Všichni Autoři a témata

Martin Nouza (3)

Narozen 1961. MUDr., CSc. Po promoci na lékařské fakultě nastoupil jako internista do pražského IKEM, kde se zaměřil na choroby ledvin a na péči o pacienty dialyzované a transplantované. Atestoval se v oboru vnitřní lékařství, klinická imunologie a alergologie a nefrologie. Od roku 1995 pracoval jako imunolog na klinice MUDr. Jaroslava Svobody. V roce 1996 spoluzaložil Centrum péče o nemocné s chronickým únavovým syndromem, jehož cílem bylo zajistit komplexní péči těmto pacientům. V roce 2000 založil privátní Centrum klinické imunologie v Praze, které poskytuje péči od prevence po léčbu, se zaměřením na klinickou imunologii, alergologii, astmatologii, vnitřní lékařství, poruchy reprodukce a neurologii, a to zejména na problematiku bolestí hlav. Znalec asijské kuchyně , červeného vína a léčivých rostlin. Syn imunologa Karla Nouzy.

Martin Mykiska (5)

Martin Mykiska je český cestovatel a spisovatel. Vystudoval Elektrotechnickou fakultu ČVUT. Jako humanitární pracovník po sametové revoluci podnikl cestu do Rumunska. V letech 1991 až 1992 strávil roční pobyt na antarktické základně Eco-Nelson, ležící na Nelsonově ostrově, o čemž napsal knihu Byl jsem rok v Antarktidě. Následně odjel do Argentiny a procestoval několik jihoamerických zemí včetně Chile, Bolívie a Peru. Zde strávil pět měsíců, které byly námětem pro jeho knihu Pěšky stopem lodí Jižní Amerikou. Později se do Jižní Ameriky několikrát vrátil. Putoval také po Severní Americe a Asii . V roce 2003 strávil pět měsíců s manželkou a dětmi v Ladaku, kde vyučoval. Následující rok přešel po zamrzlé řece z Ladaku do Zanskaru na trase přibližně 100 kilometrů dlouhé. Rovněž přispíval do cestovatelského televizního pořadu Objektiv.

Martin Křížek (5)

Autor kriminálních příběhů.

Martin Jaroš (7)

Martin Jaroš je český marketingový odborník. Je autorem několika známých reklamních kampaní, například pro české telekomunikační operátory T-Mobile, Vodafone nebo Oskara. Od roku 2001 působil ve firmě Oskar Mobil, později ve Vodafonu, pro který zpracoval reklamu s čivavami a s Petrem Čtvrtníčkem v hlavní roli. Od roku 2012 pracoval pro T-Mobile, kde vytvořil reklamní kampaň s Chuckem Norrisem. Od února 2013 pracoval pro katarského operátora QTel a podílel se na jeho rebrandingu na Ooredoo. Jaroš je také autorem humoristického blogu Vosa na jazyku založeného roku 2003 a obnoveného v roce 2013. V komunálních volbách v roce 2010 kandidoval jako nestraník za TOP 09 do Zastupitelstva města Benešova, ale neuspěl. Poprvé vstoupil do politiky v roce 2016, kdy založil politické Hnutí NE, se kterým se chystal kandidovat ve sněmovních volbách. K tomu ale nakonec nedošlo. Po prezidentských volbách v roce 2018 oznámil vstup do politiky znovu. Dostal nabídku – od TOP 09. Zvažoval také vstup k Pirátům. V dubnu 2018 ale nakonec oznámil, že založí novou stranu.

Martin Hillman (2)

Spoluautor knihy o Novém světě.

Martin Bestajovský (4)

Narozen 19.1.1972. Autor národopisných prací, zejména o lidových obyčejích.

Marta Mannová (4)

Autorka publikací o slovenských lidových výšivkách.

Marta Jánošovová (2)

Autorka publikace o výšivkách.

