Všichni Autoři a témata

Pavel Doulík (7)

Narozen 12.10.1977 v Teplicích. PaedDr., vysokoškolský pedagog, odborné práce z pedagogiky a školského managementu, obecné didaktiky, metodologie pedagogického výzkumu, též autor didaktických prací pro výuku přírodovědných předmětů.

Pavel Aleksandrovič Šestakov (6)

Ruský prozaik.

Paula Roe (8)

Australská spisovatelka.

Paul Johnston (4)

Narodil se v Edinburghu v roce 1957. Po studiu na Oxfordu, kde se zabýval antickým a moderním Řeckem pracoval pro loďařskou společnost v Belgii. V roce 1987 se přestěhoval do Řecka, kde vyučoval angličtinu. Žije střídavě v Anglii a Řecku, je podruhé ženatý a má tři děti.

Paul J McAuley (8)

Britský botanik a zoolog. Autor sci-fi.

Paul Auster (8)

Paul Benjamin Auster je americký spisovatel židovského původu. Píše romány, filmové scénáře, básně i eseje. Překládá rovněž z francouzštiny , ve Francii i studoval. Často využívá detektivní schéma či jiné populární žánry, témata jeho knih jsou však spíše existenciální. Láká ho i film, k nejznámějším patří jeho scénář k filmu Kouř či Vnitřní život Martina Frosta , který též sám režíroval. Roku 2006 získal Cenu prince Asturského. V roce 2008 byl hostem Pražského festivalu spisovatelů.

Patricia Wentworth (7)

Patricia Wentworth, rozená Dora Amy Elles, byla britská spisovatelka detektivek. Studovala v Londýně, nejprve soukromě, pak navštěvovala dívčí Blackheath High School. Po smrti svého prvního manžela, George F. Dillona, se v roce 1906 usadila v Camberley, Surrey. V roce 1920 se vdala za George Olivera Turnbulla a měla jednu dceru. Napsala sérii 32 kriminálních románů , převážně se slečnou Silverovou jako hlavní hrdinkou, z nichž první vyšel v roce 1928, a poslední byl vydán v roce její smrti. Slečna Silverová je někdy přirovnávána k Jane Marpleové vytvořenou Agathou Christie. Slečna Silverová je vychovatelka v důchodu, která se stane soukromým detektivem. Úzce spolupracuje se Scotland Yardem, a to zejména s inspektorem Frankem Abbottem. Patricia Wentworth napsala také dalších 34 knih mimo tuto sérii.

Patricia Reilly (7)

Patricia Reilly Giff se narodila roku 1935 v Brooklynu v New Yorku. Je autorkou knih a učitelka. Poté, co strávila dvacet let jako učitelka na plný úvazek,začala psát. Specializující se na dětskou literatury. Nyní sídlí v Weston, Connecticut, spolu se svým manželem Jamesem a jejich třemi dětmi. "Chci vidět děti, stočené do klubíčka s knihami, zjištění povědomí o sebe jak oni objeví myšlenky jiných lidí. Chci, aby se spojení, které knihy jsou příběhy lidí, že psaní je mluvení na papíře, a chci jim psát jejich vlastní příběhy. Ráda bych své knihy stanovila, jako spojení pro ně. "

Patricia Potter (8)

Paticia se narodila v roce 1940,je americkou autorkou dvaceti osmi románů a šesti novel. Její knihy se vydávají v patnácti zemích, jejích knih se prodalo více jak dva milióny. Často jsou její díla nominována na různá ocenění např.u Romance Times u Georgia Romance Writers.Třikrát byla finalistkou RITA Awards. Často byla zveřejněna na bestseller seznamu. Dřív než začala se psaním knih,živila se jako reportérka u Atlant Journal,editorka předměstských a atlantských novin. Je členem národní rady Romance spisovatelů Ameriky a je bývalý prezident Gruzie Romance spisovatelů a členkou představenstavenstva River City Romance spisovatelů v Memphisu. Patricia žije v Memphis,Tennessee,se třemi psi-dvěma šeltiemi a jedním trpasličím pudlem.

