstvím. V roce 1891 opustil Teosofickou společnost a založil, respektive podle svých slov obnovil, společně s Augustinem Chaboseau l'Ordre martiniste „Martinistický řád“. Oba zakladatelé tvrdili že skrze „apoštolskou posloupnost“ navazují na řád jež založil Louis-Claude de Saint-Martin. Kromě nedokazatelnosti tvrzení o poslo...
Více od autora
Benjamin Shield (3)
PhD. Benjamin Shield je kraniosakrální terapeut, pedagog a autor žijící v Los Angeles. Bakalářský titul v oboru biologie získal na Universitě v Californii, postgraduálním studiem na Boston University School z mediciny a v Boston University Graduate School jeho doktorát v oboru lékařských věd. Vyučoval četné kurzy týkající se zdravotní péče a technik ve Spojených státech, Kanadě a Evropě, je zakládajícím členem rady Mezinárodní asociace terapeutů jógy a americké Asociace kraniosakrální terapie. Je učitel, lektor, psychoterapeut – napsal nesčetnou řadu článků o psychologii, léčení a lidské psychice. Stal se častým hostem v celostátních rozhlasových a televizních pořadech. Společně s Richardem Carlsonem sepsali a vydali knihy Healing on Healing – Léčitelé o léčení, For the Love of God – Pro lásku boží a Handbook for the Soul – Kniha nejen pro duši.
Více od autora
Susan Edwards (1)
Psycholožka, žije v Priceton, New Jersey, vede kurzy pro muže, aby porozuměli milostným vztahům.
Více od autora
Miroslav Pekárek (1)
MUDr. Miroslav Pekárek se celý život zabývá léčbou rakoviny. 30 let byl přednostou radiologického oddělení a vedoucím onkologické poradny. 3 roky pracoval také v ČSAV. Od roku 1991 se věnuje léčbě rakoviny alternativními způsoby. Vzrůstající skepse k praktikám klasické medicíny a odvaha experimentovat ho přivedla k neobvyklému pohledu na zdraví člověka.
Více od autora
Lawrence M Steinhart (1)
Autor prací o léčebných metodách Edgara Cayce a o problematice přístupu hnutí New Age k sebeobjevování.
Více od autora