9241–9300 z 142941 Autoři
Bruno Apitz (6)
Nrozen 28. 4. 1900-7. 4. 1979, něm. prozaik. Pro členství v kom. straně internován 1933-45 v koncentračních táborech. Své zážitky zachytil v nejproslulejším díle Nahý mezi vlky, v dalších dílech líčil boje děl. třídy .
Více od autora
Břetislav Hartl (7)
Břetislav Hartl byl český spisovatel, autor próz, populárně naučných publikací a pořadatel sbírky přísloví. Břetislav Hartl se narodil roku 1927 v Olomouci. Přednášel na Vysoké škole ekonomické v Praze. Zabýval se ekonomií a historií, a jejich vzájemnému působení a vývoji. Napsal několik knih různého zaměření – od naučných pohádek pro děti, přes knihy zábavné až po vědecké pro velmi úzký okruh fundovaných odborníků. Zejména poslední knize s názvem Prométheus se věnoval prakticky celý život. Neustále pátral po podkladech v archivech, literatuře atd., neustále připravovaný text vylepšoval, doplňoval, zpřesňoval. Tak vznikl obrovský soubor textů na toto téma, které ve světě nemá obdobu. Vydal jí ve vlastním nákladu v počtu cca 100 kusů. Při psaní všech knih spolupracoval s význačnými grafiky a ilustrátory, především pak s Adolfem Bornem. Zemřel roku 2010 a jeho ostatky jsou uloženy v rodinném hrobě v Olomouci.
Více od autora
Božena Vejrychová-Solarová (9)
Božena Vejrychová-Solarová byla česká pedagožka, malířka a spisovatelka. Boženin otec byl Jan Solar obuvník , matka Božena Solarová-Režná , rodiče měli svatbu 3. května 1880. Měla sestru Josefu Solarovou . Provdala se za malíře Rudolfa Vejrycha . Božena Vejrychová-Solarová studovala na soukromé malířské škole Rudolfa Vejrycha svého příštího manžela , u Jindřicha Hlavína a v Paříži. Byla členkou Kruhu výtvarných umělkyň, s nímž vystavovala v Paříži, Vídni a v Praze. Vyučovala kreslení na pražských, zejména dívčích školách, podílela se na tvorbě učebnic. Ilustrovala hlavně dětské knihy, k loutkářství přispěla svými knihami Kašpárkovo divadlo a Loutky Matěje Kopeckého. Bydlela v Praze XII, na adrese Mánesova 30.
Více od autora
Božena Mrštíková (5)
Božena Mrštíková-Pacasová, v matrice Božena Amalie, byla moravská spisovatelka a překladatelka Rodiče Boženy: Antonín Pacas strojník v cukrovaru v Hejčíně a Rosalia Pacasová-Hnátková z Tršic. Božena měla jediného sourozence – sestru Vileminu Pacasovou . Základní vzdělání získala Božena v české obecné škole a v německé měšťance kláštera u Voršilek v Olomouci. Navštěvovala kuchařský kurs, kurs švadlen, učila se ruštině a hře na housle. 30. srpna 1904 se v Hejčíně provdala za Viléma Mrštíka a žila s ním v Divákách. Po jeho smrti 2. března 1912 se vrátila do Hejčína. Ještě jako svobodná psala dramata. Nejvýznačnější částí jejího díla je oblast vzpomínek na Viléma Mrštíka a jeho rodinu. Také překládala z němčiny a ruštiny drobnější prózu. Její práce vycházely v Pozoru, Selských listech a v Našinci. Byla členkou Moravského kola spisovatelů . Čestná členka Muzejního spolku .
Více od autora
Bořivoj Čelovský (7)
Bořivoj Čelovský byl český historik a filozof. Narodil se v Heřmanicích u Ostravy jako druhé dítě chudých rodičů. Jeho otec pracoval jako výpravčí vlaků a matka byla majitelkou malého obchodu s dámským prádlem. Jako patnáctiletý uprchl do Polska, aby se připojil k formujícímu se československému zahraničnímu vojsku. Po maturitě byl totálně nasazen jako hasič v Hamburku. Z Německa utekl a chtěl se připojit k partyzánům, ale byl se zbraní v ruce zadržen a jen se štěstím unikl popravě. Po válce začal studovat právo a politicky se angažoval v práci národně socialistické strany. V listopadu 1948 emigroval z Československa do Německa, kde vystudoval filozofii. Jako dizertační práci předložil svou knihu Mnichovský syndrom, která se stala světově proslulou. V exilu publikoval pod jménem Boris Celovsky. Poté se od roku 1950 věnoval studiím historie v Kanadě, kde pracoval v týmu pozdějšího premiéra Pierra Trudeaua. Mj. zde navrhl kanadský imigrační zákon, který v té době patřil k nejliberálnějším na světě, a vedl výzkumný tým pro tvorbu kanadské encyklopedie. V roce 1958 vydal knihu Mnichovská dohoda 1938, která byla negativně přijata sudetoněmeckými kruhy, komunistickými historiky v Československu i částí českého exilu. Do dnešního dne však zůstává jednou ze základních monografií k tématu. V témže roce se nechal s vědomím kanadské kontrarozvědky naverbovat jako dvojitý agent československé Státní bezpečností a po tři roky ji zásoboval falešnými zprávami. Důsledkem jeho činnosti bylo vyhoštění rezidenta StB pracujícího pod diplomatickým krytím z Kanady. Až do roku 1990 zastával v kanadské státní správě různé funkce a radil několika politikům. V roce 1990 se vrátil do Ostravy, kde se věnoval psaní vášnivých polemik do novin. Vydal také celou řadu historických knih. V roce 1992 obdržel doktorát práv Univerzity Karlovy, který vrátil na protest proti všeobecné korupci. Vedle psaní historických studií s...
