Martiros Sergejevič Sarjan
Autor
Martiros Sarjan, arménsky: Մարտիրոս Սարյան; rusky: Мартиро́с Сарья́н byl arménský malíř ovlivněný symbolismem, impresionismem a fauvismem. V letech 1897–1903 vystudoval Moskevskou školu malířství, sochařství a architektury. Poté pracoval v ateliéru Konstantina Korovina a Valentina Serova. Byl v té době též členem moskevského uměleckého spolku Golubaja roza . Roku 1921 se vrátil z Ruska do Arménie. V Jerevanu toho roku založil Muzeum etnografie, archeologie a umění . V té době začal také hojně ilustrovat knihy, pro arménskou kulturu má důležitý význam zejména jeho série ilustrací ke knize Arménské lidové pohádky z roku 1933. Také navrhoval divadelní kostýmy. Od roku 1956 byl akademikem Akade…mie věd Arménské republiky. V letech 1946–1958 byl poslancem Nejvyššího sovětu Sovětského svazu. Získal Leninovu cenu. Je autorem krajin a portrétů tematicky zaměřených na Orient . K těmto malbám ho inspirovala řada cest, roku 1910 navštívil Istanbul, roku 1912 Egypt, v roce 1914 Persii
Martiros Sarjan, arménsky: Մարտիրոս Սարյան; rusky: Мартиро́с Сарья́н byl arménský malíř ovlivněný symbolismem, impresionismem a fauvismem. V letech 1897–1903 vystudoval Moskevskou školu malířství, sochařství a architektury. Poté pracoval v ateliéru Konstantina Korovina a Valentina Serova. Byl v té době též členem moskevského uměleckého spolku Golubaja roza . Roku 1921 se vrátil z Ruska do Arménie. V Jerevanu toho roku založil Muzeum etnografie, …archeologie a umění . V té době začal také hojně ilustrovat knihy, pro arménskou kulturu má důležitý význam zejména jeho série ilustrací ke knize Arménské lidové pohádky z roku 1933. Také navrhoval divadelní kostýmy. Od roku 1956 byl akademikem Akademie věd Arménské republiky. V letech 1946–1958 byl poslancem Nejvyššího sovětu Sovětského svazu. Získal Leninovu cenu. Je autorem krajin a portrétů tematicky zaměřených na Orient . K těmto malbám ho inspirovala řada cest, roku 1910 navštívil Istanbul, roku 1912 Egypt, v roce 1914 Persii