Patricia Harman (6)

Patricia Harman strávila přes třicet let péčí o ženy jako porodní asistentka. Nejprve jako laická-porodní asistentka, pomáhající na komunálních farmách v Západní Virginii a později jako kvalifikovaná zdravotní pracovnice ve fakultních nemocnicích a komunitních nemocničních porodních domech. Strávila více než deset let v šedesátých a sedmdesátých letech. Své divoké mládí strávila ve venkovských komunitách ve Washingtonu , Connecticutu a Minnesotě . Během války ve Vietnamu společně s manželem Tomem Harmanem cestovala po zemi, často stopovali, zatímco hledali místo, kde se usadí. V roce 1974 koupili farmu se skupinou podobně smýšlejících přátel na vrcholu hřebene v Roane County, West Virginia. V komunitě stavili srubové domy, kopali rybníky, pěstovali si a uchovávali své vlastní potraviny srubových domů, kopal rybník, rostl a uchovali svou vlastní jídlo a nastartovali Growing Tree Natural Foods Cooperative. Tehdy během této doby Patsy asistovala u jejího prvního porodu doma, víceméně náhodou. "Někteří lidé jsou předurčeni," napsala. "Zrovna jsem byla u své přítelkyně z komunity, když v tom odešla do práce, a tak jsem nakonec odrodila své první dítě." Brzy poté, P. Harman odcestovala do Austinu v Texasu trénovat s kolektivem domácích porodních bab. Když se vrátila, stala se jedním ze zakládajících členů The West Virginia družstva porodních asistentek. Její vášeň pro péči o ženy a děti ji dovedla k tomu, aby si udělala rekvalifikaci a také první krok k získání licencí jako certifikovaná porodní asistentka. V roce 1985 společně s manželem, kočkou a dětmi vycestovala na sever, a zahájila své přípravy na univerzitě v Minnesotě, kde získala svůj titul kvalifikované porodní asistentky. Za posledních dvacet let byla paní Harman zdravotní sestrou, porodní asistentkou na fakultě The Ohio State University, Case Western Reserve University a nejnověji na West Virginia University. V roce 1998 odešla do soukromé praxe s manželem T...

Pat Alburey (2)

Americká autorka kuchařských knih.

Pamela Westland (6)

Britská autorka děl o aranžování květin a kuchařských knih.

P. Dominik (9)

Otomar Radina (6)

PhDr. Otomar Radina působil na Jazykové škole s právem SJZ hlavního města Prahy jako učitel více než 30 let a ve své knize Paměti opotřebovaného pedagoga se svým nezapomenutelným humorem vystihl nejen atmosféru sedmdesátých a osmdesátých let.

Oto Linhart (6)

Narozen 2.6.1958 v Praze. Novinář, spisovatel a básník.

Otakar Zejbrlík (2)

Narozen 18. 1. 1890 v Praze, zemřel 15. 4. 1968. Malíř, průmyslový výtvarník, ilustrátor.

Otakar Čapek (7)

Otakar Čapek byl osobnost české mystiky, spisovatel, autor několika odborných, dětských a duchovních knih, předseda spolku Psyché, agrární a politický činovník, jenž se stal obětí bolševického monstrprocesu. Narodil 26. března 1893 ve Hvožďanech na Blatensku. Měl o pět let mladšího bratra Arnošta a tři sestry: Růženu, Marii a Helenu. V roce 1920 dosáhl právnického doktorátu a o dva roky později se z něj stal ještě zemědělský inženýr. V roce 1923 vydal odbornou publikaci o chovu domácího vepřového bravu, za kterou získal titul třetí – byl promován na doktora technických věd. V roce 1924 se oženil s Marií Dandovou, s níž měl tři dcery. V roce 1924 Otakar a Arnošt společně se svým otcem zakoupili od hraběte Kolowrata zámek Košátky a k němu náležející panství. Kolem roku 1925 se oba bratři seznámili se spisovatelem Karlem Weinfurterem a roku 1929 se stali zakládajícími členy jeho mystického spolku Psyché. V roce 1933 se Otakar rozvedl. Poté, co byl zcela zadlužený velkostatek Košátky v roce 1938 prodán v dražbě, živil se Otakar jako spisovatel a věnoval se zájmům duchovním a politickým. Karel Weinfurter, který s Otakarem počítal coby se svým nástupcem, jej před svou smrtí požádal, aby se postaral o jeho manželku Boženu a také o spolek Psyché. Po Weinfurterově smrti se oficiálně stal zemědělským dělníkem na hospodářství Boženy v Bučovicích a vzali se brzy po válce roku 1945. Společně pak obnovili spolek Psyché jehož se stal předsedou a jeho manželka se starala o veškerou administrativu. Tyto aktivity ukončily komunistické úřady zákazem činnosti spolku roku 1951. Zemřel po úraze 11. ledna 1967 ve věku 73 let. V roce 1922 se stal členem studentské profašistické organizace, která vydávala časopis Výzva, do něhož přispíval. Stal se členem a později místopředsedou Národního hnutí, které vystoupilo proti úmyslu tehdejšího ministra zahraničí dr. Edvarda Beneše, který se chystal oficiálně uznat existenci RSFSR, pozdě...

