Výpis všech autorů

Sextus Aurelius Victor

Římský spisovatel, politik a historik.

Rob Ashman

Britský spisovatel, autor thrillerů.

Petr Ackermann

Ing.,CSc. Práce z oboru botaniky a vinařství.

Peter Altenberg

Peter Altenberg, původním jménem Richard Engländer byl rakouský spisovatel židovského původu. Proslavil se především drobnými prózami, které zachycují životní pocit Vídeňáků v době před rozpadem rakousko-uherského mocnářství. Stylistickou inspiraci nalezl ve francouzském útvaru básně v próze. Patřil do okruhu autorů kolem Arthura Schnitzlera . Typickým pro něj byl bohémský styl života.

Paul Auster

Paul Benjamin Auster je americký spisovatel židovského původu. Píše romány, filmové scénáře, básně i eseje. Překládá rovněž z francouzštiny , ve Francii i studoval. Často využívá detektivní schéma či jiné populární žánry, témata jeho knih jsou však spíše existenciální. Láká ho i film, k nejznámějším patří jeho scénář k filmu Kouř či Vnitřní život Martina Frosta , který též sám režíroval. Roku 2006 získal Cenu prince Asturského. V roce 2008 byl hostem Pražského festivalu spisovatelů.

Neal Adams

Americký komiksový výtvarník.

Mark Alpert

Mark Alpert studoval astrofyziku na Princetonské univerzitě. Absolventskou práci psal na téma aplikace Einsteinovy teorie relativity. Poté přesedlal na poezii a po získání magisterského titulu na Kolumbijské univerzitě začal pracovat jako reportér. Posledních deset let je redaktorem časopisu Scientific American. Snaží se zjednodušovat komplikované vědecké myšlenky a pojmy, jako je například teorie strun, extradimenze nebo paralelní světy, aby jim porozuměli i běžní čtenáři. Mark Alpert žije s manželkou a dětmi na Manhattanu.

Marilia Albanese

Italská profesorka indických studií, autorka knih o starověkých civilizacích.

Ljubov Fjodorovna Alexejeva

Július Andráši

Slovenský horolezec, turistický průvodce a publicista. Práce o Vysokých Tatrách.

Ivan Adamovič

Ivan Adamovič je český publicista, novinář, spisovatel a překladatel, zejména science fiction literatury . Vystudoval obor Vědecké informace a knihovnictví na Filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze. V 90. letech 20. století bylo jeho působení spojeno především se žánrem science fiction. Byl jedním ze zakladatelů sci-fi měsíčníku Ikarie, v němž působil od jeho vzniku v roce 1990 do roku 2007 jako redaktor zahraniční prózy a publicistiky. V roce 1997 přešel v Ikarii na externí úvazek a postupně působil zároveň s prací v Ikarii v těchto médiích: alternativní časopis Živel , měsíčník Quo , internetový deník inZine.cz , Hospodářské noviny , Pražský deník , příloha Pátek Lidových novin , finanční měsíčník Finmag , měsíčník Reader´s Digest a čtrnáctideník TV Max . Nyní pracuje v Deníku N. Přispíval do řady českých i zahraničních časopisů. Pro nakladatelství Najáda v Praze vedl edici Manta. Je držitelem celkem dvanácti Cen Akademie Science fiction, fantasy a hororu , z toho čtyřikrát jako nejlepší SF redaktor, třikrát za nejlepší teoretický text roku, v roce 2005 tuto cenu získal za dlouholetou práci pro žánr science-fiction. Pro různá média píše kritiky literatury, filmu a výtvarného umění, v posledních letech zejména pro Lidové noviny, Hospodářské noviny, deník E15, server Aktuálně.cz a měsíčník Bel Mondo. Byl hostem v řadě televizních diskusních pořadů . Na Fakultě sociálních věd UK vyučoval vlastní volitelný předmět Úvod do populární kultury. Byl spolukurátorem výstavy Planeta Eden: Svět zítřka v socialistickém Československu, která se uskutečnila v roce 2010 v Domě umění města Brna a v pražské galerii DOX . Je rozvedený, se současnou partnerkou má syny Medarda a Leoše a dceru Rosu. Od září 2012 v...

Igor' Ivanovič Akimuškin

Igor Ivanovič Akimuškin, rusky: Игорь Иванович Акимушкин byl sovětský ruský zoolog a spisovatel, významný vědec, autor řady objevů v mořské biologii, popolarizátor biologie, autor mnoha populárně naučných knih. Vystudoval biologii na moskevské státní univerzitě. První z jeho mnoha knih vyšla v roce 1961. V roce 1968 po něm byl pojmenován nově objevený druh krakatice Cycloteuthis akimushkini.

Dagmar Andrtová-Voňková

Dagmar Andrtová-Voňková je významná česká písničkářka a kytaristka, známá svým jedinečným přínosem české folkové a alternativní hudební scéně. Její kariéra trvá již několik desetiletí, během nichž si svým osobitým hlasem a mistrnou hrou na kytaru vydobyla své místo. Hudba Andrtové-Voňkové je charakteristická svými introspektivními texty a schopností spojovat tradiční folkové prvky se současným zvukem, čímž vytváří styl, který je autentický a zároveň inovativní.