Marlene Dietrich (5)

Marlene Dietrichová byla německo-americká herečka a zpěvačka německého původu. Maria Magdalena se narodila 27. prosince 1901 v Schönebergu, předměstí Berlína. Jejím otcem byl pruský důstojník Louis Dietrich. Její matkou byla Josefína Felsigová, která pocházela z rodiny zámožného zlatníka. Měla starší sestru Liesel. V roce 1912 dostala Maria Magdalena od své tety k Velikonocům malý deníček z červeného safiánu se zlatým tiskem. Tento „červený deník“ ji doprovázel téměř až do konce života. Zapisovala si do něj svoje niterné pocity a také klíčové události svého života a stal se základním zdrojem pro její autobiografii. V roce 1914 si změnila jméno na Marlene Dietrich. Po vypuknutí první světové války musel její otec Louis Dietrich narukovat, v roce 1915 byl raněn a po vyléčení byl v polovině června roku 1916 odvelen na východní frontu, kde zakrátko zahynul. Ovdovělá Josefína se provdala za Eduarda von Losche, který však v srpnu 1917 rovněž padl na frontě. Kolem roku 1919 poslala Josefína svoji dceru Marlene Dietrichovou do školy do Výmaru. Po milostném románku s profesorem Reitzem, který ji vyučoval hře na housle, se Marlene Dietrichová přihlásila na hereckou akademii Maxe Reinhardta. V té době již hrála v několika drobných rolích v divadlech, které Max Reinhardt vlastnil. Kolem roku 1922 Marlene vystupovala v Berlíně v několika ženských divadelních rolích. V květnu 1923 se provdala za asistenta režie Rudolfa Siebera a jejich vztah trval déle než 50 let. V Berlíně se 13. prosince 1924 manželům Sieberovým narodila dcera Maria Elisabeth . Když Maria trochu povyrostla, odjela Marlene Dietrichová do Vídně, kde přes den natáčela filmy a večer hrála a tančila v hudebním divadle. Doma se naučila hrát na velkou pilu, kt...

Markéta Prášková (6)

Narodila jsem se v srpnu roku 1981. K mému narození se neváže žádná unikátní ani vtipná historka, takže přeskočím několik let a zastavím se až na základní škole ve Světlé nad Sázavou. Kromě základů čtení a psaní, které se mi po mnohých potížích a zásluhou trpělivosti lidí v mém okolí usadily v hlavě, jsem tam nabyla dojmu, že učení nejspíš nebude moje životní vášeň. Přesto jsem z důvodů, které dosud nechápu, základní školu po pěti letech opustila a otevřela dveře sedmiletého gymnázia, abych své školní neúspěchy ještě více podpořila. Gymnázium však pro mě mělo i některá velká pozitiva. Zde jsem objevila lásku ke knihám a také poprvé začala psát. Ač jsem svá prvotní dílka zcela nekriticky obdivovala, jako nejspíš každý autor, musím s odstupem času přiznat, že byla velmi pochybné umělecké hodnoty, a proto slibuji, že jimi nebudu čtenáře v budoucnu nikdy zatěžovat. Následovala dlouhá mašinérie mého dalšího vzdělávání, z níž si nejvíc vážím studia pedagogiky v Hradci Králové. Už během něj jsem se cítila doslova přeplněna informacemi všeho druhu, což byla jedna z okolností, jež nakonec vyústily v další vlnu mé spisovatelské dráhy. V roce 2004 jsem znovu vzala tužku a odstartovala dlouhou, někdy veselou, někdy úmornou práci na Kloboucích z Agarveny.

Markéta Košťálová (5)

Bc., DiS., autorka knihy námětů na pohybové aktivity pro děti předškolního věku.

Markéta Dočekalová (5)

