Všichni Autoři a témata

Eva Brabcová (1)

Celý svůj dosavadní život jsem prožila v Praze. Vypadá to, že už to tak zůstane, protože na tropickém ostrově není o Vánocích sníh ... I přes to, že veterinářkou býti jsem se pevně rozhodla po té, co mi nikdo nedokázal dát uspokojivou odpověď na otázku, jak dát žábě umělé dýchání, kterak resuscitovat čtyři dny přejetého, placatého krtka, či jak dát žížalu do sádry, jsem absolvovala ekonomickou školu, více než jednou jsem se vdala a na svět přivedla dvě dcery. Nesmím potkat opuštěné zvíře, protože se v tu ránu stane dalším členem naší domácnosti a to bez ohledu na to, zda se jedná o veselého psíka či silně nekomunikativní želvu. Pravidelně navštěvuji pracovní proces a po nocích pak provozuji hrátky s počítačem, výsledkem čehož jsou mé knížky a také povídky a články pro různé časopisy.

Barbara Frischmuth (1)

Barbara Frischmuthová je rakouská spisovatelka a překladatelka. Něco psát, či vyprávět bylo jejím přáním již odmalička, stejně jako býti zvěrolékařkou, nakonec avšak byla touha věnovat se literatuře silnější. Vyrůstala s matkou, neboť její otec padl za časů druhé světové války v Rusku. Po maturitě vystudovala angličtinu, turečtinu a také maďarštinu na univerzitě v Grazu. Její první literární prvotinou, vydanou v roce 1968, byl román Die Klosterschule. Je autorkou více než 50 knih. Vedle psaní prózy , divadelních a rozhlasových her, scénářů se věnuje také překládání z maďarštiny. Jejím prvním překladem z maďarštiny bylo dílo rumunské spisovatelky židovského původu Any Novac, vydané roku 1967 v nakladatelství Suhrkamp Verlag. Má jednoho syna Floriana Anastasia Grüna .

Dumitru Radu Popescu (1)

Dumitru Radu Popescu se narodil roku 1935 ve městě Păuşa v župě Bihor na hranicích Rumunska a Maďarska. V Sedmihradsku také studoval, jednak na klužské univerzitě farmacie a medicíny, kterou nedokončil, jednak, úspěšně, na filozofické fakultě tamtéž, již absolvoval roku 1961. První povídku vydal v místním časopise Steaua . Byl pak jeho redaktorem, následně šéfredaktorem časopisu Tribuna tamtéž a mezi lety 1982–1989 byl v Bukurešti šéfredaktorem týdeníku Contemporanul . V letech 1981–1990 byl předsedou rumunského svazu spisovatelů. Od roku 1969 do revoluce 1989 byl členem Ústředního výboru Komunistické strany Rumunska. Od roku 2006 působí jako generální ředitel vydavatelství Rumunské akademie a viceprezident vydavatelství vědeckého konzilia. Od roku 1997 je členem Rumunské akademie.

Laonikos Chalkokondyles (1)

Laonikos Chalkokondyles byl byzantský historik původem z Athén, který sepsal ve svém díle Výklad dějin historický vývoj v letech 1298–1463. Narodil se do jedné z předních athénských rodin, aby se poté v mládí stal žákem Georgia Plethona. Působil v peloponéské Mystře. Historický vývoj popisuje na rozdíl od mnoha jiných byzantských historiků již ne z pohledu Byzance, ale osmanských Turků. Při své historické práci se opíral i o turecké prameny. V díle se stylisticky snažil připodobnit Hérodotovi a Thúkýdidovi. Charakteristickým znakem jeho tvorby je silný vliv renesance a humanismu, stejně tak znalost některých, ačkoliv zkreslených, reálií západní Evropy. Náboženskou problematiku a spory podává již s odstupem, až s lhostejností, čímž se také v mnohém liší od předchozích byzantských autorů. V jeho pojetí již nejsou obyvatelé Byzance Římany, ale opět jsou jím nazýváni Řeky, Helény.

Karol Pieta (1)

Je slovenský archeológ zameriavajúci sa vo svojom výskume na stredoeurópsku archeológiu doby laténskej, rímskej a sťahovania národov, včasný stredovek, experimentálnu archeológiu a počiatky kresťanstva.

Yasushi Inoue (1)

Japonský spisovatel.

