Výpis všech autorů

Paula Brackston

Paula Brackston má bakalářský titul z oboru tvůrčího psaní na Lancaster University a učí na University of Wales v Newportu. Než se stal spisovatelkou, vyzkoušela několik povolání: pracovala v cestovní kanceláři, dělala sekretářku nebo učila angličtinu. Žije v divoké hornaté části Walesu a pokud zrovna nesedí shrbená nad klávesnicí ve svém kumbálku pod schody, hraje s dětmi tenis, chodí na procházky se psem a opečovává svoje záhonky. V roce 2007 se Paula dostala do užšího výběru na cenu Creme de la Crime, která je určena začínajícím spisovatelům. V roce 2010 se její kniha Nutters dostala do užšího výběru na cenu Mind Book Award. Mezi její knihy dále patří The Winter Witch , The Midnight Witch , The Silver Witch aThe Return of the Witch .

Paul Brickhill

Paul Brickhill se narodil v Austrálii v Melbourne. Pět let sloužil jako stíhací pilot v Královském australském letectvu. Jeho letoun byl sestřelen v roce 1943 nad Tuniskem a on upadl do zajetí. Po válce pracoval jako novinář v Londýně, New Yorku a ve střední Evropě.

Paul Barbarin

Americký jazzový bubeník a kapelník, narozen 5. května 1899 v New Orleans, Louisiana, USA, zemřel 17. února 1969 tamtéž. Jeho otec Isidore Barbarin a bratr Louis Barbarin byli rovněž hudebníci.

Patricia Romanowski Bashe

Americká hudební publicistka a autorka dokumentárních biografií, také autorka publikací o Aspergerově syndromu.

Pat Booth

Pat Booth je autorkou několika bestsellerů. Dříve pracovala jako fotomodelka: kromě psaní se s úspěchem věnuje i žurnalistice a reportážní fotografii . Je provdaná za psychiatra dr. Gartha Wooda a společně se svými třemi dětmi žijí střídavě v Palm Beach, New Yorku a Londýně.

P. N. Blood

Olga Barényi

Olga Barényi je spisovatelský pseudonym a podle vlastní životopisné legendy i rodné jméno české spisovatelky, píšící do roku 1945 česky a poté v rakouském a německém exilu německy. Původně působila jako herečka v Praze a v Bratislavě. Aloisie Anna Voznicová , provdána Halvaxová a Gerstbergerová . Herecké pseudonymy: Olga Bělská , Olga, Luisa nebo Louisa Voznicová . Spisovatelské pseudonymy: Olga Barényi , Olga Barényiová , Hilde Wangel , O. B. , Olga von Barényi . Narodila se 4. července 1905 v Kroměříži v rodině bednáře Aloise Voznici, původem z Olomouce, a švadleny Anny roz. Korčianové, původem z Hoštic u Zdounek, patrně jako druhorozené dítě. Roku 1917 jí zemřela matka, otec v té době sloužil ve válčící rakouskouherské armádě. Proto strávila zhruba dva roky v kroměřížském sirotčinci. Absolvovala tři třídy měšťanské školy a tři ročníky Státního ústavu ku vzdělávání učitelů v Kroměříži. Roku 1923 nastoupila na dramatické oddělení Státní hudební a dramatické konservatoře v Brně, po prvním ročníku přešla na Státní konservatoř hudby v Praze do třídy Marie Laudové-Hořicové. Zde studovala v ročníku s Lolou Skrbkovou a Světlou Svozilovou. Brzy začala hrát i mimo školu v různých ochotnických uskupeních. Zřejmě jako krytí vůči vedení konzervatoře požádala roku 1925 úřady o změnu jména na Olgu Bělskou. Z dokumentů není zřejmé, zda jí úřady vyhověly, prokazatelně však pod tímto jménem účinkovala v inscenacích Divadla mladých Fraška o mistru Miminovi a Když ženy něco slaví… v režii Jiřího Frejky. Pod jménem Olga Voznicová pak hrála v inscenaci Dětský karneval dalšího významného avantgardního souboru, Uměleckého studia Vladimíra Gamzy. Dostupné kritiky hodnotí její herecké výkony, ať již na konzer...