Christo Zachariev Achtardžiev

Bulharský autor příručky o sběru a sušení rostlin.

Bruno Apitz

Nrozen 28. 4. 1900-7. 4. 1979, něm. prozaik. Pro členství v kom. straně internován 1933-45 v koncentračních táborech. Své zážitky zachytil v nejproslulejším díle Nahý mezi vlky, v dalších dílech líčil boje děl. třídy .

Bridget Asher

Kritikou oceňovaná americká autorka bestsellerů Julianna Baggottová – píšící také pod pseudonymy Bridget Asherová a N. E. Bode – vydala již sedmnáct knih, romány pro dospělé, pro mládež i sbírky poezie. Její román, Čistý, je prvním dílem trilogie, na niž zakoupila společnost Fox 2000 filmová práva. Její romány se dočkaly již více než padesáti zahraničních vydání. Je profesorkou tvůrčího psaní na Floridské státní univerzitě a zakladatelkou neziskové organizace Kids in Need – Books in Deed. Začala publikovat ve dvaadvaceti letech, poté co dokončila studia na univerzitě v Greensboro. Julianna Baggottová žije se svým mužem Davidem G. W. Scottem, který je shodou okolností také spisovatel, a čtyřmi dětmi na Floridě. Velice ráda provádí literární průzkumy v Provenci.

Benjamin Appel

Benjamin Appel , byl americký spisovatel kriminálních románů někdy i z velmi radikálního pohledu. Narodil se v New York City a vyrůstal v sousedství Hell's Kitchen. Tato zkušenost ho vedla k psaní uvedeného žánru. Před tím než se stal spisovatelem se živil jako bankovní úředník, farmář, dřevorubec, dělní a domovní úředník pro New York City. Po většinu živata žil v Rooseveltu ve státě New Jersey, kde také i zemřel. Dílo: Brain Guy, aka The Enforcer Four Roads to Death, aka Gold and Flesh Runaround The Power-House The Dark Stain But Not Yet Slain Plunder Dock Walloper Life and Death of a Tough Guy, aka Teen-Age Mobster Hell's Kitchen, aka Alley Kids Jacob Steele - One Man, One Mission The Raw Edge The Funhouse, aka The Death Master Big Man, A Fast Man A Time of Fortune The Devil and W. Kaspar Brain Guy / Plunder

Asia

Asia je britská rocková skupina, která vznikla v roce 1981 a jejíž členové pocházejí z jiných významných skupin, jako jsou Yes , King Crimson a Emerson, Lake & Palmer . Skupina byla superskupinou, původní sestavu doplnil Geoff Downes . Asia Debutové album, které vyšlo v roce 1982, bylo komerčně úspěšné a dočkalo se značného ohlasu díky hitům jako "Heat of the Moment" a "Only Time Will Tell". Zvuk kapely se vyznačoval směsí progresivní rockové virtuozity s přístupnějšími AOR melodiemi a produkcí.

Artemidóros

Představitel vědy, které usilovalo o shrnutí dosavadního bádání a o jeho tlumočení jasným stylem nejširším masám. Artemidóros z Efesu byl řecký antický spisovatel známý svým spisem Výklad snů, rozděleným do pěti knih. Žil ve 2. polovině 2. století. Své dílo sepsal na vyzvání senátora Cassia Maxima. Artemidóros ve snech viděl uskutečnění božské prozřetelnosti. Hodně cestoval po Malé Asii, Řecku, Itálii a přilehlých ostrovech. Četl všechny snáře, na které narazil, aby spojil co nejvíce vědomostí z tohoto oboru. Mimo Výklad snů také napsal příručky o věštbách z letu ptáků a vykládání z ruky.

Aleksej Sergejevič Azarov

Ruský spisovatel.