Markéta Dočekalová je česká televizní scenáristka. Působila také jako zástupce šéfredaktora v redakci magazínu Top Class. Působí jako ředitelka divize televizní tvorby v producentské společnosti Media Pro Pictures, kde zodpovídá za realizaci celé řady televizních projektů v oblasti televizní dramatické tvorby a vývoje nových formátů. Vystudovala Fakultu sociálních věd na Karlově univerzitě v Praze. Promovala v oboru rozhlasové publicistiky. Samostatně publikovala v mnoha českých časopisech již od roku 1983. Od roku 1984 působila také jako spolupracovnice Českého veřejnoprávního rozhlasu, připravila a odvysílala mnoho zábavných i publicistických pořadů. Je členkou Syndikátu novinářů České republiky a členkou Americké asociace scenáristů. V roce 1990 odjela na diplomovou stáž do Nizozemí a po obhájení diplomové práce se do Nizozemí vrátila a využila nabídky studijního pobytu v nizozemských televizních stanicích. Jako stážistka zde působila až do roku 1994. Po návratu do České republiky stála při vzniku několika českých časopisů a vydala průvodce po Nizozemí. V roce 1996 uspěla v konkurzu na scenáristy do televize Prima a podílela se na vzniku živě vysílané talk-show. Od září 1997 působila také jako scenáristka v televizi Nova. Prozatím napsala a úspěšně realizovala scénáře k téměř patnácti stům televizních zábavných pořadů. Na obrazovku uvedla také několik nových pořadů jako autorka námětu. Mezi pořady, na kterých se autorsky podílela nebo stále ještě podílí, patří například: pořad Párty , Rande , Když se řekne profese , Dobré bydlo , Vabank , Minishow , Caruso Show . Pohádková půda , Svatba roku , Slavní slavným . Je také autorkou mnoha námětů nejrůznějších zábavných pořadů a veřejných pódiových akcí, her a soutěží. Od roku 2001 se také věnuje přednáškové a školicí činnosti a to jak doma, tak v zahraničí. Její seminář...

Mark Waid (7)

Americký redaktor a komiksový scenárista.

Mark Owen (3)

Mark Anthony Patrick Owen , je anglický zpěvák a skladatel. Je členem popové skupiny Take That. Jako sólový umělec prodal Owen po celém světě přes 500 000 alb. Už jako malý měl zájem o hudbu. Ačkoli jeho vokály byly omezené, byl, díky svému dobrému vzhledu a vystupování, nejpopulárnější člen skupiny Take That. Pravidelně dostával ceny jako jsou např. „Nejvíce fantastický muž světa“ či za „Nejlepší účes“. Po rozpadu Take That v roce 1996 se Owen stal prvním ze členů skupiny, který vydal sólové album. S debutovým singlem „Child“ dosáhl čísla 3 ve Velké Británii. V březnu 2010 Owen veřejně přiznal, že od konce roku 2004 do září 2009 měl problémy s alkoholismem.

Mark Hodgkinson (6)

Sportovní novinář, zaměřený na tenis.

Mark Billingham (8)

Mark Philip David, Billingham je anglický spisovatel, herec, televizní scenárista a komik, jehož detektivky „Tom Thorne“ jsou jedny z nejprodávanějších v tomto žánru. Mark Billingham strávil prvních dvacet let svého života v Birminghamu. Kde byl u zrodu divadelní společnosti Bread & Circuses, se kterou vystupoval ve školách, uměleckých centrech a na ulici. V polovině osmdesátých let se přestěhoval do Londýna, kde získal divadelní angažmá. Několik let se plně věnoval herectví, můžeme ho znát z epizodních rolí v seriálech Dempsey and Makepeace, Juliet Bravo, Boon a nebo The Bill. Pak přišel rok Billinghamův osudný rok 2001, kdy odeslal do jednoho londýnského nakladatelství rukopis své prvotiny s názvem Smrtící oběť... Kniha okamžitě vystřelila na všechny žebříčky nejprodávanějších knih v Británii a byla přeložena do řady jazyků.  Mark žije v severním Londýně se svou ženou a dvěma dětmi. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mark Billingham na anglické Wikipedii.

Mario Tobino (4)

Marilyn Bader (1)

Autorka rad pro domácnost.

Marie Vitochová (6)

Narozena 194, zemřela 2007. Historička, práce z oboru, též publikace o Praze.

Marie Retková (5)

Marie Retková je rozhlasová a televizní moderátorka. Známá je především jako bývalá hlasatelka Československé a později České televize. Vystudovala žurnalistiku na Karlově univerzitě. Roku 1977 nastoupila jako hlasatelka co Československé televize, kde zůstala až do roku 2006, kdy byla pozice hlasatelek zrušena. V současnosti pracuje jako externí moderátorka v Českém rozhlase Dvojka.