Oldřich Bubák

Ing. Oldřich Bubák, *1954 český cestovatel, fotograf, spisovatel, hudebník, polárník a dobrodruh vystudoval strojní fakultu Českého vysokého učení technického v Praze. V průběhu několika desítek let navštívil 160 států. Má za sebou mimořádné výkony v extrémních oblastech Arktidy a Antarktidy i řadu úspěšných výprav a mezinárodních expedic v rámci ojedinělého projektu „ Z PÓLU NA PÓL“, jehož je zakladatelem: North Pole Light Expedition , South Pole Milenium Expedition Severozápadní cesta – Amundsenova , Přechod Baffinova ostrova , Špicberky, Island, Grónské ledovce západního pobřeží, Aljaška, Ostrovy Beringova moře, Čukotka, Kamčatka, Kurilské ostrovy, Patagonie a Ohňová země, Antarktický poloostrov, Nový Zéland, Tasmánie, Antarktida – Rossovo moře, Subantarktické ostrovy atd. Ve známost vešel svou přednáškovou, fotografickou, publikační i v poslední době filmovou činností. Publikuje v českých i zahraničních časopisech, spolupracuje především s Českým rozhlasem a Českou televizí. Jeho prvním a již vyprodaným dílem je výpravná kniha „Doteky konců světa“ , v níž pozval čtenáře na vzrušující a poutavou výpravu do majestátních oblastí nedaleko pólů, do Arktidy a Antarktidy, do panství fascinujících superlativů a protikladů. Druhá kniha „Království Lo/ Mustang – zapomenuté tibetské království“ má s tou první knihou jeden společný jmenovatel: je to nedotčená, člověkem zatím ještě nedestruovaná část světa. Před vydáním je jeho film „Cesta k Pólu“, kde se snaží vytvořit určitou fúzi hudby, složené k první knize a sestřihu z bohatého filmového materiálu, který vytvořil při expedicích do Anrtarktidy. Mezi jeho nejoblíbenější lokality patří buddhistické země. Za dlouholetou činnost průvodce získal od nepálské trekingové společnosti Royal Mountain Trek and Travel jako jeden z mála lidí na světě statut profesionálního „tour lead...

Oldřich Bělič

Narozen 9.6.1920 v Násedlovicích u Kyjova, zemřel 13.6.2002. Prof., PhDr. DrSc., docent dějin španělské literatury na filosofické fakultě University Karlovy, práce a překlady z oboru.

Nikolaj Aleksandrovič Berdjajev

Ruský náboženský filozof.

Monika Bartošová

Novinářka, působí v reklamě, marketingu a PR, prozaička.

Mitchell Beazley

Miroslav Buberle

nar. 22.12.1951 zem. 06.06.2009 Filmový autor i herec, řadu let zasvětil péči o filmové rekvizity v barrandovském studiu. Méně v povědomí je jeho dřívější televizní tvorba: mikrokomedie Mít tak holku na hlídání a televizní film Značka: Na dožití v režii Hynka Bočana. Výrazněji v posledních letech upoutal pozornost teenagerovskou komedií Panic je nanic v režii Ivo Macharáčka. Ve stejném období mu vyšla humorně laděná kniha z pedagogického prostředí Kantořina - těžká dřina a i kniha Paťáci o dvou kamarádech, kteří se chtěli z amatérských divadelníků stát profesionály. Jeho poslední televizní prací byla příprava pohádky Odkaz staré bambitky Buberle osobně uvedl v lednu 2009 v pražském kině Lucerna premiéru Pekla s princeznou, kam přišel s více než třicetičlennou delegací tvůrců a herců a představil i stejnojmennou knížku. Zemřel po dlouhé těžké nemoci ve věku 57 let. csfd.cz

Miroslav Batík

Narozen 15.11.1936 ve Zlíně, zemřel v r. 1997. Novinář, publicista, autor knih o Janu Werichovi.

Milena Bočánková

Narozena 6. 8. 1938 v Praze. Doc. PhDr., CSc., vysokoškolská pedagožka na katedře jazyků Vysoké školy ekonomické, práce z oboru jazykovědy a interkulturních vztahů.