Rádžéndra Avasthí (1)

Narodil se 25. ledna 1929 v Džabalpuru ve státě Madhjapradéš. Jeho romány a povídky těží z prostředí velkoměsta, zejména Bombaje, a z horské oblasti rodného státu, obývané "lesními lidmi". Získal značnou oblibu mezi indickými čtenáři.

Barbara Ježková (1)

* 04.12.1948 † 15.07.2004 Lékařská rodina ji předurčila ke studiím na lékařské fakultě. Tam však došlo k nešťastnému citovému vzplanutí s tragickým řešením, které jí přivodilo doživotní zdravotní následky. Studovala pak psychologii, jazyky a marketing, absolvovala střední knihovnickou školu. Dlouhá léta byla zaměstnána v Pražské výstřižkové službě v době, kdy se tam ještě pracovalo s nůžkami a xeroxem. Vystřídala pak řadu míst, např. jako obchodní asistentka reklamní agentury Juven-Bohemia, dále v oddělení propagace divadla Labyrint, pracovala i jako redaktorka a korektorka. Večerně vystudovala Konzervatoř J. Ježka ve třídě Jiřího Suchého, jejími učiteli byli i Ivan Vyskočil, Ladislav Kantor či Jiří Svěrák. Mezi její zájmy patřily parapsychologie, léčitelství, hermetické vědy, chov koček, poezie, tvorba písňových textů, scifi, francouzština, latina. Psala poezii, především písňové texty, v roce 1988 vyhrála v soutěži Písnička pro všední den. Několik jejích písňových textů vyšlo na cédéčkách Jana Spáleného, Ireny Budweiserové a CaK Vocalu. Psala do scifi fanzinů, byla aktivní v SFK Desítka a její nejznámější scifi povídkou je Stručný úvod do teorie čudu. Mezi její oblíbence patřili O. Neff, Z. Rampas, P. Kosatík, I. Kmínek, K. Vonnegut. Její zdraví se postupně zhoršovalo. Přesto jí ještě v roce 2002 vyšla detektivka Pes a boží mlýny a v roce jejího úmrtí pak sbírka detektivních povídek Zrcadlo s vílou a laněmi. Na vydání čekají básnické sbírky Průsečík posloupnosti, Věnec sonetů, Ples na zámku Postmortem a Polodialogy.

Ivan Nepraš (1)

Publikace z oboru elektrické železniční dopravy.

Karla Motyková-Šneidrová (1)

Narozena 20.5.1930 v Praze. PhDr., CSc., vědecká pracovnice Archeologického ústavu Československé akademie věd v Praze. Práce v oboru.

Zdeněk Klanica (1)

Zdeněk Klanica byl český archeolog specializující se na období Velké Moravy a politik KSČM, po sametové revoluci československý poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění, v 90. letech poslanec Poslanecké sněmovny. Narodil se 28. listopadu 1938 v Troubsku u Brna v rodině učitele. Vyrůstal v Dolních Věstonicích na Mikulovsku. Maturoval v Mikulově, pak vystudoval archeologii na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Brně , kde promoval roku 1960. Nastoupil jako odborný asistent do Archeologického ústavu Československé akademie věd. V letech 1960–1990 působil jako archeolog na výzkumu slovanského hradiště v Mikulčicích, přičemž roku 1963 se stal zástupcem vedoucího a od roku 1975 byl vedoucím tamních archeologických prací. Podílel se na mnoha nálezech v této lokalitě, včetně významných sakrálních staveb. Vedl také výzkumné práce v Nechvalíně, Mutěnicích, Prušánkách a dalších lokalitách. Podílel se také na přípravě výstav o Velké Moravě a vydal několik monografií o této historické etapě. V 70. letech byl agentem, důvěrníkem a tajným spolupracovníkem Státní bezpečnosti. Po roce 1989 se politicky angažoval. Ve volbách roku 1992 byl za KSČM, respektive za koalici Levý blok, zvolen do české části Sněmovny národů . Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992. Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za KSČM a poslanecký mandát obhájil ve volbách roku 1998. V dolní komoře českého parlamentu setrval do roku 2002. Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2004 neúspěšně kandidoval za KSČM do EP. Působil po jistou dobu i jako místopředseda ÚV KSČM. V roce 2009 mu hejtman Michal Hašek udělil Cenu Jihomoravského kraje. Zemřel v Brně 29. července 2014. Krátce po Klanicově smrti, dne 28. října 2014, mu prezident Miloš Zeman udělil meda...