Ota Rambousek (1)

Ota Rambousek byl americký spisovatel českého původu, účastník odboje proti komunistické diktatuře, zakladatel Klubu 231. Ve svých 22 letech se zúčastnil boje o rozhlas při Pražském povstání. Po roce 1948 odešel do exilu, kde přistoupil na spolupráci se zahraničním protikomunistickým odbojem. Jako agent chodec se čtrnáctkrát vrátil do Československa se zpravodajskými úkoly. Při jedné akci v říjnu 1949 byl však zrazen a zatčen Státní bezpečnosti. Při soudním procesu dostal doživotí, i když mu hrozil trest smrti. Propuštěn byl v roce 1964, ale po srpnové okupaci odešel podruhé do emigrace. Ve Škvoreckého vydavatelství 68 Publishers vydal knihu svých vzpomínek nazvanou Krochnu s sebou. Později se se Škvoreckým dostal do sporu, když Škvorecký odmítl vydat jeho knihu o bratrech Mašínech – údajně kvůli tomu, že Václav Havel byl proti tomu. Kniha vyšla později, v roce 1990, v Praze v Nezávislém tiskovém středisku pod názvem Jenom ne strach. V roce 1999 vyšly jeho memoáry Paměti lichoběžníka. Rambouskův vnuk Lukáš Rambousek zahynul při teroristickém útoku 11. září 2001 v New Yorku. Pracoval v jedné z věží newyorského World Trade Center. V roce 1999 prezident Václav Havel udělil Otakaru Rambouskovi Medaili Za zásluhy a v roce 2008 ho ministryně obrany Vlasta Parkanová ocenila Záslužným křížem ministra obrany ČR. Zemřel 3. června 2010.

Ota Oliva (4)

Prof. RNDr. Ota Oliva, CSc. se narodil 8. 12. 1926. O přírodu se začal zajímat již v útlém mládí. Ve věku devíti let uveřejnil ve Vesmíru článek o vose a o rok později o rosničce. Na gymnáziu měl již zcela vyhraněný zájem o akvaristiku a teraristiku. Účastnil se dění v pražských spolcích Leknín a Prvním spolku přátel akvarií a terrarií a v r. 1943 se setkal v akvaristickém obchodě v Praze na Smíchově s prof. Dr. O. V. Hykešem, který se stal jeho stálým rádcem. V témže roce publikoval první odborný článek o chovu Geophagus gymnogenys v Akvaristických listech. Jako zvlášť aktivní akvarista byl zván do výborových schůzí Prvního spolku, kde se blíže seznámil s hydrobiologem doc. J. Hrbáčkem. Na doporučení prof. Hykeše se po maturitě zapsal na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. V roce 1950 promoval na revizi našich ryb se zřetelem k pohlavnímu dimorfismu, v r.1958 obhájil kandidátskou dizertační práci z ekologie ryb středního Polabí a v r.1964 se habilitoval ze systematiky a ekologie ryb české oblasti. Od r. 1963 byl samostatným vědeckým pracovníkem a později vedoucím oddělení zoologie obratlovců Katedry systematické zoologie PF UK. Od faunistiky ryb a obojživelnílů vedla jeho vysoce aktivní vědecká dráha k ekologickým aspektům a k anatomii ryb, zvláště k výzkumu okohybných svalů , se zřetelem k jejich funkčně anatomickému a fylogenetickému vývoji a významu. Vědeckou i životní dráhu skončil jako profesor zoologie Přírodovědecké Fakulty UK v Praze. Ota Oliva byl nejen vynikajícím českým ichtyologem mezinárodní úrovně, čestným členem Kanadské ichtyologické společnosti, doživotním členem Herpetologické společnosti v Londýně, členem hlavního výboru České zoologické společnosti, členem Polské zoologické společnosti ve Wroclavi, Koperníkovy společnosti v Krakově, zoologické společnosti v Londýně, Indické zoologické společnosti v New Delhi, Indické národní akademie věd, autorem mnoha vědeckých a odborných spisů a knižních publikací, ale působil i jako člen mnoha red...