Milada Bartoňová

PhDr. Milada Bartoňová pochází z moravských Hodslavic. Po ukončení obecné a měšťanské školy pracovala čtyři roky jako dělnice ve Zlíně v Baťové továrně. Již v této době přispívala do časopisu Sbratření, vydávaného Přemyslem Pittrem. Touha po vzdělání jí přivedla do učitelského ústavu ve Valašském Meziříčí a poté na Universitu Karlovu . Vzdělání si dále prohlubovala studiem hindštiny a sanskrtu. Jako redaktorka společensko - vědních edic ve Státní pedagogické nakladatelství připravovala k vydání mj. učebnice a slovníky orientálních jazyků, redigovala spisy J.A.Komenského Milníky její duchovní cesty bylo protestantsky orientované společenství Přátel hlasu svědomí v rodných Hodslavicích, její záhy vzbuzený zájem o východní filosofii a setkání s jejím celoživotním druhem Rostislavem Hoškem. V roce 1967 odjela Milada Bartoňová do Indie, kde pod vedením sv.Satjánandy absolvovala v letech 1967/68 mezinárodní roční kurz jógy ve středisku Bihárské školy sv.Satjánandy. . Po návratu se začala více věnovat systematickému uvádění východní filosofie do praxe, pracovala jako metodička pro jógu v Ústředním ústavu tělesné kultury při ČSTV a v AC Sparta kde vedla se svým životním druhem Rostislavem Hoškem kurzy integrální jógy a vybudovala tak v Čechách základy novodobé integrální jógy. Kurzy vede dodnes. V kurzech i na letních soustředěních spolupracovala mimo jiné i s André Van Lysebethem a indickými jóginy MUDr. Mukundem Bholem, Goyalem, svamí Gítanandou, svamím.Višnudévanandou. Je čestnou místopředsedkyní Střediska jógy svámího Satjánandy v Praze. Za více než třicet let přivedla nebo nasměrovala na cestu duchovního zrání stovky žáků a svým neautoritativním příkladem vychovala desítky následovníků. Přispívala do časopisů Sbratření a Nový Orient, byla koeditorkou časopisů O nás a pro nás a Svítání. Jako spoluautorka se podílela na knize Od staré Indie k dnešku a na publikaci úvah a básní Světlo bdících , v roce 1988 j...

Michal Brix

Narozen 2. 12. 1946 v Praze. Doc. akad. arch., architekt, tvůrce hudebního pavilonu, též malíř a ilustrátor.

Michael Bronec

Michael Bronec . Od dětství se zajímal o sci-fi, kdy ho zaujaly verneovky, u nichž také dlouho zůstal. Kniha Na Kometě způsobila jeho zájem o astronomii. V roce 1984 začal obcházet antikvariáty a podle seznamu ve Stvořitelích nových světů sbírat SF knihy. Takto se seznámil s Janem Vaňkem a Pavlem Hlaváčem, od nichž získal Superseznam. Přes ně se dostal do SFK Spectra , kde se ale nestal stálým členem, neboť byl už stár na dětskou sekci, ale zase mladý, aby byl vážně brán sběratelským „vedením“. Dosáhl zhruba počtu 700 titulů z dvoutisícového Superseznamu – pak si některé okrajovější knihy přečetl a zanechal kompletování. Začal navštěvovat cony a prodával tam knihy, patřil ke „skalním“ conovým prodejcům ještě v době, kdy to ostatní už přestalo bavit. Od roku 1989 začal pravidelně navštěvovat nejprve SF klub RUR a později i SF museum Z. Rampase. Michael Bronec nepatří mezi plodné autory. Svůj talent zaměřil jiným směrem. V první polovině 90. let se aktivně podílel na tvorbě Dračího doupěte, jehož sepsal zhruba třetinu , vytvořil rovněž první český gamebook Ve službách krále Reginalda – Do hradu goblinů a pro české hráče upravil polskou Bitvu na polích Pelennoru. Kromě tvorby her se profiloval i jako překladatel z angličtiny a polštiny . Povídka O hloupém Honzovi a jednorožci je reflexí jeho překladatelské práce na knize Poslední jednorožec od Petera S. Beaglea. Provozuje nakladatelství Straky na vrbě, které se specializuje na vydávání českých autorů.