Petr Živný (1)

PhDr. Petr Živný, Th.D , římskokatolický kněz, psycholog, psychoterapeut a sexuolog, autor publikace o grafologii. Působí převážně v Itálii.

Gustav A. E Bogeng (1)

Německý autor publikace o bibliofiliích.

Jan Kotěra (8)

Jan Karel Zdenko Kotěra byl český architekt, urbanista, teoretik architektury, návrhář nábytku a malíř. Narodil se 18. prosince 1871 v Brně jako mladší syn středoškolského profesora Antonína Kotěry a jeho ženy Marie, rozené Vogl . Při křtu u Sv. Tomáše dostal tři jména: Jan Karel Zdenko. Vychováván byl v německých školách nejprve v Dolních Zálezlech a v Ústí nad Labem a potom na státní průmyslové škole, Odborné škole stavitelské v Plzni. Po maturitě v roce 1890 přišel do Prahy, kde absolvoval praxi v projekční kanceláři inženýra Freyna a ocitl se v blízkosti barona Mladoty ze Solopysk. Oba objevili jeho talent a stali se mecenáši jeho dalšího studia na vídeňské Akademii výtvarných umění od roku 1894, kdy tam nastoupil nový profesor Otto Wagner. Ve Vídni se mladý Kotěra seznámil s Jože Plečnikem, Josefem Hoffmannem, Josefem Urbanem, ale i s Adolfem Loosem. Kotěra byl ovlivňován na jedné straně wagnerovským modernismem, na druhé straně italsky orientovaným klasicismem, který ve vídeňské akademii ještě dozníval. Roku 1897 získal prestižní Římskou cenu spojenou se stipendijním pobytem v Palazzo Venezia v Římě. Tento pobyt spojený s cestami po celé Itálii, který Kotěra uskutečnil od února do června 1898, završil jeho učednická léta. Po návratu z Itálie nastoupil na speciální školu dekorativní architektury na pražské uměleckoprůmyslové škole na místo Friedricha Ohmanna. K jeho žákům tam patřil například Josef Gočár. V roce 1899 se oženil s Bertou Trázníkovou a zařídil si byt v Praze. Téhož roku začal pracovat na své první významné realizaci, kterou byla stavba Peterkova domu v Praze. Roku 1910 byl jmenován profesorem nově vytvořené speciální školy architektury na Akademii výtvarných umění v Praze, kde učil i Bohuslava Fuchse a Františka L. Gahuru. Jan Kotěra působil ve Spolku výtvarných umělců Mánes a jako redaktor časopisu Volné směry. Organizoval množství výstav (Augus...

Daniela Karasová (3)

PhDr. Daniela Karasová, CSc. Historička umění, výtvarná teoretička a grafička. Zabývá se historií a teorií designu nábytku. Působí v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze jako vedoucí kurátorka sbírky nábytku a designu. Je členkou Mezinárodní rady muzeí - ICOM.

Karel Paul (1)

Narozen 21.2.1891 v Praze, zemřel roku 1960. Ing., dr. techn., práce v oboru kafilérie.

Miloš Kačírek (3)

Miloš Kačírek je bývalý český fotbalista, obránce. V československé lize hrál za TJ SU Teplice. Nastoupil v 6 ligových utkáních. Z Teplic odešel do Roudnice nad Labem.

Mark Lambert (1)

Chris Jarmey (1)

MCSP, SRP, MRSS. Zakladatel a ředitel European Shiatsu School of Natural Therapy. Publikuje v oboru.

Florence Vérilhac (1)

Francouzská autorka knih o přírodě.

Herma Pilbauerová (1)

Narozena 15.2.1867 v Horním Stupně, zemřela 31.10.1902 v Praze. Učitelka, básnířka, prozaička, zejména pro mládež, dramatička, časopisecké články.