Orhan Pamuk (6)

Ferit Orhan Pamuk je turecký spisovatel, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 2006. Jeho dílo bývá řazeno k postmodernismu. Narodil se 7. června 1952 v Istanbulu. Jeho dědeček byl inženýrem a obchodníkem a vydělal jmění stavbou železnic a továren. Jeho otec ale následně všeho pozbyl. Vzdělával se od roku 1970 na soukromé škole v Istanbulu, tři roky studoval architekturu, pak ale studium přerušil a zapsal se na žurnalistiku. Rozhodl se, že se stane spisovatelem. Ve 22 letech napsal svůj první román Pan Cevdet a jeho synové. Tento román vyhrál literární cenu za románovou prvotinu, navzdory tomu však trvalo čtyři roky, než se Orhan Pamuk dočkal jeho vydání. V roce 1982 se oženil s Aylin Türegün, dívkou ze sousedství. Roku 1991 se jim narodila dcera, kterou pojmenovali Rüya po hrdince Černé knihy. V roce 2001 se rozvedli, zůstali ale dobrými přáteli. Dlouho žil s matkou a věnoval se výhradně psaní. Mezi lety 1985 a 1988 pobýval v New Yorku, kde jeho druhá žena studovala a získala doktorát na Kolumbijské univerzitě. Roku 2006, měsíc před obdržením Nobelovy ceny, začal Orhan Pamuk vyučovat na Kolumbijské univerzitě literaturu. V roce 2013 se zúčastnil Festivalu spisovatelů Praha. V roce 2014 získalo Muzeum nevinnosti, které Pamuk vybudoval v Istanbulu podle stejnojmenného románu, prestižní ocenění EMYA za rok 2014. Dne 12. října 2006 mu byla jako prvnímu Turkovi udělena Nobelova cena za literaturu. V odůvodnění udělení ceny se píše: „Při hledání melancholické duše svého rodného města objevil nové symboly civilizačních střetů a kontaktů.“

Orchester Gustáva Offermanna (4)

Slovenský popový orchestr pod vedením Gustáva Offermanna.

Ondrej Lenárd (4)

Ondrej Lenárd je slovenský dirigent známý svou prací v symfonické i operní oblasti. Narodil se 3. dubna 1942 v Bratislavě na Slovensku a má za sebou bohatou kariéru v čele různých orchestrů po celém světě. Lenárd působil jako šéfdirigent Slovenské filharmonie a později převzal roli hudebního ředitele Symfonického orchestru Československého rozhlasu . Jeho mezinárodní kariéra zahrnuje angažmá u významných orchestrů v Japonsku a v Evropě a proslul zejména interpretací děl Čajkovského a Strausse.

Oľga Pavlovská (6)

Hudební pedagožka, autorka učebnic hudební výchovy.

Olga Krejčová (6)

Narozena 30. 11. 1918 v Krakově . Akademická malířka, ilustrátorka, literatura pro děti, rozhlasové a televizní hry, překlady z němčiny.

Olga Chytková (7)

Veterinární lékařka a spisovatelka.

Oles' Terentìjovyč Hončar (7)

Ukrajinský spisovatel, romanopisec, publicista, literární kritik.