Marie Polnická (9)

Autorka jazykových příruček a pracovních sešitů pro ZŠ.

Marie Nováková (3)

Narozena 1.7.1883 v Praze, zemřela 29.11.1954 v Praze. Prozaička, překladatelka.

Marie Nejedlá (5)

Narozena 1961. MUDr., vedoucí Centra podpory veřejného zdraví Státního zdravotního ústavu v Praze, práce z oblasti vnitřního lékařství a ošetřovatelství.

Marie Jelínková (4)

Autorka učebnic nauky o domácnosti.

Marie Flieglová (5)

Narozena 8.9.1915 v Říčanech u Prahy. Literatura pro děti.

Marie Dohnalová (4)

Narozena 30.6.1955 ve Vimperku. Ing., CSc., ekonomka, socioložka, autorka odborných prací ze sociální ekonomie, speciální pedagogiky a antropologie.

Marie Damborská (6)

Narozena 16.8.1913, zemřela v květnu 1991. MUDr., CSc., pediatrička, literatura z oboru.

Marie Bieblová (6)

Narozena 12. 2. 1909 v Lounech, zemřela 21. 2. 1997 v Praze. Redaktorka, básnířka, autorka literatury pro děti, překladatelka z ruštiny, němčiny, francouzštiny.

Marianne Dubucová, (6)

Marian Repka (7)

Slovenský prozaik, zabývá se výzkumem lidského vědomí, publikace z oboru.

Mária Trandžíková (2)

Slovenská krajkářka.

Mária Števková (8)

Mária Števková učila na obchodnej akadémii v Žiline, neskôr v Bratislave. V roku 1972 upísala svoj život Mladým letám ako redaktorka. Vo vydavateľstve zotrvala do začiatku deväťdesiatych rokov. Od roku 1991 ju poznáme ako zakladateľku a šéfredaktorku vydavateľstva BUVIK, ktoré sa špecializuje na vydávanie umeleckej literatúry pre deti. Iste mnohí poznáte malú postavičku v modrom oblečení, ktorá sa prihovára deťom pri otvorení každej knižky vydanej týmto vydavateľstvom. Tá postavička sa volá Buvik. Odvodená je z detského slova označujúceho spánok: "Búvaj, búvaj krásne dieťa..." sa spieva v nejednej uspávanke. Buvik je už šestnásťročný a možno aj po puberte. Predsa stále ostáva tým roztomilým anjelom strážnym vydavateľstva. Podopiera Máriu Števkovú v starostiach a raduje sa s ňou, keď sa im spolu darí. Je skrátka celý po nej - citlivý a veľkorysý, rozdávajúci svoje srdiečko, pripravený robiť radosť. Nečudo, že má povahové črty Mariky Števkovej, veď je jej tretím dieťaťom popri dvoch už dospelých dcérach. A čo je pre nich šťastie? Nové knižky, ktoré nájdete na pultoch kníhkupectiev. Pozitívne je, že v knihách hlavní hrdinovia nestárnu a ostávajú stále rovnakí pre všetky generácie čitateľov. Veta:"Postoj chvíľa si taká krásna..." platí určite pri čítaní kníh. Myšlienky, činy a príbehy hrdinov, ktoré sa nám páčia, ostávajú na stránkach kníh nemenné. Môžeme sa k nim kedykoľvek vrátiť. Kniha je priateľ človeka a Buvik s pani Števkovou určite tiež, pretože oni knihy tvoria.

Maria Nikolai (6)

Německá spisovatelka.

Maria Höck (7)

Maria Froydová (4)

Televizní redaktorka, knižní vydání záznamů z televizních reportáží.

Margaret Mayo (7)

Britská autorka romantických příběhů.

Margaret Kennedy (5)

Anglická spisovatelka a literární kritička.