Aischylos

Aischylos byl první z řady velkých řeckých dramatiků, píšících tragédie . Byl synem bohatého statkáře Euforióna z Eleusíny, později žil v Athénách. Původním povoláním byl voják, bojoval v řecko-perských válkách – tyto zásluhy vyzdvihl v nápise na hrobě, který si sám napsal. Účastnil se bitev u Marathónu a Salamíny. Určitý čas žil v sicilských Syrakusách, kde také zemřel. Podle legendy mu orel, který považoval jeho holou lebku za kámen, svrhl na hlavu želvu. Je považován za zakladatele antické tragédie, zavedl druhého herce a stal se tak tvůrcem evropské dramatické tradice. Jeho náměty byly téměř vždy mytologické, jen občas historické . Prosazoval demokratické ideály, svobodu a obětavou lásku k vlasti, zastával názor, že svět je řízen božskou spravedlností. Základním rysem tragična podle Aischyla je lidské jednání plné nebezpečí, které každou chvíli přivádí člověka do bezvýchodných situací, v nichž tentýž čin je nutností, povinností, zásluhou ale současně největším proviněním. Aischylos používal slavnostní jazyk plný básnických obratů a novotvarů. Pro zvýšení obliby her jako jeden z prvních užíval výpravné dekorace, krásné kostýmy, masky atd. Aischylos byl zbožný člověk, takže podle něj byla moc bohů neomezená. V jeho hrách vystupuje Zeus jako spravedlivý vládce, který nesnáší lidskou domýšlivost a stíhá ji zaslepením, ve kterém se člověk dopustí hříchu a provinění a je za něj potom potrestán. Po Aischylovi je pojmenována např. planetka 2876 Aeschylus. Napsal 90 tragédií, avšak pouze sedm z nich se dochovalo v celém znění, mezi nimi i jeho nejslavnější hra a také jediná úplná dochovaná trilogie Oresteia. Dalších 72 tragédií známe alespoň podle názvu. Nejvíc se proslavil změnami v koncepci řeckého dramatu. Zavedením druhého herce umožnil dialog a dramatickou akci. Jeho hrdinové jsou řečtí bojovníci a vojáci. Aischylovské látky a příběhy byly...

Aerosmith

Aerosmith je kultovní americká rocková skupina, která vznikla v roce 1970 v Bostonu ve státě Massachusetts. Skupinu tvoří Steven Tyler , Joe Perry , Tom Hamilton , Joey Kramer a Brad Whitford . Často jsou označováni jako "největší americká rock and rollová kapela" a jsou známí svým hardrockovým zvukem založeným na blues. Aerosmith se proslavili v polovině 70. let řadou hitů a multiplatinových alb a stali se jednou z nejprodávanějších světových kapel všech dob.

Adam Andres

Veronika Válková je česká spisovatelka fantasy, které svá díla vydává pod pseudonymem Adam Andres. Pod vlastním jménem publikuje beletrii pro děti a učebnice dějepisu. Vystudovala latinu a historii na FFUK a pracuje jako profesorka dějepisu a latiny na víceletém Gymnáziu Na Pražačce. Všechny tyto knížky ilustroval Petr Kopl Veronika Válková publikovala řadu článků v časopise Pevnost, v současné době spolupracuje s časopisem Rodina a škola.

Vasilij Pavlovič Aksenov

Ruský prozaik.

Tomi Adeyemi

Nigerijsko-americká spisovatelka. Vystudovala anglický jazyk na Harvardově univerzitě a poté získala stipendium ke studiu západoafrické mytologie a kultury v brazilském Salvadoru. Nyní vyučuje tvůrčí psaní v kalifornském San Diegu. Její debut Děti krve a kostí je inspirován vlastními zážitky.

Ted Allbeury

Anglický spisovatel, celým jménem Allbeury Theodore Edward le Bouthillier.

Scott Adams

Scott Adams je americký komiksový kreslíř a spisovatel. Známým se stal svými komiksovými kresbami a knihami o Dilbertovi. Vystudoval ekonomii a management s titulem MBA na University of California, Berkeley. Poté 17 let pracoval ve velkých kancelářích korporací, naposledy v telefonní společnosti Pacific Bell. Práce v těchto firmách, nekonečné mítinky, konflikty managementu a inženýrů se stala inspirací pro vytvoření postavy Dilberta a celého jeho světa. Hlavní postavou jeho komiksů je inženýr, který se pravidelně stává obětí svého neschopného šéfa. Jeho kolegové mu dělají život ještě těžší. Adams je rovněž vlastníkem firmy Scott Adams Foods, Inc., která vyrábí vitamínový snack DILBERITO. V roce 1997 získal od National Cartoonists Society cenu Reuben Award a titul karikaturista roku . Trpí laryngeální dystonií, onemocněním hlasivek, které mu neumožňovala jeden čas normálně mluvit. Speciálními cvičeními dokázal svůj zdravotní problém kompenzovat. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Scott Adams na německé Wikipedii.

Romana Anděrová

Anděrová Romana, prom. biol. absolvovala Přírodovědeckou fakultu UK v Praze . V Zoo Praha pracovala již za studií, od roku 1968 jako chovatelka a průvodkyně. Po ukončení studia nastoupila do kulturně-výchovného, později výchovně vzdělávacího oddělení. Zpočátku komplexně v rámci zoo zajišťovala mimoškolní východu dětí a mládeže, spolupráci s mládežnickými organizacemi a další poradenskou a metodickou činnost. Mimo to se věnovala i pedagogické činnosti , podílela se na vedení pedagogických praxí a diplomových prací studentů PřF UK a PedF UK, úzce spolupracovala s Pedagogickým ústavem a mnoha dalšími výchovně vzdělávacími institucemi. Od samého začátku působení v pražské zoo se podílela na organizování přírodovědných soutěží, jako je SOČ , Zlatý list a Biologická olympiáda, v jejíž organizační struktuře pracuje dosud . Pedagogická činnost zaměřená na prostředí zoologické zahrady se odrazila i v oblasti spolupráce s ostatními zoo. V 70. a 80. letech předávala zkušenosti z pražské zoo kolegům v německých i dalších evropských zoologických zahradách, od roku 1997 byla rovněž členem mezinárodní asociace zoopedagogů IZE a v 90. letech působila jako předseda asociace zoopedagogů v rámci UCSZ.