Oldry Bystr (7)

Lesník, myslivec, autor autobiografických příběhů.

Oldřich Vinař (4)

Narozen 9. 12. 1925 v Brně. Doc. MUDr., DrSc., psychiatr, zaměřen na psychofarmakologii, též autor katalogů výtvarných výstav . Manželka je lékařka, stejně jako dvě dcery, třetí dcera je farmaceutka.

Oldřich Šámal (5)

Strojní ing., středoškolské učebnice mechaniky a základů strojnictví.

Noël Randon (4)

Polský prozaik, satirik, autor dobrodružných románů pro děti a mládež, kulturní pracovník.

Nobuki Kanazawa, (4)

Nina Vladimirovna Gernet (5)

Ruská dramatička a spisovatelka, autorka knih pro děti.

Nikolaj Savický (6)

PhDr. Nikolaj Savický vystudoval historii na Filozofické fakultě UK. Externí doktorand Ústavu pro dějiny umění FF UK v Praze, přednáší dějiny komunikace obrazem na Fakultě sociálních věd UK v Praze.

Nikolaj Nikolajevič Španov (5)

Ruský spisovatel.

Nikolaj Nikolajevič Michajlov (7)

Nikolai Michajlov - ruský sovětský spisovatel, autor cestopisů . Laureát Stalinovy ceny třetího stupně . Uskutečnil mnoho expedic a cest všech částí Sovětského svazu.

Nikolaj Gogol, (6)

Nikolai Rimsky-Korsakov (7)

Nikolai Rimsky-Korsakov byl významný ruský skladatel, člen skupiny skladatelů známé jako "Pětka". Narodil se 18. března 1844 v ruském Tichvinu a proslavil se svým orchestrálním uměním a zájmem o rozvoj nacionalistického ruského stylu klasické hudby. Kariéra Rimského-Korsakova byla mnohostranná; než se plně věnoval hudbě, působil jako námořní důstojník. Stal se profesorem na petrohradské konzervatoři a ovlivnil mnoho studentů, včetně Igora Stravinského a Sergeje Prokofjeva.

Niko Tinbergen (4)

Nizozemský zoolog a etolog, v roce 1973 Nobelova cena za objevy v oblasti smyslového vnímání zvířat.

Nikki Erlick (4)

Nicholas Hordern (2)

Autor knihy o Novém světě, světě Mayů, Inků a Aztéků.

Nicholas Goodrick-Clarke (4)

Historik, germanista, specialista na politické vědy a ekonomii.

Niccolò Paganini (8)

Niccolò Paganini byl italský houslista, violista, kytarista a skladatel, všeobecně považovaný za jednoho z největších houslových virtuózů všech dob. Paganini se narodil 27. října 1782 v Janově a jeho výjimečný talent se projevoval již od útlého věku. Hudbě se učil od svého otce a poté studoval u různých místních hudebníků. V 16 letech se vydal na profesionální dráhu.

Nezmaři (2)

Neil Richards (7)

Anglický producent a autor filmových scénářů a scénářů k počítačovým hrám. Ve spolupráci s Matthewem Costellem píše detektivní romány.

Multatuli (6)