Marek Vagovič (4)

Marek Vagovič sa narodil v Bratislave. Vyštudoval históriu na Trnavskej univerzite. Od roku 2000 pôsobí v médiách, zaoberá sa hlavne prepojením politiky a biznisu. Písal pre tlačovú agentúru SITA, denníky Pravda a SME, týždenníky Domino fórum a .týždeň a portál Aktualne.sk. Od októbra 2015 vedie investigatívny tím portálu Aktuality.sk. V rokoch 2006 – 2016 bol pätnásťkrát nominovaný na Novinársku cenu Nadácie otvorenej spoločnosti. Sedemkrát cenu vyhral.

Marek Šmid (5)

Narozen 27. května 1979 v Praze. Vystudoval obor historie-politologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Roku 2009 dokončil doktorandské studium politologie na Filozofické fakultě UK v Praze. Působí jako docent Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Hlavní oblasti vědeckého zájmu: české a světové dějiny 20. století, církevní dějiny 19. a 20. století

Marek Hrubec (7)

Narozen 26. 12. 1968. Filosof, pracovník Centra globálních studií při Filosofickém ústaveu kademie věd ČR, oráce z oboru politické filozofie, mezinárodní politiky a globalizace, překlady filozofických textů, zabývá se též problematikou subsaharské Afriky.

Marek Herman (5)

Marek Herman je český pedagog, spisovatel, lektor osobního rozvoje a lobbista za hazard. Vystudoval gymnázium a tělesnou a občanskou výchovu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Poté učil sedm let tělesnou výchovu a občanskou výchovu na gymnáziu v Bílovci. Rok pracoval pro Nadaci Open Society Fund v Praze a pět let externě pro Open Society Fund v Bratislavě. Po deset let pracoval pro nadnárodní společnosti, mimo jiné tabákový koncern Philip Morris a telekomunikační společnost T-Mobile. Pro T-Mobile pracoval jako projektový manažer a byl zástupcem T-Mobilu v Radě DMS, která slouží pro kooordinaci a kontrolu projektu DMS. V roce 2006 založil Nadační fond Rachůnek. Od roku 2007 působí jako lobbista pro hazardní společnosti, konkrétně na pozici výkonného ředitele Asociace provozovatelů kursových sázek . Podílel se na legalizaci internetového sázení v ČR. Jako lobbista v roce 2008 přesvědčil tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska, aby povolil internetové sázení pro pět hazardních společností, které APKURS zastupuje, ačkoliv byl předtím Kalousek zásadně proti. Proti tomuto rozhodnutí se vyslovili i odpovědní ministerští úředníci, kteří jej označili za protizákonný. Kalousek byl v souvislosti s povolením internetového sázení pro pět hazardních společností poté podezřelý z korupčního jednání a prošetřován policií. V letech 2009–2010 Herman lobboval proti novele loterijního zákona, který například zajistil větší práva obcí v boji s hazardem. Herman měl na dění ve vládě velký vliv také v roce 2015, kdy se projednávala výše daní pro hazard. V roce 2017 se angažoval v přípravě novely zákona o hazardních hrách. Ve svých vlastních seminářích se soustředí zejména na sebepoznání a výchovu dětí do šesti let. Působí jako externí pracovník na Katedře rekreologie Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Ex...

Marceline Desbordes-Valmore (5)