Robert Antonín

Robert Antonín je český historik zabývající se dějinami vrcholného středověku ve střední Evropě, speciálně pak česko-polskými vztahy. V letech 1996–2002 vystudoval obor historie-filozofie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech 2002 až 2008 absolvoval doktorské studium na Historickém ústavu FF MU. Mezi lety 2005 a 2011 zde pracoval jako výzkumný pracovník Výzkumného střediska pro dějiny střední Evropy. V roce 2008 se stal odborným asistentem na Ústavu historických věd Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, kde působil do r. 2013. Od roku 2013 pak pracuje na katedře historie Filozofické fakulty Ostravské univerzity, kde nyní působí jako děkan. V roce 2015 byl jmenován docentem. Je výkonným redaktorem časopisu Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis. Od roku 2009 je výkonným redaktorem Časopisu Slezského zemského muzea, řada B. Je autorem několika knih a většího množství článků zabývajících se především dějinami za vlády posledních Přemyslovců. Svou knihou Zahraniční politika krále Václava II. v letech 1283–1300 zásadním způsobem obohatil české historické bádání.

Reinhard Abeln

Dr. phil. Reinhard Abeln, narozen 1938, studoval filozofii, psychologii a antropologii, ženatý, dvě děti, emeritní redaktor, poradce v oblasti vzdělávání dospělých, autor četných náboženských publikací pro děti a dospělé v oblasti manželství, rodiny a náboženské výchovy.

Rachael Renee Anderson

Americká spisovatelka, autorka historických i soudobých romancí.

Pietro Aretino

Pietro Aretino byl italský spisovatel, dramatik, básník a satirik, mající velký vliv na současné umění a politiku a také zakladatel moderní pornografické literatury. Pocházel z města Arezzo, kde také získal vzdělání, pak byl z města vypuzen. Tvůrčí období strávil ve městě Perugia, kde byl podporován Agostinem Chigim, bohatým bankéřem a mecenášem. Později odešel do Říma. Když papeži Lvovi X. v roce 1514 zemřel jeho slon Hanno, Aretino napsal satirický pamflet, nazvaný “Poslední vůle slona Hanna”. Fiktivní závěť chytře zesměšňuje vůdčí politické a náboženské osobnosti Říma Aretinovy doby včetně samotného papeže. Pamflet byl úspěšný, začal Aretinovu kariéru slavného satirika, začal být známý jako “metla knížat”. Aretino žil v kroužku literátů u svého patrona, zlepšoval své satirické schopnosti, věnoval se pomlouvání politiků a papežské kurie, povýšil římskou tradici hanopisů pasquinate na satirický žánr. Později napsal sbírku devětadvaceti pornografických sonetů Sonetti Lussuriosi , k níž nakreslil Giulio Romano sérii nádherných, ale velmi pornografických kreseb, která byla později vydána pod titulem I Modi . Touto knihou definitivně ztratil podporu papeže Lva X. Po jeho smrti v roce 1521 ho podporoval kardinál Giulio de Medici, pozdější papež Klement VII., protože Aretino kritizoval jeho protivníky. Papežem ale byl po Lvovi X. zvolen Vlám Hadrián VI. , v důsledku čehož Aretino odešel z Říma do Mantovy, kde byl podporován vévodou Federicem II., nebo do služeb vojevůdce Giovanniho de Medici. Poté, co byl konečně Klement VII. zvolen papežem, vrátil se do Říma, ale výhrůžky smrtí, pocházející od biskupa Giovanniho Gibertiho, kterého Aretino kritizoval ve svých satirách, ho donutily k tomu, aby se v červenci ...

Naoshi Arakawa

Japonský autor manga komiksů.