Multatuli, vlastním jménem Eduard Douwes Dekker , byl nizozemský spisovatel. Do češtiny byl mimo jiné přeložen jeho světoznámý román Max Havelaar. Eduard Douwes Dekker pracoval jako koloniální úředník v Nizozemské východní Indii , kam dorazil v devatenácti letech, a kde se dle jeho vlastních slov jeho „duše probudila“, ale kde byl také svědkem zlořádu pod taktovkou nizozemské koloniální vlády. Jeho nejznámějším dílem je kritický román Max Havelaar , ve kterém na základě vlastních zkušeností odsoudil zacházení nizozemských úředníků a domorodých vládců s místními obyvateli. Při vydání této knihy poprvé použil pseudonym Multatuli, který pochází z latinského „multa tuli“, což znamená „mnoho jsem trpěl“. V červnu 2002 prohlásila Společnost pro nizozemskou literaturu Maxe Havelaara za nejvýznamnější nizozemsky psané literární dílo všech dob. V roce 2004 skončil Multatuli na třicátém čtvrtém místě v anketě Největší Nizozemec. Eduard Douwes Dekker se narodil v amsterdamské ulici Korsjespoortsteeg, ve které se dnes nachází Multatuliho muzeum, do rodiny hlásící se k mennonitům. Jeho otec, Engel Douwes Dekker, byl lodní kapitán a jeho matka, Sietske Eeltjes Klein, žena v domácnosti. Eduard byl inteligentní dítě, navštěvoval latinskou školu. Již velmi brzy si kladl kritické otázky ohledně víry a psal básně. Po dvou, nebo třech letech z latinské školy odešel, aniž by studia dokončil, a v roce 1838 odcestoval na palubě lodi, které velel jeho otec, do Nizozemské východní Indie, do jejíhož hlavního města ležícím na ostrově Jáva, Batávie, dorazili roku 1839. Eduard Douwes Dekker tam nastoupil do služeb nizozemské správy jako nižší úředník Účetního dvora. V následujících letech se dočkal povýšení, i když se mu práce s financemi příliš nezamlouvala. Batávie, kde rok a půl vedl veselý a činorodý život daleko...

Monika Wurm (8)

Monika Wurmová je přechýlená podoba jména slovenské spisovatelky Moniky Wurm, žijící ve Vídni. Vystudovala střední průmyslovou školu se zaměřením na technicko-informatické služby. Před několika lety odešla do rakouské metropole, kde se usadila. V první knize s názvem Slzy prodaných dívek popisuje příběh mladé filipínské dívky, která se v katastrofálních podmínkách dostane do Dubaje, kterému říkají město snů. Tam ji prodají jako luxusní společnici. Právě tato kniha získala oblibu nejen na Slovensku, ale taky v České republice, kde ji dodalo na trh nakladatelství Brána, jehož je exkluzívní autorkou. V říjnu 2015 byl román Slzy prodaných dívek vydán v němčině pod titulem Die Tränen der verkauften Mädchen. O sérii románů Rockové tango, Pákistánská princezna a její pokračování Pákistánská mstase zajímají zahraniční filmaři. V říjnu 2015 v Londýně bude slavnostní podpis smlouvy k filmovému zpracování knížky Pákistánská princezna i projednání překladu tohoto románu do urdštiny a hindštiny.

Monika Králiková (4)

Publicistka, autorka publikací o výtvarných pracích z papíru.

Mojmír Vlašín (7)

Mojmír Vlašín je český zoolog, ekolog, aktivista a politik, v letech 2004 až 2008 zastupitel Jihomoravského kraje, v letech 1990 až 1994 a opět 2002 až 2018 zastupitel města Brna, nestraník za Stranu zelených. Pochází z rodiny normalizačního literárního vědce Štěpána Vlašína. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor biologie. Po absolvování školy byl mimo jiné náměstkem ředitele Českého ústavu ochrany přírody. V současnosti je zaměstnán v Ekologickém institutu Veronica , externě vyučuje na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a je soudním znalcem v oboru ochrana přírody. Je aktivní v řadě nevládních ochranářských a vědeckých organizací, mj. těchto: Ekologický institut Veronica, Česká společnost ornitologická, Česká společnost pro ochranu netopýrů, Poradní sbor Pálava, nebo Natural Areas Asotiation. Také je jedním ze zakladatelů Česko-nepálské společnosti. Patří mezi členy redakční rady časopisu Sedmá generace. V České televizi uváděl ekologický soutěžní pořad pro děti Hra na zelenou. Ve vědecké oblasti se zabývá především ochranou netopýrů, obojživelníků a plazů. Věnuje se preventivní ochraně životního prostředí, začátkem devadesátých let spolu s Alešem Máchalem napsali knížku Desatero domácí ekologie; název této knihy časem zdomácněl a používá se pro dobrovolné a preventivní možnosti ochrany životního prostředí každého jednotlivce. Je autorem řady recesistických divadelních her pro brněnský ekologický institut Veronica. Mojmír Vlašín je ženatý, má dvě dospělé děti . V roce 1990 byl zvolen do zastupitelstva města Brna, kde pracoval do roku 1994 jako místopředseda komise pro životní prostředí. V roce 2002 byl opět zvolen do zastupitelstva města Brna i do zastupitelstva městské části Brno-Ořešín, kde v letech 2005–2006 vykonával funkci místostarosty. V letech 2004–2008 byl členem zastupitelstva Jihomoravské...