Rudolf Wolf (1)

Johann Rudolf Wolf byl švýcarský astronom a matematik světoznámý pro svůj výzkum slunečních skvrn. Wolf se narodil ve Fällandenu poblíž Zurichu. Studoval na universitách v Zurichu, Vídni a Berlíně. Encke byl jedním z jeho učitelů. Wolf se stal profesorem astronomie na universitě v Bernu roku 1844 a v roce 1847 ředitelem Bernské hvězdárny. Roku 1855 přijal křeslo vedoucího astronomie obou univerzit v Zurichu. Na University of Zurich a ve Federal Institute of Technology v Zurichu. Wolf byl ohromen objevem cyklu slunečních skvrn Heinrichem Schwabem, nevydal pouze data ze svých pozorování, ale sbíral všechna dostupná data o slunečních skvrnách zpět až do roku 1610 a vypočítal periodu cyklu na 11,1 roku. V roce 1848 vymyslel cestu ke kvantifikaci aktivity slunečních skvrn. Wolfovo číslo slunečních skvrn, jak bylo nazváno, zůstává v používání dodnes. Roku 1852 byl Wolf jedním z prvních čtyř lidí, kteří objevili spojitost mezi cyklem a geomagnetickým polem Země.

Ladislav Zapletal (1)

geograf, vysokoškolský pedagog Gymnázium vystudoval v Přerově. Na UK absolvoval přírodovědeckou a filozofickou fakultu. Dosáhl doktorátu přírodních věd. Na základě disertační práce "Příspěvek ke geomorfologii Osoblažska" získal hodnost kandidáta geografických věd. Působil také jako vysokoškolský pedagog. V popředí jeho vědeckého zájmu byla v rámci geografických disciplin geomorfologie. Vydal první vysokoškolský učební text antropogenní geomorfologie v ČR. Obdobně tématicky je zaměřená jeho regionální práce Geografický výklad antropogenního reliéfu Severomoravského kraje. K tvůrčím aktivitám náleží rovněž jeho geografické studie malých územních celků. Je autorem Geografie okresu Krnov, Geografie města Krnova, geografické charakteristiky města Osoblahy. Věnoval také podrobnou studií Komenského mapě Moravy a je autorem Geomorfologie Osoblažské pahorkatiny.

František Norbert Hrachovský (1)

Narozen 11.9.1879 v Kněždubu u Strážnice, zemřel 18.1.1943 v koncentračním táboře Osvětim. ThDr., katolický kněz, homiletik, teologické a filosofické práce, publicista a redaktor.

Eugène Aisberg (1)

Francouzský fyzik, spisovatel a propagátor rádia a televize.

Otto L Bettmann (1)

Jarmila Černíková (3)

Hermína Franková je spisovatelka knih pro děti i pro dospělé. Vystudovala farmacii na brněnské Masarykově Univerzitě. Její knihy začaly vycházet na začátku 60.let. V roce 1968 napsala krátkou povídku pro děti Čarodějnička na koštěti, podle níž v příštím roce napsala námět k filmové fantasy komedii Dívka na koštěti. V 60. letech napsala i řadu knih pro dospělé, například Děti platí polovic?, Ženy pod helmou či Blázni a Pythagoras. V 70.letech kvůli zákazu publikace pracovala ve svém původním oboru v lékárně, v té době také vydala několik knih pod cizími jmény. Od začátku 80.let se snažila vracet k psaní pod vlastním jménem. Vrátila se k čarodějnickému tématu a napsala scénář k sérii fantasy komedií Ohnivé ženy. Od 90.let se znovu může naplno věnovat psaní; podílela se například na scénáři projektu Kinolabyrint na výstavu v japonské Ósace. Hermína Franková miluje jižní Čechy. Hold jim vzdala například v knihách Kluk od vody či Jupí, jdeme do světa . Žije střídavě v Praze a v jižních Čechách. Nejvíc času tráví s rodinou, má dvě dcery a tři vnučky.

Eva Menzelová (1)

Spoluautorka matematické příručky pro základní školy.

lois Lošťák (1)

riedmar Krautwurst (1)

Růžena Buchtelová (1)

Pavel Strnad (1)

Narozen 10. 3. 1946 v Brně. Doc. MUDr., CSc. Neurolog. Publikace z oboru.

Adriena Šimotová (1)