Více od autora
Boris Jirků (3)
Významný současný malíř a grafik, prof. Vysoké školy umělecko průmyslové v Praze, kde vyučuje figurální kresbu.
Více od autora
Bohumil Stašek (8)
Bohumil Stašek byl český římskokatolický kněz, politik a čelný představitel Československé strany lidové. Vystudoval gymnázium v Plzni a Katolickou teologickou fakultu Univerzity Karlovy. Již od svých studentských let a pak i průběhu života přispíval do nejrůznějších novin a časopisů – např. do Nového věku, revue Meditace či Časopisu katolického duchovenstva. Po kněžském svěcení, které přijal 18. července 1908, působil jako kaplan v Rokycanech až do roku 1912, kdy se stal na krátkou dobu kaplanem plzeňského arciděkanství a ještě téhož roku byl ustanoven vikaristou na pražském Vyšehradě. Krátce poté se stává jedním z předních představitelů katolického politického života v Čechách. Během první světové války se zasadil o sloučení dosavadních tří katolických stran v jedinou Spojenou stranu katolickou a 1. září 1918 se stal jejím ústředním tajemníkem. Téhož dne vydal provolání „Idea svatováclavská a boj o samostatnost českého národa“, jímž se český katolicismus přihlásil k myšlence samostatnosti Československa; v jeho duchu byly 28. září 1918 při svatováclavské pouti slouženy slavnostní bohoslužby za československou samostatnost. V roce 1934 založil nakladatelství Vyšehrad. Po vstupu Československé strany lidové do Strany národní jednoty se Stašek stal předsedou kulturní sekce. V září 1939 byl zatčen a do konce války vězněn v koncentračním táboře Dachau.
Více od autora
Bohumil Bouška (8)
Bohumil Bouška byl český spisovatel, dramatik a pedagog. Narodil se 4. dubna 1864 v Praze. Celý život působil jako učitel. Nejprve ve Všelibicích a Smržově u Českého Dubu. Nejzásadnější část jeho pedagogického života je spojena s Troskovicemi u Rovenska pod Troskami, kde učil v letech 1910 až 1926, od roku 1911 jako řídící učitel. Čile se účastnil vesnického dění. Spolupracoval s Klubem českých turistů v Rovensku pod Troskami, redigoval Zpravodaj Českého ráje, zároveň byl zaníceným režisérem místního divadelního spolku Tyl. S ochotníky i dětmi ze školy nacvičil řadu představení a besídek. Po roce 1926, kdy odešel na odpočinek, si ponechal v troskovickém hostinci malý byt a často sem z Prahy dojížděl, aby dál pomáhal při nacvičování divadelních her. Ještě v lednu 1934 byl zvolen předsedou spolku Tyl. Zemřel ve věku 70 let 30. ledna 1935 v Praze. Jeho rozsáhlé dílo čítá množství žánrů – historicko-dobrodružné romány, divadelní hry pro dospělé, loutkové hry pro děti, básně. V souborném katalogu Národní knihovny České republiky je Bouška zastoupen více než 70 položkami. Divadelní hry mj.: Švédové v Praze aneb Zrádcova smrt , Přemysl Otakar II. , Ať žije naše republika! , Zločin a svědomí . Dobrodružná beletrie mj.: Setník císařských kyrysníků , V klášterní hrobce , Tajemná maska . Z tvorby pro děti: Zakletá princezna Zlatohlávka , Květ kapradí , Princezna Šmordulina a loupežník Klecián . V roce 1925 vychází sbírka Bouškových proslovů a básní Od srdce k srdci a v roce 1933 obdobné čtení s názvem Pramen. Zajímavé jsou Bouškou sebrané a historickými glosami doplněné pověsti Českým rájem na Trosky, které byly donedávna tištěny a distribuovány po hradech Českého ráje. Jeho dílo bylo vydáváno jen za jeho života, od té doby upadá do zapomnění. Jedinou dosud živou knihou jsou pověsti Českým rájem na Trosky. Jeho divadelní hry Ať žije naše republika! a Štěstí u lože...