Miroslav Antl

Miroslav Antl je český právník a politik, v letech 2008 až 2020 senátor za obvod č. 48 – Rychnov nad Kněžnou, mezi lety 2012 a 2020 zastupitel Královéhradeckého kraje. Dříve nestraník za ČSSD, od června 2020 předseda hnutí ZA OBČANY. Po maturitě na gymnáziu ve Žďáře nad Sázavou vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde v roce 1980 vykonal rigorózní zkoušku a získal tak titul JUDr. V letech 1979 až 1983 byl právním čekatelem na státním zastupitelství v Litoměřicích. Od roku 1983 působil jako prokurátor, respektive státní zástupce v Chrudimi a v letech 1986 až 2001 na Krajském státním zastupitelství v Hradci Králové a specializoval se na nejzávažnější násilnou a drogovou kriminalitu a organizovaný zločin. V roce 2001 působil na Ministerstvu vnitra v pozici ředitele Úřadu vyšetřování pro ČR a poté jako 1. náměstek policejního prezidenta pro trestní řízení . Na funkci rezignoval kvůli nehodě, při níž řídil pod vlivem alkoholu . Ihned druhý den dobrovolně rezignoval na svou funkci, ale pak se rok úspěšně vyhýbal převzetí obsílky a nebyl tak potrestán. Poté hostoval jako profesor trestního práva na Policejní akademii ČR v Praze. V letech 2003 až 2007 byl výkonným ředitelem pro bezpečnost Českého Telekomu a poté zprivatizované Telefónica O2 Czech Republic. V současnosti působí jako odborný asistent na katedře sociální patologie a sociologie Pedagogické fakulty Univerzity Hradec Králové, kde přednáší trestní právo. Věnuje se také publikační činnosti, vydal dvě knihy pro širší veřejnost, „Gaunery nemám rád“ a „Miroslav Antl radí, jak na gaunery“. Napsal také několik odborných publikací, mimo jiné „Průvodce policisty trestním řízením“. V roce 2008 byl trestněprávním expertem pořadu Prima TV „KRIMI LIVE“. Je ženatý s manželkou Helenou. Před rokem 1989 byl členem KSČ. V roce 1998 odmítl nabídku stát se ministrem spravedlnosti v Tošovského ...

Miroslav Adamec

Je ženatý , manželka Martina Gerbilská, děti: Štěpán , Adéla . Když byly ještě malé, vyprávěl jim před spaním pohádky, které si z hlavy vymýšlel a měl s tím velký úspěch. Děti skoro nikdy nechtěly spát! V současnosti na volné noze. V roce 1982 vystudoval FAMU, obor dramaturgie a scenáristika. Mezi jeho zájmy patří práce, záhady. Publikoval povídky v Mladém světě, píše hry pro televizi i rozhlas, jako scenárista debutoval na poli celovečerního hraného filmu pro kina v roce 1989 snímkem Uf-oni jsou tady. Ve stádiu příprav je filmový muzikál podle jeho scénáře pojmenovaný V peřině. V současnosti je předsedou Asociace režisérů a scenáristů. Česká televize

Michaela Axt-Gadermann

Lékařka, dermatoložka a lékařská publicistka. Věnuje se zdravé životosprávě, výživě a otázce dlouhověkosti.

Michael Allaby

Anglický publicista, poradce v oblasti životního prostředí. Naučná literatura pro děti a mládež.

Martin Amis

Martin Louis Amis je anglický spisovatel narozený ve Walesu. Je synem spisovatele Kingsley Amise. K jeho nejznámějším dílům patří romány Peníze , Londýnská pole a The Information , které tvoří tzv. Londýnskou trilogii. Dvakrát byl nominován na Man Bookerovu cenu, roku 1991 za Šíp času a 2003 za Yellow Dog. Do roku 2011 byl profesorem tvůrčího psaní na Univerzitě v Manchesteru. Pracoval též jako novinář v týdeníku New Statesman a v deníku The Observer, díky čemuž úzce spolupracoval s Christopherem Hitchensem, s nímž se stali blízkými přáteli. Napsal též scénář ke sci-fi filmu Saturn 3, zkušenost s filmovým průmyslem pak popsal v románu Peníze. V roce 1998 byl hostem Pražského festivalu spisovatelů. Recenze

Marcus Antoninus Aurelius

Louise Allen

Autorka milostných románů.

Ladislav Alster

Ladislav Alster byl český šachista a šachový publicista. V 50. letech 20. století byl Ladislav Alster jedním z předních československých šachistů. V roce 1954 zvítězil s československým týmem na studentské šachové olympiádě v Oslo. Mezi lety 1953 a 1965 se zúčastnil 11 mistrovství republiky a jedno z nich vyhrál . Účastnil se mezinárodních turnajů, např. roku 1957 pásmového turnaje ve Wageningen a roku 1959 pásmového turnaje v Mariánských Lázních. Československo reprezentoval také v roce 1956 na šachové olympiádě v Moskvě a na 1. mistrovství Evropy v šachu družstev ve Vídni . Vedl šachové rubriky několika periodik a publikoval několik knih. Nejvyššího hodnocení Elo 2340 dosáhl v lednu 1986. V roce 1987 získal titul mistr FIDE.

Kurt Amsler

Fotograf podmořského světa.