Adriena Šimotová byla česká malířka, grafička a sochařka. Celou její tvorbou prostupoval hluboký zájem o člověka, síť vztahů a symboliku lidského těla, směřoval do nitra člověka, nikoli k jeho tělesné schránce. Opustila klasickou malířskou techniku a různými technikami zpracovávala papír a textil. Spolu se svým manželem, malířem Jiřím Johnem, byli při zakládání české umělecké skupiny UB 12. Rovněž byla členkou uměleckého seskupení malířů skupiny G7. Upoutala na sebe pozornost svou svéráznou uměleckou technikou, která spočívá v mačkání, prořezávání a vrstvení papíru. Tímto vznikala díla s otisky dlaní, chodidel nebo celého těla. Po celý život se snažila vytvářet nové techniky a postupy a přispívala tím k oživení české výtvarné scény. S životními těžkostmi se vyrovnávala svým vlastním způsobem, který se odráží v její výtvarné práci. Sama uváděla, že utrpení a bolest ji zpevnily a otevřely pro ni nové obzory. Její obrazy jsou vidět ve sbírkách např. v Tokiu, Washingtonu, Paříži, Stockholmu a na mnoha českých výstavách. Pocházela z evangelické rodiny, která patřila k pražské střední vrstvě. Její otec byl technický úředník původem z chudé rolnické rodiny. Matka vystudovala Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, avšak celý život byla ženou v domácnosti. Její tvorbu ze všech členů rodiny nejvíce ovlivnila její babička, švýcarská Francouzka, která vytvářela rodinné intelektuální zázemí. Její dětství i následnou tvorbu silně poznamenala druhá světová válka. Po okupaci Sudet přišli do její třídy noví žáci, vyhnaní z pohraničí, naopak ze třídy odešli její židovští spolužáci a spolužačky, kteří byli i se svými rodinami posláni do Terezína. Velmi se bála náletů. Vzpomínala, že během prvního náletu, který zažila, hrála zrovna kamarádkám na klavír Beethovenovu Patetickou, druhou větu. Poté, co začaly padat bomby, se její kamarádky schovaly pod koberec, ale ona se nemohla hnout od klavíru, ruce jí zamrzly na klávesách. Za oknem viděla, j...

Karel Zink (1)

Narozen 27.4.1889 v Praze, zemřel 13.12.1975 tamtéž. Knihkupec, nakladatel, antikvář, publikace o knižních aukcích.

Albert Demangeon (1)

Albert Demangeon je francouzský geograf, narozen v Cormeilles , v roce 1872 a zemřel v Paříži v roce 1940

Anton Hoffmann (1)

Narozen 13. 6. 1826 v Liberci, zemřel 30. 3. 1896 tamtéž. Katolický kněz, kronikář, okresní školní inspektor, autor historických publikací a seznamu litoměřických seminaristů z roku 1847.

Ludvík Kulhánek (2)

Narozen 15.7.1865 v Domažlicích, zemřel 19.12.1943 v Praze. Katecheta, náboženské práce, duchovní hry a veselohry.

Gary Shteyngart (1)

narodil se v Leningradu a od svých sedmi let žije ve Spojených státech. Vystudoval politilogii a tvůrčí psaní na Oberlin College a na počátku devadesátých let strávil jeden semestr na Karlově univerzitě v Praze. Za svou prvotinu "Příručka ruského debutanta"získal v roce 20002 několik významných ocenění. Žije v New Yorku a v roce 2006 vydal druhý román s názvem " Absurdistán"

Sáva Suchevič (1)

Narozen 27. 11. 1920 v Třebovli, zemřel 22. 2. 2007. PhDr., historik umění, pořadatel katalogu výstavy a sborníku vlastivědných prací, odborník v oblasti památkové péče.

Dagmar Pohunková (1)

Narozena 1929 ve Vídni . MUDr., publikace z oboru endokrinologie, sociální medicíny, lékařské etiky a veřejného zdravotnictví, též překlady z němčiny. Náboženská publicistka a redaktorka.

Karl Frielingsdorf (1)

Karl Frielingsdorf SJ, doktor bohosloví, emeritní profesor náboženské výchovy a pastorální psychologie, ředitel pastorační psychologie vzdělávání "duchovně růst".

Arthur Ernest Wilder Smith (1)

Britský profesor, organický chemik a zastánce kreacionismu.

Marek Szal (2)

Polský knižní ilustrátor a grafik.

Terezie z Lisieux (1)