Více od autora
Bohdan Prošek (8)
Narozen 6.6.1896 v Sofii , zemřel 1974 ve Svratce. Kulturní pracovník, příručky bulharštiny, překladatel z bulharštiny.
Více od autora
Bohdan Bittmann (5)
Narozen 25.12.1877 v Jičíně. Autor personálních monografií, překladatel z ruštiny.
Více od autora
Blažej Belák (8)
Narodený 21. 5. 1938 v Dolných Motešiciach, okres Trenčín. Absolvoval Jedenásťročnú strednú školu v Bánovciach nad Bebravou , 1956 – 60 študoval na Vysokej škole ruského jazyka a literatúry v Prahe. R. 1962 – 63 bol učiteľom na Priemyselnej škole baníckej v Handlovej, 1963 – 69 pracoval v Banskom výskumnom ústave v Prievidzi, 1969 – 95 v Matici slov. v Martine sa venoval hlavne bibliografickej práci, od r. 1996 je redaktorom v Spolku sv. Vojtecha v Trnave. Po časopiseckých začiatkoch debutoval zbierkou básní Poľahčujúce okolnosti , po ktorej nasledovala zbierka Postupne sa usmievam . Potom sa preorientoval na prozaickú tvorbu, autor knihy poviedok Postilion , umeleckej reportáže Tvrdý sloj . Básňami a prózami prispel do obrazovej publikácie Turiec a pre mládež prerozprával Hviezdoslavov epos Ežo Vlkolinský . Vydal knihy povestí a rozprávok Sihote, sihote. Veršované povesti z okolia Trenčína , Povesti a rozprávky z Turčianskej záhradky , To poleriecke pole. Veršované povesti z Turca , Kamenné vráta. Povesti z povodia Bebravy , zostavil publikáciu Katolícke Slovensko 2000 .
Více od autora
Blanka Svobodová (6)
Narozena 1973. Zpěvačka, muzikantka a výtvarnice, autorka prací o výtvarných činnostech pro děti i dospělé, působí v mateřském centru, věnuje se uměleckým řemeslům.
Více od autora
Bill Warner (7)
Bill Warner , vlastním jménem William Bryan French, je americký autor řady knih o vlastní interpretaci islámu, včetně zkrácených verzí koránu, životopisu proroka Mohameda a jeho tradic. Jeho knihy o politickém islámu byly přeloženy do mnoha jazyků. Celkem napsal 15 knih na téma politický islám. Mimo svou publikační činnost o politickém islámu přednáší na národní i mezinárodní úrovni a poskytuje také rozhovory pro televize nebo jiná média, účastní se diskusí o svém výkladu islámu a poskytuje přednášky v různých částech světa včetně České republiky. V roce 2014 založili spolu s Milanem Podlipným spolek Center for the Study of Political Islam z.s., který má za sídlo brněnskou adresu na které je registrováno 962 firem. Hlavním účelem CSPI je zvýšit informovanost veřejnosti o Warnerově výkladu islámu. Hlavní činností spolku je provoz internetové stránky, prodej knih Billa Warnera a také občas poskytuje přednášky na téma Warnerova chápání islámu. Ve svých publikacích se zaměřuje především na politické aspekty jeho interpretace islámské doktríny týkající se nemuslimů . Ve svých knihách vychází z východiska, že nelze slučovat islám jakožto náboženství a politický islám - jakožto návod k jednání a praktický politický styl opřený o právní regule. Podle něj je islám jakožto víra soukromá věc jednotlivce a je to věc hodná úcty, respektu a tolerance, kdežto to, čemu on říká politický islám je soubor agitačních pokynů, které jsou určeny kolektivu, mase. Warner je absolventem North Carolina State University, kde v roce 1968 získal titul Ph.D. v oboru fyziky a matematiky. Po útocích z 11. září 2001 se rozhodl zpřístupnit islámské texty veřejnosti. Znalost islámu podle svých slov získal studiem všech podstatných islámských textů, které podle vlastních slov prý studoval od svých třiceti let. Ve svých dílech se nevěnuje názorům muslimů na nemuslimy, ale pouze vztahem jeho výkladu islámsk...
Více od autora
Bill Haley And His Comets (5)
Bill Haley & His Comets byla americká rock and rollová skupina, která vznikla na počátku 50. let a stala se jednou z prvních skupin, které tento žánr zpopularizovaly. Skupinu vedl Bill Haley, který se narodil 6. července 1925 v Highland Parku ve státě Michigan. Před založením Comets měl Haley hudební zkušenosti s jinými skupinami, například Bill Haley and the Saddlemen. Největšího úspěchu však dosáhl právě se skupinou Comets.