Kōbō Abe

Kóbó Abe byl japonský spisovatel, dramatik, esejista a filmový i rozhlasový scenárista. Je považován za nejvýraznějšího představitelem poválečné školy v japonské literatuře. Pocházel z lékařské rodiny a mládí prožil se svými rodiči v Mandžusku. Po návratu do vlasti začal roku 1943 studovat na lékařství na Tokijské univerzitě. Studia dokončil roku 1948, avšak lékařskou praxi neprovozoval, protože již jako student se začal zabývat literaturou. Věnoval se evropským filosofům jako byli Friedrich Nietzsche, Karl Jaspers nebo Martin Heidegger, předválečné avantgardě, zvláště pak surrealismu, a za autory, které jej nejvíce ovlivnili, považoval Dostojevského, Poea, Rilkeho, Kafku a Becketta. Pod dojmem nově nabyté svobody se stal také členem komunistické strany, ze které byl však po čase pro kritiku vyloučen. Do literatury vstoupil vlastním nákladem vydanou sbírkou básní Mumei šišú , ale jeho hlavní doménou se brzy stala próza. Roku 1950 vydal slavnou surrealistickou povídku Akai maju , za níž obdržel Cenu poválečné literatury. O rok později obdržel Akutagawovou cenu za sbírku povídek Kabe a stal se autorem mladé generace. Světové slávy dosáhl svým románem Suna no onna , když jeho filmová adaptace režiséra Tešigahary obdržela roku 1964 na filmovém festivalu v Cannes zvláštní cenu kritiky. V roce 1956 se zúčastnil sjezdu československých spisovatelů v Praze. Dojmy z cest popsal o rok později v díle Tóó o juku . Od šedesátých let se také výrazně věnoval divadlu. Jeho nejznámější divadelních hrou je Tomodači - Kuroi kigeki , za kterou obdržel Tanizakiho literární cenu. Roku 1971 založil svou vlastní divadelní skupinu Abe Kóbó sutadžio , pro kterou napsal celou řadu her a ve které se herci (mladí a začínající i již známí a významní...

Katherine Applegate

Katherine Alice Applegate vystudovala vysokou školu. Nějakou dobu pracovala jako servírka a jen tak zabíjela čas putováním z místa na místo. Pak se rozhodla pro kariéru spisovatelky a napsala čtyřicet knih .

Karel Václav Adámek

Karel Václav Adámek, křtěný Karel Václav Bohumil , byl český právník, politik, spisovatel, kulturní historik a muzejník. Byl členem vedení Národní strany svobodomyslné . Byl synem významného hlineckého národopisce Karla Adámka a synovcem Bohumila Adámka. Vystudoval gymnázium v Chrudimi a poté pokračoval na studiem práv na Karlově univerzitě v Praze. Po studiích se vrátil na rok do Chrudimi a poté si v roce 1900 založil vlastní advokátní kancelář v Hlinsku. Společně se svým otcem se angažoval v Mladočeské straně a v samosprávných orgánech. Společně s J. L. Píčem založili v roce 1888 Společnost přátel starožitností českých. Společně se svým otcem a strýcem založili národopisný odbor Hlinecka, který stál za uspořádáním okresní výstavy společně s národopisným a národohospodářským sjezdem v Hlinsku roku 1893. byl starostou Vlastivědného muzea v Hlinsku. V letech 1914–1918 byl konzervátorem Centrální komise pro ochranu památek ve Vídni, od r. 1919 spolupracovník Místopisné komise ČAVU. V letech 1922–1938 redaktor časopisu Vlastivědný sborník východočeský. Spolupracovník Ottova slovníku naučného a Ottova slovníku naučného nové doby . Napsal řadu prací z oblasti východočeského muzejnictví, historie, umění a etnografie. Je autorem významné monografie Lid na Hlinecku a důležitých statí o statku v Jeníkově u Hlinska. Zabýval se též právem autorským a ústavním, z těchto oborů publikoval řadu článků v odborných časopisech. Publikoval přes 70 vlastivědných děl a stovky článků, ve kterých se opíral o terénní výzkum s vlastním archivním studiem. Těžiště jeho práce nejprve tvořila lidová slovesnost a kroje, později se zabýval výzkumem lidového stavitelství na Hlinecku.

John Astrop

Napsal a ilustroval více než 150 dětských knih. Od konce 60. let 20. století se věnuje astrologii - pořádá přednášky, poskytuje rady a píše. Je ženatý s malířkou Caroline Smithovou, autorkou Základů tarotu a Měsíčního věštění. Na obou knihách John spolupracoval.

Johannes Anker-Larsen

Johannes Anker Larsen byl dánský spisovatel a dramatik. Larsen byl synem námořníka a dcery sedláka. Studoval teologii, práva a filologii v Kodani. Mezi lety 1905 až 1913 pracoval jako novinář a herec, později jako dramaturg, od roku 1928 v Královském divadle v Kodani. Publikoval několik románů a novel, také psal divadelní komedie, většinou ve spolupráci s Egillem Rostrupem. Je znám zvláště pro svůj duchovní román Kámen mudrců, za který obdržel roku 1923 cenu nakladatelství Gyldendal za nejlepší dosud nepublikovaný skandinávský román. V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johannes Anker Larsen na německé Wikipedii.