Miroslav Zeman (7)

Miroslav Zeman je bývalý československý reprezentant v řecko-římském zápasu. V roce 1968 na olympijských hrách v Mexiku vybojoval v kategorii do 52 kg bronzovou medaili a v roce 1972 na hrách v Mnichově vypadl ve stejné kategorii v pátém kole. Šestkrát se stal mistrem Československa.

Miroslav Tomaník (3)

Autor kuchařek.

Miroslav Podhorský (6)

Narozen v lednu 1945 v Havlíčkově Brodě. Cestovatel, publikace z expedic na Aljašku a do severní Kanady, též fotograf.

Miroslav Orel (6)

MUDr. PhDr. Miroslav Orel , psychiatr, ředitel Krajské pedagogicko-psychologické poradny ve Zlíně. Vystudoval lékařskou fakultu a posléze jednooborovou psychologii. Pracoval jako odborný asistent Ústavu lékařské fyziologie Univerzity Palackého v Olomouci, psychiatr a vyučující na Psychiatrické klinice FN Olomouc. Dlouhodobě působí na katedře psychologie FF UP – kde přednáší základy anatomie a fyziologie, neurofyziologii a psychopatologii obecnou a speciální a v rámci UP vyučuje také psychopatologii, otázky zdraví a nemoci, psychosociální výcviky a studenty Univerzity třetího věku. Věnuje se psychologickému poradenství a lektorské činnosti. Profesně se zajímá o psychoterapii, psychosomatiku, psychologickou práci se sny apod.

Miroslav Mráz (5)

Narozen 8.2.1923 v Kakovicích, zemřel 3.6.2004. MUDr., CSc., docent na katedře farmakologie lékařské fakulty University Karlovy v Praze. Práce v oboru.

Miroslav Karlíček (6)

Ing. Miroslav Karlíček, Ph.D. je vedoucí katedry marketingu na Fakultě podnikohospodářské VŠE. Vyučuje předměty Marketing 1 a Marketingová komunikace. Praktické zkušenosti získal v agentuře Ogilvy Public Relations, kde pracoval pro klienty, jako je Janssen-Cilag, Plzeňský Prazdroj, Henkel či Olympus. Působil také jako tiskový mluvčí VŠE a marketingový poradce společnosti SAP ČR. Další zkušenosti nabyl během stáží na HEC School of Management ve Francii, ve společnosti EPSON v USA a ve společnosti BOSCH v Německu. Od roku 2009 je členem vědecké rady Fakulty podnikohospodářské VŠE.

Miroslav Kapinus (5)

Narozen 1. 1. 1932 v Blížkovicích u Moravských Budějovic, zemřel 30. 11. 2012 v Uherském Hradišti. Učitel, básník, publicista, překladatel, kulturně-osvětový pracovník.

Miroslav Hák (4)

Miroslav Hák byl významným meziválečným českým fotografem. Byl členem sdružení umělců Skupiny 42. Byl jednou z nejvýraznějších postav v dějinách české moderní fotografie a zařadil se mezi plodné a nikdy plně uznané a poznané osobnosti v oblasti umění. Studoval u svého otce, fotografa Františka Háka. Mezi lety 1925 a 1931 pracoval jako fotograf v Praze a v Bratislavě. Od svých 20 let aktivně obesílal různé soutěže a umělecké salóny. Jako neznámý autor byl oceněn na Mezinárodní výstavě fotografií v Praze v roce 1936; jeho snímky vzbudily pozornost a okamžitě ho přiřadily k významným osobnostem české avantgardy. Vystavoval společně s takovými autory jako byli John Heartfield, Man Ray, László Moholy-Nagy, Brett Weston či Alexandr Rodčenko. Od roku 1937 pracoval jako fotograf pro divadlo E. F. Buriana . Od roku 1940 pracoval ve filmovém průmyslu. V letech 1942–1944 působil v obrazové redakci Věstníku fotografů. Spoluzaložil Skupinu 42, která spojovala české avantgardní fotografy. O rok později vyšly jeho snímky v portfoliu Moderní česká fotografie. Koncem války převzal po otci fotografickou živnost v Nové Pace. Od roku 1954 působil jako fotograf v Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd. K dominantním motivům jeho fotografií patřilo divadlo, akty a lyrické snímky.