Více od autora
Benito Pérez Galdós (5)
Benito Pérez Galdós byl španělský romanopisec, dramatik a memoárista. Je považován za největšího představitele španělského realistického románu a vůdčí postavu španělské literatury 2. poloviny 19. století. Galdós byl znalcem španělského lidu a jeho každodenního jazyka, kterým mnohdy mluví také postavy jeho románů. Jeho romány se sociální tématikou jsou zaměřeny spíše liberálně a místy též antiklerikálně; zejména ve Španělsku jsou dodnes populární, zatímco jeho pokusy dramatické takový úspěch nezaznamenaly.
Více od autora
Bella Swift (7)
Bella Swift je autorka dětských knih, která napsala úspěšnou sérii dětských knih. Bydlí v Londýně se svým manželem, svými dvěma dcerami a kočkou - ale sní o získání psa!
Více od autora
Béla Illés (8)
Béla Illés byl levicově orientovaný maďarský spisovatel a novinář. Béla Illés se narodil roku 1895 v Horních Uhrách ve městě Kassa , ale dětství prožil v Berehovu na Podkarpatské Rusi. Již od mládí se účastnil revolučního hnutí. Roku 1916 ukončil doktorská studia práv na univerzitě v Budapešti. Během první světové války bojoval na rumunské, albánské a italské frontě. Po pádu Maďarské republiky rad, ve které zaujímal postavení člena vojenské rady, emigroval roku 1919 do Vídně a v letech 1920–1921 působil jako novinář na Podkarpatské Rusi. Za svou činnost byl zatčen a vyhoštěn z Československa. Od roku 1923 žil v Sovětském svazu, kde začínal jako dělník, ale brzy se prosadil jako romanopisec a stal se členem sekretariátu Svazu sovětských spisovatelů. Za druhé světové války bojoval jako důstojník v Rudé armádě. Do Maďarska se vrátil roku 1945 a věnoval se spisovatelské činnosti. Zemřel roku 1974 v Budapešti. Pochován je na místním hřbitově 'Kerepesi temető'. Pro svá díla čerpal Illés náměty z prostředí Podkarpatské Rusi a z bojů maďarské a sovětské armády za druhé světové války. Charakteristickým rysem jeho tvorby je anekdotický styl. Dvakrát obdržel Kossuthovu cenu .
Více od autora
Bedřich Utitz (5)
Bedřich Utitz byl český válečný veterán a novinář. Narodil se ve Vídni do židovské rodiny původem z Čech. Ve 12 letech jeho věku se rodina přestěhovala do Prahy, protože odtud pocházel jeho otec. V Praze studoval německé reálné gymnázium ve Štěpánské ulici a odmaturoval v září 1938. Dne 30. dubna 1939 emigroval přes organizaci Černá růže do Palestiny. V roce 1940 se dostal do armády a sloužil v československé jednotce. S 200. protiletadlovým plukem se účastnil obrany Tobrúku. Později jej přijali do důstojnické školy v Haifě a v roce 1943 se přesunul do Británie. Zúčastnil se v řadách Československé samostatné obrněné brigády se na podzim 1944 obléhání Dunkerque proti útočné vozbě v Oddílu kanónů. V lednu 1945 byl německou armádou při hlídce zajat a přesunut do Dunkerque. V dubnu 1945, po dvou měsících jeho zajetí, proběhla jeho výměna za německé zajatce. Po válce zamířil zpátky do Prahy a začal studovat chemii, vysokou školu ale brzy opustil. V roce 1946 nastoupil do České tiskové kanceláře a v roce 1949 do Telepressu. Po jeho rozpadu pracoval v Ústavu pro experimentální chirurgii v Krči jako knihovník a dokumentarista. Od roku 1954 pracoval v Československém rozhlasu. Začínal v německojazyčném vysílání a vypracoval se až na vedoucího ústřední redakce zahraničního vysílání. V letech 1963–1965 pracoval v americkém rozhlasovém vysílání na Kubě. Později se stal zpravodajem Čs. rozhlasu. Po návratu z Kuby vedl až do okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 německou sekci zahraničního vysílání rozhlasu. V roce 1968 zamířil do SRN, nejprve na roční neplacenou dovolenou. V roce 1969 zůstal v emigraci, kde sehnal práci na tiskovém oddělení německého ministerstva zahraničí. V roce 1971 spolu s Adolfem Müllerem založil v Kolíně nad Rýnem nakladatelství Index. Toto nakladatelství bylo zrušeno v roce 1989. Nakladatelství Index vydalo do konce 80. let na 200 ...
Více od autora
Barbora Charvátová (7)
Autorka blogu máma v kuchyni, lektorka kurzů stravování a vaření.
Více od autora
Banket (2)
Banket byla slovenská new wave/popová skupina působící především v 80. letech 20. století. Skupina vznikla v roce 1983 v Bratislavě, která byla tehdy součástí Československa. Skupinu tvořili Maťo Ďurinda , Pavol Habera a bratři Dušan a Ivan Antalíkovi. Banket se rychle stala jednou z průkopnických kapel na slovenské hudební scéně, známá svou syntézou popové hudby s experimentálnějšími elektronickými zvuky, což bylo v té době poměrně inovativní.
