Zorka Ságlová
Autor
V letech 1961-1966 studovala u prof. A. Kybala v textilním ateliéru na VŠUP v Praze. V první polovině 60. let se orientovala na konstruktivní geometrickou malbu, seriální obrazy struktur z drobných geometrických elementů. Ve své rané volné tvorbě zpracovávala na obrazech a objektech strukturální princip atlasové vazby. Bodová struktura seriálních obrazů z pol. 60. let, kterou používala i později v 80. letech s králičími motivy, přímo vychází ze způsobu kreslení textilní matrice. Sledovala tak konstruktivní proud české geometrické abstrakce, která se představila na výstavách Konstruktivní tendence či Nová citlivost . Konstruktivní geometrickou malbu rozvinula koncem 60. let do prostoru relié…fními obrazy a geometrickými objekty, na přelomu 60. a 70. let i do volné krajiny v land artových akcích s hudebníky Primitives Group a Plastic People a okruhem Křížovnické školy. Podílela se na výtvarné koncepci koncertů. V roce 1969 proběhla ve Špálově galerii klíčová výstava Seno-sláma , odsouzená pro svou „zvrhlost“ médii i většinou výtvarné obce. Pro tuto akci a pro uměleckou aktivitu bratra Martina Jirouse nesměla po dlouhá léta vystavovat. V období 1969 – 1972 sice realizovala několik akcí v mimogalerijních prostorech i v otevřené krajině, ovšem jinak jí bylo veřejné působení na dlouho znemožněno. Zabývá se parafrázemi a citacemi ikonografie středověkých tapisérií. Na starých tapisériích také objevila motiv králíka, který se stal jejím průvodcem a hlavním námětem tvorby. Králíka zkoumá coby nositele rozmanitých historických a kulturních kontextů, ale zároveň si pohrává s jeho podobou coby oblíbeného domácího zvířete. Na počátku 80. let začaly vznikat série obrazů, v nichž je malovaný obrys králíka mnohokrát opakován v seriální struktuře, jejímž východiskem je opět atlasová vazba. Strukturu tvořilo nejčastěji střídání králíků dvou různých barev. Několikaletou intenzivní práci na malovaných strukturách s mnoha s...
V letech 1961-1966 studovala u prof. A. Kybala v textilním ateliéru na VŠUP v Praze. V první polovině 60. let se orientovala na konstruktivní geometrickou malbu, seriální obrazy struktur z drobných geometrických elementů. Ve své rané volné tvorbě zpracovávala na obrazech a objektech strukturální princip atlasové vazby. Bodová struktura seriálních obrazů z pol. 60. let, kterou používala i později v 80. letech s králičími motivy, přímo vychází ze z…působu kreslení textilní matrice. Sledovala tak konstruktivní proud české geometrické abstrakce, která se představila na výstavách Konstruktivní tendence či Nová citlivost . Konstruktivní geometrickou malbu rozvinula koncem 60. let do prostoru reliéfními obrazy a geometrickými objekty, na přelomu 60. a 70. let i do volné krajiny v land artových akcích s hudebníky Primitives Group a Plastic People a okruhem Křížovnické školy. Podílela se na výtvarné koncepci koncertů. V roce 1969 proběhla ve Špálově galerii klíčová výstava Seno-sláma , odsouzená pro svou „zvrhlost“ médii i většinou výtvarné obce. Pro tuto akci a pro uměleckou aktivitu bratra Martina Jirouse nesměla po dlouhá léta vystavovat. V období 1969 – 1972 sice realizovala několik akcí v mimogalerijních prostorech i v otevřené krajině, ovšem jinak jí bylo veřejné působení na dlouho znemožněno. Zabývá se parafrázemi a citacemi ikonografie středověkých tapisérií. Na starých tapisériích také objevila motiv králíka, který se stal jejím průvodcem a hlavním námětem tvorby. Králíka zkoumá coby nositele rozmanitých historických a kulturních kontextů, ale zároveň si pohrává s jeho podobou coby oblíbeného domácího zvířete. Na počátku 80. let začaly vznikat série obrazů, v nichž je malovaný obrys králíka mnohokrát opakován v seriální struktuře, jejímž východiskem je opět atlasová vazba. Strukturu tvořilo nejčastěji střídání králíků dvou různých barev. Několikaletou intenzivní práci na malovaných strukturách s mnoha s...