Michael Brett

Jméno je pseudonym, pravé jméno je Miles Barton Tripp. Miles Barton Tripp se narodil v americkém městě Patterson, datum narození některé zdroje uvádějí jako 1921 či dokonce 1928. Jako mladík během Druhé světové války narukoval k bombardovací letce RAF, a o této životní zkušenosti napsal knihu The Eighth Passenger: The Experiences of a Bomb Aimer in Lancaster Bombers During the 2nd World War . Po válce vystudoval práva a začal se profesně věnovat advokacii. Od roku 1952 zužitkoval své zkušenosti s kriminalistické praxe při psaní několika desítek detektivních románů se soukromým detektivem Johnem Samsonem a pod pseudonymem Michael Brett vytvořil detektiva Pete McGratha.

Michael Bond

Britský spisovatel, autor knih pro děti. Televizní kameraman.

Maurice Barrès

Francouzský prozaik, esejista, kritik, řečník a politik.

Mary Lynn Baxter

Americká spisovatelka milostných románů.

Marc Baudinet

Autor učebnic francouzské gramatiky.

Malorie Blackman

Anglická spisovatelka, literatura pro děti, sci-fi a horory.

M. C Beaton

M. C. Beaton, vlastním jménem Marion Chesney, se narodila roku 1936 ve skotském Glasgow. V zahraničí je známá zejména jako autorka více než stovky historických romantických románů, které vydala nejen pod svým vlastním jménem, ale také pod četnými pseudonymy: Helen Crampton, Ann Fairfax, Jennie Tremaine či Charlotte Ward. Jméno M. C. Beaton si ponechává pouze pro své detektivky. M. C. Beaton svou kariéru začala jako prodavačka knih. Brzy však dostala nabídku přivydělávat si psaním recenzí pro Scottish Daily Mail, kde se úspěšně uchytila a vypracovala na pozici divadelní kritičky. Následně opustila svou práci v knihkupectví a zamířila do časopisu Scottish Field magazine, kde se ucházela o pozici sekretářky v inzertním oddělení, a to aniž by ovládala těsnopis či psaní na stroji. Zaměstnavatele nicméně zaujala a zakrátko se stala redaktorkou módy. U dalších novinových plátků vystřídala pozice reportérky kriminálních zpráv a vedoucí redaktorky. Poté co se provdala za Harryho Scotta Gibbonse a narodil se jí syn Charles, Marion se i s rodinou přestěhovala do Spojených států, kde manželovi nabídli pozici editora v Oyster Bay Guardian, která mu však nakonec nevyšla. Aby se uživili, našel si práci jako umývač nádobí a Marion pracovala jako servírka v podřadné putyce. Na oba se ale brzy usmálo štěstí a získali zaměstnání v nových bulvárních novinách The Star a přestěhovali se do New Yorku. Aby mohla trávit více času se svým malým synem, rozhodla se Marion věnovat se psaní historických romancí. Vydala jich více než sto. Poté co měla pocit, že téma vyčerpala, a co se přestěhovala s rodinou zpět do Skotska, začala se věnovat psaní detektivních příběhů a stvořila hrdinku Agathu Raisinovou, která je známá už i u nás.

Luboš Bartošek

PhDr.Luboš Bartošek,CSc., je zkušeným filmovým historikem a pedagogem. Přednášel na katedře divadelní a filmové vědy FFUK o dějinách československého filmu. Se svou manželkou PhDr. Šárkou Bartoškovou soustavně pořádal filmografii čs. filmu a profily filmových tvůrců. Napsal knihy "Ponrepo" a "Desátá múza Vladislava Vančury". Je autorem mnoha článků, studií a monografií v odborných článcích a publikacích a dvoudílných skript "Dějiny československé jinematografie 1896 - 1945.

Lenka Bičanová

Narozena 1983. Mgr., lingvistka, fonoložka, zabývá se srovnávací indoevropskou jazykovědou, též bohemistka, autorka učebnic a didaktických materiálů pro výuku českého jazyka na ZŠ.

Lazar Berman

Lazar Berman byl sovětský klasický klavírista, proslulý svou virtuózní technikou a silnou interpretací romantického klavírního repertoáru. Berman se narodil 26. února 1930 v Leningradě v Sovětském svazu a již od útlého věku projevoval mimořádný talent. Studoval na moskevské konzervatoři pod vedením Alexandra Goldenweisera a později se stal významnou osobností sovětské klasické hudební scény.