Jiří Andreska

Jiří Andreska byl český lesník, myslivecký historik, muzejník, etnograf, autor článků, knih a monografií. Narodil se v Kyjích u Prahy. Dětství prožil v Nepomuku. Od 15 let pracoval jako lesní praktikant na lesní správě Hartmanice na Šumavě, poté čtyři roky studoval na lesnické škole v Písku. V letech 1955-1983 působil v Zemědělském muzeu v Praze, na Konopišti a na loveckém zámku Ohrada na Hluboké, jako odborný a vědecký pracovník. Lesnickou fakultu VŠZ v Praze ukončil r. 1964, studium etnografie r. 1980 jako kandidát historických věd. Věnoval se badatelské činnosti, zejména studoval dějiny lesnictví, myslivosti, rybářství a vývoje jihočeské krajiny. Mnohé výsledky jeho práce jsou dodnes přístupné v muzejních expozicích zámku Ohrada. Po roce 1983 střídal různá zaměstnání, ponejvíce se v tomto období věnoval spisovatelské činnosti. Od roku 1961 pravidelně spolupracoval s Jihočeským rozhlasem, s Českou televizí a filmovými studii na pořadech o přírodě, zejména ptactvu a zvěři. Pro českobudějovické studio Českého rozhlasu připravil jako externí spolupracovník těžko uvěřitelných 3 000 příspěvků. Ačkoli vystudoval Lesnickou fakultu ČVUT v Praze, za své nejvýznamnější učitele pokládal celý život zoology prof. Julia Komárka a zejména Doc. Waltra Černého z Přírodovědecké fakulty v Praze. Zájem o zoologii, myslivost a historii zůstal i po jeho smrti nadále v rodině a ve svém synovi Janu Andreskovi má dodnes velmi schopného pokračovatele.

Jiří Anderle

Jiří Anderle je český akademický malíř a grafik. Roku 1961 vystudoval AVU . Styl jeho kresby grafiky se vyhraňoval v době profesionálního působení v Černém divadle, se kterým sjezdil skoro celý svět jako technik i herec. Známý, zejména v zahraničí, začal být v polovině 60. let. V letech 1969–73 působil na VŠUP jako asistent Zdeňka Sklenáře a Jiřího Trnky. V desítkách grafických a obrazových cyklů Anderle naléhavě a působivě vyjadřuje existenciální úzkost člověka jak konkrétní , tak i obecnou, nadčasovou . V poslední době se od těchto výstražných až tragických témat posouvá a blíží se k abstrakci. Podle svých slov měla na jeho život i tvorbu zásadní vliv zkušenost s psychedelickou látkou LSD, kterou podstoupil v 60. letech. Počet Anderleho samostatných výstav v  celém světě se blíží stovce, tam také získal okolo čtyřiceti cen. Je zastoupen například v newyorském Metropolitním muzeu i v pařížském Pompidouově centru. Jako všestranně múzický člověk je kupříkladu také bubeníkem kapely Grafičanka. Od roku 1997 je autorem, hercem i hudebním redaktorem oblíbeného rozhlasového pořadu Láska za lásku vysílaného na Dvojce Českého rozhlasu. V roce 2006 byl vyznamenán Medailí Za zásluhy III. stupně a obdržel Čestné občanství Prahy 6. Samostatné výstavy:

Jeff Abbott

Americky suspenzívny romanopisec. Ma diplom z anglickej historie z RICE Univercity. zije v texase Jeff Abbott se narodil v r.1963 jako 5. generace Texasanů, získal bakalářský titul z historie a angličtiny na Rice University v Houstonu. Pracoval v reklamní agentuře, nyní je spisovatelem na plný úvazek a žije se ženou a dvěma syny v Austinu v Texasu. Jako spisovatel začínal psát původně klasické detektivky, později přešel na thrilery.Jeho romány a povídky byly několikrát nominovány na různé literární ceny. Zaměřuje se na příběhy obyčejných lidí, kteří se nečekaně octnou v nebezpečí a bojují o návrat do normálního života, na jejich způsob myšlení . Jeho práce vyšly i mimo USA, především v anglicky mluvících zemích, ale i v překladech do zhruba 20 jazyků .

Jean Anouilh

Jean Anouilh byl francouzský dramatik. Jean Anouilh se narodil v Cérisole, malé vesnici v okolí Bordeaux. Jeho otec byl krejčí, jeho matka sezonní houslistka. Anouilh nastoupil na studium práv, ale studium opustil a začal pracovat v reklamním průmyslu. Svá díla dělil do cyklů: růžové, černé, brilantní a historické hry

Jaromír Adamec

Narozen 1953. Stojní inženýr, působil na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava. Autor odborné literatury o kontrolních, diagnostických a programovacích systémech při obrábění strojů.

Jane Alexander

Novinářka a publicistka zabývající se zdravým životním stylem.

Irving Adler

Irving Adler je pedagog, vědec, matematik. Je autorem mnoha knih o matematice, přírodních vědách, o vzdělávání. Psal knihy pro dospělé i pro děti.