Marceline Desbordes-Valmorová byla francouzská básnířka. Její dílo vyniká ryzostí citu, hudebností a živelnou představivostí a vymyká se jakémukoli pojmu literární školy. Jako jediná žena patřila mezi prokleté básníky. Životem se protloukala nuzně ve starostech o svých pět dětí a manžela, neúspěšného herce. To vneslo do její poezie teskný podtón. Její srdce a paměť však zůstávaly zakotveny ve vzpomínkách na první osudovou lásku k muži, jehož jméno nikdy neprozradila. Narodila se 20. června 1786 ve flanderském městečku Douai. Byla nejmladší ze čtyř sourozenců. Otec se živil jako malíř znaků a erbů, rodině se dařilo dobře. Po revoluci roku 1789, kdy byla většina zámků zpustošena, už však nikdo nepotřeboval emblémy a rodina se ocitla v bídě. Pomoc se rozhodla Marcelinina matka hledat u bohatého příbuzného, který měl plantáže v Karibiku. Na tuto strastiplnou cestu vzala ze svých dětí právě Marcelinu. Tři roky se spolu potloukaly po Francii a snažily se vydělat si peníze na cestu. Marcelina se například u jedné rodiny v Bordeaux, ač sama dítě, starala o sedm let mladšího chlapečka . Když se konečně dcera s matkou dostaly na ostrov Guadeloupe v Karibiku, zjistily, že jejich cesta byla marná, neboť jejich příbuzný byl před nějakým časem zabit domorodci. Matka brzy po příjezdu na ostrov zemřela na žlutou zimnici a Marcelina zde zůstala opuštěna. S velkými obtížemi se pak na podzim roku 1802 vrátila do Francie. Toto strastiplné dětství poznamenané bídou a křivdami v ní navždy zanechalo stopy. Po návratu do Francie strávila nějaký čas doma u otce a živila se šitím. Pak ale odešla do Lille a Rouenu a zkusila své štěstí u divadla. Do Rouenu, kde dostala angažmá, za ní přijely i obě sestry a sdílely s ní domácnost. Marceline tedy opět trpěla chudobou, protože pomáhala k obživě i jim a ke všemu posílala nějaké peníze otci. Roku 1804 dostala příležitost stát se členkou ...

Marcela Grez (11)

Španělská autorka a ilustrátorka dětské literatury.

Marcel Stecker (6)

Marcel Stecker byl český malíř, ilustrátor, grafik a pedagog. Marcel Stecker ukončil roku 1951 pod vedením profesora Františka Tichého Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Od roku 1954 pracoval jako vedoucí výtvarník v propagačním podniku Merkur, ilustroval knihy různých nakladatelství a také dětské časopisy . Byl činný též v oboru užité grafiky a kresleného filmu. V letech 1975–1981 přednášel dějiny umění na Fakultě žurnalistiky Univerzity Karlovy. Vystavoval na mnoha domácích i zahraničních výstavách.

Marcel Gruen (2)

Manfred Wöbcke (7)

Spisovatel a autor cestopisů.

Maja Lunde (6)

MAJA LUNDE je norská spisovatelka a scénáristka. Napsala osm knih pro děti a dospívající mládež. Píše také scénáře pro norskou televizi. Román Historie včel je jejím prvním románem pro dospělé a po jeho představení na londýnském knižním veletrhu v témže roce se mu dostalo velké pozornosti. Práva byla dosud prodána do 19 jazyků a kniha vyšla nebo vyjde ve třiceti zemích. Maja Lunde se narodila a žije v Oslu se svým manželem a třemi dětmi.

Magali Le Huche (6)

Francouzská ilustrátorka a autorka publikací pro děti a mládež.

Macek Miroslav (5)

M. J Howard (6)

Autor knihy o soužití psa s lidmi.

M. Craven, (6)

Lynn Sholes (5)

Lynn Sholesová vede semináře pro autory beletrie a věnuje se výuce učitelů tvůrčího psaní. Často spolupracuje s archeology. Žije na Floridě.

Lyman Baum (7)

Lukáš Hejlík (5)

Lukáš Hejlík je český divadelní a filmový herec, autor projektu scénického čtení Listování, je znám z televizního seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Po absolvování Obchodní akademie v Lounech v roce 2002 úspěšně dokončil studium na Vyšší odborné herecké škole v Michli. Poté získal angažmá v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích. Za dva roky přesídlil do Městského divadla Brno, kde má stálé angažmá dodnes. V televizi se nejvíce proslavil rolí Tomáše Meduny v seriálu Ošklivka Katka. Zahrál si i v seriálu televize HBO Terapie. V seriálu Ordinace v růžové zahradě hrál roli MUDr. Jáchyma Kaliny. Lukáš je také autorem projektu scénického čtení Listování, se kterým jezdí po celé České republice. Se svou bývalou manželkou, slovenskou herečkou Veronikou Senciovou má dceru Kláru. V roce 2015 se podruhé oženil, a to s českou modelkou Veronikou Fašínovou, se kterou má syna Vojtěcha. Jak sám Lukáš říká, jeho vysněnou rolí je zahrát si ve filmu o rodině Baťů jednoho z bratrů. V roce 2015 se stal jednou z tváří Jsme v tom společně, kampaně iniciativy HateFree Culture.