Lauren Brooke

Linda Anne Chapman se narodila v Liverpoolu. V současné době žije v Leicestershiru, společně se svým manželem Peterem a třemi dcerami Iolou, Amany a Spike. Její první kniha, Bunny Bonanza, byla vydána v roce 1999. Autorka dívčích románů.

Kristína Baluchová

Narodila sa v roku 1983 v Kežmarku. V rokoch 2004-2009 lietala pre spoločnosť SkyEurope Airlines . Vyštudovala Filozofickú fakultu UCM v Trnave, v súčastnosti sa venuje ďalšiemu vzdelávaniu v terapeutickej oblasti. Hovorí plynulo po anglicky a nemecky, pasívne ovláda ruštinu, španielčinu a nórčinu. Pracuje ako konzultantka pre Rozvojový program OSN, venuje a aj súkromnej praxi v ÚKL v Bratislave. V roku 2011 založila občianske združenie OZ PUTO, ktoré poskytuje pomoc v sociálnej oblasti Okrem lietania ju teší literatúra, kinematografia, relax pri cestovaní a v poslednom období gastronómia a vinárska kultúra. Je slobodná, žije v Bratislave. Kristíne 5. septembra vyšla jej prvá kniha "Lietam v tom tiež", v ktorej opisuje svoj život letušky v krachujúcej spoločnosti SkyEurope a zároveň aj trochu svojo súkromný život.

Kristian Borell

Publikace o fotbalistech.

Kirsten Beyer

Americká spisovatelka, scénáristka a herečka.

Karel Bundálek

Narozen 28.9.1919 v Brně, zemřel 9.2.1990 tamtéž. PhDr.,DrSc., docent věd o umění, divadelní kritik a historik, historická teatrologická literatura.

Karel Bohmann

Práce o uměleckém kovářství.

Karel Bobek

Narozen 4.1.1909 v Dolních Beřkovicích, zemřel 24.11.1964 v Plzni. MUDr., profesor vnitřního lékařství, literatura z oboru.

Kamil Barták

Český bytový projektant a architekt.

Julie Bampton

Autorka dětských knih.

Julia Boehme

Julia Boehme studovala po střední škole literatury a hudby studie v Berlíně a poté pracovala jako redaktor. Již v průběhu této doby, napsala řadu článků pro noviny a rozhlasové stanice. Po jejím absolvování pracovala jako redaktorka televize pro děti, kde se vyvinula a poslání kapitána Bluebear. Od roku 2000 Julia Boehme pracovala jako autor na volné noze a vzdala se své práci editora. Žije s rodinou v Berlíně

Jørgen Brekke

Jørgen Brekke je nórsky spisovateľ. Narodil sa v Hortene, neskôr sa usadil v Trondheime, kde žije s manželkou a tromi deťmi. Prednášal o vzdelávaní, neskôr pracoval ako novinár na voľnej nohe. Za svoj debut V ľudskej koži získal cenu Norlis za najlepší debut roka, ako aj cenu Nová krv za najlepší kriminálny debut. Je autorom detektívnej série s inšpektorom Singsakerom, románov, v ktorých sa súčasnosť prelína s dávnejšou minulosťou.

Josef Brožek

Narozen 6.2.1875 v Loučkách u Semil, zemřel 29.10.1935 v Turnově. Železničář, povídky.

Josef Brčák

Narozen 26.3.1949 v Písku. Doc., Ing., CSc., ekonom, vysokoškolský pedagog. Práce z oboru.

Josef Blaskovics

Narozen 12. 6. 1910 v Imelu u Komárna , zemřel 6. 7. 1990 v Praze. PhDr., CSc., docent, turkolog, autor učebnic turečtiny a maďarštiny, překladatel z turečtiny.