Více od autora
B. M Bower (8)
Americká spisovatelka westernů, první žena, která se dlouhodobě a cíleně podílela na formulaci žánru. Debutovala 1906 románem Chip of the Flying U . Pak vydávala ročně pravidelně dvě knihy, celkem na sedmdesát titulů. Publikovala pod pseudonymem B. M. Bower .
Více od autora
Augustin Pánek (9)
Narozen 3. 12. 1843 v Praze, zemřel 10. 12. 1908 tamtéž. Matematik zaměřující se zejména na určité integrály. Vysokoškolský pedagog. Publikace z oboru.
Více od autora
Arthur Travers Harris (2)
Sir Arthur Travers Harris, první baronet z Chipping Wycombe, GCB, OBE, AFC , ve Velké Británii byl během války známý též jako “Bomber” Harris či “Butcher”, velitel Bomber Command Royal Air Force od 22. února 1942 do 14. září 1945 .
Více od autora
Arthur Koestler (8)
Arthur Koestler, rodným jménem Artúr Kösztler, byl maďarsko-britský spisovatel, filozof a novinář židovského původu . Proslul především knihou Tma o polednách z roku 1941. Ve 20. letech ho silně oslovil sionismus. Roku 1926 odjel do Palestiny. Chvilku žil v kibucu Ejn ha-Šofet, ale neshodl se s jeho ostatními členy. Pracoval poté pro Žabotinského revizionisty a zejména jako novinář pro tituly berlínského vydavatelství Ullstein Verlag. Roku 1929 byl převelen do Paříže a o rok později se vrátil do Berlína a nastoupil jako redaktor do Ullsteinova deníku Vossische Zeitung. Jako takový se ve stejném roce zúčastnil na palubě vzducholodi Graf Zeppelin polární expedice. Reportáže z výpravy mu zajistily reputaci po celé Evropě. Kolem roku 1931 se nadchl pro marxismus a vstoupil do Komunistické strany Německa. Roku 1932 cestoval po Turkmenistánu a střední Asii, poté ho Kominterna vyslala do Paříže organizovat protifašistickou propagandu. Dobrodružně se zapojil do španělské občanské války, kdy se pokusil proniknout do štábu generála Franca v Seville, když se vydával za novináře News Chronicle - byl však odhalen a prchl. Znovu se však na území ovládané royalisty vrátil a znovu se vydával za novináře News Chronicle. Byl zatčen, uvězněn a odsouzen k smrti. Čekání na popravu vylíčil posléze v knize Dialogue with Death. Popraven však nebyl, byl vyměněn za zajaté frankistické piloty. Po návratu do Francie poměrně náhle změnil oblast svého zájmu a napsal populární encyklopedii sexuality, pod pseudonymem "A. Costler, A. Willy, a jiní". Záhy vystoupil z komunistické strany, znechucen stalinskými praktikami. Své zklamání z totalitarismu vylíčil právě ve své nejznámější knize Tma o polednách, částečně inspirované zážitky Koestlerovy přítelkyně – designérky Evy Zeisel – která strávila šestnáct měsíců ve stalinistickém kriminále. Rukopis knihy dal své milence, sochařce Daphne Hardyové, aby ho dopravil...
Více od autora
Arthur Golden (4)
Arthur Golden je americký spisovatel. Na Harvardově univerzitě vystudoval dějiny umění se zaměřením na Japonsko. Posléze získal diplom z japonských dějin na Columbia University, kde se rovněž naučil mandarínské čínštině. Nějaký čas působil v Pekingu a Tokiu a po návratu do Spojených států amerických získal na Boston University diplom z anglického jazyka. V současnosti žije ve městě Brookline ve státě Massachusetts s manželkou a dvěma dětmi. Golden proslul hned svým prvním dílem – románem Gejša . Toto dílo vypráví o životě mladé japonské dívky, kterou v mládí vytrhli z rodné vesnice a byla jí určena role gejši v japonském Kjótu. Kniha je volně založena na životních osudech skutečné gejši Mineko Iwasaki. V roce 2005 byl román Gejša zfilmován režisérem Robem Marshallem. Hlavních role si zahráli Ziyi Zhang a Ken Watanabe.
Více od autora
Arny Šrámek (6)
Narozen roku 1964 v Ostravě. Inženýr ekonomie, zakladatel cestovní kanceláře Primatour, průvodce, cestovatel.
Více od autora
Arnošt Herman (6)
Arnošt Herman se narodil v roce 1932 v Mladé Boleslavi, vystudoval právnickou fakultu UK a kromě čtyř let, kdy byl redaktorem severočeského deníku Průboj, pracoval jako právník. Od roku 1961 publikoval povídky a drobné žurnalistické žánry. Jeho knižním debutem byla novela Muž na betonových schodech. Byl členem Obce spisovatelů a místopředsedou Severočeského klubu spisovatelů.