Ileana Abrev

Původem z Kuby, nyní žije Ileana Abrev v Sydney v Austrálii, kde pracuje jako manažerka tří známých obchodů. Mezi svými klienty a zákatníky si vybudovala reputaci jako respektovaná bílá čarodějka. Znalosti získala od svého otce, váženého "Santera" . Magii praktikuje již deset let. Provozuje vlastní duchovní praxi a vede workshopy zaměřené na magii, spirituální záležitosti, meditaci, čakry a krystaly. Díky znalostem, které jí předal otec, vede Ileana pomocí jednoduchých kouzel a pozitivní vizualizace své klienty při řešení problémů. Je autorkou řady knih zabývajících se bílou magií.

Hannah Arendt

Johanna „Hannah“ Arendt byla politická filosofka a publicistka německo-židovského původu. Sama se nechtěla označovat za filosofku, ani pojem politická filosofie se jí nelíbil a dávala přednost termínu „politická teorie“. Narodila se jako jediné dítě do sekulární židovské rodiny žijící v Lindenu, který je nyní součástí Hannoveru. Roku 1913 se rodina přestěhovala do Königsbergu , rodného města Immanuela Kanta. Ve věku sedmi let přišla o otce, který zemřel následkem onemocnění syfilis. Matka se roku 1920 znovu vdala za Martina Beerwalda a do rodiny tak Hanně přibyly i dvě nevlastní starší sestry, Eva a Clara. Od malička byla Hannah náruživou čtenářkou, jako studentka střední školy se zabývala mimo jiné díly Immanuela Kanta a J. W. Goetheho. Střední školu ukončila roku 1924 a téhož roku začala studovat teologii na univerzitě v Marburgu. Právě zde navázala také dlouholetý vztah se svým učitelem filosofie, Martinem Heideggerem, který začal krátkou milostnou aférou. Arendtová milostný vztah ukončila poté, co se dozvěděla o Heideggerově spojení s NSDAP. Jejich přátelství však i přes určité napětí neskončilo a Heideggerova fenomenologická metoda měla značný vliv na její práci. Fenomenologii dále studovala u Edmunda Husserla na univerzitě Freiburg im Breisgau, později na univerzitě v Heidelbergu studovala filosofii u Karla Jasperse. U Jasperse napsala svou disertační práci o konceptu lásky v díle svatého Augustina – Der Liebesbegriff bei Augustin. Také s Jaspersem si Arendtová udržela blízký vztah po celý život. Roku 1929 Arendtová získala doktorát a vdala se za Günthera Sterna, známého spíše pod literárním pseudonymem Günther Anders. Novomanželé žili nejprve v Berlíně, poté krátce v Heidelbergu, nějaký čas ve Frankfurtu nad Mohanem a konečně zpátky v Berlíně. Günther Anders emigroval roku 1933 do Paříže; manželství skončilo rozvodem roku 1937. Když se ve třicátých letech začal rozmá...

Hana Andronikova

Hana Andronikova byla česká spisovatelka. Vystudovala gymnázium ve Zlíně, pak Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obory angličtina a čeština. Po ukončení studia pracovala jako personální manažerka v zahraničních i českých firmách. V roce 1999 odešla z podnikatelské sféry a věnovala se literatuře. Autorčin debut Zvuk slunečních hodin získal v roce 2001 Literární cenu Knižního klubu a v roce 2002 cenu Magnesia Litera v kategorii objev roku. V březnu 2008 plánovala vydat nový román s pracovním názvem Blues v nakladatelství Odeon. Nakonec v roce 2010 vydala knihu Nebe nemá dno. V roce 2011 za tuto knihu obdržela Cenu čtenářů Magnesia Litera 2011. Napsala divadelní hry Tanec přes plot , Pakosti a drabanti a Šašci, špioni a prezidenti . Dne 20. prosince 2011 podlehla rakovině. povídky ve sbornících:

Grigol Abašidze

Gruzínský spisovatel a překladatel. V básnické i románové tvorbě se věnoval zejména historické tematice . Spoluautor textu hymny Gruzínské SSR, užívané v letech 1946–1990.

Eric Ambler

Britský autor špionážních románů,používal také pseudonym Eliot Reed.Opakujícím tématem jeho knih je amatér,který se nedobrovolně octne ve společnosti drsňáků a špionů.Ale pak překvapí sám sebe,rozhodující akci jedná stejně jako profesionálové a přelstí mnohem zkušenější soupeře.

Edward Albee

Edward Franklin Albee byl americký dramatik. Bývá řazen k absurdnímu dramatu, ale on sám sebe považoval za realistického autora. Narodil se ve Washingtonu, ale jako čtrnáctidenní miminko byl adoptován rodinou Albee, ti žili v New Yorku, kde podnikali v divadelnictví, vystudoval Choate School, poté Trinity College. Za jeho dílo mu byla třikrát udělena Pulitzerova cena. V krátkých, často jednoaktových hrách zobrazuje člověka v krizových situacích samoty, lhostejnosti, přetvářky a lži. Jeho hry často vycházejí z reálné skutečnosti. Přestože jeho dílo je velmi úspěšné, nejen u diváků, ale i u kritiky, mnoho lidí se domnívá, že plně nevyužil svůj talent a psal pouze tak, aby to stačilo.