John Barron

John Barron Daniel byl americký novinář

Jiří Bock

Archivář Státního okresního archivu v Liberci

Jiří Bílý

Jiří Bílý, též Jiří Libor Bílý , je český právník a politik, v 90. letech 20. století předák moravistických politických stran, spoluzakladatel Moravské národní strany a bývalý poslanec České národní rady a Poslanecké sněmovny za Hnutí za samosprávnou demokracii - Společnost pro Moravu a Slezsko. Základní a střední školu absolvoval v Olomouci. V letech 1977 - 1980 působil v Brně jako právní čekatel u Krajské prokuratury. Zde složil doktorát a justiční zkoušky. V období let 1980 - 1981 pracoval na brněnské městské prokuratuře a v letech 1981 - 1992 byl odborným asistentem na katedře dějin státu a práva Právnické fakulty dnešní Masarykovy univerzity v Brně. V letech 1998 - 2004 působil v Olomouci jako odborný asistent na Katedře teorie práva, právních dějin a obecného základu Právnické fakulty Univerzity Palackého, přičemž od roku 2001 byl rovněž hostujícím pedagogem na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě . Od roku 1996 je členem České advokátní komory. V letech 2004-2009 zastával funkci člena Vědecké rady Právnické fakulty Univerzity Palackého. Od roku 2004 působil jako externí pedagog na nově založené Vysoké škole práva v Bratislavě. Coby právní teoretik se zaměřuje na otázky recepce římského práva, pomocných věd historických, právní archeologii a dějiny moravského práva. V roce 2003 vydal obsáhlou monografii IUS MONTIUM. Právo moravských vinohradních hor I - III. Po sametové revoluci se zapojil do politiky. Angažoval se v moravistických politických subjektech. V roce 1990 patřil mezi zakladatele Moravské národní strany. V prosinci 1992 se angažoval v protestních akcích moravistických subjektů proti ústavě České republiky. Na shromáždění v Brně pronesl označil ústavu za výsledek kompromisu mezi vládnoucí pravicí a postkomunisty. Morava prý přišla zkrátka, ale díky tomu, že územně správní členění státu bylo odloženo do budoucna, začíná druhé kolo bo...

Jessie Burton

Jessie Burton je anglická spisovatelka a herečka. Vystudovala Univerzitu v Oxfordu a dramatickou konzervatoř v Londýně . Devět let se profesionálně věnovala herectví a pracovala jako tisková mluvčí. Její románový debut Miniaturista získal ocenění Waterstones Book of the Year, byl přeložen do více než 30 jazyků a po celém světě bylo prodáno přes milion výtisků. Žije v Londýně.

Jaromír Bosák

Jaromír Bosák je český sportovní komentátor a novinář. Vystudoval Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. Bydlí v Šestajovicích u Prahy. Se svou novinářskou kariérou začínal v rádiu Bonton. Psal také články o fotbalu do časopisu Gól, hlavně o německé Bundeslize. Ve sportovně-žurnalistických kruzích se o něm mluví jako o velkém odborníkovi na německý fotbal. Od roku 1994 komentuje fotbalové přenosy pro Českou televizi. V letech 2000 až 2002 byl šéfredaktorem redakce sportu. Momentálně kromě činnosti v České televizi publikuje své články na serveru ČTK – sportovní noviny. Je to v současnosti jeden z nejpopulárnějších komentátorů v Česku. Často své komentáře prokládá vtipem. Kromě fotbalu je také milovníkem golfu, který v současnosti také komentuje. Je šéfredaktorem golfových časopisů Golf Vacations a GolfPunk. Jaromír Bosák také spolu s kolegou Svěceným propůjčil svůj hlas namluvení PC hry FIFA. V roce 2008 se společně s profesionální tanečnicí Evou Krejčířovou zúčastnil třetí řady taneční soutěže a mediální show Star Dance. Ačkoliv nikdy předtím netancoval, měl vysokou podporu televizního publika a úspěšně absolvoval sedm kol soutěže, skončil tedy na pomyslném třetím místě. Je členem týmu Real TOP Praha, v jehož dresu se zúčastňuje charitativních zápasů a akcí. Do roku 2016 se věnoval velkému fotbalu na amatérské úrovni ve fotbalovém klubu FK Union Strašnice.