Více od autora
Arnold Schoenberg (4)
Arnold Schoenberg byl rakouský skladatel a malíř, spojený s expresionistickým hnutím v německé poezii a umění, představitel Druhé vídeňské školy. Narodil se 13. září 1874 ve Vídni a tvořil ve velmi osobitém kompozičním stylu, který se postupem času vyvíjel. Schoenbergova raná díla, zpočátku ovlivněná pozdním romantismem Richarda Wagnera a Gustava Mahlera, se vyznačovala bujným harmonickým jazykem.
Více od autora
Antonín Rýgl (5)
Narozen 24. 12. 1925 v Praze, zemřel 2009. Prozaik, publicista, scénárista.
Více od autora
Antonín Novák (10)
František Antonín Novák se narodil dne 20. října 1892 v Chotěbuzi u Těšína, zemřel 17. prosince 1964 v Praze. Z Těšínska se jeho rodiče brzy odstěhovali do Plzně, gymnázium absolvoval v Roudnici nad Labem. Na univerzitě studoval přírodní vědy a chemii, v roce 1918 se stal asistentem na farmaceuticko-botanickém ústavu Karlovy univerzity. V roce 1921 habilitoval ze systematické botaniky a na Vysoké škole obchodní potom habilitoval pro obor užitkových rostlin. Od roku 1934 byl řádným profesorem systematické botaniky na Univerzitě Karlově v Praze, od roku 1945 botanický ústav vedl, ve stejném roce se stal i děkanem přírodovědecké fakulty UK. Popularizaci botaniky se věnoval na stránkách měsíčníku Naší přírodou, později řídil botanickou část Chvilek v přírodě , od roku 1948 řídil měsíčník Československé botanické listy. Pořádal i botanické exkurze v okolí Prahy. Od roku 1919 jezdíval na Slovensko, kde se zabýval především studiem hvozdíků, od roku 1923 se výrazně věnoval floristickému průzkumu Balkánského poloostrova. Z jeho prací jmenujme alespoň: Monografická studie o Dianthus gratianopolitanus Vill. . Monografická studie evropských druhů rodu Dianthus ze skupiny Dianthi fimbriati . Systematická botanika, 2. svazky, in: Rostlinopis . Rostliny, svazek I . Rostliny, svazek II, Horské rostliny . Květena a vegetace hadcových půd . Rostliny, svazek III . Horské rostliny , ty vyšly v roce 1963 i v polštině . Farmaceutická botanika: Systematika a morfologie léčivých rostlin . Vyšší rostliny: tracheophyta . Společně s Jaromírem Klikou, Karlem Šimanem a Bohumilem Kavkou také napsal ve své době velmi úspěšnou knihu Jehličnaté ....
Více od autora
Antonín Kratochvíl (6)
V letech 1973-1977 vydal třísvazkové dílo Žaluji, v němž zdokumentoval zvůli a nezákonosti páchané československou justicí a represívními složkami ve službách komunistického režimu. Jde o jedno ze stěžejních děl v této oblasti. Po roce 1989 zůstal v Mnichově, ale dojíždí přednášet na universitu v Plzni a Brně.
Více od autora
Antonín Hrbek (7)
Je nezávislým publicistou a autorem nebo spoluautorem třinácti knih a více než čtyři sta publikací doma i v zahraničí. Astrologií se zabývá od roku 1945, drahými kameny od roku 1952. Znalosti a zkušenosti z těchto oborů prohlubuje spoluprací s odbornými pracovišti v USA a v Německu.
Více od autora
Antonín Balcar (3)
Narozen 18.6.1847 v Poděbradech, zemřel 10.12.1888 v Praze. PhDr., středoškolský profesor, zeměpisné a dějepisné práce.
Více od autora
Anthony Berkeley (5)
Anthony Berkeley Cox vystudoval Sherbone School a později univerzitu v Londýně. Během první světové války sloužil v armádě, po jejím ukončení se stal novinářem a pracoval pro The Punch, The Humorist, John O´London´s Weekly, Daily Telegraph, Sundai Times či Manchester Guardian. V té době také začal používat pseudonymy Anthony Berkeley, Francis Iles a A.Monmouth Platts. Roku 1925 napsal svoji první detektivní knihu s detektivem Rogerem Sheringhamem jako Anthony Berkeley. Kromě Sheringhama píše B. také o vrchním inspektoru Moresbym a milionáři Chitterwickovi. Berkeley se stal roku 1928 zakladatelem londýnského Detection Clubu, který si jako hlavní úkol stanovil střežit čistotu detektivky a dodržování stanovených pravidel. V jeho čelných funkcích působily takové osobnosti jako G.K. Chesterton či Dorothy Sayers. Berkeley, jeden z přesvědčených bojovníků za tato pravidla, je nakonec na základě vlastních autorských zkušeností sám zavrhl a připojil se k těm, kteří se pokušeli detektivní žánr, napůl zadušený křížovkářskými metodami, opět probudit k životu.