Svatá Terezie z Lisieux , vlastním jménem Thérèse Martin a řeholním jménem Terezie od Dítěte Ježíše a svaté Tváře, někdy označovaná též jako "Terezička" nebo "Terezie od Ježíška", byla francouzská řeholnice nyní uctívaná jako katolická světice, panna a mystička, velká postava karmelitánského řádu. Pius XI. ji v roce 1925 svatořečil a papež Jan Pavel II. ji v roce 1997 v apoštolském listě Divini Amoris Scientia prohlásil za učitelku církve . Terezie se narodila 2. ledna 1873 v Alençon jako nejmladší z devíti dětí Louise Martina a jeho manželky Zélie, rozené Guérinové. Měla čtyři sestry: Marii , Pavlínu , Leonii a Célinu , další čtyři sourozenci zemřeli v dětském věku ještě před Tereziiným narozením. Terezii byla při křtu za kmotru její sestra, tehdy třináctiletá Marie. První roky svého života prožila Terezie v Alençon, po smrti Zélie Martinové se celá rodina přestěhovala do Lisieux, kde žil se svou rodinou bratr Tereziiny matky, Isidor Guérin. Terezie vyrůstala v katolické rodině. Od roku 1881 navštěvovala školu benediktinek v Lisieux. Když jí bylo 9 let, roku 1882, vstoupila její sestra Pavlína, kterou Terezie považovala za svou druhou matku, do kláštera karmelitek v Lisieux a přijala řeholní jméno s. Anežka od Ježíše. Pavlínu posléze následovala i nejstarší ze sester Martinových, Marie. Terezie již od dětství cítila povolání k zasvěcenému životu a toužila se, stejně jako její sestry, stát karmelitkou. V patnácti letech byla Terezie Martinová zcela výjimečným způsobem přijata do řádu karmelitek. Byla příliš mladá, musel o tom vědět i tehdejší papež Lev XIII. a Terezie musela mít povolení diecézního biskupa. Karmelitky v Lisieux ji měly za pyšnou a domýšlivou, protože jí příliš nerozuměly, po určitou dobu vše doplňovalo až chorobn...

Zdeňka Taplová (1)

Radmila Procházková (1)

Autorka učebních materiálů a učebnic angličtiny.

Viktor Nikolajevič Beleckij (1)

Ruský historik, autor publikací z oboru dějin diplomacie a mezinárodních vztahů.

Aleksandr Moisejevič Nekrič (1)

Sovětský ruský historik, vědecký pracovník, pedagog.

František Kuska (2)

Autor prací o geodézii.

Jan Wiktor (1)

Jan Wiktor - polský spisovatel, publicista, novinář, člen parlamentu.

Harold Lamb (1)

Narozen 1. 9. 1892 Alpine , zemřel 10.4. 1962. Už za studií ho zaujala historie zejména asijských zemí. Stal se oblíbeným autorem hist. vyprávění, romanticky dobrodružných, historicky podložených.K prvním velkým Lambeovým úspěchům patřil Genghis Khan 1927 .

Jindřich Koníř (1)

Autor učebnice mluvnice a dějepisu. Činný v letech 1893-1898.

Jean-Jacques Marie (1)

Francouzský historik, specialista na SSSR.

Roman Bláha (1)

Narozen 5. 8. 1908 v Mníšku u Jindřichova Hradce, zemřel 8. 8. 1987. MUDr., DrSc., profesor rentgenologie, literatura z oboru.

Manfred von Brauchitsch (1)

Manfred Georg Rudolf von Brauchitsch byl německý závodní řidič, který jezdil pro Mercedes-Benz ve slavných „Stříbrných šípech“ v Grand Prix automobilových závodech v 30. letech. Ačkoli výborný řidič, který neměl nedostatek úspěchů, zápasil se smůlou a byl zastíněn úspěšnějšími kolegy na Mercedes-Benz – Rudolfem Caracciolou a Hermannem Langem.

Vilém Kudrlička (2)

Ing. Vilém Kudrlička byl český spisovatel, historik, kronikář a autor mnoha cenných textů a knih o Šumavě.

Jingzi Wu (1)

Čínský spisovatel.

Peter Havas (1)

Slovenský architekt.

Stephen Levine (1)

Stephen Levine je básník a učitel řízené meditace a terapeutických technik, které během posledních dvaceti let nalezly širokého uplatnění. Jeho knihy jsou úspěšné ve Spojených státech i v Evropě.

Vojtěch Ron (1)

Vojtěch Ron , herec a divadelní historik, patřil k pozoruhodným postavám české kulturní scény 2. poloviny 20. století. Jako herec ztvárnil téměř půl tisíce divadelních rolí a jeho herectví bylo právem vysoce oceňováno. Souběžně se svou hereckou profesí se Vojtěch Ron významně zapsal také jako znalec lidového divadla v českých zemích. Hlavním oborem jeho zájmu byly sousedské a pašijové hry, připravil k vydání řadu pečlivých edic a napsal množství studií, oceňovaných pro svou erudici a zápal pro téma.