Jarmil Burghauser

Jarmil Burghauser , vlastním jménem Jarmil Michael Mokrý, byl český hudební skladatel, hudební vědec a skautský činovník. Již v dětství se projevoval jako výrazný hudební talent. V šesti letech se začal učit hře na klavír, od dvanácti let se učil soukromě skladbu u Jaroslava Křičky a po jeho smrti pokračoval u Otakara Jeremiáše. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze studoval skladbu a dirigování na Pražské konzervatoři, kde absolvoval roku 1944 ve třídě Václava Talicha. Od roku 1946 pokračoval studiem muzikologie na filozofické fakultě Karlovy Univerzity, kde nesměl absolvovat z ideologických důvodů a nedostal diplom. V letech 1946–1953 působil jako sbormistr Národního divadla, poté se věnoval vlastní tvorbě a vědecké činnosti. V 70. a 80. letech patřil mezi nežádoucí autory, nesměl cestovat do zahraničí, jeho skladby nahrané v rozhlase byly smazány. Jako muzikolog vešel ve známost zejména zpracováním definitivního souborného katalogu děl Antonína Dvořáka. Od roku 1984 až do své smrti byl předsedou Společnosti Antonína Dvořáka. Od roku 1935 byl členem skautského oddílu Jaroslava Foglara , kde měl přezdívku Jumbo. Od září 1939 do roku 1946 působil v témže oddíle jako Foglarův zástupce. V poválečném období se do rozpuštění Junáka v roce 1950 podílel na činnosti ve výchovném odboru chlapeckého kmene Junáka, mj. upravil do současné podoby skautskou hymnu. Při obnově skautingu v letech 1968–70 působil na ústředí Junáka, byl členem náčelnictva chlapeckého kmene. Po další obnově skautingu z roku 1989 přijal funkci starosty Junáka a vedoucího čestného Svojsíkova oddílu. V letech 1940–45 si vedl podrobný deník, psaný z většiny v klasické řečtině, který je dnes uložen spolu s dalšími jeho dokumenty v Archivu Junáka. Burghauser se stal předlohou pro postavu Simby, zástupce vůdce skautského oddílu Devadesátky, ve Foglarově knize Pod junáckou vlajkou, která vyšla knižně poprvé v roce 19...

Jana Bucharová

Autorka receptů, redaktorka hobby časopisu.

Jan Bečka

PhDr. Jan Bečka, CSc. nar. 1938 je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy , oborů angličtina a barmština. V letech 1958-1960 pobýval jako student na Rangúnské univerzitě a od té doby Barmu mnohokrát navštívil. Jako dlouholetý pracovník Orientálního ústavu AV ČR se specializuje na barmskou historii, zejména moderního období. Publikoval několik monografií a řadu vědeckých studií doma i v zahraničí. V letech 1996-2000 působil jako mimořádný a zplnomocněný velvyslanec české republiky v Thajsku, Barmě, Laosu a Kambodži.

Heiko Bellmann

Heiko Bellmann byl německý biolog, zoolog, spisovatel a fotograf. Během svého života publikoval více než 50 knih.

Hauke Brost

Německý novinář a psychoterapeut.

Harry Belafonte

Harry Belafonte je slavný americký zpěvák, skladatel, herec a sociální aktivista. Narodil se 1. března 1927 v New Yorku a proslavil se v 50. letech 20. století jako hudební umělec. Belafonte se často zasluhuje o to, že jeho průlomové album "Calypso" , které se stalo první LP deskou, jíž se prodalo více než milion kusů, přivedlo karibskou hudbu do hlavního proudu. Album obsahovalo jeho charakteristickou píseň "The Banana Boat Song ", která je dodnes klasikou.

Hans Blickensdörfer

Hans Blickensdörfer začal svou kariéru jako sportovní novinář v roce 1948.Později působil jako redaktor v Stuttgarter Zeitung . Jako dlouholetý šéf sportovní redakce ve Stuttgarter Zeitung a jako dopisovatel pro francouzský L'Equipe Blickensdörfer vytvořil zcela nový styl sportovní žurnalistiky.

Hans Bardtke

Profesor ThDr. Hans Bardtke studoval v letech 1924 - 1929 staroorientální jazyky. dějiny starověku a teologii na univerzitách v Berlíně, Giessenu a Hamburku. Byl řádným profesorem starozákonní vědy na teologické fakultě univerzity Karla Marxe v Lipsku. V letech 1955, 1960, 1961 a 1966 podnikl studijní cesty do Palestiny, Jordánska, Izraele, Libanonu, Sýrie, Egypta a Řecka. Proslul zejména svým podílem na zpracování a vydání nálezu esejských svitků z Kumránu u Mrtvého moře. mezi další knihy patří Po obou stranách Jordánu, Od Rudého moře ke Genezaretskému jezeru a Od Nilské delty k Sinaji.