Více od autora
Anne Millard (6)
Britská historička. Dr., autorka publikací o historii pro děti a mládež.
Více od autora
Anne Iburg (7)
Dipl. oec. troph. Marlein Augeová napsala pod jménem Anne Iburgová od roku 1999 přes třicet publikací o kulinářství, výživě, medicíně a dalších tématech.
Více od autora
Anne de Vries (6)
Holandský učitel a autor. Byl ženatý s Alidou Gerdinou van Wermeskerken, měli 5 dětí. Uznání získal románem Bartje. Píše provinční romány. Napsal také čtyřdílnou dětskou knihu Journey Through the Night.
Více od autora
Anna Skalická (5)
Narozena 9.1.1932 v Praze. RNDr., asistentka katedry botaniky, překlady z oboru.
Více od autora
Anna Sewell (6)
Anna Sewell se narodila 30. března 1820 v hrabství Norfolk v Anglii. Otec Isaac Sewell se stal úspěšným spisovatelem dětských knih, matka Mary Wright Sewell silně inklinovala k náboženství a věnovala se poezii, mladší bratr Filip pracoval jako inženýr. Krátce po Annině narození se rodina přestěhovala do Londýna, důvodem byly finanční potíže. Matka Annu vzdělávala doma, a tak byla ovlivňována jejím náboženstvím. Když bylo Anně 12 let přestěhovali se do Stoke Newington, kde začala poprvé chodit do školy. Získala tak výuku v nových oblastech jako byla matematika a cizí jazyky. Zajímala se o umění, a tak navštěvovala muzea a galerie. O dva roky později při cestě ze školy uklouzla a vážně si zranila kotníky. Léčba byla bohužel neúspěšná a Anna zůstala po celý zbytek života kulhající a musela používat hůl. Pak se přidaly další zdravotní potíže, které její zdravotní stav ztěžovaly. Annin otec přijmul práci v Brightonu v roce 1836 částečně v naději, že jí zdejší klima pomůže. Pro snadnější přemisťování jezdila v kočárech tažených koňmi, které prohlubovaly její lásku ke koním. Kvůli svému uzdravení nepřestávala navštěvovat lázně v Německu či ve Španělsku. Po cestách se seznámila s mnoha spisovateli, umělci a filozofi. Napsala jedinou knihu – Černého krasavce , kterého psala v letech 1871-1877. Poté se přestěhovala na venkov nedaleko Norfolku. Během této doby se její zdravotní stav zhoršil. Byla často tak slabá, že nemohla vstát z postele, a tak pro se pro ní psaní stalo výzvou. Román Černý krasavec prodala místním vydavatelům za pouhých 40 liber dne 24. listopadu 1877, kdy jí bylo 57 let. Přestože se nyní považuje za dětskou spisovatelku, původně psala pro ty, kteří o koně pečovali a pracovali s nimi. Anna Sewell se úspěchu své knihy nedočkala, zemřela 25. dubna 1878 pravděpodobně na tuberkolózu, pouhých 5 měsíců po zveřejněním Černého krasavce....
Více od autora
Anna Brodele (5)
Brodelová Anna, 16. 9. 1910-29. 9. 1981, lotyšská sovětská prozaička a dramatička. Autorka povídek a románů a dramat , v nichž si všímala zejména problémů mladých lidí.
Více od autora
Anna Blažíčková (6)
Anna BLAŽÍČKOVÁ , spisovatelka, bohemistka a lexikografka. V letech 1946–1949 navštěvovala gymnázium v Táboře, dokončila je v Týně nad Vltavou roku 1952. Její přihláška ke studiu na Filosofické fakultě UK v Praze byla zamítnuta z důvodů náboženského založení rodiny a neústupného chování autorčina otce, který odmítal vstoupit do zemědělského družstva. Byla ale přijata k tříletému studiu na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích . Následně směla v letech 1955–1958 pokračovat ve studiu češtiny a ruštiny na pražské Filosofické fakultě UK. V letech 1958–1964 vyučovala na středních školách ve Voticích, Vlašimi a v Praze. Roku 1964 odešla na mateřskou dovolenou a poté byla zaměstnávána pouze externě. Spolupracovala s Památníkem národního písemnictví, Maticí slovenskou a Ústavem pro českou a světovou literaturu. Je spoluautorkou hesel v Lexikonu české literatury 1–3 , Slovníku české literatury 1970–1981 , Slovníku českých spisovatelů od roku 1945 a Slovníku českých spisovatelů . Z knižně nezveřejněného souboru Čekání v zástupu publikovala povídky Buď vůle tvá , Babička se vrátila a Momentka . Knižně vyšly pohádky a novely pro děti Směr Červený Újezd , Kdo nesází, nevyhraje aneb Dostane se Honza k počítači , Zvířecí pohádky a Neomluvené hodiny . Vzpomínkovou prózu Psí víno autorka dopsala roku 1983, vydala ji v roce 1992 . Další vzpomínková kniha, s názvem Teď něco ze života, vychází v Triádě v roce 2012 – viz krátkou ukázku zde.