Ludvík Němec (7)

Narozen 8.7.1957 v Kyjově. Prozaik, básník, rozhlasový redaktor a ředitel.

Ludvík Heck (4)

Ludvík Eger (5)

Narozen 24.5.1961 v Broumově. PaeDr., CSc., pedagog, publikace v oboru tělesné výchovy a sportu, marketingu, obchodu a služeb.

Ludmila Kociánová (7)

Autorka příruček ručních prací.

Ludmila Klukanová (8)

Ludmila Klukanová, rozená Šabatová je česká spisovatelka. Ludmila, rozená Šabatová, se narodila roku 1936 v Lipníku na Vysočině v rodině sedláka Rudolfa Šabaty a jeho manželky Růženy. Jako dcera z větší rolnické usedlosti měla zákaz studia, po vychození povinné roční Základní odborné školy rolnické v Třebíči v roku 1952 pracovala rok v zemědělství. Roku 1953 mohla začít studovat v Jihlavě na střední zdravotnické škole, v roce 1954 však studium přerušila. Střední všeobecně vzdělávací školu absolvovala při zaměstnání s maturitou v roce 1967. V Jihlavě, kde dosud žije, také pracovala: nejprve od 1954/55 v knihkupectví, poté od 1955 až 1958 v různých administrativních funkcích v Mototechně, v letech 1963–1966 v Městském bytovém podniku, od 1968 až 1970 v Okresním výboru Svazarmu, v letech 1970 až 1981v autoškole a od 1980 až 1989 v Agrochemickém podniku. Publikovala od roku 1964, nejprve v okresních novinách Jiskra, později v Hostu do domu, Sešitech pro mladou literaturu, Světě práce, Rovnosti, Literárním měsíčníku, Ostravském kulturním měsíčníku, Tvorbě, ROK, Lidových novinách, Literárních novinách aj. Debutovala jako spisovatelka v roce 1981 knihou Jezírka. Po listopadu 1989 působila jako tisková mluvčí Občanského fóra v Jihlavě; zasadila se o obnovu Jihlavských listů, v jejichž redakci pak 1990/91 rovněž pracovala. Nyní se věnuje literatuře a publicistice. Je členkou Obce spisovatelů, PEN klubu a Společnosti Otokara Březiny. Má dvě děti: syn Petr Klukan je šéfredaktorem Jihlavských listů, dcera je vysokoškolský pedagog.

Luděk Rejchrt (6)

Luděk Rejchrt byl český evangelický farář, spisovatel a autor písní či her především s náboženskou tematikou. Ordinován na kazatele Českobratrské církve evangelické byl 20. prosince 1964. Během své kazatelské činnosti působil ve sborech v Křížlicích a v Praze-Braníku. Jeho písně pro děti vyšly ve zpěvnících Buď tobě sláva a v plně autorském Zpívejte s námi , dále pak ve zpěvníku Slunce svítí všem a na nahrávce Má město dvanáct bran . Souhrnně vyšly pod jménem Haleluja Amen . Ke zpěvníkům vyšly také nahrávky: LP Buď tobě sláva s několika písněmi ze stejnojmenného zpěvníku a úryvky z Bible kralické, které čte Radovan Lukavský, , MC Slunce svítí všem a CD Haleluja Amen . Několika písněmi je Luděk Rejchrt zastoupen také v Evangelickém zpěvníku . Kromě zcela vlastních písní se věnoval také přebásněním, mj. převedl do češtiny nejznámější báseň německé básnířky Luisy Henselové Müde bin ich, geh zur Ruh pod názvem Už mi oči tíží sen. Napsal také několik knih zaměřených na křesťanskou tematiku, jako Modlitby šeptem, Apokalypsa nebo Taková dlouhá cesta a jeho hry vyšly v souborných vydáních Hry a Hry 2 , knihy, vydané křesťanským nakladatelstvím Kalich. Angažoval se též spolu se Zdeňkem Svěrákem v Nadačním fondu Klíček. Má bratry Miloše a Pavla.