Miroslav Cipár (7)

Miroslav Cipár sa narodil 8.1.1935 vo Vysokej nad Kysucou. Autor študoval na Vysokej škole pedagogickej a Vysokej škole výtvarných umení v Bratislave u profesorov V. Hložníka a P. Matejku. V rokoch 1971 - 72 pracoval v New Delhi v Indii v Children´s Book Institut. Okrem ilustrácie sa venuje úžitkovej grafike, voľnej grafike a monumentálnej tvorbe. Autorovu ilustračnú tvorbu charakterizuje dominantný prvok hravosti a sladkej romantiky. Z ilustrácií je evidentný tvorcov rukopis, štylizuje jednoduché predmety, ktoré skladá tvarovo i farebne do kompozične zoskupených obrazov plných fantázie. Príznačný je pre jeho ilustráciu sklon k symbolom, znaku a vytríbenej až historizujúco pôsobiacej ornamentike. Za ilustračnú tvorbu získal viacnásobnú Cenu vydavateľstva Mladé letá a čestné uznania zo súťaže Najkrajšia kniha. Za ilustrácie ku knihám M. Ďuríčkovej: Biela kňažná a Dunajská kráľovná získal Plaketu BIB´73 a Plaketu BIB´77. Zlatou medailou na IBA Lipsko v roku 1982 bola ocenená kniha M. Válka: Veľká cestovná horúčka. Od roku 1979 je autor nositeľom ceny Ľudovíta Fullu.

Mirko Paráček (6)

JUDr. Mirko Paráček byl československý sportovec, atlet, trenér a pracovník Československého rozhlasu. Dvakrát se stal mistrem ČSR v běhu na 100 metrů a třikrát v běhu na 200 metrů . V roce 1942 překonal český rekord ve sprinterském trojboji výkonem 2 645 bodů . V roce 1946 vybojoval na třetím ročníku mistrovství Evropy v atletice v Oslo bronzovou medaili ve štafetě na 4 x 100 metrů. Na bronzu se dále podíleli Leopold Láznička, Miroslav Řihošek a Jiří David. V roce 1966 působil krátce jako trenér u fotbalistů Slavie Praha. Později pracoval v Českém rozhlase v Brně jako lektor literárního oddělení. Byl autorem řady knih, zejména ze sportovního prostředí, mj. ze svého působení ve Švédsku jako fotbalový trenér na sklonku šedesátých let 20. století.

Mirko Křivánek (3)

Autor publikace o lidovém léčitelství a léčení pomocí bylin.

Mirka Skočílková (6)

Mirka Skočílková , vlastním jménem Jaromíra Skočílková, se narodila ve Vysokém Mýtě a vyrostla v rodině se dvěma sourozenci v Luži. Po střední pedagogické škole vystudovala na přírodovědecké fakultě v Olomouci matematiku a geografii. Ještě při studiu začala učit na Základní škole ve Skutči, kde našla svého životního partnera, se kterým má dvě děti. Zde žije i s rodinou, ale již nějaký čas učí v Litomyšli na střední škole, kde původně sama studovala. Ráda čte, cestuje, v zimě lyžuje a v létě jezdí na kole. Během roku se věnuje hlavně matematice a aktivitám s ní spojeným, jako jsou například semináře, soutěže či doučování. Psaní knih je pro ni nutný relax, kterým vyváží dokonale část svého života naplněnou čísly a matematickými operacemi. Psala si pro sebe odmala, ale Violka je první kniha, která jí vyšla. Vždycky, když se jí někdo zeptá, jestli opravdu napsala knížku, odpoví rychle a pohotově: „Ano, ale není to sbírka úloh.“