Hana Benešová

Hana Benešová byla manželka druhého československého prezidenta Edvarda Beneše. Se svým budoucím manželem se Anna Vlčková seznámila prostřednictvím přátel v Paříži. Společně tam navštěvovali přednášky francouzštiny, historie a literatury na Sorbonně. Po zasnoubení v květnu 1906 si Anna změnila jméno na Hana, protože jméno Anna prý Benešovi připomínalo zklamanou lásku z mládí. Také Beneš si změnil jméno: místo původního Eduard si začal říkat Edvard. Svatba proběhla na podzim 1909. V matrice jsou křestní jména snoubenců zapsána ještě jako Eduard a Anna. Hana Benešová byla svému manželovi oporou, starala se mu o domácnost a také plnila úlohu jakési sekretářky. Během první světové války se oba manželé zapojili do odboje. Po odchodu Beneše do exilu v září 1915 čelila Hana Benešová spolu s dvorním radou Václavem Oličem obvinění z přechovávání spisů Tomáše Garrigue Masaryka a strávila kvůli manželovým politickým aktivitám v zahraničí celkem jedenáct měsíců ve vězení. S manželem se neviděli více než tři roky a znovu se setkali až na začátku roku 1919. Benešovi se v té době museli smířit s tím, že zřejmě nikdy nebudou mít děti. Jediné těhotenství paní Hany skončilo potratem. Během první republiky vstoupila do povědomí jako vzdělaná a okouzlující manželka ministra zahraničí a posléze prezidenta republiky. Během druhé světové války pracovala pro Mezinárodní červený kříž a po roce 1945 se stala předsedkyní jeho československé pobočky. Vzhledem ke špatnému psychickému stavu paní Charlotty Masarykové to byla až Hana Benešová, která vytvořila představu o československé první dámě. Do komunistického puče v únoru 1948 prožívala první dáma své nejlepší roky. Paní Benešovou národ miloval a uznával ji. Vývoj od nastoupení prezidentského úřadu v roce 1935 a zejména po roce 1945 však stál Edvarda Beneše mnoho sil, za což zaplatil postupným zhoršováním svého zdravotního stavu....

Gregg Braden

Gregga Bradena znají lidé celého světa jako průkopníka v duchovní literatuře. Po více než pětadvacet let Gregg pátrá ve vysokohorských vesnicích, vzdálených opatstvích, klášterech a zapomenutých textech po zapomenutých tajemstvích.

Giovanni Bandini

Vystudoval indologii, srovnávací náboženské vědy a indickou kunsthistorii. Vyučuje na univerzitě v Heidelbergu a od roku 1987 pracuje jako nezávislý spisovatel a překladatel.

George W Bush

Americký politik, 43. prezident Spojených států amerických.

František Bělohlávek

PhDr. František Bělohlávek, Ph.D. se zabývá řízením lidí a psychologií práce. Absolvoval univerzitu Palackého v Olomouci v roce 1974 a vědeckou aspiranturu v roce 1994 . Pracoval řadu let jako podnikový psycholog a manažer ve velké stavební firmě. Od roku 2004 přednáší Organizaci práce a řízení lidských zdrojů v programu MBA na Masarykově universitě v Brně. Zúčastnil se řady manažerských programů ve Velké Británii a Irsku. Je vedoucím trenérem Britského know-how fondu, členem Chartered Institute for Personnel and Development , členem European Assocation of Work and Organisational Psychology . Byl vedoucím britsko-francouzsko-českého týmu projektu PHARE a NVF Rozvoj manažerů a lidských zdrojů v českých stavebních firmách a členem týmu, zpracovávajícího Strategii lidských zdrojů ČR . Působí jako vedoucí projektů, trenér a konzultant pro řadu českých i zahraničních firem, zejména Aisan-Bitron, Continental Teves, České dráhy, INA, Osram, Strabag, Siemens, Škoda Auto, TRW, atd. i pro instituce státní a veřejné správy. Je autorem knih „Osobní kariéra“ , „Organizační chování“ , „Jak vést a řídit lidi“ a spoluautorem knihy „Management“ , autorem Desatero manažera .