Více od autora
Anita Moorjani (5)
Anita se narodila v Singapuru indickým rodičům, ale ve dvou letech se s nimi přestěhovala do Hongkongu. Po mnoho let pracovala ve světě byznysu, než jí v dubnu 2002 diagnostikovali rakovinu. Fascinující a dojemný zážitek blízké smrti na počátku roku 2006 jí zásadně změnil pohled na život a její současná práce je prodchnuta hloubkou, kterou si přinesla z vyšších sfér. Se svým životním příběhem se rozhodla podělit ve své knize „Musela jsem zemřít“ , která se rychle stala bestsellerem. Anita dostává často pozvání na konference po celém světě. Je vtělením pravdy, že všichni máme vnitřní sílu překonat v životě i ty nejtěžší situace, a je živoucím příkladem toho, že je to možné. V současnosti Anita žije s manželem v USA.
Více od autora
Andrew Klavan (5)
Klavan se narodil v New Yorku. Vyrůstal na Long Islandu se svými třemi bratry. Svůj první román, Face of the Earth, napsal v roce 1977. Poté přešel do Putnam County v New Yorku, kde pracoval jako reportér pro místní noviny. Jeho zkušenosti týkající se místní trestné činnosti se později staly základem pro jeho romány. Poté, co bylo Face of the Earth zveřejněno, vrátil se do New Yorku, kde vzal sérii pracovních míst při psaní záhad a recenzí knih na volné noze. Během této doby psal pod pseudonymem Keith Peterson. Klavanova kniha Rain získala cenu Edgar za nejlepší původní Paperback. Začal také psát nadpřirozené thrillery jako Hodina zvířat, Don't Say A Word - který byl také nominován na Edgar a napsal scénář pro filmovou verzi románu Simon Brett je šok systému. Klavan a jeho rodina se přestěhovala do Londýna, kde napsal True Crime, a další dva romány. Po sedmi letech se přestěhoval zpět do Spojených států a usadil se v Santa Barbaře v Kalifornii, kde dokončil román Mužem a ženou. V roce 2008 vydal politický román Empire of Lies. V roce 2009 vydal knihu Poslední, co si pamatuju, thriller zaměřený na mladé dospělé. * Face of the Earth * Agnes Mallory * Mrs. White * There Fell A Shadow * The Rain * Darling Clementine * The Trap Door * Son of Man * The Scarred Man * Rough Justice * Don't Say a Word * The Animal Hour * Corruption * True Crime * Suicide * The Uncanny * Hunting Down Amanda * Man and Wife * Dynamite Road * Shotgun Alley * Damnation Street * Empire of Lies * The Homelanders: The Last Thing I Remember * The Homelanders: The Long Way Home * The Homelanders: The Tr...
Více od autora
Andrea Schulte-Peevers (8)
Publicistka, autorka turistických průvodců, studovala v Německu.
Více od autora
Andrea R Cremer (7)
Andrea Cremer známá též jako Andrea Robertson prožila své dětství sněním v lesích a při jezerech severního Wisconsinu. Nyní žije v Minnesotě, ale spíše považuje za svůj domov „kanadský štít“, než Středozápad. Vždy milovala psaní a nikdy nepřestala psát, ale až nedávno se do literární tvorby pustila profesionálně. Když nepíše, učí historii na vysoké škole svobodných umění v St Paul. Její debut román, Nightshade, první z řady YA fantasy, byl zveřejněny na podzim 2010 ve vydavatelství Penguin .
Více od autora
André Suarés (5)
André Suarès, vlastním jménem Isaac Félix Suarès , byl francouzský básník, spisovatel, dramatik, esejista, kritik a autor životopisů. Narodil se v bohaté židovské rodině v Marseille. Studoval na École normale supérieure, kde se spřátelil s Romainem Rollandem. Studia nedokončil a začal se živit psaním kritik a další novinářskou prací. Při Dreyfusově aféře se aktivně zapojil po boku Emila Zoly ve prospěch obviněného. Byl členem skupiny básníků a spisovatelů, která se utvořila okolo redakce časopisu La Nouvelle Revue française. Dalšími členy skupiny byli např. André Gide, Charles Péguy, Henri Ghéon, Léon-Paul Fargue, Jacques Copeau. Za druhé světové války se musel skrývat. Používal řadu pseudonymů: Caërdal, ResSua, Félix Bangor, Ponce Bondel, William Makepace Bruce, Yves Scantrel, André de Séipse, ad. Dále napsal eseje o básníku Paulu Claudelovi, skladatelích Bachovi a Mozartovi. Byla vydána jeho korespondence s následujícími kolegy a přáteli: Paul Claudel , Romain Rolland , Charles Péguy , André Gide .
Více od autora